10 C 24/2023-191

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalovaného a žalované] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa] o zaplacení 20 569,29 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 20 569,29 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 28. 10. 2022 do zaplacení.

II. Žalovaní jsou povinni nahradit žalobkyni společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 4 095,05 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 4. 11. 2022 domáhala zaplacení částky ve výši 20 569, 26 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že jako provozovatel elektroenergetické distribuční soustavy zplnomocnila pracovníky společnosti [právnická osoba] k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a souvisejícím úkonům. Tito pracovníci dne 12. 11. 2019 kontrolou [číslo] zjistili, že žalovaní na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec], prováděli souběžně několik neoprávněných odběrů elektřiny z elektrizační soustavy. Na daném místě bylo jedno připojovací místo, ze kterého odcházela elektrická energie do vnitřní elektroinstalace jednotlivých objektů žalovaných jako manželů, a to do nemovitosti [adresa], nemovitosti [adresa] a neoprávněné stavby na pozemku parc. [číslo] přičemž neoprávněný odběr elektrické energie souvisí s touto nezkolaudovanou budovou. Žalobkyně dále uvedla, že jednáním žalovaných jí vznikl nárok na náhradu škody jednak ve výši 6 048,08 Kč představující odebranou energii 1 063,4 kWh za dobu od předchozího zjištění neoprávněného odběru dne 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019, kdy byl změřen průtok proudu do objektu, tj. za 18 dní. Výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny provedla žalobkyně na základě následných spotřeb v odběrném místě od 14. 11. 2019 do 9. 12. 2019, a to vynásobením množství odebrané elektrické energie a cenou odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovených pro neoprávněné odběry podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu při ceně 5, 68748 Kč/kWh. Žalobkyně dále požadovala náhradu nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru externí společností [právnická osoba] ve výši 14 521,21 Kč včetně DPH. Tato částka představovala cenu za práce techniků na místě, zajištění jejich potřebné kvalifikace, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, přípravu podkladů a materiálů k samotné práci techniků, a jiné činnosti, které byly nezbytné k provedení kontroly a zjištění, zda se jedná o neoprávněný odběr. Žalobkyně vyúčtovala celkovou částku prvnímu žalovanému ve výši 20 569,29 Kč fakturou [číslo] splatnou 27. 10. 2022. První žalovaný odebíral elektrickou energii bez měření, tedy se připojil do neměřené části v distribuční soustavě, a docházelo zde ke zcizování elektrické energie. Po zjištění byl dne 14. 11. 2019 namontován elektroměr, který pak odběr elektrické energie zaznamenával. Pokud jde o 2. žalovanou, žalobkyně uvedla, že z procesní opatrnosti žaloba směřuje i vůči ní, protože druhá žalovaná bezprostředně po odstranění neoprávněného odběru uzavřela se žalobkyní smlouvu o dodávce elektrické energie. První žalovaný je majitelem pozemku, na němž se nachází objekt s odběrným místem, a má objektivní odpovědnost za stav elektroinstalace. Druhá žalovaná byla majitelem, případně spolumajitelem celého komplexu budov, a následně zřejmě došlo k přepisu odběrného místa na prvního žalovaného. Žalovaní ani přes předžalobní upomínky ze dne 14. 10. 2022 a 26. 10. 2022 ničeho neuhradili.

