10 C 209/2023 - 111

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 17 050 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 112 120 Kč od 15. 6. 2023 do 24. 11. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 100 Kč od 25. 11. 2023 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 8 950 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 950 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 16 888 Kč, do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 124 820 Kč s příslušenstvím představující náhradu škody, která měla být žalobci způsobena v souvislosti s jeho nezákonně vedeným trestním stíháním. Žalobce uvedl, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie [Anonymizováno] kraje, Územní odbor [adresa], Oddělení obecné kriminality, ze dne 4. 1. 2021, č. j. KRPS-157166-102/TČ-2020-010671, proti němu bylo zahájeno trestní stíhání pro spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. c) trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku. Ve věci byla podána obžaloba k Okresnímu soudu v [adresa] a věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Soud žalobce zprostil obžaloby dle § 226 písm. a) trestního zákoníku, a to rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 16. 6. 2022, č. j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne 13. 10. 2022, č. j. [spisová značka]. V souvislosti s uvedeným trestním stíháním si žalobce zvolil pro své zastupování obhájce [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0], který žalobci vyfakturoval fakturou č. 124 820 Kč náklady na zastupování na částku 124 820 Kč, přehled poskytnutých právních služeb je specifikován v žalobě. Za jeden úkon právní služby obhájce požadoval 2 300 Kč bez DPH a paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč bez DPH. V případě úkonu ze dne 13. 10. 2022 (účast na veřejném zasedání u Krajského soudu v Praze) si obhájce účtoval náhradu za promeškaný čas ve výši 400 Kč a cestovné 770 Kč. Celkem obhájce učinil 47 celých úkonů po 2 300 Kč a 1 půl úkon po 1 150 Kč, vedle toho požadoval 48x režijní paušál po 300 Kč. Žalobce právní služby ve výši 124 820 Kč uhradil v hotovosti dne 25. 11. 2022. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 14. 12. 2022.

