10 C 26/2022-535

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudcem JUDr. Mgr. Alešem Vylamem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] bytem [adresa žalovaného] 2. [celé jméno žalované], narozená dne [datum] bytem [adresa žalované] o náhradu nemajetkové újmy o náhradu škody takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 26 000 Kč proti žalovanému 1., o nemajetkovou újmu za to, že byl žalobce nucen podstupovat martyrium nátlaku a účelově vedených správních řízení, se zamítá.

II. Žaloba o zaplacení částky 26 000 Kč proti žalované 2., o nemajetkovou újmu za to, že byl žalobce nucen podstupovat martyrium nátlaku a účelově vedených správních řízení, se zamítá.

III. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalovanému 1., o nemajetkovou újmu za to, že žalobce je vystaven očerňování a nepravdivým či zkresleným tvrzením na úrovni pomluvy, se zamítá.

IV. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalované 2., o nemajetkovou újmu za to, že žalobce je vystaven očerňování a nepravdivým či zkresleným tvrzením na úrovni pomluvy, se zamítá.

V. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalovanému 1., o nemajetkovou újmu za to, že byly nenapravitelně narušeny sousedské a mezilidské vztahy žalobce, se zamítá.

VI. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalované 2., o nemajetkovou újmu za to, že byly nenapravitelně narušeny sousedské a mezilidské vztahy žalobce, se zamítá.

VII. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalovanému 1., o nemajetkovou újmu za to, že žalobce je vystaven dehonestaci své osoby, včetně dehonestace jeho blízkých, se zamítá.

VIII. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalované 2., o nemajetkovou újmu za to, že žalobce je vystaven dehonestaci své osoby, včetně dehonestace jeho blízkých, se zamítá.

IX. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalovanému 1., o nemajetkovou újmu za to, že žalobce je nucen jednat nad míru obecnou s úřady, věnovat volný čas a náklady na nahlížení do spisů, investovat energii a finance do písemností, tisku, včetně neustálého dokumentování jakéhokoli dění a skutečností nad míru života běžného občana, se zamítá.

X. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalované 2., o nemajetkovou újmu za to, že žalobce je nucen jednat nad míru obecnou s úřady, věnovat volný čas a náklady na nahlížení do spisů, investovat energii a finance do písemností, tisku, včetně neustálého dokumentování jakéhokoli dění a skutečností nad míru života běžného občana, se zamítá.

XI. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalovanému 1., o nemajetkovou újmu za to, že správní řízení a neustálá obrana majetku negativně zasáhla do rodinných vazeb a možnosti věnování se rodině žalobce, se zamítá.

XII. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalované 2., o nemajetkovou újmu za to, že správní řízení a neustálá obrana majetku negativně zasáhla do rodinných vazeb a možnosti věnování se rodině žalobce, se zamítá.

XIII. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalovanému 1., o nemajetkovou újmu za to, že správní řízení a neustálá obrana majetku zvlášť citlivě omezila péči o vnoučata žalobce, se zamítá.

XIV. Žaloba o zaplacení částky 4 000 Kč proti žalované 2., o nemajetkovou újmu za to, že správní řízení a neustálá obrana majetku zvlášť citlivě omezila péči o vnoučata žalobce, se zamítá.

XV. Žaloba o zaplacení škody ve výši 500 000 Kč proti žalovanému 1., se zamítá. XVI. Žaloba o zaplacení škody ve výši 500 000 Kč proti žalované 2., se zamítá. XVII. Žaloba o určení, že se žalovaný 1. aktivně účastnil na podvodu s pozemky v kat. území [obec], se zamítá. XVIII. Žaloba o určení, že se žalovaná 2. aktivně účastnila na podvodu s pozemky v kat. území [obec], se zamítá. XIX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou (doplněnou následně dalšími podáním a upřesněnou na výzvu soudu) domáhá zaplacení nemajetkové újmy, náhrady škody a určení (do vyloučení věcí žalovaného 1. a žalované 2.) po třech žalovaných. Na samém počátku bylo ze strany žalobce vnímána komplikace vůči němu jako stavebníkovi, a to v existující komunikaci a jejím dopravním zpřístupněním, následně bylo zjištěno, že se komplikace budou týkat i vztahu se [právnická osoba] [obec], ačkoliv si žalobce stejně jako jeho sousedka [jméno] [příjmení] nechali vypracovat geometrický plán (GP), nedošlo k dohodě, ani o odprodeji výkupu či směně s obcí, následovali komplikace s elektrickým vedením, s připojením k internetu, v průběhu správních řízení došlo k nestandardním poučením členů zastupitelstva, o nutnosti negace souhlasného prohlášení o shodě na průběhu hranic pozemků.

2. Žalobce se domnívá, že starosta obce využil příležitosti a osobních známostí ke zvrácení pro něj nepříznivého stavu nakládání s obecními pozemky, žalovaný [celé jméno žalovaného] využil své autority a přesvědčil vlastníka pozemku parc. [číslo] [titul] [jméno] [příjmení], aby si posunul označenou hranici ve svůj prospěch, pokud by měla nabýt účinnosti současná pracovníky katastrálního úřadu prosazovaná verze zpřesnění obnovy katastrálního operátu, značná část pozemku žalobce zanikne. Je zřejmé, že negaci předmětných GP byla vytvořena záminka uplatnění nároku na zábor sousedních pozemků. Obec podle žalobce měří dvojím metrem, zdůvodnění svého jednání uplatnil [celé jméno žalovaného] pod záminkou, že je historicky nesprávné polohové určení horní části operátu lokality [ulice], tím by však vlastníci ve spodní části byli násilně okradeni o část svých pozemků. Aktem obce z iniciativy starosty a pracovníků katastrálního úřadu (žalovaných) došlo k jednostrannému zneplatnění právoplatné smlouvy a obec se pokusila o konfiskaci předmětných soukromých pozemků proti vůli oprávněných vlastníků. Usnesení obce vnímá žalobce jako akt zlovůle a neskrývané agrese. Dlouhodobým absolvováním pozemkového martyria žalobce pronikl pod povrch věci, v obci dochází k přelévání čerpaných nákladů, projektování je na oko, úřední osoby zneužívají prostředku správního řízení, umí obratně a zkušeně přikrýt kompromitující vady řízení, manipulují s fakty, znají nedostatky systému, které využívají ve svůj prospěch. Ukončení veškerých vedených řízení správních i soudních jsou, co do délky procesu, zcela nepředvídatelná. psychické vypětí a ztráta, zmaření podnikatelského záměru je v této vypjaté a ekonomicky složité době o to citelnější. Z dosavadního vývoje lze dovodit, že i s touto okolností jako součástí Psychického nátlaku obec účelově kalkuluje. Žalobce je dlouhodobě vystaven diskriminačnímu a šikanóznímu jednání včetně výhružek exekucí, jeho kvalita bydlení je zatížena nestandardními a nedůstojnými podmínkami, nedostatkem dopravní a ostatní infrastruktury, je nucen postupovat martyriu nátlaku a účelově vedených správních řízení, účelovým ovlivňováním veřejného mínění a orgánů obce ze strany starosty včetně očerňování a nepravdivých či zkreslených tvrzení na úrovni pomluvy byly nenapravitelně narušeny mezilidské a sousedské vztahy, žalobce je dehonestován, stejně tak jeho blízcí, čelí dlouhodobě poškozování práva na ochranu osobnosti, především důstojnosti jména, cti, vážnosti a soukromí a místo klidné držby je nucen z pozice ochránce svého řádně nabytého majetku věnovat enormní míru času jeho obraně, studiu podkladů a právních ustanovení, dokumentovat dění, což negativní zasáhlo do jeho rodinných vazeb, věnování se rodině, zejména omezila péči o vnoučata a žalovaný tuto nemajetkovou újmu vyčíslil částkou, za kterou požaduje zadostiučinění. Po upřesnění podaného návrhu žalobce vymezil 11 tvrzených skutků, a to následujících (z toho proti žalovaným uvedených ve výrocích tohoto rozsudku): 1. že je dlouhodobě vystaven soustavným útokům iniciovaných ze strany starosty obce, [jméno] [příjmení], 2. že je dlouhodobě vystaven diskriminačnímu a šikanóznímu jednání, včetně vyhrožováním exekucí, 3. že kvalita jeho bydlení je zatížena nestandardními a nedůstojnými podmínkami, nestandardním nedostatkem dopravní a ostatní infrastruktury, 4. že je nucen podstupovat martýrium nátlaku a účelově vedených správních řízení, 5. že je vystaven očerňování a nepravdivým či zkresleným tvrzením na úrovni pomluvy, 6. že byly nenapravitelně narušeny sousedské a mezilidské vztahy, 7. že je vystaven dehonestaci své osoby, včetně dehonestace jeho blízkých, 8. že čelí dlouhodobě poškozování práva na ochranu osobnosti, především důstojnosti, jména, cti, vážnosti a soukromí, 9. že je nucen jednat nad míru obecnou s úřady, věnovat volný čas a náklady na nahlížení do spisů, investovat energii a finance do písemností, tisku, včetně neustálého dokumentování jakéhokoli dění a skutečností nad míru života běžného občana, 10. že správní řízení a neustálá obrana majetku negativně zasáhla do rodinných vazeb a možnosti věnování se rodině 11. že správní řízení a neustálá obrana majetku zvlášť citlivě omezila péči o vnoučata.

3. Ke svým tvrzením doložil důkazy, zdůraznil, že důsledkem sporu ve věci je polohové určení obecního pozemku parc. [číslo] v kat. území [obec] v lokalitě [ulice], z důkazního materiálu je zřejmé, že žalovaní vyvinuli interně dohodnutý společný postup soustředěný nátlak na žalobce za účelem zamaskování zanedbání správy svěřeného majetku, je snaha o vyvlastnění části pozemku žalobce, navíc právní zastoupení ze strany obce je finančně kryto z veřejných prostředků na základě předem sjednaných směnečných příkazů a je prováděno nestandardními finančními operacemi. Komunikace se nachází na pozemcích ve vlastnictví soukromých osob a jako zásadní komplikace byla prezentována skutečnost, že tato komunikace vede i přes pozemek neznámého vlastníka [jméno] [příjmení]. Tento stav posloužil obci jako pádný argument nevyhovět žádostem žalobce na řádné a do budoucna bezkonfliktní dopravní napojení lokality [ulice]. Obci bylo známo minimálně již od roku 2012, kde si nechal zaměřit svůj pozemek paní [jméno] [příjmení], že obecní pozemek parc. [číslo] užívají bezesmluvně sousední vlastníci a tento pozemek vedený v katastru nemovitostí jako ostatní plocha a komunikace, neslouží potřebám občanů obce. Účastníkem řízení byl i starosta obce, kdy dne [datum] byl stvrzen jeho podpisem v souhlasném prohlášení.

4. Veškerá snaha žalobce narážela na neochotu věc konstruktivně řešit, po bezvýsledném vyčerpání dostupných občanských možností, tj. účasti na jednání zastupitelstva obce, vyvolání úředního jednání, návrhu na odprodej a směnu, žádosti o změnu v dopravní infrastruktuře a nesčetných osobních ústních jednání, se žalobce kategoricky vymezil proti neochotě konstruktivně jednat ve věci účelové komunikace a proti snaze přenést tíhu veřejného užívání pozemku na jeho soukromý pozemek, tento proto znepřístupnil pro vlastní potřebu a uložil zde dříví a stavební materiál. Obec na to reagovala ultimativní výzvou k odstranění překážky a výhružkou práva exekutivního výkonu.

5. V roce 2019 byla zahájena obnova katastrálního operátu v kat. území [obec], a to kromě jiného i žalovanými [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného], žalobce informoval o existenci GP, starosta obce hranice odsouhlasil a nerozporoval, následně však sdělila žalovaná 2. žalobci, že bude vyzván k novému odsouhlasení hranic a bylo zahájeno správní řízení k odstranění pevné překážky. V tom shledává žalobce komplexní tlak ze strany všech místních zainteresovaných správních úřadů, odboru dopravy, katastrálního úřadu a úřadu stavebního. Samotné řízení bylo vedeno tendenčně a cíleně, námitky a vyjádření žalobce byly zjevně ignorovány, vznikla tak situace, že na jedné straně byl vymezen prostor řádně geometricky zaměřenými pozemky, na protilehlé straně byla dlouhodobě tolerovaná hranice užívání dalších vlastníků, kterou obec paradoxně bez námitek uznala. Právní zástupce tuto změnu názorů prezentoval na základě podvodného zaměření a zabrání části obecního pozemku žalobcem, čímž je žalobce v očích veřejnosti dehonestován jako podvodník a usurpátor obecního majetku, což sebou nese nejen negativní vnímání jeho osobnosti veřejností, ale přenáší se i na jeho blízké. Za účelem zajištění hladkého průběhu jednání zastupitelstva byla iniciována pracovní schůzka zastupitelstva a žalovaných, kteří zastupitelstvo„ poučili, co je třeba učinit, aby mohli označit doposud nespornou hranici za spornou, a to za použití termínu negace souhlasného prohlášení“. Žalobce z toho dovozuje, že zastupitelé byli na pracovní schůzce prokazatelně ovlivněni výkladem pracovníků katastrálního úřadu (KÚ) – žalovaných, uvěřili jejich autoritě a nechali se do výše uvedeného nezákonného postupu naivně vmanipulovat. Účelem účasti pracovníků KÚ byl záměr vytvořit si záminku k následnému dodatečnému šetření, prosazení negace souhlasného prohlášení, což v konečném důsledku umožnilo KÚ zrealizovat dle předem připraveného scénáře nové šetření, zakončené zápisem spornosti hranice u pozemku žalobce. Nastala tak zcela paradoxní situace, kdy žalobce a vlastník [jméno] [příjmení], kteří si v minulosti řádně opatřili zaměření pozemku, mají mít označenou hranici jako spornou a naopak ti, kteří své pozemky zaměřit nenechali, mají hranici nezpochybnitelnou. V tomto kontextu byla pošlapána právní hodnota a smysl souhlasného prohlášení prezentované jako nezpochybnitelná právní jistota určení hranice pozemku do budoucna. Následně byl žalobce nestandardně vyzván k novému zjišťování průběhu hranic, místní šetření řídili přímo žalovaní a hranice byla i přes nesouhlasné námitky žalobce a většiny dotčených sousedních vlastníků prohlášena za spornou. Žalovaný přesvědčil za přítomnosti všech účastníků [titul] [jméno] [příjmení], aby si posunul hranici svého pozemku, kterou měl pro účel tohoto jednání zřetelně označenou v terénu ve svůj prospěch, na úkor pozemku parc. [číslo]. Tím narušil historickou do té doby všemi sousedy uznávanou držbu a ze zjištných důvodů následně posunul značení parc. [číslo] až na konec hranice pozemku parc. [číslo]. Hranice jeho pozemku se setkala s hranicí pozemku paní [příjmení], zaměřenou GP, a pokud by měla nabýt účinnosti tato katastrálním úřadem prosazovaná verze zpřesnění obnovy katastrálního operátu, pak značná část pozemku parc. [číslo] prakticky zanikne ještě ve větším rozsahu, než tomu bylo dosud.