2. Žalovaní považovali žalobu za nedůvodnou. Uvedli, že tvrzení žalobkyně, že dne 12. 11. 2019 byl v budoucím odběrném místě prováděn neoprávněný odběr, není pravdivé. Podle žalovaných nebyla na odběrném místě před uzavřením smlouvy elektřina odebírána, když do té doby nemovitost nikdo neobýval ani neužíval. Žalovaní sporovali, že by první žalovaný manipuloval s plombou elektroměru, která měla být osazena dne 24. 10. 2019 a při následné kontrole dne 12. 11. 2019 chyběla, a že se dopustil jakéhokoliv trestného jednání. Dále namítali, že nelze dovozovat ani odpovědnost druhé žalované, neboť ta nemůže neustále střežit, zda nedochází k manipulaci v rozvaděči či s plombou na jističi. Žalovaní tvrdili, že pracovníci [právnická osoba] opakovaně vstupovali do areálu [ulice a číslo], [číslo] před datem 12. 11. 2019, aniž by se prokázali zmocněním žalobkyně a oprávněním provádět jakoukoliv kontrolu. Pracovníci uvedené společnosti v minulosti prováděli zásahy do elektroinstalace bez přítomnosti Police ČR a žalovaných. První žalovaný měl v minulosti s pracovníky uvedené společnosti konflikt, neboť se chovali nestandardně, a i v tomto případě nezákonně pořizovali videozáznamy. Žalovaní dále namítali, že nebylo ani zadokumentováno, zda existovala možnost neoprávněného odběru, jaký byl stav rozvaděče v rámci jednotlivých kontrol uvedené společnosti a v jakém stavu jej pracovníci společnosti [právnická osoba] zanechali. Žalovaní měli za to, že vyhodnocení fotodokumentace a videozáznamů náleží výlučně znalci, nikoliv žalobkyni.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že druhá žalovaná byla ke dni 12. 11. 2019 výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], na němž byl postaven dům bez č.p./č.ev. Žalovaní rovněž učinili nesporným, že jsou manželé. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že videozáznam označený č. [číslo] byl prováděn u domu bez č.p./č.ev., postaveného na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 9. 10. 2019 a 24. 10. 2019 je zřejmé, že druhá žalovaná byla v této době výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec].

5. Z projektové dokumentace [právnická osoba] ze září 2018 vyplývá, že vedle pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], se nachází pozemek, na němž stojí budova [adresa]. Podle projektu mělo být na těchto pozemcích vybudováno kabelové vedení nízkého napětí (NN). V rohu pozemku parc. [číslo] měla být ve stávajícím oplocení umístěna kabelová (přípojková) skříň [číslo]. Dále měla být vybudována nová rozpojovací skříň na pozemku parc. [číslo].

6. Z licence [číslo] na distribuci elektřiny dostupné na webové stránce [webová adresa] soud zjistil, že žalobkyně je provozovatelem elektroenergetické distribuční soustavy a držitelem licence na distribuci elektřiny.

7. Z plné moci má soud za prokázané, že žalobkyně zmocnila pracovníky společnosti [právnická osoba] mimo jiné k provádění kontroly odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů elektrické energie a jiných protiprávních jednání, včetně zamezení jejich pokračování, dále k provádění foto a video dokumentace měřícího zařízení zjištění, napojení a rozsahu neoprávněného odběru, měření napětí na svorkovnici elektroměru, měření průtoku na svorkovnici elektroměru a zajišťování předání návrhu na uznání dluhu nebo návrhu žalobkyně k dohodě.

8. Z oznámení o kontrole odběrného místa ze dne 11. 11.2019, protokolu o kontrole odběrného místa, kontrola [číslo] ze dne 12. 11. 2019 a videozáznamů ze dne 11. 11. 2019 a 12. 11. 2019, soud zjistil, že žalobkyní zmocnění pracovníci společnosti [právnická osoba] provedli dne 11. 11. 2019, a zjistili, že se na adrese [adresa žalované], nachází objekt s bytovými domy. Na odběrném místě nebyl namontován elektroměr (viz videozáznamy). Současně zjistili, že v tomto objektu dochází k neoprávněnému odběru elektrické energie z elektrizační soustavy. Při první kontrole dne 11. 11.2019 byl zjištěn odběr elektrické energie bez měřícího zařízení a prosvorkování. V hlavní domovní skříni umístěné ve stávajícím oplocení byly připojeny tři třífázové vývody (3 budovy), laněné vodiče, CY 3 x 50 mm, které byly pod napětím s tím, že vývod [číslo] vedl do rozvaděče na pravé budově. Dne 11. 11. 2019 bylo současně zjištěno napětí a byly změřeny průtoky proudu na třech rozvaděčích (L1-1,5A, L2-10A a L3-16,5A) (viz rovněž videozáznam ze dne 11. 11. 2019 a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa z 11. 11.2019). Elektroměrový rozvaděč byl nepřístupný, a zamčený vlastním zámkem. Pracovníci proto telefonicky kontaktovali prvního žalovaného, který sice přislíbil, že se na místo dostaví. Po hodině čekání pracovníků se pak odmítl dostavit s pracovníky se dohodl na kontrole odběrného místa následujícího dne. Dne 12. 11. 2019 pak první žalovaný pracovníky uvedené společnosti do objektu vpustil, a ti provedli kontrolu [číslo]. V budově bez č.p./č.ev., postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], (což bylo, jak výše uvedeno mezi účastníky nesporné), poté pracovníci po odemčení rozvaděče při uvedené kontrole zjistili na rozvaděčích nulové průtoky s ohledem na to, že v elektrickém rozvaděči bylo prosvorkování rozpojeno. Na přívodních vodičích z HJ 3 × 63 A – B však zůstaly z tohoto prosvorkování svorky. Na hlavním jističi 3 x 63A chyběla oranžová plomba. Poté, co bylo připojení v hlavní domovní skříni na vývodu [číslo] přerušeno odpojením pojistek, byl tento rozvaděč bez napětí (viz rovněž videozáznam ze dne 12. 11. 2019). Tato skutečnost vyvolala značnou nevoli u prvního žalovaného, který pracovníky z objektu vykázal z pozemku. Z videozáznamů je dále patrné, že pracovníci společnosti [právnická osoba] zaznamenávají na videozáznam pouze svoji činnost při zjišťování neoprávněného odběru a hlavní domovní rozvaděč a elektrický rozvaděč.

9. Z podstatného obsahu spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 414/2022, a to konkrétně tří protokolů o kontrole odběrného místa ze dne 8. 10. 2019 a protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 24. 10. 2019 soud zjistil, že již dne 8. 10. 2019 proběhla na adrese [adresa žalované], při které byl zjištěn neoprávněný odběr elektrické energie pro byty č. [číslo] [číslo] [číslo]. Následně dne 24. 10.2019 byl zjištěn další neoprávněný odběr, kdy na nově připraveném odběrném místě byl umístěn kódový zámek a elektrický rozvaděč byl uzamčený. Pracovníci byli poté telefonicky vykázáni prvním žalovaným z objektu a následně byl na kamerový záznam natočen muž, který vypnul v elektrickém rozvaděči hlavní jistič 3 x 63 A. Po příjezdu Policie ČR bylo zjištěno prosvorkování v místě pro elektroměr. Současně zde byla umístěna nelegální pojistková skříň.

10. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 7. 11. 2019 soud zjistil, že druhá žalovaná uzavřela tuto smlouvu pro odběrné místo [ulice], [obec], EAN odběrného místa [číslo] s distribuční sazbou D02d. Smlouva nabyla účinnosti zahájením dodávek elektrické energie žalobkyní do odběrného místa. Podle pracovního příkazu - montáž elektroměru spolu s fotografií byl do tohoto odběrného místa namontován elektroměr dne 15. 11. 2019.

11. Historie spotřeb v odběrném místě potvrzuje, že v budově postavené na pozemku parc. [číslo] na adrese [adresa], byl dne 11. 11. 2019 měřením zjištěn neoprávněný odběr V následujícím období od 14. 11.2019 do 9. 12. 2019 činila spotřeba elektrické energie na tomto místě 59,1 kWh/den.

12. Podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/ 2018 činila v období od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 cena za systémové služby pro účastníky trhu 76,19 Kč/MWh, cena za na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie za odběrné místo 495 Kč/MWh, a cena za dodávku kladné regulační energie 2 350 Kč/MWh. Z cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/ 2018 soud dále zjistil, že sazba a pevná cena distribuce elektřiny pro odběratele elektřiny ze sítí nízkého napětí činila pro sazbu D02d částku 1 750,19 Kč/MWh.

13. Z oznámení ze dne 19. 11. 2019 zjistil, že druhá žalovaná byla upozorněna na to, že při kontrolách na odběrném místě [ulice], [obec], byl pracovníky společnosti [právnická osoba] zjištěn ve dnech 11. 11. 2019 a 12. 11. 2019 neoprávněný odběr elektrické energie. Druhá žalovaná byla vyzvána k prokázání doby trvání neoprávněného odběru a sdělení informací, které mají vliv na výpočet výše náhrady škody. Současně byla upozorněna na možný výpočet škody vzniklé neoprávněným odběrem podle právních předpisů.

14. Soud má z čestného prohlášení ze dne 14. 10. 2022, Rámcové smlouvy o poskytování služeb v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě [číslo] její aktualizované přílohy ze dne 20. 12. 2017, faktury [číslo] ze dne 19. 12. 2019, detailu platby a výpisu z účtu za prokázané, že žalobkyně uzavřela smlouvu se společností [právnická osoba] za účelem zjišťování neoprávněných odběrů touto společností pro žalobkyni. Tato společnost pak žalobkyni za zjištění předmětného neoprávněného odběru vyúčtovala náklady vynaložené na jeho zjištění ve výši 14 521,21 Kč včetně DPH. Žalobkyně tuto částku uvedené společnosti uhradila dne 20. 1. 2020 dle faktury [číslo].

15. Z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny za dobu od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vypočetla celkovou výši škody za neoprávněný odběr elektřiny při spotřebě elektrické energie v daném období ve výši 1 063,4 kWh na částku 6 048,08 Kč vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb, stanovenými pro případ zjištění neoprávněného odběru podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a náklady na zjištění neoprávněného odběru na částku 14 521,21 Kč, celkem tak 20 569,29 Kč.

16. Z předžalobní upomínky ze dne 14. 10. 2022 na prvního žalovaného a předžalobní upomínky ze dne 26. 10. 2022 na druhou žalovanou soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení částky ve výši 20 569,29 Kč do 7 kalendářních dnů od doručení.

17. Fakturou s variabilním symbolem [číslo] ze dne 13. 10. 2022 žalobkyně vyúčtovala žalovaným částku za neoprávněný odběr ve výši celkem 20 569,29 Kč, která sestává z částky představující způsobenou škodu, z nákladů na zjišťování neoprávněného odběru a z daně z elektřiny. Faktura byla splatná dne 27. 10. 2022.

18. Z usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec], ze dne 7. 5. 2020 a ze dne 16. 9. 2022 vyplývá, že byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v přesně nezjištěné době do 12. 11. 2019 na adrese [adresa žalované], z hlavní domovní skříně umístěné na hranici pozemku přináležející k neoznačené novostavbě stojící na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], neoprávněně odebíral elektřinu, což bylo zjištěno dne 12. 11. 2019, resp. 11. 11. 2019, při kontrole odběrného místa, kterou provedli pracovníci společnosti [právnická osoba] pro poškozenou žalobkyni. Z usnesení vyplývá, že v souvislosti s budovami [adresa], [adresa] a novostavby bez č.p. a č.ev. na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie. Důvodem pro odložení věci však byla skutečnost, že se policejnímu orgánu nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující vést trestní stíhání proti konkrétní osobě, nebo nebylo prokázáno, že došlo k odběru elektrické energie v budově novostavby. Ohledně neoprávněného odběru elektrické energie do budov [adresa] v k,ú. [obec] bylo vedeno samostatné trestní řízení, kterého se měl dopustit první žalovaný. Z usnesení ze dne 16. 9. 2022 rovněž vyplývá, že druhá žalovaná uvedla, že k veškerým záležitostem spojeným s nemovitostmi [ulice], [obec] zplnomocnila svého manžela, tj. prvního žalovaného. Smluvní vztah podle Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN mezi žalobkyní a druhou žalovanou vznikl až následně dne 15. 11. 2019.

19. Podle nájemní smlouvy ze dne 31. 8. 2020 druhá žalovaná pronajala v budově bez č.p. a č.ev. postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] mezonetový byt [číslo] s tím, že zmocnila prvního žalovaného ke správě nemovitosti. Skutečnost, že druhá žalovaná zmocnila prvního žalovaného ke správě předmětné nemovitosti, jakož i budov [adresa] v k.ú. [obec] vyplývá, i z trestního oznámení druhé žalované ze dne 24. 10. 2019.

20. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je považoval za nadbytečné s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů. Pokud jde o důkazní návrh žalobkyně svědeckými výpověďmi pracovníků dodavatelské společnosti, kteří prováděli kontroly dne 11. 11. 2019 a 12. 11. 2019, žalobkyně jej ani přes výzvu soudu blíže nedoplnila. Soud přesto tento důkazní návrh považoval za nadbytečný zejména s ohledem na obsah videozáznamů ze dne 11. 11. 2019 a 12. 11. 2019. Z téhož důvodu soud zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem k vyhodnocení fotodokumentace a videozáznamů, neboť toto hodnocení přísluší soudu ve smyslu § 132 o.s.ř.

21. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř. dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

22. V objektu na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], kde se nachází i budovy [adresa] byla na adrese [adresa žalované], aniž by zde byl namontován elektroměr žalobkyně. Vlastníkem uvedeného pozemku je druhá žalovaná, která zmocnila prvního žalovaného jako svého manžela ke správě předmětné nemovitosti, a dále budov [adresa] v k.ú. [obec]. Poprvé byl neoprávněný odběr elektrické energie zjištěn dne 8. 10. 2019 a následně dne 24. 10. 2019. V tento den byl na nově připraveném odběrném místě umístěn kódový zámek a elektrický rozvaděč byl uzamčen. Po příjezdu Policie ČR zde bylo zjištěno prosvorkování v místě pro elektroměr. Tyto neoprávněné odběry však nejsou předmětem tohoto řízení. Následně dne 11. 11. 2019 provedli pracovníci společnosti [právnická osoba] pověřenými žalobkyní opětovně šetření v objektu na adrese na adrese [adresa žalované], kde se nachází i budova č.p. a č.ev. na pozemku parc. [číslo]. Na místě stále nebyl namontován a pracovníci uvedené společnosti zjistili, že opětovně dochází k odběru elektrické energie bez měřícího zařízení a rozvaděč byl prosvorkován. Současně zde bylo dne 11. 11. 2019 zjištěno elektrické napětí a byly změřeny průtoky proudu na třech rozvaděčích (L1-1,5A, L2-10A a L3-16,5A). Vzhledem k tomu, že i tento den byl elektrický rozvaděč uzamčený vlastním zámkem, proběhla po dohodě s prvním žalovaným kontrola odběrného místa až následujícího dne 12. 11. 2019. Mezi účastníky bylo nesporné, že tato kontrola [číslo] proběhla v budově bez č.p./č.ev., postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Při této kontrole pracovníci uvedené společnosti zjistili rozpojené prosvorkování a na přívodních vodičích z HJ 3 × 63 A – B zůstaly z tohoto prosvorkování svorky. Na hlavním jističi 3 x 63A chyběla oranžová plomba. Po přerušení dodávky elektrické energie demontáží pojistek z hlavní domovní skříně, byl uvedený rozvaděč bez napětí. Druhá žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 7. 11. 2019 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro předmětné odběrné místo s distribuční sazbou D02d, a tato smlouva nabyla účinnosti montáží elektroměru dne 15. 11. 2019. Žalobkyně následně zjistila, že v následujícím období od 14. 11.2019 do 9. 12. 2019 činila spotřeba elektrické energie na tomto odběrném místě 59,1 kWh/den, jak je zřejmé z bodu 11. odůvodnění tohoto rozsudku. Z uvedeného vyplývá, že spotřeba neoprávněně odebrané energie činila za dobu od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 celkem 1 063,8 kWh (tj. 18 x 59,1). Žalobkyně za zjištění neoprávněného odběru uhradila společnosti částku 14 521,21 Kč včetně DPH dne 20. 1. 2020 (viz bod 14. odůvodnění tohoto rozsudku). Oba žalovaní byli vyzváni k úhradě způsobené škody ve výši celkem 20 569,29 Kč fakturou [číslo] splatnou dne 27. 10. 2022 a následně upomínkami ze dne 14. 10. 2022 (první žalovaný) a ze dne 26. 10. 2022 (druhá žalovaná). Žalovaní ničeho žalobkyni neuhradili.

23. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném ke dni zjištění neoprávněného odběru, tedy do 12. 11. 2019 (dále jen„ zákon“).

24. Podle § 49 odst. 6 zákona výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav či zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

25. Podle § 51 odst. 1, písm. c) a d) zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Podle odstavce 3 téhož ustanovení při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

26. Soud dále vycházel z vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění účinném k 12. 11. 2019 (dále jen„ vyhláška“), podle jejíhož § 9 odst. 1 při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny. Podle odstavce 2 téhož ustanovení v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8. Podle odstavce 5 téhož ustanovení výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při neoprávněném odběru elektřiny se vypočítá tak, že se výše elektrického příkonu vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4 vynásobí dobou využití 24 hodin a použije se hodnota účiníku rovna jedné. Podle odstavce 6 téhož ustanovení hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběru se stanoví tak, že výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které neoprávněný odběr elektřiny trval. Podle odstavce 9 téhož ustanovení výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž cena neoprávněně odebrané elektřiny je složena z a) ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávku kladné regulační energie, b) ceny za službu distribuční soustavy, kde za složku ceny služby distribuční soustavy na podporu podporovaných zdrojů se použije částka 495 Kč/MWh, a kde se v síti nízkého napětí použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, c) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny. Podle odstavce 12 téhož ustanovení součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

27. Podle § 6 odst. 2 části čtyřicáté sedmé upravující daň z elektřiny zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění účinném k 12. 11. 2019, činila sazba daně (z elektřiny) 28,30 Kč/MWh.

28. V řízení bylo prokázáno, že v objektu na adrese [adresa žalované], resp. v budově bez č.p. a č.ev. na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] docházelo v žalovaném období k neoprávněnému odběru. Jak je zřejmé z videozáznamů zde dne 11. 11. 2019 a 12. 11. 2019, a jednotlivých oznámení o kontrolách, nebyl na budoucím odběrném místě namontován až do 15. 11. 2019 elektroměr (viz pracovní příkaz - montáž elektroměru spolu s fotografií a usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec], ze dne 16. 9. 2022). Přesto až do 11. 11. 2019 docházelo na tomto odběrném místě k odběru elektrické energie z elektrizační soustavy. Po té, co na místě proběhla kontrola dne 24. 10. 2019, byl dne 11. 11. 2019 opětovně zjištěn neoprávněný odběr. Z videozáznamů a oznámení o kontrolách vyplývá, že dne 11. 11. 2019 byly v hlavní domovní skříni objektu umístěné ve stávajícím oplocení připojeny tři třífázové vývody pro tři budovy, které byly pod napětím. Na třech rozvaděčích byly současně zjištěny průtoky proudu (L1-1,5A, L2-10A a L3-16,5A). Přestože byl elektroměrový rozvaděč nepřístupný, a zamčený zámkem, který byl odemčen teprve po příchodu prvního žalovaného dne 12. 11. 2019, byly v budově bez č.p./č.ev., postavené na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], zjištěny svorky po prosvorkování a na hlavním jističi 3 x 63A chyběla oranžová plomba. Po odmontování pojistek z hlavní domovní skříně byl tento rozvaděč bez napětí. Soud má proto za prokázané, že v uvedeném objektu docházelo v době od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 k zakázanému neoprávněnému odběru elektrické energie z distribuční sítě ve smyslu ust. § 51 citovaného zákona ve prospěch žalovaných, kteří tak nehradili skutečnou spotřebu odebrané elektrické energie. V tomto směru je otázkou, proč když pracovníci společnosti [právnická osoba] zjistili v objektu dne 11. 11. 2019 neoprávněný odběr elektrické energie, je první žalovaný odmítl do objektu vpustit, a odložil schůzku na druhý den. Následující den 12. 11. 2019 pak pracovníci uvedené společnosti zjistili již jen pozůstatky po prosvorkování. Nabízí se možné vysvětlení, že první žalovaný tímto svým jednáním umožnil osobě, která rozvaděč prosvorkovala, svorky odstranit. V opačném případě není soudu zřejmé, z jakého jiného důvodu zrušil první žalovaný původně domluvenou schůzku dne 11. 11. 2019 poté, co na něj pracovníci společnosti [právnická osoba] hodinu čekali, a posunul ji na 12. 11. 2019. Nad to uzamčený elektrický rozvaděč byl pracovníkům uvedené společnosti zpřístupněn až po příchodu prvního žalovaného, který tak musel mít k původně prosvorkovanému rozvaděči přístup, na rozdíl od pracovníků společnosti [právnická osoba]. I z usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [obec], ze dne 16. 9. 2022 vyplývá, že došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie v souvislosti s budovami [adresa], [adresa] a novostavby bez č.p. a č.ev. na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. Věc ohledně novostavby byla odložena pouze proto, že se policejnímu orgánu nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující vést trestní stíhání proti konkrétní osobě, nebo nebylo prokázáno, že došlo k odběru elektrické energie právě v budově novostavby. Soud má však za to, že z hlediska energetického zákona č. 458/2000 Sb. tato skutečnost nemá na objektivní odpovědnost za škodu vliv.

29. Pokud jde o námitku žalovaných, že pracovníci společnosti [právnická osoba] neoprávněně zaznamenávali činnost při zjišťování neoprávněného odběru dne 11. 11. 2019 a 12. 11. 2019, pak je nutno konstatovat, že z videozáznamů je zřejmé, že pracovníci této společnosti na ně zaznamenávali pouze svoji činnost při zjišťování předmětného neoprávněného odběru a zařízení žalobkyně zcela v souladu s plnou mocí žalobkyně a ust. § 49 odst. 6 zákona. Vyhodnocení záznamů je pak věcí soudu, který je hodnotil zcela v souladu s ust. § 132 o.s.ř.

30. Ze všech výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že v uvedeném objektu docházelo v době od 24. 10. 2019 do 11. 11. 2019 k zakázanému neoprávněnému odběru elektrické energie z distribuční sítě ve smyslu ust. § 51 citovaného zákona ve prospěch žalovaných, kteří tak nehradili skutečnou spotřebu odebrané elektrické energie. Škoda za neoprávněný odběr vzniká na základě téhož zákonného ustanovení provozovateli distribuční elektrické energie, tedy žalobkyni. Za tuto škodu jsou podle citovaného zákona odpovědění žalovaní, a to druhá žalovaná jako vlastník objektu a první žalovaný jako osoba, která z ní měla prospěch, když je manželem druhé žalované a osobou pověřenou správou objektu. Žalovaní jsou za takto vzniklou škodu odpovědění objektivně, a to i v případě, že je sami nezapříčinili. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2005, sp. zn. 32 Odo 229/2004„ pro vznik odpovědnosti za neoprávněný odběr není nutné prokázat, že zajištění proti neoprávněné manipulaci porušil (tj. zavinil) sám odběratel.“ (viz nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 202/06), případně z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1589/2013 či rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 202/2020:„ …odpovědnost za škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny je dle § 51 energetického zákona pojímána jako objektivní odpovědnost.“ Této odpovědnosti by se žalovaní mohli zprostit pouze v případě, že by prokázali, že neoprávněný odběr způsobila třetí osoba, resp. pracovníci společnosti [právnická osoba], což však i přes poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. v řízení nebylo prokázáno a z provedených důkazů to nevyplývá, jak výše uvedeno.

31. Výše škody spočívá jednak v ceně neoprávněně odebrané energie a jednak v nákladech na zjištění a prokázání neoprávněného odběru.

32. Soud se proto zabýval výší škody, která byla žalobkyni neoprávněným odběrem způsobena, a dospěl k závěru, že při výpočtu výše této škody je třeba vycházet z ust. § 9 odst. 9 vyhlášky neboť v době neoprávněného odběru nebyl v odběrném místě namontován elektroměr a žádný ze žalovaných (druhá žalovaná jako vlastník či první žalovaný jako správce objektu) neměli uzavřenou žádnou účinnou smlouvu o odběru elektrické energie. Soud tuto škodu vypočetl v souladu s citovanou vyhláškou č. 82/2011 Sb., cenovým rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 7/ 2018 a č. 8/ 2018 s připočtením daně z elektřiny dle § 6 zákona č. 261/2007 Sb. Sb., podle nichž činí jednotková cena neoprávněně odebrané energie 4 700,04 Kč a s připočtením 21 % DPH ve výši 987,08 Kč pak celkem 5 687, 4840 Kč/MWh, tj. 5, 68748 Kč/kWh. Po vynásobení této částky celkovým množstvím odebrané elektřiny 1 063,8 kWh (viz bod 22. odůvodnění tohoto rozsudku), pak žalobkyni vznikla škoda ve výši 6 050,34 Kč. Protože však žalobkyně požadovala pouze 6 048,08 Kč, a soud je tímto návrhem vázán (§ 153 odst. 2 o.s.ř.), dospěl soud k závěru, že v této části je žaloba důvodná.

33. Pokud jde o škodu vzniklou žalobkyni vynaložením nákladů na zjištění a prokázání neoprávněného odběru, z bodu 14. odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalobkyně vynaložila na tyto náklady celkem 14 521,21 Kč včetně DPH, neboť ji dne 20. 1. 2020 zaplatila společnosti [právnická osoba] dle faktury [číslo]. Z tohoto důvodu má nárok na jejich úhradu podle § 9 odst. 12 vyhlášky.

34. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud na náhradě škody přiznal žalobkyni částku 20 569,29 Kč (jako součtu 6 048,08 Kč a 14 521,21 Kč) včetně nároku žalobkyně na úrok z prodlení z této částky podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti faktury (výrok I.). Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

35. O nákladech řízení rozhodl soud ve výroku II. rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve věci plně úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady představují soudní poplatek ve výši 823 Kč, a dále a dále paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalobkyni paušální náhradu za 5 úkonů podle § 1 odst. 3, písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), tj. za výzvu žalovaným k plnění, dále za sepis žaloby, vyjádření ze dne 28. 4. 2023 a 2 x účast na jednání ve dnech 5. 4. 2023 a 14. 7. 2023, a to vždy ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky. Dále soud přiznal žalobkyni náhradu hotových výdajů představující cestovné ve výši 886,03 Kč za každou ze dvou cest k soudu [obec] [obec] a zpět (cesta osobním automobilem tov. zn. Škoda Fabia se spotřebou 5,3 l na 100 km při ceně pohonných hmot 41,20 Kč, palivo benzin automobilový 95 oktanů, se sazbou základní náhrady 5,20 Kč za km dle vyhlášky č. 85/2013 Sb., resp. 191/2023 Sb., a počtu 120 km). Celkem tak soud přiznal žalobkyni náklady řízení ve výši 4 095,05 Kč. Třídenní lhůta k plnění pak byla i v tomto případě stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

36. Vzhledem k tomu, že se jedná o společnou povinnost obou žalovaných kteří vystupují na jedné straně, rozhodl soud tak, že žalovaným uložil povinnost zaplatit žalovanou částku a náklady řízení společně a nerozdílně (§ 91 odst. 2 o.s.ř. a § 140 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení