10 C 194/2015- 281

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudcem Mgr. Milošem Žitným ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně] proti žalované: [osobní údaje žalované] bytem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: [název vedlejší účastnice], [IČO] sídlem [adresa], [ulice a číslo] o určení existence zástavního práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že na následujících nemovitých věcech, tedy na pozemku parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], dále na pozemku parc. [číslo] dále na pozemku parc. [číslo] dále na pozemku parc. [číslo] konečně na pozemku parc. [číslo] které jsou Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm Rakovník v katastru nemovitostí pro k.ú. [obec] nad [anonymizováno] zapsány na [list vlastnictví], k zajištění pohledávky žalobkyně ve výši 2 400 000 Kč s příslušenstvím, která vznikla z titulu smlouvy [číslo] jakož i k zajištění veškerých dalších pohledávek, které do celkové výše 2 400 000 Kč z titulu smlouvy [číslo] vznikly v období do [datum], vázne zástavní právo zřízené ve prospěch žalobkyně.

II. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny společně a nerozdílně žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 9 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení státu zaplatit částku, jejíž výše bude určena samostatným usnesením poté, co bude známa výše nákladů na znalečné, a to do tří dnů od právní moci samostatného usnesení o určení výše nákladů prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

Odůvodnění

1. Žalobkyně v žalobě došlé soudu dne [datum] tvrdila, že dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] s.r.o. (dále také jen„ dlužnice“) smlouvu o úvěru [číslo] (dále také jen„ smlouva o úvěru“), jakož i že na základě této smlouvy byly dlužnici poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2 400 000 Kč (dále také jen„ úvěr“ či„ pohledávka žalobkyně“). K zajištění úvěru byla mezi žalobkyní na jedné straně a zástavci [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně], kteří jsou dětmi žalované a původními vlastníky předmětných nemovitostí věcí, přičemž v rámci tohoto řízení vystupují jako svědci, na straně druhé, uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva k pozemku parc.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], dále k pozemku parc. [číslo] dále k pozemku parc. [číslo] dále k pozemku parc. [číslo] konečně k pozemku parc. [číslo] které jsou Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracovištěm Rakovník katastru nemovitostí pro k.ú. [obec] nad [anonymizováno] zapsány na [list vlastnictví] (dále také jen„ nemovité věci“ či jen„ nemovitosti“). Úvěr ze smlouvy [číslo] nebyl dlužnicí uhrazen a žalobkyně proto za účelem uspokojení své pohledávky zahájila proti dětem žalované u Okresního soudu v Rakovníku řízení o soudním prodeji zástavy, přičemž toto řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. 5 C 40/2013, bylo pravomocně skončeno usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21.5.2014, č.j. 5 C 40/2013 – 145, to ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19.11.2014, č.j. 20 Co 376/2014 – 177.

2. V následném exekučním řízení proti dětem žalované však vyšlo najevo, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem přešlo na žalovanou, jakož i to, že na základě potvrzení vydaného dražebníkem, kterým byla vedlejší účastnice na straně žalované, došlo v rozporu s hmotným právem k výmazu zástavního práva z listu vlastnictví vedeného k předmětným nemovitostem. Žalobkyně k tomuto uvedla, že poté, co bylo v prvním stupni rozhodnuto o její žalobě na soudní prodej zástavy, bylo ve vztahu k předmětným nemovitostem zaknihováno zástavní právo k zajištění údajné pohledávky žalované ve výši 200 000 Kč s příslušenstvím vůči jejím dětem, jakožto tehdejším vlastníkům předmětných nemovitostí, jakož i došlo k zápisu věcného břemene ve prospěch žalované. Tuto údajnou pohledávku žalované za jejími dětmi však žalobkyně považuje toliko za pohledávku fiktivní, přičemž žalobkyně i s ohledem na skutečnost, že zástavní právo k zajištění této fiktivní pohledávky žalované bylo k předmětným nemovitostem zaknihováno až v okamžiku, kdy bylo zřejmé, že se žalobkyně domůže titulu k soudnímu prodeji zástavy, popírá, že by žalovaná skutečně za svými dětmi měla pohledávku ve výši 200 000 Kč starší roku 2008.

3. Žalobkyně konečně tvrdila, že se žalovaná za účelem uspokojení uvedené fiktivní pohledávky za svými dětmi obrátila na vedlejší účastnici s žádostí o konání veřejné dražby nedobrovolné, přičemž vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem příklepem v dražbě následně nabyla právě žalovaná. Žalobkyně se do veřejné nedobrovolné dražby nepřihlásila, neboť její pohledávka z titulu smlouvy o úvěru měla být jako pohledávka nejstarší bez dalšího považována za pohledávku přihlášenou. Vedlejší účastnice však v rozporu s tímto vydala potvrzení, že provedením dražby zaniklo zástavní právo žalobkyně k předmětným nemovitostem, přičemž dle údajů uvedených v tomto potvrzení měla být fiktivní pohledávka žalované za jejími dětmi starší, než pohledávka žalobkyně za dlužníkem, což však není pravda.

4. Na základě všeho shora uvedeného se žalobkyně domáhala určení toho, že zástavní právo zřízené ve prospěch žalobkyně k zajištění pohledávky žalobkyně ve výši 2 400 000 Kč s příslušenstvím, která vznikla z titulu smlouvy [číslo] jakož i k zajištění veškerých dalších pohledávek, které do celkové výše 2 400 000 Kč z titulu smlouvy [číslo] vznikly v období do [datum], nezaniklo a nadále vázne na předmětných nemovitých věcech.

