10 C 194/2020-489

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 660 847 Kč s příslušenstvím a vydání dokumentů takto:

Výrok

I. Řízení se co do nároku žalobce na zaplacení částky 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 14. 4. 2020 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobci částku ve výši 608 651,35 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 17. 4. 2020 do zaplacení.

III. Žaloba o zaplacení částky ve výši 52 195,65 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 660 847 Kč od 14. 4. 2020 do 16. 4. 2020 a ve výši 10 % ročně z částky 52 195,65 Kč od 17. 4. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žaloba, aby žalovaná byla povinna - vydat, eventuálně vyhotovit a doručit žalobci na adresu jeho trvalého bydliště projektovou dokumentaci skutečného stavu provedení stavby se zakreslením veškerých změn podle skutečného stavu prací provedených žalovanou při stavbě domu na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], to vše za období od 10. 7. 2019 do 10. 4. 2020, - vydat žalobci provozní předpisy k obsluze 15 kusů oken (včetně HS portálů a francouzských oken) a části díla jako celku zhotoveného žalovanou, to vše ke stavbě domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek]; - vydat, eventuálně vyhotovit a doručit žalobci na adresu jeho trvalého bydliště potvrzení, že na stavbu domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], byly použity materiály uvedené v projektové dokumentaci; - vydat žalobci prohlášení o shodě oken a polystyrenů použitých při stavbě domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], a to prohlášení o shodě ve smyslu zák. [číslo] o technických požadavcích na výrobky a o změně některých zákonů, resp. dle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky; - vydat, eventuálně vyhotovit a doručit žalobci na adresu jeho trvalého bydliště předávací protokol mezi žalobcem a žalovanou k předání 15 ks oken (včetně HS portálů a francouzských oken) a namontování na stavbě domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], zhotovované žalovanou, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna do 30 dnů od právní moci rozsudku vyhotovit a doručit žalobci na adresu jeho trvalého bydliště: - provozní předpisy k obsluze 15 kusů oken (včetně HS portálů a francouzských oken) a části díla jako celku zhotoveného žalovanou, to vše ve stavbě domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek] a - prohlášení o shodě oken a polystyrenů použitých při stavbě domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], a to prohlášení o shodě ve smyslu zák. č. 22/1997, o technických požadavcích na výrobky a o změně některých zákonů, resp. dle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

VI. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 100 710,27 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta.

VII. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Berouně náklady řízení, jejichž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení, a to v rozsahu 34,64 %.

VIII. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Berouně náklady řízení, jejichž výše bude vyčíslena v samostatném usnesení, a to v rozsahu 65,36 %.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 10. 6. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 660 847 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, a po změně žaloby zaplacení částky 670 847 Kč s příslušenstvím a rovněž vydání in eventum vyhotovení listin uvedených ve výroku IV. a V. tohoto rozsudku. Žalobce uvedl, že se žalovanou uzavřeli dne 10. 7. 2019 smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala postavit pro žalobce pasivní dům a žalobce se zavázal zaplatit žalované cenu díla ve výši 3 241 000 Kč včetně DPH. Začátkem roku 2020 však žalovaná bez předchozího upozornění na možnost změny ceny díla vznesla požadavek na zaplacení zvýšené ceny a zároveň odmítla pokračovat ve stavbě v případě nezaplacení. Pohrůžkou ukončení stavby žalovaná vyvíjela nátlak na žalobce a jednala v rozporu s dobrými mravy, neboť věděla, že žalobce financuje stavbu domu z hypotečního úvěru, jehož čerpání by bylo ohroženo. Protože se žalobce obával poškození domu, uhradil pod tímto nátlakem zvýšenou cenu díla. Tato změna smlouvy však nebyla sjednána písemně. Vzhledem k tomu, že žalobce jednal v tísni a pod nátlakem žalované, příčí se její dobrým mravům, a je proto neplatné. Žalobce dále uvedl, že mu žalovaná vystavovala faktury bez bližší specifikace, které uhradil řádně a včas ve výši celkem 1 925 080 Kč. Žalobce dále hradil materiál přímo subdodavatelům žalované. Celkem žalobce zaplatil 2 450 907 Kč. Poté, co již nehrozil vznik škody, žalobce odstoupil od smlouvy z důvodu jejího podstatného porušení spočívající v podstatném navýšení ceny díla, v odmítnutí provádění a dokončení stavby domu a v nedodržení termínu. Podle žalobce bylo jednání žalované účelové, neboť od počátku věděla, že nebude schopna dostát svým závazkům. Žalobce současně požádal žalovanou o vrácení části ceny díla ve výši 660 847 Kč s ohledem na to, že zaplatil žalované o 506 907 Kč více oproti ceně sjednané ve smlouvě a dokončení hrubé stavby si vyžádá 335 344 Kč, přičemž žalovaná provedla některé práce z dalších etap ve výši 82 897 Kč a dále vícepráce za 98 507 Kč. Žalovaná částka pak činí rozdíl mezi tím, co žalovaný zaplatil a těmito částkami. Žalobce se rovněž domáhal vydání dokladů a prohlášení o shodě a dokladů o zabudovaných materiálech.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná potvrdila, že mezi účastníky byla dne 10. 7. 2019 uzavřena smlouva o dílo. Podle žalované byl její předmět sjednán pouze předběžně a obecně, odkazem na přílohy. Rozpočet neobsahoval úplný výčet položek tvořících součást díla, a strany si nesjednaly ani jednotkové ceny díla, ani jeho přesný rozsah. Podkladem pro jednání účastníků byla dokumentace pro stavební povolení, která neobsahuje potřebnou specifikaci předmětu díla. Smluvní strany si byly této skutečnosti od počátku vědomy, a sjednaly si proto finanční rezervu ve výši 200 000 Kč na položky nezahrnuté v předmětu díla. Praxí účastníků bylo postupné uzavírání individuálních dohod potvrzovaných e-mailem. Dílo bylo konkretizováno při jeho zadávání, probíhaly úpravy jeho předmětu, a to i ústní, s ohledem na nevhodnost původních položek. Z tohoto důvodu docházelo k navyšování ceny upřesněné části díla, o čemž byl žalobce předem informován. Sjednaný termín díla 1. 6. 2020 nebylo možné dodržet, neboť žalovaná opětovně upravovala specifikaci díla, a nechtěla provádět činnosti bez jejich předchozího schválení žalobcem. Docházelo proto k úpravě časového harmonogramu a žalované narůstaly náklady na provádění díla. V lednu 2020 žalobce opakovaně měnil zadání díla, které nebylo jednoznačné, a žalovaná nemohla dílo řádně realizovat. Žalovaná proto pozastavila provádění díla a odstoupila od uzavřené smlouvy. Žalovaná dne 20. 1. 2020 vyzvala žalobce k předložení závazné projektové dokumentace schválené projektantem. I přes následná jednání žalovaná nemohla pokračovat v provádění díla podle původní smlouvy, a účastníci se dohodli na provádění stavby podle nových smluvních podmínek. Žalovaná pak od 28. 1. 2020 účtovala žalobci stavební práce podle dohodnuté jednotkové ceny, a žalobce hradil materiál přímo příslušnému dodavateli. Protože počátkem března 2020 žalovaná opět neměla od žalobce potřebné pokyny a žalobce byl v prodlení s úhradou ceny díla, žalovaná ukončila provádění díla. Mezi účastníky byly sjednány vícepráce, nicméně žalovaná nesouhlasila s jejich hodnotou vypočtenou žalobcem. Žalovaná opakovaně vyzývala žalobce k protokolárnímu předání stavby při ukončení spolupráce, což však odmítl. Podle žalované jí žalobce zaplatil pouze 2 170 179,80 Kč a další faktury neuhradil. Žalovaná dále namítala, že s ohledem odstoupení od smlouvy není povinna vydat či vystavit jakékoliv doklady ohledně kvality provedení díla, nicméně je připravena vystavit potvrzení prokazující řádné provedení činností žalované a použití materiálů při provádění díla pro žalobce.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce při ústním jednání konaném u soudu 12. 1. 2022 vzal po zahájení jednání žalobu částečně zpět ve smyslu § 96 odst. 1 o.s.ř. co do částky 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 14. 4. 2020 do zaplacení a žalovaná s tímto zpětvzetím vyslovila souhlas, soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle § 96 odst. 2 a 3 o.s.ř. (výrok I. rozsudku).

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že v průběhu stavby nesepisovali žádné zápisy o odevzdání a převzetí částí děl, přestože to bylo sjednáno v bodě V. a VII. smlouvy. Žalovaná poprvé opustila stavbu 21. 1. 2020, i když poté na stavbě ještě pracovala. Do 28. 1. 2020 se jednalo o stavbu v zásadě na klíč, kdy žalovaná dodávala na stavbu jak materiál, tak prováděla práce. Od 28. 1. 2020 panovala mezi stranami dohoda, že žalobce bude hradit materiál přímo jeho dodavatelům a žalované bude platit pouze prováděné práce. Dne 12. 3. 2020 žalovaná opustila stavbu a dále již na stavbě nic neprováděla. Do této doby prováděla předmětnou stavbu pouze žalovaná, a její subdodavatelé. Mezi účastníky byl rovněž nesporné, že žalobce zaplatil žalované 2 170 179,78 Kč (viz rovněž výpisy z účtů žalobce). Žalovaný pak hradil materiál přímo subdodavatelům žalované, [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba], a zaplatil jim na základě faktur [číslo] z 18.12.2019, [číslo] z 30.1.2020 a [číslo] z 16.12.2019 celkem 280 727,50 Kč (viz rovněž tyto faktury a výpisy z účtu žalobce). Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

