10 C 260/2021- 161

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená opatrovnicí [příjmení] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o nařízení prodeje jednotky takto:

Výrok

I. Žaloba se, co do nároku na nařízení prodeje jednotky č. [rok] bytu vymezeného podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa] postaveném na pozemcích p.č. st. [číslo], st [číslo], st [číslo], k niž náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] a podíl o velikosti [číslo] na pozemku p.č. st. [číslo], vše v obci a kat. území [obec], zamítá.

II. Žalovaná je povinna zdržet se chování, kterým by rušila klid a pořádek v budově [adresa] postavené na pozemcích p.č. st. [číslo], st. [číslo], st. [číslo], v obci a kat. území [obec], je povinna zdržet se hlasitých projevů včetně reprodukce rušivých zvuků z audiovizuálních zařízení v době nočního klidu, úderů do rozvodů topení, vylévání vody z oken svého bytu.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 54 368 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Cestou žaloby, podané u nadepsaného soudu dne 17. 9. 2021, doplněné k 24. 5. 2022, se žalobce, s odkazem na § 1184 o. z., domáhal, aby soud nařídil prodej bytové jednotky č. [rok] (dále jen„ Jednotka“), vymezené dle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa] postavené na pozemcích st. p. [číslo] v obci a kat. území [obec] (dále jen„ dům [adresa]“), k níž náleží podíl o výši [číslo] na společných částech budovy, a dále podíl o výši [číslo] na pozemku st. p. [číslo] eventuálně, aby se žalovaná zdržela chování, jímž by rušila klid a pořádek v domě [adresa], konkrétně hlasitých projevů, včetně reprodukce rušivých zvuků z audiovizuálních zařízení v době nočního klidu, úderů do rozvodů topení a vylévání vody z oken svého bytu. Uplatněný nárok žalobce, z pozice subjektu odpovědného za správu domu [adresa], odůvodnil s odkazem na skutečnost, že žalovaná svým závadovým chováním a vystupováním významným způsobem narušuje pohodu bydlení v domě [adresa], a to již po delší dobu a navzdory opakovaným výzvám i zákrokům policie. Způsob rušení ostatních obyvatel domu, žalobcem v souhrnu kvalifikovaného jako imise, ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z., měl zahrnovat mj. i. lití vody z oken, údery do topného tělesa slyšitelné přes rozvody po celém domě a hlasité vykřikování vulgárních nadávek, vč. nadávek s rasistickým podtextem, taktéž slyšitelné po celém domě, vč. společných prostor. S tím, že výstupy žalované, vč. vykřikování vulgarit, pronášených přímo v Jednotce, ve společných prostorách i v bezprostředním okolí domu [adresa], se často a v určitých případech i po dobu několika hodin odehrávaly i v nočních hodinách, čímž byla jednak přirozeně narušena tzv. pohoda bydlení v celé lokalitě, jakož i spánek a noční klid ostatních obyvatele domu [adresa] i obyvatel domů v sousedství (jeden z nich se ostatně raději pravidelně stěhoval na„ letní byt“), a nadto se tyto výstupy mnohdy, lhostejno zda v noci či ve dne, odehrávaly i před dětmi, tedy s potenciálem narušit výchovu a dobré mravy v širším okolí. Žalovaná pak v popisovaném závadovém jednání nepřestala ani poté, co jí žalobce, za souhlasného stanoviska většiny jeho členů, zaslal poslední výzvu k nápravě, výstrahu ve smyslu § 1184 o. z., v důsledku čehož, dle názoru žalobce, podaná žaloba představuje poslední, byť krajní prostředek, jehož cestou je možné zjednat v domě [adresa] klid a pořádek.

2. Argumentaci žalované, v tom směru, že její jednání představuje toliko na reakci ostatních obyvatel domu [adresa] (obtěžování pachy z omamných a psychotropních látek, poškození dveří neznámým útočníkem), žalobce odmítl, neboť, dle jeho názoru, nebyly námitky žalované založeny na reálných důvodech a nadto by, dle názoru žalobce, jednání žalované i tak představovalo reakci nepřiměřenou a nanejvýše nevhodnou.

3. Žalovaná se k věci písemně vyjádřila k 30. 3. 2022 a 1. 6. 2022. Uvedla, že nastanuvší situace lituje a přislíbila své jednání korigovat. Současně však poukázala na skutečnost, že její jednání nedosahuje žalobcem namítané intenzity, i když může některé obyvatele domu [adresa] rušit. Nadto také žalovaná doplnila, že její jednání je pouhou reakcí na chování obyvatele bytu, který se nachází pod Jednotkou, neboť tento, zejména ve večerních a nočních hodinách, požívá intenzivně zapáchající omamné a psychotropní látky, jejichž výpary u žalované vyvolávají bolesti hlavy, obtíže s viděním, poruchy spánku, nevolnost apod. Žalovaná pak na popsané závadové jednání v minulosti u žalobce poukazovala, avšak pomoci se jí nedostalo. Naopak, stala se terčem útoku, při kterém jí neznámá osoba poškodila vstupní dveře do Jednotky. Obě popsaná závadová jednání žalovaná ohlásila na polici a k datu 30. 6. 2022 byla tato oznámení v šetření. Případnou sankci za žalobcem označená jednání, tedy prodej jednotky, žalovaná označil jako nepřiměřenou. Namítla, že žije sama, je rozvedená, nemá děti ani žádné osoby blízké (vyjma sestry s níž se nestýká), nevlastní žádnou další nemovitost, její příjmy tvoří pouze starobní důchod ve výši 13 800 Kč měsíčně, nemá úspory a Jednotku obývá již skoro 40 let, od doby, kdy ji dostala od otce. Případný prodej Jednotky by tak žalovanou připravil o jediné bydlení s tím, že z utržených prostředků by bylo obtížné poptávat bydlení jiné, neboť by bylo na místě vzít v úvahu náklady stěhování. Obdobně i možnost směny Jednotky za jinou žalovaná hodnotila jako obtížně realizovatelnou, a to s poukazem na dispozici Jednotky (1+1) i věk své možnosti. 4. [jméno] žalovaná za řízení, v rámci jednání, opakovaně sdělila, že byt pod Jednotkou nejprve spolu s paní [příjmení] a poté s novou majitelkou, paní [příjmení], vždy obýval muž romského etnika, kteří požívali, resp. požívají intenzivně zapáchající návykové látky, resp. kuřivo. Jeden muž romského etnika také žalovanou na chodbě domu [adresa] vulgárně napadl a řekl jí,„ ať chcípne“ a že„ půjde znovu na výbor“. Se samotnou paní [příjmení] nicméně žalovaná žádné konflikty neměla, pouze ji rušilo, když se v jejím bytě dlouho do noci koukali na televizi.

5. Nad rámec vyjádření písemných opatrovnice žalované při závěrečné řeči doplnila, že již žalovaná své jednání zkorigovala a pro případ, kdyby soud rozhodl ve prospěch žalobce, k úvaze soudu navrhla, aby soud ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení využil moderačního práva, ve smyslu § 150 o. s. ř.

6. V souvislosti se zjišťováním skutkového stavu soud, ve smyslu § 132 o. s. ř., vycházel z důkazů označených níže, hodnocených jednotlivě i ve vzájemných souvislostech:

7. Svědkyně, [jméno] [příjmení], vypověděla, že stran jednání a vystupování žalované již v v průběhu roku 2021 žalovanou i členy výboru žalobce, jmenovitě paní [příjmení] a pana [příjmení], kontaktovala a opakovaně také podala svědeckou výpověď, konkrétně na státní policii a na městském úřadě. V této souvislosti specifikovala, že žalovaná dlouhodobě ruší své okolí pronášením vulgarismů a urážlivých vyjádření, tykajících se zmínek o„ feťácích, cikánech a drogách“, litím vody z oken, doplňovaným zmínkami o nutnosti úklidu vyvolané zápachem, a tupým, rozléhajícím se ťukáním, vyvolaným snad údery do zdi či radiátorů. Výkřiky žalované byly nahrávány, místo šíření úderů svědkyně identifikovala při cestě po chodbě k výtahu. [jméno] intenzivnější zápach či další rušivé jednání ze strany jiných obyvatel domu [adresa] nezaznamenala a poukázala na skutečnost, že se důvodnost stížností žalované prošetřovala. V této souvislosti také svědkyně byt žalované charakterizovala jako„ utěsněný“. Co se týče průběhu jednotlivých incidentů, tyto zpravidla začínaly stížnostmi, s postupně se zvyšující hlasitostí. Jejich trvání se dle jednotlivých případů lišilo, někdy šlo o časový úsek do minuty, někdy i o hodinu. Z hlediska jejich časového zařazení svědkyně tyto zaznamenávala především mezi 5. - 7. hodnou ranní, anebo večer, okolo 11. hodiny, v době, kdy rodiny sedí u televize. Nicméně, nastaly i případy proběhnuvší kolem 4. hodiny ranní. Frekvence jednotlivých incidentů se dle svědkyně postupem času lišila. V době, kdy byla podána žaloba, se tak intenzita obdobných výstupů snížila, resp. dokonce ustala, následně opět stoupla a v období posledního roku incidenty probíhaly dvakrát až třikrát do týdne, v průběhu týdne předcházejícího podání svědecké výpovědi šlo o celkem o tři incidenty (pozn. svědecká výpověď byla podána k 3. 5. 2022). Stran intenzity jednotlivých incidentů svědkyně dále připustila, že tato v době před podáním svědecké výpovědi poklesla, učinila tak ovšem s výhradou, neboť v důsledku probíhající rekonstrukce bytu měla jiné starosti. Ostatně, její zeť i v té době jednání a vystupování žalované snášel těžko, neboť se, jako řidič kamionu, obdobně jako její dcera, očekávající narození potomka, potřeboval vyspat. Počátek závadového jednání žalované svědkyně kladla do doby, kdy byt pod Jednotkou obývala paní [příjmení], neboť tehdy žalovaná své výstupy směřovala proti jejímu synovi, který do domu [adresa] raději přestal chodit, a proti její vnučce, později vůči následujícímu obyvateli téhož bytu, panu [příjmení], jenž se z bytu odstěhoval a jako důvod stěhování označoval jednání žalované. Ani následně však žalovaná ve svém excesivním chování neustala, byť svědkyně t. č. nezaznamenala, že by v bytě pod Jednotkou žil nějaký muž.

