10 C 220/2024 - 95

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobců: 1. [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] 2. [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] oba bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 2krát 92 170 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci č. [hodnota] částku 15 335 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 335 Kč ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni č. [hodnota] částku 15 335 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 335 Kč ve výši 12 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Zamítá se žaloba ve vztahu k žalobci č. [hodnota] na úhradu částky 76 835 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 335 Kč od [datum] do [datum] a dále zákonným úrok z prodlení z částky 76 835 Kč od [datum] do zaplacení.

IV. Zamítá se žaloba ve vztahu k žalobkyni č. [hodnota] na úhradu částky 76 835 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 335 Kč od [datum] do [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z částky 76 835 Kč od [datum] do zaplacení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci č. [hodnota] na náhradu nákladů řízení částku 9 192 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce č. [hodnota].

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni č. [hodnota] na náhradu nákladů řízení částku 9 192 Kč do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně č. [hodnota].

Odůvodnění

1. Žalobci č. [hodnota] a 2 se shodně domáhali, aby žalované byla uložena povinnosti zaplatit každému ze žalobců částku 92 170 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce civilního řízení. Žalobu odůvodnili tím, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.] vystupovali žalobci č. [hodnota] a 2 jakožto žalobci. Soudní řízení bylo zahájeno dne [datum] doručením žaloby a skončeno bylo dne [datum] usnesením [Anonymizováno]. Řízení tak trvalo 10 let a 7 měsíců. Žalobci uplatnili nárok u žalované podáním ze dne [datum], přičemž žádali částku 191 835 Kč pro každého z nich. Žalovaná každému ze žalobců přiznala částku 99 665 Kč na základě stanoviska ze dne [datum], kdy tato částka byla již žalobcům vyplacena. Žalobci však nesouhlasí s tím, že žalovaná vyšla ze základní částky 16 000 Kč, když mají za to, že s ohledem na inflaci mělo být vycházeno z částky 20 000 Kč za jeden rok řízení. Žalobci pak dále nesouhlasili s tím, jak žalovaná procentuálně redukovala výslednou částku. U jednání následně žalobci tvrdili zvýšený význam řízení pro ně, když spor se týkal nemovitosti, ve které měli žalobci své bydliště, bydleli tam se svými příbuznými, se širší rodinou, zároveň se jednalo o nemovitost, ve které žili dlouhodobě a kterou od roku 1990 významně zrekonstruovali, dále uvedli, že v důsledku dlouhodobosti řízení se zhoršil zdravotní stav jednotlivých členů rodiny, zejména žalobkyně č. [hodnota] a jejich společného syna, matka žalobce č. [hodnota] pak v průběhu řízení zemřela.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Učinila nesporným, že žalobci u ní dne [datum] uplatnili každý nárok ve výši 191 835 Kč. Dále uvedla, že žádost byla shledána částečně důvodnou, proto každému ze žalobců bylo přiznáno zadostiučinění ve výši 99 665 Kč, když uzavřela, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky. Žalovaná vyšla ze základní částky ročního odškodnění 16 000 Kč, základní částku ponížila celkem o 35 %, a to konkrétně o 20 % ponížila základní částku z důvodu složitosti řízení, dále ponížila o 20 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy a před Ústavním soudem a dále ponížila o 5 % z důvodu sdílené újmy žalobců, naopak základní částku navýšila o 10 % z důvodu postupu soudu. Význam řízení pak žalovaná zhodnotila jako běžný.

3. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobci žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnili, a to dne [datum].

4. Ze spisu vedeného Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.] soud zjistil následující: dne [datum] žalobce č. [hodnota] a žalobkyně č. [hodnota] (manželé) podali žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, aby nemovité věci byli přikázány do vlastnictví žalobců a žalovanému byla zaplacena náhrada. Předmětem vypořádání byl rodinný dům. Usneseními ze dne [datum] soud vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě a žalobce k úhradě soudního poplatku za žalobu. Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalovaný požádal o prodloužení lhůty k vyjádření k žalobě. Dne [datum] byl žalovaný opětovně vyzván k vyjádření k žalobě. Dne [datum] soudu došlo vyjádření žalovaného k žalobě. Dne [datum] se žalobce dotazoval na stav řízení. Dne [Anonymizováno] soud nařídil jednání ve věci na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, které bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] soudu došlo vyjádření žalovaného a dne [datum] žalobců. Dne [datum] proběhlo další jednání ve věci, které bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] žalobci zaslali návrhy na doplnění dokazování, a to včetně návrhu na výslech 7 svědků. Dne [datum] došlo soudu vyjádření a návrhy žalovaného. Dne [datum] soud předvolal k jednání k výslechu svědky. Dne [datum] proběhlo další jednání ve věci, při kterém byli vyslechnuti 3 svědci, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] soud předvolat k jednání svědky. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců k dosavadnímu průběhu řízení. Dne [datum] proběhlo další jednání, na kterém byli vyslechnuti další svědci a byly provedeny listinné důkazy. Jednání bylo odročeno na [datum] za účelem dalších výslechů a důkazů, které mají vyvracet věrohodnost provedených výslechů. Dne [datum] požádal právní zástupce žalovaného o odročení nařízeného jednání z důvodu kolize jednání. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců k dosavadnímu průběhu řízení a založení dalších důkazů do spisu. Dne [datum] soud odročil jednání na [datum]. Dne [datum] právní zástupce žalobců požádal o odročení jednání z důvodu, že právní zástupce žalobců v daný den zkouší na vysoké škole. Podáním ze stejného dne požádal právní zástupce žalovaného o odročení jednání z důvodu kolize jednání. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] žalovaný založil do spisu do další důkazy. Dne [datum] proběhlo další jednání, na kterém byly provedeny listinné důkazy a vyslechnut svědek, jednání bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] soudu přišel závěrečný návrh žalovaného. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a bylo rozhodnuto, že o výši a splatnosti nákladů řízení bude rozhodnuto samostatným usnesením. Rozsudek byl vypraven dne [datum]. Dne [datum] zaslali závěrečný návrh žalobci. Dne [datum] došlo soudu vyčíslení nákladů řízení žalovaného. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o výši a splatnosti nákladů řízení. Dne [datum] soudu došlo blanketní odvolání žalobců. Dne [datum] došlo soudu odůvodnění odvolání žalobců. Dne [datum] soud rozeslal účastníkům řízení usnesení o nákladech řízení. Dne [datum] podali žalobci odvolání proti usnesení o nákladech řízení. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozsudku. Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek za odvolání. Usnesením ze dne [datum] soud zaslal žalovanému výzvu, aby se vyjádřil k odvolání. Dne [datum] žalovaný požádal o zaslání odvolání, aby se k němu mohl vyjádřit. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k odvolání proti nákladovému usnesení. Dne [datum] soudu přišlo vyjádření žalovaného k odvolání žalobců proti rozsudku a nákladovému usnesení. Dne [datum] byly vyhotoveny předkládací zprávy k rozhodnutí o odvolání proti rozsudku a usnesení, spis došel Městskému soudu v Praze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno odvolací jednání na [datum]. Dne právní zástupce žalovaného požádal o odročení jednání z důvodu kolize jednání. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] žalobci založili do spisu listinné důkazy včetně jejich procesního stanoviska. Dne [datum] žalovaný založil do spisu listinné důkazy. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci. Dne [datum] a [datum] žalovaný založil do spisu listinné důkazy. Dne [datum] došlo vyjádření žalobců k podání žalovaného. Usnesením ze dne [datum] soud zrušil rozsudek stejně jako nákladové usnesení a věc vrátil soudu I. stupně. Usnesení bylo odůvodněno tím, že po doplnění obsahu spisu v průběhu odvolacího řízení dospěl odvolací soudu k závěru, že v současné době nejsou splněny podmínky pro potvrzení ani změnu napadeného rozhodnutí. Důvody, kterými soud I. stupně podepřel své rozhodnutí, dle názoru odvolacího soudu nejsou přechodného rázu. Odvolacímu soudu se nepodařilo věc vyřešit smírně, soud I. stupně se musí zabývat tím, zda bude mít o věc někdo zájem, v případě, že nikoliv nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě, případně se zabývat obvyklou cenou, kdy pro určení je třeba ustanovit znalce, kdy k tomuto doposud nebylo prováděno žádné dokazovaní. Spis byl soudu I. stupně vrácen dne [datum]. Soud ve věci nařídil jednání na [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud účastníky řízení vyzval, aby uvedli, zda jsou ochotni nést náklady spojené s reálným rozdělením předmětných nemovitostí (se zpracováním znaleckého posudku). Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců, kteří uvedli, že reálné rozdělení věci není možné a navrhli ustanovit znalce k ocenění sporných nemovitostí pro účely určení výše vypořádacího podílu. Dne [datum] soud urgoval žalovaného, aby se vyjádřil k výzvě soudu. Dne [datum] došlo vyjádření žalovaného, který uvedl, že není možné reálné rozdělení věci. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, které bylo odročeno na [datum] z důvodu ustanovení znalce. Dne [datum] došlo soudu vyjádření samotného žalobce. Dne [datum] došlo soudu procesní stanovisko žalobců. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení zálohy na provedení znaleckého posudku z oboru ekonomika, oceňování nemovitostí. Dne [datum] založili žalobci do spisu posudek určující cenu sporných nemovitostí, který nechala vypracovat banka svým znalcem při podání žádosti žalobců o úvěr v souvislosti s předpokládaným zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví. Posudek byl vypracován v polovině roku [Anonymizováno]. Dne [datum] byla zaplacena záloha na znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] byl ustanoven znalecký ústav s tím, aby vypracoval znalecký posudek do 2 měsíců od doručení spisového materiálu. Spis byl zapůjčen znaleckému ústavu dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců. Dne [datum] soud vyzval žalovaného, aby doložil svou solventnost. Dne [datum] se soud dotazoval na stav znaleckého posudku. Dne [datum] znalecký ústav požádal o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku z důvodu velkého množství znaleckých posudků v jiných věcech. Dne [datum] soud zrušil nařízené jednání na [datum] z důvodu, že není vypracován znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] byla lhůta k vypracování znaleckého posudku prodloužena do [datum]. Dne [datum] soudu došly námitky k osobě zpracovatele znaleckého posudku. Dne [datum] soudu došlo ze strany žalovaného doplnění tvrzení. Dne [datum] došlo soudu stanovisko žalobců. Dne [datum] došel soudu znalecký posudek včetně vyúčtování znalečného. Dne [datum] soudu došlo vyjádření znaleckého ústavu k námitkám žalovaného. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců ke zpracovanému znaleckému posudku. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl, že znalecký ústav není vyloučen z výkonu funkce znalce. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal znalci znalečné. Dne [datum] právní zástupce žalovaného požádal o odročení z důvodu kolize jednání. Dne [datum] soud zrušil jednání a nařídil jej na [datum]. Dne [datum] právní zástupce žalobců požádal o odročení jednání z důvodu, že žalobce má naplánovanou zahraniční cestu. Dne [datum] soud odročil jednání na [datum], které bylo odročeno následně na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém byli účastníci podle § 118a o. s. ř. vyzvání, aby tvrdili a prokázali, z jakého důvodu mají být určeni výlučnými vlastníky nemovitosti, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] přišlo soudu vyjádření žalovaného a dne [datum] žalobců. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém bylo provedeno značné množství listinných důkazů a jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došla soudu rekapitulace provedených důkazů ze strany žalobců. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného včetně důkazních návrhů. Dne [datum] proběhlo další jednání, které bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] soudu došlo vyčíslení nákladů řízení ze strany žalobců. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo rozhodnuto, že podílové spoluvlastnictví se zrušuje a nemovité věci se přikazují do vlastnictví žalovaného s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dne [datum] přišla soudu urgence k proplacení znalečného, znalečné bylo proplaceno dne [datum]. Dne [datum] byl rozeslán rozsudek účastníkům řízení. Dne [datum] došlo soudu blanketní odvolání žalobců. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce k odstranění vad odvolání. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalovaného, a to do nákladového výroku rozsudku. Dne [datum] došlo soudu doplnění odvolání ze strany žalobců. Dne [datum] byla vyhotovena předkládací zpráva a spis došel [Anonymizováno] dne [datum]. Odvolací soud dne [datum] nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců nazvaného osobní stanovisko žalobců k rozsudku I. stupně. Dne [datum] došla soudu replika žalovaného k odvolání žalobců a dne [datum] doplnění odvolání žalovaného. Dne [datum] proběhlo jednání, na kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek I. stupně ohledně výše vypořádacího podílu změněn, jinak byl rozsudek I. stupně potvrzen a bylo rozhodnuto znovu o nákladech řízení, které byly přiznány žalovanému. Dne [datum] zaslal soudu žalovaný vyčíslení nákladů řízení. Rozsudek odvolacího soudu byl rozeslán dne [datum]. Dne [datum] podali žalobci dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Soudní poplatek za dovolání byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného k dovolání. Dne [datum] byla vyhotovena předkládací zpráva a dne [datum] došel spis Nejvyššímu soudu. Rozsudkem ze dne [datum] byl rozsudek soudu II. a I. zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně. Rozsudky byly zrušeny z důvodu, že žádný z účastníků v době rozhodování odvolacího soudu podle výsledků dokazování a skutkových zjištění nedisponoval přímo finanční prostředky k vyplacení přiměřené náhrady, kdy otázka solventnosti byla odvolacím soudem posouzena v rozporu s ustálenou judikaturou odvolacího soudu a závěry soudu I. stupně ohledně solventnosti nemohou obstát pro nepřezkoumatelnost rozsudku. Jestliže není prokázáno, že by některý z účastníků splňoval v této fázi řízení podmínku solventnosti, která je bezpodmínečným předpokladem pro vypořádání spoluvlastnictví přikázáním věci, je v této fázi řízení předčasně posouzení, zda by obstály závěry soudů obou stupňů o přikázání věci žalovanému či nikoliv, v dalším řízení musí být primárně zkoumána podmínka schopnosti vyplacení náhrady. Pokud by ji splňoval pouze jeden ze spoluvlastníků, lze věc přikázat pouze jemu. Pokud by ji nesplňoval žádný z účastníků řízení, nemůže být věc přikázána nikomu z nich a do úvahy přichází nařízení prodeje věci. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] soudu došlo vyjádření žalobců, kteří uvedli, že budou žádat aktualizaci znaleckého posudku z důvodu běhu času. Dne [datum] došel soudu návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se žalovaný domáhal, aby se žalobci do pravomocného rozhodnutí ve věci zdrželi zejména toho, aby se zdrželi vstupu, pronajímání, užívání, nakládání, právního zatěžování či disponování s předmětnými nemovitostmi a dále, aby žalobci po žalovaném nepožadovali vrácení zaplacených nákladů řízení a žalobci, aby nevraceli žalovanému vypořádací podíl. Usnesením ze dne [datum] soud předběžnému opatření vyhověl, a to v rozsahu: výrok I. jde-li o prodej, zatížení právy třetích osob, bezúplatný převod, pronájem a aby se zdrželi jejich užívání a dalších zásahů do nich, výrok II. žalobcům a žalovanému se ukládá, aby se zdrželi zásahu do právního stavu založeného rozsudkem soudu I. a II. stupně. Dne [datum] přišlo odvolání žalobců proti předběžnému opatření. Dne [datum] došel soudu návrh žalovaného na přerušení řízení z důvodu podané ústavní stížnosti a žádost o odročení jednání z důvodu kolize jednání. Stejného dne soudu došlo vyjádření žalovaného k odvolání žalobců proti předběžnému opatření. Dne [datum] soud zrušil jednání z důvodu žádosti právního zástupce žalovaného. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti předběžnému opatření. Soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Dne [datum] byla vyhotovena předkládací zpráva a spis byl předložen [Anonymizováno] soudu dne [datum]. Usnesením ze [datum] bylo usnesení co do výroku I. potvrzeno a výrok II. byl změněn, tak že se v daném rozsahu návrh na předběžné opatření zamítá. Dne [datum] žalovaný sdělil, že podal v zákonné lhůtě ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího soudu s tím, že dosud o ústavní stížnosti nebylo rozhodnuto, do doby rozhodnutí žádá, aby řízení bylo přerušeno. Podáními ze dne [datum] a [datum] se soud žalobců dotazoval, zda souhlasí s přerušením řízení. Dne [datum] žalobci zaslali své vyjádření k přerušení řízení. Dne [datum] žalovaný sdělil, že o ústavní stížnosti doposud nebylo rozhodnuto. Dne [datum] soud nařídil další jednání ve věci, a to na [datum] a současně účastníkům řízení zaslal výzvu k prokázání jejich solventnosti. Dne [datum] soudu došel opakovaný návrh na přerušení řízení a žádost o odročení z důvodu podané ústavní stížnosti. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného k doplnění tvrzení a důkazů k prokázání solventnosti. Dne [datum] soudu došlo vyjádření žalobců k doplnění tvrzení a důkazů k prokázání solventnosti., které bylo doplněno dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud přerušil řízení do skončení řízení vedeného Ústavním soudem. Dne [datum] podali žalobci odvolání proti usnesení o přerušení. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného k odvolání. Dne [datum] byla vyhotovena předkládací zpráva a spis dne [datum] došel [Anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum] [Anonymizováno] potvrdil usnesení soudu I. stupně. Dne [datum] došlo soudu z Ústavního soudu usnesení o ústavní stížnosti, která byla usnesením ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2898/19, odmítnuta. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl, že se v řízení pokračuje. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce, aby zaplatil zálohu na aktualizaci znaleckého posudku. Dne [datum] byla záloha zaplacena. Usnesením ze dne [datum] soud uložil ustanovenému znaleckému ústavu, aby ve lhůtě do [datum] doplnil svůj znalecký posudek o aktuální obvyklou cenu předmětné nemovitosti. Dne [datum] znalecký ústav sdělil, že v nejbližších dnech bude znalecký ústav zrušen a nebudou dále vykonávat znaleckou činnost. Dne [datum] se soud znalecké kanceláře dotazoval, zda přesto nevypracují dodatek ke znaleckému posudku, ústav přislíbil, že dodatek vypracuje. Dne [datum] došel soudu dodatek ke znaleckému posudku včetně vyúčtování. Dne [datum] soud nařídil jednání na [datum]. Dne [datum] soud vyzval účastníky k doložení jejich solventnosti, a to s ohledem na nově stanovenou obvyklou cenu nemovitosti dle dodatku. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal odměnu znaleckému ústavu. Dne [datum] soudu došlo ze strany žalovaného doplnění tvrzení a důkazů k jeho solventnosti. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců ke znaleckému posudku s tím, že předložili soudu vlastní znalecký posudek. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci s tím, že jednání bylo odročeno za účelem podrobit znaleckému reviznímu zkoumání oba znalecké posudky. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalované, že znalecký posudek předložený žalobci neobsahuje znaleckou doložku ve smyslu § 127 o. s. ř. Dne [datum] byla proplacena odměna znaleckému ústavu. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců, ve kterém uvádějí, že ustanovený znalecký ústav již k datu [datum] měl ukončit znaleckou činnost a navrhli ustanovení nového znalce. Dne [datum] soud předvolal k výslechu znaleckou společnost, která vypracovala znalecký posudek pro žalobce. Dne [datum] k dotazu soudu sdělilo [Anonymizováno], že ustanovený ústav ukončil výkon znalecké činnosti ke dni [datum], a to na vlastní žádost. Dne [datum] soudu došlo vyjádření žalovaného. Dne [datum] přišla soudu omluva znaleckého společnosti z důvodu návštěvy lékaře zpracovatele posudku. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, na kterém byl žalovaný poučen podle § 118a o. s. ř., aby doplnil svá skutková tvrzení o tom, k jakým změnám na předmětných nemovitostech došlo od doby posledního znaleckého zkoumání, a kdo tyto změny vyvolal, současně nebyla připuštěna změna žaloby. Jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] zaslal žalovaný doplnění k výzvě soudu, které upřesnil podáním ze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízené jednání na [datum] zrušeno z důvodu operačního zákroku vyřizující soudkyně. Dne [datum] bylo nově nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] přišla žádost žalobců o odročení jednání z důvodu jarních prázdnin, kdy v daný termín mají jejich děti prázdniny. Jednání bylo dne [datum] odročeno na [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání, kde byl vyslechnut zástupce znalecké kanceláře a byly provedeny listinné důkazy, jednání bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] zaslala znalecká kancelář vyúčtování v souvislosti s výslechem. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců ohledně přezkumu znaleckých posudků v daném řízení. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalobce k zaplacení zálohy na provedení revizního znaleckého posudku. Dne [datum] byla zaplacena záloha na znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalecký ústav ke zpracování revizního znaleckého posudku ve lhůtě 90 dnů od doručení spisového materiálu, včetně přezkumu znaleckých posudků vypracovaných v dané věci. Dne [datum] soud zrušil nařízené jednání na [datum] z důvodu nutnosti vypracování revizního znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal odměnu znalecké kanceláři. Usnesením ze dne [datum] soud nově ustanovenému znaleckému ústavu přiznal zálohu na znalečné. Dne [datum] byla vyplacena záloha na znalecký posudku a současně byla vyplacena odměna znalecké kanceláři. Spis byl zaslán znaleckému ústavu dne [datum]. Dne [datum] byla soudu zaslána komunikace zástupců účastníků řízení ohledně dostavení se k místního šetření v termínu stanoveném znaleckým ústavem. Dne [datum] požádal znalecký ústav o prodloužení termínu k vypracování znaleckého posudku z důvodu, že žalobci v navržených termínech nemohou a v náhradním termínu nemůže žalovaný. Usnesením ze dne [datum] soud prodloužil lhůtu k vypracování znaleckého posudku do [datum]. Dne [datum] došel soudu vypracovaný znalecký posudek včetně vyúčtování. Usnesením ze dne [datum] byla znaleckému ústavu přiznána odměna. Dne [datum] žalobci rozšířili žalobní nárok o vydání prospěchu za užívání sporných nemovitostí za rok [Anonymizováno]. Dne [datum] byla znaleckému ústavu vyplacena odměna. Dne [datum] žalovaný požádal, aby ve věci bylo nařízeno jednání. Dne [datum] soud nařídil jednání ve věci na [datum]. Dne [datum] žalobci podali návrh na zrušení předběžného opatření. Dne [datum] zaslal žalovaný otázky na znalce. Dne [datum] zaslal žalovaný vyjádření k návrhu žalobců na zrušení předběžného opatření. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, při jednání bylo konstatováno, že z důvodu nepřítomnosti vyřizující soudkyně věc projedná zastupující soudkyně dle rozvrhu práce, na jednání byl mj. zamítnut návrh žalobců, aby soud zrušil předběžné opatření, soud dále připustil změnu žaloby, dále bylo konstatováno, že se k výslechu nedostavil zástupce znaleckého ústavu a účastníci řízení byli poučeni podle § 118a o. s. ř., aby tvrdili a prokázali svoji solventnost. Jednání bylo odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k návrhu na širší vypořádání spoluvlastnictví. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného k výzvě soudu při jednání. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobců k jejich solventnosti a dne [datum] žalovaného. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalované k širšímu vypořádání. Dne [datum] proběhlo jednání ve věci, kde byl vyslechnut zástupce znaleckého ústavu, jednání následně bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek ve věci, kterým bylo rozhodnuto, že podílové spoluvlastnictví se zrušuje (výrok I.) a všechny nemovité věci se přikazují žalovanému, který je povinen zaplatit žalobcům náhradu na vypořádání 7 741 444 Kč (výrok II.) a žalobci jsou povinni zaplatit náklady řízení (výrok III.), současně bylo státu přiznána náhrada nákladů řízení, které vynaložil ze svého (výrok IV.). Dne [datum] došlo soudu vyčíslení nákladů řízení žalovaného. Rozsudek byl vypraven dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud přiznal znalecké kanceláři za účast při výslechu odměnu. Dne [datum] přišlo soudu odvolání žalobců proti rozsudku, a to konkrétně do výroku III. a IV. Dne [datum] doplnili žalobci své odvolání. Dne [datum] žalovaný požádal o prodloužení lhůty k vyjádření k odvolání žalobců. Dne [datum] byla vyplacena odměna znaleckému ústavu. Dne [datum] soud prodloužil žalovanému lhůtu k vyjádření k odvolání. Usnesením ze dne [datum] soud rozhodl o výši náhrady nákladů státu. Dne [datum] došlo vyjádření žalované k odvolání. Dne [datum] došlo doplnění odvolání žalobců. Dne [datum] došlo doplnění vyjádření žalovaného k odvolání. Usnesením z [datum] bylo rozhodnuto, že se žalovanému vrací jistota složená na předběžné opatření. Dne [datum] byla vyhotovena předkládací zpráva a spis byl předložen [Anonymizováno] dme [datum]. Dne [datum] došla soudu replika žalobců k vyjádření žalovaného. Usnesením ze dne [datum] odvolací soud změnil výrok III. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a současně změnil výrok IV. ohledně náhrady přiznané státu, současně rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího soudu. Rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. a II. nabyl právní moci dne [datum] a ve výrocích III. a IV. ve spojení s usnesením soudu II. stupně nabyl právní moci dne [datum]. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne [datum]. Ústavní stížností ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 943/24 byla ústavní stížnost žalovaného proti usnesení [Anonymizováno] ze dne [datum] odmítnuta.

5. Z žaloby ze spisu vedeného [Anonymizováno] soudem pro [adresa] pod sp. zn. [sp. zn.] bylo zjištěno, že žalobci podali žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví s tím, aby nemovité věci byli přikázány do vlastnictví žalobců a žalovanému byla zaplacena náhrada. Předmětem vypořádání byl rodinný dům, na kterém měli žalobci podíl ve výši ideální . Žalobci měli v předmětné nemovitosti své bydliště.

6. Z účastnického výslechu žalobkyně č. [hodnota] bylo zjištěno, že v domě, který měli ve spoluvlastnictví žili 30 let, v domě v podkroví žila i manželova matka. Podíl na předmětném domě pořizovali v době, kdy byli velmi mladí, podkroví v té době bylo neobyvatelné, zobytnili ho pro manželovu matku. Podíl na domě nemohli prodat, protože v případě prodeje by potřebovali 2 byty, z utržené ceny by však v Praze nekoupili 2 byty. Vztahy v domě se zhoršily, a to ve chvíli, kdy s manželem podali žalobu. Pro celou rodinu bylo celé řízení velmi psychické náročné, i pro matku jejího manžela, která danou situaci nesla velmi špatně, kdy po vystěhování z domu za krátkou dobu zemřela, ostatně i jejich děti dané řízení nesly velmi špatně, zejména jejich syn. Nejhorší moment pro žalobkyni tedy byl, když byli soudem vykázáni z domu. Celé řízení trvalo strašně dlouho, soudy na vše měly spoustu času. Neměli jinou adekvátní nemovitost, do které by se mohli přestěhovat.

7. Z účastnického výslechu žalobce č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalobce č. [hodnota]) potvrdil skutečnosti, které sdělila jeho manželka, která byla vyslýchána před ním. Dále uvedl, že předmětným řízením strávil 1/5 svého života. Nejhorší pro žalobce byla zejména situace ohledně jeho matky a dále zhoršený zdravotní stav manželky a syna, kdy v současné době se musí starat o manželku z důvodu jejího zhoršeného zdravotního stavu. Dále uvedl, že neměli jinou adekvátní nemovitost, do které by se mohli přestěhovat.

8. Soud pro nadbytečnost zamítl k důkazu výslech dalších členů rodiny žalobců, a to Štěpána a [jméno FO], když z provedeného dokazování měl soud dostatečně zjištěný skutkový stav, na základě kterého byl schopen rozhodnout.

9. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem. Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle ustanovení § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalobci svůj nárok u žalované předběžně uplatnili ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

11. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

12. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk, neboť pro rozhodnutí v této věci není stanovena zákonem žádná lhůta ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Pro toto řízení není obecně stanovena ani žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

13. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012)

14. Předmětné řízení vůči žalobcům trvalo od [datum], kdy soudu byla doručena žaloba, a trvalo do [datum], kdy bylo řízení vůči žalobcům pravomocně skončeno, ostatně i žalobci vnímali nejistotu ohledně řízení do tohoto okamžiku, když výslovně v žalobě uvedli, že dobu řízení před Ústavním soudem na základě ústavní stížnosti podávané žalovaným do celkové délky řízení nepočítají, a to proto, že o tom, že ústavní stížnost byla podána, se žalobci dozvěděli až z usnesení Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti, kterou jim Ústavní soud zaslal pouze na vědomí. Předmětné řízení tak trvalo 10 let a 7 měsíců a soud uzavírá, že se jedná o dobu nepřiměřeně dlouhou.

15. Lze shrnout, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobcům vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Lze shrnout, že posuzované řízení bylo skutkové a právní stránce složité, žalobci se na délce řízení negativně nepodíleli, v postupu orgánů veřejné moci došlo k několika pochybením a jednalo se o řízení se zvýšeným významem pro žalobce. Soud shledal v řízení průtah v období od [datum] do [datum], prvý rozsudek ze dne [datum] byl zrušen pro nedostatečně zjištěný skutkový stav. Později byly ve věci zrušeny i rozsudky ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] ze dne [datum] s tím, že soudy se nezabývaly návrhem na širší vypořádání účastníků, jakož dostatečně nezdůvodnily okolnosti a důkazy ke kritériu solventnosti účastníků řízení. Ojedinělý průtah v řízení je v zásadě tolerovatelný, avšak přidá-li se k tomuto průtahu i zásadní procesní pochybení v podobě nepřezkoumatelného rozsudku, které se samozřejmě vždy negativně projeví na délce řízení, a s přihlédnutím na delší dobu posuzovaného řízení, která činí přes 10 let, není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jednalo o řízení složité.

16. Odpovědnostní titul nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky řízení je tak dán.

17. V důsledku porušení práva žalobců na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jim vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2828/2011), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

18. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1710/2012). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne 12. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1151/2009, ze dne 26. 1. 2011, sp. zn. 30 Cdo 4889/2009 nebo ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4540/2009) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

19. Při stanovení základní částky ročního odškodnění soud tedy vyšel ze základního rozmezí 15 000 až 20 000 Kč za jeden rok řízení (viz NS Cpjn 206/2010). Vyšší než spodní hranice této základní částky se dle zavedené praxe užije u soudních řízení, která překročí délku trvání 10 let. Nejvyšší soud při závěru, že každé řízení vždy nějakou dobu trvá, vychází z doby dvou let. Při úvaze, že výše uvedené rozmezí má být rovnoměrně rozloženo a horní hranice tohoto rozmezí se použije až u mimořádně dlouhých řízení, považuje soud za odpovídající, aby byla základní částka ročního odškodnění navýšena vždy o 1 000 Kč za každé dva roky řízení přesahující dobu 10 let. Soud tak uzavírá, že soudní řízení trvající 10 let a 7 měsíců, bude odškodňováno základní částkou 16 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 16 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 333 Kč za každý další měsíc řízení. Použití jiné, vyšší částky základního ročního odškodnění, je pak na místě pouze tehdy, pokud toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal (viz hodnocení kritérií níže).

20. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod V., rozsudek Nejvyššího soud ze dne 20. 5. 2009, sp. zn. 25 Cdo 1145/2009). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část VI Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 384/2012). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 20. 4. 2011, sp. zn. IV. ÚS 128/11) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 806/2012, proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 11. 2013, sp. zn. III. ÚS 3350/12).

21. K částce 20 000 Kč, kterou požadovali žalobci z důvodu růstu inflace atd., soud uvádí, že k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3171/2018, (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4539/2011), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2989/2011, ze dne 24. 6. 2013, sp. zn. 30 Cdo 3331/2012, a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 30 Cdo 5760/2017). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2184/2020, rozsudku ze dne 20. 10. 2020 sp. zn. 30 Cdo 1433/2020. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 bylo vydáno již dne [datum]. Tudíž na základě shora uvedeného argumentace žalobců neobstojí.

22. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k: b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: - V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – soud ponížil základní částku o 15 %, když se jednalo o spor o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu. V řízení bylo prováděno velké množství listinných důkazů, v řádu několika desítek listin. V řízení nastala též opakovaná potřeba provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru ekonomika za účelem odhadu obecné hodnoty nemovitosti, ve věci bylo provedeno několik svědeckých výslechů, výslech znalce, účastnický výslech. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda je na místě spoluvlastnictví zrušit, posléze po vyjevení souladného postoje zdejších žalobců, bylo nutno určit, komu mají být předmětné nemovitosti poukázány do vlastnictví a jakou výši náhrady lze se zřetelem na individualizaci předmětného případu považovat za přiměřenou. V neposlední řadě bylo nutno vést dokazování stran solventnosti účastníků. Konečně nelze odhlédnout, že ve věci byl též podán návrh na tzv. širší vypořádání mezi účastníky, který byl posléze vyloučen k samostatnému projednání. Soud ve věci shledal i určitou procesní složitost, pročež základní částku ponížil o dalších 5 %. Ve věci bylo rozhodováno o námitce podjatosti znalce, o přerušení řízení, o ustanovení znalce, o znalečném, o návrhu na připuštění změny žaloby, o pokračování v řízení. Soud opakovaně vyzýval účastníky k placení soudních poplatků, k odstraňování vad jejich podání, k doplnění tvrzení. Dále je nutno zohlednit, že účastníci byli v řízení velmi procesně aktivní a opakovaně doplňovali svá tvrzení bez výzvy soudu, jež zasílali mnohokrát těsně před nařízeným jednáním. Dále soud zohlednil, že řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, pročež základní částku ponížil o dalších 20 %. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému soudu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná (srovnej bod IV. Písm. a) Stanoviska). Soud prvního stupně a odvolací soud rozhodoval třikrát, Nejvyšší soud jedenkrát, ve věci též opakovaně rozhodoval Ústavní soud, kdy soud v daném řízení nezohledňoval druhou ústavní stížnost, která následovala po pravomocném skončení ve věci. Soud proto snížil základní částku o 20 % (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2021, č. j. 54 Co 361/2020–97: „Přitom již jen z toho důvodu, byla-li věc, stejně jako v tomto případě, projednávána celkem před soudy třech stupňů, přichází standardně v úvahu snížení obecné základní výše o 20 %...“), - Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). – žalobci v řízení nevystupovali způsobem, které by délku řízení pozitivně ovlivnilo, ani negativně, když žalobci toliko žádali o odročení jednání, což se samozřejmě projevilo na samotné délce řízení, nicméně soud tyto žádosti shledal jako důvodné a nelze v nich spatřovat, že by záměrně natahovali řízení, naopak to byl žalovaný, resp. jeho právní zástupce, který žádal celkem o odročení 5krát, což už se významněji promítlo do samotné délky řízení, což však nelze přičítat k tíži žalobců, - Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) – soud ohledně tohoto kritéria dospěl k závěru, že v řízení nastalo období nečinnosti toliko od [datum], kdy soud rozhodoval o návrhu na změnu žaloby, do dalšího jednání dne [datum], které bylo nařízeno po 6ti měsících, což se vzhledem ke skutečnosti, že v tu dobu šlo již o spis „starších řad“, nejeví se soudu jako hospodárné (soud si je vědom několika měsíční zdravotní indispozice na straně předsedkyně senátu, ale má za to, že ve věci měl jednat v mezidobí zástup). Uvedené období nečinnosti společně s nepřezkoumatelností rozsudku ze dne [datum] a následně i rozsudků z [datum] a [datum] ze strany Nejvyššího soudu byly důvodem, proč soud vyjma závěru o celkové nepřiměřenosti délky namítaného řízení, přistoupil k zvýšení základní částky zadostiučinění o 10 %. Řízení bylo jinak plynulé a bez zbytečných průtahů (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1143/2010). Ostatně ze strany žalobců ani nebyly žádné konkrétní průtahy tvrzeny a zdejší soud dospěl z provedeného dokazování k závěru, že k žádným významným průtahům v řízení ani nedocházelo, jak je uvedeno shora, - Soud dále přistoupil ke snížení základní částky odškodnění o 10 %, a to vzhledem k tzv. sdílené újmě, kdy na straně žalobců byli celkem [hodnota] osoby. Snížení základní částky je na místě, neboť v posuzovaném řízení vystupovali na straně žaloby 2 žalobci, kteří jsou v příbuzenském vztahu, a tito mohli průběh a výsledek řízení sdílet. Tito žalobci dle názoru soudu v posuzovaném řízení sdíleli osud tohoto řízení a sledovali v rámci řízení společný cíl. Snížení přiměřeného zadostiučinění z důvodu sdílení újmy je důvodné v těch případech, kde účastníci v posuzovaném řízení vystupují jako rodinní příslušníci v „zájmovém souladu“ (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2922/2012, a ze dne 29. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3694/2011, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1649/2016, nebo rozsudek téhož soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 30 Cdo 3680/2019), což je i případ posuzovaného řízení, z něhož žalobci svůj nárok dovozují. Je tak zřejmé, že průběh daného řízení i újmu způsobenou jeho nepřiměřenou délkou sdíleli společně, když žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ani nemohli podat samostatně, když se v daném případě jednalo o nerozlučné společenství. K tomu je i třeba zmínit, že i samotní žalobci při svých výsleších uváděli, že celá jejich rodina dané řízení nesla velmi úkorně, z čehož je zřejmé, že docházelo tedy ke sdílené újmě na straně žalobců, - Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) –Nejvyšší soud v části IV pod písmenem d) Stanoviska ve vztahu k hodnocení kritéria významu předmětu řízení pro poškozeného uvedl, že určitým zobecňujícím postupem je možné kvalifikovat jednotlivé skupiny (druhy) případů, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost. Jsou to typicky trestní řízení (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Nejvyšší soud zároveň uvedl, že se jedná o hledisko obecné, typové, k němuž není třeba vést dokazování, neboť plyne ze samotné podstaty zkoumaných řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1964/2012). V daném řízení se nejednalo o shora uvedený případ, proto soud ke zvýšenému významu řízení pro žalobce provedl dokazování. Již ze samotné žaloby vyplývá, že žalobci měli v předmětné nemovité věci své bydliště, což ostatně potvrdili i ve svých výpovědích, žalobci danou nemovitost využívali k bydlení cca 30 let, vytvořili si tak i k němu pouto, když i v části nemovitosti žila žalobcova matka. Žalobci ani neměli jinou adekvátní nemovitost, kde by mohli uspokojovat svoji bytovou potřebu, pročež bylo dané řízení pro jejich osoby velmi důležité. Daným řízením strávili žalobci cca 1/5 svého života, když byli pod neustálým stresem, který pramenil ze skutečnosti, že mohou ztratit právo bydlení v dané nemovitosti, což se odrazilo na jejich psychice a zdraví, a to zejména u žalobkyně a jejich syna, když je třeba i zmínit, že v průběhu řízení i zemřela matka žalobce, což bylo účastníky dáváno do spojitosti právě se samotnou dlouhodobostí řízení. K tomu soud dále uvádí, že nemá důvod nevěřit těmto dopadům na žalobce, pročež k daným skutečnostem neprováděl další dokazování, když tyto skutečnosti má prokázané zejména z účastnických výslechů žalobců. [právnická osoba] kritérium, tak soud přistoupil k navýšení základní částky o 15 % ve vztahu ke každému ze žalobců.

23. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě ponížit o 30 % na výsledných 115 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná každému ze žalobců již poskytla jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení částku ve výši 99 665 Kč, soud tak přiznal každému ze žalobců rozdíl těchto částek, který činí 15 335 Kč a ve zbývající částce žalobu zamítl.

24. Úrok z prodlení je odůvodněn ustanoveními § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle ustanovení § 14 zákona. Žalobci nárok u žalované uplatnili dne [datum], žalovaná se tedy v prodlení ocitla od [datum]. Úrok z prodlení pak soud přiznal z částky finančního zadostiučinění, kterou shledal, z důvodů uvedených výše, za přiměřenou, a to od [datum], když v rozsahu předcházející tomuto datu úrok z prodlení zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

26. V souzeném případě byli žalobci zcela úspěšní, proto mají proti žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2707/2013, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 40/2014).

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal každému ze žalobců nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 192 Kč. Tyto náklady sestávají ve vztahu ke každému ze žalobců ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum] (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze dvou úkonů (příprava a převzetí zastoupení a podání žaloby) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (úkony učiněné do [datum]) a dále odměna stanovená dle § 7 a 9a odst. 2 písm. a) a. t. (ve znění účinném od [datum]) z tarifní hodnoty ve výši 15 335 Kč (částka, která byla přiznána soudem) sestávající z částky 1 740 Kč za jeden úkon právní služby (účast u jednání dne [datum]) uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.. Odměna právního zástupce žalobců pak byla snížena o 20 % (vyjma soudního poplatku) dle § 12 odst. 4 a. t., když advokát žalobců zastupoval celkem [hodnota] účastníky řízení. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobcům k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

28. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

Poučení