2. Podáním ze dne 28. 11. 2023 žalobce reagoval na stanovisko žalované a částečně vzal žalobu zpět co do částky 107 770 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 750 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení s tím, že žalovaná částečně dobrovolně plnila co do částky 104 020 Kč, kterou uhradila žalobci dne 24. 11. 2023, a dále vzal nárok co do částky 3 750 Kč s příslušenstvím, když na odškodnění této částky již netrval, a to za půl úkon ze dne 27. 1. 2021 a celý úkon ze dne 15. 6. 2022. Žalobce tak nadále požadoval tyto úkony právní služby (v přehledu jsou i uvedeny 2 úkony, která vzal žalobce zpět): - 27. 1. 2021 – stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání – přiznána odměna ve výši půl úkonu, kdy žalobce požadoval celý úkon – žalobce však již netrvá na daném úkonu v rozsahu celého úkonu a postačuje mu půl úkon, v rozsahu 1 150 Kč s příslušenstvím vzal žalobu zpět - 8. 3. 2021 – vytěžení svědkyně Hendrychové – nemá jít o úkon právní služby ve smyslu § 12 odst. 1 nebo odst. 2 a. t. – žalobce na tomto nároku v rozsahu celého úkonu trvá a uvádí, že dle § 41 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád (dále jen jako „tr. řád“), je obhájce povinen poskytovat obviněnému potřebnou právní pomoc, účelně využívat k hájení jeho zájmů prostředků a způsobů obhajoby uvedených v zákoně, zejména pečovat o to, aby byly v řízení náležitě a včas objasněny skutečnosti, které obviněného zbavují viny nebo jeho vinu zmírňují, a tím přispívat ke správnému objasnění a rozhodnutí věci. Dle § 41 odst. 2 tr. řádu je obhájce oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisů a zúčastnit se podle ustanovení tohoto zákona vyšetřovacích úkonů a v souladu s § 89 odst. 2 tr. řádu, podle něhož každá ze stran trestního řízení může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout s tím, že skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu. Z obsahu trestního spisu je dále zřejmé, že svědkyně [Anonymizováno] i [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] (úkon ze dne 22. 2. 2022) byly následně obhajobou v rámci hlavního líčení navrženy k výslechu. Svědkyně [Anonymizováno] vypovídala dne 30. 3. 2022. Od výslechu svědkyně [Anonymizováno], ač byla soudem totožně předvolána k hlavnímu líčení dne 30. 3. 2022, bylo od výslechu upuštěno pro nadbytečnost. K této otázce lze dále odkázat např. na usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne 2. 10. 2023, č. j. [spisová značka]–237, kde vytěžení svědka obhájcem v rámci přípravného řízení, kde daný svědek byl následně ve věci vyslechnut způsobem dle § 97 a násl. tr. řádu, bylo posouzeno jako plnohodnotné úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. e) a. t. - 18. 3. 2021 – účast u neprovedeného výslechu pošk. [jméno FO] – nepřiznáno, neboť neměl být v předmětném trestním spise dohledán záznam potvrzující účast advokáta na výslechu poškozeného, který neproběhl – žalobce na tomto nároku v rozsahu půl úkonu trvá a uvádí, že z úředního záznamu Policie ČR ze dne 22. 3. 2021, č. j. KRPS–157166–215/TČ–2020– 010671, vyplývá, že se právní zástupce žalobce dostavil dne 18. 3. 2021, spolu s obhájci zbývajících obviněných, do budovy Policie ČR k nařízenému výslechu poškozeného [jméno FO], který se však nekonal, a na místě setrval od 8:20 do 9:00 hodin, obhájci tak náležela náhrada za ztrátu času za účast u nerealizovaného výslechu poškozeného dne 22. 3. 2021 ve výši půl úkonu mimosmluvní odměny dle § 10 odst. 3 písm. c) a. t., tj. ve výši 1 150 Kč včetně režijního paušálu 300 Kč. - 5. 5. 2021 – účast u výslechu sv. [jméno FO] a sv. [Anonymizováno] – posouzeno jako tři úkony právní služby, nikoliv čtyři, neboť mělo jít o na sebe navazující úkony vyšetřování, spočívající ve výsleších svědků, přičemž souhrnná délka úkonů nepřekročila 8 hodin – žalobce trvá na úhradě 3 úkonů právní služby a k tomu uvádí, že na straně žalované zřejmě k nedorozumění. Za účast u těchto vyšetřovacích úkonů (§ 11 odst. 1 písm. e) a. t.) byla účtována odměna odpovídající 3 (nikoliv 4) úkonům právní služby ve smyslu § 10 odst. 3 písm. c) AT, tj. celkem ve výši 6 900 Kč včetně režijních paušálů á 300 Kč. Je tedy zřejmé, že v této části byl žalobou uplatněný nárok zcela důvodný co do jeho základu i výše. Pokud na uvedené žalovaná poskytla kompenzaci odpovídající fakticky pouze dvěma úkonům právní služby v částce celkem 4 600 Kč včetně režijních paušálů á 300 Kč, pak uplatněný nárok neoprávněně krátila. Žalobce tedy trvá na tom, že za účast u výslechu svědků – poškozené a svědka [Anonymizováno] na Policii ČR v [adresa] dne 5. 5. 2023, náležela obhájci odměna v rozsahu 3 plnohodnotných úkonů právní služby ve výši stanovené § 10 odst. 3 písm. c) a t., tj. celkem ve výši 6 900 Kč včetně režijních paušálů á 300 Kč. - 23. 6. 2021 a 23. 11. 2021– další porada s klientem přesahující jednu hodinu – nepřiznáno, neboť judikatorní praxe měla dovodit, že porada s klientem přesahující jednu hodinu je účelná toliko v případě, že bezprostředně navazuje na další úkon v trestním řízení a následující úkon (výslech spoluobviněného) měl proběhnout až o více než dva měsíce později – žalobce nadále požaduje 1 úkon za každou poradu a k tomu uvádí, že vázání další porady ze dne 23. 6. 2021 na výslech spoluobviněného dne 2. 9. 2023 je chybný. Žalobce dne 26. 5. 2021 podával policejnímu orgánu návrh na doplnění vyšetřování s tím, že tento byl policejním orgánem v rozsahu navrhované doplňující výpovědi žalobce a dalších svědků zamítnut. Dne 9. 6. 2021 tak podávali obvinění společně žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu ve smyslu § 157a odst. 1 tr. řádu. Dne 21. 6. 2021 pak bylo žalobci, resp. jeho obhájci doručeno vyřízení podané žádosti dozorující státní zástupkyní ze dne 16. 6. 2021, č. j. ZT 179/2020–60, kterým bylo podané žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu dáno, i když jen částečně, za pravdu. Z uvedeného je zřejmé, že další porada dne 23. 6. 2021 byla realizována návazně na bezprostřední postup orgánů činných v trestním řízení – dozorující státní zástupkyně, a to k otázce dalšího vedení obhajoby žalobce jakožto obviněného. Pokud žalovaná k další poradě ze dne 23. 11. 2021 uvádí, že nemá za prokázané provedení navazujícího úkonu – návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 25. 11. 2021, což má činit uvedenou poradu neúčelnou, pak lze uvést, že takový závěr je chybný. Žalobce k tomuto svému podání dokládá návrh na zastavení trestního stíhání ze dne 25. 11. 2021 včetně dodejky. - 25. 11. 2021 – návrh na zastavení trestního stíhání – nepřiznáno, neboť se v trestním spise předmětný návrh nemá nacházet, nadto o návrhu nemělo být ani věcně rozhodnuto – žalobce nadále požaduje 1 úkon právní služby a k tomu uvádí, že dokládá návrh na zastavení trestního stíhání ze dne 25. 11. 2021 včetně dodejky a dále uvádí, že přípisem dozorující státní zástupkyně ze dne 9. 12. 2021, č. j. [spisová značka], byl žalobce vyrozuměn o podání obžaloby pro zločin vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, s tím, že podanému návrhu na zastavení trestního stíhání nebylo vyhověno. O žalobcově návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 25. 11. 2021 tedy v souladu s § 172 tr. řádu rozhodovala, byť mu nevyhověla, dozorující státní zástupkyně. - 22. 2. 2022 – vytěžení svědkyně – nemá jít o úkon právní služby ve smyslu § 12 odst. 1 nebo odst. 2 a. t. - žalobce na tomto nároku v rozsahu celého úkonu trvá – k tomu odůvodnění k úkonu ze dne 8. 3. 2021 - 15. 6. 2022 – písemný závěrečný návrh – písemný závěrečný návrh nemá být úkonem právní služby – žalobce již netrvá na daném úkonu a v rozsahu částky 2 600 Kč s příslušenstvím vzal žalobu zpět 3. Žalobce tak nadále požaduje tyto úkony právní služby: vytěžení svědkyně ze dne 8. 3. 2021, účast u neprovedeného výslechu poškozeného [jméno FO] dne 18. 3. 2021, účast u výslechu svědkyně [jméno FO] a svědka [Anonymizováno] dne 5. 5. 2021, další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 23. 6. 2021, další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne 23. 11. 2021, návrh na zastavení trestního stíhání ze dne 25. 11. 2021.

4. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 10. 1. 2024 učinila nesporným, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí, že u ní žalobce předběžně uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 124 820 Kč s příslušenstvím, a to dne 14. 11. 2022. Žalovaná částečně uznala nárok co do částky 104 020 Kč (102 850 Kč úkony právní služby, 770 Kč cestovné a 400 Kč promeškaný čas), která byla žalobci uhrazena dne 24. 11. 2023. Dále žalovaná uznala nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 104 020 Kč od 15. 6. 2023 do 24. 11. 2023. Nadále sporovala tyto úkony právní služby: - 8. 3. 2021 – vytěžení svědkyně – nejde o úkon právní služby ve smyslu § 12 odst. 1 nebo odst. 2 a. t., - 18. 3. 2021 – účast u neprovedeného výslechu poškozeného [jméno FO] – nepřiznáno, neboť žalovanou nebyl v předmětném trestním spise dohledán záznam potvrzující účast advokáta na výslechu poškozeného, který neproběhl, - 5. 5. 2021 – účast u výslechu sv. [jméno FO] a sv. [Anonymizováno] – žalovanou posouzeno jako tři úkony právní služby, nikoliv čtyři, neboť jde o na sebe navazující úkony vyšetřování spočívající ve výsleších svědků, přičemž souhrnná délka úkonu nepřekročila 8 hodin, - 23. 6. 2021 – další porada s klientem přesahující jednu hodinu – nepřiznáno, neboť judikatorní praxe dovodila, že porada s klientem přesahující jednu hodinu je účelná toliko v případě, že bezprostředně navazuje na další úkon v trestním řízení, přičemž následující úkon (výslech spoluobviněného) proběhl až o více než dva měsíce později, - 23. 11. 2021 – další porada s klientem přesahující jednu hodinu – nepřiznáno, neboť provedení navazujícího úkonu (návrhu na zastavení trestního stíhání) nemá žalovaná za prokázané, což činí danou poradu neúčelnou, - 25. 11. 2021 – návrh na zastavení trestního stíhání – nepřiznáno, neboť se v trestním spise předmětný návrh nenachází, nadto o návrhu nebylo ani věcně rozhodnuto, - 22. 2. 2022 – vytěžení svědkyně – nejde o úkon právní služby ve smyslu § 12 odst. 1 nebo odst. 2 advokátního tarifu, 5. Usnesením ze dne 11. 1. 2024 soud rozhodl o částečném zastavení řízení, a to co do částky 107 770 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 750 Kč od 15. 6. 2023 do zaplacení. Usnesení nabylo právní moci 30. 1. 2024.

6. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

7. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že proti žalobci bylo usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [adresa], Oddělení obecné kriminality, ze dne 4. 1. 2021, č. j. KRPS-157166-102/TČ-2020-010671, bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. c) trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku. Ve věci byla podána obžaloba k Okresnímu soudu v [adresa] a věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Soud žalobce zprostil obžaloby dle § 226 písm. a) trestního zákoníku, a to rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 16. 6. 2022, č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2022, č. j. [spisová značka]. V souvislosti s uvedeným trestním stíháním si žalobce zvolil pro své zastupování obhájce [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] kterému na vynaložených nákladech na obhajobu uhradil částku ve výši 124 820 Kč. Žalobce se se svým nárokem na náhradu škody předběžně obrátil na žalovanou dne 14. 12. 2022. Dále mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaná přiznala žalobci částku ve výši 104 020 Kč a na jaké úkony neplnila.

8. Ze záznamu o poskytnutí informací ze dne 8. 3. 2021 – vytěžení svědkyně Hendrychové bylo zjištěno, že obhájce žalobce poučil svědkyni dle trestního řádu a požádal ji o poskytnutí písemných informací.

9. Ze záznamu o poskytnutí informací ze dne 22. 2. 2022 – vytěžení svědkyně Blažejové bylo zjištěno, že obhájce žalobce poučil svědkyni dle trestního řádu a požádal ji o poskytnutí písemných informací.

10. Ze záznamu o další poradě s klientem ze dne 26. 3. 2021 bylo zjištěno, že se uskutečnila další porada žalobce s jeho obhájcem.

11. Ze záznamu o další poradě s klientem ze dne 23. 11. 2021 bylo zjištěno, že se uskutečnila další porada žalobce s jeho obhájcem.

12. Z úředního záznamu ze dne 22. 3. 2021, č. j. KRPS-157166-215/TČ-2020-010671 bylo zjištěno, že policejní orgán mj. potvrdil, že se obhájce žalobce dostavil k výslechu svědka [jméno FO], který měl proběhnout dne 18. 3. 2021 v 8 :30 hodin, kdy však svědek se z důvodu nařízené karantény Covid 19 se k úkonu nedostavil. Přítomnost obhájce žalobce byla od 8:20 do 9:00hodin.

13. Z žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu ze dne 9. 6. 2021 bylo zjištěno, že obžalovaní, mj. i žalobce prostřednictvím svého obhájce, podali žádost o přezkum postupu policejního orgánu s tím, že policejní orgán odmítl provést doplnění výslechu všech obviněných.

14. Z návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 25. 11. 2021 včetně dodejky bylo zjištěno, že tento byl adresován Okresnímu státnímu zastupitelství v [adresa] a byl mu doručen do datové schránky dne 25. 11. 2021.

15. Z odpovědi Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 9. 12. 2021 bylo zjištěno, že zastupitelství sdělilo obžalovanému, že dne 9. 12. 2021 byla na obžalovaného podána k Okresnímu soudu v [adresa] obžaloba a návrhu na zastavení trestního stíhání nebylo vyhověno.

16. Ze spisu Okresního soudu v [adresa], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Z protokolu o výslechu svědka [Anonymizováno] ze dne 5. 5. 2021 bylo zjištěno, že výslech trval v čase od 13:09 do 13:59 hodin, výslechu se účastnil obhájce žalobce. Z protokolu o výslechu svědkyně S. [jméno FO] ze dne 5. 5. 2021 bylo zjištěno, že výslech trval v čase od 10:35 do 12:45 hodin, výslechu se účastnil obhájce žalobce. Dne 26. 5. 2021 obhájce žalobce podal návrh na doplnění vyšetřování. Dne 1. 6. 2021 policejní orgán zamítl návrh na provedení vyšetřovacích úkonů jako neopodstatněný. Z vyřízení žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu ze dne 16. 6. 2021 bylo zjištěno, že Okresní státní zastupitelství v [adresa] sdělilo, že policejní orgán nepostupoval zákonným způsobem, když zamítl návrh na výslech obviněných, přičemž policejnímu orgánu bude dán pokyn toto pochybení odstranit. Z vyúčtování úkonů právní služby bylo zjištěno, že obhájce žalobci poskytl celkem 47 celých úkonů právní služby po 2 300 Kč a 1 půl úkon v částce 1 150 Kč, vedle toho vyúčtoval 48x režijních paušálů po 300 Kč, 400 Kč za náhradu za promeškaný čas a cestovné v částce 770 Kč. Fakturou č. 2209008 pak žalobci vyúčtoval částku 124 820 Kč. Z výdejového pokladního dokladu ze dne 20. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobce zaplatil svému obhájci částku 124 820 Kč.

17. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejména nesporného průběhu trestního řízení, vyúčtování a platby právních služeb. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění plně postačující pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

18. Soud posoudil věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ustanovení § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o. z.“). Podle ustanovení § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

20. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

21. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. [spisová značka]). V daném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

22. Nezákonným rozhodnutím tak je usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie [Anonymizováno] kraje, Územní odbor [adresa], Oddělení obecné kriminality, ze dne 4. 1. 2021, č. j. KRPS-157166-102/TČ-2020-010671, kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. c) trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, když toto bylo odklizeno rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne 16. 6. 2022, č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne 13. 10. 2022, č. j. [spisová značka], v právní moci dne 13. 10. 2022.

23. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen „a t.“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).

24. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce se domáhá odškodnění za úkony právní služby, které byly všechny realizovány za účinnosti o. z. (po 1. 1. 2014), soud s odkazem na ustanovení § 26 OdpŠk a § 2952 o. z. uvádí, že není nutným se zabývat jakožto podmínkou vzniku tohoto nároku tím, zda skutečně došlo k úhradě odměny, resp. nákladů právních služeb žalobcem jeho právnímu zástupci, když postačuje samotný vznik dluhu. Samotný vznik dluhu pak má soud za prokázaný z faktury právního zástupce žalobce č. 2209008, když soud navíc zjistil, že tento závazek byl žalobcem právnímu zástupci i uhrazen.

25. Náklady musejí být přitom vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 594/2013). Obecně sice platí, že advokát je vázán pokyny a přáními svého klienta, nicméně toto ještě nezakládá účelnost a důvodnost všech realizovaných úkonů (vč. porad) a přiznání vícero dalších porad by mělo být jen výjimečné, vždy odůvodněné konkrétními okolnosti vyžadujícími nezbytnost toho konkrétního úkonu za účelem odstranění nezákonného rozhodnutí. O účelně vynaložené náklady právního zastoupení nejde tehdy, jestliže zastoupení nesleduje svůj hlavní účel, tj. poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3190/2014). Zásadní je tedy to, že náklady lze považovat za odškodnitelné jen v případě, kdy šlo o náklady vynaložené účelně a účelnost vynaložení nákladů řízení je třeba posoudit podle okolností konkrétního případu.