5. Žalovaná takto uplatněnou žalobu neuznala a navrhla její zamítnutí. Žalovaná předně namítala, že žalobkyně nevyužila žalob dle speciální úpravy zákona o veřejných dražbách (zák.č. 26/2000 Sb., dále jen„ z.v.d.), tudíž není dán naléhavý právní zájem k uplatnění určovací žaloby, a to tím spíše, že žalobkyně měla možnost se do veřejné nedobrovolné dražby přihlásit, což z vlastní vůle neučinila. Naléhavý právní zájem pak není dán i proto, že žalobkyně měla možnost podat jinou než určovací žalobu, tedy se svého práva domáhat například žalobou na soudní prodej zástavy uplatněnou přímo proti žalované. Žalovaná konečně namítala, že je dána překážka probíhajícího exekučního řízení, ve kterém je otázka existence zástavního práva k zajištění pohledávky žalobkyně ze smlouvy o úvěru již vyřešena. K věci samé pak žalobkyně tvrdila, že dne [datum] poskytli synovi [celé jméno svědka] půjčku ve výši 200 000 Kč. Tato pohledávka žalované za jejím synem (dále také jen„ půjčka“ či„ pohledávka žalované“) je proto starší, než pohledávka žalobkyně, pročež zástavní právo zřízené k předmětným nemovitostem k zajištění pohledávky žalobkyně zaniklo v důsledku příklepu v nedobrovolné veřejné dražbě.

6. Do řízení na straně žalované vstoupila vedlejší účastnice, přičemž ta v rámci celého řízení popírala důvodnost žaloby na základě a v rozsahu obran, které za řízení byly uplatněny i žalovanou.

7. Žalobkyně a žalovaná v řízení učinily následující shodná tvrzení, kterážto soud vzal za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“):

8. Žalobkyně dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] s.r.o. smlouvu o úvěru ve výši 2 500 000 Kč. K zajištění pohledávky žalobkyně z této smlouvy byla dne [datum] uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva s tehdejšími vlastníky předmětných nemovitostí, kterými byly děti žalované [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Každému z dětí žalované ve vztahu k předmětným nemovitostem tehdy svědčilo vlastnické právo v rozsahu vůči celku. Zástavní právo z uvedené zástavní smlouvy žalobkyně a dětí žalované (dále také jen „ zástavní právo žalobkyně“) bylo k předmětným nemovitostem zapsáno do katastru nemovitostí s účinkem vkladu ke dni [datum]. Pohledávka žalobkyně z uvedené úvěrové smlouvy nebyla splněna a žalobkyně se proto uspokojení domáhala v řízení o soudním prodeji zástavy vedeném u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 5 C 40/2013. V tomto řízení byla žalobkyně úspěšná, přičemž usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21.5.2014, č.j. 5 C 40/2013 – 145, kterým byl nařízen soudní prodeje zástavy, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19.11.2014, č.j. 20 Co 376/2014 – 177, nabylo právní moci dne [datum]. Výkon rozhodnutí o soudním prodeji zástavy však k návrhu žalobkyně proveden nebyl, neboť řízení o tomto bylo zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 2.2.2017, č.j. 73 EXE 13369/2014 – 64.

9. K předmětným nemovitostem bylo s účinkem zápisu ke dni [datum] do katastru nemovitostí zaknihováno zástavní právo k pohledávce žalované ve výši 200 000 Kč za tehdejším vlastníkem předmětných nemovitostí [celé jméno svědka] (dále také jen„ zástavní právo žalované“). Tímto způsobem zajištěný závazek k žalované, který měl údajně vzniknout z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum], byl [celé jméno svědka] již dříve co do důvodu a výše uznán notářským zápisem notářky [anonymizováno] [příjmení] ze dne 20.8.2014, č.j. NZ 469/2014 a N 484/2014 (k tomuto se zdůrazňuje, že existenci pohledávky žalované za jejím synem žalobkyně popírá v celém rozsahu a okolnosti vzniku a existence této pohledávky je proto v celém rozsahu sporná).

10. Na návrh žalované, jako dražebního věřitele, byla vedlejší účastnicí na žalované straně dne [datum] ve 13:00 hodin provedena nedobrovolná dražba předmětných nemovitostí, když se jejich vlastníkem na základě příklepu stala žalovaná, která uhradila cenu dosaženou vydražením v částce 540 000 Kč. Na základě příklepu přešlo na žalovanou vlastnické právo k předmětným nemovitostem, což bylo zaknihováno do katastru nemovitostí. [ulice] účastnice na žalované straně dne [datum] vydala potvrzení o příklepu a nabytí vlastnictví žalovanou, když současně deklarovala, že se žalobkyně se svou pohledávkou z úvěrové smlouvy nepřihlásila, jakož i to, že zástavní právo k zajištění mladší pohledávky žalobkyně zaniká dle § 57 a § 58 z.v.d. Žalobkyně svou zajištěnou pohledávku do dražby skutečně nepřihlásila, byť o termínu jejího konání byla vedlejší účastnicí vyrozuměna, když ani následně neuplatnila u soudu návrh na vyslovení neplatnosti dražby. Mezi účastníky proto zůstalo sporným, zda zástavní právo žalobkyně k předmětným nemovitostem skutečně zaniklo, či nikoliv, k posouzení čehož bylo ve smyslu dále sděleného právního názoru třeba dalším dokazováním dospět k závěru o tom, zda pohledávka žalované z titulu smlouvy o půjčce byla nebo nebyla starší než pohledávka žalobkyně z titulu úvěrové smlouvy.

11. K právní stránce věci se již na tomto místě konstatuje, že žalobkyně je věcně legitimována k podání dané určovací žaloby (§ 80 o.s.ř.), neboť jako zástavní věřitelka je účastna právního vztahu nebo práva, o něž se v řízení jedná (srovnej rozsudek NS ze dne 3.4.2002 ve věci sp. zn. 21 Cdo 679/2001). Námitky žalované a vedlejší účastnice ohledně nedostatku naléhavého právního zájmu jsou tak vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhá určení existence zástavního práva, jehož zapsání bylo vymazáno z katastru nemovitostí, zcela liché, neboť naléhavý právní zájem žalobkyně k určení existence jejího zástavního práva zcela zjevně založen je.