8. Svědek, [jméno] [příjmení], obdobně jako svědkyně [jméno] [příjmení], uvedl, že stran jednání a vystupování žalované, jímž ruší klid v domě [adresa], již vypovídal na městském úřadu a i on prostřednictvím pana [příjmení] kontaktoval žalobce. Vybavil si také, že před Jednotkou asi půl roku před podáním svědecké výpovědi (pozn. 3. 5. 2022) zasahovali policisté, které žalovaná nepustila do bytu. Rušivé jednání žalované svědek rozdělil do tří okruhů. První okruh rušivých jednání zahrnoval vykřikování rasisticky podbarvených vulgarit, jež byly určeny„ cikánům“, kteří„ žerou hovna“ a„ měli by jít pracovat“. Při svých vulgárních výstupech také žalovaná poukazoval na zápach, ten ale svědek sám nezaznamenal. Obdobné výstupy se odehrávaly po dobu cca 10 let, v minulosti byli jejich terči paní [příjmení], paní [příjmení] a aktuálně jakýsi muž romského etnika, bydlící v prvním nadzemním podlaží, resp.„ cikáni“ obecně. Četnost výstupů v průběhu času kolísala („ probíhala ve spirálách“), někdo šlo o dennodenní výstupy jindy bylo výstupů méně, za poslední měsíc před podáním svědecké výpovědi šlo o minimálně o 7 případů, proběhnuvších v intervalu posledních dvou měsíců asi dvakráte do týdne. Stran četnosti výstupů žalované nicméně svědek učinil výhradu z důvodu, že každý třetí den tráví v práci. Za poslední rok před podáním svědecké výpovědi se pak, dle mínění svědka, zvýšila intenzita výstupů žalované, přinejmenším co do hlasitosti, neboť z nich bylo možné identifikovat konkrétní slova i to, že, bylo-li otevřené okno, vycházejí z Jednotky. Vulgární výpady trvaly od 5 minut do půl hodiny a neměly žádné pevné časové zařazení, probíhaly i v noci, např. mezi 3. - 4. hodnou ranní, což svědka i jeho syna rušilo ve spánku a navíc, zejména pro svědkova syna, t. [číslo] letého, byly obtížně vysvětlitelné. Dále také svědek asi čtyři měsíce před datem své svědecké výpovědi zaznamenal, že žalovaná z okna Jednotky, t. č. jediného otevřeného, vychrstla vodu, což svědkovi potvrdili i další obyvatelé domu [adresa]. Jako poslední typ rušivého jednání žalované svědek označil opakované pouštění rádiového„ šumění“, jež sám identifikoval, jak vychází z okna Jednotky, a to přinejmenším ve čtyřech případech za období měsíce předcházejícího podání svědecké výpovědi, konkrétně v době asi týden před podáním svědecké výpovědi někdy okolo 6. hodiny ranní a před tím, dva týdny nazpět, mezi 3. - 4. hodnou ranní.

9. Svědek, [příjmení] [příjmení], obývající dům [adresa] v [obec] jako [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], sdělil, že ohledně jednání a vystupování žalované již dvakráte podával svědeckou výpověď. Jednalo se o chování zahrnující výkřiky obsahující mj. slova jako„ cikáni“ a„ feťáci“, šířící se z okna domu [adresa], umístěného ve třetím nebo čtvrtém patře, situovaného naproti domu, v němž žije svědek. Bližší identifikaci uvedených výroků svědek nebyl schopen provést, na dálku jim nebylo více rozumět. Ze svého bytu také svědek zaznamenal, jak žalovaná z okna lije vodu. Naposledy v únoru roku 2022, kdy si následně na zmrzlé vodě měla dcera paní, jíž svědek identifikoval jako paní, která„ vypovídala před ním“ (pozn. svědkyně [jméno] [příjmení]), způsobit jakési drobné poranění. Obdobné výstupy svědek pozoroval po dobu nejméně posledních 10 let, byť s tou výhradou, že v posledních 3 letech začali [obec] i s rodinou, vč. vnuka, od jara do zhruba listopadu opouštět, aby měli klid a vnuk se mohl lépe vyspat. V průběhu léta proto do [obec] v posledních třech letech zajížděli jen příležitostně, zůstávali však v kontaktu s ostatními lidmi z domu. V tomto směru si svědek vybavil, že mu v den podání svědecké výpovědi (pozn. 3. 5. 2022) paní [příjmení], bydlící v témže domě jako on, sdělila, že po dobu posledních asi 14 dnů„ byl docela klid“, což však přičítali zavřeným oknům Jednotky, jež při svých posledních cestách do [obec] pozoroval i sám svědek. Intenzitu výstupů žalované, jejichž délku odhadl na 10 - 15 minut, svědek charakterizoval jako stupňující se (navíc znásobenou vulgárními reakcemi obyvatel domu [adresa] i domů sousedních) a rušivou, především v nočních hodinách, kdy se tyto odehrávaly v době okolo 11., ale i 2. nebo 4. hodiny ranní. Sám také v období posledních cca 3 let asi desetkrát jednání žalované oznámil na městské policii, ale žalované se vždy před policisty zavřela v bytě, a policejní zásahy tak neměly, dle jeho informací, žádné následky. Naposledy svědek výkřiky žalované zaznamenal asi 14 dnů před podáním svědecké výpovědi, okolo 2. hodiny ranní. Přímý kontakt s vulgárními ataky žalované dle svědka měla jeho bývalá kolegyně z práce, paní [příjmení], obývající stejný dům jako žalovaná, která však již umřela asi 4 léta nazpět, ve věku cca 75 - 77 let. Ta byla z ataků žalované vydeptaná a dokonce i plakala.

10. Svědkyně, [jméno] [příjmení], dcera svědkyně [jméno] [příjmení], která byla v době její výpovědi v porodnici, uvedla, že obývají byt v pátém patře domu [adresa], zatímco žalovaná bydlí v patře čtvrtém, nikoliv však přímo pod nimi. Svědkyně, obdobně jako další svědci, poukázala na incidenty, jimiž žalovaná ruší klid a pořádek v domě [adresa]. Předně poukázala na křik a tlučení s tím, že křik počala zaznamenávat již od své puberty. Tlučení identifikovali především přes to topení, neboť tyto údery se nesly po celém domě. Zaznamenali ale i hučivý zvuk, podobný větráku. Křik zahrnoval vulgarismy s rasistickým podtextem typu„ cikáni, zrůdy, kreatury“ a byl adresovaný nejprve paní [příjmení], která již zemřela, panu [příjmení], který se odstěhoval, panu [příjmení], který již také umřel a jehož byt aktuálně obývá jeho manželka. Sám pan [příjmení] svědkyni sdělil, že potřebují klid, jeho paní byla t. č. těhotná. Zápach, na který žalovaná při svých výstupech poukazovala, svědkyně nezaznamenala a naopak policistům, kteří v domě [adresa] několikrát zasahovali, navrhovala, aby se o absenci jakéhokoli zápachu přesvědčili. Policisty, městské i státní, svědkyně volala asi dvakrát nebo třikrát, ty městské potkala také asi 14 dnů před podáním svědecké výpovědi (pozn. 18. 10. 2022), tehdy je snad zavolal kdosi z protějšího domu. Popsané incidenty, probíhající v různě dlouhých časových úsecích, někdy i po dobu 20 minut, se odehrávaly i v době cca posledních pěti měsíců před uskutečněním svědecké výpovědi, a to zhruba obden, v různých denních dobách, i pozdě v noci, v době mezi 2. a 6. hodnou ranní. Křik navíc někdy vedl k tomu, že se v domě [adresa] rozštěkali psi, což rušivé působení ještě znásobilo. Na tento ruch pak zvlášť citlivě reagovala pětiměsíční dcera svědkyně, která se přes den ani v noci pořádně nevyspala a plakala. Svědkyně si incidenty zapisovala a některé i nahrála na mobilní telefon (pozn. seznam předložila soudu, přehrála též dvě nahrávky pořízené dne 4. 10. 2022 v 00:54 hod. a 29. 9. 2022 v 1:27 hod., z nichž prvá zaznamenávala blíže neidentifikovatelný ženský hlas, druhá byla obtížně slyšitelná). Na žalovanou se svědkyně stran jejího chování několikrát obrátila a bylo jí známo, že si žalovaná na výboru žalobce stěžovala. Svědkyni bylo též známo, že ve vedlejším domě žije paní [příjmení] (pozn. jméno si svědkyně vyjasnila až po dotazu na přítomnou paní. [příjmení]), která své okolí taktéž ruší výkřiky. Tyto zaznamenala i sama svědkyně, avšak pouze v denních hodinách, když paní [příjmení] procházela po ulici. Dále se svědkyně vyjádřila i k incidentům, jež byly vyvolány tím, že žalovaná z okna svého domu lila vodu. V této souvislosti uvedla, že jednou, když žalovaná vodu z okna vylila v zimě, na schodech před domem uklouzla a upadla. K lékaři tehdy, navzdory otoku, nešla, pomoc jí poskytl pan [příjmení] z protějšího domu. Namrzlý byl tehdy toliko jeden ze schodů, umístěný pod vchodovou stříškou, odkud na něj kapala voda. Četnost incidentů, zahrnujících lití vody z okna, svědkyně nebyla schopna určit, tyto se neodehrávaly pravidelně a o některých jí informovali sousedé, např. paní [příjmení]. Ta taktéž zaznamenala, že voda stéká po vchodové stříšce na schody, v létě také bylo možné pod oknem žalované zaznamenat vlhká místa. Příkladmo také svědkyně uvedla, že v den kdy podávala svědeckou výpověď, jí paní [příjmení] upozornila na tři případy lití vody z okna, proběhnuvší právě toho dne. Na další incident jí upozornila paní [příjmení], bydlící s panem [příjmení], kterou asi čtrnáct dní před podáním svědecká výpovědi voda dokonce zasáhla.

11. Svědek, [jméno] [příjmení], sdělil, že bydlí v domě [adresa] ve [anonymizováno] ulici, v [obec] na sídlišti. Žalovanou znal, avšak o projednávané věci neměl žádné bližší povědomí, rušivé jednání zaznamenal toliko v souvislosti s provozem blízké restaurace.

12. Žalobce je jako společenství vlastníků jednotek zapsán v rejstříku vedeném [název soudu]. Jako účel jeho činnosti je mj. uvedena správa domu [adresa].

