10 C 228/2022 - 290

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 500 000 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na úhradu částky 500 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17. 9. 2022 do zaplacení

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá po žalované souhrnného odškodnění ve výši 500 000 Kč s příslušenstvím za souhrn pochybení, které spatřuje zejména v činnosti policie a dozorové činnosti státních zastupitelství. Vše se odvíjí od skutečnosti, že její dcera [jméno FO], která byla osobou těžce nemocnou, trpící roztroušenou sklerózou a osobou plně invalidní se poté, co začala žít s panem [jméno FO], odstěhovala se za ním do [Anonymizováno], přičemž žalobkyně upozorňovala opakovaně právě policii a žádala prošetření v tom směru, že se její dcera dostala do negativního vlivu pana [jméno FO] a že je obětí domácího násilí, respektive, že nemůže svobodně vykonávat svoji vůli. Policie však trestní stíhání vůči panu [jméno FO] nezahájila, naopak se v rámci prověřování celé věci dopouštěla fatálních chyb, jako např. výslechu dcery jakožto poškozené za účasti pana [jméno FO] nebo umožnění seznámení se se spisem panu [jméno FO] či jeho matce jako osobám podezřelým. Dne 16. 11. 2021 pak dcera žalobkyně zemřela. Žalobkyně následně upřesnila podáním ze dne 24. 1. 2023 a ze dne 21. 6. 2024 konkrétní pochybení, které shledává na straně státu, a to zejména, že policie neprovedla výslechy jí označených osob, nezajistila navržené důkazy a že vyslýchala její dceru v přítomnosti potencionálního pachatele a dále že k podání vysvětlení byla doprovázena matkou potencionálního pachatele, včetně toho, že pan [jméno FO] měl přístup do trestního spisu.

2. Rozsudkem ze dne 11. 9. 2023, č. j. [Anonymizováno], Obvodní soud pro Prahu 2 žalobu zamítl, tento rozsudek však byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2024, č. j. [Anonymizováno] zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Soud prvního stupně podle závazného názoru odvolacího soudu se musí zabývat podstatou porušení práva na účinné vyšetřování v souvislosti s postupem policie a státního zastupitelství a k tomu provést dokazování spisovým materiálem těchto orgánů státu, tedy zabývat se tím, zda při prověřování žalobkyní zmíněných 4 podání ze dne 24. 8. 2020, 14. 1. 2021, 3. 3. 2021 a 6. 5. 2021 nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a porušení jejího práva na účinné vyšetřování, když účinným vyšetřováním se rozumí šetření, které bylo v souladu se zákonem a bylo a) nezávislé a nestranné, b) důkladné a dostatečné, c) rychlé a d) podrobené kontrole veřejností a umožňující aktivní participaci poškozeného. V případě porušení práva na účinné vyšetřování se vznik nemajetkové újmy předpokládá (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2021, sp. zn. 30 Cdo 3509/2019).

4. Podle ustanovení § 226 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu řízení, je soud prvního stupně vázán právním názorem odvolacího soudu. Odvolací soud může vyslovit závazný právní názor, i pokud jde o to, jaké důkazy je třeba v dalším řízení před soudem prvního stupně provést.

5. Soud se již nezabýval vznesenou námitkou promlčení žalobního nároku, když odvolací soud se ztotožnil se soudem I. stupně (k tomu srov. odst. 4 usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2024, č. j. 20 Co 390/2023-266).

6. Soud se již tak dále zabýval otázkou účinného vyšetřovaní v souvislosti s postupem policie a státního zastupitelství v rozsahu 4 podání žalobkyně ze dne 24. 8. 2020, 14. 1. 2021, 3. 3. 2021 a 6. 5. 2021, tedy zda nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu.

7. Soud vyšel z předchozího provedeného dokazování, některé důkazy znovu provedl a rovněž provedl i nové důkazy ve věci.

8. Z podnětu žalobkyně ze dne 14. 1. 2021 bylo zjištěno, že podání bylo adresováno Okresnímu státnímu zastupitelství v [Anonymizováno]. Žalobkyně v podání uvádí, že její dcera [jméno FO] je plně invalidní, je těžce nemocná, přičemž od svých 20 let trpí roztroušenou sklerózou, má velké zrakové potíže a je odkázána na péči 3. osoby. Dceru naposledy viděla v květnu 2020. Podezření, že s [jméno FO] není vše v pořádku nepojala pouze žalobkyně, ale i její matka paní [jméno FO], ale i další osoby. Obává se, že [jméno FO] může být obětí domácího násilí, případně jí může být omezována osobní svoboda, proti čemuž je při svém zdravotním stavu bezbranná. Domáhala se, aby orgány činné v trestním řízení prověřily, zda její dcera nemůže být obětí nějakého trestného činu. Dále uvedla, že ve věci sp. zn. [Anonymizováno] měli policisté 2krát provést nějaký pohovor s její dcerou [jméno FO], nicméně toto z jejího pohledu není ve věci dostačující, když ke zjištění stavu věci je potřebné důkladnější šetření.

9. Z žádosti o přezkoumání postupu Policie ČR ze dne 3. 3. 2021 bylo zjištěno, že se žalobkyně obrátila na Okresní státní zastupitelství v [Anonymizováno] se žádostí o přezkoumání postupu policie v návaznosti na přípis policie ze dne 14. 2. 2021, kdy policie uzavřela, že na základě oznámení žalobkyně nezjistila skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že by byl spáchán trestný čin či přestupek.

10. Z přípisu Okresního státního zastupitelství v [Anonymizováno] ze dne 11. 3. 2021 soud zjistil, že toto státní zastupitelství reaguje na přípis žalobkyně ze dne 3. 3. 2021, že si státní zástupce vyžádal označený spisový materiál s tím, že státní zástupce uvádí, že nedošlo ani k zahájení přípravného řízení, tedy že formálně nelze obsah tohoto podání vyhodnotit jako žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu dle § 157a odst. 1 tr. řádu, neboť toto právo přísluší poškozenému až v průběhu přípravného řízení. Státní zastupitelství pak vyhodnotilo tento přípis jakožto podnět k prověření, zda nejsou naplněny skutečnosti odůvodňující podezření, že došlo ke spáchání trestného činu alespoň v takové míře, aby mohl být vydán záznam o zahájení úkonu trestního řízení, tedy jakožto podnět k přezkumu, zda z podání žalobkyně vyplývají konkrétní skutečnosti nasvědčující podezření ze spáchání konkrétního trestného činu. Státní zástupce pak uvádí, že se ztotožnil se závěry učiněnými policejním orgánem, že ve věci nelze shledat podezření ze spáchání jakéhokoliv trestného činu. Státní zástupce uzavřel, že policejní orgán vyhodnotil všechny podstatné okolnosti a dovodil správně a logicky své závěry. Státní zástupce uzavírá, že ani dle jeho názoru nebyl splněn předpoklad pro publikaci záznamu o zahájení úkonů trestního řízení a následně vést šetření pro podezření ze spáchání trestného činu konkrétní osoby. Žalobkyně byla rovněž upozorněna na možnost přezkumu vyřízení věci nejblíže nadřízeným vyšším státním zastupitelstvím.