6. Z uvedeného a následného vývoje události je zřejmé, že negaci předmětných geometrických plánů byla předem plánovaně vytvořena záminka k realizaci zvýšeného tlaku na žalobce, účelovým prosazením spornosti hranice a uplatnění nároku na zábor napadených sousedních pozemků prostřednictvím následného oddělení částí pozemků parc. [číslo]. Účelem je podle žalobce zinscenovaná společná snaha všech aktérů jednostranně zneplatnit s odstupem 2 let u paní [příjmení] 7 let, od podpisu souhlasného prohlášení listinu, umožnit zpochybnění hranic pozemku a zastřít nehospodárné nakládání s obecními pozemky. Ze strany pracovníků KÚ se prokazatelně jedná o zneužití pravomoci úřední osoby, překročení kompetencí a zneužití autority úřední osoby k úmyslnému ovlivnění rozhodování členů zastupitelstva [obec]. Návrh zjišťování hranic nebyl vypracován dle metodiky a sporná hranice byla posunuta svévolně. Žalobce se důvodně domnívá, že motivem tohoto nestandardního jednání pracovníků KÚ je snaha o bezproblémové napasování nově vznikající mapy intravilánu obce na v minulosti zpracovanou katastrální mapu extravilánu katastrálního území platnou od [datum], kdy při převodu dřívější mapy došlo k posunu hranic některých pozemků, žalobce je nucen jít při neustálé obhajobě a při zajišťování důkazů daleko za hranici aktivit běžného občana obce, do této pozice byl žalobce donucen nedobrovolně, pouze z důvodu ochrany svého majetku a žalovaní využívají výhody svého úředního postavení k ovlivnění veřejného mínění, úmyslným a účelovým zpochybňováním vlastnictví a polohového určení pozemku v lokalitě [ulice] a zneužívají ji k dehonestaci osoby žalobce. Skutečnost, že obec změnila názor zcela eliminuje princip předvídatelnosti a legitimního očekávání. Ze dne na den se změnilo vnímání a uplatňování vlastnických práv k pozemkům, pomocí dezinformací, účelovým zahájením či vstupem do správních řízení, prostřednictvím právního zástupce obec realizovala komplexní kampaň zaměřenou proti snaze žalobce o sjednání bezkonfliktního zajištění komunikačního napojení lokality [ulice], včetně řádného a hospodárného užívání obecních pozemků. Žalobce je nucen čelit intrikám a nepravdivým vyjádřením, do správního řízení o odstranění pevné překážky byly doloženy žalovanou obcí stížnosti občanů, které nepravdivě popisují bránění pozůstalým k přístupu k místnímu hřbitovu a ve své podstatě nabádají k nevraživosti vůči žalobce, zvláště citlivě zapůsobila tato dezinformace především na starší spoluobčany, situace eskalovala tak, že senioři, kteří ve skutečnosti zkratku přes pozemek žalobce pro terénní obtížnosti vůbec neužívali, přestali žalobci odpovídat na pozdrav. Blízcí žalobce z řad jeho rodinných příslušníků a známých jsou obtěžováni dotazy na chování žalobce. Věc není prezentována jako plnění si občanské povinnosti ochrany majetku, ale jako podvodné jednání a zcizení obecního pozemku. Zatajování informací, jejich nepravdivě tak, že žalobce prostřednictvím podvodného zaměření pozemku geodetem [titul] [jméno] [příjmení] zabral obecní pozemek a ten si přivlastnil na úkor obce. Tato tvrzení na úrovni pomluvy jsou prezentována veřejně za účelem očernění osoby žalobce. Za hlavní oblast, kdy byl žalobce vystaven nestandardnímu, nerovnému a diskriminačnímu přístupu, je zejména svoz TDO – údržba a sjízdnost dopravního napojení, napojení infrastruktury, uplatnění stavební uzávěry, modernizace a rozšíření veřejného osvětlení, vodovodní přípojka, chodníky v obci, údržba pozemku, veřejné mínění a nakládání s veřejnými financemi. Výši nemajetkové újmy vyčíslil žalobce součinem ztraceného času a výší odůvodněnou hodinou sazbou, při jednání ve věci přístupové komunikace a ve věci vedené správního řízení o odstranění pevné překážky, čas i v případě přístřešku pro zemědělkou, lesnickou činnost a skladování sena a dříví a zpřesnění katastru, jednání, konzultace, uplatnění připomínek a stanovisek zabezpečení služeb a napojení infrastruktury.

7. Následně žalobce rozšířil žalobu o nárok na zaplacení škody spočívající ve znehodnocení jeho pozemku a určení, že se žalovaní aktivně účastnili na podvodu s pozemky v kat. území [obec].

8. Žalovaní se žalobou nesouhlasí, tuto neuznávají, žalovaný 1. při tvorbě nové digitální katastrální mapy a při zjišťování hranic v kat. území [obec] jednal za KÚ jako pracovník ve služebním poměru, s řádným pověřením od svých nadřízených, nejednal jako soukromá osoba ani s nekalými úmysly. Pokud se žalobce domnívá, že mu byla způsobena škoda, měl by se domáhat nároku vůči České republice. Důvodem zjišťování průběhu hranic pozemků nebylo svévolné zaujetí vůči občanům [územní celek] [část obce], ale obnova katastrálního operátu, zahájení obnovy oznamuje vlastníkům obec prostřednictvím úřední desky, vlastníci jsou ke zjišťování hranic zváni pozvánkou doručenou předem tak, aby zjišťování hranic týkající se jejich nemovitostí v kat. území mohlo proběhnout v jeden den. V intravilánu kat. území [obec] došlo k lokální deformaci katastrální mapy, a to zejména v lokalitě kolem cesty parc. [číslo]. [Titul] [příjmení] ve svých měřeních, GP a záznamech vycházel ze zobrazení v katastrální mapě bez zohlednění skutečného průběhu hranice cesty v terénu a při vytyčení hranice nezobrazil již několik desítek let oplocený pozemek a nezohlednil další skutečnosti. Během zjišťování hranic předsedkyně komise (žalovaná 2.) zjistila skutečnost, že při respektování vytyčení severovýchodní hranice cesty dle výše uvedených záznamů podrobného měření a GP a současně při respektování několik desítek let trvalým způsobem označené jihovýchodní hranice cesty se šířka cesty zmenší na 50 cm. Tato situace byla řešena s ředitelem [stát. instituce], vedoucím metodiky a kontroly KÚ pro [územní celek] a byla iniciovaná schůzka se závěry, že komise musí respektovat společnou vůli sousedních vlastníků. Dřívější zapsané upřesnění na průběhu společné hranice, pokud na něm vlastníci i při zjišťování hranic trvají, souhlas na původním zapsaném upřesnění společné hranice mohou jeden nebo oba vlastníci odvolat při zjišťování hranic v terénu, a pokud dojde k rozporu mezi tvrzením účastníků při zjišťování hranic, vyznačí se ve výsledcích zjišťování průběhu hranic a obnoveného katastrálního operátu jako sporné. O průběhu dalších hranic pak rozhodne soud, pokud hranice zůstane spornou.

9. Nárok neuznala ani žalovaná 2. Důvodem zjišťování průběhu hranic pozemku nebylo svévolné zaujetí vůči občanům [územní celek], ale obnova katastrálního operátu v lokalitě technicky nevyhovujícími a s málo přesnými mapami, v této části kat. území [obec] byla katastrální mapa transformována do souřadnicového systému svatoštěpánského, tj. původního systému, ve kterém mapa v 1. polovině 19. století vznikla, ostatní správní řízení uváděná v žalobě nemají s osobou žalované 2. žádnou spojitost a jejich rozsah je značně ovlivněn jednáním samotného žalobce např. při provádění stavby rodinného domu. V lokalitě s technicky nevyhovujícími a málo přesnými mapami jsou výsledky zeměměřických činností ovlivněny nekvalitou mapy a za určitých okolností, např. historickou neznalostí vlastníka okolních vlastnických poměrů, snahou trvat za každou cenu na výměře pozemku ze strany vlastníka, může být důvodem ke vzniku sousedských sporů. Zjišťování hranic a celá obnova katastrálního operátu novým mapováním se řídí katastrálním zákonem a katastrální vyhláškou, zákonem o zeměměřictví a správním řádem. Podle návodu pro obnovu katastrálního operátu bylo [stát. instituce] povinné vypracovat mimo jiné projekt, který předkládalo ke schválení vedení KÚ pro [kraj] a Zeměměřickému katastrálnímu inspektorátu (ZKI) v [obec] s časovým harmonogramem, ve kterém jsou stanoveny základní termíny pro činnosti vykonávané podle výše uvedených předpisů. Zahájení obnovy katastrálního operátu novým mapováním vlastníkům oznamuje obec prostřednictvím úřední desky a způsobem obvyklým v nejpozději 2 měsíce před zahájením obnovy a následně s upřesněním termínu na oznámení o zahájení obnovy jsou vlastníci upozorněni na povinnosti vlastníků nemovitostí. Komise pro zjišťování hranic pozemků pro nové mapování zjišťuje průběh vlastnických hranic a hranic druhů pozemků a nezabývá se a nehodnotí nepravdivá či zkreslená tvrzení na úrovni pomluvy. S žalobcem se žalovaná poprvé setkala 15. 7. 2019 při zjišťování průběhu hranic jeho pozemku v terénu. Žalovaná před zjišťováním hranic žalobce, ani jeho sousedy neznala, účastnila se úvodního seznámení občanů s důvodem nového mapování, před zahájením prací na obnově katastrálního operátu, žalobce byl pozván pouze na zjišťování průběhu hranice svého vlastnictví na 15. 7. 2019 a dále na dodatečné šetření 31. 10. 2019, navíc žalovaná v květnu v roce 2020 odešla do starobního důchodu a další činnosti v rámci zjišťování hranic pro nové mapování se již od května 2020 nezúčastnila. Pokud jde o situaci, tato byla taková, že hranice na straně pana [příjmení] je tvořena stávajícím plotem, pocházejícím dle jeho vyjádření ze 60. let minulého století a na straně pana žalobce znaky z plastu, přibližně z roku 2017 v rámci zpracování GP [číslo] [rok], šířka parcely [číslo], zobrazená v katastrální mapě, digitalizované v souřadnicovém systému bývalého pozemkového katastru svatoštěpánském, platné v době zjišťování průběhu hranic se pohybovala v rozsahu 2,4 – 2,9 m a šířka se v tomto úseku zužovala v určitém místě na 0,2 m. Respektování znaků z plastu jako hranici a současné respektování stávajícího oplocení jako druhé hranice znemožňovalo prakticky užívání komunikace, což se v terénu fakticky stalo. Na základě pohledové kontroly komise pro zjišťování průběhu hranic pro nové mapování v té době jako předsedkyně, bylo zjištěno, že vyšetřený skutečný stav hranice neodpovídá zobrazení v tehdy platné mapě katastru nemovitostí. Jako předsedkyně komise zjišťování hranic pro nové mapování ještě před šetřením hranic seznámila s celou situací své nadřízené, a to [titul] [jméno] [příjmení] a tehdejšího ředitele [celé jméno žalovaného]. Ten požádal ředitele KÚ pro [kraj] o schůzku za účasti zástupců oddělení metodiky a kontroly a ZKI s tím, že pokud dojde k rozporu mezi tvrzeními vlastníků při zjišťování hranic v obnoveném katastrálním operátu budou hranice vyznačeny jako sporné. Zásadně žalovaná 2. nesouhlasí s tím, aby byla označena jako aktér. V rámci dodatečného zjišťování hranic nezneužila žalovaná 2. svého úředního postavení, ani nejednala na zakázku obce za účelem maskování nehospodárného nakládání s majetkem. Podle žalované 2. pan žalobce vnímá všechny úřední osoby, se kterými se setkává v úředních věcech jako zatížené přátelskými, příp. osobními vazbami, zřejmě vždy v neprospěch žalobce, což se nezakládá na pravdě. Sama žalovaná 2. vystupovala jako pracovník ve služebním poměru s řádným pověřením od svých nadřízených, nejednala jako soukromá osoba, ani s nekalými úmysly, ze kterých ji žalobce obviňuje, necítí se vinna z žádných bodů uvedených v žalobě a z tohoto důvodu navrhla, aby soud žalobu zamítl.

10. Soud opakovaně účastníky při jednání poučil, že je třeba rozlišovat procesní postupy v rámci soudního řízení, pokud je podána žaloba na plnění, žaloba na určení, příp. pokud má být přezkoumán postup správního orgánu či správní rozhodnutí. V předmětné věci zvolil žalobce v převážné části, s výjimkou žaloby na určení o aktivní účasti na podvodu, žalobu na plnění, a to nemajetkové újmy. Žalobce, ostatně však i žalovaní, se poměrně široce vyjadřovali k jednotlivým uvedeným skutečnostem, s tím, že soud respektuje právo žalobce uvádět jakékoliv skutkové okolnosti a označovat důkazy, stejně tak právo žalovaných na procesní obranu. Soud opakovaně účastníkům sdělil, že problematika nemajetkové újmy je skutkově i právně složitou oblastí práva, a že pokud účastníci tvrdí rozhodné skutečnosti nad rámec k předmětu řízení, příp. naopak některé skutečnosti netvrdí, pak soud v případě chybějících tvrzení účastníky poučí ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř., příp. pokud některá skutková tvrzení jdou nad rámec předmětu řízení a směřují zejména do přezkumu správních rozhodnutí a procesních postupů, příp. směřují k prokázání vlastnického práva v řízení o žalobě o určení vlastnictví, pak soud k těmto tvrzením nepřihlížel a neprovedl ani důkazy, které směřovaly právě k ochraně vlastnického práva, pokud by byla podána žaloba na určení vlastnictví, příp. pokud směřovaly k přezkumu správních rozhodnutí a nesprávných úředních postupů. Soud proto žalobce vyzval ke každému skutku k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů, provedl potřebné důkazy ke každému ze skutků, dal možnost se žalovaným vyjádřit, aniž by však žalované poučoval o stejné procesní povinnosti, protože u všech skutků směřovalo poučení pouze k žalobci podle § 118a o. s. ř. Vzhledem k tomu, že žalobce si tuto povinnost nesplnil, pak již nevyzýval soud ke splnění této povinnosti žalované. Z tohoto důvodu si dovoluje soud provést malý exkurz.

11. Činnost výkonné moci ve státě zabezpečuje zejména veřejná správa, tato spočívá v realizaci norem práva správního v jednotlivých oblastech a úsecích veřejné správy, která tvoří ucelený systém v rámci její organizace a kompetence. Realizace veřejné správy je formou správních aktů, jakož to veřejně mocenské akty procesu praktické realizace funkce veřejné správy, tyto jsou vydávány na základě zákonů a k jejich provedení. Orgány veřejné správy zajišťující správu na úseku katastru nemovitostí byly vymezeny zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech s tím, že ústředním orgánem státní správy na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí je Český úřad zeměměřický a katastrální, v rámci územních obvodů v několika přesně stanovených krajů vykonávají působnosti zeměměřické a katastrální inspektoráty a pro jednotlivé kraje pak správní úřady v územní působnosti – katastrální úřady, které vykonávají správu na úseku katastru nemovitostí prostřednictvím svých katastrálních pracovišť. Ty kromě jiného revidují soulad katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu, s čímž souvisí vyznačování změn v údajích v katastrálním operátu. Povinností KÚ je zabezpečit i obnovu katastrálního operátu, zahájit obnovu je pro příslušný KÚ povinen bez návrhu z úřední povinnosti s následným oznámením obci, na jejímž území bude obnova probíhat, probíhá zjišťování průběhu hranic, to provádí komise složená z pracovníků KÚ a ze zástupců obce a dalších orgánů určených KÚ za účasti pozvaných vlastníků a jiných oprávněných. Podkladem pro zjišťování průběhu hranic je dosavadní katastrální operát, při zjišťování se vyšetřuje skutečný stav hranice v terénu, který se porovnává s jiným zobrazením v mapě, o zjišťování průběhu hranice se sepíše protokol, a pokud dojde k rozporu v tvrzení vlastníků a jiných oprávněných o průběhu zjištění hranic pozemků, považují se za platné ty hranice, které jsou obsahem původního katastrálního operátu a ve výsledcích zjišťování průběhu hranic se tyto označí za sporné. Vlastníci a oprávnění mají možnost podat proti obsahu obnoveného katastrálního operátu námitky. Až po jejich projednání může být vyhlášena platnost obnoveného operátu a dosavadní operát se stává neplatným.

12. Pokud jde o zahájení civilního řízení, je jednou z možností jeho zahájení podání žaloby, jde o dispoziční úkon, jehož prostřednictvím žalobce realizuje své právo na soudní ochranu, a je tudíž na žalobci, aby sám zvolil předmět řízení, od kterého se následně odvíjí příp. procesní postup soudu. Žalobce se tak může domáhat splnění povinnosti, která buď vyplývá ze zákona právního vztahu nebo z porušení práva, tj. může spočívat v tom, že má někdo něco dát, konat, zdržet se nebo strpět a dále je možnost domáhat se určení.

13. Podle § 80 o. s. ř. lze žalobou lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu poměr nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

14. Předpokladem úspěšnosti žaloby o určení jsou po procesní stránce skutečnosti, že účastníci mají věcnou legitimaci a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem.

15. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je třeba se domáhat ochrany žalobou na plnění. V případě, kdy lze žalovat na splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám na plnění nebo jestliže žaloba na plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva.

16. Věcnou legitimaci v řízení o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, má ten, kdo je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se právní vztah nebo práva týká. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti.

17. Vedle těchto žalob je třeba odlišit úpravu správního soudnictví, a to žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, tu může podat ten, kdo byl krácen na svých právech rozhodnutím, příp. z důsledku porušení pravidel procesního práva správního v předcházejícím správním řízení, a to žalobou na zrušení takového rozhodnutí.

18. Pokud jde o předmět řízení, žalobce v průběhu řízení tento upřesnil tak, že se domáhá zaplacení nemajetkové újmy vůči oběma žalovaným ve výši 50 000 Kč, a to dle jím posuzované intenzity zásahu 26 000 Kč, u ostatních 4 000 Kč Tyto skutky byly pro toto řízení vymezeny takto, pokud jde o žalovaného 1. a žalovanou 2.: - je nucen postupovat martyrium nátlaku a účelově vedených správních řízení, - je vystaven očerňování a nepravdivým či zkresleným tvrzením na úrovni pomluvy, - byly nenapravitelně narušené sousedské a mezilidské vztahy, - je vystaven dehonestace své osoby, včetně dehonestace jeho blízkých, - je nucen jednat nad míru obecnou s úřady, věnovat volný čas a náklady na nahlížení do spisů, investovat energii a finance do písemností, tisku, včetně neustálého dokumentování včetně dokumentování jakéhokoliv dění a skutečností nad míru života běžného občana, - správní řízení a neustálá obrana majetku negativně zasáhla do rodinných vazeb a možnosti věnování se rodině, - správní řízení a neustálá obrana majetku zvlášť citlivě omezila péči o vnoučata.

19. Soud neshledal důvod pro vyloučení jednotlivých skutků k samostatnému řízení, byť jde o skutky samostatné a tyto skutky projednal v tomto řízení, a to: Žalobce byl nucen postupovat martyrium nátlaku a účelově vedených správních řízení. Martyrium bylo pro žalobce způsobeno tím, že místo toho, aby absolvoval pouze jedno řízení na zpřesnění majetkové hranice svých pozemků, a to v souladu s GP, místo toho komise GP nerespektovala a následně došlo k deformaci majetkové držby a tato byla využita v dalších návazných řízeních týkající se stavebního řízení ohledně přístřešku, odstranění pevné překážky a de facto až následnými úkony byl obecní pozemek v podstatě částečně z mapy odstraněn. Žalobce musel vynaložit obrovské úsilí, aby tyto činnosti, které považuje za nelegitimní, rozkryl, pojmenoval a mohl hájit svá práva, zejména mít přístup k nemovitosti a zabránit znehodnocení své nemovitosti, tudíž podle žalobce žalovaní způsobili více správních řízení s úmyslem vytvořit deformaci katastrální mapy a hranic pozemku. Žalovaní komunikovali s obcí a žalobce nebyl upozorněn na možný posun hranice. Obec byla speciálně poučena na neveřejné pracovní schůzce se zastupiteli obce, za přítomnosti obou žalovaných, i právního zástupce obce a se žalobcem bylo jednáno až v dodatečném řízení o zpřesnění hranice. Žalobce tudíž v tomto skutku vymezil chování žalovaných tak, že se účastnili neveřejného zasedání zastupitelstva obce, s obcí jednali, a že žalovaného vyrozuměli o dodatečném řízení v souvislosti se zpřesněním hranic.

20. Podle žalovaného 1. na jednání se zastupitelstvem nepovažuje nic neobvyklého, KÚ běžně spolupracuje s obcí, obec byla informována o vytyčení pozemků, průběhu komunikace v terénu a kontakt s obcí byl z důvodu, aby i obec byla informována o stavu, kdy skutečně nekorespondoval existující GP s fakticky užívanou cestou, tomu předcházelo i jednání žalovaného 1. na KÚ v [obec] a závěr byl ten, že vlastníci mají právo rozporovat, mít svůj jiný názor, příp. nesouhlasit i z dříve vyjádřeným souhlasem, KÚ v takovém případě může hranici označit za spornou. V průběhu těchto jednání byly vyhotoveny náčrty a podklady, a to ještě před odchodem žalovaného 1. do důchodu, kdy žalovaný 1. měl zájem, aby stav byl vyřešen. Účastnili se jednání se zastupiteli, jednalo se však o informativní jednání a zastupitelům sdělil možnosti, jakým způsobem je možné rozhodnout. Nebyli jednotlivě zváni vlastníci, protože to bylo možné vyřešit až při následném zjišťování hranic, na které byl i žalobce pozván (na jeho žádost bylo jednání posunuto). Dodatečné zjišťování hranic proběhlo z důvodu, že obec změnila svůj názor na průběh hranice a žalovaný 1. poučil vlastníky o tom, že vymezení GP [titul] [příjmení] je sice po formální stránce bezvadné, tento však vycházel z mapy s nižší přesností. K dohodě nedošlo, proto byli účastníci poučeni, že hranice v katastrálním operátu a mapě bude vyznačena jako sporná. Žalovaný 1. nerozhodl o žádném průběhu hranice, a pokud byly vzneseny námitky, bylo to v době, kdy již byl žalovaný 1. v důchodu, za což nemůže již zodpovídat, že věci nebyly dotaženy do konce před jeho odchodem, sám na ně poukazoval, projednával na oddělení metodiky a kontroly a právní předpisy neupravovaly odpověď na otázku, zda je možné převzít původní hranici či hranici dle GP.

21. Žalovaná 2. se vyjádřila, že byla jmenována předsedkyní komise a byla jí přidělena lokalita od hřbitova. Žalobce skutečně žádal o převzetí hranic dle GP, sama uváděla poznámky do náčrtu, osobně šla s vlastníky od hřbitova, bylo provedeno šetření v terénu. Z poloh umístěných jednotlivých znaků byl zřejmý problém, žalovaná 2. seznámila se stavem i své nadřízené, došlo k dalším jednání, starosta jako zástupce obce potřeboval znát názor zastupitelstva, proto se se žalovaným 1. rozhodli ke schůzce se zastupitelstvem, žalovaná 2. znala podrobnosti terénu, zastupitelstvu byla vysvětlena historie katastru, situace, následně byl zcela jistě stanoven termín dodatečného šetření.

22. Podle § 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník má každý právo na ochranu svého života a zdraví, jakož i svobody, cti, důstojnosti a soukromí, vlastního štěstí a štěstí své rodiny nebo lidí jemu blízkých. Součástí soukromého života je též rodinný život zahrnující i vztahy mezi blízkými příbuznými, k rodinnému životu patří vztahy sociální, morální i zájmy materiální povahy. Odpovědnost za zásah do ochrany osobnosti je založena na objektivní odpovědnosti, vzniká bez zřetele na zavinění původce neoprávněného zásahu, nevyžaduje se ani existence úmyslu, ani nedbalosti.

23. Zásah do osobnosti chráněné osobnostním právem které je třeba kvalifikovat jako neoprávněný (protiprávní), který je v rozporu s právním řádem, ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě, tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde existovat příčinná souvislosti mezi zásahem a vzniklou újmou na chráněných osobnostních právech fyzické osoby. Tam, kde v důsledku neoprávněného zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo k jejímu porušení, (eventuálně k ohrožení), fyzická osoba má právo se domáhat nejen, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů nýbrž i přiměřeného zadostiučinění.

24. Právo na ochranu osobnosti náleží tomu, jehož osobnost byla nedovoleným zásahem dotčena. Již ustálená judikatura (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 670/2005, sp. zn. 25 Cdo 705/2019, sp. zn. 25 Cdo 896/2009 a sp. zn. 25 Cdo 2386/2020) je použitelná i v poměrech založených občanským zákoníkem, zákonem č. 89/2012 Sb.. Do osobnosti člověka, resp. do jejích jednotlivých složek (demonstrativně vypočtených v § 81 odst. 2 občanského zákoníku), může být neoprávněně zasaženo i subjektem, který je povolán k výkonu veřejné moci a jedná ve sféře práva veřejného. Vykoná-li neoprávněný zásah do osobnosti člověka subjekt při výkonu veřejné moci, který je mu svěřen, odpovídá za tento zásah a případnou újmu stát – v případě nezákonného rozhodnutí i nesprávného úředního postupu. Nárok na náhradu tvrzené nemajetkové újmy, která měla být způsobena výkonem veřejné moci, musí být uplatněn proti státu, nikoliv vůči osobě, která vyvolala nepříznivý zásah do osobnostní sféry poškozeného v rámci činnosti sledující plnění služebních či pracovních úkolů při výkonu pravomocí orgánu státu.

25. Do rámce činnosti osoby spadá výkon zaměstnání, plnění úkolů vyplývajících z pracovního poměru, úkony s tím přímo související, ale i další činnost, která nepostrádá místní (prostorový), časový a věcný (vnitřní, účelový) vztah k činnosti právnické osoby. Byla-li škoda způsobena při činnosti, kterou škůdce, byť v pracovním či služebním poměru, sledoval výlučně uspokojování svých zájmů či potřeb, popřípadě zájmů třetích osob, jež nesouvisejí s jeho úkoly, jde o počínání osoby (byť vystupující v pozici subjektu veřejné moci) natolik vadné, že je nelze vůbec považovat za jednání v rámci výkonu veřejné moci; takové jednání se nazývá exces. Za případnou újmu pak neodpovídá stát, ale sama osoba, která se excesivního postupu dopustí. Pro posouzení, zda o exces šlo, je rozhodující, zda jednání (či opomenutí) mělo místní, časový a především věcný vztah k činnosti (úkolům) osoby vykonávající veřejnou moc. Kritériem pro rozlišení, zda určitá činnost zaměstnance spadá do rámce činnosti jeho zaměstnavatele, není ani okolnost, zda jeho jednání naplnilo skutkovou podstatu trestného činu. Neplatí totiž automaticky, že každá činnost, která je zároveň trestným činem, musí být excesem.

26. Nejvyšší soud podle nové právní úpravy již řešil otázku subjektu odpovědného za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnostních práv orgánem veřejné moci. V rozsudku ze dne 23. 3. 2020, sp. zn. 25 Cdo 705/2019 uzavřel, že vykoná-li neoprávněný zásah do osobnosti člověka některý ze subjektů uvedených v § 3 zákona č. 82/1998 Sb. při výkonu veřejné moci, který je mu svěřen, odpovídá za tento zásah a případnou újmu stát, a to v případě, že se tak za podmínek stanovených tímto zákonem stalo nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tehdy je zákon č. 82/1998 Sb. (v jehož § 31a je výslovně založen nárok na náhradu nemajetkové újmy, jehož povaha je odvozena od téhož východiska jako obecný nárok na ochranu před zásahy do osobnostních práv) v poměru speciality k občanskému zákoníku, neboť upravuje užší množinu neoprávněných zásahů do osobnosti člověka, a občanský zákoník se užije jen podpůrně v otázkách, které nejsou tímto zvláštním předpisem upraveny.

27. Žalovaní by za újmu odpovídali pouze v případě tzv. excesu. Jak vyplývá z ustálené judikatury, pouze v případě, že se činnost použité fyzické osoby neděla v rámci pověřením vymezené činnosti, ale šlo o vybočení z tohoto rámce, tedy o jednání z vlastní iniciativy a ve vlastním zájmu (exces), postihují občanskoprávní sankce přímo tuto fyzickou osobu. Pro posouzení, zda o exces šlo, je rozhodující, zda jednání (či opomenutí) mělo místní, časový a především věcný (vnitřní účelový) vztah k činnosti (úkolům) osoby pověřené. V případě excesu se jedná o takovou činnost, kterou škůdce sledoval výlučně uspokojování svých zájmů či potřeb, popřípadě zájmů třetích osob, jež nesouvisejí s jeho úkoly (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 896/2009, sp. zn. 30 Cdo 5848/2016, sp. zn. 30 Cdo 1526/2000, publikovaný v časopise Soudní rozhledy č. 3/2003, str. 93). Ani to, že došlo k porušení zákona, a to dokonce v takové intenzitě, že byl případně spáchán trestný čin nebo přestupek, však automaticky neznamená, že se o exces jedná (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 670/2005), jestliže se jednající osoba dopustila trestného činu jednáním, jehož účelem bylo splnění služebních povinností či svěřených úkolů, byť krajně neadekvátním způsobem. Aby šlo o tzv. exces, musí jednání vybočovat z plnění úkolů dané osoby natolik, že jím vůbec není sledován výkon veřejné moci.

28. Z tvrzení žalobce i žalovaného plyne, že mezi účastníky není sporu, že skutečně proběhlo jednání zastupitelstva [územní celek] za přítomnosti obou žalovaných, a že k tomuto jednání nebyl přizván žalobce. Žalovaná 2. byla předsedkyní komise a žalovaný 1. její nadřízený. Při tomto jednání zastupitelstvo [územní celek] bylo seznámeno žalovanými o celkové situaci v části [ulice], a to včetně hranice pozemku žalobce, žalobce nerozporoval, že žalovaný konzultoval vše se svými nadřízenými, a že právě tento názor byl na zastupitelstvu sdělen, sporným nebylo ani tvrzení žalobce, že se tohoto jednání zúčastnil i právní zástupce obce. Pokud tedy újmu na svých právech žalobce shledává v tom, že se žalovaní účastnili setkání se zastupitelstvem obce ohledně informování obce o situaci v části [územní celek] a možnostech řešení, byť v době, že již bylo zahájeno správní řízení na odstranění pevné překážky na pozemku, kde se nacházela cesta a žalovaní tak vyjádřili svůj názor na celkovou situaci a nastínili možnosti jejího řešení, a že jednou z možností takového řešení bylo oddělení části pozemku určeného GP pro žalobce a změněn způsob určení, pak bylo právem žalobce toto řešení odmítnout, byť i z důvodu probíhajícího správního řízení o odstranění překážky, toto řešení však nebylo žádným ze žalovaných žalobci přikázáno. Pokud žalovaní vysvětlovali žalobci všechny možné následky jeho rozhodnutí, sám žalobce spatřoval nátlak v tom, že byl právě poučen, že něco porušuje, a že důsledkem nesouhlasu žalobce bude zakreslení aktuální situace, příp. že nebyl předvolán jako vlastník pozemku na informativní zasedání zastupitelstva ohledně situace v [ulice], pak v jednání žalovaných soud neshledal takové jednání, které by bylo možné označit jako jednání excesivní, nýbrž takové jednání soud neshledal ani jako nevhodné či v rozporu s jakýmkoliv právním předpisem a posuzováno, nikoliv jako jednání žalovaných, nýbrž jako jednání KÚ, za který oba žalovaní vystupovali.

29. Soud proto žalobce poučil, že netvrdil všechny rozhodné skutečnosti pro to, aby soud mohl uzavřít, že došlo k takové nemajetkové újmě na straně žalobce, že by bylo možné takové jednání žalovaných označit jako exces. Ten nelze shledávat ani v dodatečném nařízeném šetření ohledně stavu hranic, a z jednání žalovaných nelze dovodit žádný úmysl, kterým by žalovaní měli v úmyslu poškodit žalobce, tím spíše ani dosažení vlastního prospěchu. Pokud ze strany žalovaných byl žalobce poučen o možných způsobech řešení, pak vyslovení jednoho z možných řešení, které není pro žalobce výhodné a přijatelné, může být ze strany žalobce subjektivně vnímáno jako nátlak za dané situace, takové jednání však intenzity nátlaku podle soudu ze strany žalovaných nedosáhl, v případě tohoto skutku tak žalobce netvrdil žádné rozhodné skutečnosti osvědčující skutečnost, že by ze strany žalovaných došlo k takovému jednání, které by mělo za následek újmu žalobce, na základě které by žalobce se mohl domáhat odškodnění prostřednictvím zaplacení nemajetkové újmy.

30. Druhý skutek spočívá ve vystavení žalobce očerňování a nepravdivým či zkresleným tvrzením na úrovni pomluvy. I tento skutek vymezil žalobce prostřednictvím identifikace obecního pozemku parc. [číslo] skutečnosti, že je sporné polohové určení tohoto pozemku, a že toto určení není v souladu s vyhotoveným GP. Sám žalobce má GP zaměřený svůj pozemek, stejně tak paní [příjmení] svůj pozemek na stejné straně jako pan žalobce, zaměřený pozemek však nemá pan [příjmení], který tam má plot, ten nikdo nezpochybňoval, stejně tak vlastnictví pana [příjmení], který byl přesvědčen k rozšíření se si svého pozemku, v důsledku čehož zanikl pozemek obecní a žalobce pomluvu shledává v tom, že byl označen za osobu, která zabrala obecní parcelu [číslo]. Žalobci bylo sděleno, že je špatné zaměření a kudy má vést cesta, žalobce si je vědom, že vypracovaný GP je vyhotoven tak, že pozemek žalobce vymezený GP zasahuje do fakticky užívané cesty.

31. Význam slova zabrat je v podstatě totožné jako vzít něco do vlastnictví, zabrání pozemku nelze rozumět pouze zabrání násilím, zabráním pozemku tak lze rozumět i situaci, kdy novým GP dojde k odlišnému vymezení vlastnické hranice, než bylo to předchozí faktické, a tudíž zabrání může být zahájením užívání dalšího pozemku na základě listiny, kterou dříve vlastník neměl k dispozici. Podobný význam, při kterých by již mohlo být zřejmé, že je tím označeno neoprávněné zabrání, může být např. okupovat či obsadit, v takovém případě by skutečně bylo při použití těchto slov možné zvážit nevhodné použití za určitých okolností, takový závěr však nelze učinit při použití slovesa zabrat. A při použití takto použitého slovesa ve významu rozšíření užívání svého pozemku po vyhotovení GP, jde tedy o konstatování stavu, a nikoliv o pomluvu. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že následně zastupitelé odvolali souhlas při zjišťování hranic pozemků a tento odvolali, či jak bylo uvedeno,„ negovali“. V předmětné věci je třeba ostatně se zabývat účastí žalovaných, kteří vytvořili pouze podklady a prováděli šetření a podávali informace o spornosti zakreslených hranic a tyto úkony žalovaných byly pouze jako předcházející ve výroku zástupce [územní celek], tj. starosty, který slovo zabrání použil. O žalovaných se ostatně žalobce vyjádřil tak, že je„ v podstatě“ vyslovili taky tím, když žalobce přesvědčovali při dodatečném šetření. Ani v tomto jednání tak nelze sledovat excesivní jednání žalovaných. I v tomto skutku soud žalobce poučil, že neprokázal svá tvrzení, že ze strany žalovaných došlo k vyslovení jakéhokoliv závěru ve významu pomluvy, očerňování či nepravdivosti a zkreslení a v tomto rozsahu si žalobce nesplnil to ani poukazujíc na jiný případ sporné hranice pozemku manželů [příjmení].

32. Pro úplnost soud dodává, že v případě obou skutků dosud uvedených soud nepovažoval za nutné provést jakékoliv dokazování, když skutková tvrzení mezi účastníky byla buď shodná, anebo ze strany žalobce nedostatečná. To platí ostatně i pro skutky následující, dalším skutkem je nenapravitelně narušené sousedské a mezilidské vztahy. Příčinou tohoto žalobce shledává ve zpochybnění majetkové hranice, tj. posunu hranic a změny majetkové držby, tj. posunu hranic a změny majetkové držby, která vyvolává negativní reakce. S tímto závěrem se ve své podstatě soud I. stupně ztotožňuje, protože jakékoliv změny majetkových hranic mají za následek změnu užívání části pozemku a je logické, že strana, která takovou změnou získává je spokojená a naopak, která něco ztrácí spokojena není. Je však třeba rozlišovat běžný důsledek takových změn a vzniklé následné spory mezi vlastníky, a to jak tyto změny mohou intenzivně narušit sousedské a mezilidské vztahy, žalobce ani v tomto skutku neprokázal nejen takovou intenzitu ve vztahu k jiným osobám, nýbrž neprokázal ani tu skutečnost, že by se na takovém narušení podíleli žalovaní. Na to reagoval žalobce tak, podle něho bylo ovlivněno mínění více osob, než pouze nejbližších sousedů, a že tyto informace šířila obec, a to již shora uvedené zabrání obecní parcely a žalovaná 2. se na tomto podílela tak, že popisovala tyto hranice. Pokud jde tudíž v této věci o činnost obou žalovaných, pak žalovaná 2. se tak, jako v případě ostatních skutků, účastnila řešení situace v [ulice] tím, že vyhotovovala nákresy, tyto popisovala, příp. že žalobce žalovaní vyzvali, že možným řešením celé situace je oddělení části jeho pozemku, změny způsobu užití.

33. Tímto jednáním nedošlo k vybočení obou žalovaných z jejich úřední činnosti a takové jednání ani nemohlo vést k narušení sousedských a jiných vztahů žalobce s občany obce nad míru jinou, než v případě jejich činnosti v jiné části obce či v jiných obcích.

34. Tento závěr platí i pro další skutek spočívající v dehonestaci žalobce a dehonestace blízkých. Pokud byl a je příp. žalobce, příp. jeho blízcí, označováni za osoby, která„ zabrala“ obecní pozemek, a že impulsem pro taková jednání byla shora popsaná úřední činnost obou žalovaných, pak ani ve vztahu k tomuto skutku nedošlo nejen k vybočení z žádné úřední činnosti ze strany žalovaných, nýbrž tato činnost nemohla vést, tudíž nemohla být příčinou, k žalobcem subjektivně vnímané dehonestaci, tj. k důsledkům, které by úřední činnost a v konkrétním případě jiné vymezení hranic pozemku žalobce, vedly. Pokud jde o důsledky vyhotovování podkladů ze strany žalovaných, je třeba nutné ostatně jejich činnost vymezit jejich odchodem do důchodu, tudíž soud nemůže v předmětné věci přihlížet k dalším úkonům jakéhokoliv úřadu, tedy i KÚ ve [obec], ke kterým došlo po odchodu žalovaných do důchodu.

35. Podle soudu si byli i žalovaní vědomi, že v předmětné věci nejde o obvyklou situaci, se kterou se oba ve své dlouholeté praxi setkali, proto přistoupili ke konzultacím prostřednictvím metodického vedení operátu, což soud I. stupně považuje naopak za jednání, kterým se žalovaní pokusili vést řešení celé situace v souladu s právními předpisy, a nikoliv jako jednání směřující k poškození pana žalobce. Žalovaní tak měli možnost pouze respektovat názor obce a názor žalobce a důsledkem odlišných názorů bylo povinností žalovaných směřovat označení hranice jako sporné, tudíž nikoliv uznat za správný názor obce nebo názor žalobce.

36. Soud provedl dokazování listinou (označenou č. 55) – k.ú. [obec], Náčrt zjišťování hranic č. 470 ze dne [datum], z této listiny zjistil, že ani v účasti žalované na vyhotovování této listiny, žalovaná 2. je označena jako předsedkyně komise, nelze shledat žádné pochybení. Soud považuje za nutné zdůraznit, že pokud se zabývá jednáním žalovaných, příp. jejich úřední činností, nejde v žádném případě o přezkum správnosti úředního postupu (tak jak je uvedeno shora), přísluší výlučně přezkum správnímu soudnictví a soud se může zabývat činností žalovaných pouze v rámci předmětu tohoto řízení, tzn. posouzení nároku žalobce na zaplacení nemajetkové újmy. Ani ze složení komise, příp. označení dalších osob na této listiny soud nezjistil žádné vybočení ze strany žalovaných, nezjistil tak ničeho ani z žádného místa tohoto náčrtu. Pokud žalovaní se účastnili dodatečného šetření katastrálního operátu, pak toto šetření nebylo důsledkem úmyslu žalovaných škodit žalobci, nýbrž důsledkem toho, že nedošlo ke shodě mezi vlastníky. Pokud byl následně podklad žalované 2. použit pro další řízení KÚ, pak k tomuto už došlo bez vědomí a možnosti ovlivnění ze strany žalované 2.

37. Další skutek vymezil žalobce tak, že byl nucen jednat nad míru obecnou s úřady, věnovat volný čas a náklady na nahlížení do spisů, investovat energii a finance do písemností, tisku, včetně neustálého dokumentování včetně dokumentování jakéhokoliv dění a skutečností nad míru života běžného občana. Soud již při jednání konstatoval, že při každém jednání s úřady je nutnost jednat s nimi, což je spojeno se ztrátou času, příp. zajištění si tohoto času, je právem každého nahlížet v rozsahu povolaném do spisu, to vše je spojeno s vynaložením energie a financí nejenom při vyhotovování písemností a dalších hotových výdajů, není neobvyklé, že řízení probíhá po delší dobu a je spojeno se sporem mezi účastníky, což obvykle má za následek zásah do života účastníka. Pro případnou nemajetkovou újmu, pokud se soud nezabývá nesprávností úředního postupu, či nepřezkoumává správnost rozhodnutí, je tvrdit, že taková účast nařízení je spojena s mírou nepřiměřenou s ohledem na průběh a předmět řízení.

38. V tomto skutku činnosti žalovaných žalobce shledává důsledky spočívající v tom, že ztratil přístup na obecní pozemky, možnost síťovat, problematické věcné břemeno spočívající v uložení elektrického vedení, žalobce zdůraznil, že pokud by v minulosti souhlasil se změnou druhu pozemku, musel by se smířit s nepříznivými důsledky v řízení o odstranění pevné překážky a žalobce dovozuje nepříznivé následky v důsledku právě odmítnutí změny druhu pozemku, a to skutečnost, že problémy nastaly pouze v jeho případě. Ani v tomto rozsahu žalobce netvrdil žádné skutečnosti osvědčující, že by činnost žalovaných vybočovala z jejich úředních povinností, příp. že by projevili jakýkoliv úmysl nad rámec těchto povinností poškodit žalobce.

39. To ostatně žalobce nedotvrdil ani v posledním z bodů spočívající v tom, že správní řízení a neustálá obrana majetku negativně zasáhla do rodinných vazeb a možností věnování se rodině, tak i pokud jde o s tím související bod, že tato obrana citlivě omezila i péči o vnoučata.

40. Byť soud nijak nepochybuje o tom, že žalobce věnoval velký časový prostor k jednáním, podáním, za účelem vyřešení sporné hranice jeho pozemku, a že v opačném případě by tento čas mohl trávit v rodinném kruhu s osobami blízkými, tj. i vnoučaty. Soud se ztotožňuje s tím, že takový čas již nelze vrátit zpátky. Soudu nezbývá, než zopakovat, že bylo na žalobci, jaký způsob své procesní obrany zvolil, zda se bude domáhat své obrany právě proti žalovaným, jakož to bývalým zaměstnancům KÚ, nikoliv vůči státu či obci, nelze samozřejmě pochybovat o tom, že žalobce některé postupy ze strany i žalovaných shledává jako nepřiměřené, příp. subjektivně vnímá v rozporu s jeho zájmem. Ve všech bodech vymezené nemajetkové újmy žalobce v předmětném řízení zažaloval právě 2 bývalé zaměstnance KÚ a v případě takto zvoleného způsobu procesní obrany je nutné prokázání excesu ze strany takových osob, což žalobce v žádném z bodu neprokázal, pokud jde o jím označené důkazy, pak tyto směřovaly k prokázání jiných skutečností, než právě excesu žalovaného 1. nebo žalované 2.

41. Pokud jde o rozšíření žaloby spočívající v určení, pak soud již při jednání předestřel (a zopakoval v tomto odůvodnění výše), že v případě určovací žaloby je třeba posuzovat naléhavý právní zájem a ten není dán tam, kde se lze domáhat věci samé bez takového určení, v předmětné věci spáchání podvodu, když k takovému určení je dán pravomocí a příslušností orgán jiný, zejména orgány činné v trestním řízení, čehož využil i sám žalobce, který podal trestní oznámení na policii. Ta řízení odložila, a pokud byl žalobce poučen, že má řešit tuto situace občanskoprávní, tak s tím zcela jistě nebylo myšleno, že se bude domáhat určovací žalobou posouzení trestnosti jednání, příp. jeho kvalifikace jako podvodu, nýbrž nahradit příp. škody, pokud by protiprávním jednáním taková škoda vznikla. Proto žalobce nesplnil svoji procesní povinnost prokázat naléhavý právní zájem a soud se za takové procesní situace již nemohl zabývat vlastním požadovaným určením.

42. Poslední částí předmětu řízení byla požadovaná náhrada škody ve výši 500 000 Kč spočívající ve znehodnocení pozemku. K tomuto soud dodává, že z tvrzení žalobce plyne, že dosud byly vyhotoveny ze strany žalovaných náčrty, které byly toliko podkladem pro příp. další řízení u KÚ, navíc v době, kdy oba žalovaní již nebyli zaměstnanci tohoto úřadu. Ve vypracování podkladu nelze shledat jednání, které by bylo způsobilé vést ke škodě žalobce, v tomto rozsahu rovněž žalobce neunesl svoji procesní povinnost a nespecifikoval takové jednání, které by bylo možné charakterizovat jako jednání protiprávní a mohlo tak vést k závěru, že takové jednání je způsobilé způsobit škodu, proto se již soud ani nezabýval otázkou příčinné souvislosti takového jednání, když ani jednání spočívající žalovaných v tom, že se účastnili jednání zastupitelstva obce, ani v tom, že se účastnili na vytváření podkladů pro další řízení směřující k obnově operátu v obci [obec], není takovým jednáním, které by mohlo být posouzeno jako jednání vedoucí ke škodě žalobce. Takovým jednáním nemohla být ani činnost směřující k řešení situace mezi obcí [obec] a panem [příjmení]. Žádné tvrzení ze strany žalobce ve vztahu k fakticky užívané cestě, GP či změnám případných hranic, nebylo ze strany žádného z žalovaných takovým jednáním, v důsledku kterého by bylo možné dovodit základní znak práva žalobce na náhradu škody. Jak již soud opakovaně uvedl, nelze v předmětné věci předmětné řízení slučovat s příp. řízením o nesprávnost úředního postupu, vydáním nesprávného rozhodnutí či s řízením, kterým by se žalobce mohl domáhat v případě prokázání protiprávnosti náhrady škody vůči České republice.

43. Soud proto žalobu zamítl ve všech bodech žalobcem vymezeného předmětu řízení.

44. Výrok o náhradě nákladů je odůvodněn tím, že žádný z účastníků náhradu nákladů nepožadoval.

Poučení