13. V katastru nemovitostí je žalovaná evidována jako vlastník Jednotky.

14. V centrální evidenci obyvatel je zaznamenáno, že žalovaná od 8. 2. 1978 žije jako nesezdaná/rozvedená.

15. Za instalování protipožárních ucpávek v Jednotce společnost [právnická osoba], oproti vystavení faktury [číslo] žalobci vyúčtovala platbu ve výši 5 335 Kč. V roce 2021 byly ucpávky shledány provozuschopnými při revizi, o jejímž průběhu byla vystavena zpráva ze dne 29. 11. 2021, předložená spolu s přílohami.

16. Článek XIV. odst. 2 písm. e) stanov žalobce, v aktuálním znění, zakládá členům společenství žalobce povinnost, aby se zdrželi jednání, jimž by zasahoval do práv ostatních členů. Tato povinnost je dále blíže rozvedena v čl. VII příloh [číslo] stanov, nazvané„ Pravidla pro užívání bytu, společných částí a zařízení domu [adresa] [rok], [anonymizováno]. [příjmení], [obec]“, dle předloženého zápisu schválené na shromáždění členů žalobce dne 10. 3. 2021. Zde je v odst. 1 uživatelům bytů uloženo, aby ostatní uživatele bytů neobtěžovali hlukem, a v odst. 2, aby byl mezi 22: [číslo] zachováván noční klid.

17. Žalobce předložil písemná prohlášení, v jejichž rámci jeho členové poukázali na případy (za období před datem podání výstrahy, resp. do data uplynutí zde stanovené lhůty k nápravě), kdy se cítili ze strany žalované rušeni a jak se cítili rušeni. [jméno] [příjmení] ve svém nedatovaném vyjádření (pozn. v části obtížně čitelném) poukázala na případy ze dnů 16. 4. 2021 (v ranních, dopoledních a odpoledních hodinách, vč. cca 2:10 – 2:45 a 4:00 ráno), 17. 4. 2021 (v ranních, dopoledních, odpoledních a i večerních hodinách, vč. cca 21:00 – 22:30), 18. 4. 2021 (v ranních a dopoledních hodinách), 19. 4. 2021 (v ranních a odpoledních hodinách) a 20. 4. 2021 (v ranních, dopoledních a odpoledních hodinách). Vytýkané jednání zahrnovalo křik, rasistické nadávky, lití vody z okna (17. 4. 2021) a bouchání-tlučení (přinejmenším 16. 4. 2021, 18. 4. 2021 až 20. 4. 2021). [jméno] [příjmení] ve svém vyjádření datovaném k 21. 4. 2021 poukázala na případy ze dnů 16. 4. 2021 (v ranních, dopoledních a odpoledních hodinách, vč. cca 2:30 a 3:20), 17. 4. 2021 (v ranních a odpoledních hodinách), 18. 4. 2021 (v dopoledních hodinách), 19. 4. 2021 (v ranních hodinách) a 20. 4. 2021 (v ranních, hodinách, vč. času okolo 3:15). Vytýkané jednání zahrnovalo křik, vulgární nadávky, vč. nadávek s rasistickým podtextem (uvedeny i výslovně zachycené vulgarismy), tlučení (16. 4. 2021, 18. 4. 2021, 19. 4. 2021 a 20. 4. 2021). 18. [jméno] [příjmení] ve svém vyjádření datovaném k 19. 4. 2021 poukázala na případy z 15. 4. 2021 (v ranních a večerních hodinách), 16. 4. 2021 (v ranních, dopoledních a večerních hodinách, vč. času cca 2:00 – 3:00 hodin), 17. 4. 2021 (v dopoledních, odpoledních a večerních hodinách), 18. 4. 2021 (v ranních a dopoledních hodinách, vč. času cca 0:00 až 2:00 ráno) a 19. 4. 2021 (v nočních hodinách). Vytýkané jednání zahrnovalo křik, rasistické vulgarismy a bouchání, vč. bouchání do topení (16. 4. 2021, 18. 4. 2021, 19. 4. 2021). [jméno] [příjmení] ve svém nedatovaném vyjádření nepoukázala na konkrétní případy, vyjma případu z 23. 2. 2021 (bouchání, nahrávané), ale vypočetla zaznamenané vulgarismy, vč. vulgarismů s rasistickým podtextem. Pan [spisová značka] (pozn. obtížně čitelné) ve svém písemném vyjádření datovaném k 21. 5. 2021 poukázal na případy z 22. 4. 2021 (pozn. nečitelné), 29. 4. 2021 (v ranních hodinách), 2. 5. 2021 (v dopoledních hodinách), a 12. 5. 2021 (v ranních hodinách). Vytýkané jednání zahrnovalo křik, vulgarismy, vč. rasistických a lití vody z okna (nedatované).

19. Paní [příjmení]. [anonymizováno] ve svém vyjádření datovaném k 23. 5. 2021 poukázala na případy z 11. 5. 2021 (v ranních hodinách) a 12. 5. 2021 (v dopoledních hodinách). Vytýkané jednání zahrnovalo výkřiky vulgarismů, vč. vulgarismů s rasistickým podtextem. [příjmení] [příjmení] ve svém vyjádření ze 22. 5. 2021 poukázal na případy z 19. 4. 2021 (ve večerních hodinách cca okolo 2 3:00, 1:45 a 4:00), 30. 4. 2021 (ve večerních hodinách, okolo 22:30), 2. 5. 2021 (v brzkých ranních hodinách, okolo 1:45) a 12. 5. 2021 (v ranních hodinách, okolo 4:50). Vytýkané jednání zahrnovalo křik a vulgarismy, vč. vulgarismů s rasistickým podtextem. Pan [anonymizováno] ve svém písemném vyjádření datovaném k 21. 5. 2021 poukázal na případy z 9. 5. 2021 (v dopoledních hodinách) a z 11. 5. 2021 (v ranních hodinách). Vytýkané jednání zahrnovalo křik, vulgarismy, vč. vulgarismů s rasistickým podtextem. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] podali dvě písemná vyjádření (jedno psané rukou, druhé na počítači), z nichž ani jedno nebylo datováno. Bez uvedení konkrétních incidentů poukázali na v podstatě nepřetržitý řetězec nevhodného chování žalované (uvedli též, že ve vedlejším vchodu mají obdobný problém s jinou, nejmenovanou ženou) zahrnujícího výkřiky, vulgarismy, vč. vulgarismů s rasistickým podtextem, kterým mj. docházelo i rušení nočního klidu a před dětmi. Ve vyjádření napsaném na počítači také jmenovaní poukázali na„ bušení do radiátorů“ a hlasité pouštění rádia v nočních hodinách. Dále také poukázali na nevyzpytatelnost jednání žalované a obavy z její možné zdravotní indispozice. 20. [jméno] [příjmení] (pozn. jmenovaný bydlel t. č. v jiném domě než [adresa]) ve svém písemném vyjádření ze dne 21. 5. 2021 poukázal na případy z 21. 4. 2021 (v dopoledních a odpoledních hodinách), 23. 4. 2021 (v dopoledních hodinách), 30. 4. 2021 (bez uvedení času) a 2. 5. 2021 (bez uvedení času). Vytýkané jednání zahrnovalo hluk. [příjmení] [příjmení] ve svém nedatovaném vyjádření poukázala na případy z 21. 4. 2021 (v dopoledních hodinách), 1. 5. 2021 (v ranních hodinách) a 13. 5. 2021 (ve večerních hodinách). Vytýkané jednání zahrnovalo křik a vulgarismy. [příjmení] [příjmení] ve svém nedatovaném vyjádření poukázala na případy z 21. 4. 2021 (v ranních hodinách), 22. 4. 2021 (v odpoledních hodinách), 24. 4. 2021 (v dopoledních hodinách), 1. 5. 2021 (ve večerních hodinách) a 20. 5. 2021 (v dopoledních hodinách). Vytýkané jednání zahrnovalo vulgarismy, vč. vulgarismů s rasistickým podtextem. 21. [jméno] [příjmení] ve své stížnosti datované k 4. 4. 2019 uvedla, že žalovaná vulgárně osočuje ji i její rodinné příslušníky (jejího vnuka, který pro tlumení nalepil na strop jejího bytu polystyrenové desky), přičemž jí vytýká zápach, jenž se má z jejího bytu šířit (konkrétně zápach z cigaret). Dále také žalovaná lila ze svého okna do oken jmenované neznámou tekutinu, zanechávající skvrny na parapetu, rušila noční klid (i ve 2:00), vykřikovala a bušila do topení. [jméno] [příjmení] ve svém obsáhlém nedatovaném vyjádření uvedl, že se problémy s paní ze 4. patra táhnou již 17 let a informovali jej o nic dokonce již předchozí majitelé. Vytýkané jednání zahrnovalo poukazy na nečistotu ostatních obyvatel domu (s poukazem na zápach, nutnost uklízet), vulgarismy (s výčtem konkrétních), rušení nočního klidu (doslova„ řev“), bouchání do radiátoru. Na čl. 19 a 18 (pg) jsou založeny nedatované a nepodepsané stížnosti, týkající se poukazů na rušení nočního klidu, křik, vulgarismy a bouchání do radiátoru. [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] v písemném vyjádření datovaném k 4. 4. 2019 bez odkazu na konkrétní případy poukázali na křik, bouchání, vulgarismy (vč. konkrétních). Dle domněnky jmenovaných projevy žalované vykazovaly projevy osoby trpící duševní poruchou. [jméno] [příjmení] ve svém písemném vyjádření datovaném k 31. 3. 2019 poukázala na výkřiky, vulgarismy, bouchání do topení a dalších věcí. I naposled jmenovaná vyjádřila domněnku, že žalovaná trpí duševní chorobou, s halucinacemi.