11. Z přípisu Okresního státního zastupitelství v [jméno FO] ze dne 19. 4. 2021 soud zjistil, že okresní státní zastupitelství reagovalo na podání žalobkyně ze dne 24. 8. 2020 a ze dne 14. 1. 2021, které je shodné s podáním ze dne 24. 8. 2020, kdy tato podání byla zaslána Okresnímu státnímu zastupitelství v [Anonymizováno], které je dle místní příslušnosti postoupilo Okresnímu státnímu zastupitelství v [jméno FO]. Státní zástupkyně vyhodnotila podání žalobkyně jako podnět k přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. řádu a na základě vyžádaného spisového materiálu dospěla k závěru, že policejní orgán ve věci postupoval správně a taktéž správně rozhodl o uložení oznámení, když neshledal podezření ze spáchání trestného činu či přestupku, což odůvodnila tím, že dcera žalobkyně [jméno FO], byť trpí vážnou nemocí, je svéprávnou osobou, která si samostatně rozhoduje o svých osobních či majetkových záležitostech, kdy z jejího vysvětlení vyplynulo, že se zcela dobrovolně, bez nátlaku odstěhovala do [Anonymizováno], kde žije ve společné domácnosti s přítelem [jméno FO]. V případném přerušení komunikace a vztahů s původní rodinou z její strany nelze spatřovat protiprávní jednání.

12. Z doplnění podnětu k prošetření ze dne 6. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně se obrátila na Krajské státní zastupitelství v [adresa] s žádostí o přezkoumání postupu státních zástupců Okresního státního zastupitelství v [Anonymizováno] a Okresního státního zastupitelství v [jméno FO]. Žalobkyně v podání rekapituluje dosavadní průběh svých oznámení a činnosti policie a státních zastupitelství a žádá krajského státního zástupce v [adresa], aby přezkoumal postup policie a státních zástupců v celé věci až doposud.

13. Z přípisu Krajského státního zastupitelství v [adresa] ze dne 2. 6. 2021 soud zjistil, že krajské státní zastupitelství reagovala na podnět žalobkyně ze dne 6. 5. 2021, ke kterému si vyžádalo potřebné spisové materiály, jak Okresního státního zastupitelství v [jméno FO], tak příslušný spis Policie ČR, a poté, co se s tímto materiálem krajské státní zastupitelství podrobně seznámilo, uzavřelo, že postup Okresního státní zastupitelství v [jméno FO] byl řádný a že policejní orgán postupoval správně a v souladu se zákonem, pakliže učiněné oznámení uložil a další úkony nečinil. K tomu Krajské státní zastupitelství v [adresa] doplnilo, že byly ozřejměny veškeré podstatné skutečnosti, týkající se namítané problematiky, zrekapitulovalo provedené dokazování, včetně výslechu dcery žalobkyně a její svobodně projevené vůle. Krajské státní zastupitelství rovněž sdělilo, že nebylo zjištěno, že by u dcery žalobkyně byly shledány známky psychické újmy ovlivňující její úsudek i možnost projevit svou vůli. Krajské státní zastupitelství tak uzavírá, že z provedeného šetření nevyplynuly žádné skutečnosti, které by důvodně nasvědčovaly tomu, že byl spáchán nějaký konkrétní čin ve vztahu k dceři žalobkyně. Tedy byl řádný závěr policejního orgánu i dohledových státních zastupitelství o tom, že nejsou splněny podmínky pro zahájení úkonů trestního řízení. Žalobkyně byla tímto přípisem rovněž informována, že na obdobné podněty ze strany žalobkyně již nebude krajským státním zastupitelstvím reagováno a nebudou přezkoumávány.

14. Z lustrace osoby [jméno FO] bylo zjištěno, že jmenovaný pracuje ve společnosti [právnická osoba] a že nemá žádný záznam v evidenci Rejstříku trestů ani v Rejstříku přestupků.

15. Ze zprávy Úřadu práce ČR ze dne 8. 9. 2020 bylo zjištěno, že dcera žalobkyně [jméno FO] pobírá příspěvek na péči II. stupně od 1. 12. 2017.

16. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 24. 8. 2020 bylo zjištěno, že stejného dne žalobkyně na Obvodním oddělení Policie ČR v [adresa] učinila oznámení o tom, že má podezření, že její dcera [jméno FO] je obětí domácího násilí. Uvedla, že v květnu 2020 se její dcera seznámila s mužem, který bydlí v [Anonymizováno] a je zaměstnán jako řidič kamionu. Dcera jí oznámila, že svůj byt, který dostala od otce, prodá, a odstěhuje se svým přítelem do [Anonymizováno], kde spolu budou žít. Od května s dcerou nemluvila. Nikdo z rodiny není s dcerou v kontaktu, mají o ni strach.

17. Z úředního záznamu ze dne 11. 9. 2020 bylo zjištěno, že policejní orgán stejného dne telefonicky kontaktoval žalobkyni a její dceru [Anonymizováno]. Žalobkyně sdělila, že od doby oznámení není stále s dcerou v žádném kontaktu, když se jí snaží dovolat, tak telefon nezvedá. Dcera žalobkyně [jméno FO] po telefonu uvedla, že je vše nesmysl, že je v pořádku, že nijak nestrádá, není vystavena fyzickému či jinému násilí. Dále uvedla, že musela odejít, neboť jí její matka neustále zasahovala do života. Uvedla, že žije v [Anonymizováno] s přítelem [jméno FO].

18. Z úředního záznamu Policie ČR, územní odbor [adresa] ze dne 20. 9. 2020 bylo zjištěno, že policejní orgán kontaktoval dceru žalobkyně [Anonymizováno] [jméno FO] s tím, aby se dostavila k podání vysvětlení na Policii ČR v [Anonymizováno], které má být provedeno na základě žádosti obvodního oddělení [adresa].

19. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 22. 9. 2020 bylo zjištěno, že dcera žalobkyně [jméno FO] podala vysvětlení. Uvedla, že žije s přítelem [jméno FO], seznámili se asi před rokem. K němu se přestěhovala do [Anonymizováno] na jaře roku 2020. K panu [jméno FO] uvedla, že ji nijak psychicky ani fyzicky netýrá, naopak je k ní milý a stará se o ni, pomáhá v domácnosti s věcmi, které ona nemůže dělat vzhledem k jejímu postižení. Bydlení financují společně na půl, pan [jméno FO] je zaměstnán jako řidič kamionu. S rodinou není v kontaktu, neboť ze strany rodiny byly každodenní telefonáty, což jí obtěžovalo, její matka se příliš snažila zasahovat do jejího soukromého života. Co se týče jejího zdravotního stavu uvedla, že je psychicky i fyzicky v pořádku. Léky na roztroušenou sklerózu užívá, je v kontaktu se svým neurologem [tituly před jménem] [Anonymizováno], ke kterému chodí na kontroly. Podané vysvětlení bylo realizováno na Obvodním oddělení Policie ČR v [Anonymizováno]. Podanému vysvětlení byl přítomen prap. [jméno FO] [tituly za jménem], úřední záznam sepsal pprap. [tituly před jménem] [jméno FO]. Nikdo jiný u výslechu přítomen nebyl.

20. Z úředního záznamu Policie ČR, územní odbor [adresa] ze dne 4. 2. 2021 bylo zjištěno, že v prosinci 2020 se na obvodní oddělení Policie ČR v [Anonymizováno] dostavili [jméno FO] s jejím přítelem [jméno FO], kdy se oba dotazovali policejního orgánu, jak mají postupovat ve věci obtěžování ze strany žalobkyně, které neustále vytváří smyšlené informace o tom, že její dcera [jméno FO] je týrána ze strany jejího přítele [jméno FO]. Osoba sepisující úřední záznam dále uvedla, že během rozhovoru se jmenovanými byli oba ve zcela vyrovnaném stavu, [jméno FO] nejevila žádné známky útlaku, fyzického napadání či jiného poškozování její osobnosti.

21. Z úředního záznamu Policie ČR, územní odbor [adresa] ze dne 14. 2. 2021 bylo zjištěno, že [jméno FO] a [jméno FO] podali společně vysvětlení, které proběhlo v bytě jmenovaných. [jméno FO] uvedla, že jí celá situace velmi psychicky vyčerpává a je jí nepříjemné toto opakované vysvětlování, jelikož v této věci již vypovídala někdy v září 2020. Nechce matce udat svou současnou adresu, a to z důvodu matčiných neustálých slovních ataků, má strach, že by matka byla schopna je začít obtěžovat v místě bydliště. [jméno FO] uvedl, že pracuje jako řidič, když je v práci, chodí [jméno FO] vypomáhat jeho matce. Má [Anonymizováno] rád, stará se o její veškeré potřeby, vozí ji k lékařům, na výlety. [jméno FO] zvažovala podaní oznámení na policii, byli se i společně poradit na obvodním oddělení v [Anonymizováno], ale z důvodu, že je to matka [jméno FO], nechtějí situaci nadále eskalovat.

22. Z úředního záznamu Policie ČR, obvodní oddělení [adresa] ze dne 23. 9. 2020 bylo zjištěno, že nebylo ze strany policejního orgánu zjištěno spáchání trestného činu či přestupku a věc byla uložena, a to zejména z důvodu podaného vysvětlení dcery žalobkyně [jméno FO].

23. Z vyrozumění o uložení ze dne 23. 9. 2020 bylo zjištěno, že policejní orgán na základě oznámení žalobkyně ze dne 24. 8. 2020 ohledně možného protiprávního jednání vůči dceři žalobkyně oznámil žalobkyni, že nebylo zjištěno žádného protiprávního jednání, a proto věc byla uložena.

24. Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení Policie ČR, obvodní oddělení [adresa] ze dne 16. 11. 2021 bylo zjištěno, že stejného dne byly na základě oznámení od žalobkyně zahájeny úkony trestního řízení ve věci týraní svěřené osoby, které mohl spáchat [jméno FO].

25. Z úředního záznamu ze dne 7. 11. 2021 bylo zjištěno, že stejného dne žalobkyně podala podnět k prošetření nových skutečností, které nasvědčují spáchání trestných činů na její dceři [Anonymizováno] [jméno FO]. Uvedla, že dne 28. 10. 2021 byla spolu s bratrem [jméno FO] a její matkou [jméno FO] pozvána na návštěvu k dceři, kde již dlouhodobě bydlí s přítelem [jméno FO]. [právnická osoba] byli seznámeni s tím, že pan [jméno FO] našel nákladnou lékařskou péči v cizině a k jejímu financování je nezbytný prodej bytu dcery [jméno FO] v [adresa]. [jméno FO] ležela v křesle jako klubíčko kostí, kdy jen s obtížemi komunikovala. Oči měla vypouklé a byla kachektická a celkově její stav byl neútěšný. [jméno FO] měla prosit, že chce jít domů, prosila i svého partnera, aby jí to umožnil. Její přítel toto nedovolil a uvedl, že [Anonymizováno] léčil sám. Stejného dne po návratu domů jí volal pan [jméno FO], že jí dceru doveze, tři dny se nic nedělo. Dne 1. 11. 2021 jí telefonovala matka, že jí volal pan [jméno FO], v telefonu jí sdělil, že má [jméno FO] slabou teplotu, a tudíž jí nemůže dovést. Dne 3. 11. 2011 opět její matce telefonoval a řekl jí, že je [jméno FO] zahleněná a že se dusí. Žalobkyně na nic nečekala a zavolala záchrannou službu, kdy v bezvědomí přivezli [Anonymizováno] do nemocnice v [Anonymizováno]. Dále uvedla, že má obavu, že dcera je obětí domácího násilí, když má zakázáno se s nimi stýkat.

26. Z úředního záznamu ze dne 16. 11. 2021 bylo zjištěno, že stejného dne v předmětné věci bylo provedeno šetření v panelovém domě v 9. patře, ve kterém žije pan [jméno FO], dále bylo provedeno šetření o patro níže. [jméno FO] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] shodně uvedli, že věděli, že jejich sousedka se jmenuje [jméno FO], že je upoutána na invalidní vozík a že s ní bydlí i její přítel, kterého blíže neznali, tak jako blíže neznali zemřelou [Anonymizováno]. [jméno FO] byl u bytu, nebo v domě viděn pouze o víkendech, o víkendech byl vidět i s jeho přítelkyní, kterou vezl na invalidním vozíku. Do bytu, kde bydlela zemřelá [jméno FO], někdy v dopoledních hodinách docházela starší paní, ta sousedům nebyla známa. Z bytu, kde bydlela [jméno FO] nebyl v minulosti slyšen křik, sténání, nebo volání o pomoc. [jméno FO], která bydlí o patro níže, uvedla, že z bytu neslyšela žádný křik, volání o pomoc, nebo sténání, pouze uvedla, že často slyšela vrzání židlí po podlaze. Dále uvedla, že [Anonymizováno] dávala na papíře napsané své telefonní číslo, toto však [Anonymizováno] nedovedla předat, neboť přítel zasáhl s tím, že on se o ni postará, že cizí pomoc nepotřebují a uvedený papír jí vrátil.

27. Z úředního záznamu ze dne 19. 11. 2021 bylo zjištěno, že stejného dne bylo provedeno opětovné šetření v panelovém domě. [jméno FO] uvedla, že někdy v loňském roce byla v bytě u [jméno FO], když jí skrz strop začala protékat voda. [jméno FO] jí sdělila, že má otevřenou ventilaci okna, kterou není schopna sama zavřít, a proto do bytu prší. V bytě byla kaluž vody. [jméno FO] jí nabídla, že jí ventilaci zavře a vodu na podlaze vytře. Dle slov paní [jméno FO] byl byt v běžném stavu, nenacházel se v bytě žádný nepořádek. Během jejího úklidu se [jméno FO] sama najedla. Z bytu nikdy neslyšela žádný křik, hádky nebo známky toho, že by byla [jméno FO] napadána. Dále bylo hovořeno s [jméno FO], která uvedla, že [jméno FO] v bytě bydlí cca 1,5 roku, ze začátku si myslela, že tam bydlí sama. Jejich první setkání proběhlo, když se nastěhovala, již v té době jí [jméno FO] přišla strašně hubená, málo mluvila a přišlo jí, že není schopná se sama o sebe postarat. Občas viděla, že jí přítel odváží pryč, v létě byly tyto výlety častější, kdy se nejednalo jen o víkendy. Z bytu nikdy neslyšela žádný křik, hádky nebo známky napadání. Dále bylo hovořeno se [jméno FO], potvrdil slova manželky [jméno FO] a dále uvedl, že byl přítomen tomu, kdy byla na začátku listopadu 2021 [jméno FO] převezena záchrannou službou do nemocnice. K tomu uvedl, že asi po 5 až 10 minutách jim otevřel pan [jméno FO].