12. Pro rozhodnutí v dané věci je podstatné, že veřejná nedobrovolná dražba předmětných nemovitostí proběhla dne [datum], jakož i to, že nebyla podána žaloba na vyslovení neplatnosti takové dražby (§ 48 z.v.d.). Nabytí vlastnictví příklepem je svým charakterem originární způsob nabytí vlastnického práva, když nezbytnou podmínkou je zaplacení ceny dosažené vydražením (§ 53 z.v.d., k čemž srovnej usnesení NS ze dne 28.6.2016 ve věci sp. zn. 21 Cdo 4973/2015). Dražebník následně vydává potvrzení o nabytí vlastnictví, jehož náležitosti stanoví zákon, a to mimo jiné i informace o tom, která věcná práva k předmětu dražby zanikla (§ 54 z.v.d.). U tohoto se vychází z toho, že veřejná dražba probíhá na základě vykonatelného soudního rozhodnutí, rozhodčího nálezu, či notářského zápisu, kteréžto listiny musí splňovat zákonem stanovené náležitosti (§ 36 z.v.d.). Dále platí, že nepřihlášené pohledávky, které jsou z hlediska svého vzniku mladší než nejstarší přihlášená pohledávka, se považují za přihlášené, pokud jsou práva k předmětu dražby tyto pohledávky zajišťující vložena v katastru nemovitostí nebo vyznačena v listinách osvědčujících vlastnictví nezbytných k nakládání s předmětem dražby (§ 57 odst. 1 z.v.d.). V návaznosti na toto platí, že zástavní právo zajišťující přihlášenou pohledávku, které je z hlediska svého vzniku nejstarší, jakož i všechna zástavní práva z hlediska svého vzniku mladší, přechodem vlastnictví k předmětu dražby zanikají (§ 58 odst. 1 věta prvá z.v.d.). Zástavní práva k předmětu dražby, která jsou z hlediska svého vzniku starší než nejstarší zástavní práva zajišťující přihlášené pohledávky, však přechodem vlastnictví k předmětu dražby nezanikají a působí vůči vydražiteli (58 odst. 2 věta prvá z.v.d.). V dané věci, která není řízením na neplatnost dražby (§ 48 odst. 3, 4 z.v.d.), proto soudu nepřísluší posuzovat průběh a výsledky dražby, soudu však přísluší posouzení toho, zda zajištění pohledávky žalobkyně zástavním právem k nemovitostem jejich dražbou skutečně zaniklo (§ 58 z.v.d.), či nikoliv.

13. Na základě již shora popsaných zjištění (viz odst. 8 a 9) je zástavní právo žalobkyně starší než zástavní právo žalované, z čehož plyne, že pokud pohledávka žalobkyně, která byla takovým zástavním právem zajištěna, nebyla z hlediska zákona o veřejných dražbách přihlášena (§ 45 a § 57 z.v.d.), nezaniklo ani zástavní právo žalobkyně a toto proto dále působí proti žalované jako vydražiteli (§ 58 odst. 2 z.v.d.). V daném řízení bylo z nesporných tvrzení zjištěno, že žalobkyně sama svou pohledávku nepřihlásila, jakož i to, že zástavní právo k zajištění pohledávky žalobkyně bylo vloženo do katastru nemovitostí, tudíž je třeba s ohledem na rozsah obrany žalované a vedlejší účastnice na straně žalované dále posoudit, která z pohledávek je starší, tedy v řízení zodpovědět, zda pohledávka žalované je skutečně starší než pohledávka žalobkyně, neboť jen pak na pohledávku žalobkyně lze pohlížet jakožto na pohledávku přihlášenou (§ 57 odst. 1 z.v.d.).

14. Při posuzování stáří, respektive s ohledem na rozsah námitek žalobkyně při posuzování samotného vzniku a de facto tedy existence pohledávky žalované, soud bude vycházet z úpravy dopadající na půjčku (§ 657 a násl. zák.č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, dále jen „obč.z.“). Ohledně smlouvy o půjčce platí, že věřitel přenechává dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu (§ 657 obč.z.), když při půjčce peněžité lze dohodnout úroky (§ 658 odst. 1 obč.z.). Ohledně smlouvy o půjčce pak současně platí, že tento kontrakt má reálnou povahu, tudíž platný vznik předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi (srovnej usnesení NS ze dne 17.06.2008 ve věci sp.zn. 33 Cdo 4322/2007).

15. V daném řízení proto bylo úkolem žalované a vedlejší účastnice na straně žalované prokázat okolnosti vzniku a poskytnutí půjčky, neboť jen na základě takových zjištění mohl soud dospět k závěru ohledně toho, zda pohledávka žalované skutečně je starší než pohledávka žalobkyně. Zodpovězení této otázky proto bylo pomyslným epicentrem dokazování realizovaného v tomto řízení.

16. Provedením následujících důkazních prostředků soud učinil tato skutková zjištění:

17. Svědek [celé jméno svědka] (o) před soudem vypověděl, že mu žalovaná v průběhu měsíce května roku 2007, tedy zhruba měsíc po narození syna, poskytla za účelem zařízení bytu půjčku ve výši 200 000 Kč. K předání půjčky od žalované došlo v místě bydliště žalované v obálce, to za přítomnosti manžela žalované, dále [jméno] [celé jméno svědkyně], která je dcerou žalované a sestrou svědka, jakož i neteře svědka. Tato půjčka měla být sjednána jako bezúročná a měla být vrácena po dvou letech. Svědek žalované nevrátil ničeho, a proto se v roce 2014 jal sepsat notářský zápis. Svědek výslovně popřel, že by s žalovanou sepsal jakékoliv listiny ohledně dluhu z titulu uvedené půjčky, což potvrdil i po konfrontaci s obsahem notářského zápisu. Svědek pak neuměl vysvětlit, proč přistoupil k zajištění svého závazku k žalované formou zaknihování zástavního práva.

18. Svědkyně [celé jméno svědkyně] (m) před soudem vypověděla, že [celé jméno svědka], který je jejím bratrem, po svatbě řešil úpravu svého bydlení, a proto požádal žalovanou o půjčku, s čímž žalovaná po poradě se svědkyní a svým manželem následně souhlasila v měsíci květnu roku 2007. Svědkyně se na předání půjčky podílela tím, že z peněžních prostředků, které měla žalovaná doma k dispozici, na žádost žalované napočítala hotovost v hodnotě 200 000 Kč, přičemž tuto sumu žalovaná následně vložila do obálky a předala [celé jméno svědka]. Žalovaná při tom uvedla, že očekává vrácení půjčky do dvou let, svědek půjčku převzal a poděkoval. Půjčka však vrácena nebyla. Svědkyně nevěděla ničeho o tom, že by došlo k sepsání jakýchkoliv listin k zajištění půjčky. Svědkyně se však od žalované dozvěděla, že měl být sepsán notářský zápis. Svědkyně rovněž nevěděla o tom, že by k zajištění pohledávky z titulu půjčky mělo dojít ke zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem.

19. Žalovaná (w) před soudem vypověděla, že před mnoha lety byla synem [celé jméno svědka] požádána o půjčku a že půjčka ve výši 200 000 Kč byla následně skutečně poskytnuta. Žalovaná si nejprve nepamatovala, kdy, jakým způsobem a před kým byla půjčka poskytnuta, následně si však vybavila, že peněžní prostředky přinesla ze svého pokoje a napočítala obnos odpovídající půjčce. Žalovaná si nepamatovala, do kdy měla být půjčka vrácena, uvedla však, že vráceno nebylo ničeho. Žalovaná dále uvedla, že neví nic o tom, že by ohledně pohledávky z titulu poskytnuté půjčky sepsala jakéhokoliv listiny, toto však ani nevyloučila. Žalovaná po opětovném předložení listin ze dnů [datum] a [datum] sdělila, že tyto jsou opatřeny jejími podpisy. Konečně pak žalovaná sdělila, že na dluhu z titulu smlouvy o půjčce nebylo [celé jméno svědka] doposud zaplaceno ničeho.

20. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (r) před soudem vypověděla, že jako notářka by při sepsání notářského zápisu nebyla nikdy ochotna smířit se toliko s kopií listin, přičemž by vždy trvala na předložení originálu listin. Pokud je v notářském spise založena kopie jakýchsi listin, tak tyto musely být při sepsání zápisu pořízeny z originálů listin. Svědkyně dále uvedla, že si nepamatuje osobu [celé jméno svědka] a ani okolnosti sepsání notářského zápisu ze dne [datum].

21. Z listin označených jako„ článek z webu MČ [obec] [část obce] (t) a 3 ks fotografií požářiště (u)“ bylo zjištěno, že dne [datum] došlo k rozsáhlému požáru v místě bydliště žalované. Při tomto požáru mělo dle tvrzení žalované dojít ke zničení dohody o uznání dluhu ze dne [datum] a dodatku [číslo] k dohodě o uznání dluhu ze dne [datum].

22. Z listiny označené jako„ notářský zápis sepsaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], sp. zn. NZ 469/ 2014 a N 484/2014 (10)“ bylo zjištěno, že v této [celé jméno svědka] co do důvodu a výše uznal závazek k žalované ve výši 200 000 Kč, kterýžto měl vzniknout z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum], jakož i se zavázal k uhrazení tohoto dluhu nejpozději do [datum]. Tento závazek měl být utvrzen dohodou o uznání dluhu ze dne [datum], to ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum]. Současně byl pro případ nesplnění uvedeného závazku udělen souhlas k vykonatelnosti notářského zápisu i bez předchozího provedení nalézacího řízení před soudem.

23. Z listiny označené jako„ dohoda o uznání dluhu ze dne [datum] (p)“ bylo zjištěno, že tato obsahuje prohlášení [celé jméno svědka], jako dlužníka, že mu dne [datum] byla poskytnuta půjčka 200 000 Kč, jakož i závazek, že půjčka bude vrácena do [datum]. Daná listina je opatřena podpisy, jakož i následným přípisem ze dne [datum], který však není čitelný. Listina je toliko kopií originální listiny.

24. Z listiny označené jako„ dodatek [číslo] ze dne [datum] k dohodě o uznání dluhu ze dne [datum] (q)“ bylo zjištěno, že toto obsahuje prohlášení, že [celé jméno svědka] doposud nevrátil žalované půjčku a že proto bylo s žalovanou ujednáno, že bude ve prospěch žalované zřízeno zástavní právo ve vztahu k předmětným nemovitostem. Rovněž je obsažen závazek sepsat do [datum] notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti. Daná listina je opatřena datem [datum] a podpisy. Listina je toliko kopií originální listiny.

25. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] (w), který byl podán v písemném vyhotovení ze dne [datum], jakož i výpovědí uvedené znalkyně při jednání dne [datum], bylo zjištěno, že po posouzení podpisů na dohodě o uznání dluhu ze dne [datum] a na dodatku [číslo] ze dne [datum] k dohodě o uznání dluhu ze dne [datum], nelze rozhodnout, zda sporné podpisy skutečně jsou pravými podpisy žalované a [celé jméno svědka]. K tomuto závěru znalkyně dospěla s ohledem na nezpracovatelnost zkoumaných podpisu na předmětných listinách, neboť tyto byly pouhými kopiemi.