22. Dle zápisu o jednání (nepodepsaném však žalovanou) ze dne 6. 4. 2016 bylo závadové jednání a vystupování žalované předmětem jednání výboru žalobce a žalované. Zde bylo poukázáno na závadové jednání žalované (křik, bouchání do otopného tělesa, rušení nočního klidu), která tato omlouvala tím, že jde o reakci na zápach z cigaret a i dalšího kuřiva, který do jejího bytu vniká zejména v nočních hodinách. Bouchání do otopného tělesa žalovaná popřela, ve zbytku se přislíbila vytýkaného závadového chování vyvarovat a pro případ, ucítí-li zápach, uvědomí městskou či státní policii. Následně bylo žalované, s poukazem na povinnosti člena společenství žalobce i na případnou odpovědnost za přestupky, totožné závadové jednání vytýkáno dopisem ze dne 24. 4. 2018, označeným jako„ výzva k odstranění závadového chování“, doloženým spolu s podací stvrzenkou z téhož dne. Později, k 10. 4. 2019, Městský úřad v Nymburce dle písemného vyjádření evidoval stran závadového chovní obyvatel domů [adresa] 2 výjezdy městské policie, tyto však byly realizovány v n souvislosti s oznámeními o závadovém jednání a vystupování [jméno] [příjmení]. Příslušníky Policie ČR, podle souběžně zaslané zprávy, datované k 25. 4. 2019, byly v domech [adresa] a [adresa] řešeny dva případy rušení nočního klidu, blíže však nekonkretizované. Další vytýkací dopis, označený jako„ Výzva k účasti na jednání, Pokus o smír“, byl vyhotoven k 7. 5. 2019, aniž by však byl doložen doklad o jeho podání k poštovní přepravě. K 14. 5. 2019 se nicméně, za přítomnosti žalované, uskutečnilo další jednání výboru žalobce, o němž byl taktéž pořízen zápis, který byl tentokráte žalovanou podepsán. Zde byly žalované, s doporučením na vyhledání lékařské pomoci, opětovaně tlumočeny stížnosti obyvatel domu [adresa] a byl jí připomenut její příslib nápravy z jednání ze dne 6. 4. 2016 s tím, že jí současně byly připomenuty povinnosti člena společenství žalobce, případná přestupková odpovědnost za rušení nočního klidu a další závadová jednání i možnost řešení soudní cestou. Žalovaná, za současného vyjádření lítosti, i tentokráte vytýkané závadové chování (bouchání do otopné soustavy, křik,rušení nočního klidu) omlouvala s odkazem na zápach z cigaret či jiného kuřiva, který se k ní šíří. Bouchání do otopné soustavy i tentokráte popřela.

23. Za období od 28. 3. 2019 do 19. 4. 2019 byl pořízen (nedatovaný a nepodepsaný) soupis projevů závadového chování žalované, včetně doslovného přepisu některých vulgarit (poukazy na„ feťáky“, zápach z doutníku aj.), invektiv vůči paní [příjmení] (29. 3., 5. 4., 13. 4.), výpadů vůči blíže neoznačenému muži (4. 4., 10. 4. a 16. 4.), dalších rušivých činností (bouchání do radiátorů – 18. 4.,12. 4.5. 4., bouchání do podlahy – 6. 4., 8. 4.), včetně uvedení dob rušení (uvedeny též časy v brzkých ranní hodinách okolo 5:20 i nočních hodinách okolo 24:00 a 2:00).

24. V přestupkovém řízení, vedeném [stát. instituce] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2019, bylo usnesením [číslo jednací] ze dne 7. 5. 2020 rozhodnuto o odložení věci, a to s poukazem na zánik přestupkové odpovědnosti žalované v důsledku promlčení. V předmětné věci bylo projednáváno obvinění žalované ze spáchání přestupku na úseku ochrany občanského soužití, jehož se měla žalovaná dopustit tím, že v období března a dubna 2019 (i.) hrubě urážela [jméno] [příjmení] (mj. výrazy„ krávo“,„ gorilo“), (ii.) znečistila parapet [jméno] [příjmení] a (iii.) hlasitým křikem a boucháním do otopného tělesa rušila noční klid v domě [adresa]. V průběhu řízení nicméně [jméno] [příjmení], dne 2. 4. 2020, umřela a správní orgán dále odkázal také na omezení provozu vyvolané protiepidemickými opatřením. Proti postupu správního orgánu v předmětné věci byla ze strany žalobce podána stížnost, jíž Krajský úřad Středočeského kraje vyřídil doloženým přípisem [číslo jednací] ze dne 13. 8. 2020, v němž konstatoval, že postup prvostupňového správního orgánu byl vadný, neboť vykazoval znaky nečinnosti. Do budoucna bylo žalobci doporučeno, aby v případě, bude-li žalovaná pokračovat v závadovém jednání, byl podán podnět k zahájení nového přestupkového řízení.

25. Při jednání byly z předložených audio souborů (CD z čl. 44) přehrány 3 kontrolní nahrávky pořízené 19. 7. 2020 okolo 7:18, 30. 7. 2020 okolo 10:18 a 4. 4. 2020 okolo 9:

51. První z nahrávek (v délce cca 2 minuty) obsahuje změť výkřiků, vč. vulgarit (mj. je patrné slovo gorila…), stížností na zápach, nepořádek a na osoby, které si má„ [příjmení]“ vodit do domu. Druhá nahrávka (dlouhá cca 1 minutu - hůře slyšitelná než první) obsahuje výkřiky se stížnostmi na přítomnost„ nevítané osoby“ v domě. Třetí nahrávka (dlouhá cca 2 minuty) obsahuje výkřiky, stížnosti na špínu, výtky na vadné hygienické návyky blíže neoznačené osoby. Zejména na prvé a třetí nahrávce je patrný hlas žalované. 26. [jméno] [příjmení] k 10. 11. 2020 vytýkané závadové jednání a vystupování žalované (křik, tlučení do topení, rušení nočního klidu, vylévání tekutin z okna, vyhazování nádobí), jež se mělo t. č. stupňovat, oznámila na [obec] ČR, kde toto bylo kvalifikováno jako oznámení o přestupku proti občanskému soužití a zaznamenáno pod [číslo jednací] [číslo].

27. V přestupkovém řízení, vedeném [stát. instituce] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], byla žalovaná, rozhodnutím [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 4. 8. 2021, shledána vinnou ze spáchání přestupků na úseku ochrany veřejného pořádku a občanského soužití, jichž se dopustila tím, že (i.) v období od 19. 7. 2020 do 31. 3. 2021 opakovaně v době mezi 22:00 - 6:00 rušila noční klid křikem a boucháním do společných konstrukcí domu [adresa], (ii.) v období od 19. 7. 2020 do 31. 3. 2021 opakovaně během dne narušovala občanské soužití křikem a boucháním do společných konstrukcí domu [adresa] a (iii.) v období 19. 7. 2020 do 31. 3. 2021 vzbuzovala veřejné pohoršení opakovaným vykřikováním rasisticky podbarvených vulgarit. Správní orgán ve věci mj. nařídil i veřejné projednání, k němuž se však žalovaná, ač řádně předvolána (na doručenku založenou v přestupkovém spisu), nedostavila.

28. Zástupce žalobce, cestou dopisu datovaného k 14. 4. 2021, doloženého mj. spolu s výpisem z informačního systému státního podniku Česká pošta, dle kterého byl předmětný dopis dodán k 23. 4. 2021, pak žalovanou s odkazem na § 1184 o. z. vyzval, aby tato do 30 dnů od doručení předmětného dopisu ukončila vytýkané závadové chování (křik, provolávání vulgarit, rušení nočního klidu, bouchání do otopného tělesa, vylévání tekutin na domovní schodiště), a to pod sankcí nařízení prodeje Jednotky. Soudu byly předloženy podpisové archy, v jejichž rámci byla obsažena výzva k vyjádření souhlasu, aby, poté co ze strany žalované nebyla zjednána náprava, vyslovili souhlas se soudem nařízeným prodejem Jednotky. Tyto podpisové archy podepsalo 39 ze 46 členů společenství žalobce, z 23 členů obývajících dům [adresa] (včetně žalované) celkem 21 členů.

29. Oznámením ČSSZ ze dne 1. 1. 2022 byla žalovaná informována, že výměra jejího starobního důchodu pro období od 1. 1. 2022 činí 13 807 Kč.

30. V ručně psaném seznamu, předloženém soudu svědkyní [jméno] [příjmení], byly označeny případy rušení za období od 10. 5. 2022 do 1. 8. 2022, a to s uvedením dat a hodin. Vytýkané jednání zahrnovalo křik,„ hučení“, vulgarismy, vč. jednoho zaznamenaného vulgarismu s rasistickým podtextem.

31. Policie ČR cestou písemné zprávy ze dne 28. 6. 2022 sdělila, že za období od května 2021 eviduje oznámení, které podala žalovaná. Toto oznámení, datované k 31. 5. 2022, evidované pod [číslo jednací] 2022 [číslo] bylo prověřováno v řízení sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] (poškození dveří) a sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] (obtěžování ze strany souseda, [příjmení], bydlícího ve 3. poschodí, mj. nesnesitelným zápachem, jenž měl žalované„ kontaminovat“ domácnost a způsobit jí zdravotní problémy). Obě řízení již byla k 28. 6. 2022 ukončena formou odložení. Jinými poznatky k osobě žalované Policie ČR nedisponovala, což bylo zopakováno v doplňující zprávě z 10. 10. 2022 O výsledku šetření ve věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] Policie ČR žalovanou vyrozuměla s tím, že ve věci není dáno podezření z přestupku.

32. Z Městského úřadu v Nymburce bylo cestou písemné zprávy z 23. 6. 2022 sděleno, že zde se žalovanou za období od května 2021 nebylo zavedeno žádné přestupkové řízení, a stejně tak zde nebyly evidovány ani žádné podněty na rušení nočního klidu či občanského soužití v domech [adresa] a [adresa]. V doplňující zprávě ze dne 4. 10. 2022 bylo sděleno, že dne 11. 9. 2022, v době okolo 22:43 hod., hlídka nymburské městské policie provedla výjezd k domu [adresa], kde bylo ohlášeno rušení nočního klidu ze strany žalované. Po příjezdu hlídky na místo nicméně rušení nočního klidu zaznamenáno nebylo a na zvonění hlídky nikdo nereagoval.

33. Při místním šetření, provedeném v bytové jednotce [číslo] domu [adresa], situované pod Jednotkou, byla ohledána bytová jednotka situovaná pod jednotkou. V době místního šetření zde nebyl cítit žádný zápach cigaret či jiného kuřiva, jak uznala i na místě přítomná žalovaná, ačkoli i zde poukázala na přítomnost osoby, jež zde dle jejího mínění bydlí přes noc, což na místě přítomná paní [příjmení] popřela. Z pořízené fotodokumentace pak lze vzít za prokázané, že byt byl v době místního šetření uklizen a nic nenasvědčovalo závěru, že by zde přebývalo více osob, mj. se zde nacházela toliko jediná postel pro jednu osobu, zde umístěný gauč nebyl rozkládací. Byť v botníku bylo založeno větší množství přezuvek.

34. Z pozice účastníka řízení, z titulu předsedkyně výboru žalobce, se k věci, ve smyslu § 126 odst. 4 o. s. ř., vyjádřila [jméno] [příjmení]. Sdělila, že stížnosti na jednání a vystupování žalované začaly chodit asi 15 let nazpět. Také žalovaná se na výbor žalobce obracela a její stížnosti, vč. stížností na zápach, byly projednávány a řešeny. Došlo ke kontrole v bytě pod Jednotkou, t. č. obývaném paní [příjmení], kde nebyly shledány žádné závady, a poté také, v souvislosti s výměnou, bylo provedeno utěsnění stoupaček, jež je od té doby každoročně kontrolováno. Po provedení popsaných opatření byla žalovaná s dalšími stížnostmi odkazována na policii. I stěžovatelé na jednání a vystupování žalované byly odkazováni na městský úřad, čehož využila např. paní [příjmení] nebo [anonymizováno]. Takto také museli na výboru odkázat na městský úřad i paní [příjmení], která byla z výstupů žalované„ úplně vyřízená“, a, dle informací paní [příjmení], za ní pan [příjmení] začal nějakou žalobu připravovat. Paní [příjmení] však asi před šesti lety umřela. Stížnosti nicméně na výbor žalobce chodily i v posledním roce. Jednu z nich výboru adresoval [jméno] [příjmení] s jedním dalším členem společenství žalobce, další podávali [příjmení], [anonymizováno] a pan [příjmení]. V rámci stížností členové společenství žalobce i v posledním roce odkazovali na křik a lití tekutin z oken. [jméno] paní [příjmení], bydlící v druhém vchodu domu (pozn. [adresa]), křik zaznamenávala v létě, kdy měla otevřená okna. Četnost výstupů pí. [příjmení] odhadla jako cca 3 případy do týdne, někdy 3 případy do 14 dnů, tyto nicméně hodnotila jako intenzivní, zejména v nočních hodinách, a dle jejího mínění se incidenty z posledního roku nelišily od těch, jež probíhaly v letech předchozích. Žalovaná ve svých výstupech poukazovala na„ cikány a smrad“, ačkoli si nikdo jiný ze členů společenství žalobce na přítomnost zápachu či jakýchkoli závadových osob v domě nestěžoval. Svým projevem se tak žalovaná odlišovala od paní [příjmení] bydlící ve vedlejším vchodu, která, taktéž křikem, rušila své okolí. [příjmení] [příjmení] nicméně bylo možné odlišit dle barvy hlasu, intenzity křiku (doslova„ řevu“) a charakteru projevu, který paní [příjmení] ventilovala kdekoli, i ve městě pod kamerami, a nebyl zacílen nijak konkrétněji, jen na stesky, že cosi„ nechtěla“,„ nemá peníze“,„ nenávidí“ atd.. Ve stížnostech členů společenství žalobce pak bylo poukazováno také na tlučení do radiátorů, jež se v domě [adresa] rozléhalo a v nočních hodinách rušilo spánek. [jméno] pí. [příjmení] údery do topení zaznamenala toliko neadresně, z bytu u druhého vchodu je nebylo možné lépe identifikovat, dle jejího mínění je nicméně sousedi žalované mohli zaznamenat adresněji, tím spíše, pokud byly spojeny i s křikem.

35. V návaznosti na skutková zjištění shora uvedená vzal soud za prokázané, že žalovaná, vlastník v katastru nemovitostí evidované Jednotky, dlouhodobě a někdy i několikrát za den, s poukazy na nepořádek či zápach šířící se do Jednotky, a současně také s poukazy na nevhodné hygienické návyky obyvatel bytu situovaného pod Jednotkou (dřív paní [příjmení], resp. její vnuk, nyní paní [příjmení], resp. blíže neztotožněný muž), narušuje klid, vč. klidu nočního, a sousedské vztahy v domě [adresa], v rozporu s čl. XIV. odst. 2 písm. e) stanov žalobce a v rozporu s čl. VII. odst. 1 a 2 přílohy [číslo] stanov žalobce. A to zejména formou výkřiků, vč. výkřiků vulgárních a výkřiků s rasistickým podtextem, pronášených v nejrůznějších denních dobách, vč. hodin večerních, nočních i ranních, jimž jsou, jak uvedli např. [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] mnohdy přítomny i děti a jež, přinejmenším ve spojení s dalšími skutečnostmi, vedly k vystěhování rodiny [příjmení] z domu. Na uvedené výkřiky, vč. obsahu, shodně poukázali jak vyslechnutí svědci, [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (všichni obývající domu [adresa]) i [příjmení] [příjmení] (obývající dům protější), tak i osoby, které s odkazem na konkrétní případy rušení (mnohdy i s uvedením data a označením konkrétních vulgarismů či projevů), poskytly písemná vyjádření datovaná do období let 2019 - 2021 (podrobněji viz v bodech [číslo] odůvodnění). Dalším jednáním, jímž žalovaná ruší klid a pořádek v domě [adresa] pak je lití vody/tekutin z okna Jednotky, na něž písemně již v roce 2019 poukázala paní [příjmení] a toto bylo též předmětem přestupkového řízení sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], ukončeného v důsledku promlčení, na něž nicméně měla vliv nečinnost prvostupňového správního orgánu, jak stojí ve sdělení Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne ze dne 13. 8. 2020. Z vyslechnutých svědků lití vody/tekutin z okna Jednotky potvrdili [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] i [jméno] [příjmení], kdy si naposled jmenovaná po stékající, namrzlé vodě dokonce přivodila drobné poranění. [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], s poukazem na stížnosti členů žalobce, jakož i autoři písemných vyjádření/stížností také poukázali na skutečnost, že žalovaná klid a pořádek v domě [adresa] ruší formou tlučení do topení, jež se následně nese domem. Posledním popsaným a prokázaným způsobem rušení je pouštění hlasitých zvuků z rádia (či jiného zařízení), popisovaných jako šumění či hučení větráku, jak v rámci svědeckých výpovědí uvedli [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. S tím, že dle doloženého zápisu o jednání výboru žalobce proběhnuvšího 6. 4. 2016, byly ze strany spolubydlících žalované stížnosti na její závadové jednání a vystupování (tehdy křik a bouchání do otopného tělesa, resp. rušení nočního klidu) poukazováno již přinejmenším před více než 6 lety. Nadto dle písemného vyjádření [anonymizována dvě slova], byl jmenovaný na výkřiky žalované (vč. výkřiků vulgárních) eufemisticky, s poukazem na„ hlučnější sousedku“, varován dokonce 17 let nazpět (jeho vyjádření nicméně nebylo datováno). Na popsané závadové jednání byla žalovaná dále upozorněna dvěma vytýkacími dopisy, datovanými k 24. 4. 2018 a 7. 5. 2019, a dále též na dalším jednání výboru žalobce, konaném 14. 5. 2019, po jehož konání žalovaná dokonce podepsala příslušný zápis. Ani tyto intervence nicméně ke kýženému výsledku nevedly a žalovaná byla následně, k podnětu [jméno] [příjmení] ze dne 10. 11. 2020 v přestupkovém řízení vedeném pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] shledána vinnou ze spáchání přestupků proti občanskému soužití a veřejnému pořádku páchaných v období od 19. 7. 2020 do 31. 3. 2021, a to formou (i.) rušení nočního klidu křikem, (ii.) narušování občanského soužití křikem a boucháním do společných konstrukcí domu [adresa] v denních hodinách a (iii.) hlasitým pronášením vulgarismů s rasistickým podtextem. Přičemž, a tuto skutečnost je třeba zdůraznit, závěry přestupkového řízení, co do již uvedeného vymezení rušivého jednání, totožně vymezeného v tzv. skutkové větě rozhodnutí o spáchání přestupku, nevyřizovaného cestou tzv. blokového - příkazního řízení, byl soud vázán, ve smyslu § 135 odst. 1 o. s. ř. (v této souvislosti shodně viz závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 242/2004 ze dne 31. 8. 2004). Postih v rámci řízení přestupkového žalovanou k ukončení vytýkaného závadového jednání, především křiku spojeného s boucháním do radiátorů a pronášení vulgarit s rasistickým podtextem, nepřiměl. Proto žalobce, v podstatě současně, za souhlasu většiny jeho členů, celkem 39 ze 46, v rámci domu [adresa] dokonce 21 z 23, vč. žalované, žalovanou, pod sankcí soudem nařízeného prodeje, výstrahou ze dne 14. 4. 2021 vyzval, aby tato v dodatečné 30 denní lhůtě své jednání a vystupování napravila. Nicméně, ani tato výstraha neměla na jednání a vystupování žalované vliv, byť svědci [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] připustili, že v posledním roce došlo k určité korekci. Nebylo totiž možné pominout, že již jmenovaní svědci, i [jméno] [příjmení], s odkazem na obdržené stížnosti, současně potvrdili, že incidenty se žalovanou probíhají i nadále v rozsahu 2-3 do týdne, či 2-3 do 14 dnů, což však svědek [příjmení] doplnil výhradou, že je v důsledku pracovního vytížení každý třetí den v práci, resp. svědkyně [jméno] [příjmení] tvrzením, že doma řešili rekonstrukci. Naopak svědkyně [jméno] [příjmení] sdělila, že incidenty (vč. několika případů vylévání vody z okna) v období od května 2022 zaznamenávala přibližně obden a tyto si i zapisovala a nahrávala (soupis soudu předložila, nahrávky přehrála při soudním jednání), přičemž věrohodnosti její výpovědi přisvědčuje mj. i zjištění, že na rozdíl od svědkyně [jméno] [příjmení] a svědka [příjmení], svědkyně [jméno] [příjmení] aktuálně pečuje o novorozence, a tak jednak přirozeně citlivěji reaguje na případy rušení klidu v domě, a jednak také v domě tráví více času. Závěru, že byly incidenty se žalovanou zaznamenávány i v poslední době, dále přisvědčuje i zjištění, že 11. 9. 2022 hlídka nymburské městské policie z důvodu oznámení o rušení nočního klidu ze strany žalované uskutečnila výjezd.

36. Žalovaná v rámci své procesní obrany sice připustila, že si stěžuje na poměry v domě, zejména na přítomnost blíže neztotožněného cizího muže romského etnika (dřív též vnuka paní [příjmení]) a zápach z kuřiva, který se do Jednotky line z bytu v nižším poschodí (dřív obývaného paní [příjmení], dnes paní [příjmení]), své jednání nicméně nepovažovala za nijak mimořádně rušivé. Popřela také, že by z Jednotky vylévala vodu. Naopak, sama žalovaná se v této souvislosti označila za oběť, což dokladovala i oznámeními na policii, a což, dle předložených zápisů, koresponduje s tvrzeními, jež žalovaná uváděla již při jednáních výboru žalobce v letech 2016 a 2019. Takto vymezenou procesní obranu soud neshledal jako důvodnou a nutno též doplnit, že, jednání a vystupování žalované by i tak bylo na místě hodnotit jako přinejmenším nepřiměřené, což je možné vztáhnout zejména k případu paní [příjmení], osoby seniorského věku, kterou žalovaná, jak shodně vypověděli svědek [příjmení] a [jméno] [příjmení], výkřiky a vulgaritami vystavila enormnímu psychickému nátlaku. Oznámení žalované, podaná ostatně až v roce 2022, v návaznosti na vedené soudní řízení, byla policií odložena a nikdo z vyslechnutých svědků, obývajících dům [adresa], tj. [jméno] a [jméno] [příjmení] či [jméno] [příjmení] zápach obdobných zápachu popisovanému žalovanou nezaznamenal (a nezaznamenali jej ani soudce či žalovaná v době konání místního šetření), a stejně tak nikdo ze jmenovaných nezaznamenal, že by se v domě [adresa] pohyboval podezřele vypadající muž popisovaný žalovanou. [příjmení] [jméno] [příjmení] popřela, že by se na žalobce stran žalovanou vytýkaných skutečností kdokoli další obracel, ačkoli, jak je patrno z předložených písemných vyjádření, větší množství obyvatel domu [adresa] je schopno na jevy, jež považují za rušivé, poukázat. Nadto za řízení bylo prokázáno, že ze strany žalobce byly ve vztahu k žalované činěny vstřícné kroky, jež lze doložit realizací protipožárních ucpávek Jednotky, jak dokládá předložená faktura i zpráva o revizi, a radami poskytnutými při již označených jednáních výboru žalobce v letech 2016 a 2019.

37. Navzdory procesní obraně žalované také soud v návaznosti na provedené dokazování nepojal žádné pochybnosti o tom, zda lze shora popsaná rušivá jednání připsat právě jí. Bez jakýchkoli pochyb totiž hovořili všichni vyslechnutí svědci, někdy též i s odkazem na specifické detaily (např. [jméno] [příjmení] zmínila vlhké skvrny pod oknem Jednotky, způsobené vyléváním vody/tekutin) kteří se po dobu společného soužití se žalovanou potkávají doslova dennodenně, a s určitostí se ve svých písemných sděleních/stížnostech vyjádřili i další obyvatelé domu [adresa]. Objektivní doklad rušivých výstupů žalované navíc představují též pořízené nahrávky. V této souvislosti také soud nepominul, že v blízkosti domu [adresa] žije též paní [příjmení], která taktéž své okolí ruší výkřiky, nicméně [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení] přesvědčivě popsaly, že se projevy paní [příjmení] a žalované co do obsahu významným způsobem liší. I dle názoru soudu lze v tomto směru modus operandi žalované považovat za specifický, mj. i dle opakujícího se obsahu výkřiků a vulgarismů, který je velmi úzce vztažen na dodržování hygieny a čistoty v bytě pod Jednotkou. Jedinou skutkově nevyřešenou otázkou tak za řízení zůstala motivace závadového jednání žalované, které, dle názoru soudu, může být, vyjma potenciálních charakterových nedostatků žalované, vyvoláno i zdravotními či alespoň psychickými neduhy žalované (osoby seniorského věku, dlouhodobě žijící osaměle), jejichž přítomnost (navzdory dotazům na opatrovnici i žalovanou), za podmínek civilního řízení nebylo možné ověřit bez součinnosti samotné žalované. S tím, že soud, vědom si tohoto nedostatku, učiní stran přezkoumání duševního stavu žalované podnět v rámci řízení opatrovnického, ve vztahu ke svéprávnosti žalované.

38. Podle § 1012 o. z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. [příjmení] se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

39. Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

40. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

41. Podle § 1175 odst. 1 o. z. vlastník jednotky má právo svobodně spravovat, výlučně užívat a uvnitř stavebně upravovat svůj byt jakož i užívat společné části, nesmí však ztížit jinému vlastníku jednotky výkon stejných práv ani ohrozit, změnit nebo poškodit společné části.

42. Podle § 1184 odst. 1, 2 a 3 o. z. (1) na návrh osoby odpovědné za správu domu může soud nařídit prodej jednotky toho vlastníka, který i přes písemnou výstrahu osoby odpovědné za správu domu porušuje své povinnosti způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotek. (2) Ve výstraze podle odstavce 1 se uvede důvod jejího udělení, upozornění na možnost podání návrhu na nařízení prodeje jednotky a výzva, aby se vlastník porušování povinností zdržel, popřípadě aby následky porušování povinností odstranil; k tomu se vlastníkovi vždy poskytne přiměřená lhůta, nejméně však 30 dnů. (3) S podáním návrhu podle odstavce 1 musí vyslovit souhlas většina všech vlastníků jednotek; při určení většiny potřebné pro vyslovení souhlasu se nepřihlíží k hlasu vlastníka podle odstavce 1.

43. Podle § 1190 o. z. osobou odpovědnou za správu domu je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

44. Podle § 1194 odst. 1 o. z. společenství vlastníků je právnická osoba založená za účelem zajišťování správy domu a pozemku; při naplňování svého účelu je způsobilé nabývat práva a zavazovat se k povinnostem. Společenství vlastníků nesmí podnikat ani se přímo či nepřímo podílet na podnikání nebo jiné činnosti podnikatelů nebo být jejich společníkem nebo členem.

45. Podle § 1200 o. z. odst. 1 a 2 písm. c) a f) o. z. (1) společenství vlastníků se založí schválením stanov; společenství vlastníků může založit i jediný vlastník všech jednotek. Ke schválení stanov se vyžaduje jejich přijetí na ustavující schůzi většinou hlasů všech vlastníků jednotek, nebo shoda všech vlastníků jednotek na jejich obsahu; ustanovení § [číslo] není dotčeno. (2) Stanovy obsahují alespoň (c) členská práva a povinnosti vlastníků jednotek, (f) pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí.

46. Po právní stránce se soud předně zaměřil na primárně uplatněný žalobní návrh, tedy návrh na nařízení prodeje Jednotky, ve smyslu § 1184 odst. 1 - 3 o. z. Žalobce, jakožto společenstvo vlastníků jednotek, je, ve smyslu § 1190 o. z. ve spojení s § 1194 odst. 1 o. z., právnickou osobou se specifickým a omezeným účelovým určením, ve smyslu § 1184 odst. 1 o. z., vázaným na správu domu [adresa]. Právě žalobce pak nechal, v souladu s § 1184 odst. 2 o. z., vystavit a odeslat písemnou výstrahu v níž žalované stanovil předepsanou, byť minimální 30 denní lhůtu k nápravě chování a zároveň jí poučil, že nedojde-li k nápravě, bude podán návrh na soudní prodej Jednotky. S případným soudním prodejem Jednotky vyslovilo souhlas celkem 39 ze 46, resp. 45 členů žalobce po odečtení žalované, v souladu s § 1184 odst. 3 o. z. Za situace, kdy žalovaná své rušivé jednání, jak bylo uvedené výše, ve skutkovém hodnocení věci, neukončila, tedy na straně žalobce byly, z hlediska objektivních předpokladů naplněny všechny podmínky pro nařízení prodeje Jednotky, ve smyslu § 1184 odst. 1 o. s. ř.

47. Vyjma podmínek vymezených objektivně se soud dále zabýval též podmínkou, nakolik shora popsané rušivé jednání, v celkem 3 či 4 popsaných formách (i. výkřiky + výkřiky s vulgárním a rasistickým podtextem, ii. lití vody z okna, iii. tlučení do otopné soustavy a pouštění zvuků rádia a iv. rušení nočního klidu, jakožto jednání úzce související s jednáním vymezeným již v bodech i. a iii.) odpovídá jednání, jímž je, ve smyslu § 1184 odst. 1 o. z., podstatně či zcela omezen výkon vlastnického práva ostatních členů žalobce k jejich bytovým jednotkám. Uvedená podmínka představuje relativně neurčitou normu, resp. normu s relativně neurčitou hypotézou, jejíž aplikace může být založena toliko v návaznosti na konkrétní skutkový stav. Případně, ve smyslu zachování zásady legitimního očekávání daného soudní praxí, ve smyslu § 13 o. z., opřený o srovnatelné případy. Přičemž, případné nařízení prodeje jednotky, ve smyslu § 1184 odst. 1 o. z., je na místě vážit o to citlivěji, že jeho prostřednictvím dochází k významnému zásahu do ústavně garantované svobody domovní a dále též do ústavně garantovaného práva vlastnického. Ostatně, v tomto směru soud doplňuje, že se při výkladu a aplikaci institutu soudem nařízeného prodeje bytové jednotky ztotožnil se závěrem, že předmětný institut de iure představuje jistou formu„ soukromoprávního vyvlastnění“ (viz např. závěry uvedené v článku„ ZPENĚŽENÍ JEDNOTKY PODLE OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU“, autora Doc. JUDr. [jméno] [příjmení], Ph. D., dostupného na [webová adresa]). Jinými slovy, jde o nucené odnětí vlastnického práva pro ty případy, kdy, vzhledem k intenzitě rušení, zájem na řádném a ústavně garantovaném výkonu vlastnického práva ostatních členů společenství vlastníků jednotek převáží nad zachováním vlastnického práva (a domovní svobodou) rušitele.

48. Za podmínek projednávané věci tedy při právním hodnocení důvodnosti primárního návrhu žalobce, na prodej Jednotky, nešlo o nic jiného, než o poměřování vzájemně kolidujících práv členů žalobce a žalované, jež lze realizovat v režimu třístupňového testu proporcionality, dlouhodobě aplikovaného Ústavním soudem (viz např. závěry nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 8/06 ze dne 1. 3. 2007, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení ÚS pod [číslo] USn.). V rámci tohoto testu proto soud uplatněný nárok, v návaznosti na shora uvedená skutková zjištění, podrobil dílčím testům vhodnosti, potřebnosti a poměřování kolidujících práv žalované a členů žalobce. 49. (K podmínce vhodnosti) V rámci prvého kroku se soud zabýval otázkou, nakolik může nucený prodej Jednotky přispět k zajištění klidu a pořádku v domě [adresa]. Odpověď na tuto otázku pak je jednoduchá a stručná. Prodej Jednotky nade vší pochybnost může přispět k zajištění klidu a pořádku v domě [adresa], neboť za řízení bylo prokázáno, že je to právě žalovaná, kdo dlouhodobě, přinejmenším od roku 2016, v domě [adresa] klid a pořádek ruší. S tím, že vyjma samotné žalované, která pro svá tvrzení o zápachu či přítomnosti nežádoucích osob neměla žádnou racionální oporu, nikdo další, vč. samého žalobce, nenamítal, že by v domě [adresa] bydlely ještě další osoby, které by obdobně či dokonce intenzivněji rušily klid a pořádek. Právě naopak, za řízení bylo prokázáno, že zjištěné rušivé jednání žalované je do té míry intenzivní, že jej dlouhodobě zaznamenávají i obyvatelé okolních domů, jak uvedl svědek [příjmení], a že toto jednání pana [příjmení], dnes již bývalého obyvatele domu [adresa], přimělo k odstěhování i s celou rodinou. S ohledem na popsané tedy lze uzavřít, že prodej Jednotky, a s ním spojené nucené vystěhování žalované z domu [adresa], je způsobilým prostředkem k zajištění klidu a pořádku v domě [adresa], resp. prostředkem k eliminaci závadového jednání žalované. Byť, a tuto skutečnost již soud uvedl, jde o prostředek ultima ratio, v praxi nepříliš užívaný (t.č. soud ve webové databázi dohledal toliko jediné řízení, vedené Okresním soudem v Třebíči, resp. následně Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 37 Co 173/2021), co do koncepce, procedury i následků však srovnatelný s častěji využívaným institutem vyloučení člena bytového družstva pro závažné či opakované porušování členských práv, ve smyslu § 614 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů (k povaze tohoto naposled uvedeného institutu viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3433/2015 ze dne 23. 9. 2015). 50. (K podmínce potřebnosti) Druhý krok testu proporcionality zahrnuje posouzení, zda za podmínek projednávané věci neexistují další právní či mimoprávní nástroje, jimiž by bylo možné žalovanou přimět ke korekci jejího jednání, a zajistit tak klid a pořádek v domě [adresa]. Co se týče nástrojů mimoprávních, tyto soud v konkrétní věci považuje za vyčerpané. Žalobce opakovaně, celkem 2 x, v roce 2016 a 2019, se žalovanou jednal a celkem 3 x ji formou vytýkacích dopisů, resp. následně zaslané výstrahy, v rozmezí let 2018 až 2021, vyzval k nápravě vytýkaného závadového jednání. Zároveň také žalobce vyšel vstříc výtkám žalované, týkajícím se tvrzeného zápachu vnikajícího do Jednotky, a zajistil realizaci protipožárních ucpávek v Jednotce, jež jsou každoročně revidovány. S přihlédnutím k popsanému tedy lze jen stěží žalobci vytýkat, že by snad neprojevil dostatek ochoty ke smírnému vyřešení situace panující v domě [adresa]. Tím spíše pak za situace, kdy žalovaná naopak své výstupy v rozmezí let 2019 2021 stupňovala a tyto se, zejména ve vztahu k paní [příjmení], dostaly za hranu dobrých mravů a dle názoru soudu přinejmenším hraničily s psychickým týráním, jehož následky byly ještě znásobeny tím, že jim musela čelit osoba vyššího - seniorského věku.

51. Z hlediska aplikovatelných právních nástrojů, vzal soud v úvahu, že na žalovanou již bylo úředně působeno, a to přinejmenším formou jednoho postihu v přestupkovém řízení sp. zn. MUNYM [číslo], v jehož rámci byla žalovaná z vytýkaných jednání (vyjma lití vody z oken a pouštění hlasitých zvuků z blíže nespecifikovaného přístroje) shledána vinnou za relativně dlouhé období, bez mála 9 měsíců. Ačkoli, výchovná hodnota tohoto postihu byla, přirozeně vinou samotné - řádně obeslané žalované, do značné míry znehodnocena tím, že se žalovaná k projednání věci nedostavila, a, na rozdíl od nyní vedeného soudního jednání, tak nebyla bezprostředně konfrontována s povahou ani dopady svého závadového jednání. Přičemž, uvedený postih v přestupkovém řízení na závadové jednání žalované tak jako tak žádný vliv evidentně neměl, neboť žalovaná závadové jednání neukončila. Naopak, toto pokračovalo a jeho důsledkem je ostatně i nyní projednávaná žaloba.

52. Na poli práva soukromého, resp. občanskoprávního řízení sporného, pak potenciálně využitelný nástroj ke korekci závadového jednání žalované představuje také případná aplikace tzv. negatorní žaloby, ve smyslu § 1042 o. z. (uplatněné v projednávané věci jako nárok eventuální povahy), jejímž prostřednictvím lze žalované, resp. rušiteli obecně, uložit, aby se tento rušivého jednání pro futuro, zdržel. Institut tzv. negatorní žaloby tedy obecně může představovat právní prostředek, kterým by bylo možno na žalovanou působit bez dotčení jejího vlastnického práva k Jednotce a ve smyslu hodnocení podmínek potřebnosti zásahu do práv žalované jej lze považovat za prostředek mírnější, byť nikoli obligatorně aplikovatelný přednostně. V této souvislosti totiž soud nemohl pominout, že od účinnosti novely o. z., provedené zákonem č. 163/2020 Sb., není řízení o soudem nařízeném prodeji bytové jednotky na případné řízení o tzv. negatorní žalobě nijak vázáno, a i za podmínek projednávané věci tedy bylo pouze a výlučně na žalobci, jaký právní nástroj, mj. i s ohledem na intenzitu a dálku rušení, k dosažení klidu a pořádku v domě [adresa], resp. k eliminaci závadového jednání žalované použije.

53. Soud se pak ztotožňuje se závěrem, že izolovaná aplikace právního nástroje nižší síly, tj. řešení projednávané věci v režimu negatorní žaloby, nebudí za podmínek projednávané věci důvěru v nápravu poměrů v domě [adresa], resp. v eliminaci závadového jednání žalované. Jak bylo uvedeno výše, závadové jednání žalované je dlouhodobého charakteru (řádově se odehrává minimálně v rozsahu cca 6 lety) a žalovaná ignoruje předchozí jednání se žalobcem, kdy přislíbila nápravu, i postih v rámci řízení přestupkového, neboť v závadovém jednání i po datu zaslání výstrahy (i po datu rozhodnutí o spáchání přestupku) pokračuje a dosud, jak soud zjistil v rámci celkem 3 konaných jednání, vykazuje jen minimální sebereflexi, jelikož páchání závadového jednání dílem popírá a dílem se staví do role oběti. Za daného stavu věci tedy lze důvodně pochybovat, zda„ úřední zákaz“ závadového jednání může žalovanou přimět ke změně jejích postojů. 54. (K porovnání kolidujících práv) Stran poměřování kolidujících práv žalobce, resp. jeho členů a žalované vzal soud, ve smyslu § 13 o. z., v úvahu, za jakých podmínek již v obdobných případech soudy v návaznosti na porušování povinností člena společenství vlastníků jednotek/člena bytového družstva, co do hodnocení intenzity porušování členských povinností, přistoupily k prodeji bytové jednotky, resp. k vyloučení člena bytového družstva. Mezi tyto okolnosti patří, vždy přirozeně navzdory předchozím výzvám (a v případě prvém navzdory již pravomocnému rozhodnutí o související tzv. negatorní žalobě), např. obtěžování sousedů zápachem a zvýšeným výskytem hmyzu a hlodavců (viz již uvedená věc projednávaná Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 37 Co 173/2021), provedení stavebních úprav bytu bez písemného souhlasu a skladování věcí před hlavním uzávěrem plynu (viz taktéž již uváděná věc projednávaná Nejvyšším soudem pod sp. zn. 29 Cdo 3433/2015), neodstranění vestavby zřízené v prostoru tzv. kočárkárny (viz věc projednávaná Nejvyšším soudem pod sp. zn. 29 Odo 1374/2005) či neplacení nájemného a služeb souvisejících s užíváním družstevního bytu (viz věc projednávaná Nejvyšším soudem pod sp. zn. 26 Cdo 1100/2021). Ze zde uvedené kazuistiky by tedy mohl být dán ten závěr, že podklad pro nařízení prodeje bytové jednotky či vyloučení z bytového družstva je založen v těch případech, kdy člen společenstva vlastníků bytových jednotek či člen bytového družstva závadovým jednáním vytvoří trvající protiprávní stav, který reálně ohrožuje bezpečnost ostatních vlastníků jednotek/členů družstva (a současně též majetkovou hodnotu domu či jednotek), a dále též v případech, kdy v důsledku závadového jednání vlastníka/nájemce jednotky (zde neplacení nájemného) hrozí společenstvu vlastníků bytových jednotek či bytovému družstvu vážné ochromení jeho předpokládaného účelu, ve smyslu rizika postihu v exekuci apod.

55. S tím, že pokud soud vztáhne závěry z odstavce předchozího na poměry projednávané věci, nelze pominout, že se projednávaná věc vymyká. Závadové jednání žalované, jakkoli se projevující dlouhodobě, nemá přesah do oblasti majetkové, nevytváří nepřetržitě trvající protiprávní stav a neohrožuje ani fungování žalobce, resp. plnění jeho zákonem předepsaných úkolů. Tento závěr nicméně dle názoru soudu sám o sobě nemůže a ani nesmí představovat předpoklad k tomu, aby muselo být závadové jednání žalované ze strany žalobce, resp. jeho členů dlouhodobě tolerováno, případně aby toto muselo být řešeno pouze v režimu mírnějších prostředků, jež k eliminaci závadového jednání nemusí přispět. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že společné soužití v bytovém domě představuje de facto účelový kompromis vlastníků/uživatelů jednotlivých bytových jednotek (určitou formu společenské smlouvy), kdy tito sdílí k bydlení společný prostor, což sice na straně jedné vyžaduje určitou míru tolerance, na straně druhé však popsaná skutečnost vlastníkům/uživatelům bytových jednotek zakládá pomyslný závazek respektovat zachovávání alespoň elementárních zásad slušného vychování a dobrých mravů, tvořících v souhrnu pravidla zakládající abstraktní hodnotu„ pohody bydlení“. Tak, aby v bytovém domě mohlo vedle sebe koexistovat více osob, které jinak, vyjma spolubydlení, nemusí sdílet společné hodnoty, zájmy ani názory. Přičemž, pokud některý z vlastníků/uživatelů bytových jednotek není schopen taková pravidla dlouhodobě akceptovat, a to jednáním, které v sobě nese znaky jednání nejen rozporného s dobrými mravy a základními pravidly lidského soužití, ale dokonce i jednání, jež dle závazného názoru správního orgánu dlouhodobě vykazovalo znaky hned několika přestupků, a toto jednání dlouhodobě není schopen/ochoten korigovat, je na místě jeho členství ve společenství vlastníků, byť nuceně, ukončit. Závadové jednání žalované pak znaky popsané v tomto odstavci beze zbytku naplňuje a hodnoceno toliko z hlediska trvání a závažnosti závadového jednání, bylo by na místě, konstatovat, že byly naplněny podmínky pro nařízení prodeje jednotky, ve smyslu § 1184 o. z., naplněny.

56. V rámci hodnocení přiměřenosti/proporcionality nicméně soud musel vyhodnotit i skutečnost, nakolik by případný prodej Jednotky zasáhl do práv žalované. V této souvislosti bylo třeba vzít v úvahu, že žalovaná je osobou v důchodovém věku (starobní důchod je jejím jediným příjmem), žije sama (v roce 1978 se rozvedla) a mimo Jednotku nevlastní žádnou další nemovitost, kde by mohla bydlet (zde viz rozdíl od podmínek věci projednávané Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 37 Co 173/2021). Z předestřených závěrů, a v tomto směru se lze ztotožnit s argumentací opatrovnice žalované, tedy vyplývá, že prodej Jednotky by žalovanou zbavil pomyslné jistoty vlastnického bydlení a ačkoli by žalovaná za soudem nařízený prodej Jednotky obdržela utržené finanční prostředky, lze s úspěchem pochybovat, nakolik by tyto postačovaly k zajištění nového stabilního bydlení. Tím spíše s ohledem na dispozice Jednotky i stávající socioekonomickou situaci, kdy jsou náklady na pořízení vlastního bydlení obecně mimořádně vysoké, nadto i při zohlednění souvisejících nákladů na stěhování atd. Ztotožnit se též lze i se závěrem, že i nalezení bydlení nájemního by pro žalovanou, osaměle žijící ženu důchodového věku, představovalo úkol mimořádně obtížný, s obtížností danou opět relativně vysokými náklady samotného nájemného, ale i souvisejících služeb. Právě tyto naposled uvedené úvahy by tak, dle názoru soudu, aktuálně činily nařízení soudního prodeje Jednotky, ve smyslu § 1184 o. z., nepřiměřeným, přičemž tyto úvahy, činící primárně uplatněný nárok žalobce také nedůvodným, je možné v souhrnu kvalifikovat jako de facto humanitární.

57. Lze tedy uzavřít, že soud k zamítnutí primárního nároku žalobce (výrok I. tohoto rozsudku) vedl pouze a výlučně ten závěr, že by žalovaná v důsledku nařízení prodeje Jednotky přišla o stabilní bydlení s tím, že by do budoucna vůbec nebylo postaveno na jisto, zda a jak by žalovaná byla důstojným způsobem schopna uspokojovat své bytové potřeby. Současně však soud, ačkoli již stran účelnosti tohoto postupu vyjádřil pochyby, považuje za nutné, formou vyhovění alespoň eventuálně uplatněnému nároku, na žalovanou úředně působit a jednoznačně dát najevo, že se její jednání a výstupy neslučují ani se základními standardy dobrých mravů. Kdy způsob rozhodnutí v projednávané věci pro žalovanou představuje ve své podstatě poslední šanci k vyvození pomyslné sebereflexe, neboť jakkoli aktuálně humanitární zájem na zajištění bydlení žalované převážil, do budoucny by bylo třeba brát v úvahu právě i závěry tohoto řízení a poučení, jež se jeho prostřednictvím žalované dostalo, což by, pokud by v závadovém jednání pokračovala, činilo již vytýkané závadové jednání závažnějším, vyžadujícím přirozeně i citelnější právní řešení. Po zamítnutí primárně uplatněného žalobního nároku se tedy soud dále zabýval nárokem eventuálním, jenž vykazuje znaky tzv. negatorní žaloby, ve smyslu § 1042 o. z.

58. Co do povahy rušivého jednání, popsaného opakovaně výše, toto lze po právní stránce nade vší pochybnost kvalifikovat jako imise, ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z. I vlastníka bytové jednotky totiž, ve smyslu § 1175 odst. 1 o. z., přirozeně stíhá obecná právní povinnost vystříhat se v rámci užívání bytové jednotky takového jednání, jímž by nad míru přiměřenou místním poměrům ztížil užívání bytových jednotek ostatním vlastníkům (viz např. závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2066/2019 ze dne 17. 12. 2019). Žalovaná však, ač opakovaně upozorňována, tuto povinnost shora specifikovanými výstupy dlouhodobě porušuje, a proto soud vyhodnotil jako nezbytné, uložit jí (alespoň) povinnost, aby se jich zdržela (viz výrok II. tohoto rozsudku). V této souvislosti pak soud nepřehlédl, že žalobce, jakožto právnická osoba se specifickým účelovým určením, je obecně při podávání tzv. negatorní žaloby vůči svým členům omezen toliko na ochranu vlastních zájmů, např. vůči zásahům do společných prostor bytového domu (kam by z vytýkaného závadového jednání spadalo toliko lití vody/tekutin z okna po zdech domu [adresa] a na schody před dům [adresa] - v této souvislosti viz závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3269/2010, ze dne 11. 4. 2012, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 106/2012 civ.). Na stranu druhou však bylo třeba vzít v úvahu specifika projednávané věci, a to zejména skutečnost, že (vyjma žalované) až na jednoho člena žalobce vyslovili všichni ostatní členové žalobce, obývající dům [adresa], souhlas tím, aby bylo vytýkanému závadovému jednání žalované zamezeno formou prodeje Jednotky. Jinými slovy, vyjma žalované a jednoho dalšího člena, všichni členové žalobce využili právě žalobce jako platformu pro sdružení svého oprávněného zájmu na eliminaci vytýkaného závadového jednání žalované, jíž byly odpovídající standardy chování k ostatním členům žalobce, v souladu s § 1200 odst. 1 a 2 písm. f) o. z., předepsány stanovami žalobce. Bylo by tedy protismyslné, aby žalobce, vynucující pravidla v jím vydaných stanovách, nadto agregující zájem v podstatě všech (s jedinou výjimkou) svých členů, nemohl jménem členů volat žalovanou k odpovědnosti za její vytýkané závadové jednání a vystupování.

59. Co do nároku na náhradu nákladů řízení vzal soud v úvahu, že i plné vyhovění eventuálně uplatněnému nároku zakládá, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., plný procesní úspěch ve věci (shodně viz např. závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2550/2015 ze dne 24. 11. 2015). Za daného stavu věci proto soud žalobci přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť tento, formou zaslání výstrahy, ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., žalovanou vyzval k nápravě a informoval jí i o případném soudním vymáhání uplatněného nároku. Náhrada nákladů žalobce tak v konkrétním případě zahrnuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náhradu za zastupování advokátem, ve věci, jejímž předmětem byla mj. i dispozice s nemovitostí. Náhrada za zastupování sestává z (i.) odměny za 12 úkonů právní služby po 3 100 Kč, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen a. t.), (konkrétně převzetí zastoupení, sepis výstrahy, jako předžalobní výzvy, sepis žaloby sepis 3 vyjádření učiněných k výzvě soudu ve dnech 7. 1. 2022, 31. 3. 2022 a 24. 5. 2022, účasti na místním šetření a účasti na třech soudních jednáních, z nichž dvě trvala déle než dvě hodiny), (ii.) paušální náhrady 300 Kč za jeden každý úkon právní služby, ve smyslu § 13 odst. 4 a. t., tedy 12 x 300 Kč, to vše (iii.) navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 %, celkem o 8 568 Kč, jejímž je zástupce žalobce plátcem, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Celkem tak výše náhrady nákladů řízení, vč. náhrady za soudní poplatek, činí 54 368 Kč.

60. V souvislosti s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení soud nepominul návrh opatrovnice žalované na využití moderačního práva, ve smyslu § 150 o. s. ř. Tomuto návrhu jistě nelze upřít určité ratio odůvodněné majetkovými poměry žalované, osoby žijící toliko ze starobního důchodu (viz např. závěry usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2124/2001, ze dne 21. 12. 2001), a to zejména v konfrontaci s celkovou výší nákladů proběhnuvšího řízení. Přesto se však soud rozhodl návrhu na využití moderačního práva nevyhovět. V této souvislosti totiž je třeba zdůraznit, že moderační právo, ve smyslu § 150 o. s. ř., představuje svojí povahou výjimečný institut, jehož aplikace je na místě v případech, kdy je na místě brát ohledy nejen na účastníky a jejich poměry, ale též na povahu projednávané věci, resp. na vzájemnou vazbu těchto dvou skutečností. Za podmínek projednávané věci to nicméně byla právě žalovaná (v minulosti opakovaně upomínaná a slibující nápravu), kdo existenci proběhnuvšího soudního řízení de facto zavinil svým jednáním, které dlouhodobě nebylo v souladu s dobrými mravy. Z tohoto důvodu tedy je dle názoru soudu na místě, aby žalovaná za proběhnuvší soudní řízení, vč. nákladů, nesla plnou odpovědnost. Tím spíše, jak bylo konstatováno výše, je-li na místě, aby toto soudní řízení mělo určitý výchovný přesah a do budoucna žalovanou od páchání vytýkaného závadového jednání a vystupování odradilo. Zároveň také vzal soud v úvahu i oprávněné zájmy žalobce, který náklady na právní zastoupení vynaložil za účelem důvodné ochrany práv svých a práv svých členů, a který by byl při využití moderačního práva ve prospěch žalované ke své újmě zatížen ještě povinností hradit si náklady sporu, v němž po právu vystupoval jako subjekt dotčený nemorálním jednáním a vystupováním žalované.

61. Lhůta k plnění byla soudem ve výroku III. určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonná, třídenní, přičemž soud, mj. i vzhledem k již zmíněnému výchovnému efektu, ponechal na vůli žalobce, resp. jeho zástupce (nikoli na autoritativním rozhodnutí), zda případně akceptuje plnění náhrady nákladů řízení ve splátkách. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna hradit k rukám zástupce žalobce, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř.

62. Případné výlohy za proběhnuvší řízení pak může žalovaná přesto ponížit, požádá-li o osvobození od soudních poplatků (pozn. což již po vyhlášení rozsudku využila) tak, aby, dle úvahy soudu, došlo k případné redukci nákladů státu za služby ustanovené opatrovnice.

Poučení