28. Z úředního záznamu ze dne 26. 1. 2021 bylo zjištěno, že stejného dne [jméno FO] podával vysvětlení. Sdělil, že pracuje jako řidič u záchranné služby Moravskoslezského kraje, odbor [adresa]. S kolegou [jméno FO] byl předmětný den přivolán do bytu zemřelé [jméno FO] pro její dušnost. Dveře do bytu otevřel její přítel a ukázal záchranářům, kde [jméno FO] leží. Ležela na manželské posteli. [jméno FO] byla v takovém stavu, že ji museli odvést do nemocnice, byla zesláblá, apatická. Byla čistá, nevypadala, že by byla zanedbaná. Její přítel spolupracoval, pomáhal ji připravit na transport, chystal pro ni oblečení. Po odvozu [jméno FO] do nemocnice se dotazoval její přítel na ni, nebyla mu lhostejná.

29. Z úředního záznamu ze dne 29. 11. 2021 bylo zjištěno, že stejného dne [jméno FO] podával vysvětlení. Sdělil, že pracuje jako řidič u záchranné služby Moravskoslezského kraje, odbor [adresa]. Výjezd jim byl zadán tzv. z třetí ruky, tzn., že volající není na místě. Uvedl, že na tísňovou linku toto hlásila matka (žalobkyně) [jméno FO]. Na byt [jméno FO] zvonili a klepali delší dobu, poté jim otevřel dveře muž, ten je pustil do bytu, nijak jim nebránil, byl zaskočený, že [Anonymizováno] budou transportovat do nemocnice. [jméno FO] ležela na matraci. Muž se záchranáři spolupracoval, pomáhal jim [Anonymizováno] obléknout, nebyl agresivní. Dále uvedl, že dle jeho subjektivního názoru se jí nedostávalo kvalitní péče.

30. Z fotografií založených ve spise za období od 16. 7. 2020 do 4. 7. 2021 bylo zjištěno, že [jméno FO] byla upoutána na invalidní vozík, na fotografiích je vidět, že chodila do cukrárny, na jídlo do obchodního centra, na tenisové kurty. Na fotografiích je dále zachycena v bytě, který je uklizený a čistý. Na některých fotografiích je i zachycena s přítelem panem [jméno FO].

31. Z výpisu z telekomunikačního provozu [jméno FO] a [jméno FO] za období od 20. 10. 2021 do 15. 12. 2022 bylo zjištěno, že v daném období byla telefonní čísla zmíněných osob zachycena na buňkách [adresa] město, [adresa] předměstí, [adresa]. Z telefonní stanice [jméno FO] bylo zjištěno, že dne 24. 10. 2021 byla v kontaktu se svým otcem [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dne 26. 10. 2021 byly uskutečněny 3 hovory s jejím otcem, dne 27. 10. 2021 rovněž byly uskutečněny 3 hovory s otcem, dne 28. 10. 2021 byl uskutečněn hovor s žalobkyní, ve dnech 26. 10. 2021, 28. 10. 2021 a 1. 11. 2021 pak bylo učiněno celkem osm hovorů s babičkou. Dále pak probíhaly hovory s [jméno FO].

32. Z whatsappové komunikace z období od 18. 4. 2021 do 23. 5. 2021 bylo zjištěno, že [jméno FO] své sestře sdělovala, že se má dobře. Bylo na ni apelováno, aby se ozvala matce (žalobkyni). [jméno FO] se pokusila i o videohovor se sestrou, ta jej však odmítla s tím, že je nedostatečný a že nenahradí osobní kontakt.

33. Z emailové komunikace paní [Anonymizováno] a paní [Anonymizováno] z listopadu 2020 bylo zjištěno, že žádala o pomoc ve věci [jméno FO], kdy uváděla, že se pokoušela opakovaně sejít s [jméno FO], která jí slíbila schůzku, která však pak nikdy neproběhla. Uváděla, že v komunikaci je [jméno FO] odměřená.

34. Ze znaleckého posudku ze dne 26. 1. 2022 bylo zjištěno, že byl zadán Policií ČR, krajské ředitelství [Anonymizováno] kraje, obvodní oddělení [adresa]. Předmětem posudku byla prohlídka a pitva zemřelé [jméno FO]. Dvěma znalci z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství bylo konstatováno, že nebyly prokázány žádné zjevné úrazové změny. Zemřelá byla přivezena posádkou RZP pro zhoršení stavu – dechové potíže, horečky. V nemocnici v [Anonymizováno] byla hospitalizována od 5. 11. 2021 do 16. 11. 2021. Zemřelá se dlouhodobě léčila s roztroušenou sklerózou. U zemřelé došlo k rozvoji virové pneumonie s nasedajícím lalůčkovým zánětem plic, který vedl ke smrti. Znalci konstatovali, že se jednalo o smrt z přirozených příčin. Z úrazových změn byly zjištěny drobné oděrky kůže lokalizované na čele vpravo a dále byla prokázána drobná izolovaná oděrka kůže, která se nacházela na nose. Tato poranění vykazovala vitální charakter, přičemž vznikla v časovém intervalu hodin až několik málo dní před smrtí. Na nástupu smrti se zjištěná poranění nepodílela. Na těle zemřelé nebyla zjištěna charakteristická poranění pro aktivní násilí ze strany druhé osoby či sebeobraně.