5. Ze smlouvy o dílo ze dne 10. 7. 2019 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem jako objednatelem a žalovanou jako zhotovitelem. Předmětem smlouvy bylo provedení stavby nízkoenergetického domu [obec] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to podle přílohy č. 3 Projektové dokumentace schválené žalobcem v rozsahu a kvalitě dané projektovou dokumentací, dále podle přílohy č. 1 s názvem Popis a nacenění etap stavby a přílohou č. 2 – Položkový seznam, které byly nedílnou součástí smlouvy. Stavbou se rozuměla dodávka materiálu a prací podle projektové dokumentace a příloh č. 1 a 2, včetně příslušných provozních zkoušek a zpracování projektové dokumentace skutečného stavu provedení stavby. Dílo bylo rozděleno do jednotlivých etap dle Přílohy č. 1 (viz článek II./4. smlouvy). Podle článku III. mělo být dílo provedeno do 1. 6. 2020, a tento termín mohl být změněn dohodu stran, a případně mohl být žalovanou posunout pro nepřízeň počasí, o čemž musela žalovaná informovat žalobce. Podle bodu III./2 smlouvy nebyla žalovaná v prodlení po dobu, po kterou byl žalobce v prodlení se zaplacením ceny díla. Cena byla sjednána jako pevná ve výši 3 241 000 Kč včetně DPH, a to za hrubou stavbu a její dokončování s tím, že cena měla být určena podle rozpočtu tvořícího přílohu č. 1 smlouvy. Ostatní nenaceněné položky měly být průběžně doplňovány, a proto byla sjednána rozpočtová rezerva 200 000 Kč Cena díla mohla být měněna, pokud by se na tom strany dohodly, a to písemným dodatkem ke smlouvě. Z článku V. smlouvy vyplývá, že cena díla měla být hrazena zálohovými platbami dle přílohy č. 1, a to vždy po předání předchozích dokončených etap, za kterou měl být současně hrazen doplatek. Podle článku VII./6 byla práce považována za předanou pouze na základě písemného potvrzení žalobce. Žalovaná byla povinna vést stavební, případně montážní deník. Podle článku VII./8 a 9 se žalovaná zavázala odevzdat spolu s dílem také jedno vyhotovení stavební části projektové dokumentace se zakreslením veškerých změn podle skutečného stavu provedených prací a provozní předpisy k obsluze jednotlivých částí díla. Podle článku VII ./15 se žalovaná dále zavázala dodat žalobci doklady a prohlášení o shodě, o zabudovaných materiálech, a to zejména těch, které mají vliv na bezpečnost a technické parametry staveb. Podle článku X./2 smlouvy bylo možné měnit nebo doplňovat text smlouvy pouze formou potvrzených a podepsaných písemných dodatků.

6. V příloze č. 1 - popis a nacenění etap stavby rodinného domu [obec] byl určen postup prací, termíny jejich dokončení, dílčí ceny a zálohové platby. Příloha obecně popisovala rozsah jednotlivých částí stavby a jejich kontroly s tím, že detaily řešení a výběr materiálu byl řešen vždy s ohledem na projektovou dokumentaci. Každá z etap prací měla být předána na základě písemného potvrzení žalobce. Dílo bylo rozděleno do celkem 27 etap na hrubou stavbu a dokončovací práce. Celková cena díla včetně DPH činila 3 241 000 Kč, tedy shodnou částku jako ve smlouvě o dílo. Příloha č. 2 obsahovala položkový seznam, který určoval rozsah jednotlivých částí stavby. Detaily řešení a výběr materiálu opět odkazoval na projektovou dokumentaci.

7. Z e-mailové korespondence účastníků vyplývá, že se žalobce a jednatel žalované dohodli na tom, že jednatel žalované bude pro žalobce vykonávat práce stavbyvedoucího. Předmětem jeho činnosti měly být návštěvy na stavbě, průběžné doplňování dokumentace o řešení detailů konstrukcí a kontrolní činnost. Žalobce předal jednateli žalované kompletní projektovou dokumentaci a poskytl mu odkaz na ni v elektronické podobě (viz e-maily z 10. 6. 2019 a 16. 8. 2019).

8. Z e-mailů z 13. 9. 2019, 16. 9. 2019, 22. 9. 2019 a 2. 10. 2019 vyplývá, že účastníci řešili detaily střechy a její změnu, nikoliv však změnu její ceny. E-mailem z 16. 9. 2019 žalobce zaslal schválené změny zanesné do projektové dokumentace. E-mailem z 5. 10. 2019 žalobce potvrdil objednávku oken a vyjádřil nesouhlas s navrženým navýšením ceny střechy s odkazem na smlouvu o dílo. Dále informoval žalovanou, že mu banka zašle peníze na stavbu (viz rovněž e-mail z 9. 10. 2019). Jednatel žalované zaslal žalobci 3. fakturu k úhradě (viz e-mail z 8. 10. 2019) a e-mailem z 25. 10. 2019 sdělil, že náklady na střechu představují 200 000 Kč, a navrhl změny za účelem jejího zlevnění. V e-mailech z 10. 11. 2019, 14. 11. 2019, 16. 11. 2019 a 25. 11. 2019 účastníci opět řešili detaily a změnu střechy, krytinu a zlevnění. E-maily z 22. 12. 2019 řešili detaily dveří a žalobce sdílel zrevidovanou dokumentaci elektro, vzduchu a topení s tím, že se nejednalo o prováděcí dokumentaci. Jednatel žalované požádal dne 5. 1. 2020 žalobce o vytištění změny projektové dokumentace a její předání při kontrolním dni a e-mailem z 6. 1. 2020 informoval žalobce, že rozpočet byl velmi podceněn o 350 000 Kč s tím, že izolace střechy bude o 50 000 Kč dražší. Jednatel žalované proto navrhl vyúčtování nákladů na materiál, subdodávky, práci a dopravu 1x měsíčně se zálohami ve výši 200 000 Kč měsíčně. Dále navrhl dopočítat zbytek nákladů na dostavbu a podle toho dále postupovat. Žalobce byl v e-mailu z téhož překvapen ohledně enormního nárůstem ceny, která s ním nebyla konzultována. Požádal o doložení vícenákladů, které byl připraven uhradit. Žalobce pak e-mailem z 7. 1. 2020, souhlasil s navrženým postupem pro další spolupráci a požádal o přípravu dodatku smlouvy pro fáze 11-27. Opětovně vyzval žalovanou o doložení vícenákladů a vysvětlení navýšení ceny o 500 000 Kč. Jednatel žalované téhož dne navrhl revizi výkazu výměr, a zpětnou tvorbu položkového rozpočtu. Dále sdělil, že se projekt měnil ohledně střechy, hrubé stavby, věnců a překladů. Žalobce e-mailem z 9. 1. 2020 reagoval na vyúčtování k 31.12.2019 a namítl, že veškeré změny ceny díla s ním měly být předem konzultovány, oboustranně odsouhlaseny a potvrzeny písemným dodatkem ke smlouvě. Žalobce se proto obával vyčerpání hypotéky při současném nedostavění domu a opětovně požádal o podklady k vícenákladům. Žalobce zároveň odsouhlasil navýšení ceny zateplení střechy o 50 000 Kč E-mail z 15. 1. 2020 potvrzuje, že žalobce poskytl žalované aktuální dokumentaci stavby, a to v elektronické formě a uvedl, že změny, které budou vznikat v průběhu stavby, bude promítat do dokumentace. Žalobce se e- mailem z 17. 1. 2020 odmítl vyjádřit k oprávněnosti vícenákladů a chtěl věc řešit v souladu se smlouvou o dílo i smlouvu o vedení stavby. Dále uvedl, že je spokojen s rychlostí postupu stavby a její kvalitou, nicméně na doporučení pozastavil hrazení nákladů stavby předem do doby vyčíslení položkového seznamu vícenákladů žalovanou. Jednatel žalované na to žalobci sdělil e-mailem z 20. 1. 2020, že zastavuje stavbu pro nevyřešené vícepráce, a požádal o dodání správné projektové dokumentace s datem změny a budoucími pracemi. Současně požádal o prodloužení termínu dokončení prací v délce zastavení stavby. Žalobce e-mailem z 28. 1. 2020 potvrdil, že mezi stranami byl dohodnut nový způsob spolupráce pro dokončení hrubé stavby etap 1-10. Podle ní měl být veškerý materiál hrazen žalobcem přímo dodavatelům a žalovaná měla fakturovat žalobci práce zpětně pravidelně jednou týdně. E-mailem z 30. 1. 2020 zaslal jednatel žalované žalobci fakturu na materiál na dokončení střechy. Žalobce e-mailem z 10. 2. 2020 zaslal statikem schválenou změnu střechy, e-mailem z 20. 2. 2020 objednal vícepráce a e-mailem z 24. 2. 2020 poskytl žalované zákres změn elektra, vzduchotechniky a aktuální verzi skutečného provedení stavby v elektronické formě. E-mailem z 26. 2. 2020 pak zaslal žalované návrh ukotvení markýzy. Žalobce v e-mailu z 2. 3. 2020 sepsal zápisy ze dvou kontrolních dní. Při prvním KD dne 24. 2. 2020 jednatel žalované nesouhlasil s rozpočtem hrubé stavby sjednaným ve smlouvě, a odhadl vícenáklady dokonce na 1,2 mil. Kč. Strany se za účelem předcházení vzniku škod dohodly na pokračování provizorního režimu hrazení etap, podle něhož měl žalobce hradit materiál předem, drobný materiál zpětně a práce měly být fakturovány vždy 1 x týdně zpětně. Při druhém kontrolním dni 2. 3. 2020 se strany dohodly, že každá strana poptá zdravotechniku a vzduchotechniku u externích dodavatelů, elektrotechniku a zateplení fasády měla provést žalovaná. Žalobce měl pochybnosti o adekvátnosti účtovaných prací za 7. a 8. týden 2020 a jednatel žalované sdělil, že nemá objektivní přehled o nákladech na práce za dané týdny. Žalobce e-mailem z 3. 3. 2020 nesouhlasil s ukončením smlouvy o dílo, neboť je třeba řešit záruky a odpovědnost. Právní zástupce žalobce pak zaslal žalované e-mailem z 10. 3. 2020 výzvu ke spolupráci.

9. Z této výzvy ke spolupráci z 10. 3. 2020, podacího lístku, e-mailu České pošty ze dne 1. 4. 2020 a plné moci vyplývá, že žalovaná zaslala žalobci odstoupení od smlouvy e-mailem z 3. 3. 2020. Žalobce jej nepovažoval za řádné pro nedodržení písemné formy, ani za důvodné. Žalobce výzvou namítal nesprávnost fakturovaných částek a provedených prací a vyzval žalovanou s ohledem na její prodlení k okamžitému řádnému plnění a postupu podle smlouvy.

10. Jednatel žalované v reakci na e-mail z 24. 2. 2020 sdělil e-mailem z 11. 3. 2020, že dokumentace už neplatí a požádal o dodání kompletní stavební dokumentace v tištěné podobě. Žalovaná pak s odvoláním na e-mail z 20. 1. 2020 sdělila e-mailem z 12. 3. 2020 žalobci, že odstoupila od smlouvy o dílo ke dni 20. 1. 2020, neboť jí žalobce neposkytl součinnost a změny v projektové dokumentaci a pokynech žalobce navyšují rozpočet stavby a prodlužují termíny plnění. Jednatel žalované současně vyzval žalobce k převzetí stavby s ohledem na nedokončené práce a střechu a požadoval proplacení faktury za 9. týden prací. Účastníci následně jednali o narovnání a skončení smlouvy o vedení stavby, jak je zřejmé z e-mailu z 1. 4. 2020.

11. Z odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 7. 4. 2020, plné moci z 5. 3. 2020 spolu s podacím lístkem z 8.4.2020 vyplývá, že žalobce oznámil žalované, že nepovažuje její odstoupení od smlouvy o dílo z 10. 7. 2019 za platné, neboť jej nevyzvala k poskytnutí součinnosti. Žalobce dále sdělil, že odstupuje od smlouvy o dílo pro podstatné porušení smlouvy, a to v rozsahu dosud nesplněného plnění. Důvodem bylo nedodržení sjednaných termínů a neoprávněné navýšení nákladů na dílo. Žalobce rovněž uvedl, že tzv. prozatímní řešení nepovažuje za platné pro rozpor s dobrými mravy. Současně vyzval žalovanou k vrácení částky 850 000 Kč jako bezdůvodné obohacení, a to do sedmi dnů od zaslání výzvy. Podle e-mailu České pošty z 15. 5. 2020 se žalované dostala výzva do dispozice 9. 4. 2020, kdy si ji nevyzvedla.

12. Jednatel žalované nabídl žalobci e-mailem z 14. 4. 2020, že žádný z účastníků nebude po druhé nic požadovat. E-mailem z 17. 4. 2020 pak žalobci zaslal fakturu za materiál a práce za 10. a 11. týden 2020. Mezi stranami nedošlo k dohodě a žalobce odmítl poskytnout žalované stavební deník (viz e-mail z 28. 4. 2020). Jednatel žalované e-mailem z 2. 6. 2020 zaslal žalobci fakturu za doplatek prací na střeše a vyzval žalobce k opětovnému předání a převzetí staveniště a poskytnutí stavebního deníku 13. Ze stavebního deníku soud zjistil, že žalovaná převzala staveniště 15. 7. 2019 Stavební deník obsahuje popis jednotlivých prací, údaj o počtu osob na stavbě a od 4. 2. 2020 je pak v deníku zachycena i pracovní doba. Ze zápisů nevyplývá, že by mezi účastníky došlo k dohodě o změně stavby, ani ke změně ceny díla. Z deníku a internetových stránek [webová adresa] 2020 soud zjistil, že dne 4.2.2020 pracovali na stavbě 8,5 hodiny dva dělníci a svědek [příjmení], dne a 5.2.2020 8,5 hodiny tři dělníci, ve dnech 6.2.2020 a 7.2.2020 pak vždy 8 hodin tři dělníci, tj. v 6. týdnu roku 2020 dělníci odvedli celkem 83 hodin práce a svědek [příjmení] 8,5 hodin práce. Na stavbě pracovali ve dnech 11.2.2020 a 12.2.2020 vždy 7 hodin tři dělníci a svědek [příjmení], ve dnech 13.2.2020 a 14.2.2020 pak tytéž osoby vždy 8,5 hodiny, tj. v 7. týdnu roku 2020 dělníci odpracovali celkem 93 hodin práce a svědek [příjmení] 31 hodin práce. Dále na stavbě pracovalo dne 17.2.2020 8 hodin pět dělníků a svědek [příjmení], dne 18.2.2020 7,5 hodin šest dělníků a svědek [příjmení], dne 19.2.2020 6 hodin šest dělníků a svědek [příjmení], dne 20.2.2020 7 hodin tři dělníci a svědek [příjmení] a dne 21.2.2020 5 hodin jeden dělník a svědek [příjmení], tj. v 8. týdnu roku 2020 dělníci odvedli celkem 147 hodin práce a svědek [příjmení] 33,5 hodin práce. Dne 24.2.2020 na stavbě pracovalo 8 hodin pět dělníků a svědek [příjmení], dne 25.2.2020 8 hodin šest dělníků a svědek [příjmení], dne 26.2.2020 5 hodin čtyři dělníci, dne 27.2.2020 7 hodin pět dělníků a svědek [příjmení] a dne 28.2.2020 sedm hodin šest dělníků a svědek [příjmení], tj. 9. týdnu roku 2020 dělníci odvedli celkem 185 hodin práce a svědek [příjmení] 30 hodin práce s tím, že ve dnech 24. 2. 2020 a 25.2.2020 probíhaly kromě jiného i práce na střeše. Dne 2.3.2020 pracovali na stavbě 7 hodin čtyři dělníci a svědek [příjmení], ve dnech 3.3.2020 a 4.3.2020 vždy 8 hodin pět dělníků a svědek [příjmení], dne 5.3.2020 činila pracovní doba 8 hodin a dne 6.3.2020 činila pracovní doba 5 hodin, dne 9.3.2020 pracovalo od 7 hod. pět dělníků a svědek [příjmení]. S ohledem na výpověď znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a svědka [příjmení] dospěl soud úvahou ve smyslu § 136 o.s.ř. k tomu, že dne 5.3.2020 a 6.3.2020 pracovalo na stavbě vždy celkem pět dělníků (obdobně jako v předchozí dny) a dne 9.3.2020 činila pracovní doba 8 hodin (obdobně jako v dny před tím). Tedy v 10. a 11. týdnu roku 2020 dělníci odvedli celkem 218 hodin práce a svědek [příjmení] 31 hodin práce.

14. Žalovaná vyúčtovala žalobci zálohu na etapu 1 až 4 zálohovou fakturou [číslo] ze dne 10. 7. 2019 ve výši 540 000 Kč a zálohovou fakturou [číslo] z téhož dne ve výši 5 000 Kč. Zálohu na etapu 5-7 vyúčtovala žalovaná žalobci zálohovou fakturou [číslo] z 6.9.2019 ve výši 500 000 Kč. Zálohovou fakturou [číslo] ze dne 7. 10. 2019 žalovaná vyúčtovala žalobci zálohu na etapy číslo 8, 9 a 10 ve výši celkem 724 074 Kč. Faktura [číslo] ze dne 29. 11. 2019 potvrzuje, že žalobce zaplatil na fakturu [číslo] zálohu 500 000 Kč s tím, že mu za etapu 5 až 7 bylo vyúčtováno celkem 656 000 Kč, a doplatek tak činil 156 006,24 Kč. Uvedené faktury byly žalobcem zaplaceny (viz jednotlivé výpisy z účtů). Žalovaná dále vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 6. 2. 2020 práce na střeše ve výši 50 000 Kč bez DPH a další materiál s tím, že po odpočtu plateb subdodavatelům žalobci vyúčtovala celkem 57 583,99 Kč. Žalobce tuto fakturu žalované zaplatil, jak je zřejmé z výpisu z jeho účtu. Celkem tak žalobce zaplatil přímo žalované 1 982 664,23 Kč.

15. Fakturou [číslo] ze dne 7. 2. 2020 žalovaná vyúčtovala žalobci práce a materiál za 6. týden 2020 ve výši 38 408,85 Kč včetně DPH. Z příloh vyplývá, že žalobci byl vyúčtován materiál ve výši 9 944 Kč (bez DPH), doprava dělníků na místo 480 Kč za 40 km a dále práce dělníka za 80 hod. á 250 Kč / 1 hod. a práce mistra za 8,5 hod. á 350 Kč / 1 hod. Fakturou za materiál DEK byla vyúčtována vyšší částka, než byla následně přeúčtována žalobci, neboť zní na částku 12 183,45 Kč bez DPH (viz faktura s přílohami).

16. Fakturou [číslo] ze dne 14. 2. 2020 žalovaná vyúčtovala žalobci práce a materiál za 7. týden 2020 ve výši 57 957,70 Kč. Z příloh pak vyplývá, že žalobci byl vyúčtován materiál ve výši celkem 18 968 Kč (bez DPH), doprava dělníků na místo 480 Kč za 40 km a dále práce dělníka za 93 hod. á 250 Kč hod. a za práci mistra za 22 hod. á 350 Kč hod. (viz faktura s přílohami).

17. Fakturou [číslo] ze dne 21. 2. 2020 žalovaná vyúčtovala žalobci práce a materiál za 8. týden 2020 ve výši 91 149 Kč. Z příloh pak vyplývá, že žalobci byl vyúčtován materiál ve výši 32 534 Kč (bez DPH), doprava dělníků na místo 600 Kč za 50 km a dále práce dělníka za 153 hod. á 250 Kč / 1 hod. a za práci mistra za 22,5 hod. á 350 Kč / 1 hod. (viz faktura s přílohami).

18. Výpisy z účtu žalobce potvrzují, že žalobce tyto faktury [číslo] ve výši celkem 187 515,55 Kč žalované uhradil.

19. Fakturou [číslo] ze dne 2.3.2020 žalovaná vyúčtovala žalobci práce a materiál za 9. týden 2020 ve výši 88 438,45 Kč. Podle příloh činily náklady na materiál 19 336 Kč (bez DPH) a na skládku ve výši 256 Kč. Dále byla vyúčtována doprava dělníků na místo 600 Kč za 50 km a práce dělníka za 185 hod. á 250 Kč / 1 hod. a za práci mistra za 30 hod. á 350 Kč / 1 hod. (viz faktura s přílohami).

20. Fakturou [číslo] z 1. 4. 2020 žalovaná vyúčtovala žalobci práce a materiál za 10. a 11. týden 2020 ve výši celkem 115 608,35 Kč. Z příloh pak vyplývá, že žalobci byly vyúčtovány náklady na materiál ve výši 16 393 Kč (bez DPH), na skládku ve výši 246 Kč, doprava dělníků na místo 840 Kč za 70 km a dále práce dělníka za 258 hod. á 250 Kč / 1 hod. a za práci mistra za 53 hod. á 350 Kč / 1 hod. (viz faktura s přílohami).

21. Fakturou [číslo] z 2.6.2020 žalovaná vyúčtovala žalobci doplatek střechy ve výši 51 408,45 Kč bez dalšího.

22. Podle výpočtu prací ND [obec] zpracovaného [jméno] [příjmení] dne 11. 5. 2020 spolu se smlouvou o dílo vyčíslil zástupce hlavního projektanta stavby rozdíl v provedených a proplacených pracích a materiálech díla prováděného žalovanou. Podle tohoto výpočtu činily vícepráce žalované za dodávku a montáže 98 507,30 Kč a dokončovací práce činily 82 896,76 K s tím, že se jednalo o částky bez DPH.

23. Fakturou [číslo] žalovaná vyúčtovala žalobci vícepráce na etapě 1-10, ve výši 100 000 Kč bez DPH, tj. 115 000 Kč i s DPH.

24. Z fotografií stavby soud zjistil, že byly pořízeny v době od 7. 9. 2019 do 8.2.2020, resp. do 8.4.2020, ale k tomuto datu již žalovaná na stavbě nepracovala. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná, a proto ji soud vzal za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. Fotografie zachycují postup stavby domu. Z fotografií z 8. 2. 2020 vyplývá, že k tomuto datu nebyla střecha ještě zcela dokončena. Na fotografiích z 8. 4. 2020 je pak patrné, že střecha již má oplechování.

25. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec žalované, a polorodý bratr jednatele žalované, vypověděl, že žalobci stavěli dům v roce 2020. Přesnější období si ale svědek nevybavoval, protože žalovaná provádí vícero staveb. Stavbu a účtování řídil jednatel žalované, který jako subdodávku najal na práce pracovníky z [obec]. Na stavbě dále pracovali zaměstnanci žalované spolu se svědkem. Svědek na stavbě působil jako stavbyvedoucí, kontroloval pracovníky, a zajišťoval dopravu materiálu a další věci. Svědek byl na stavbě často, a jeho účast byla zaznamenávána ve stavebním deníku, který se vedl. Zápisy dělal svědek a další osoby. Do deníku se zapisoval průběh stavby, počasí, počet osob na stavbě a průběh prací, které se skutečně prováděly, jakož i doprava materiálu. Zaznamenávala se i pracovní doba, která byla většinou od 8 do 16 hod.. Doba uvedená v deníku skutečně odpovídá pracovní době. Iniciály„ [anonymizováno]“ v deníku patří svědkovi. Ohledně zápisu ve stavebním deníku z 24.2.2020„ střecha“, si svědek nevybavoval, co konkrétně se na střeše dělalo. Mohlo se jednat i o práce pro subdodavatele pana [příjmení]. Jinak svědek na střeše montoval krov, což bylo náročné na počet lidí, a pokládala se krytina. K nákupu materiálu měla žalovaná vždy potvrzení nebo dodací list. Svědek nevěděl, zda byla mezi účastníky uzavřena dohoda ohledně dopravy, ani jaká byla hodinová mzda dělníků. Na stavbě se rovněž montovala okna. Pokud jde o faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] včetně příloh, svědek vypověděl, že neměl na starosti fakturaci. Svědek zajišťoval materiál, a na zadní stranu účtenky si psal, o jakou stavbu se jedná; je proto vyloučeno, že by k předmětné stavbě byly doloženy doklady z jiné stavby. K přílohám faktur svědek vypověděl, že všechny doklady k nákupu materiálu, včetně montáže venkovní markýzy i skládkování odpovídají tomu, že materiál byl skutečně dodán na předmětnou stavbu. Žalovaná postupovala podle projektové dokumentace, která však nebyla zcela dostatečná a mnohokrát se měnila. Žalovaná několikrát na úpravu dokumentace čekala. Projektovou dokumentaci měnil sám žalobce a zakresloval si do ní provedené změny. Jednalo se o změnu elektroinstalace, řešení stropu speciálně v obývacím pokoji a markýza. Dispozice stavby a půdorys se neměnily. Pokud jde o zápisy ve stavebním deníku z 5. 3. 2020 a 6. 3. 2020, svědek tyto zápisy nepsal, a nevěděl, kolik osob bylo tehdy na stavbě.

26. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem [celé jméno znalce] spolu s výslechem tohoto znalce, ze stavebního deník a fotografií stavby soud zjistil, že znalec zkoumal skutečně provedený rozsah díla žalované na předmětné stavbě podle smlouvy o dílo, a to včetně prací provedených subdodavateli žalované. Znalec se dále zabýval tím, zda nebyly provedeny i práce, které nebyly obsahem smlouvy o dílo. Znalec vycházel z obsahu spisu, doložených podkladů a výslechu svědka [příjmení]. Místní šetření nebylo konáno, neboť stavba se posléze změnila. Znalec zkoumal provedení jednotlivých etap, a dospěl k závěru, že v okamžiku, kdy žalovaná upozornila žalobce na možnou změnu ceny, bylo prostavěno asi 40 % díla dle smlouvy, tedy o 15 % méně než pak bylo provedeno k 12. 3. 2020. K tomuto datu byla kompletně dokončena hrubá stavba, osazena okna, položena střešní krytina, provedeno zateplení fasády bez finální vrstvy a ze 40 % byly provedeny stropní podhledy. V lednu 2020 nebylo hotové zdivo a příčky v rozsahu 1%, stropy nebyly hotové v rozsahu 2/3, střešní krytina také nebyla kompletní, nebyly provedeny klempířské prvky, a fasáda byla dokončena z 50% bez finální úpravy, přičemž okna tehdy nebyla provedena vůbec. Podle znalce žalovaná podcenila v přípravné fázi zpracování nabídkového rozpočtu, a rozpočet byl proto podhodnocený. Znalec považoval navýšení celkové ceny díla s ohledem na změny v projektu za účelové, protože mohly v rámci smlouvy o dílo navýšit celkové náklady maximálně řádu tisíců nebo desetitisíců, pokud vůbec. Některé naceněné položky a faktury vyúčtované žalovanou do ledna 2020 byly žalovanou vyúčtovány duplicitně, jako jsou např. geodetické práce a zemní práce, za něž byla fakturována cena dvakrát vyšší, než by činila cena obvyklá. V případě základové desky rozpočet nebyl překročen. Cenová nabídka svislých konstrukcí byla podhodnocena o 100 000 Kč, stejně jako výdaje na střechu v případě, že by střecha byla kompletně dokončena. Nicméně znalec měl pochybnosti, zda práce na střeše v souvislosti s dokladem od pana [příjmení] nebyly účtovány dvakrát. Vedlejší rozpočtové náklady účtované žalovanou znalce považoval za účelové. Náklady na okna byly podhodnoceny zhruba o částku 13 000 Kč. Znalec dále dospěl k závěru, že použité materiály a provedené práce v době od ledna 2020 do 12. 3. 2020, tedy v 6. až 11. týdnu roku 2020, odpovídají předloženým dokladům, stavebnímu deníku a vyúčtovaným fakturám [číslo] ze dne 7. 2. 2020, [číslo] ze dne 14. 2. 2020, [číslo] ze dne 21. 2. 2020, [číslo] ze dne 2. 3. 2020 a [číslo] ze dne 1. 4. 2020, a jejich přílohám. Podle závěrů znalce byl veškerý zakoupený materiál použitelný na prováděné práce uváděné ve stavebním deníku. Zápisy ve stavebním deníku pak odpovídají doloženým materiálům a pracím, které korespondují se zápisy ve stavebním deníku. Podle znalce odpovídá i počet osob pracujících v jednotlivé dny na stavbě. Pokud jde o práce vyúčtované fakturou [číslo] pak s ohledem na podrobný popis prací ve stavebním deníku dne 5.3.2020 a 6.3.2020 znalec uzavřel, že práce mohly být prováděny čtyřmi až pěti osobami. Pokud jde o práce na střeše v době od 28. 1. 2020 do 15. 3. 2020, výstavba střechy byla prováděna subdodavateli. Žalovaná na střeše prováděla pomocné práce jako je montáž střešních trámů a v tomto směru znalec odkázal na výpověď svědka [příjmení]. Podle znalce žalovaná společně se subdodavateli provedla kompletní výstavbu střechy, přičemž v tomto směru znalec vycházel z končené faktury z června 2020. Ohledně víceprací se znalec ztotožnil s tím, jak byly vícepráce popsány a vyčísleny ve výpočtu prací ND [obec] zpracovaného [jméno] [příjmení] dne 11. 5. 2020. Proto jejich hodnota činila 98 500, 30 Kč bez DPH. K účtované ceně dopravy jednotlivými fakturami z ledna až března 2020 znalec uvedl, že není schopen určit, zda se jednalo o dopravu materiálu nebo osob, neboť tomu neboť tomu neodpovídají zápisy ve stavebním deníku, ani doklady o nákupu materiálu (a jeho dopravě).

27. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

28. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 10. 7. 2019 smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná jako zhotovitel zavázala provést pro žalobce jako objednatele stavbu nízkoenergetického domu [obec] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], specifikovanou v přílohy č. 3 smlouvy, tj. v projektové dokumentaci za pevně sjednanou cenu 3 241 000 Kč včetně DPH. Žalovaná se podle článku VII./8, 9 a 15 smlouvy zavázala odevzdat žalobci spolu s dílem také jedno vyhotovení stavební části projektové dokumentace se zakreslením veškerých změn podle skutečného stavu provedených prací a provozní předpisy k obsluze jednotlivých částí díla, jakož i doklady a prohlášení o shodě, o zabudovaných materiálech, a to zejména těch, které mají vliv na bezpečnost a technické parametry staveb. Smlouvu bylo podle jejího textu možné měnit nebo doplňovat pouze písemně. Celé dílo mělo být dokončeno do 1. 6. 2020 s možným prodloužením z důvodu povětrnostních vlivů. Cena díla mohla být měněna, pokud by se na tom strany dohodly, a to písemným dodatkem ke smlouvě. Žalovaná prováděla jednotlivé práce na stavbě a jejich průběh byl zapisován do stavebního deníku. Jednotlivé práce a materiál pak účtovala žalobci jednak zálohovými fakturami a dalšími fakturami za jednotlivé etapy, které žalobce hradil. Žalobce financoval stavbu v kooperaci s bankou, které zasílal podklady k platbám a banka je následně schvalovala a proplácela žalované. Mezi účastníky pak vznikl spor o to, zda žalovaná účtuje žalobci provedené práce oprávněně a zda má nárok na náhradu vícenákladů. Proto byl v lednu 2020 mezi stranami sjednán tzv. provizorní režim, kdy do 28. 1. 2020 se v zásadě jednalo o stavbu na klíč a po tomto datu byla smlouva ústně změněna. Do 5. týdne roku 2020 bylo žalovanou zhotoveno 40 % díla. Podle dohody se žalobce od 6. týdne roku 2020 zavázal hradit žalované materiál předem, drobný materiál zpětně a práce mu byly žalovanou fakturovány vždy 1 x týdně zpětně. Žalovaná takto vyúčtovala žalobci celkem pět faktur za práci a materiál v 6. až 11. týden roku 2020, z nichž žalovaný uhradil pouze faktury za 6. až 8. týden. Vzhledem k tomu, že i poté nebyly vztahy mezi účastníky dobré, neboť žalovaná poukazovala na změny v projektové dokumentaci a nedostatek součinnosti ze strany žalobce a žalobce namítal neoprávněnost nákladů účtovaných žalovanou, žalovaná e-mailem z 12. 3. 2020 s odvoláním na e-mail z 20. 1. 2020 sdělila žalobci, že odstoupila od smlouvy o dílo ke dni 20. 1. 2020 a současně opustila stavbu. Žalobce pak zaslal žalované odstoupení od smlouvy o dílo ze dne 7. 4. 2020, kterým ji současně vyzval k vydání bezdůvodného obohacení s ohledem na to, že zaplatil více, než bylo prostavěno. Žalobce zaplatil za dílo žalované celkem 2 170 179,78 Kč, dále přímo jejím subdodavatelům částku celkem 280 727,50 Kč, kterou mu žalovaná přeúčtovala fakturou [číslo] ze dne 6.2.2020. Žalobce tedy za dílo zaplatil celkem 2 450 907,28 Kč.

29. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“).

30. Podle § 3 odst. 2 písm. c) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) spočívá soukromé právo zejména na zásadách, že nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých.

31. Podle § 5 odst. 1 o.z. kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

32. Podle § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Podle § 546 o.z. lze právně jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

33. Podle § 574 o.z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

34. Podle § 582 odst. 1 o.z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. Podle odstavce 2 téhož ustanovení není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

35. Podle § 1040 odst. 1 o.z. platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

36. Podle § 1758 o.z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

37. Podle § 2001 o.z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu. Podle § 2004 odst. 1 o.z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku. Podle odstavce 2 téhož ustanovení plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

38. Podle § 2586 odst. 1 o.z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Podle § 2587 o.z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

39. Podle § 2589 o.z. zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí. Podle § 2590 odst. 1 o.z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

40. Podle § 2591 o.z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

41. Podle § 2593 o.z. má objednatel má právo kontrolovat provádění díla. Zjistí-li, že zhotovitel porušuje svou povinnost, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. Neučiní-li tak zhotovitel ani v přiměřené době, může objednatel odstoupit od smlouvy, vedl-li by postup zhotovitele nepochybně k podstatnému porušení smlouvy.

42. Podle § 2596 o.z. opatří-li zhotovitel věc zpracovanou při provádění díla, má stran této věci, pokud se stala součástí díla, postavení prodávajícího. Má se za to, že kupní cena věci je zahrnuta v ceně díla.

43. Podle § 2620 odst. 1 o.z. je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. Podle odstavce 2 téhož ustanovení nastane-li však zcela mimořádná nepředvídatelná okolnost, která dokončení díla podstatně ztěžuje, může soud podle svého uvážení rozhodnout o spravedlivém zvýšení ceny za dílo, anebo o zrušení smlouvy a o tom, jak se strany vypořádají. To neplatí, převzala-li některá ze stran nebezpečí změny okolností, nebo jedná-li se o okolnost, o níž některá ze stran předem prohlásila, že nenastane.

44. Podle § 2621 odst. 1 o.z. bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu.

45. Podle § 2622 odst. 1 o.z. byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud. Podle odstavce 2 téhož ustanovení zaniká zhotoviteli nárok na určení zvýšení ceny podle odstavce 1, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost. Podle odstavce 3 téhož ustanovení může objednatel bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu. V tomto případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu.

46. Podle § 2604 o.z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Podle § 2606 o.z. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

47. Podle § 2610 odst. 1 o.z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

48. Podle § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

49. Podle § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

50. Podle §1970 o.z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

51. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 10. 7. 2019 uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 o.z., na základě které se žalovaná zavázala provést pro žalobce stavbu nízkoenergetického domu [obec] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to v rozsahu a kvalitě podle projektové dokumentace, která tvořila přílohu č. 3 smlouvy. Stavba byla rozdělena na 27 etap. Nedílnou součástí smlouvy byla i příloha č. 1, která popisovala jednotlivé etapy včetně jejich nacenění a dále příloha č. 2, která obsahovala položkový seznam jednotlivých částí díla. Detaily řešení a výběr materiálu pak opět odkazovaly na projektovou dokumentaci. Dílo mělo být provedeno do 1. 6. 2020 s výhradou případného posunutí termínu dohodou stran nebo s ohledem na nepřízeň počasí, o čemž však žalovaná musela informovat žalobce. Podle smlouvy nebyla žalovaná v prodlení s dokončením díla v případě prodlení žalobce se zaplacením ceny díla. Cena díla byla sjednána pevnou částkou ve výši 3 241 000 Kč včetně DPH. Smlouva obsahuje dovětek, že cena měla být určena podle rozpočtu tvořícího přílohu č. 1 smlouvy, a i podle této přílohy činila celková cena díla včetně DPH částku 3 241 000 Kč. Ve smlouvě byly vymezeny obě smluvní strany, i závazek zhotovitele provést dílo, a to za úplatu. Smlouva tak obsahuje všechny zákonné náležitosti uvedené v § 2586 odst. 1 o.z., a byla proto uzavřena platně. Žalovaná prováděla dílo podle smlouvy a účtovala postupně žalobci zálohové faktury, které následně doúčtovávala dalšími fakturami. Žalobce tyto faktury postupně hradil, a za zálohové faktury [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] faktury [číslo] [číslo] zaplatil celkem 1 982 664,23 Kč.

52. Byť mezi stranami bylo ve smlouvě o dílo dohodnuto (článek X./2). že je ji možné měnit nebo doplňovat pouze formou potvrzených a podepsaných písemných dodatků, došlo mezi stranami ke změnám v projektu, aniž by k tomu uzavřely písemný dodatek či zapsaly tuto změnu do stavebního deníku. Strany tak konkludentně smlouvu změnili a nepostupovali v této části podle ní. Změny s týkaly střechy (viz e-maily z října a listopadu 2019), dveří (viz e-mail z prosince 2019) a elektroinstalace, vzduchotechnicky a topení (viz e-mail z 22.12.2019). Strany pak až do ledna 2020 nejednaly o změně ceny za díla s jedinou výjimkou, kdy žalobce na návrh žalované obsažený v e-mailu z 6.1.2020 s ohledem na změnu izolace střechy e-mailem z 9.1.2020 odsouhlasil navýšení ceny střechy o 50 000 Kč. Soud má za to, že tyto změny smlouvy o dílo byly provedeny platně. Přestože ustanovení § 1758 o.z. hovoří o tom, že pokud se strany dohodnou, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány při nedodržení sjednané formy, je toto ustanovení formulováno jako vyvratitelná domněnka. Protože pak strany bez výhrad podle této dohody postupovaly, a ve smyslu ust. § 574 o.z. se na právní jednání hledí spíše jako na platné než jako na neplatné, byly mezi stranami tyto změny sjednány platně. Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Nevyššího soudu sp.zn. 26 Cdo 3501/2019, v němž soud konstatoval, že„ Pokud je právní jednání uskutečněno v později dohodnuté formě, není neplatné pro nedodržení dříve (původně) sjednané formy.“ 53. Obdobně to pak platí ohledně dohody o tzv. prozatímním režimu účtování odvedených prací a dodaného materiálu žalovanou poté, co mezi stranami vznikly rozpory ohledně oprávněnosti účtovaných nákladů žalovanou. Poté, co jednatel žalované sdělil žalobci e-mailem z 6. 1. 2020, že rozpočet stavby byl značně podhodnocen, požádal jej žalobce téhož dne o doložení vícenákladů, které by odůvodňovaly nárůst ceny díla. Přestože pak žalobce žádal o vyúčtování vícenákladů opakovaně, žalovaná mu je nikdy nedoložila. Žalobce proto do doby vyčíslení nákladů stavby odmítl hradit tyto náklady předem, o čemž informoval žalovanou e- mailem z 17. 1. 2020. Žalovaná z tohoto důvodu zastavila stavbu, jak vyplývá z e-mailu 20. 1. 2020, a požádala o dodání správné projektové dokumentace. Na to mezi stranami došlo k dohodě, kterou žalobce nazval právě jako„ prozatímní režim“. Podle něj byl mezi stranami dohodnut nový způsob spolupráce pro dokončení hrubé stavby etap 1-10, kdy veškerý materiál měl být hrazen žalobcem přímo dodavatelům, a žalovaná měla fakturovat žalobci práce nikoliv předem, ale zpětně, a to jedenkrát týdně, jak je zřejmé z e-mailu žalobce z 28. 1. 2020 Ani v tomto případě tedy nebyla dodržena písemná forma dodatku ke smlouvě. Nicméně i podle této dohody účastníci postupovali, neboť žalovaná realizovala dále stavbu, a to až do 11.3.2020 (viz stavební deník), za což žalobci vyúčtovala práce a materiál fakturami [číslo] za 6. týden 2020, [číslo] za 7. týden 2020 a [číslo] za 8. týden 2020, které žalobce uhradil ve výši celkem 187 515,55 Kč. Žalovaná pak dále vyúčtovala žalobci práce a materiál fakturami [číslo] z 2.3.2020 za 9. týden 2020 ve výši 88 438,45 Kč a [číslo] z 1.4.2020 práce a materiál za 10. a 11. týden 2020 ve výši 115 608,35 Kč, jakož i fakturu [číslo] z 2.6.2020 jako doplatek střechy ve výši 51 408,45 Kč. Žalobce však tyto faktury již neuhradil, neboť byly vystaveny poté, co měl žalobce opětovně výhrady k oprávněnosti účtovaných částek, a jednatel žalované mu sdělil, nemá objektivní přehled o nákladech na práce za 7. a 8. týden stavby. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že i v případě tzv. prozatímního režimu byla dohoda o změně smlouvy uzavřena platně, neboť podle ní bylo plněno oběma stranami. Pokud až dodatečně žalobce namítal, že tato dohoda není platná pro rozpor s dobrými mravy, soud odkazuje na ust. § 582 odst. 2 o.z., podle něhož lze namítat nedostatek právní formy pouze v případě, že podle dohody nebylo plněno. Z výslechu svědka [příjmení] a znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], doplněného výslechem znalce pak vyplývá, že žalovaná skutečně realizovala práce a dodala materiál, který účtovala citovanými fakturami vystavenými po 28.1.2020, a proto zde nelze spatřovat rozpor s dobrými mravy. Pokud žalobce argumentoval tím, že dohodu uzavřel v tísni a pod nátlakem žalované, z obavy z toho, že nebude mít k dispozici finanční prostředky na stavbu z hypotečního úvěru, a toto jednání se příčí dobrým mravům, a je proto neplatné, pak soudu není zřejmé, proč by žalobce neměl mít tyto prostředky k dispozici, pokud by se obrátil na jiného zhotovitele stavby. Je pravdou, že z e-mailů z 5.10.2019 a z 9.1.2020 vyplývá, že žalobce financoval stavbu z hypotečního úvěru, a v e-mailu z 9.1.2020 se obával vyčerpání hypotéky, aniž by byl dům dostavěn, tedy obával se toho, že žalovaná účtuje více, než je„ prostavěno“, v tom však nelze spatřovat nátlak ze strany žalované. Žalobce nemusel dohodu o tzv. prozatímním režimu uzavírat a mohl si zvolit jiného zhotovitele stavby, což následně i učinil. Soud proto dospěl k závěru, že mezi stranami došlo k neformální dohodě, která nahradila původní dohodu o ceně a tato dohoda byla plně autonomií vůle stran.

54. Přesto i poté docházelo k rozporům mezi stranami ohledně ceny díla. Žalovaná měla při kontrolním dni dne 24. 2. 2020 výhrady ke sjednanému rozpočtu hrubé stavby sjednanému ve smlouvě o dílo, a žalobce měl dne 2. 3. 2020 opětovné pochybnosti o adekvátnosti účtovaných prací za 7. a 8. týden 2020, na což mu jak výše uvedeno jednatel žalované sdělil, že nemá objektivní přehled o nákladech na práce za dané týdny. Strany však dále pokračovaly v tzv. provizorním režimu realizace etap, a to až do 11. 3. 2020. V tomto 11. týdnu roku 2020 pak v zásadě obě strany hodlaly smlouvu ukončit. Žalovaná sdělila e-mailem z 12. 3. 2020 žalobci (s odvoláním na e-mail z 20. 1. 2020), že odstoupila od smlouvy o dílo ke dni 20. 1. 2020 pro neposkytnutí součinnosti žalobcem a pro navýšení ceny rozpočtu změnami v projektové dokumentaci. Žalobce pak zaslal žalované výzvu z 7. 4. 2020, kterou odstoupil od smlouvy o dílo v rozsahu dosud nesplněného plnění pro podstatné porušení smlouvy, a to nedodržení sjednaných termínů a neoprávněného navýšení nákladů. Soud se proto zabýval platností těchto odstoupení od smlouvy.

55. Žalovaná odstoupila od smlouvy pro neposkytnutí součinnosti žalobcem a pro navýšení ceny rozpočtu změnami v projektové dokumentaci. Z výše uvedeného vyplývá, že se strany na změně projektu dohodly, a tato jejich dohoda byla platná. Z provedených důkazů nevyplývá, že by strany dříve než 28. 1. 2020 sjednaly změnu původní ceny díla, a proto je třeba mít za to, že dohoda o ceně platila až do 28.1.2020, kdy začal platit tzv. prozatímní režim. Následně pak strany postupovaly podle provizorního režimu, nicméně do té doby žalobce jednotlivé faktury vždy zaplatil (tj. uhradil naposledy fakturu za 8. týden roku 2020), a nebyl v prodlení. Pokud jde o změny v projektové dokumentaci, pak z e-mailů z 10. 6. 2019 a 16. 8. 2019 vyplývá, že žalovaná měla dokumentaci k dispozici v elektronické podobě. Změny v dokumentaci byly žalobcem pravidelně zahrnovány do projektové dokumentace, a tuto průběžně žalované předával. Poslední změny pak byly žalované poskytnuty 24. 2. 2020, jak je zřejmé z e-mailu žalobce z tohoto dne. V době odstoupení žalované od smlouvy o dílo dne 12. 3. 2020 zpětně k 20.1.2020, měla žalovaná aktuální verzi skutečného provedení stavby (upravenou projektovou dokumentaci) v elektronické formě, což lze považovat za dostačující, když do té doby podle ní žalovaná realizovala stavbu. Není tedy pravdou, že by žalobce neposkytl žalované součinnost. Podmínky pro odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalované tak nebyly splněny a k platnému odstoupení od smlouvy podle § 2002 o.z. nedošlo.

56. Soud se dále zabýval odstoupením od smlouvy ze strany žalobce, které učinil přípisem z 7. 4. 2020. Žalobce toto odstoupení od smlouvy odůvodnil nedodržením sjednaných termínů a neoprávněností navýšení nákladů. Z provedených důkazů vyplývá, že cena díla byla sjednána jako pevná ve výši 3 241 000 Kč včetně DPH a byla účtována žalovanou postupně předem jako zálohové platby ve smyslu článku V. smlouvy. Doplatek za každou jednotlivou etapu díla měl být uhrazen po předání předchozí dokončené etapy. Mezi stranami došlo k dohodě o změně placení nákladů ke dni 28. 1. 2020, když k tomuto dni bylo prostavěno celkem 40 % z celkové stavby, jak vyplynulo ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce]. Z celkové ceny 3 241 000 Kč včetně DPH tak 40 % činí 1 296 400 Kč včetně DPH. Jestliže žalobce do 28. 1. 2020 zaplatil 1 925 080,24 Kč, tj. všechny (zálohové) faktury vystavené do tohoto data - [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] s výjimkou faktury [číslo] na částku 57 583,99 Kč, je zřejmé, že navyšování náklad žalovanou nebylo oprávněné a výzva ke spolupráci učiněná žalované dne 10. 3. 2020, byla řádná. Pokud žalovaná namítala, že rozpočet byl podhodnocen, pak je třeba přihlédnout k tomu, že cena díla byla sjednána pevnou částkou, které odpovídal i přehled jednotlivých etap díla obsažený v příloze č. 1 - popis a nacenění etap. Pokud jde o ujednání, že nenaceněné položky měly být průběžně doplňovány, je třeba je chápat jako případné vícepráce, pro které byla sjednána rozpočtová rezerva 200 000 Kč, (která ani nebyla přesažena, jak je zřejmé níže z bodu 69. odůvodnění rozsudku). V takovém případě nelze podle § 2620 odst. 1 o.z. žádat navýšení ceny díla, přičemž z provedených důkazů je zřejmé, že navýšení nákladů nebylo vyvoláno zcela mimořádnou nepředvídatelnou okolností, která by dokončení díla podstatně ztěžovala. (Žalovaná by navíc pouze mohla navrhnout soudu ve smyslu § 2620 odst. 2 o.z., aby rozhodl o spravedlivém zvýšení ceny). I v případě, že by soud dospěl k závěru, že rozpočet byl sjednán s výhradou jeho neúplnosti, a nikoliv pevnou cenou, pak podle ust. § 2622 odst. 1 o.z. by žalovaná mohla požadovat zvýšení ceny pouze, pokud by práce a materiál s nimi spojený nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy. Obsah jednotlivých částí díla však byl sjednán s odkazem na projektovou dokumentaci, a z ní je zřejmé, jaký materiál a práce byly třeba k vytvoření díla. Nad to žalovaná vystupovala ve smluvním vztahu jako podnikatelka dle § 420 odst. 1 o.z., která měla s výstavbou domů zkušenosti. Měla a mohla proto s ohledem na ust. § 5 o.z. vědět, že sjednaná cena není dostačující, pokud následně namítala podhodnocení ropočtu. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce platně odstoupil od smlouvy o dílo dle § 2002 o.z.

57. Odstoupením žalobce od smlouvy pak došlo k zániku smlouvy s účinky ex nunc ve smyslu § 2004 odst. 2 o.z., tedy ohledně nesplněné části díla. Soud v tomto směru odkazuje na komentář Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, C. H. Beck 2014, s. 1206 - 1214 k ust. § 2004 o.z.„ Zákonná úprava směřuje k tomu, aby byly výrazné zásahy zpětných ex tunc účinků odstoupení pokud možno minimální a zrušení závazku se zbytečně netýkalo i těch jeho částí, které mohou odstoupení přetrvat. Proto je stanoveno, že v případě již proběhnuvšího částečného plnění (které je věřitel dle § 1930 odst. 2 povinen přijmout) může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. … Uvedený zákonný režim (odstoupení s účinky ex nunc) však obsahuje významnou výjimku, která pravidlo prolamuje. Od celého závazku, tedy včetně již splněných částí, je možno odstoupit v případě, že částečné plnění nemá pro věřitele význam. Pak lze odstoupit ohledně celého plnění. Již poskytnuté části bude třeba vypořádat v obecném režimu dle pravidel bezdůvodného obohacení. Nastoupení účinků odstoupení nebrání, že část závazku již zanikla splněním. Je-li možno v určitých případech odstoupit ohledně celého rozsahu plnění, týkají se zpětné účinky zrušení závazku i této již splněné části. Pakliže provedená či poskytnutá část plnění nemůže uspokojit potřebu věřitele, nenaplňuje zájem, který je sjednáním závazku sledován a nenaplňuje jeho účel, k uskutečněnému částečnému plnění se v souvislosti s možností odstoupit od smlouvy nepřihlíží. Taktomu bude v případech, kdy plnění má smysl pouze jako jednotný celek, případně soubor či komplex více složek, které samy o sobě význam pro věřitele postrádají.“ Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná má nárok na zaplacení odpovídající části zhotoveného díla včetně materiálu, který byl v ceně díla zahrnut ve smyslu § 2596 o.z., a to do 28. 1. 2020 v rozsahu 40 % a po tomto datu v rozsahu skutečně dodaného materiálu a odvedených prací.

58. Soud ohledně rozsahu provedeného díla a výše nároku žalované vycházel ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], který zhodnotil skutečný rozsah díla provedeného žalovanou. Soud neměl důvod pochybovat o správnosti závěrů znalce, který s ohledem na množství a druh provedených prací a dodaného materiálu provedl odborné posouzení, a řádně objasnil své závěry. Podle závěrů znalce tedy bylo ke dni 28. 1. 2020, kdy došlo k dohodě o změně hrazení nákladů žalované, provedeno z celkové stavby 40 %. Protože mezi stranami nebylo s výjimkou navýšení nákladů na střechu o 50 000 Kč ničeho ujednáno ohledně změny ceny díla, vycházel soud z toho, že žalované do této doby vznikl nárok na zaplacení 40 % ceny díla, tj. 1 296 400 Kč včetně DPH. K této částce je pak třeba připočítat i částku ve výši 57 583,99 Kč vyúčtovanou žalovanou fakturou [číslo] ze dne 6. 2. 2020 za práce na střeše, neboť se jedná o žalobcem odsouhlasené navýšení ceny střechy, jak je zřejmé z této faktury. Protože pak žalovaná prováděla práce na stavbě od 28. 1. 2020 do 12.3.2020 dle dohody o tzv. prozatímním režimu, vznikl jí dále nárok na úhradu takto skutečně dodaného materiálu a odvedených prací na stavbě.

59. Ohledně rozsahu provedené práce a dodaných materiálů vycházel soud z jednotlivých faktur [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] za 6. až 11. týdne roku 2020, a jejích příloh, které porovnal se záznamy ve stavebním deníku a výpovědí svědka [příjmení] spolu se závěry znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Podle závěrů znalce byl veškerý zakoupený materiál použitelný na prováděné práce uváděné ve stavebním deníku. Svědek [příjmení], který zajišťoval materiál na stavbu, pak potvrdil, že veškerý materiál podle dokladů k jeho nákupu, které jsou přílohou faktur za uvedené období, byl na stavbu skutečně dodán. Soud doplňuje, že výpověď svědka [příjmení] považoval za věrohodnou, neboť svědek vypovídal spontánně, a jeho výpověď korespondovala se záznamy ve stavebním deníku. Soud proto pokud jde o dodaný materiál, vycházel z obsahu příloh k jednotlivým fakturám. Podle znalce pak odpovídá i počet osob pracujících v jednotlivé dny na stavbě. Ohledně hodinové sazby účtované žalovanou za práci na stavbě po 28. 1. 2020 ve výši 250 Kč hod. za práci dělníka a ve výši 350 Kč hod. za práci mistra (tj. svědka [příjmení]), má soud za to, že tato sazba byla mezi stranami sjednána, neboť žalobce s těmito hodinovými sazbami uhradil bez výhrad faktury za 6., 7. a 8. týden roku 2020.

60. Pokud tedy jde odvedené práce za 6. týden 2020, žalovaná vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 7. 2. 2020 žalobci práce za 80 hodin dělníka. Z obsahu příloh k této faktuře, a zejména z obsahu stavebního deníku a výpovědi svědka [příjmení] však vyplývá, že žalované vznikl nárok na zaplacení celkem 83 hodin práce dělníků za tento týden a za práci mistra 8,5 hodin práce (viz bod 13. odůvodnění rozsudku). Při vynásobení těchto hodin sazbami pod bodem 59. odůvodnění rozsudku a s připočtením ceny materiálu 9 944 Kč (bez DPH) a daně z přidané hodnoty v sazbě 15 % DPH ve výši 5 050,35 Kč, neboť se jedná o stavbu, dospěl soud k závěru, že žalovaná má za 6. týden nárok na zaplacení 38 719, 35 Kč.

61. Ohledně prací za 7. týden 2020, pak žalovaná fakturou [číslo] ze dne 14. 2. 2020 vyúčtovala žalobci práce dělníka za 93 hod. á 250 Kč hod. a za práci mistra za 22 hod. á 350 Kč hod. Podle stavebního deníku souhlasí počet pracovních hodin dělníků, nicméně svědek [příjmení] odvedl 31 hodin práce. Soud proto s ohledem na závěry znalce a výpověď svědka [příjmení] vycházel z tohoto počtu hodin. Žalovaná pak v tomto týdnu dodala na stavbu materiál za celkem 18 968 Kč (bez DPH). S připočtením daně z přidané hodnoty v sazbě 15 % DPH ve výši 7 960,20 Kč dospěl soud k závěru, že žalovaná má za 7. týden nárok na zaplacení 61 028,20 Kč.

62. V případě 8. týdne 2020 žalovaná vyúčtovala žalobci fakturou [číslo] ze dne 21. 2. 2020 práce dělníků za 153 hod. á 250 Kč hod. a za práci mistra za 22,5 hod. á 350 Kč hod. Ze stavebního deníku však vyplývá, že dělníci v tomto týdnu odvedli pouze 147 hodin práce, a naproti tomu svědek [příjmení] pak 33,5 hodin práce. Žalovaná v tomto týdnu dodala materiál ve výši celkem 32 534 Kč (bez DPH). S připočtením daně z přidané hodnoty v sazbě 15 % DPH ve výši 13 151,35 Kč dospěl soud k závěru, že žalovaná má za 8. týden nárok na zaplacení 93 160,35 Kč.

63. Za 9. týden 2020 žalovaná vyúčtovala žalobci fakturou [číslo] ze dne 2.3.2020 práce dělníka za 185 hod. á 250 Kč hod. a za práci mistra za 30 hod. á 350 Kč hod., a tento počet souhlasí s údaji ve stavebním deníku. Žalovaná dodala materiál za částku 19 336 Kč (bez DPH) a uhradila náklady na skládku ve výši 256 Kč. S připočtením daně z přidané hodnoty v sazbě 15 % DPH ve výši 11 451,30 Kč, dospěl soud k závěru, že žalovaná má za 9. týden nárok na zaplacení 87 793,30 Kč.

64. V případě 10. a 11. týdne 2020, žalovaná vyúčtovala žalobci fakturou [číslo] z 1. 4. 2020 práce dělníka za 258 hod. á 250 Kč hod. a za práci mistra za 53 hod. á 350 Kč hod., ovšem podle stavebního deníku vznikl žalované nárok pouze na 218 hodin práce dělníků a 31 hodin práce svědka [příjmení] jako mistra. Náklady na materiál pak činily 16 393 Kč (bez DPH) a na skládku 246 Kč. S připočtením daně z přidané hodnoty v sazbě 15 % DPH ve výši 12 298,35 Kč má žalovaná nárok na zaplacení částky 94 287,35 Kč za uvedené období.

65. Celkem tak žalované za období 6. až 11 týdne roku 2020 vznikl nárok na zaplacení částky za dodaný materiál a odvedené práce ve výši 374 988,55 Kč.

66. Soud doplňuje, že žalované nepřiznal nárok na úhradu dopravy za 6. a 7. týden vždy ve výši 480 Kč za 40 km, za 8. týden ve výši 600 Kč za 50 km, za 9. týden ve výši 600 Kč za 50 km a za 10. a 11. týden 2020 ve výši 840 Kč za 70 km, protože žalovaná i přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. v tomto směru ničeho nedoplnila, přičemž není zřejmé, jakým vozidlem byla doprava realizována, zda se jednalo o vozidlo na benzín či naftu, a jaká byla jeho spotřeba a kam se vozidlem jezdilo. Ani s pomocí znalce se pak nepodařilo objasnit, zda se jednalo o dopravu materiálu nebo osob na stavbu.

67. Soud nepřiznal žalované ani nárok na zaplacení částky 51 408,45 Kč vyúčtované žalobci fakturou [číslo] z 2.6.2020 jako„ doplatek střechy“. Žalobce odsouhlasil pouze jedenkrát navýšení ceny střechy o 50 000 Kč, a tato částka mu byla vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 6. 2. 2020 jako práce na stavbě. Faktura na materiál na dokončení střechy pak byla jednatelem žalované zaslána žalobci e-mailem z 30. 1. 2020. Žalovaná ukončila práce na stavbě 12. 3. 2020, což bylo mezi účastníky nesporné, přičemž ze stavebního deníku vyplývá, že v době od 28. 1. 2020 do 12. 3. 2020 prováděla žalovaná práce na střeše pouze ve dnech 24. 2. 2020 a 25. 2. 2020, a to spolu s dalšími pracemi. Tyto práce (a dodaný materiál) byly vyúčtovány žalobci fakturou [číslo] ze dne 2. 3. 2020. Z výpovědi svědka [příjmení] vyplývá, že práce byly prováděny v zásadě jako pomocné, neboť střecha byla prováděna spolu se subdodavateli. Fotografie a dále e-mail jednatel žalované z 12. 3. 2020 pak prokazují, že žádné další práce na střeše nebyly prováděny, přičemž podle uvedeného e-mailu nebyla střecha k danému dni hotová. Protože materiál byl žalobci vyúčtován do 30. 1. 2020 a práce pak do 12. 3. 2020, má soud za to, že vyúčtování částky 51 408,45 Kč dne 2. 6. 2020 nebylo oprávněné a žalovaná na ni nemá nárok.

68. Žalovaná však na stavbě provedla i vícepráce, jak je zřejmé ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Znalec se v tomto směru ztotožnil s jejich rozsahem a cenou vypočtenou [jméno] [příjmení] ve výpočtu prací ND [obec] dne 11. 5. 2020, podle něhož hodnota těchto víceprací činila 98 507,30 Kč bez DPH. S připočtením DPH ve výši 14 776,10 Kč se pak jedná o částku 113 283,40 Kč, na kterou žalované rovněž vznikl nárok. (Soud doplňuje, že tato částka v zásadě odpovídá částce 115 000 Kč, vyúčtované žalovanou fakturou č. fakturou [číslo]).

69. Ze všech výše uvedených důvodů je zřejmé, že žalované vznikl nárok na zaplacení částky ve výši celkem 1 842 255,94 Kč (součet výše uvedených částek 1 296 400 Kč + 374 988,55 Kč + 57 583,99 Kč + 113 283,40 Kč). Jestliže žalobce zaplatil za dílo celkem 2 450 907,28 Kč, vznikl na straně žalované přeplatek ve výši 608 651,35 Kč, který je povinna žalobci ve smyslu § 2991 o.z. vydat, neboť v tomto rozsahu se jedná na její straně o bezdůvodné obohacení. Soud tedy v tomto rozsahu žalobě vyhověl, jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno, a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III. rozsudku).

70. Soud přiznal žalobci rovněž úrok z prodlení podle § 1970 o.z., nicméně až za dobu prodlení od 17. 4. 2020, neboť z předložených důkazů vyplývá, že žalovaná byla poprvé vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení upomínkou ze dne 7. 4. 2020, v níž jí byla stanovena lhůta k zaplacení 7 dní od zaslání, tedy doručení výzvy. Výzva se do dispozice žalované dostala dne 9. 4. 2020, jak je zřejmé z e-mailu České pošty z 15. 5. 2020 Lhůta k plnění tak žalované uplynula dnem 16. 4. 2020 (9. 4. 2020 + 7 dní) a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Výši úroku z prodlení soud přiznal žalobci ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto přiznal úrok žalobci od 17. 4. 2020 do zaplacení z částky 608 651,35 Kč (výrok II. rozsudku) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok III. rozsudku).

71. Ohledně nároku žalobce na vydání, in eventum na vyhotovení podkladů uvedených ve výroku IV. a V. tohoto rozsudku, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána z části důvodně. Pokud jde o projektovou dokumentaci skutečného stavu provedení stavby se zakreslením veškerých změn podle skutečného stavu prací provedených žalovanou, pak žalovaná se zavázala vyhotovit tuto dokumentaci podle článku VII./8 a 9 smlouvy. Protože je však z e-mailové korespondence zřejmé, že změny v projektové dokumentaci zachycoval přímo sám žalobce, a tuto dával k dispozici žalované (viz např. e-mail z 16. 9. 2019, 22. 12. 2019, 15. 1. 2020, jakož i 24. 2. 2020), má či měl projektovou dokumentaci se změnami k dispozici. Z e-mailu z 15. 1. 2020 pak vyplývá, že se žalobce sám zavázal promítat změny stavby do projektové dokumentace. Soud proto v této části žalobu zamítl. Pokud jde o potvrzení, že na stavbu domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], [územní celek], byly použity materiály uvedené v projektové dokumentaci, pak ze smlouvy o dílo tato povinnost žalované nevyplývá. Ohledně předávacího protokolu mezi žalobcem a žalovanou k předání 15 ks oken, v řízení bylo prokázáno, že žádné takovéto předávací protokoly nebyly mezi stranami sepisovány, a ani se k tomu žalovaná nezavázala, a proto je nemůže žalobci vydat. V této části tedy není žaloba důvodná. Naproti tomu, pokud jde o provozní předpisy k obsluze 15 kusů oken a prohlášení o shodě oken a polystyrenů použitých při stavbě domu, v řízení bylo prokázáno, že okna byla do stavby zabudována, jak potvrdil svědek [příjmení], a to stejně jako polystyrény, jak vyplývá ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce]. Vzhledem k tomu, že se žalovaná zavázala v článku VII./ 9 odevzdat žalobci provozní předpisy k obsluze jednotlivých částí díla a podle článku VII ./15 smlouvy pak dodat žalobci doklady a prohlášení o shodě, a o zabudovaných materiálech, přičemž tyto nebyly žalobci předány, pak v této části její závazek i nadále trvá. Protože však žalovaná nemá tyto doklady v držení, dospěl soud k závěru, že je třeba je nejprve vyhotovit. Soud proto rozhodl, jak ve výroku IV. a V. rozsudku uvedeno. Lhůtu k plnění pod výrokem V. rozsudku pak stanovil soud v délce 30 dní s ohledem na rozsah předávané dokumentace.

72. Výrok VI. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl ve věci částečný úspěch, a přísluší mu proto poměrná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 35 043 Kč, odměnu advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a), c), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), za 5 úkonů po 10 980 Kč z hodnoty sporu 660 847 Kč, tj. do doby než byla soudem připuštěna změna žaloby (1x převzetí a přípravu zastoupení, 1 x předžalobní výzva, 1x žaloba, 1x porada s klientem přesahující 1 hodinu a 1 x podání z 12.8.2020), dále za 16 úkonů po 11 060 Kč z hodnoty sporu 670 847 Kč + 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 AT (za návrh na vydání ev. vyhotovení listin) ve spojení s ust. § 12 odst. 3 AT (4 x podání – z 16.9.2020, 26.11.2020, 1.9.2021 a 2.11.2021, 5 x porada s klientem přesahující 1 hodinu – dne 14.9.2020, 5.11.2020, 27.9.2021, 14.10.2021 a 13.12.2021, 5 x účast na jednání dne 18.9.2020, 6.11.2020, 29.9.2021, 15.10.2021, 15.12.2021 a 2x účast na jednání dne 12.1.2022), a 21 paušálních náhrad po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT. Dále tyto náklady představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem Hyundai, spotřeba dle TP: 6 l [číslo] km (3. údaj o spotřebě), palivo nafta motorová k jednání soudu v délce 70 km z [obec] do [obec] a zpět vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb. dne 18.9.2020 a 6.11.2020 ve výši vždy 429,78 Kč za každou z cest (při ceně 31,8 Kč na 1litr a sazbě zák. náhrady 4,20 Kč km dle vyhlášky č. 358/2019 Sb.), dále dne 29.9.2021, 15.10.2021 a 15.12.2021 vždy ve výši 424,14 Kč za každou z cest (při ceně 27,20 Kč na 1litr a sazbě zák. náhrady 4,40 Kč km dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., resp. vyhlášky č. 375/2021 Sb. a dne 12.1.2022 ve výši 483,14 Kč (při ceně 36,10 Kč na 1litr a sazbě zák. náhrady 4,70 Kč km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 12 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% DPH ve výši 50 814,79 Kč Celkem tak náklady žalobce činí 327 832,90 Kč. Protože žalobce měl částečný úspěch v rozsahu 90,73 %, a neúspěch v rozsahu 9,27 % ohledně zaplacení částky 670 847 Kč, a částečný úspěch v rozsahu 40 %, a neúspěch v rozsahu 60 % ohledně vydání ev. vyhotovení listin (když soud vyhověl vyhotovení dvou dokumentů z pěti), představuje celkový úspěch žalobce celkem 65,36 % a neúspěch pak 34,64 %. Soud proto rozdělil soud náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu stran ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení a odečetl„ neúspěch“ žalobce od jeho„ úspěchu“. Protože žalovaná ve sporu převážně neuspěla, uložil jí soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobce z částky 327 832,90 Kč v rozsahu 30,72 %, tedy částku 100 710,27 Kč, jak ve výroku VI. tohoto rozsudku uvedeno. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

73. O nákladech státu soud rozhodoval podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř.. Stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě byl v průběhu soudního řízení vypracován znalecký posudek. V souvislosti s vypracovaným znaleckým posudkem byl učiněn i výslech znalce u soudu, kterému bylo vyplaceno znalečné. Soud rozhodl o povinnosti účastníků zaplatit v poměru podle jejich úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že k okamžiku vyhlášení tohoto rozsudku nebyla patrná přesná výše celkových nákladů státu, rozhodl soud ve smyslu § 155 odst. 1 o.s.ř. jen o základu této náhrady nákladů s tím, že určí jejich konkrétní výši v samostatném usnesení (výrok VII. a VIII. rozsudku).

Poučení