26. Ke konání dalších porad pak soud doplňuje, že pro naplnění požadavku účelnosti takové další porady ve vztahu k odstranění nezákonného rozhodnutí je pro závěr, že konání další porady je úkonem dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. nutné prokázat konkrétní, individuální nezbytnosti takovéto porady pro další postup ve věci, většinou spojený s nějakou dříve neznámou skutečností. Za poradu s klientem přesahující jednu hodinu náleží přitom obhájci odměna za jeden úkon právní služby bez ohledu na to, jak byla porada dlouhá a o jakou dobu přesáhla stanovenou minimální délku (Vrchní soud v Praze sp. zn. 1 To 37/2006; Rt 16/2008).

27. Předmětem žaloby tak jsou tyto úkony právní služby a odměna za ně, přičemž soud připojuje i závěr ohledně každého z dílčích nároků: - 8. 3. 2021 – vytěžení svědkyně – nejde o úkon právní služby ve smyslu § 12 odst. 1 nebo odst. 2 a. t., když soud se neztotožnil s argumentací žalobce. Obhájce, potažmo žalobce, měli policejnímu orgánu nebo státnímu zástupci toliko navrhnout k důkazu svědeckou výpověď, v případě, že soud by přistoupil na argumentaci žalobce, tak by přiznával obhájci za jakékoliv obstarání důkazu úkon právní služby (např. předložení listinného důkazu), což však není smyslem a. t. - 18. 3. 2021 – účast u neprovedeného výslechu poškozeného [jméno FO] – soud má účast obhájce na výslechu poškozeného, který neproběhl, za prokázanou z úředního záznamu Policie ČR ze dne 22. 3. 2021, č. j. KRPS–157166–215/TČ–2020–010671, ze kterého vyplývá, že obhájce žalobce se dostavil k výslechu dne 18. 3. 2021, spolu s obhájci zbývajících obviněných, do budovy Policie ČR k nařízenému výslechu poškozeného [jméno FO], který se však nekonal, a na místě setrval od 8:20 do 9:00 hodin, obhájci tak náležela náhrada za ztrátu času za účast u nerealizovaného výslechu poškozeného dne 22. 3. 2021 ve výši půl úkonu mimosmluvní odměny dle § 14odst. 2 a. t. - 5. 5. 2021 – účast u výslechu sv. [jméno FO] a sv. [Anonymizováno] – soud má z protokolů z výslechu svědků [Anonymizováno] a S. [jméno FO] za prokázané, že obhájce žalobce se těchto výslechů účastnil, a to v čase od 13:35 do 13:59 hodin, tedy celkem 3:24 hodin. Podle § 11 odst. 1 písm. e) a. t. obhájci náleží odměna při účasti na vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení, a to za každé započaté 2 hodiny. Žalobci tak náleží odškodnění v rozsahu 2 úkonů právní služby, které mu již bylo přiznáno žalovanou - 23. 6. 2021 – další porada s klientem přesahující jednu hodinu – soud za tuto poradu přiznal žalobci 1 úkon, soud se ztotožnil s argumentací žalobce, že vázání další porady ze dne 23. 6. 2021 na výslech spoluobviněného dne 2. 9. 2023 je chybný. Žalobce dne 26. 5. 2021 podával policejnímu orgánu návrh na doplnění vyšetřování s tím, že tento byl policejním orgánem v rozsahu navrhované doplňující výpovědi žalobce a dalších svědků zamítnut. Dne 9. 6. 2021 tak podávali obvinění společně žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu ve smyslu § 157a odst. 1 tr. řádu. Dne 21. 6. 2021 pak bylo žalobci, resp. jeho obhájci doručeno vyřízení podané žádosti dozorující státní zástupkyní ze dne 16. 6. 2021, č. j. ZT 179/2020–60, kterým bylo podané žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu dáno, i když jen částečně, za pravdu. Z uvedeného je zřejmé, že další porada dne 23. 6. 2021 byla realizována návazně na bezprostřední postup orgánů činných v trestním řízení – dozorující státní zástupkyně, a to k otázce dalšího vedení obhajoby žalobce jakožto obviněného. - 23. 11. 2021 – další porada s klientem přesahující jednu hodinu – soud za tuto poradu přiznal žalobci 1 úkon, když z návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 25. 11. 2021 včetně dodejky bylo zjištěno, že tento byl adresován Okresnímu státnímu zastupitelství v [adresa] a byl mu doručen do datové schránky dne 25. 11. 2021, tedy bezprostředně po poradě s klientem následoval úkon právní služby, tj. podání návrhu na zastavení trestního stíhání. O žalobcově návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne 25. 11. 2021 bylo rozhodnuto tak, že návrhu nebylo vyhověno, jak vyplývá z odpovědi Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne 9. 12. 2021. - 25. 11. 2021 – návrh na zastavení trestního stíhání – soud má realizaci tohoto úkonu za prokázanou doručenkou datové zprávy adresované právním zástupcem žalobce Okresnímu státnímu zastupitelství v [adresa] ze dne 25. 11. 2021, jejíž přílohou tento návrh byl; jedná se s ohledem na obsah tohoto podání (žalobce navrhuje zastavení řízení) nikoli o úkon ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) a. t.), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché, tj. komplikované (což není případ tohoto návrhu na zastavení trestního řízení); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11 odst. 2 písm. d) ve spojení s § 11 odst. 3 a. t. – náleží odškodnění ve výši půl úkonu dle a. t. - 22. 2. 2022 – vytěžení svědkyně – nejde o úkon právní služby ve smyslu § 12 odst. 1 nebo odst. 2 advokátního tarifu, viz shora 28. Soud tak uzavírá, že žalobci náleží nad rámec poskytnutého odškodnění nárok na odměnu za 2x celý úkon právní služby a 2x půl úkon právní služby. Pro vyčíslení škody pak platí, že proti žalobci bylo zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. b), písm. c) trestního zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství dle § 23 trestního zákoníku, ze který žalobci hrozil dle platného a účinného znění trestního zákoníku trest odnětí svobody až na 8 let. Podle ustanovení § 10 odst. 3 písm. c) a. t., nejde-li o věci podle odstavce 2, se při obhajobě v takovém trestním řízení považuje za tarifní hodnotu částka 30 000 Kč. Podle ustanovení § 7 a. t. pak sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. činí z této tarifní hodnoty částku 2 300 Kč bez DPH, a odměna za půl úkon dle § 11 odst. 2 a. t. částku 1 150 Kč bez DPH. Dále podle ustanovení § 13 odst. 1, 3 a. t., nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. Obhájce žalobci neúčtoval DPH.

29. Zástupci žalobce tak vznikl za zastupování žalobce celkem důvodný nárok na odměnu ve výši 8 100 Kč. V tomto rozsahu proto soud žalobě vyhověl a ve zbytku tuto zamítl, tj. do částky 8 950 Kč.

30. Úrok z prodlení je odůvodněn ustanoveními § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle ustanovení § 14 zákona. Žalobce nárok u žalované uplatnil dne 14. 12. 2022, žalovaná se tedy v prodlení ocitla od 15. 6. 2023. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná dobrovolně žalobci plnila částku 104 020 Kč, kterou uhradila žalobci dne 24. 11. 2023, tedy se již ocitla v prodlení. Soud tak žalobci za období od 15. 6. 2023 do 24. 11. 2023 přiznal zákonný úrok z prodlení z částky 112 120 Kč, tedy včetně z částky 8 100 Kč, kterou žalobci přiznal tímto rozsudkem, dále pak přiznal úrok z prodlení z částky 8 100 Kč od 25. 11. 2023 do zaplacení.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce po zaokrouhlení 16 888 Kč, přičemž tato částka představuje 79,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89,83 % (tj. co do částky 116 720 Kč) a úspěchu žalované v rozsahu 10,17 %, když soud zohlednil neúspěch v rozsahu 8 950 Kč (výrok II. rozsudku), dále v částce 3 750 Kč, kdy žalobce na žalobě dále netrval, tedy žaloba byla částečně zamítnuta a řízení bylo zastaveno pro procesní zavinění žalobce). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 124 820 Kč sestávající z částky 6 100 Kč za každý ze tří úkonů (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, zpětvzetí) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Soud dále uvádí, že žalobci nepřiznal odměnu za předžalobní upomínku, kterou požadoval, a to s odkazem na ustanovení § 31 odst. 4 OdpŠK, Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobce.

32. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

Poučení