35. Ze znaleckého posudku ze dne 18. 4. 2022 bylo zjištěno, že byl Policií ČR, krajské ředitelství [Anonymizováno] kraje, obvodní oddělení [adresa]. Předmětem znaleckého posudku bylo určit jakou formou roztroušené sklerózy trpěla zemřelá [jméno FO]. Jaký byl vývoj její nemoci za období od 1. 1. 2019 do její smrti, jak byla zemřelá závislá na dopomoc druhé osoby a jak se tato závislost stupňovala ve výše uvedeném období, zda jí byla s ohledem na její stav poskytována adekvátní péče ze strany dalších osob. Zpracovatelem znaleckého posudku byl znalec z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie. Znalec uvedl, že plně souhlasí se závěry učiněné ve znaleckém posudku ze dne 26. 1. 2022. Zemřelá trpěla roztroušenou sklerózou, kdy se po několika letech nemocný dostane do sekundárně-progresivní fáze, kdy již ke zlepšení nedochází a progresivně dochází ke zhoršení klinických příznaků a nemocný za příznaků celkové kachexie a marasmu zemře na doprovodné onemocnění, např. zápal plic nebo jiné infekční onemocnění. U zemřelé došlo k přelomu aktivity choroby cca v roce 2012 a od konce roku 2020 byla již nepochybně přítomna sekundárně-progresivní fáze onemocnění, která vede postupně, během měsíců až roků ke smrti nemocného. U zemřelé se od 1. 1. 2019 již skoro jistě jednalo o sekundárně-progresivní fázi, kdy již ke zlepšení nedochází Ošetřovatelská péče souvisela s klinickým stavem zemřelé, v posledním roce byla již zcela odkázána na pomoc druhé osoby. V lékařské dokumentaci a ve spise nebyly dohledány žádné okolnosti nasvědčující zanedbání ošetřovatelské péče pana [jméno FO]. Znalec konstatoval, že by ani intenzivní lékařská péče, provedena i v dřívější době před přijetím zemřelé do nemocnice nemohla zvrátit průběh klinického onemocnění, které končilo smrtí zemřelé z uvedených příčin. Zemřelá byla v konečném stádiu onemocnění roztroušenou sklerózou, které končí nevyhnutelnou smrtí pacienta. Onemocnění Covid-19 a doprovodný zápal plic byl jednou z častých komplikací, na které nemocní v této fázi roztroušené sklerózy umírají. Zemřelá trpěla v době úmrtí nutričním marasmem (hladovění), kdy nejsou v dostatečné míře podávány bílkoviny, vitamíny a dochází k hubnutí, odbourávání tuků, glukózy, svalové hmoty, nutriční marasmus je konečná, nejvyšší forma kachexie. V případě konečného stádia onemocnění roztroušenou sklerózou nelze danému stavu zabránit.

36. Z usnesení Vrchního státního zastupitelství v [Anonymizováno] ze dne 1. 4. 2022 bylo zjištěno, že postup ve věci prověřování okolností úmrtí [jméno FO] a možné odpovědnosti za toto úmrtí vedené Okresním státním zastupitelstvím v [Anonymizováno] a dohled Krajského státního zastupitelství v [adresa] nevzbuzuje žádné důvodné pochybnosti o své správnosti.

37. Z usnesení Okresního státního zastupitelství v [Anonymizováno] ze dne 29. 11. 2022 bylo zjištěno, že byla zamítnuta stížnost žalobkyně proti rozhodnutí o odložení trestního podnětu spočívající v tom, že pan [jméno FO] měl v období od února 2021 týrat její dceru [Anonymizováno] [jméno FO]. Státní zástupce prostudoval spisový materiál a dospěl k závěru, že ve věci činným policejním orgánem byly naplněny zásady trestního řízení a realizovaným šetřením byl skutkový stav zjištěn v takovém rozsahu, aby mohl policejní orgán ve věci rozhodnout způsobem, který uplatnil. Policejní orgán se zaměřil na sdělení osob, které byli s [jméno FO] v přímém kontaktu anebo žili v její bezprostřední blízkosti a následně pak teprve na informace získané od osob, s nimiž jmenován zprostředkovaně komunikovala. [jméno FO] dobrovolně opustila své předchozí bydliště a začala bydlet s panem [jméno FO], přičemž tomuto vztahu se oddala.

38. Návrhy na doplnění dokazování označené ve spise na čl. 279-281 byly zamítnuty pro nadbytečnost, neboť soud má dostatečně zjištěný skutkový stav na základě, kterého je schopen učinit právní a skutkové závěry.

39. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, a po přihlédnutí ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl soud k závěru o skutkovém a právním stavu:

40. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle ustanovení § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o. z.“). Podle ustanovení § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

41. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svůj nárok u žalované předběžně uplatnila ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

42. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

43. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zpráva výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99).

44. Dle závazného názoru odvolacího soudu bylo úkolem soudu I. stupně zabývat se tím, zda při prověřování žalobkyní zmíněných 4 podáních nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a porušení jejího práva na účinné vyšetřování. Je proto nezbytné, aby se soud I. stupně na základě provedeného dokazování vyhodnotil, zda policie a státní zastupitelství postupovaly při šetření skutečností, uvedených v podnětech žalobkyně, v souladu se zákonem tak, že šetření bylo a) nezávislé a nestranné, b) důkladné a dostatečné, c) rychlé a d) podrobené kontrole veřejností a umožňující aktivní participaci poškozeného, kdy v případě porušení práva na účinné vyšetřování se vznik nemajetkové újmy předpokládá. V podrobnostech soud odkazuje na rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 15. 2. 2024, č. j. 20 Co 390/2023-66.

45. Právo na účinné vyšetřování se aplikuje tehdy pokud namítané porušení práva na život, či zákazu špatného zacházení je „hájitelné“ (G. N. a další proti Itálii, rozsudek ze dne 1. 12. 2009 č. 43134/05, § 58; Assenov a další proti Bulharsku rozsudek ze dne 28. 10. 1998 č. 24760/94, § 102). V kontextu práva na život Ústavní soud judikoval, že povinnost účinného vyšetřování vzniká, dojde-li k úmrtí osoby a nelze vyloučit možnost cizího zavinění, byť i ve formě nedbalosti (usnesení sp. zn. I. ÚS 2886/13 ze dne 29. 10. 2013, bod 18).

46. Hájitelné tvrzení neznamená, že jde o tvrzení, které je pravděpodobně pravdivé. Za hájitelné je nutno považovat tvrzení, které není zcela nedůvěryhodné a nepravděpodobné, je možné i časově, je dostatečně konkrétní a v čase neměnné. Hájitelnost tvrzení nelze zaměňovat s existencí skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (§ 158 odst. 3 trestního řádu). I když lze mít za to, že v naprosté většině případů bude hájitelné tvrzení zároveň splňovat tuto podmínku. Posouzení splnění podmínek zahájení úkonů trestního řízení je otázkou pro orgány činné v trestním řízení. Z pohledu práva na účinné vyšetřování je pouze podstatné, zda byly splněny všechny podmínky tohoto práva a nikoli, zda se tak dělo šetřením podle ustanovení § 158 odst. 1 trestního řádu, nebo prověřováním podle HYPERLINK "ASPI://module='ASPI'&link='141/1961 Sb.%2523158'&ucin-k-dni='30.12.9999'" § 158 odst. 3 trestního řádu, či až ve fázi vyšetřování podle ustanovení HYPERLINK "ASPI://module='ASPI'&link='141/1961 Sb.%2523160'&ucin-k-dni='30.12.9999'" § 160 trestního řádu.

47. Účinné vyšetřování prováděné orgány činnými v trestním řízení, včetně fáze před zahájením trestního stíhání, musí splňovat kumulativně následující samostatné požadavky, vyplývající z judikatury ESLP: šetření musí být, jak bylo uvedeno shora a) nezávislé a nestranné, b) důkladné a dostatečné, c) rychlé a d) podrobené kontrole veřejností. Požadavek důkladnosti a dostatečnosti znamená, že orgány musí přijmout přiměřené kroky, jež mají k dispozici, pro zajištění důkazů o incidentu, včetně mimo jiné očitých svědectví a použití forenzních metod. Závěry šetření musí být založeny na důkladné, objektivní a nestranné analýze všech relevantních skutečností. Jakékoliv nedostatky ve vyšetřování, které podrývají jeho schopnost zjistit okolnosti případu nebo odpovědné osoby, povedou k rozporu s požadovanou mírou efektivnosti (viz usnesení sp. zn. I. ÚS 2886/13 ze dne 29. 10. 2013, body 18 a 21 i s příslušnými odkazy na judikaturu ESLP).

48. Míra požadované kontroly ze strany veřejnosti (public scrutiny, contrôle du public) se může lišit případ od případu. Ve všech případech však oběť či pozůstalí musí být do vyšetřování zapojeni v rozsahu nezbytném k zajištění svých oprávněných zájmů. Požadavek kontroly ze strany veřejnosti se uplatní ve všech případech, na které dopadá povinnost účinného vyšetřování, včetně situací způsobení smrti, či ohrožení života z nedbalosti (např. v rozsudku ve věci Paul a Audrey Edwards proti Spojenému království ze dne 14. 3. 2002 č. 46477/99, § 82-84, kde šlo o otázku odpovědnosti za smrt z nedbalosti včetně kontextu zdravotnických informací, ESLP neshledal za dostatečnou kontrolu ze strany veřejnosti, pokud pozůstalým byla zaslána detailní závěrečná zpráva z vyšetřování, avšak nemohli se zúčastnit veřejného výslechu svědků a klást jim otázky; obdobně absence přístupu do spisu byla problémem ve věci Kats a další proti Ukrajině ze dne 18. 12. 2008 č. 29971/04, § 122: podezření, že smrt byla způsobena nedbalostní lékařskou péčí). Právo přístupu však není automatické a může být odepřeno v úvodních fázích šetření, pokud spis obsahuje citlivé informace, které by mohly poškodit třetí osoby nebo ohrozit vyšetřování. Povinnost přístupu k dokumentům však poté musí být splněna v dalších fázích řízení (rozsudek ESLP ve věci Kelly a další proti Spojenému království ze dne 4. 5. 2001 č. 30054/96, § 115 a § 128). Rozsah přístupu do spisu lze omezit i po skončení vyšetřování, které nevyústilo v postih pachatele, pokud pro to existují závažné důvody, jako je např. ochrana práv třetích osob. Účelem práva na nahlédnutí do spisu je, mimo jiné, aby oběť mohla sama zhodnotit, zda šetření bylo důkladné a dostatečné a nebylo tak porušeno její právo na účinné vyšetřování. Pokud je jí přístup odepřen, toto kvalifikovaně posoudit nemůže. Proto oběť musí mít přístup do spisu alespoň po skončení šetření a v takovém rozsahu, aby mohla posoudit, zda vyšetřování splňovalo všechny dílčí aspekty účinného vyšetřování, a to bez ohledu na to, v jaké fázi ke skončení šetření dojde.

49. Soud tak shrnuje, že podstatou práva na účinné vyšetřování je zajistit, že příslušné státní orgány budou jednat kompetentně, efektivně a vynaloží veškerou snahu, kterou po nich lze rozumně vyžadovat, aby věc řádně prošetřily, objasnily a aby jejich konání bylo v obecné rovině způsobilé vyústit v potrestání odpovědných osob (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2023, sp. zn. III. ÚS 3147/22).

50. Aplikace těchto principů na nyní projednávanou věc:

51. Žalobkyně se pro podezření, že její dcera [jméno FO] může být obětí domácího násilí obrátila na policejní orgán dne 24. 8. 2020, kdy následně podáními ze dne 14. 1. 2021, [právnická osoba]. 2021 se domáhala přezkumu postupu policejního orgánu a podáním ze dne 6. 5. 2021 postupu okresního státního zastupitelství.

52. K tomu soud uvádí, že přípravné trestní řízení, což bylo i v daném projednávaném případě, prakticky neustále podléhá kontrole státního zastupitelství. Trestní řízení je pak charakteristické tím, že je vztahem mezi pachatelem a státem, což také znamená, že ústavně není zaručeno právo třetí osoby (např. oznamovatele, poškozeného), aby jiná osoba byla trestně stíhána a případně i odsouzena. Současně však nelze pominout, že je pozitivní povinností státu zajistit ochranu základních práv, a to i prostřednictvím efektivního trestního řízení. Požadavek účinného vyšetřování je však „pouze“ procesní povinností tzv. náležité péče, a nikoliv povinností ve vztahu k jeho výsledku, jak se po celou dobu, jak trestního řízení, tak odškodňovacího řízení, žalobkyně domáhá. Účinné vyšetřování tak nezaručuje žádný konkrétní výsledek, nýbrž pouze řádnost postupu daného orgánu (srov. usnesení ze dne 5. 11. 2019 sp. zn. II. ÚS 1349/19).

53. K tomuto soud dále doplňuje, že žalobní tvrzení jsou ve své podstatě založena na tom, že žalobkyně má mít nárok, aby byl orgány činnými v trestním řízení zjištěn skutkový stav ohledně podaného trestního oznámení tak, jak tento vnímá žalobkyně, a jelikož k tomuto nedošlo, žalobkyně v tomto spatřuje nesprávný úřední postup. K tomuto soud znovu opakuje, že Ústavní soud opakovaně judikoval, že stěžovatel nemá ústavně zaručené právo na to, aby výsledkem jeho podnětu bylo zahájení trestního řízení, a že nárok na uložení správní sankce zde náleží pouze státu, nikoliv konkrétní osobě, která se cítí být jiným správním deliktem či trestním činem dotčena na svých právech (srov. např. usnesení sp. zn. I. ÚS 2886/13 ze dne 29. 10. 2013).

54. Jakkoliv je situace žalobkyně částečně odlišná v tom směru, že v tomto případě policie ani nezahájila záznamem o zahájení úkonů trestního řízení samotné trestní řízení a věc uložila, a jakkoliv je soudu zřejmé, že cílem žalobkyně nebylo dosáhnout potrestání konkrétního pachatele, ale primárně se domáhala ochrany pro svoji dceru vůči panu [jméno FO] či jeho matce, pak je i na tento případ žalobkyně dle závěru soudu výše citovaná judikatura plně aplikovatelná. Nesprávný úřední postup, který je přičítán policii, se totiž projevil právě tím, že policie věc uložila bez dalšího úkonu, zejména bez záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Jedná se tak o vyhodnocení podkladů pro tento krok policie.

55. Soud se tak zabýval postupem policejního orgánu a státních zastupitelství vyřizující stížnosti žalobkyně.

56. Policejní orgán zjišťoval, zda u podezřelého pana [jméno FO] docházelo k uvedeným formám protiprávního jednání vedoucím k naplnění podmínek pro uplatnění trestní odpovědnosti a trestněprávních důsledků s ní spojených, tedy zda se na [Anonymizováno] [jméno FO] dopouštěl domácího násilí, omezování svobody či jiného protiprávního jednání, např. neposkytnutí pomoci, resp. možného souběhu více trestních činů. Policejní orgán vyšetřoval danou věc i po úmrtí [jméno FO].

57. Jde-li o otázku fyzického násilí vůči zemřelé [Anonymizováno] [jméno FO] včetně nedostatečné ošetřovatelské péče o ni, související závěry orgánů činných v trestním řízení byly v podstatné míře založeny na znaleckých posudcích z oboru zdravotnictví vypracovaných po úmrtí [jméno FO], k tomu soud odkazuje na body 34 a 35 tohoto rozsudku, kdy soud si je vědom toho, že tyto znalecké posudku byly vyhotoveny až po zmíněných podáních žalobkyně ze dne 24. 8. 2020, 14. 1. 2021, 3. 3. 2021, 6. 5. 2021, nicméně jsou důležité pro dokreslení celé situace, tedy že policejní orgán a státní zastupitelství po celou dobu prověřování postupovaly správně a vždy své závěry logicky odůvodnily. Policejní orgán nařídil podle ustanovení § 115 odst. 1 trestního řádu prohlídku a pitvu zemřelé a přibral dva znalce z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, kteří dospěli k závěru, že nebyly prokázány žádné zjevné úrazové změny. U zemřelé došlo k rozvoji virové pneumonie s nasedajícím lalůčkovým zánětem plic, který vedl ke smrti. Znalci konstatovali, že se jednalo o smrt z přirozených příčin. Z úrazových změn byly zjištěny drobné oděrky kůže lokalizované na čele vpravo a dále byla prokázána drobná izolovaná oděrka kůže, která se nacházela na nose. Tato poranění vykazovala vitální charakter, přičemž vznikla v časovém intervalu hodin až několik málo dní před smrtí. Na nástupu smrti se zjištěná poranění nepodílela. Na těle zemřelé nebyla zjištěna charakteristická poranění pro aktivní násilí ze strany druhé osoby či sebeobraně. Dále si orgány činné v trestním řízení vyžádaly posudek z oboru zdravotnictví, odvětví neurologie, znalec uvedl, že plně souhlasí se závěry učiněné ve shora uvedeném znaleckém posudku. Zemřelá trpěla roztroušenou sklerózou, u zemřelé došlo k přelomu aktivity choroby cca v roce 2012 a od konce roku 2020 byla již nepochybně přítomna sekundárně-progresivní fáze onemocnění, která vede postupně, a to během měsíců až roků ke smrti nemocného. U zemřelé se od 1. 1. 2019 již skoro jistě jednalo o sekundárně-progresivní fázi, kdy již ke zlepšení nedochází. V lékařské dokumentaci a ve spise nebyly dohledány žádné okolnosti nasvědčující zanedbání ošetřovatelské péče pana [jméno FO]. Znalec konstatoval, že by ani intenzivní lékařská péče, provedena i v dřívější době před přijetím zemřelé do nemocnice nemohla zvrátit průběh klinického onemocnění, které končilo smrtí zemřelé z uvedených příčin. Onemocnění Covid-19 a doprovodný zápal plic byl jednou z častých komplikací, na které nemocní v této fázi roztroušené sklerózy umírají. Zemřelá trpěla v době úmrtí nutričním marasmem (hladovění), kdy nejsou v dostatečné míře podávány bílkoviny, vitamíny a dochází k hubnutí, odbourávání tuků, glukózy, svalové hmoty, nutriční marasmus je konečná, nejvyšší forma kachexie. V případě konečného stádia onemocnění roztroušenou sklerózou nelze danému stavu zabránit.

58. Orgány činné v trestním řízení se zabývaly i otázkou, zda podezřelý pan [jméno FO] vyvolával stav sociální izolace poškozené, resp. možnou souvislostí s prověřovanou trestnou činností. Konstatovaly, že poškozená byla i v období, kdy bydlela společně s podezřelým, nadále v kontaktu se „svým ostatním bezprostředním okolím“, např. se svým otcem (a to telefonicky, někdy i několikrát v týdnu), sestrou či osobami z okruhu rodiny podezřelého (jeho matkou), podle doložených fotografií pak i s „obecnou veřejností“ při výletech a návštěvách restaurací, ostatně toto potvrdili i sousedé zemřelé. Policejní orgán zjistil z výpisů telekomunikačního provozu vztahujícím se k telefonnímu číslu užívaného zemřelou, že ve dnech 24. 10. 2021, 26. 10. 2021 a 27. 10. 2021 bylo uskutečněno celkem šest hovorů s otcem a ve dnech 26. 10. 2021, 28. 10. 2021 a 1. 11. 2021 celkem osm hovorů s babičkou. Dne 28. 10. 2021 se uskutečnil i hovor s žalobkyní. Žalobkyně pak i opakovaně namítala, že telefon se SIM kartou uvedeného telefonního čísla nepoužívala její dcera [jméno FO] v období před svou hospitalizací, nicméně relevantním způsobem nezpochybnila, že uvedené telefonické hovory poškozená se svými příbuznými skutečně vedla.

59. K opakovaným námitkám žalobkyně, že policejní orgán nevyslechl jí navržené svědky soud uvádí, že se v daném případě nejedná o tzv. opomenuté důkazy, s nimiž Ústavní soud spojuje nejen posouzení rozhodnutí jako nepřezkoumatelného, když policejní orgán prověřoval veškeré relevantní skutečnosti nasvědčující možnému spáchání trestného činu na [Anonymizováno] [jméno FO], když je pak na samotném policejním orgánu, které důkazy provede a které nikoliv. K tomu soud dále uvádí, že požadavek důkladnosti a dostatečnosti znamená, že orgány musí přijmout přiměřené kroky, jež mají k dispozici, pro zajištění důkazů o incidentu, včetně mimo jiné očitých svědectví a použití forenzních metod. Policejní orgán v dané věci zejména vyslýchal osoby, které byli v přímém kontaktu se zemřelou [jméno FO], když neopomenul ani vyslechnout např. zasahující záchranáře. Policejní orgán včetně státních zastupitelství pak vždy řádně odůvodnily své závěry, které soud hodnotí jako správné a logické.