26. Z listin označených jako„ smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] (1), smlouva o zastavení nemovitosti [číslo] ze dne [datum] (2), žaloba ze dne [datum] k věci vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp.zn. 5 C 40/2013 (3a), usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 14.10.2013, č.j. 5 C 40/2013 – 94 (3b), usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 15.1.2014, č.j. 20 Co 554/2013 – 115 (3c), usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21.5.2014, č.j. 5 C 40/2013 – 145 (3d), usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 18.9.2014, č.j. 5 C 40/2013 – 162 (3e), usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19.11.2014, č.j. 20 Co 376/2014 – 177 (3f), sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu Písek ze dne 14.4.2015, č.j. 117 Ex 3497/14 – 23 (4), potvrzení vedlejší účastnice o zániku zástavních práv zpeněžením předmětu dražby v nedobrovolné dražbě ze dne 2.y [číslo] (5a), výpis z Katastru nemovitostí k nemovitostem zapsaným pro k.ú. [obec] nad [anonymizováno] na [list vlastnictví] ke dni [datum] (5b), výpis z Katastru nemovitostí k nemovitostem zapsaným pro k.ú. [obec] nad [anonymizováno] na [list vlastnictví] ke dni [datum] (6), dražební vyhláška ze dne [datum] (8a), oznámení o odložení dražby ze dne [datum] (8b či e2), dodatek [číslo] ze dne [datum] k dražební vyhlášce ze dne [datum] (8c), protokol o provedení dražby nedobrovolné ze dne [datum] (8d či c), dražební vyhláška ze dne [datum] (8e), protokol o provedení dražby nedobrovolné ze dne [datum] (8f či d), usnesení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního exekutora Exekutorského úřadu Písek ze dne 5.5.2015, č.j. 117 Ex 3497/14 – 27 (11), odvolání žalované ze dne [datum] ve věci vedené u Exekutorského úřadu Písek pod sp. zn. 117 Ex 3497/14 (12), předložení odvolání žalované ze dne [datum] ve věci vedené u Exekutorského úřadu Písek pod sp. zn. 117 Ex 3497/14 (13), vyjádření žalobkyně k odvolání žalované ve věci vedené u Exekutorského úřadu Písek pod sp. zn. 117 Ex 3497/14 (14), žádost [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] o pozastavení žaloby (15), odpověď žalobkyně ze dne [datum] na žádost [jméno] [celé jméno svědkyně] (16), žádost [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] o odkoupení zástavy (17), odpověď žalobkyně ze dne [datum] na žádost [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] (18), výzvy [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] na uzavření dohody směřující k zániku zástavního práva (19), odpověď žalobkyně ze dne [datum] na výzvu [celé jméno svědkyně] ze dne [datum] včetně kopie dodejky (20), usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.6.2016, č.j. 21 Cdo 4973/2015 (21), usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 2.2.2017, č.j. 73 EXE 13369/2014 – 64 (22), usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12.7.2017, č.j. 16 Co 225/2017 - 79 (23), usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25.1.2018, č.j. 73 EXE 13369/2014 – 91 (24), potvrzení o nabytí předmětu dražby z [datum] (b), protokol o nedobrovolné dražbě z [datum] (c), protokol o dražbě opakované z [datum] (d), oznámení o dražbě nedobrovolné ze dne [datum] včetně dodejky k zásilce pro žalobkyni (e1a a e1b), dražební vyhláška ze dne [datum] (e4), dražební vyhláška ze dne [datum] (e5), dražební vyhláška ze dne [datum] (e6), objednávka vedlejšího účastníka na straně žalované na uveřejnění informací ze dne [datum] (e7), objednávka vedlejšího účastníka na straně žalované na uveřejnění informací ze dne [datum] (e8), objednávka vedlejšího účastníka na straně žalované na uveřejnění informací ze dne [datum] (e9), objednávka vedlejšího účastníka na straně žalované na uveřejnění informací ze dne [datum] (e10), objednávka vedlejšího účastníka na straně žalované na uveřejnění informací ze dne [datum] (e11), výzva od vedlejší účastníce na straně žalované pro žalobkyní ze dne [datum] na přihlášení pohledávky (e12), výpis z Katastru nemovitostí k nemovitostem zapsaným pro k.ú. [obec] nad [anonymizováno] na [list vlastnictví] ke dni [datum] (f), dodejka o doručení zásilky žalobkyně ze dne [datum] (ch), dodejka o doručení zásilky žalobkyně ze dne [datum] (j), sdělení Katastru nemovitostí o tom, že žalobkyni zaslal oznámení o zániku zástavního práva (k )“ dále z výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] (7) a [celé jméno svědka] (25), jakož i z účastnické výpovědi tehdejšího jednatele vedlejší účastnice [jméno] [celé jméno svědka] (h), nebyly nad rámec zjištění učiněných již z nesporných tvrzení účastníků zjištěny žádné rozhodné skutečnosti.

27. Pokud jde o návrhy žalované na provedení následujících důkazů (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6.8.2015, č.j. 16 Co 216/2015 (a), výpis poštovního podacího archu ze dne [datum] (g), výpis poštovního podacího archu ze dne [datum] (i), dále nespecifikované rozhodnutí exekutora ze dne [datum] (l)), tak tyto byly zamítnuty, neboť skutečnosti, které měly být těmito prokázány, již byly zjištěny jinak, případně tyto měly být provedeny k prokázání z hlediska řízení irelevantních skutečností.

28. Konečně pokud jde o následující důkazní návrh žalobkyně (korespondence žalobce a původních zástavců (9)) a žalované (výslech svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně] (n)), tak na provedení těchto nebylo účastníky za řízení setrváno a tyto proto provedeny nebyly.

29. Na základě shora uvedených nesporných tvrzení účastníků, jakož i na základě provedených listinných důkazů, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Ve vztahu k celkovým okolnostem dané věci:

30. Žalobkyně dne [datum] uzavřela s dlužnicí ([právnická osoba] s.r.o.) smlouvu o úvěru ve výši 2 400 000 Kč, přičemž k zajištění pohledávek z této úvěrové smlouvy byla s dětmi žalované ([celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]), jakožto s tehdejšími vlastníky předmětných nemovitostí, dne [datum] uzavřena smlouva o zřízení zástavního práva váznoucího na předmětných nemovitostech.

31. Syn žalované [celé jméno svědka] dne [datum] v rámci notářského zápisu, který byl sepsán [anonymizováno] [jméno] [příjmení], sp. zn. NZ 469/ 2014 a N 484/2014, co do důvodu a výše uznal závazek k žalované ve výši 200 000 Kč, kterýžto měl vzniknout z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], přičemž tento závazek měl být utvrzen dohodou o uznání dluhu ze dne [datum], to ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum], jakož i se zavázal k uhrazení tohoto dluhu nejpozději do [datum]. Současně byl pro případ nesplnění uvedeného závazku udělen souhlas k vykonatelnosti notářského zápisu i bez předchozího podání žaloby.

32. Na základě tohoto notářského zápisu bylo žalovanou u vedlejší účastnice na straně žalované zahájeno řízení o nedobrovolném prodeji předmětných nemovitostí, přičemž toto řízení po odvolání dražby v termínu dne [datum] od 14:00 hodin, jakož i po neúspěšném provedení dražby v termínu dne [datum] od 13:00 hodin, vyústilo v dražbu v termínu dne [datum] od 13:00 hodin, přičemž tato dražba byla ukončena příklepem s výsledkem vydraženo žalované za nabídku ve výši 540 000 Kč. Dražební nabídka byla žalovanou zaplacena a žalobkyně se tímto stala vlastnicí předmětných nemovitostí. Žalobkyně, ač byla o termínu každé jedné z dražeb vedlejší účastnicí na straně žalované vyrozuměna, se se svojí pohledávkou z titulu úvěrové smlouvy do dražeb nepřihlásila. [ulice] účastnice na straně žalované dne [datum] vydala potvrzení o zániku všech zástavních práva váznoucích na předmětných nemovitostech, tedy potvrdila zánik jak zástavního práva žalované, tak i zástavního práva žalobkyně, což bylo ve vztahu k předmětným nemovitostem zaknihováno i do listu vlastnictví vedeného Katastrem nemovitostí.

33. Vzhledem k tomu, že pohledávka žalobkyně z titulu úvěrové smlouvy nebyla dlužníkem splněna, domáhala se žalobkyně jejího uspokojení v řízení o soudním prodeji zástavy vedeném u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 5 C 40/2013. V tomto řízení byl usnesením Okresního soudu v Rakovníku ze dne 21.5.2014, č.j. 5 C 40/2013 – 145, to ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19.11.2014, č.j. 20 Co 376/2014 – 177, nařízen soudní prodeje zástavy, přičemž tato rozhodnutí nabyla právní moci dne [datum]. Výkon rozhodnutí o soudním prodeji zástavy, ohledně kterého bylo soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z Exekutorského úřadu Písek vedeno řízení pod sp. zn. 117 EX 3497/14, však k návrhu žalobkyně proveden nebyl, neboť v uvedeném exekučním řízení, které bylo vedeno proti povinným dětem žalované, nebyly shledány podmínky pro přechod povinností dosavadních povinných na žalovanou, ze kteréhož důvodu bylo exekuční řízení zastaveno usnesením zdejšího soudu ze dne 2.2.2017, č.j. 73 EXE 13369/2014 – 64. Ve vztahu ke smlouvě o půjčce ze dne [datum]:

34. Ve vztahu k žalovanou a vedlejší účastnicí na straně žalované tvrzené půjčce, která měla být v částce 200 000 Kč dne [číslo] poskytnuta žalovanou ve prospěch [celé jméno svědka], se pak uzavírá, že poskytnutí této půjčky prokázáno nebylo. K návrhu žalované byla za tímto účelem označena řada důkazů, zjištění učiněná z těchto však byla neucelená, navzájem si protiřečící, přičemž dokonce soud z výpovědi žalované učinil zjištění popírající údajný závazek [celé jméno svědka] půjčku vrátit, což v konečném důsledku důkazní prostředky provedené k návrhu žalované jako celek znevěrohodnilo. Rovněž pak nelze při celkovém hodnocení odhlédnout od těch skutečností, že žalobkyně je matkou svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně], že jejich rodinné vztahy jsou nadstandardně dobré a že předmětné nemovitosti jsou historickým majetkem nejprve žalované, následně jejích dětí, a nyní opět žalované. Bylo proto v eminentním zájmu všech uvedených, aby žalovaná v řízení uspěla, což nepochybně mohlo ovlivnit i obsah jejich výpovědí. 35. [celé jméno svědka] [celé jméno svědkyně] v rámci svých svědeckých výpovědí sice uvedli, že k poskytnutí půjčky od žalované za účelem financování rodinných potřeb [celé jméno svědka], došlo v hotovosti v průběhu měsíce května roku 2007, k čemuž mělo dojít v bydlišti žalované, jakož i to, že k vrácení půjčky ve sjednaných termínech nedošlo, což konečně v rámci své výpovědi uvedla i žalovaná. Svědkové [celé jméno svědka] [celé jméno svědkyně] pak shodně vypověděli, že půjčka byla předána v jejich přítomnosti žalovanou v obálce, přičemž tomuto měl být dále přítomen manžel žalované, jakož i nezletilá neteř [jméno] [celé jméno svědkyně] [celé jméno svědkyně] současně vypověděla, že na žádost žalované z finančních prostředků žalované napočítala částku odpovídající sjednané půjčce, přičemž tyto prostředky byly následně žalovanou vloženy do obálky a předány k rukám [celé jméno svědka]. Oproti tomu však žalovaná vypověděla, že peněžní prostředky, které měly být poskytnuty jako půjčka, přepočítala sama předem a že tyto bez asistence kohokoliv dalšího následně předala k rukám [celé jméno svědka], čemuž měla být přítomna toliko jeho tehdejší manželka.

36. Svědek [celé jméno svědka] pak výslovně popřel, že by s žalovanou sepsal jakékoliv listiny ohledně existence dluhu z takové půjčky, či snad ohledně způsobu jeho splacení, přičemž i svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že o sepsání jakýchkoliv listin mezi [jméno] [příjmení] a žalovanou ničeho neví, byť v řízení vyplynulo, že se svědkyně [celé jméno svědkyně] o údajnou půjčku měla zajímat a dokonce se měla i angažovala v otázce jejího vrácení. Rovněž žalovaná vypověděla, že si sepsání jakýchkoliv listin nepamatuje, byť následně potvrdila, že na kopiích listin ze dnů [datum] a [datum] je uveden její pravý podpis. O tomto jejím potvrzení však má soud značné pochybnosti, neboť kopie listin ze dnů [datum] a [datum] byly předloženy jen v nekvalitním provedení a podpisy na těchto jsou skutečně těžko čitelné, žalovaná byla při výslechu ve velmi nedobrém zdravotním stavu a pravost svých údajných podpisů v konečném důsledku potvrdila až poté, co jí předmětné listiny byly opětovně předloženy na základě žádosti jejího zástupce.

37. Pokud se žalovaná dovolávala existence notářského zápisu sepsaného s [celé jméno svědka] notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], tak samotný notářský zápis existenci pohledávky žalované přímo neprokazuje, když tento prokazuje jen, že existence takového závazku za žalovanou byla [celé jméno svědka] uznána co do důvodu a výše, což je z hlediska potřeb tohoto řízení jednoznačně nedostatečné a neprůkazné.

38. Dále pokud se žalovaná v řízení dovolávala stěžejních listin ze dnů [datum] a [datum], tak tyto byly žalovanou založeny toliko v kopiích opatřených z kopií obsažených v notářském spise notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Originály těchto listin měly shořet při požáru nemovitosti žalované dne [datum], výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] však bylo bez jakýchkoliv pochybností prokázáno, že přinejmenším ke dni [datum], kdy byl sepsán notářský zápis, originály těchto listin fyzicky existovaly, k čemuž tato svědkyně vypověděla, že je vyloučeno, aby kopie listin tvořící součást jejího notářského spisu byly učiněny z jiných než originálních listin.

39. Podpisy na listinách ze dnů [datum] a [datum] pak byly podrobeny znaleckému zkoumání se závěrem, že byť znalkyně [celé jméno znalkyně] využila veškeré dostupné techniky, přičemž tyto byly aplikovány na prvotní kopie listin založených v notářském spise, že zkoumané podpisy jsou nezpracovatelné. Na tomto základě nelze ani očekávat jiný závěr soudu, než že listiny ze dnů [datum] a [datum] ve skutečnosti nebyly podepsány žalovanou a [celé jméno svědka], přičemž soud může jen spekulovat ohledně toho, kdy a kým byly tyto listiny vyhotoveny a následně poskytnuty [celé jméno svědka] za účelem sepsání notářského závěru.

40. V konečném důsledku pak soud má za zcela stěžejní výpověď žalované ohledně toho, že byť z její strany došlo k uhrazení nabídky učiněné v rámci nedobrovolné veřejné dražby předmětných nemovitostí (tj. k uhrazení částky 540 000 Kč), tak ze strany [celé jméno svědka], jakožto adresáta poměrné části v rozsahu z výtěžku dražby, nebylo ani následně z takto nabytých prostředků na dluhu k žalované uhrazeno ničeho. Výpověď žalované k tomuto soud považuje za zásadní a vyvozuje z ní, že pohledávka žalované za synem [celé jméno svědka] ve skutečnosti nikdy neexistovala, přičemž veřejná nedobrovolná dražba předmětných nemovitostí byla toliko prostředkem sloužícím k odstranění zástavního práva zřízeného k zajištění pohledávky žalobkyně. Vždyť pokud by tomu bylo jinak, tak [celé jméno svědka] by po obdržení peněžních prostředků plynoucích z dražby, tedy prostředků, které jako vydražitel vyplatila žalovaná, jako řádný syn žalované jistě půjčku vrátil, pokud by tato skutečně existovala. A pokud by k tomuto nedošlo, tak žalovaná, která nemarnila za účelem vymožení své pohledávky přistoupit k nedobrovolné dražbě předmětných nemovitostí, a to dokonce i ve vztahu k druhé z tehdejších vlastníků předmětných nemovitostí, kterou byla její dcera [celé jméno svědkyně], by svá práva jistě uplatnila oproti nyní bonitnímu synovi. K ničemu z tohoto však nedošlo a na pohledávce žalované za synem nemělo být do dnešního dne zaplaceno ničeho.

41. Pro úplnost se dodává, že se soud nepřiklání k hodnocení provedenému žalobkyní již v žalobě samé, přičemž na základě provedeného dokazování nespatřuje, že by snad v důsledku jednání žalované a jejích dětí byla naplněna skutková podstata jakéhokoliv trestního činu. Nelze však v údivu nepozdvihnout obočí nad konečným stavem, který nastal po provedení dražby, tedy že se žalobkyně stala vlastnicí předmětných nemovitostí, za což zaplatila částku 540 000 Kč, děti žalované obdržely své podíly z této v dražbě vyplacené částky, přičemž pohledávka žalované za synem ani přesto zaplacena nebyla. Pro žalovanou se tedy z hlediska její pohledávky fakticky nezměnilo ničeho, přičemž jediným, kdo by nebýt žaloby uplatněné v této věci zůstal stát s prázdnou opodál, by byla žalobkyně, jejíž pohledávka z titulu úvěrové smlouvy by se rázem stala nezajištěnou. Nádavkem však soud cítí potřebu dodat, že žalobkyně mohla důvodu tohoto soudního sporu, kterým je výmaz jejího zástavního práva z katastru nemovitostí, předejít jednoduše tím, že by se zapojila do veřejné dražby nedobrovolné, neboť bez tohoto dražebník (v dané věci vedlejší účastnice na straně žalované) neměl při následném vydání potvrzení o zániku zástavních práv jinou možnost, než vycházet z notářského zápisu a z údajů publikovaných v katastru nemovitostí.

42. Na základě takto učiněných skutkových závěrů, tedy zejména s ohledem na závěr, že poskytnutí peněžních prostředků žalovanou k rukám [celé jméno svědka] ze dne [datum], prokázáno nebylo, soud pokračuje v právním hodnocení, které již v podstatné části bylo učiněno shora (viz odst. 11 až 15). Uzavírá se pak, že nebyl prokázán vznik a existence pohledávky žalované z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum] (§ § 657 a násl. obč.z.), jakož i to, že zástavní právo žalobkyně k předmětným nemovitostem nezaniklo, neboť pohledávku žalované z titulu úvěrové smlouvy ze dne [datum] (§ 497 a násl. zák.č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen „obch.z.“) ve skutečnosti nelze ve smyslu zákonné úpravy dopadající na řízení o veřejné nedobrovolné dražbě předmětných nemovitostí považovat za pohledávku přihlášenou (§ 57 a § 58 z.v.d.). Žalobkyně sama totiž pohledávku z titulu úvěrové smlouvy do veřejné nedobrovolné dražby nepřihlásila, přičemž tuto nelze považovat za přihlášenou ani z důvodu, že by snad tato byla z hlediska svého vzniku mladší, než nejstarší (jediná) přihlášená pohledávka, neboť touto byla právě pohledávka žalované z titulu smlouvy o půjčce, jejíž existenci žalovaná v řízení nezvládla prokázat.

43. Na základě všeho shora uvedeného bylo žalobě vyhověno v celém rozsahu (výrok ad I.).

44. Na náhradě nákladů řízení soud uložil (výrok ad II.) žalované a vedlejší účastnici na straně žalované zaplatit žalobkyni 9 500 Kč, neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Výše náhrady hotových výdajů zcela úspěšného účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, je paušálně stanovena dle zvláštního právního předpisu (vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.), přičemž tato paušální náhrada nezahrnuje náhradu soudního poplatku (§ 151 odst. 3 o.s.ř.). V dané věci paušální náhrada úspěšného účastníka (za patnáct úkonů právní služby – podání žaloby, písemný podání ve věci samé ze dnů [datum], [datum], [datum] a [datum], účast při jednání soudu v rozsahu do dvou hodin ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a účast při jednání soudu v rozsahu přesahujícím dvě hodiny ve dnech [datum] a [datum]) činí celkem 4 500 Kč (§ 2 odst. 3 vyhlášky MS č. 254/2015 Sb.). Výše této náhrady je dále odůvodněna soudním poplatkem 5 000 Kč, který byl žalobkyní zaplacen za podání návrhu na zahájení řízení (§ 4 odst. 1 zák.č. 549/1991 Sb. a položka 4 odst. 1 písm. c/ Sazebníku cit. zákona).

45. Konečně pokud jde o náklady, které v řízení platit stát, tak výše těchto doposud není známa, pročež soud o těchto podle výsledku řízení (§ 148 odst. 1 o.s.ř.) rozhodl (výrok ad III.) toliko co do jejich základu s tím, že jejich výše bude následně určena samostatným usnesením (§ 155 odst. 1 o.s.ř.). Již nyní však lze konstatovat, že žalovaná složila na záloze na provedení znaleckého posudku z oblasti písmoznalectví částku 25 000 Kč, přičemž náklady za podání písemného vyhotovení znaleckého posudku doposud činí 23 543 Kč (usnesení zdejšího soudu ze dne 10.5.2022, č.j. 10 C 194/2015 – 230 a usnesení zdejšího soudu ze dne 20.5.2022, č.j. 10 C 194/2015 – 234, to ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29.8.2022, č.j. 36 Co 263, [číslo] – 264). Znalkyně [celé jméno znalkyně] pak byla vyslechnuta při jednání dne [datum], avšak o znalečném za tento výslech znalkyně doposud pravomocně rozhodnuto nebylo a tento náklad představuje neznámou X. Na tomto základě lze předběžně předpokládat, že náklady na podání znaleckého posudku v konečném důsledku přesáhnout zálohu složenou žalovanou (25 000 Kč – (23 543 Kč + X)), pročež lze uzavřít, že takový rozdíl bude představovat náklady státu, k jejichž zaplacení jsou společně a nerozdílně zavázány žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované.

46. Lhůty ke splnění povinnosti stanovených ve výrocích tohoto rozsudku byly stanoveny s ohledem na charakter uložených povinností (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení