10 C 259/2022-45

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem, v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizována dvě slova] [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 225 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I) Žalovaná je povinna uhradit žalobci 25 000 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku. II) Zamítá se žaloba ve zbývajícím žalobním požadavku na zaplacení 200 000 Kč. III) Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá finančního zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [číslo] [spisová značka]. Konkrétně se žalobce domáhá částky 225 000 Kč. Žalobce uvádí, že naříkané řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu 112 měsíců, zdůrazňuje význam řízení a průtahy, které v řízení nastaly. Rovněž se domáhá zvýšení základní částky odškodnění s ohledem na inflaci, která proběhla od roku [rok]. Žalobce uvádí, že již obdržel od žalované dobrovolné odškodnění ve výši 75 000 Kč, za adekvátní částku odškodnění má však 300 000 Kč, proto žaluje rozdíl právě 225 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. Uvedla, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobce odškodnila částkou 75 000 Kč. Žalovaná ponížila základní částku odškodnění o 25 % z důvodu složitosti řízení, 15 % z důvodu četnosti rozhodování soudů a o 10 % z důvodu sdílené újmy. Základní částku naopak navýšila o 10 % pro význam řízení pro žalobce.

3. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum].

4. Ze spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. [číslo] [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byla podána žaloba žalobci [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] proti žalovanému [anonymizována tři slova]. Jednalo se o žalobu na zaplacení odškodnění v souvislosti se škodou na zdraví ve výši 720 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce [celé jméno žalobce] se konkrétně domáhal úhrady částky 240 000 Kč. V případě žalobce c), tj. [celé jméno žalobce] se jedná o odškodnění za újmu vyvolanou usmrcením paní [jméno] [příjmení], která byla babičkou žalobce. Dne [datum] soud vyzývá žalovaného k vyjádření k žalobě. Žalovaný se vyjadřuje [datum]. Právní zástupce žalobců se vyjadřuje [datum]. Žalovaný se vyjadřuje k stanovisku žalobců [datum]. Jednání je nařízeno pokynem z [datum] na [datum]. Toto jednání se koná, jsou čteny listinné důkazy, jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum], tohoto dne je poté rozsudek vyhlášen. Písemné vyhotovení rozsudku z [datum] je založeno pod číslem listu [anonymizováno]. Žaloba žalobců byla zamítnuta. Žalobci podávají dovolání [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Krajský soud v Brně jakožto soud odvolací rozhoduje [datum] usnesením pod číslem listu [anonymizováno], tímto rozsudek soudu prvého stupně zrušuje a věc mu vrací k dalšímu řízení. Odvolací soud uzavírá, že předchozí rozsudek zakládající odpovědnost žalovaného není pro toto řízení závazný. Soud prvé instance má poskytnout straně žalované poučení dle § 118a odst. 1 týkající se otázky promlčení a doplnění skutkových tvrzení. Dále je vytýkáno, že soud v naříkaném řízení si má zjistit skutkový stav sám, nezávisle tento posoudit. Rozsudek je stranám rozeslán [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzývá žalovaného, aby doplnil svá skutková tvrzení v návaznosti na rozhodnutí odvolacího soudu. Žalovaný doplňuje skutková tvrzení [datum]. Jednání je nařízeno pokynem z [datum] na [datum]. Volaný svědek se z tohoto jednání omlouvá. Jednání je odročeno na [datum], z tohoto jednání se omlouvá právní zástupce žalobců. Jednání je odročeno na [datum]. Toto jednání se koná, je slyšena svědkyně [příjmení] a jednání je odročeno na [datum] za účelem ustanovení a předvolání znalců. Usnesením z [datum] je ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] a usnesením z [datum] ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [jméno]. Ustanovený znalec se omlouvá z nařízeného jednání. V řízení je poté vypracován [datum] doplněk znaleckého posudku ve věci škody na zdraví paní [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], datovaný [datum]. Jednání je k žádosti znalce odročeno na [datum]. Toto jednání se koná. Na tomto je slyšen znalec [příjmení] [jméno] a znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednání je odročeno na [datum] za účelem doplnění dokazování. Soud rozhoduje o znalečném [datum] ve vztahu k oběma znalcům. V řízení je poté vypracován doplněk [číslo] znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], datovaný [datum]. Jednání se koná [datum], jsou čteny listinné důkazy a jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum], tohoto dne je poté rozsudek vyhlášen. Písemné vyhotovení rozsudku je založeno pod číslem listu [anonymizováno], žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobcům žalované částky, tedy konkrétně pokud jde o [celé jméno žalobce] částku 240 000 Kč. Žalovaný se odvolává [datum]. Žalobci se odvolávají proti nákladovému výroku [datum]. Žalobci žádají vydání opravného usnesení [datum]. Soud usnesením z [datum] zamítá návrh na vydání opravného usnesení a výrokem II. opravuje výrok V. rozsudku ve věci samé. [datum] je žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku. Žalovaný se vyjadřuje k odvolání žalobce [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum]. Jednání je nařízeno na [datum], a to v [anonymizováno] [rok]. Právní zástupce žalobce žádá o odročení jednání z důvodu kolize. [datum] se žalobci ještě vyjadřují k odvolání žalovaného. Jednání před odvolacím soudem se koná [datum]. Jednání je odročeno za účelem doplnění tvrzení a důkazních návrhů na [datum]. Žalobci doplňují skutková tvrzení o důkazní návrh podáním ze dne [datum]. Jednání odvolacího soudu se koná [datum], na tomto je vyhlášeno usnesení, kterým se jednání odročuje za účelem výslechu znalců na [datum]. Toto jednání odvolacího soudu se koná, je slyšen znalec [příjmení] [jméno] a [anonymizována dvě slova], jednání je pak odročeno na [datum] za účelem přednesu závěrečných návrhů. Žalobci zakládají závěrečný návrh datovaný [datum]. Jednání odvolacího soudu se koná [datum], na tomto je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení tohoto rozsudku Krajského soudu v Brně z [datum] je založeno pod číslem listu [anonymizováno]. Rozsudek soudu prvé instance je změněn tak, že žaloba všech žalobců je zamítnuta. Dále je rozhodnuto v nákladech řízení. Odvolací soud v odůvodnění uzavřel, že s ohledem na § 420 odst. 1 starého občanského zákoníku žalobci neprokázali porušení právní povinnosti žalovaného jakožto nezbytnou podmínku pro vznik obecné povinnosti za škodu, přičemž se nejedná o naplnění podmínek pro vznik zvláštní odpovědnosti objektivní. Z tohoto důvodu odvolací soud v meritorní části rozsudek soudu prvé instance změnil tak, že žaloby zamítl. Odvolací soud se poté vyjadřuje i k odlišným závěrům, které byly přijaty s ohledem na dřívější rozhodnutí, jehož předmětem bylo posouzení porušení povinnosti při stejném úmrtí stejné osoby. Na tomto rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci [datum]. Žalobci podávají dovolání dne [datum]. Žalovaná se vyjadřuje k podanému dovolání [datum]. Věc je předložena dovolacímu soudu [datum] Nejvyšší soud rozhoduje usnesením z [datum] pod číslem listu [anonymizováno] tak, že se dovolání odmítá. Na tomto rozhodnutí je doložka právní moci [datum]. Žalobci dále podávají ústavní stížnost, o této rozhoduje Ústavní soud usnesením ze dne [datum] pod sp. zn. [ústavní nález] tak, že ústavní stížnost odmítá. Tím naříkané řízení končí.

5. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující.

6. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

7. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

8. Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody.

9. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Pro řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen„ ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 OdpŠk, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

10. Předmětné řízení tak trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy podal žalobu, do [datum], kdy rozhodl ve věci Ústavní soud. Tedy trvalo 9 let a 4 měsíce, což je doba s ohledem na veškeré dále uvedené okolnosti případu nepřiměřená.

11. K uvedenému závěru vede soud vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona, zejména pak vyhodnocení kritéria písmene d) - postupu soudu během řízení. V průběhu řízení lze shledat období několika dílčích průtahů. Konkrétně je tomu v období od [datum], kdy je podána žaloba, do [datum], kdy je vyzván žalovaný k vyjádření k žalobě, tedy kdy k výzvě žalovaného dochází ze strany soudu až po 10 měsících od podání žaloby. Dále je obdobím průtahu období od konce [anonymizováno] [rok], kdy je rozesláno zrušující usnesení Krajského soudu v Brně z [datum], do [datum], kdy soud teprve po osmi měsících od rozeslání rozhodnutí odvolacího soudu vyzývá žalovaného k doplnění tvrzení, jak žádá soud odvolací. Dále je obdobím průtahu období od [datum], kdy soud obdrží požadované vyjádření žalovaného, do [datum], kdy je nařízeno jednání, tedy kdy soudu trvá nařídit jednání po vyjádření žalovaného dobu osmi měsíců, což je rovněž doba nepřiměřená. Posledním obdobím průtahu je pak období od [datum], kdy je věc předložena podruhé s rozhodnutím ve věci samé odvolacímu soudu, do [datum], kdy je nařízeno jednání odvolacího soudu a kdy tedy odvolacímu soudu trvá nařídit jednání 1 rok, což je rovněž doba nepřiměřená. Závěr o nesprávném úředním postupu rovněž podtrhuje to, že první rozhodnutí soudu prvé instance z [datum] bylo zrušeno usnesením odvolacího soudu z [datum] pro vady řízení, konkrétně pro absenci poučení na straně žalované stran doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ohledně vznesené námitky promlčení. Závěr o nepřiměřenosti celkové délky řízení pak vyplývá i z kritéria významu řízení, neboť se jednalo o nárok na odškodnění újmy za úmrtí osoby blízké a i tímto pohledem je nutno konstatovat, že doba 9 let a 4 měsíců je nepřiměřeně dlouhou. Závěr o nepřiměřené délce řízení pak nevyvrací ani hodnocení kritérií ostatních - pokud jde o složitost řízení, pak toto řízení bylo sice zvýšeně složitým po stránce skutkové a právní, rovněž pohledem počtu soudních instancí, nicméně, nikoli natolik, aby toto celkovou délku řízení odůvodnilo jakožto přiměřenou; ani kritérium chování poškozeného v rámci řízení tento závěr nevyvrací, když toto kritérium je k délce řízení neutrálním.

12. Odpovědnostní titul tak je dán.

13. V důsledku porušení práva žalobce na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě tomuto vznikla nemajetková újma (presumovaný vznik újmy žalovaná nevyvracela), kterou je nutno odškodnit v penězích, neboť žádné okolnosti, pro něž by bylo na místě spokojit se v dané věci pouze s konstatováním porušení práva (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), žalovaná netvrdila a ani soud je neshledal.

14. Postup při určení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení stanovil ve své ustálené judikatuře Nejvyšší soud. Zdůraznil, že pro zachování jednotnosti rozhodování ve věcech odškodnění za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je nezbytné, aby soudy ve svých rozsudcích podrobně vysvětlily, z jaké základní částky odškodnění vyšly a jakým způsobem, včetně procentního vyjádření, zohlednily kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk při určení konečné výše odškodnění (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Na závěru o výši zadostiučinění by se měla kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk projevit ve stejném poměru, v jakém se podílela na celkové délce řízení; zásadně vhodnou formou tohoto projevu je procentní modifikace základní částky odškodnění za (celé) řízení (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z konstantní judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Nejvyššího soudu (viz např. rozsudky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky a dále pak za každý další rok řízení.

15. Za posuzované řízení v délce trvání 9 let a 4 měsíců tak soud přiznal žalobci základní částku ve výši 125 000 Kč, když vycházel z částky 15 000 Kč za první dva roky řízení (každé soudní řízení musí trvat určitou dobu, přičemž nemajetková újma v prvních letech trvání řízení není příliš závažná), a z částky 15 000 Kč za každý další rok řízení, tj. z částky 1 250 Kč za každý další měsíc řízení. Tuto částku zvolil soud s ohledem na to, že celková délka řízení nebyla sice přiměřená, ale zároveň neshledal soud důvody pro závěr, že je ve věci na místě vyjít z vyšší částky základního ročního odškodnění, když toto je dle ustálené judikatury přiznáváno až za řízení přesahující dobu 10 let dobu trvání řízení nebo za řízení, kde toto odůvodňuje výjimečné vyhodnocení některého z kritérií dle 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk., což zde soud neshledal. K těmto jednotlivým kritériím se soud podrobně vyjadřuje níže, a příp. pro tyto základní částku odškodnění modifikuje – soud nicméně nedospěl k závěru, že by se některé z těchto kritérií na celkové délce řízení podílelo natolik zásadní měrou (výjimečně), že by toto mělo být zohledněno ještě navíc (vedle modifikace) tím, že bude navýšena i samotná základní částka ročního odškodnění.

16. Z rozsudku velkého senátu ESLP ve věci Apicella proti Itálii lze vyčíst, že ESLP považuje za přiměřené, pokud je vnitrostátním orgánem přiznáno poškozenému asi 45 % částky, kterou by přiznal sám (srovnej Stanovisko, bod [anonymizováno], rozsudek Nejvyššího soud ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Ze Stanoviska přitom vyplývá, že základní částka 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva a dále za každý následující rok trvání nepřiměřeně dlouho vedeného řízení je nastavena výrazně výše než 45 % toho, co za porušení předmětného práva přiznal ve věcech proti České republice Evropský soud pro lidská práva (srov. část [příjmení] Stanoviska a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Částka 15 000 Kč je přitom částkou základní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]) a úvaha o jejím případném zvýšení se odvíjí od posouzení všech okolností daného případu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález]). K možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se Nejvyšší soud vyjadřoval v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se Nejvyšší soud vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Z poslední doby se Nejvyšší soud obdobně k této otázce vyjádřil např. v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], rozsudku ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Přiznanou základní částku proto soud nepovažuje za nepřiměřenou ani s ohledem na to, že stanovisko Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [stanovisko NS] bylo vydáno již dne [datum].

17. Základní částku pak je nutno upravit, a to (předně) v důsledku demonstrativně vypočtených kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk, tj. s přihlédnutím k : b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného: -) V rámci posouzení složitosti řízení je třeba zohlednit skutkovou, právní i procesní stránku řízení a počet soudních instancí (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. b/ OdpŠk) – Naříkané řízení bylo zvýšeně složitým po stránce skutkové a z tohoto důvodu soud základní částku odškodnění ponížil o 10 %. Skutková složitost předmětu řízení se odvíjela zejména od toho, že bylo třeba po skutkové stránce objasnit, zda na straně žalované skutečně došlo k pochybení, které vedlo k úmrtí babičky žalobce v souvislosti s předmětným lékařským zákrokem. Za tímto účelem bylo třeba vypracovat 2 doplňky znaleckých posudků, a to k posudkům, které byly již dříve vypracovány v jiném řízení, v němž byla předmětem zkoumání rovněž otázka pochybení na straně stejného zdravotnického ústavu. V řízení byli rovněž ustanoveni 2 znalci, oba dva byli slyšeni, a to jak soudem prvé instance, tak soudem odvolacím. Pokud jde o procesní složitost řízení, pak tuto soud zhodnotil jakožto běžnou a základní částku odškodnění pro tuto nemodifikuje. Soud však přistoupil k další modifikaci základní částky odškodnění pro právní složitost věci, a to rovněž o dalších 10 %. Toto odůvodňuje zejména to, že po právní stránce se soud musel vypořádat s komplikovanou otázkou odpovědnosti žalované, tedy s tím, zda skutečně došlo na straně žalované k porušení právní povinnosti, ať už obecné či zvláštní. To vše za situace, kdy ve věci již bylo rozhodováno jednou Městským soudem v Brně v jiném řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a kdy předmětem i tamního řízení bylo přezkoumávání stejného porušení povinnosti ze strany zdravotnického ústavu (jakožto příčiny úmrtí paní [jméno] [příjmení], která byla babičkou žalobce). Právní složitost předmětu řízení se pak projevila v tom, že druhé řízení odvolacího soudu bylo opakovaně odročováno právě za účelem vyhodnocení této právní otázky, a to včetně výslechu znalců, a projevilo se v tom, že právě soud odvolací nakonec změnil rozhodnutí soudu prvé instance na základě odlišného právního hodnocení, když rozsudek soudu prvé instance změnil a žaloby všech žalobců zamítl, neboť dospěl k závěru, že ani obecná ani zvláštní odpovědnost za škodu na straně žalované dána není, neboť tato neporušila žádnou ze svých povinností. Komplikované tak bylo vyhodnocení po právní stránce zejména otázky realizace zdravotnického zákroku u babičky žalobce ve vztahu k jejímu úmrtí a k tomu, zda příčinou bylo skutečně pochybení, jak tvrdili žalobci, nebo riziko obvykle spojené s předmětným zdravotnickým zákrokem v kombinaci s ostatními komplikacemi, které nastaly. Soud dále modifikoval základní částku odškodnění i pro počet soudních instancí. K tomuto soud přistoupil však nikoliv proto, že ve věci rozhodoval 2× soud prvé instance a 2× soud odvolací, toto kritérium soud zohlednil naopak v rámci závěru o existenci odpovědnostního titulu, a dále i tím, že pro postup soudu níže navýšil základní částku odškodnění. Pro počet soudních instancí totiž soud ponížil základní částku odškodnění z důvodu, že ve věci rozhodoval i soud dovolací a soud ústavní, konkrétně soud odvolací vydává své rozhodnutí [datum], věc je poté předložena s dovoláním Nejvyššímu soudu, ten ve věci rozhoduje [datum] a žalobci poté podávají ještě ústavní stížnost, o které rozhoduje Ústavní soud [datum]. Fakticky tak pro počet soudních instancí v závěrečné fázi řízení trvá další 3 roky. Nelze souhlasit se žalobcem, že období 2 let, po které byla věc řešena Nejvyšším soudem, je třeba shledat obdobím průtahu, naopak je tato vyjádřením toho, že věc byla po právní stránce komplikovanou a takovouto dobu pro řešení dovolacích otázek Nejvyšším soudem je třeba považovat ještě za akceptovatelnou. Na jednu stranu nelze klást k tíži straně žalující to, že využila všech opravných prostředků včetně prostředků mimořádných a ústavní stížnosti, nicméně nelze ani přičítat k tíži žalované, že se o dobu nezbytnou pro vyřízení takto podaných návrhů řízení nezbytně protáhlo. Jelikož využitím mimořádných opravných prostředků a ústavní stížnosti došlo k prodloužení řízení o dobu 3 let, což je zhruba třetina naříkaného řízení, pak soud přistoupil k ponížení základní částky odškodnění tímto způsobem. -) Jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, resp. zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. c/ OdpŠk). - Žalobce se svým chováním na délce řízení nepodílel ani negativně ani pozitivně, a soud proto základní částku odškodnění pro toto pochybení dál nemodifikuje. -) Kritérium postupu orgánů veřejné moci během řízení (§ 31a odst. 3 písm. d/ OdpŠk) - Soud pro toto kritérium dospěl k závěru o existenci odpovědnostního titulu. Jak uvedeno výše, soud však v řízení shledal období čtyř zásadnějších průtahů, a dále pochybení, spočívající v tom, že prvé rozhodnutí soudu prvé instance bylo odvolacím soudem zrušeno mimo jiné pro vady řízení, spočívající v nedostatku poučení dle § 118a o. s. ř. Nad rámec toho, že pro toto kritérium soud shledal odpovědností titul, pak soud dále pro postup soudu proto navyšuje základní odškodnění o 10 %. Tím je v souhrnu toto kritérium vyčerpáno. -) Významu předmětu řízení pro poškozeného (kritérium podle § 31a odst. 3 písm. e/ OdpŠk) - Evropský soud pro lidská práva tento typ řízení neřadí mezi řízení, kterým přisuzuje zvýšený význam pro účastníky (za řízení se zvýšeným významem pro účastníky jsou považována zejména řízení trestní, opatrovnická, pracovněprávní, o osobním stavu, ve věcech sociálního zabezpečení a týkající se zdraví nebo života). Význam předmětu řízení pro žalobce soud shledal jakožto běžný, když i subjektivně žalobce tento dovozoval fakticky od významu typového. V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že předmětem tohoto řízení nebyl nárok na náhradu škody na zdraví samotného žalobce, ale nárok odvíjející se od škody na zdraví, konkrétně úmrtí babičky žalobce. Ve vztahu k žalobci se tak jednalo o žalobu na náhradu škody, která řízením s typově zvýšeným významem není. V rámci kritéria významu řízení je pak nutno zohlednit i to, zda žalobce újmu vyvolanou délkou řízení s některým z účastníků nesdílel. Žalovaná v tomto směru namítala, že na straně žalující vystupovali další 2 příbuzní žalobce, nicméně soud nedospěl k závěru o tom, že by újmu vyvolanou délkou řízení žalobce s těmito ostatními žalobci sdílel, neboť žalobce se v naříkaném řízení domáhal vlastní náhrady škody vyvolané pouze jemu, tedy nešlo o nárok společný s těmito žalobci, kteří uplatnili své nároky vlastní na nároku zdejšího žalobce formálně nezávislé.

18. Základní odškodnění je tak po zohlednění shora provedených procentních modifikací na místě snížit o 10 % na výsledných 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci již poskytl, jakožto finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení částku 75 000 Kč, před podáním žaloby (o tuto částku žalobce žaloval méně), soud žalobci přiznal nárok na zbývající část finančního zadostiučinění ve výši 25 000 Kč (100 000 – 75 000) a ve zbytku žalobního požadavku co do částky 200 000 Kč (225 000– 25 000) soud žalobu zamítl.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř.; takto prodloužená pariční lhůta odpovídá podmínkám čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná při výplatě peněžních plnění řídí, přičemž soudu současně nejsou známy okolnosti, pro něž by bylo důvodné se domnívat, že stanovení delší lhůty k plnění oproti třídenní lhůtě zákonné může způsobit žalobci jakoukoliv újmu.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

21. V souzeném případě byl žalobce zcela úspěšný, proto má proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, v plné výši, neboť výsledek řízení projevující se tím, že poškozený dosáhne satisfakce uložením povinnosti škůdce nahradit mu nemateriální újmu, lze hodnotit ve smyslu zásad úspěchu ve věci obdobně jako plný úspěch, byť poškozenému nebylo přiznáno jím požadované plnění v celé jeho výši (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]).

22. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v celkové výši 14 342 Kč, která je tvořena: -) soudní poplatek ve výši 2.000 Kč; -) 3x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 3.100 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; žaloba; podání ve věci), tj. celkem 9.300 Kč bez DPH a 11.253 Kč s DPH (dle § 6,7, 9/4a) AT; tarifní hodnota 50 000 Kč dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]); -) 3x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 900 Kč bez DPH a 1.089 Kč s DPH

Poučení