10 C 2/2023 - 171

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozený dne [Datum narození žalované A] 2. [Jméno žalované B], narozená dne [Datum narození žalované B] oba bytem [Adresa žalované B] o zaplacení částky 26 308 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni 26 308 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% p. a. z částky 26 308 Kč od 12. 10. 2022 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 23 489,50 Kč k rukám [Jméno advokátky], advokátky se sídlem v [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení stočného v letech 2016-2021, žalovaní jsou fyzickými osobami, vlastníky bytové jednotky č. [číslo] v bytovém domě č. p. [číslo] v [obec] s podílem na společných částech budovy, žalobkyně je na základě kolaudačního souhlasu oprávněna užívat vodní dílo – kanalizaci a ČOV v areálu [Anonymizováno], kanalizaci provozuje, na tuto je napojen bytový dům č. p. [číslo] a žalovaní jsou odběrateli, když jsou vlastníky bytové jednotky v tomto bytovém domě. Žalobkyně jako provozovatel kanalizace je ve smyslu zákona o vodovodech a kanalizacích povinna uzavřít s odběratelem písemnou smlouvu o odvádění odpadních vod, takovou smlouvu žalobkyně uzavřela se všemi vlastníky bytových jednotek v domě č. p. [číslo] v [obec], vyjma žalovaných. Žalovaní dlouhodobě odmítají se žalobkyní uzavřít smlouvu o odvádění odpadních vod a bez právního důvodu vypouštějí odpadní vody do kanalizace a dopouštějí se tak přestupku. Žalovaní jako odběratelé provozovateli kanalizace ničeho na stočném nehradí, přitom žalovaní nejsou osobami, na které by se povinnost hradit vodné a stočné nevztahovala. Protože nebyla dosud uzavřena smlouva o odvádění odpadních vod, účtuje žalobkyně stočné žalovaným jako cenu obvyklou v místě a čase podle ceny stočného účtované společnosti [právnická osoba]. Celkem žalovaní dluží částku 26 308 Kč. Na výzvu k úhradě dlužné částky se žalovaní vyjádřili tak, že dluh neuznávají a nehodlají jej uhradit. Pokud jde o námitku žalovaných, že za stočné hradí městu [obec], na toto město odpovědělo, že bytový dům č. p. [číslo] není napojen na městkou kanalizaci a žalovaní tedy městu za odvádění odpadních vod nehradí žádné platby.

2. Podle žalovaných se žalobkyně opírá o mylný předpoklad, že žalovaní vypouští své odpadní vody do kanalizace na pozemku, jejímž vlastníkem je [Anonymizováno]. Žalobkyně nedoložila smlouvu se státem, coby vlastníkem kanalizace [Anonymizováno] a nedoložila ani zmocnění, na základě kterého by měla povinnost uzavírat smlouvu o odvádění odpadní vody s odběrateli. Proto, že jediným odběratelem je vůči žalobkyni její zřizovatel. Na pozemcích [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v kat. území [adresa] ve vlastnictví města [adresa] se nachází 65 metrová kanalizace, do které žalovaní vypouštějí odpadní vody přes 3 metry kanalizační přípojku propojující vnější líc bytového domu s vnější kanalizací. Vnější kanalizace se po dalších 25 metrech na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] napojuje na provozně související kanalizaci, kterou provozuje žalobkyně. Vlastníkem vnější kanalizace je od roku [Anonymizováno] město [adresa] na základě zápisu o převodu národního majetku, v každém případě město při podpisu smlouvy o převodu vlastnictví bytu a dohody o správě domu, kterou nařídil novým vlastníkům bytů písemně uzavřít s určeným správcem domu firmou [právnická osoba], konalo, co by vlastník vnější kanalizace a stanovilo správce kanalizace, způsob úhrady stočného a jeho výši. Město v roce 2014 správce vnější kanalizace jako zřizovatel zlikvidovalo, závazky firmy [právnická osoba] přešlo na jeho právního nástupce, a tím je město, tzn. že smlouva o správě domu je stále platná. Město ve svém nepravdivém vyjádření označuje vnější kanalizaci za pokračování vnitřní kanalizace, tím se město snaží o změnu předmětu smlouvy bez souhlasu všech smluvních stran, což je v rozporu s občanským zákoníkem, rozhodné je, že vnější kanalizace [anonymizováno] nebyla spoluvlastníkům domu odprodána. Na základě toho jsou kanalizace [Anonymizováno] a vnější kanalizace provozně souvisejícími kanalizacemi, protože každá má jiného vlastníka. Stát se rozhodl pro udělení dotace městu na odpojení technicky nevyhovující kanalizace bez kolaudace na pozemcích města napojené na kanalizaci [Anonymizováno] a její přepojení na městkou kanalizaci. Toto bylo provedeno na protější straně [adresa], ale u domu, jehož jsou žalovaní spoluvlastníci, se tak dosud nestalo. Žalovaní shrnuli, že legislativa neupravuje a neřeší vztah provozovatele kanalizace jednoho vlastníka s odběratelem jiného vlastníka kanalizace, nelze použít ust. OZ § 2991 a 2999, žaloba je proto neoprávněná a protiprávní. Žalobkyně požaduje po žalovaných úhradu stočného za posledních 6 let, i když má právo pouze na úplatu za odpadní vody převzaté, kterou může uplatňovat pouze u vlastníka kanalizace [Anonymizováno].

3. Soud I. stupně žalobě vyhověl rozsudkem ze dne 28. 3. 2023, č. j. 10 C 2/2023-62, dovodil, že žalovaní nejsou povinni uzavřít smlouvu o odvádění odpadních vod se žalobkyní, která je provozovatelkou kanalizace. Žalovaní uzavřít smlouvu odmítají, tím však bez právního důvodu vypouštějí odpadní vody do kanalizace a dopouštějí se tak neoprávněného vypouštění odpadních vod bez uzavřené písemné smlouvy, žalobkyni za odvádění odpadních vod ničeho na stočném neplatí, přičemž ani netvrdí, že by byly osobami, na které by se tato povinnost hradit vodné a stočné nevztahovala. Technické řešení v uvedeném domě neumožňuje, aby žalobkyně fyzicky ukončila odvádění odpadních vod pouze pro bytovou jednotku žalovaných.

4. Rozsudek soudu I. stupně zrušil usnesením ze dne 15. 4. 2024, č. j. 14 Co 105/2023-91, Krajský soud v Brně, který dovodil, že soud I. stupně se nezabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobkyně a pasivní legitimace žalovaných. Protože je v řízení nesporné, že smlouva o odvádění odpadních vod nebyla mezi žalobkyní a žalovanými uzavřena, jde o bezesmluvní, neoprávněné vypouštění odpadních vod a plnění, kterého se žalovaným jako odběratelům dostalo bez smlouvy, představuje jejich bezdůvodné obohacení. Odběratel je povinen nahradit ztráty, přičemž způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Primárně se náhrada vzniklé ztráty vlastníka, či přímo provozovatele. kanalizace vypočte z odběru naměřeného ve srovnatelném období, a nelze-li využít předchozího měření, ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č. 12 vyhlášky, a nelze-li postupovat ani takto, provede se odborný výpočet podle směrných čísel roční potřeby vody podle druhu potřeby vody. Odvolací soud zavázal soud I. stupně poučit žalobkyni o břemenu tvrzení a důkazním ke skutečnostem týkajícím se její aktivní věcné legitimace v řízení k uplatnění žalovaného bezdůvodného obohacení (náhrady ztráty za neoprávněný odběr) žalovaných (tedy k tomu, zda, kdy a jak jí byla založena příslušnost k hospodaření s předmětnou kanalizací a nebyla-li jí založena, k tomu, zda je provozovatelkou předmětné kanalizace a zda smlouvou uzavřenou s jejím vlastníkem jí bylo založeno právo na příjem z této náhrady, k tomu viz výše uvedené), dále též k otázce pasivní legitimace žalovaných (zejména k doplnění tvrzení, zda vzniklo společenství vlastníků v připojeném domě na kanalizaci či nikoli, a k prokázání spoluvlastnictví domu, v němž žalovaní mají vlastnit bytovou jednotu a podíl na společných částech domu, k čemuž soud provede dokazování nejméně již žalobkyní předloženou informací z katastru), jakož i k výši v řízení uplatněné náhrady ztráty, tedy k tomu, jak (a na základě čeho) dospěla žalobkyně k výpočtu této náhrady, zejména k množství vypouštěných odpadních vod, z nichž ve výpočtu vychází, nebo odběru vody (vychází-li výpočet z něj), když skutečnost, že za rozhodující cenu považuje cenu účtovanou [právnická osoba]. v jednotlivých letech, je z žaloby patrná. Poté na podkladě provedených důkazů soud prvního stupně posoudí jak aktivní legitimaci žalobkyně, tak pasivní legitimaci žalovaných a výši požadovaného nároku, a to z toho pohledu, zda odpovídá nároku dle zákona č. 274/2001 Sb. a prováděcí vyhlášky, přičemž z provedených důkazů učiní úplná skutková zjištění nezbytná pro posouzení nároku (a to včetně případných zjištění z rozhodnutí v jiných sporech žalobkyně s žalovanými tak, aby bylo zřejmé, zda a jaká otázka mající význam pro rozhodnutí této věci byla závazně vyřešena mezi účastníky ve výroku jiného rozhodnutí a jakého).

5. Soud I. stupně dle pokynu odvolacího soudu poučil žalobkyni, a to usnesením ze dne 7. května 2024, č. j. 10 C 2/2023-103, 1. zda, kým a jak byla založena příslušnost žalobkyně k hospodaření s předmětnou kanalizací, 2. zda je žalobkyně provozovatelkou předmětné kanalizace, 3. zda smlouvu uzavřenou s vlastníkem kanalizace bylo založeno právo žalobkyně na příjem z náhrady, 4. zda vzniklo společenství vlastníků (v připojeném domě na kanalizaci) či nikoliv, 5. prokázání spoluvlastnictví domu, v němž mají žalovaní vlastnit bytovou jednotku a podíl na společných částech domu, 6. na základě čeho dospěla žalobkyně k výpočtu uplatněné náhrady ztráty, zejména k množství vypouštěných odpadních vod, z nichž ve výpočtu vychází, nebo odběru vody, vychází-li z něj, když skutečnost, že za rozhodující cenu považuje cenu účtovanou [právnická osoba] v jednotlivých letech.

6. Mezi účastníky není (nebylo) sporu, že z bytového domu, ve kterém se nachází jednotka ve vlastnictví žalovaných, byl odprodán a z tohoto domu vede 3 m kanalizační přípojka, která kopíruje vnější líc bytového domu s vnější kanalizací a na tuto přípojku navazuje vnější kanalizace dlouhá 65 m, která dále pokračuje na pozemky [Anonymizováno], v jejímž areálu je umístěna čistička. Mezi účastníky je rovněž nesporné, že pokud jde o 3 m trubku vedoucí z domu, tato je ve vlastnictví všech spoluvlastníků domu a tato trubka vede pozemkem ve vlastnictví města [adresa].

7. Mezi účastníky je dále nesporné, že žalovaní vlastní bytovou jednotku č. [číslo] v bytovém domě č. p. [číslo] v [obec] s podílem na společných částech budovy (to je v souladu s informací o stavbě z nahlížení do katastru nemovitostí ze dne [datum], pozemek parc. č. [číslo], na kterém stojí bytový dům č. p. [číslo] je ve vlastnictví s podílem [Anonymizováno] ve společném jmění manželů – žalovaných, vlastnické právo dále svědčí dalším třem spoluvlastníkům) a nesporné učinili i to, že cena za stočné VAKu, požadovaná žalobkyní je obvyklá v místě ([adresa]) i čase.

8. Soud z výpisu z obchodního rejstříku, kolaudačního souhlasu [státní instituce] ze dne [datum], opatření ze dne [datum] [státní instituce], rozhodnutí [státní instituce] ze dne [datum], rozhodnutí [státní instituce] ze dne [datum] a [datum], z úplného znění zřizovací listiny žalobkyně ze dne [datum] zjistil, že žalobkyně má jako jeden z předmětů činností správu, provozování, reprodukci, údržbu a opravy čistíren odpadních vod a úpraven vod určených zřizovatelem, to příslušnosti hospodařit s [Anonymizováno], žalobkyně byla zřízena jako [Anonymizováno], a to s předmětem činnosti ve shodě s výpisem z obchodního rejstříku. [státní instituce] vydal kolaudační souhlas k užívání vodního díla [obec], rekonstrukce kanalizace a ČOV v areálu [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v kat. území [adresa], a to na žádost stavebníka – žalobkyně. Na žádost účastníka řízení – žalobkyně byla dne [datum] [státní instituce], prodloužena platnost povolení k nakládání s vodami do [datum]. Opatřením [státní instituce] ze dne [datum] došlo ke změně rozsahu majetku ve vlastnictví [Anonymizováno], se kterým je příslušná hospodařit žalobkyně (kromě jiného) organizační součást [adresa], obec [adresa], kat. území [adresa] č. [Anonymizováno] [adresa], č. [Anonymizováno] kanalizační síť na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. [státní instituce] dne [datum], resp. [datum], rozhodl o vydání povolení k provozování pro žalobkyni - o povolení k provozování kanalizace a ČOV v městě [adresa] s identifikací majetku – kanalizace [adresa] a ČOV [adresa] s tím, že následným usnesením došlo na žádost k opravě zřejmých nesprávností písemného vyhotovení předchozího rozhodnutí. Zřizovatel [Anonymizováno] zřídil žalobkyni jako [Anonymizováno], kdy jednou z jejich hlavních činností je předmět uvedený v obchodním rejstříku.

9. Ze sdělení [státní instituce] ze dne [datum] soud zjistil, že pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nebyly ke dni [datum] v katastrálním území [adresa] evidovány, byl dohledán geometrický plán, kde tyto parcely byly odděleny z pozemku p. č. [Anonymizováno], zapsaného na LV [Anonymizováno]. Tento geometrický plán však nebyl předložen k zápisu do katastru nemovitostí. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] je dle kopie katastrální mapy součástí mapového listu číslo [adresa], a to v souladu s předloženým výkazem dosavadního nového stavu katastru nemovitostí dle geometrického plánu ze dne [datum].

10. Z dopisu žalobkyně městu [adresa] ze dne [datum], záznamu z konzultace ze dne [datum], výzvy ze dne [datum], znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud dále zjistil, že žalobkyně řešila situaci s městem ohledně úhrady stočného se žalovanými a město reagovalo na dotaz tak, že odpadní vody v domě č. p. [číslo] jsou odváděny do areálové kanalizace [Anonymizováno] a město není vlastníkem, ani provozovatelem kanalizace. Žalovaní se v minulosti domáhali uzavření smlouvy s městem, současně se však odmítli připojit na kanalizaci v [Anonymizováno] ulici, tj. vybudovat na svoje náklady přípojku, městu žalovaní za odvádění odpadních vod ničeho nehradí. [anonymizováno] provedl konzultaci ohledně možnosti určení charakteru kanalizačního potrubí vedoucího od bytových domů č. p. [Anonymizováno] a č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno]. Ze situačního výkresu při výstavbě kanalizace ve 30. letech minulého století jsou patrné jmenovité světlosti potrubí v rozděleném areálu [Anonymizováno], od dvou předmětných domů č. p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vede potrubí [Anonymizováno], které se napojuje na potrubí [Anonymizováno], v současnosti dům č. [hodnota] je napojen nově na stoku a již není napojen na přípojku, která byla společná pro něj a domy č. p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], kanalizace [adresa] se považuje za kanalizaci pro veřejnou potřebu a provozuje ji žalobkyně. Kanalizace vedená okolo domů čp. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] je podle platných právních předpisů a technických norem vnitřní kanalizací, která se pomocí kanalizační přípojky napojuje na stoku [Anonymizováno], která je kanalizací pro veřejnou potřebu. Přípojka kanalizace je napojena na vnější kanalizaci [Anonymizováno].

11. Žalobkyně vyzvala žalované k úhradě žalované částky s poukazem na stočné účtované [adresa], a to za roky 2016-2021, soud zjistil naměřené hodnoty vodného v roce 2016 - 41,15 Kč při spotřebě 85 m3 3 498 Kč, 2017 - 41,15 Kč při spotřebě 86,9 m3 3 576 Kč, 2018 - 41,72 Kč při spotřebě 88 m3 3 671 Kč, 2019 - 42,87 Kč při spotřebě 115 m3 4 930 Kč, 2020 - 43,43 Kč při spotřebě 126,6 m3 5 487 Kč a v roce 2021 - 41,28 Kč při spotřebě 113,07 m3 5 315 Kč, to ve shodě s cenovým oznámením [právnická osoba]. ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a [adresa] se schválenými usneseními ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] a s výpočtem cen pro vodné a stočné pro kalendářní rok 2019, 2018, 2020 a 2021 (přihláška č. 19 k vyhlášce č. 428/2001 Sb.).

12. Z plánku na č. l. 42 spisu označené žalovanými jako Příloha č. 1 – „Situace kanalizace [adresa]“ soud zjistil po upřesnění, že šachta, na kterou je připojen dům, je v bodě označeném na plánku č. 1 – jde o šachtu, která byla dobudována [anonymizováno] v 70. letech minulého století, celkem je v prostoru 5 šachet, které byly vybudovány a v tomto místě končí kanalizační přípojka. Z dohody uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným jako nájemcem dne [datum] soud zjistil, že dle této dohody [adresa], provoz [adresa] nebude obstarávat zprávu kanalizační sítě v uvedené lokalitě a tuto zprávu bude nadále i pro dům [adresa] zajišťovat [právnická osoba], této společnosti bude platit i stočné ve výši ceny uplatňované [adresa], bude platit dům [adresa] tím, že množství odebrané vody nahlásí právě žalovaný. Veškeré změny a dodatky této dohody musí být vyhotoveny písemně a potvrzeny všemi zúčastněnými stranami.

13. Ze sdělení adresované žalobkyní [jméno FO] dne [datum] soud zjistil, že dle města [adresa] není reálné zajistit fyzické přepojení uvedených bytových objektů, město souhlasí s přepojením, pokud toto bude zajištěno na náklady vlastníků bytových jednotek. Vybudování a finanční úhrada případného přepojení bytových domů ze strany žalobkyně není reálná, neboť by financováním došlo k porušení zákona o majetku státu, vynaložené finanční prostředky by v tomto případě nesloužili potřebám rezortu [Anonymizováno] a žalobkyně není oprávněna investovat do nemovitostí, jež nejsou v příslušnosti hospodaření žalobkyně.

14. Soud dále doplnil dokazování sdělením obsahu výřezu označeného příloha č. 3 výřez, z této listiny však soud neučinil žádná skutková zjištění, když dle žalovaného jde o výřez projektu kanalizace z 30. let minulého století a není pochybností, resp. sporu mezi účastníky, v jakých pozemcích se kanalizace nachází. Soud neučinil žádné nové skutkové zjištění, ani z částečně předložené listiny žalovaným prohlášení vlastníka ze dne [datum], podle kterého je vlastník bytové jednotky povinen uzavřít smlouvu o správě s určeným správcem, který je uveden jako [právnická osoba], i když dle sdělení žalovaného v průběhu řízení tento subjekt již neexistuje. Stejný závěr, tj. že soud neučinil žádná nová skutková zjištění, platí pro zápis ze dne [datum], když jde pouze o zápis uzavřené dohodě o převodu správy národního majetku.

15. Z e-mailové komunikace ze dne [datum], bankovních výpisů majitelé účtu – žalované, potvrzení o úhradách za rok 2018, smlouvy o převodu vlastnictví bytu, výpisu z účtu, soud zjistil, že dne [datum] byla ohlášena havárie, tuto sdělil žalovaný a [anonymizováno] toto předalo žalobkyni. Ze strany žalovaného urgováno opět prostřednictvím města [adresa]. Na účet [tituly před jménem] [jméno FO], bratra žalovaného a zároveň administrátora budovy, byla poukazována [datum] - [datum] částka 1 000 Kč. [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil převzetí částky 3 671 Kč od žalovaného dne [datum], žalovaný tuto částku uhradil jako částku deponovanou do ustanovení nového správce kanalizace, a to kanalizace, kam vypouští vlastníci bytů bytového domu č. p. [Anonymizováno] na [adresa] v [Anonymizováno] odpadní vody s poukazem na uzavřenou smlouvu s městem [adresa]. Smlouvu o převodu vlastnictví bytu uzavřeli jako prodávající město [adresa], jako kupující žalovaní, ze strany žalovaných byla předložena pouze strana jedna a čtyři této smlouvy s tím, že žalovaní tuto listinu předložili z důvodu, že v části VII. se podrobnosti o správě provozu, opravách společných částí domu stanovuje smlouva o správě domu uzavřená mezi správcem domu a spoluvlastníky domu č. p. [Anonymizováno]. Z dalšího výpisu ze stejného účtu jako uvedeného shora soud zjistil úhradu částky [částka], a to dne [datum].

16. Toto dokazování soud posoudil jako úplné a dostatečné, soudu i účastníkům je známo, že mezi účastníky proběhlo již několik sporů a otázka napojení přípojky na kanalizaci byla již opakovaně řešena, žalovaní setrvávají na závěru, že vlastníkem předmětné kanalizace je město [adresa], které určilo správce kanalizace, a že pokud tento objekt zanikl, je věcí města tuto situaci řešit.

17. Podle § 1 odst. 1, § 2 odst. 2, 3, 5 a 6, § 3 odst. 2 a 3, § 5, § 8 odst. 6 a 14, § 9 odst. 6 písm. f), § 10 odst. 2 a 3, § 36 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (ve znění účinném do 30. 6. 2023), dále jen „VodKan“, tento zákon upravuje některé vztahy vznikající při rozvoji, výstavbě a provozu vodovodů a kanalizací sloužících veřejné potřebě (dále jen „vodovody a kanalizace“), přípojek na ně, jakož i působnost orgánů územních samosprávných celků a správních úřadů na tomto úseku. Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem. Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod. Provozovatelem vodovodu nebo kanalizace (dále jen "provozovatel") je osoba, která provozuje vodovod nebo kanalizaci a je držitelem povolení k provozování tohoto vodovodu nebo kanalizace vydaného krajským úřadem podle § 6. Odběratelem je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak; u budov v majetku České republiky je odběratelem organizační složka státu, které přísluší hospodaření s touto budovou podle zvláštního zákona; u budov, u nichž spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy, je odběratelem společenství vlastníků. Kanalizační přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Vlastníkem vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky, popřípadě jejích částí zřízených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, neprokáže-li se opak. Vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen na své náklady zajistit průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů a kanalizací. Vlastnické vztahy k vodovodům a kanalizacím, jakož i k vodovodním přípojkám a kanalizačním přípojkám se nezapisují do katastru nemovitostí. Na majetkovou evidenci vodovodů a kanalizací se nevztahuje zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem (odst. 1). Vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence, stanovené prováděcím právním předpisem, je vlastník vodovodu nebo kanalizace povinen bezplatně předávat v elektronické podobě a ve stanoveném formátu územně příslušnému vodoprávnímu úřadu, a to každoročně vždy do 28. února za předcházející kalendářní rok (odst. 3). Vodoprávní úřad zpracuje údaje, které mu byly předány podle odstavce 3, za celý svůj územní obvod a předá je vždy do 31. března v elektronické podobě a ve stanoveném formátu příslušnému ministerstvu k vedení ústřední evidence vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích podle odstavce 5 (odst. 4). Ústřední evidenci vybraných údajů o vodovodech a kanalizacích uvedených v odstavci 3 vede ministerstvo (odst. 5). Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. Vlastník kanalizace má právo na úplatu za odvádění odpadních vod (stočné), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že stočné se platí provozovateli kanalizace (§ 20). Právo na stočné vzniká okamžikem vtoku odpadních vod do kanalizace. Stočné je úplatou za službu spojenou s odváděním, čištěním, nebo jiným zneškodňováním odpadních vod. Právo na úplatu pevné složky stočného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma stočného. Takové sjednání je možné ode dne účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst.

4. Neoprávněným vypouštěním odpadních vod do kanalizace je vypouštění bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod. Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé podle odstavců 1 a 2 „vlastníkovi“ vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 2 není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele; způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis. Pokud je pozemek nebo stavba připojena na vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, vzniká odběrateli nárok na uzavření písemné smlouvy podle § 8 odst.

6. Tento nárok nevzniká, pokud se okolnosti, za kterých došlo k povolení připojení na vodovod nebo kanalizaci, změnily natolik, že nejsou splněny podmínky pro uzavření této smlouvy na straně odběratele. Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních vod.

18. Prováděcím předpisem je vyhláška č. 428/2001 Sb. Podle § 14 odst. 1 této vyhlášky vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak stanoví smlouva uzavřená podle § 8 odst. 2 zákona, při výpočtu náhrady ztrát za neoprávněný odběr vody z vodovodu (§ 10 odst. 1 zákona) nebo za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace (§ 10 odst. 2 zákona), posoudí podmínky dodávky vody a vypouštění odpadních vod odběratele. Pokud se nezměnily podmínky odběru, vychází vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel z odběru naměřeného ve srovnatelném období. Nelze-li využít předchozího měření, vychází se ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy č.

12. Podle odst. 2 věty první tohoto ustanovení, pokud nelze postupovat podle odstavce 1 věty druhé a třetí, provede provozovatel odborný výpočet podle § 27 a 29. Podle § 29 a 30 této vyhlášky směrná čísla roční potřeby vody podle druhu spotřeby vody jsou uvedena v příloze č. 12 (odst. 1). Směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody (odst. 2). Není-li prováděno měření množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace ani měření odebrané vody, určí se množství vypouštěných odpadních vod podle směrných čísel roční potřeby vody uvedených v příloze č. 12 (odst. 1). Byla-li vypouštěná voda v předchozím období měřena nejméně 1 rok, určí se množství vypouštěné vody za období, v němž měření není prováděno, podle objemu vypouštěné vody ve srovnatelném měřeném období. To platí jen pro případ, pokud nedošlo ke změnám podmínek u odběratele (odst. 2).

19. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 54 odst. 1, § 55 odst. 1 věty první a třetí zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky, ve znění účinném od 1. 3. 2016, majetek státu (dále jen "majetek") využívá stát zejména a) k plnění svých funkcí anebo v souvislosti s plněním těchto funkcí, b) k zajišťování veřejně prospěšných činností anebo pro účely podnikání. Hospodaření s určitým majetkem přísluší té organizační složce, která je účetní jednotkou a potřebuje jej k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, popřípadě přísluší zřizovateli organizační složky, nerozhodl-li v souvislosti s jejím zánikem (§ 5 odst. 2) o jiném způsobu naložení s majetkem; tím není dotčen postup podle ustanovení § 19a, § 19b odst. 1 a 3 a § 55b. Není-li dále stanoveno jinak (§ 20), příslušná organizační složka s majetkem rovněž nakládá, a to způsoby a za podmínek podle tohoto zákona. Státní příspěvkové organizace zřízené, popřípadě řízené podle dosavadních předpisů ústředními orgány, okresními úřady a školskými úřady a dále Konsolidační banka Praha, státní peněžní ústav, a jiné státní organizace zřízené (založené) na základě zvláštního právního předpisu nebo zvláštním právním předpisem, které ve vztahu k majetku dosud vykonávaly právo hospodaření, popřípadě právo společného hospodaření podle dosavadních předpisů anebo které budou ještě obdobně zřízeny (založeny), (dále jen "organizace"), jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem (§ 8). Při tom se řídí zvláštními právními předpisy a těmi ustanoveními tohoto zákona, která se vztahují na organizační složky příslušné hospodařit s majetkem podle § 9, nejde-li o úkony vyhrazené pouze ministerstvům. Organizace nemají vlastní majetek; za podmínek stanovených tímto zákonem nabývají majetek pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem (§ 8) se řídí ustanovením § 9. Vlastním jménem jednají v právních vztazích týkajících se majetku a účastní se řízení před soudy a jinými orgány ve věcech týkajících se majetku včetně řízení o určení, zda tu vlastnické nebo jiné obdobné právo státu je, či není.

21. Žalobkyně je aktivně věcně legitimována k vydání bezdůvodného obohacení žalovaných z neoprávněného vypouštění odpadních vod, aktivní věcná legitimace žalobkyně k vymáhání bezdůvodného obohacení vlastním jménem v řízení je založena zřizovací listinou [Anonymizováno] z [datum], touto byla zřízena jako [Anonymizováno] s činností provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, opatřením ze dne [datum] došlo k vymezení rozsahu majetku ve vlastnictví [Anonymizováno], se kterým je příslušná hospodařit žalobkyně (kromě jiného) organizační součást [adresa], obec [adresa], kat. území [adresa] č. [Anonymizováno] [adresa], č. [Anonymizováno] kanalizační síť na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Proto je žalobkyně oprávněna jednat vlastním jménem v právních vztazích týkajících se tohoto majetku státu a účastnit se i řízení před soudy, a to na účet státu.

22. Žalovaní jsou odběrateli z důvodu spoluvlastnictví domu č.p. [Anonymizováno] v obci a katastrálním území [adresa], v němž vlastní bytovou jednotku č. [Anonymizováno], a společných částí budovy (v domě nevzniklo společenství vlastníků) připojeného přípojkou na kanalizaci. Toto je mezi účastníky nesporné, z nahlížení do katastru nemovitostí plyne, že pozemek parc. č. [Anonymizováno], na kterém stojí bytový dům č. p. [Anonymizováno] je ve vlastnictví s podílem [Anonymizováno] ve společném jmění manželů – žalovaných, vlastnické právo dále svědčí dalším třem spoluvlastníkům.

23. Žalobkyně je provozovatelkou předmětné kanalizace a žalovaní jsou z titulu vlastníků bytové jednotky v domě č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno] spoluvlastníky přípojek vedoucích ke kanalizaci, přičemž odpadní voda, kterou žalovaní vyprodukují, je žalobkyní odváděna do kanalizace, kterou žalobkyně provozuje. Žalovaní tuto okolnost neberou na vědomí, odmítají uzavřít se žalobkyní smlouvu o odvádění odpadních vod (otázka napojení přípojky na kanalizaci byla již opakovaně řešena v několika předchozích řízeních u Okresního soudu ve Vyškově). Žalobkyně jako provozovatel kanalizace je povinna uzavřít se žalovanými písemnou smlouvu o odvádění vod, není však povinností žalovaných tuto smlouvu uzavřít. Žalobkyně ostatně takovou smlouvu uzavřela se všemi vlastníky bytových jednotek v domě č. p. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], kromě žalovaných, žalovaní uzavřít tuto smlouvu odmítají dlouhodobě, pravděpodobně z principu, zároveň však bez právního důvodu vypouštějí odpadní vody do kanalizace a dopouštějí se tak neoprávněného vypouštění odpadních vod bez uzavřené písemné smlouvy, žalobkyni za odvádění odpadních vod ničeho na stočném neplatí, přičemž ani netvrdí, že by byly osobami, na které by se tato povinnost hradit vodné a stočné nevztahovala. Technické řešení v uvedeném domě neumožňuje, aby žalobkyně fyzicky ukončila odvádění odpadních vod pouze pro bytovou jednotku žalovaných, i soud je samozřejmě povinen respektovat právo žalovaných neuzavřít s provozovatelem kanalizace písemnou smlouvu o odvádění vod podle zákona o vodovodech a kanalizacích. Jak již však předestřel soud i v předcházejícím řízení, poukazujíc na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1769/2016, osoba, která je napojena na kanalizaci a je tedy odběratelem, ale nemá uzavřenou smlouvu o odvádění odpadních vod, vzniká nárok na uzavření smlouvy o odvádění odpadních vod, jde o nárok, a nikoliv povinnost. Dokud však není uvedená smlouva uzavřena, nemá odběratel právo do kanalizace odpadní vody vypouštět, pokud tak činí, jedná se o vypouštění neoprávněné a provozovatel kanalizace není povinen neoprávněné odvádění odpadních vod trpět a může využít zákonných prostředků, včetně přerušení a omezení odvádění odpadních vod. Protože technické možnosti neumožňují žalobkyni, aby takto, tímto způsobem předestřeným v rozsudku Nejvyššího soudu, přerušila či omezila odvádění odpadních vod z bytové jednotky žalovaných, je právem žalobkyně, aby se domáhala zaplacení bezdůvodného obohacení za takové odvádění odpadních vod. I když žalovaní nejsou povinni uzavřít se žalobkyní smlouvu o odvádění odpadních vod, svým jednáním se však dopouští nejen bezdůvodného obohacení, nýbrž i protiprávnímu jednání, které může být sankciováno jako přestupek. Žalovaní by se měli smířit s danou technickou situací, a pokud setrvají na svém závěru neuzavřít se žalobkyní smlouvu o odvádění odpadních vod, nic jim nebrání, aby buď se připojili (jak je z obsahu spisu patrné) na kanalizaci města [adresa], čehož se ostatně dlouhodobě domáhají, musí tak však učinit na své náklady, případně mohou řešit celou situaci odváděním odpadních vod individuálně bez využití kanalizace žalobkyně. Pokud se tak nerozhodnou učinit, dopouštěli se v žalovaném období v předmětné věci a budou se tak dopouštět i do budoucna bezdůvodného obohacení podle jím citovaných ustanovení § 2291 o. z.

24. Odvolací soud dovodil, že v řízení je nesporné, že smlouva o odvádění odpadních vod nebyla mezi žalobkyní a žalovanými uzavřena. Jde proto o bezesmluvní, tedy neoprávněné vypouštění odpadních vod a plnění, kterého se žalovaným jako odběratelům dostalo bez smlouvy, představuje jejich bezdůvodné obohacení. Odběratel je povinen nahradit ztráty vzniklé vlastníkovi kanalizace, není-li podle smlouvy náhrada vzniklé ztráty příjmem provozovatele, přičemž způsob výpočtu těchto ztrát stanoví prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Primárně se náhrada vzniklé ztráty vlastníka (či přímo provozovatele) kanalizace vypočte z odběru naměřeného ve srovnatelném období, a nelze-li využít předchozího měření, ze směrných čísel roční potřeby vody podle přílohy vyhlášky, a nelze-li postupovat ani takto, provede se odborný výpočet podle směrných čísel roční potřeby vody podle druhu potřeby vody uvedených v příloze, kdy směrná čísla roční potřeby vody určují potřebu pitné vody a zpravidla i množství vypouštěné odpadní vody.

25. Žalobkyně při výpočtu množství odvedené vody vychází z množství odebrané pitné vody, měřené měřidlem dodavatele pitné vody pro bytový dům, naměřené množství žalovaní nijak nezpochybňují. Dodavatelem pitné vody jsou [adresa] a rozdělení této odebrané pitné vody mezi bytové jednotky provádí zástupce bytového domu, kterým je shora uvedený pan [jméno FO], vždy k 31. 12. daného roku dle klíče stanoveného vlastníky bytových jednotek, rozdělení odebrané vody žalovaní rovněž nijak nezpochybňují, žalobkyně na základě těchto údajů provedla vyúčtování stočného pro jednotlivé vlastníky a množství stočného se tedy rovná množství odebrané vody. S výší stočného se žalovaní rovněž ztotožňují, resp. není mezi účastníky sporná. Žalovaní zpochybňují, že právo na přijetí této výše stočného přísluší žalobkyni. Jak však již plyne i z ustálené judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1109/2018, sp. zn. 33 Cdo 2748/2018, sp. zn. 22 Cdo 1769/2016, Městského soudu v Praze sp. zn. 70 Co 35/2018 a Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 4/2012), kde soudy dlouhodobě a konstantně judikují, že povinnost uzavřít dohodu má toliko vlastník kanalizace a poruší-li vlastník, nikoliv odběratel, tuto povinnost, vzniká odběrateli právo domáhat se určení obsahu takové smlouvy, pokud však odběratel nemá uzavřenou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod, má odběratel právo na uzavření takové písemné smlouvy, a pokud taková smlouva uzavřena není, nemá odběratel právo vypouštět odpadní vody do kanalizace. Pokud tak činí, jde o neoprávněné vypouštění a provozovatel není povinen takové neoprávněné odvádění trpět a může použít zákonných prostředků ochrany včetně práva přerušit nebo omezit odvádění odpadních vod. Pokud však odběratel využije svého práva a odmítne uzavřít smlouvu s vlastníkem či provozovatelem kanalizace, je povinen si zajistit odvádění odpadních vod např. vlastní jímkou. Soud opakuje, že žalovaní, nejenže bezdůvodně vypouštějí odpadní vody do kanalizace provozované žalobkyní, ale i zcela bezdůvodně, příp. bez racionálního důvodu, odmítli se žalobkyní uzavřít smlouvu o odvádění odpadních vod a jejich jednání tak nelze označit jinak, než jako jednání protiprávní.

26. Žalovaní nijak nezpochybňují, resp. sami tvrdí, že jejich bytový dům je na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a kanalizace je uložena v okolních pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], který je ve vlastnictví města. Setrvávají však na svém závěru, že ze smlouvy o převodu vlastnictví plyne správu a provoz kanalizace má provádět [právnická osoba], a pokud byla tato společnost zlikvidována vlastníkem, městem [adresa], stalo se město [adresa] jejím právním nástupcem. Z toho žalovaní dovozují, že mají stále uzavřenou smlouvu na odvádění odpadních vod s městem [adresa], a to v souladu se zákonem o kanalizacích. Proto opakovaně vyzývají město [adresa], aby se ujmulo správy a provozování kanalizace a město [adresa] považují za jediný subjekt, kterému jsou povinni platit za odvádění odpadních vod. Žalovaní zpochybňují i kolaudaci kanalizace, a aby jejich jednání nebylo označené jako nemorálně nesprávné, platí jiným způsobem. Žalovaní tak z listin, které byly sepsány, podepsány v minulosti, dovozují, že kanalizace má být provozována městem [adresa], a nikoliv žalobkyní a odmítají přijmout aktuální faktický stav, že ve skutečnosti vypouští své odpadní vody do kanalizace, která je provozována právě žalobkyní, a že toto provozování nelze spojovat s vlastnickým právem pozemků, ve kterém je taková kanalizace fakticky zbudována. Žalobkyně prokázala, že je provozovatelkou kanalizace, žalovaní naopak tvrzeným vlastnictví k pozemku města [adresa] nemohou tento závěr vyvrátit, nepřípadná je jejich argumentace § 250g o. s. ř., když toto ustanovení upravuje rozhodování o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Takový přezkum však soud v tomto řízení neprovádí. Žalovaní dále nezpochybňují ostatně ani to, že žalobkyně je oprávněnou provozovatelkou kanalizace ve prospěch [Anonymizováno], zpochybňují pouze to, že tyto služby nemůže poskytovat žalovaným. Žalovaní dovozují, že tím je dána „pravomoc“ žalobkyně a žalovaní setrvávají na tom, že jejich povinnosti stále vyplývají z dříve uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod a tuto smlouvu podle žalovaných lze zrušit jen se souhlasem všech stran, jinak zůstává stále v platnosti. Toto označují jako skutkový stav, který by měl soud náležitě zjistit.

27. Žalovaní by měli reflektovat aktuální právní úpravu, doplněnou již ustálenou judikaturou nejvyšších soudů, neučiní-li tak, budou muset být srozuměni s tím, že budou hradit provozovateli kanalizace vzniklé ztráty a nelze vyloučit, že jejich platební povinnosti tak budou vyšší, než kdyby uzavřeli se žalobkyní smlouvu (zejména o náklady soudních řízení).

28. Soud shledal žalobu zcela po právu, když žalobkyně prokázala i výši bezdůvodného obohacení obvyklou v místě a čase, ostatně i dle dohody, kterou předložili sami žalovaní, a to dle oznámení [právnická osoba].

29. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch při účelném uplatňování jejich práv a žalovaní byli zcela procesně neúspěšní. Náklady žalobkyně spočívající v zaplacení soudního poplatku ve výši 1 316 Kč a nákladech právního zastoupení advokátem - odměně za 4 úkony právní služby 4 x 2.180 Kč, přípravy, převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. - výzva k plnění se základní skutkovým a právním rozborem dle písm. d) tohoto ustanovení, podání žaloby dle písm. d) tohoto ustanovení a účast u jednání dne [datum] dle písm. g) tohoto ustanovení, k tomu 4 x 300 Kč náhrada hotových výdajů dle § 13 této vyhlášky, náhrada za ztrátu času při cestě z [adresa] vlakem přesahující 4 hodiny 30 minut (ověřeno prostřednictvím internetu), tj. 18 x 100 Kč dle § 14 téže vyhlášky a cestovné z [adresa] a zpět dne [datum] dle předložených jízdenek ve výši 951 Kč (soud pouze konstatuje, že nepřihlížel k částce 49 Kč, kterou ostatně právní zástupkyně nezahrnula do součtu cestovného), 2 úkony právní služby 2 x 2.180 Kč - písemné podání ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., účast u jednání dne [datum] dle písm. g) tohoto ustanovení, k tomu 2 x 300 Kč náhrada hotových výdajů dle § 13 této vyhlášky, náhrada za ztrátu času při cestě z [adresa] vlakem přesahující 2 hodiny 30 minut, tj. 10 x 100 Kč dle § 14 téže vyhlášky a cestovné z [adresa] a cestovné osobním vozidlem průměrné spotřeby 4,6 l/100 km (metodika [Anonymizováno]), [adresa] a zpět tj. 2 x [Anonymizováno] km, 5,60 Kč - sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel - § 1 písm. b) vyhlášky č. 398/2023 Sb., ceně nafty 38,70 Kč/l dle § 4 této vyhlášky, cestovné za den [datum] celkem 3 542,50 Kč (náklady odvolacího řízení právní zástupce nepožaduje, resp. jí nevznikly), náklady celkem 23 489,50 Kč. Soud zavázal tyto náklady hradit žalovaným společně a nerozdílně.

Poučení