60. Soud tak dospěl k závěru, že v naříkané trestní věci policejní orgán a státní zastupitelství dodržely zásady trestního řízení a realizovaným šetřením byl skutkový stav zjištěn v takovém rozsahu, aby mohl policejní orgán ve věci rozhodnout způsobem, který uplatnil. Skutková zjištění a závěry, ke kterým policejní orgán dospěl a které rovněž řádně přezkoumaly i státní zastupitelství soud považuje za správné, když naplňují zásadu účinného vyšetřování. Námitky žalobkyně jsou v mnoha obdobách stále znovu a znovu opakovány, v důsledku čehož dochází i k nezpřehlednění celé naříkané věci. Soud dále uvádí, že v trestní věci bylo i umožněno, aby se žalobkyně na trestním řízení podílela, a to v rozsahu uvedeném pod bodem 48 tohoto rozsudku, kdy případné vyslechnutí osoby, která podala vysvětlení, vyslechne jako svědka a v případě podání obžaloby soudu k úvaze, zda takový důkaz provede. Žalobkyně se po celou dobu naříkaného řízení snažila „vnutit“ veškeré důkazy, které jsou dle ní relevantní, když však opomněla, že je to právě policejní orgán, který zodpovídá za náležité vyšetřování. Provedeným vyšetřováním nebylo zjištěno, že podezřelý pan [jméno FO] spáchal vůči zemřelé [Anonymizováno] [jméno FO] trestný čin. Soud znovu zdůrazňuje, že policejní orgán postupoval správně, když se nejdříve zaměřil na sdělení osob, které byli s [jméno FO] v přímém kontaktu anebo žili v její bezprostřední blízkosti, následně pak teprve na informace získané od osob, s nimiž zprostředkovaně komunikovala (telefonicky, písemně). Přesvědčení žalobkyně o izolaci [jméno FO] podezřelým panem [jméno FO] a o špatném zacházení s ní, má soud za vyvrácené celou řadou zjištění, mezi nimiž lze zmínit např. to, že byla v telefonickém kontaktu s otcem, sestrou, se kterou chtěla provést i videohovor, dále založenými fotografiemi ve spise. K tomu je třeba i zmínit, že zemřelá [jméno FO] byla již ve špatném zdravotním stavu v okamžiku, kdy se nastěhovala k panu [jméno FO], ostatně toto potvrdila i paní [jméno FO], která uvedla, že první setkání s [jméno FO] proběhlo, když se nastěhovala, již v té době jí [jméno FO] přišla strašně hubená, málo mluvila a přišlo jí, že není schopná se sama o sebe postarat, toto potvrdil i její manžel [jméno FO]. Soud tak dospěl k závěru, že policejní orgán i státní zastupitelství se vypořádaly řádně se všemi námitkami žalobkyně a že policejní orgán řádně zjistil skutkový stav na základě, kterého byl schopen správně rozhodnout.

61. Žalobkyni lze toliko přisvědčit, že došlo k pochybení, byla-li policejním orgánem [jméno FO] vyslechnuta v přítomnosti podezřelého pana [jméno FO], neboť není vyloučeno, že právě tato skutečnost mohla obsah její výpovědi ovlivnit. Šlo nicméně o postup policejního orgánu iniciovaný zemřelou [jméno FO], která již v té době byla ve špatném zdravotním stavu a nebyla schopna se k podání vysvětlení dostavil na policejní stanici. K tomu je však nutné také dodat, že [jméno FO] v dané věci již podávala dříve vysvětlení, a to přímo na policejní stanici, kde při vysvětlení byl toliko přítomen vyslýchající policista. Z daného je tak patrné, že toto sdělení [jméno FO] nikdo nemohl ovlivnit, v úředním záznamu o podaném vysvětlení pak není ani zmínka, že by vyslýchaná byla ustrašená nebo se bála něco sdělit, nebyly tak shledány žádné známky psychické újmy ovlivňující její úsudek i možnost projevit svou vůli. Nemůže ani obstát námitka žalobkyně, že k podání vysvětlení přišla za doprovodu matky podezřelého paní [jméno FO], když každý má právo, aby k výslechu, podání vysvětlení a jiným úkonům trestního řízení byl doprovázen, tím může být a většinou je blízká osoba. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že právě matka podezřelého byla takovouto osobou, když docházela do bytu zemřelé [jméno FO], které pomáhala, toto potvrdili i její sousedé, kteří byli v bezprostředním kontaktu se zemřelou. K tomu je také nutné dodat, že matka podezřelého nebyla přímo v místnosti, kde probíhalo podání vysvětlení [jméno FO], tudíž ji ani nijak při samotném vysvětlení nemohla ovlivnit. To, že jednou [jméno FO] za přítomnosti svého přítele podala vysvětlení nelze chápat jako porušení zásady účinného vyšetřování, když policejní orgán zajistil i další důkazy včetně podaného vysvětlení [jméno FO] bez přítomnosti jiné osoby, když na základě provedeného dokazování policejní orgán dospěl k závěru, který byl podrobně přezkoumán i několika státními zastupitelstvími, že podezřelý pan [jméno FO] se nedopustil namítané trestné činnosti na zemřelé [Anonymizováno] [jméno FO]. Soud uzavírá, že ačkoliv [jméno FO] byla osobou trpící vážnou nemocí, byla svéprávnou osobou, která samostatně rozhoduje o svých osobních či majetkových záležitostech a sama činí úkony či majetkové dispozice. Ze samotného vysvětlení [jméno FO] se podává, že se dobrovolně bez nátlaku odstěhovala do [Anonymizováno], kde žila ve společné domácnosti s přítelem [jméno FO].

62. Ohledně námitky, že policejní orgán nepostupoval „utajeným“ způsobem a že [jméno FO] umožnil nahlédnutí do spisu. Soud uvádí, že z naříkaného spisu nevyplývá, že policejní orgán umožnil panu [jméno FO] nahlédnutí do spisu, když zpřístupnění spisu není, že vyslýchající policista cituje některou pasáž z trestního spisu. Je i těžko představitelné, aby vyslýchající policista některý fragment ze spisu nějakým způsobem nesdělil, či jej přímo nepřečetl. Ohledně námitky, že policejní orgán nepostupoval „utajovaným“ způsobem, soud uvádí, že není zcela zřejmé, co tímto žalobkyně myslí, nicméně je třeba zdůraznit, že soud v postupu, jak policejního orgánu, tak státních zastupitelství, neshledal žádná pochybení ve smyslu, že by byly vyzrazeny podstatné okolnosti ze spisu, že by v důsledku pochybení orgánů činných v trestním řízením bylo zmařeno provedení některého z důkazů či by byl někdo při podaném vysvětlení, jakkoliv ovlivněn. Soud pak ani neshledal, že by v dané věci měl policejní orgán postupovat ve smyslu ustanovení § 158d tr. řádu, tedy že by měl poznatky o panu [adresa] získávat utajovaným způsobem.

63. Soud tak závěrem uvádí, že postup orgánů činných v trestním řízení vedoucí k vydání napadených rozhodnutí nevykazuje žádné deficity a že závěry učiněné ve věci orgány činnými v trestním řízení nejsou v nesouladu s právem na účinné vyšetřování. Soud pak zdůrazňuje, že skutečnost, že orgány činné v přípravném řízení trestním nehodnotily důkazy v souladu se subjektivním přesvědčením žalobkyně o tom, jak mělo být v řízení postupováno, ještě neznamená, že došlo k porušení zásady volného hodnocení důkazů a k porušení práva na účinné vyšetřování trestné činnosti.

64. Jelikož v žádném z předchozích tvrzených pochybeních státu soud neshledal odpovědnostní titul ve vztahu ke 4 podáním žalobkyně ze dne 24. 8. 2020, 14. 1. 2021, 3. 3. 2021 a 6. 5. 2021 nezbylo soudu než žalobu zcela zamítnout.

65. Jelikož soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě není ohledně žádného z nároků splněna podmínka existence odpovědnostního titulu, pak se soud blíže nezabýval existencí újmy a tvrzenou příčinou souvislostí.

66. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 4x režijního paušálu po 300 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za písemné vyjádření k žalobě a účasti na jednání soudu dne 11. 9. 2023, 14. 5. 2024 a 25. 6. 2024. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšné žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení