10 C 271/2018-150

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Herčíkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku ve smyslu rozsudečného výroku s tím, že dne [datum] uzavřel žalobce s žalovanou společností [právnická osoba] smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl na jedné straně závazek žalobce zpracovat pro žalovanou dokumentaci k podaní žádosti o dotaci z OPPIK NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE - Druhotné suroviny podle uzavřené smlouvy o dílo na projekt:,,Pokročilá technologie TPE-V zpracování odpadu z pneumatik" a provést poradenskou činnost v této souvislosti, na druhé straně pak byl závazek žalované řádně zaplatit žalobci sjednanou cenu za provedení díla. Žalovaná se obrátila na žalobce s žádostí o pomoc ve věci získání dotace na technologii zpracování odpadu z pneumatik. Žalobce, který má bohaté zkušenosti se zpracováním obdobných dokumentací potřebných pro získání dotace, a současně vykazuje vysokou úspěšnost v této činnosti, předložil žalované znění smlouvy o dílo a na základě požadavku žalované, aby cena za dílo mohla byt uhrazena nikoli jednorázově, ale ve splátkách, upravil konečné znění smlouvy k její spokojenosti a smlouva o dílo byla v tomto znění dne [datum] uzavřena. Žalobce se zavázal zejména zpracovat příslušnou dokumentaci pro podání žádosti o poskytnutí dotace a žalovaná se zavázala uhradit mu cenu za dílo ve výši 6% schválené dotace. První část ceny za dílo ve výši [částka] byla splatná před započetím díla, a tato byla uhrazena. Další část ceny za dílo do výše 3% ze schválené výše dotace (tedy prokazatelné až po skončení díla) byla splatná do 30 dnů po té, co žalovaný obdrží informaci o schválení žádosti a po obdržení faktury. Agentura pro podnikání a inovace žádost o dotaci OPPIK NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE – druhotné suroviny podle uzavřené smlouvy o dílo na projekt:„ Pokročilá technologie TPE-V zpracování odpadu z pneumatik“ dne [datum] schválila s výší dotace [částka]. Žalobce žalované další část odměny vyúčtoval fakturou [číslo] 2018 ze dne [datum] na částku [částka] splatnou dne [datum]. Faktura byla žalovanému odeslána dne [datum] a znovu dne [datum]. Zbývající část ceny za dílo dosud nenabyla splatnosti, a proto není předmětem této žaloby. Žalobce odvedl z této vyfakturované částky daň z přidané hodnoty ve výši [částka], kdy naopak žalovaná si tuto částku tzv. vyinkasovala (popř. odečetla od své daňové povinnosti). Žalovaná však fakturu do dnešního dne neproplatila, a to ani po několika urgencích. Za žalovanou v této věci jednal s žalobcem jednatel žalované pan [jméno] [příjmení], jenž žalobce opakovaně ujišťoval, že platba již bude provedena, avšak dosud k úhradě nedošlo. Z toho důvodu byla žalované dne [datum] zaslána předžalobní výzva ze dne [datum] Ani poté však úhrada nebyla provedena. Žalobci tak nezbylo, než se obrátit na soud s požadavkem, aby žalované byla povinnost zaplatit svůj dluh uložena, a to i se zákonným úrokem z prodlení, když se jedná o peněžité plnění. Žalobce v replice k vyjádření žalované uvedl, že pro povinnost žalované poskytnout sjednané plnění není rozhodující, zda dotace byla vyplacena či nikoliv, nýbrž zda byla na základě příslušné dokumentace schválena. Schvalovací (hodnoticí) proces žádosti o dotaci se skládá z několika následných kroků (formální hodnocení, věcné hodnocení – bodování a projednání žádosti v hodnoticí komisi). Žádost žalované splnila všechny stupně hodnocení. Samotné vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace je administrativní úkon nezávislý na činnosti dotačního poradce – žalobce. Smlouva o dílo je vázána na úspěch věcné podstaty hodnoticího procesu a nikoliv na vydání rozhodnutí (obdobě žalobce formuluje smlouvy o dílo s jinými subjekty, tyto jsou takto akceptovány a na základě informací v infosystému propláceny). Dotace není nároková v žádném stádiu realizace projektu, naopak předmětem rozhodnutí je stanovení povinností příjemce dotace pro celé období realizace projetu. Smlouva o dílo uvádí jako rozhodnou skutečnost pro fakturaci druhé platby informaci o schválení žádosti a specifikaci této informace. Žalobce splnil podmínky pro úhradu druhé platby dle smlouvy o dílo, neboť žádost žalované o dotaci byla schválena. Skutečnost, že žalovaná svou vlastní nečinností a nedodáním požadovaných dokladů zmařila vydání rozhodnutí, žalobce nemohl nikterak ovlivnit. Pokud by žádost žalované o poskytnutí dotace schválena nebyla, došlo by jistě k vrácení faktury žalobci s tím, že nejsou splněny podmínky pro její vystavení. V tomto případě naopak následovala rozsáhlá mailová i telefonická komunikace o finančních problémech žalované společně se žádostmi o posečkání s platbou. Z této komunikace vyplývá, že žalovaná uznává oprávněnost fakturace a zaplatit hodlá. Žalobce z neproplacené faktury zaplatil DPH [částka] a žalovaná z částky, kterou nezaplatila, získala vratku daně z přidané hodnosti uvedené výši. V případě, že by si žalovaná v takové situaci byla vědoma, že fakturu neproplatí, jednalo by se z její strany o daňový podvod. V období od [datum] do [datum] probíhala mezi stranami intenzivní komunikace týkající se nejen proplacení faktury, ale i připomínání splnění administrativních požadavků poskytovatele dotace pro vydání rozhodnutí, kdy žalovaná opakovaně slibovala zaplacení, dodání dokladů atd.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že cena díla dle smlouvy o dílo byla sjednána ve třech splátkách ve smyslu článku III. odst. 2 písm. a), b), c) smlouvy o dílo tak, že první platbu ve výši [částka] uhradí žalovaná do čtrnácti dnů po podání žádosti, druhou platbu do výše 3% z částky odpovídající výši schválené dotace uhradí žalovaná do třiceti dní od schválení žádosti žalované o poskytnutí dotace a třetí platbu do výše 6% z celkové částky odpovídající výši schválené dotace do [datum]. Článkem III odst. 1 smlouvy o dílo je stanoveno, že celková ujednaná cena díla je 6% ze schválené celkové dotace na projekt (dále jen jako„ cena díla“). Článkem III odst. 3 je stanoveno, že pokud nebude schválena žádost o dotaci, respektive celý projekt jako takový, snižuje se cena díla o druhou a třetí platbu a celkovou cenu díla bude tedy tvořit pouze první platba ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že ke schválení dotace nedošlo, žalobci nárok na zaplacení části ceny díla nevznikl, která se od schválení dotace odvíjela, a žalovaná proto nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části. Z ustanovení § 2 odst. 3 a § 14 odst. 1 zákona 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech (dále jen jako„ ZRP“) vyplývá, že na poskytnutí dotace z veřejného rozpočtu není právní nárok. Celý proces poskytnutí dotace je zahájen podáním žádosti, což je okamžik, kdy žadatel nemá žádnou jistotu, jestli mu bude dotace poskytnuta. Proces získání dotace je zakončen okamžikem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, které je svojí povahou rozhodnutí správního orgánu. V okamžiku, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci, stává se vykonatelné a dotace je v tento moment nároková. Až v tomto okamžiku tedy dle žalované dochází k jejímu schválení. K obdobnému závěru lze dojít na základě [číslo] Sb., o účetnictví (dále jen jako„ ZoÚ“) a aplikace zásad řádného, věrného a poctivého vedení účetnictví účetními jednotkami, podle kterých je nutné zabezpečit věcnou a časovou souměřitelnost nákladů a výnosů týkajících se dotace tak, aby nedošlo ke zkreslení výsledku hospodaření vykázáním nákladu v jiném období, než ve kterém by byla vykázána dotace tohoto nákladu. Podmínkou pro dodržení této zásady je, že o dotaci nemůže být účtováno dříve, než je přesně stanoven rozhodující okamžik, ve kterém se proces jejího schvalování dostane do takové fáze, kdy je její poskytnutí nepochybné. Tento moment nastává až pravomocným Rozhodnutím o poskytnutí dotace. Dokument předložený soudu jako„ schválení projektu – výstup ze systému (dopis od Ing. [jméno] [příjmení])“ je pouze informativní předschválení žádosti o poskytnutí dotace, nikoli dotace, jakožto peněžité částky, samotné. Fakticky tímto došlo k formálnímu schválení žádosti, tedy ke sdělení o tom, že žádost žalované splňuje potřebné náležitosti (s výjimkou níže uvedených) pro schválení dotace. Pro vydání finálního Rozhodnutí o poskytnutí dotace, tedy schválení dotace samotné, bylo nutné provést aktualizaci informací uvedených v žádosti a doložit povinné přílohy, mimo jiné stavební povolení, územní rozhodnutí, kladné vyjádření příslušného stavebního úřadu k ohlášení stavby či oficiální sdělení příslušného stavebního úřadu, že předmět realizace projektu nepodléhá územnímu ani stavebnímu řízení. Žalovaná bohužel neměla potřebné dokumenty pro doložení příloh k dispozici, jelikož předmět realizace projektu nebyl prozatím řádně zkolaudován, o čemž žalovaná žalobce informovala prostřednictvím emailu. I na základě toho došlo k vyřazení žádosti žalované z procesu přijímání a hodnocení, a proto nikdy nedošlo ke schválení dotace. Na obdobné situace pamatuje rovněž smlouva o dílo, která v článku V odst. 2 uvádí, že v případě vyřazení žádosti z procesu přijímání a hodnocení kvůli nečinnosti žalované nebo jejím zaviněním, nejsou dotčena ustanovení článku III odst. 2 písm. a) smlouvy o dílo, které zakotvuje povinnost zaplatit první platbu ve výši [částka]. Tuto povinnost žalovaná splnila řádně a včas. Smlouva o dílo však nepočítá s tím, že by v tomto případě došlo k zaplacení i druhé a třetí platby. Je proto zřejmé, že žalobci za dané situace nárok na zaplacení druhé a třetí platby vzniknout nemohl. Žalovaná zásadně nesouhlasí s tvrzením žalobce, že pro povinnost žalované uhradit příslušnou částku není rozhodující, jestli byla dotace skutečně vyplacena, nebo ne. Nad rámec shora uvedeného žalovaná rozporovala také výši žalobcem požadované částky. Jelikož výše dotace v případě jejího schválení měla být [částka] a v souladu s článkem III odst. 2 písm. b) smlouvy o dílo byl žalobce oprávněn jako druhou platbu požadovat částku ve výši 3% částky schválené jako dotace, je maximální výše, kterou by byl oprávněn požadovat, [částka].

3. Okresní soud svým rozsudkem 10C 271/2018-58, který vydal dne [datum] žalobě vyhověl. V rámci odvolacího řízení na základě odvolání žalované pak Krajský soud v Ústí nad Labem předmětný rozsudek zrušil a vrátil jej okresnímu soudu 1. stupně k dalšímu řízení s tím, že uzavřel, že se zabýval zejména obsahem uzavřené smlouvy o dílo a má za prokázané, že jejím předmětem bylo zpracování dokumentace k podání žádosti o dotaci a poradenská činnost s tím související, nikoliv zajištění a vyplacení dotace jako takové. Dále vzal za prokázané, že platební podmínky uvedené v jejím článku III bod 2 jsou definovány jako závazek jednatele (žalované) uhradit zhotoviteli (žalobci) dohodnutou cenu díla způsobem představujícím 3 etapy uvedené ve smlouvě přičemž předmětem sporu je platba uvedená v bodě 2 b článku III, tedy 3% z částky schválené jako dotace na předmětný projekt, a to do 30 dnů poté, co objednatel obdrží informaci o schválení žádosti - projektu a po obdržení faktury od zhotovitele. Z tohoto ustanovení smlouvy o dílo vyšel soud I. stupně, když uzavřel, že podmínky zde uvedené byly naplněny, tedy že dotace jako taková byla příslušnými orgány schválena a informace o schválení žádosti byly žalované sděleny.

4. Podle názoru odvolacího soudu není ujednání v článku V. bod 2. smlouvy o dílo vzhledem k ujednání obsaženým v článku III. bod 2. b) zcela jasné tak, aby bylo zřejmé, jaký postup měli účastníci smluvního vztahu na mysli v případě potřeby jeho aplikace při placení ceny díla, jehož předmět je specifikován v článku II. smlouvy o dílo. V této souvislosti má odvolací soud shodně s názorem odvolatele za to, že za situace, kdy výše uvedená ustanovení smlouvy o dílo účastníci řízení prezentují zcela odlišně, bylo na místě použití výkladových pravidel smluvních ujednání podle § 556 o. z., a to podle úmyslu jednajícího. Pokud jej nelze zjistit, případně se smluvní strany ve sledovaném úmyslu právního jednání rozcházejí, je třeba vycházet z významu, jaký by běžný podnikatel projevené vůli přikládal a také z toho, jaký význam se přikládá v právním jednání použitým výrazům podle obchodních zvyklostí. Přitom je třeba vždy brát náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle včetně jednání o uzavření smlouvy, praxe, kterou mezi sebou smluvní strany zavedly, jakož i následného chování stran, jestliže to povaha věci připouští. Teprve v případě, že se ani za použití výše uvedených výkladových pravidel nejasnosti právního jednání nepodaří odstranit, je třeba postupovat podle ustanovení § 557 OZ, tedy v pochybnostech zohlednit to, kdo sporného výrazu použil jako první. Odvolací soud doplňuje, že toto ustanovení má bránit negativním následkům, jež pro adresáta plynou z projevu vůle jednajícího, a chrání stranu, která akceptovala text smlouvy, aniž o jeho obsahu mohla rozumně vyjednávat. Případně by taktéž měla být zohledněna pravidla stanovená v ust. § 558 o. z.

5. V této souvislosti odkazuje odvolací soud na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5281/2016 ze dne 25. 4. 2017, v němž je zdůrazněno oproti předchozí právní úpravě v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů) hledisko skutečné vůle jednajících osob, kdy„ základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle úpravy účinné od 1. 1. 2014 úmysl jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.“ 6. Současně odkazuje odvolací soud také na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I.ÚS 625/03 ze dne [datum], který zdůraznil jako jeden z principů výkladu smluv prioritu výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Podle Ústavního soudu neplatnost smlouvy má být tedy výjimkou, nikoliv zásadou.

7. Odvolací soud tak zavázal soud okresní, aby pokud jde o obsah smluvních ujednání účastníků, zejména článku V bod 2 smlouvy o dílo, a to v návaznosti na článek III bod 2 b smlouvy v dalším řízení postupoval podle výkladových pravidel uvedených v ustanovení § 555 a následujících OZ a právní jednání účastníků znovu posoudil a učinil z nich příslušné závěry, když přijatý závěr soudu I. stupně se odvolacímu soudu jevil jako předčasný.

8. Žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] – [příjmení] uvedl, že předmětem smlouvy o dílo, kterou uzavřel se žalovanou, bylo zpracování dokumentace k podání žádosti o dotaci, která byla ve smlouvě konkrétně uvedena a v poskytnutí poradenské činnosti související s přípravou a provedení prací podle článku II., odstavec 1 této smlouvy. Pro žalobce ze smlouvy o dílo vyplývala povinnost vytvořit za spolupráce se žalovanou dokumentaci a podat žádost o dotaci a potom s dotační agenturou spolupracovat. Pro agenturu je samozřejmě partnerem objednavatel, tedy ten subjekt, co o dotaci žádá, nikoliv žalobce, takže tento jeho klient jej musí o požadavcích agentury informovat. Na těchto všech podkladech žalobce spolupracoval se žalovanou a ještě s panem [jméno] [příjmení], který byl autorem zlepšovacího návrhu, resp. tedy know-how projektu. Žalobce dne [datum] podal žádost na agenturu. Pro vysvětlení uvedl, že je pravda, že smlouva byla podepsána až [datum] a žalobce vypracovanou žádost odesílal již [datum], bylo tomu takto proto, že původně byla smlouva již připravena, podepsána a v této měla být odměna žalobce, zaplacená žalovanou jednorázově. Dne [datum] zástupce žalované, pan [příjmení], požádal žalobce o rozdělení plateb, takže původní smlouva byla tzv.„ roztrhána“ a sepsali tuto, ze které nyní vychází. Žádost tedy byla podána, výběrová komise se jí zabývala, nepožadovala žádné doplnění, pak došlo ke schválení projektu a tento byl doporučen k financování, a to včetně částky, do které může být dotace čerpána ([částka]). Žalobce pak již dostal jen tuto informaci o schválení projektu a společně se sdělením, že žalovaná má doplnit další 3 dokumenty, a to stavební povolení, prohlášení o velikosti podniku a dále prohlášení, že nepřemístí realizaci projektu. Žalobce o tyto doklady žalovanou urgoval, žalovaná jej stále ubezpečovala, že doklady předloží, aby mohly být doručeny komisi, resp. na Ministerstvo obchodu a průmyslu, když se jednalo zejména o kolaudační rozhodnutí, k čemuž nakonec nedošlo, neboť žalovaná nebyla schopna toto kolaudační rozhodnutí zajistit. Pokud jde o výši dotace, takto funguje tak, že dojde vždycky ke schválení nejvyšší možné částky, která může být na dotaci vyplacena. Nemůže být a také nikdy není konkrétně stanovena částka, která je vyplacena, protože součástí žádosti je i rozpočet, který vychází z předpokladů nákladů. Dotace se ale vyplácí až po ukončení předmětu dotace, a to podle skutečných nákladů. Čili nikdy ta tzv.„ předschválená“ částka neodpovídá skutečně přiznané dotaci. Cena uvedená ve smlouvě za dílo vycházela právě z této nejvyšší částky, která byla předschválena pro dotaci. Nemohla být ani počítána z částky, která vyplacena bude, protože tím by se posouvala splatnost vlastně o 3 roky, protože po této době a splnění všech dalších podmínek realizace může dojít k vyplacení dotace. Schvalování prošlo všemi stupni, tak, jak je to obvyklé. Navíc dotace, jako taková, nikdy není nároková. I když je tzv.„ schválená“ žádost a ta dotace je přidělena v určité maximální výši, může být kdykoliv během realizace projektu odňata možnost toho proplacení, a to proto, že ten, komu byla dotace přidělena, resp. přislíbena, má ještě povinnost splnit řadu podmínek během realizace projektu a vždy je nebezpečí, že nebude nějaká podmínka splněna. V daném případě se také tak stalo, když žalovaná nedodala požadované 3 dokumenty, a proto mu posléze nebyla vyplacena dotace. Žalobce pak uvedenou částku, která je předmětem žaloby, žalované vyúčtoval, její jednatel pan [jméno] nikdy k fakturaci neměl připomínky, vždy emailové komunikaci uváděl, že zaplatí, popř. jen zdůvodňoval, proč momentálně firma nemá peníze. Žalobce proto vystavil přímo fakturu, nejen fakturu [příjmení] [příjmení], takže z této vyfakturované částky odvedl i daň. Žalobce tedy splnil veškeré povinnosti, které mu ze smlouvy vyplývaly a žádost, kterou připravoval a předkládal, splnila všechny podmínky a výběrová komise ji schválila. Neměl jediný důvod pochybovat o tom, že by snad na domluvenou částku, cenu díla, neměl nárok a žalovaná také tento nárok nikdy nezpochybňovala. Jenom pro vysvětlenou ještě žalobce uvedl, že dokumentace, která má být doložena vyplývá z dotačního programu, který je vypsán na 7 let a potom ministerstvo každé jednotlivé dotační kolo vydává tzv. výzvu, kde jsou přesně uvedeny dokumenty, které mají být doloženy jako přílohy a v jaké etapě. Žalobce dále podotkl, že smlouva, která byla uzavřena se žalovanou, je smlouvou standardní, takovéto smlouvy uzavřel v minulosti i s jinými firmami a tyto bez problémů byly proplaceny (3 takové smlouvy předkládá k důkazu). Dále uvedl, že spolupráce se žalovaným začala tak, že jeho známý pan [celé jméno svědka], který byl nositel know-how metody recyklace gum se ho zeptal, jestli by v této věci bylo možno požádat o nějakou dotaci, že našel investora, a to žalovanou. Žalobce věděl, že je vypsána dotace nízkouhlíkové technologie – druhotné suroviny, takže začali o tom jednat. Sešli se všichni tři a probírali všechny okolnosti. Domlouvali se o tom, jestli je naděje, že by projekt byl schválen. Nakonec se dohodli, že ta naděje je, a že žádost žalovaná podá. Žalobce ale ještě upozorňoval přítomné, že projekt nemusí být schválen. Několik týdnů pak pracoval na žádosti a to přesto, že ještě nebyla uzavřena předmětná smlouva o dílo. To lze dokumentovat i tím, že smlouva byla podepsána [datum] a žádost, tedy zpracovaná žádost byla podána již [datum], když samozřejmě připravit ji za pouhý týden, by nebylo možné. Ta práce na té přípravě žalobci trvala asi měsíc. Návrh smlouvy žalobce poslal zástupci žalované panu [příjmení] a použil výrazy, které se užívají i v jiných obdobných smlouvách, což lze doložit i jinými smlouvami, uzavřenými s jinými subjekty. Smlouva – odměna žalobce není vázána na vyplacení dotace, neboť k vyplacení může dojít až po standardizovaném postupu. Smlouva je vědomě koncipována tak, že je vázána na schválení projektu, nikoliv na rozhodnutí o dotaci, respektive vyplacení dotace, protože celé je to určitý systém standardních postupů. Hodnotící postup je dán, certifikován, kontroluje ho ministerstvo a pak jej hodnotí výběrová komise, která to 1) hodnotí formálně, 2) hodnotí způsobilost žadatele o dotaci a 3) potom kontroluje věcně projekt a to tak, že projekt tzv.„ oboduje“. Pokud všechny tři fáze proběhnou v pořádku, pak komise doporučí projekt k financování, tzn. k poskytnutí dotace. Může se též vyjádřit, že by měl být projekt o něco doplněn. O tom doporučení financování a částce je proveden zápis, který je závazný pro poskytovatele, tedy nemůže se stát, že by po splnění všech uvedených podmínek žadatel dotaci nedostal. Na dotaci však nikdy není nárok, vydání tohoto rozhodnutí není nárokové, neboť po celou dobu, kdy ten projekt probíhá, kdy se realizuje, je žadatel povinen splnit další podmínky, a to 1) koupit technologii po řádně provedeném výběrovém řízení, které je vlastně v rámci dotačního řízení kontrolováno, 2) musí zpracovat zprávu z realizace projektu a musí předložit žádost o platbu. Kdykoliv něco z toho není dodrženo, nemusí být dotace vyplacena. Proto cena za provedené dílo ve smlouvě je vázána na schválení projektu. Nejedná se však o žádné tzv.„ předschválení“. Pokud jde o uzavírání smlouvy samotné, tak návrh, který zaslal žalobce žalované, se ještě měnil a doplňoval, když žalovaná požadovala změnu platebních podmínek a tak, jak se účastníci dohodli, to bylo do smlouvy uvedeno. Žalovaná měla tedy možnost ustanovení smlouvy měnit, nejednalo se o nějakou tzv.„ formulářovou“ smlouvu, na níž by žalovaná nemohla cokoliv upravovat či měnit. Jako podklad, který byl předložen komisi ke schválení, bylo i vyjádření stavebního úřadu, který se vyjádřil tak, že stavba potřebuje změnu – vydání rozhodnutí o změně užívání objektu. Toto vyjádření stavebního úřadu sloužilo pro ohodnocení projektu, tzn. že za to, že bylo dodáno, žalovaného žádost dostala 10 bodů, nemělo to ale vliv na přijatelnost projektu. Smlouva byla podepsána [datum] a vyjádření stavebního úřadu bylo ze dne [datum], takže v době uzavření smlouvy žalobce o tomto vyjádření stavebního úřadu nevěděl. I kdyby o něm však věděl, nebyl to problém pro to, aby [datum] žádost podal. Žalobce žádost zpracovával na základě informací od žalované, tedy konkrétně od pana [příjmení] + dokumentů, které žalobci pan [jméno] předal. Ze smlouvy je zřejmé, že žalobce měl připravit dokumentaci, podat žádost a poté, pokud bude tato žádost přijata, měl žalovaný zaplatit. Dále ze strany žalobce měla být již poskytována pouze určitá poradenská činnost. To, že strana žalovaná vycházela z toho, že dotace je tzv.„ schválena“ dokládá i to, že žalovaný vyhlásil výběrové řízení na dodavatele technologií, tedy je jasné, že kdyby neměl jistotu, že projet bude schválen, tak by jistě nekupoval vybavení. V té době byl právě projekt schválen a zástupce žalované dostal dopis od projektové manažerky, co má ještě doplnit. Před uzavřením smlouvy zástupci žalované žalobce vysvětlil vše ohledně dotací, tedy mechanismus poskytování dotace a celého řízení, tedy jaké se musí učinit kroky, co je uvedeno v infosystému, jaké podklady musí žadatel zajistit. Byla též žalovaná seznámena s postupem hodnocení, když zkušebně před podáním žádosti si žádost tzv.„ obodovali“ podle stanovených kritérií a vycházelo to dobře. Pokud ještě jde o stanovení odměny žalobce, tak žalobce navrhoval splatnost odměny za schválení projektu právě po jeho schválení. Pan Zíta jako zástupce žalované souhlasil. Posléze mailem požádal žalobce o možnost rozdělení plateb, kdy o to má zájem druhá jednatelka, která tvrdí, že budou s projektem spojeny vysoké náklady a tedy, aby byla žalovaná to schopna vše ufinancovat. Návrh ze strany žalované byl 20% a 80% a dále pak o tom ještě strany jednaly a dohodly se v podstatě na dvou splátkách po 50%, když jak je zřejmé z mailu, žalovaná měla zájem se žalobcem spolupracovat i v budoucnu. Tento mail byl z [datum]. Žalobce ještě uvedl, že považuje za absurdní, aby vyfakturoval předmětnou částku, zaplatil z ní DPH [částka], žalovaná to nezaplatila, ale vzala si [částka] vratku na DPH zpět a v podstatě by žalobce, byť nedostal zaplaceno ještě žalované„ daroval“ [částka]. Žalobce dále ohledně těchto plateb po schválení projektu na žádost pana [příjmení] posečkal s vydáním faktury. Po nějaké době fakturu pak žalované zaslal a od té doby zástupce pan [příjmení] mu stále, ať už telefonicky, nebo prostřednictvím emailu sděloval, že by fakturu rád zaplatil, ale že nemá peníze, nebo že jedná o penězích. To trvalo tak dlouho, že žalobce přestal věřit, že je zde skutečný úmysl žalovaného fakturu zaplatit a obrátil se na soud. Nikdy žalovaná nesdělila cokoliv v tom směru, že faktura je neoprávněná a že by ji nechtěla zaplatit. Jinak ve smlouvě chtěl pan [příjmení] zmínit ještě některé další drobnosti, jako například pro případ placení chtěl vložit slova:„ po zaslání faktury“, která tam původně nebyla, apod. Dále žalobce uvedl k námitce žalovaného ke smlouvě o dílo, bodu V – podmínky a způsob provedení díla, že pokud je v odstavci 2, poslední věta uvedeno:„ pokud dojde případnou nečinností objednatele či jeho jiným zaviněním k nesplnění požadavku příslušné implementační agentury a vyřazení žádosti z procesu přijímání a hodnocení, nejsou tím dotčena ustanovení článku III odstavec 2 bodu a), tedy platba ve výši [částka] za vypracování dokumentace projektu, která měla být uhrazena do 14ti dnů po podání žádosti, pak v tomto ustanovení nemohl být uveden bod III/2, bod b) ohledně platby do výše 3% z částky schválené jako dotace na předmětný projekt, neboť tato má být vyplacena poté, co objednatel obdrží informaci o schválení žádosti – projektu a obdržení faktury od zhotovitele. Jedná se již tedy o jinou fázi celého procesu. Žalobce panu [příjmení] před uzavřením smlouvy vysvětlil, že účelem smlouvy je splnění určitého postupu, nejde o výsledek s tím, že výsledkem práce žalobce je právě schválení projektu a že tím nastává řada dalších kroků, které musí splnit, aby se fakticky k penězům dostal, tedy mu byly vyplaceny. Následuje například výběrové řízení na strojní vybavení, podání žádosti o platbu, doložení případně dalších dokumentů, objednatel napřed vše financuje sám a dotace je pak vyplacena ex post, když je zhodnoceno, že byly splněny všechny další požadavky. To, že stavební úřad uvedl, že musí dojít ke změně užívání objektu, takto žalobce nepovažoval za problém, protože i v jiných projektech, na kterých v minulosti spolupracoval, takovou podmínku firmy dostaly a splnily ji. Šlo o to, aby byl objekt způsobilý k provozování průmyslové činnosti. Z nájemní smlouvy, kterou měla žalovaná uzavřenu s pronajímatelem haly – objektu vyplynulo, že předmětem činnosti byla montážní a skladová činnost, tedy ohledně té montážní činnosti je situace obdobná jako činnost výrobní. Dále, pokud stavební úřad vydal potvrzení, že„ realizace projektu vyžaduje změnu užívání objektu“, tak tato skutečnost nijak nebránila podat žádost o poskytnutí dotace. Tato informace navíc prokazuje, že již od [datum] žalovaná věděla, že změnu užívání objektu musí zajistit již z důvodu podstaty svého nového podnikání a nikoliv jen pro dotaci. Žalobce vycházel z informací žalované strany, že má objekt pro umístění pořizované technologie k dispozici, což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí a nájemní smlouvou. Není úkolem zhotovitele žádosti o poskytnutí dotace kontrolovat pravdivost tvrzení objednatele. Zhotovitel informace objednatele považoval za pravdivé a takto je také do dokumentace v žádosti o poskytnutí dotace zanesl.

9. Z výslechu jednatele žalované [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že firma se zabývá dopravou a montáží domů. K věci uvedl, že s panem [celé jméno svědka] spolupracoval a ten mu představil svůj projekt, tedy svůj know-how zpracování odpadu z pneumatik. Sdělil, že by se musela koupit linka od firmy v [obec], jeli se tam spolu i podívat a jednatel žalované jednal i s bankou, jestli na takovou činnost by dostal úvěr. Pan [celé jméno svědka] mu pak nabídl spolupráci se žalobcem pro možnost získání dotace. Žalovaná, resp. její zástupci nikdy o dotaci nežádali, ale samozřejmě by využil možnosti. Na schůzce se sešli všichni tři a žalobce se představil jako specialista na zařizování dotací. Zástupce žalované tomu vůbec nerozumí, nikdy o žádnou dotaci nežádal. Žalobce sám říkal, že vyřízení dotace je náročné, že to musí žalované vysvětlit i s tím, že něco bude muset udělat i žalovaná, s čímž zástupce žalované souhlasil. Když dávali dohromady smlouvu, tak si žalobce řekl o určité procento z dotace, jednatel žalované už si to přesně nepamatuje, ale ví, že by to bylo asi kolem [částka]. Vzhledem k tomu, že ta dotace měla přinést asi [částka], žalovaná s tím souhlasila. Dohodli se tak, že napřed dal panu [příjmení] [částka], zřejmě až potom, co byla uzavřena smlouva. To si již přesně nepamatuje, když v té smlouvě se poněkud ztrácel. Pak si smlouvu“ obodovali“ a žalobce uvedl, že to vychází dobře. Zástupce žalované tedy pak neměl důvod nevěřit, že dotaci dostane. Žalobce pak zástupce žalované poslal na stavební úřad, aby mu dali potvrzení, že nepotřebují stavební povolení právě kvůli získání příslušných bodů. Pracovnice stavebního úřadu mu takové potvrzení nedala, naopak zástupce žalovaného pak zjistil, že hala nemá kolaudaci, není schválena k průmyslové výrobě. Dále se zjistilo, že to schválení na skladování má stará hala, předmětná hala je halou novou, která je na rozdíl od té staré haly postavena na šesti různých pozemcích. Začaly s tím být velké problémy, zástupce žalované to začal řešit i s majitelem haly a toto řízení dokonce stále běží. Žalobce tedy věděl, že hala nemá kolaudaci, ale on uvedl, že to není důležité. Pak tedy nějak tu dotaci získali, tomu zástupce žalované nerozumí. Smlouvu uzavřel samozřejmě proto, aby dosáhli získání dotace. Pokud jde o platby, tak skutečně zástupce žalované žádal žalobce o rozdělení plateb, když o tom jednal ještě s druhou jednatelkou paní [příjmení] a ta chtěla, aby ta poslední část se platila, až budou peníze na účtu, protože to jinak bude finančně náročné. Podle názoru zástupce žalovaného považoval schválení dotace a schválení projektu za jedno a totéž. Kromě těch prvních [částka] ta druhá (předmětná) platba měla být zaplacena podle názoru zástupce žalovaného, až ta dotace bude schválena a bude tam určeno kdy a kolik žalovaná dostane a ten třetí doplatek až bude dotace připsána na účet žalované. Nevěděl tedy, že to bude situace, kdy bude schválena jen žádost, nikoliv tedy získána dotace. Pokud jde o ty problémy se stavebním úřadem, takto měl žalobce jako věci znalý posoudit jako problém a vůbec tu žádost nepodávat. Když zástupce žalované viděl papír, že došlo ke schválení projektu, takto chápal tak, že došlo ke schválení dotace. Takto to interpretoval i při jednání o úvěru s Českou spořitelnou, kde jej ale vyvedli z omylu, že tady ta dotace není jaksi 100% přidělená. Vnímal to prostě tak, že platit žalovaná žalobci bude, až bude vyplacena dotace. O průběhu dotačního procesu v podstatě věděl to, že žalovaná podá žádost, potom dojde nebo nedojde ke schválení dotace a pokud tedy ke schválení dotace dojde, tak žalovaná koupí zařízení, apod., Na to měl příslib úvěru od [obec] spořitelny. Až bude proplacená dotace, tak peníze vlastně žalovaná vrátí [obec] spořitelně. Právě proto to rozdělení plateb chtěl tak, že [částka] v podstatě hned, [částka] po schválení dotace a [částka] po vyplacení dotace. Zástupci žalované bylo známo, že při schválení žádosti o dotaci byla stanovena i výše dotace, a to [částka], ale to si myslel, že tu dotaci 100% dostane vyplacenu. Má za to, že žalobce prostě najal na to, aby žalovaná dostala dotaci, tu nedostala, takže není důvod, aby bylo žalobci ze strany žalované plněno.

10. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že zná oba účastníky řízení, respektive i pana [příjmení] jako jednatele žalované. Uvedl, že žalobce seznámil se žalovanou, konkrétně jednatelem [jméno] [příjmení] za situace, kdy se svědek se zástupcem žalované dohadovali na tom, že by žalovaná realizovala jeho celoživotní projekt pokročilé technologie TPE-VE zpracování odpadu z pneumatik. [příjmení] [příjmení] po seznámení s projektem měl zájem tento projekt zainvestovat. Svědek pak navrhl spolupráci se žalobcem, kterého zná. Žalovaný tedy souhlasil, že by mohlo být jednáno o přidělení dotace. Všichni se setkali na seznamovací schůzce, kdy žalobce a zástupce žalované se domluvili o spolupráci, ale svědek se o to příliš nezajímal, nic si z toho již nepamatuje. Poté se žalobcem zpracovával technické podklady a pan [příjmení] sháněl financování. Pak ví, že došlo ke schválení projektu, což byl svědek skutečně velmi šťastný. Pak ale začaly nějaké problémy s halou, nakonec to nijak nedopadlo a přišla zpráva ze systému, že to bylo zrušeno. Až pak zjistil od obou stran, že došlo mezi nimi k nějakému sporu, ale nezajímal se o to, neboť se ho to netýkalo. Jen si vzpomíná, že žalobce se s panem [příjmení] bavili o nějakém rozdělení plateb, že něco se zaplatí dříve, něco později. O jednateli žalované si myslí, že je to úspěšný podnikatel, už dlouho podniká, má [právnická osoba] dům na stavbu domů, neví o tom, že by si pan [příjmení] stěžoval na cenu za předmětnou smlouvu. Do doby podání žádosti mezi sebou účastníci neměli žádné problémy, spory začaly až později. Svědkovi je známo, že pan [příjmení] oslovil banky kvůli financování, svědek měl už vykalkulovány jednotlivé částky v projektu a to, že se dotace vyplácí zpětně, svědek věděl a věděl to i pan [příjmení]. Sám se domnívá, že pan [příjmení] byl rozhodnut pro realizaci projektu svědka předtím, než vůbec začali o dotaci jednat. Sám svědek si představuje pod tím, že žádost byla schválena to, že také dostane dotaci vyplaceno. Pan [anonymizováno] zástupci žalované i svědkovi vysvětloval dotační proces a ještě je vzal i do té agentury OPPIK, kde se jim věnoval nějaký pracovník, který jim vše vysvětloval o celém procesu. Blíže se o celou záležitost nezajímal.

11. Soud dále provedl řadu listinných důkazů.

12. Ze smlouvy o dílo, uzavřené mezi účastníky dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem díla bylo to, že zhotovitel (žalobce) se zavázal předat nejpozději do [datum] objednateli dílo spočívající ve zpracování dokumentace k podání žádosti o dotaci z OPPIK NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE – druhotné suroviny podle uzavřené smlouvy o dílo na projekt:,,Pokročilá technologie TPE-V zpracování odpadu z pneumatik" a v provedení poradenské činnosti související s přípravou a provedením prací podle článku II. odstavec 1 smlouvy. V článku III. se objednatel (žalovaná) zavázala zaplatit zhotoviteli za provedení díla specifikované v článku II. smlouvy cenu, která se dohodou smluvních stran stanovuje do výše 6% ze schválené celkové dotace na projekt. Účastníky sjednaná cena díla je konečná a k ceně bude připočtena platná sazba DPH. V bodě 2 se objednatel zavázal uhradit zhotoviteli cenu díla uvedenou v odstavci 1 článku následně: a) první platba ve výši [částka] za vypracování dokumentace k projektu bude uhrazena do 14ti dnů od podání žádosti prostřednictvím informačního systému pro administraci žádosti o dotace z OPPIK ISKP14+, což bude potvrzeno informačním systémem, b) druhá platba do výše 3% z částky schválené jako dotace pro tento projekt bude uhrazena do 30ti dnů po tom, co objednatel obdrží informaci o schválení žádosti – projektu a po obdržení faktury od zhotovitele. Tato informace bude uvedena v infosystému pro administraci žádosti o dotace tak, že bude vložen text –„ byl vložen návrh rozhodnutí nebo jiný text s výše uvedeným významem“, c) třetí platba do výše 6% z celkové částky schválené jako dotace na projekt OPPIK NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE – druhotné suroviny bude uhrazena do 30ti dnů po tom, co objednatel obdrží platbu za realizaci projektu a po obdržení faktury od zhotovitele. Nejpozději však [datum].

13. Podle bodu 3 v případě, že objednateli nebude schválena žádost o dotaci, respektive projekt, snižuje se cena díla o druhou a třetí platbu a zhotovitel tuto úhradu nefakturuje. Podle bodu 4 cena díla je splatná na základě daňového dokladu – faktury vystavené zhotovitelem. V případě, že objednateli nebude schválena žádost o dotaci, resp. projekt, snižuje se cena díla o druhou a třetí platbu a zhotovitel tuto úhradu nefakturuje. Dále byla sjednána splatnost faktur 30 dní. Z článku V. bodu 2 bylo zjištěno, že v případě, že příslušná implementační agentura nebo ministerstvo uplatní požadavky na doplnění, změnu či jinou úpravu v předložené dokumentaci, je povinen objednatel o této skutečnosti obratem informovat zhotovitele. Pokud dojde případnou nečinností objednatele či jeho jiným zaviněním k nesplnění požadavku příslušné implementační agentury a vyřazení žádosti z procesu přijímání a hodnocení, nejsou tím dotčena ustanovení článku III. odstavec 2 bod a).

14. Z faktury [číslo] 2018 kterou vydal žalobce žalované dne [datum] bylo zjištěno, že podle smlouvy o dílo uzavřené [datum] byla žalované fakturována druhá platba za podíl na úspěchu schválené žádosti o dotaci s OPPIK NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE – druhotné suroviny podle uzavřené smlouvy o dílo na projekt:,,Pokročilá technologie TPE-V zpracování odpadu z pneumatik" v celkové částce [částka]. Splatnost faktury byla dne [datum].

15. Z předžalobní výzvy advokáta žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení předmětné částky.

16. Z mailové korespondence účastníků ze dne 18. a [datum] bylo zjištěno, že žalobce se u žalované dotazoval na skutečnost, kdy bude předloženo příslušné potvrzení od Stavebního úřadu ke schválenému projektu a další doklady a strana žalovaná k tomu uvedla, že se Stavebním úřadem„ hnula jen malinko“. Dále žalovaná uvedla, resp. její zástupce, že už rozjel mašinerii k doložení kolaudačního rozhodnutí a dále:„ Co se týče fakturace, tak ještě nemám zprávy z banky, prosím ještě o posečkání, budu Vás informovat“. Z dalších mailů z května 2018 bylo zjištěno, že [jméno] [jméno] uvádí, že v bance ještě nebylo něco vyřešeno, omlouvá se za průtahy při neplacení, dále následuje jeho sdělení [datum], že stále ještě banky nedodržely své sliby. V červnu žalobce žádá žalovanou o zaplacení, aby nemusel platit DPH z faktury, kterou ještě nemá uhrazenu a z mailu z [datum] pak vyplývá, že zástupce žalované [jméno] [jméno] uvádí, že se stále dívá na účet, jestli jsou připsány prostředky, ale ještě připsány nejsou, ovšem očekává je každým dnem a omlouvá se za zdržení. Z mailu ze dne [datum], který zaslal žalobci je zřejmé, že se stále omlouvá, že prostředky nebyly ještě připsány na účet.

17. Z dopisu žadateli, který byl zaslán Agenturou pro podnikání a inovace – projektovou manažerkou, oddělení distribučních a přenosových sítí ing. [jméno] [příjmení] a dokladu stavu v internetovém portále Agentury pro podnikání a inovace bylo zjištěno, že došlo na základě formální a věcné kontroly žádosti o dotaci a jejího představení ve výběrové komisi ke schválení žádosti o dotaci s tím, že nyní může být žadateli vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace s tím, že však je nutné provést ještě aktualizaci žádosti a doložit povinné přílohy k rozhodnutí, a to datum o ukončení realizace projektu, adresy a kontaktních údajů, číslo bankovního účtu subjektu a etapy, tj. data, rozpočet, finanční plán. Dále byl žadatel vyzván, aby doložil žádost o změnu, jejímž prostřednictvím provede v projektu úpravy a podá potřebné dokumenty. Dále pak musí doložit územní rozhodnutí – stavební povolení (tam konkretizováno), dále aktualizované prohlášení k žádosti o podporu, vše ve lhůtě 6 měsíců.

18. K dotazu soudu Agentura pro podnikání a inovace dne [číslo] sdělila, že pokud se jedná o předmětný projekt, tak tento byl zaregistrován u Agentury dne [datum]. Poté prošel kontrolou formálních náležitostí a přijatelnosti na Agentuře API a tato kontrola byla schválena [datum]. Následně projekt prošel věcným hodnocením na Ministerstvu průmyslu a obchodu, které bylo schváleno dne [datum] a po zasedání výběrové komise byl projekt dne [datum] doručen k financování s maximální dotací [částka]. Na základě tohoto doporučení projektová manažerka API zaslala žadateli prostřednictvím systému pokyny k dalšímu postupu, aby mohlo být vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace. Od odeslání této informativní depeše měl žadatel čas 6 měsíců, aby doložil požadované dokumenty, které musejí být podány před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tyto dokumenty měly být ve lhůtě šesti měsíců podány, zkontrolovány a schváleny prostřednictvím žádosti o změnu v systému MS 2014 Protože žadatel během této lhůty dokumenty nepodal, nereagoval na výzvy projektové manažerky, marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. Došlo tedy k ukončení administrace projektu pro nesplnění podmínek. Pokud projektová manažerka v pokynech použila formulace„ Byla vaše žádost o dotaci schválena“, takto proto, že v tomto momentu MPO rozhodlo, že tento projekt podpoří, pokud žadatel předloží požadované dokumenty, podepíše rozhodnutí o poskytnutí dotace a předloží žádost o platbu, ze které nebude patrno porušení podmínek rozhodnutí.

19. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi [právnická osoba], a.s. [IČO] a žalobcem bylo zjištěno, že dne [datum] byla uzavřena smlouva o dílo, kdy se zhotovitel, tedy žalobce zavázal předat nejpozději do [datum] objednateli dílo spočívající ve zpracování dokumentace k podání předběžné a plné žádosti o dotaci z OPPIK aplikace podle uzavřené smlouvy o dílo na projekt tam specifikovaný a k provedení poradenské činnosti související s přípravou a provedením prací podle článku II odstavec 1 smlouvy. V bodě III cena díla a platební podmínky – bylo uvedeno, že objednatel se zavazuje zaplatit zhotoviteli za provedení díla specifikovaného v článku II smlouvy cenu, která se dohodou smluvních stran stanovuje ve výši 3% ze schválené celkové dotace na projekt. Účastníky sjednaná cena díla je konečná a její výši lze měnit pouze dohodou obou smluvních stran na základě písemného dodatku k této smlouvě. K ceně díla byla připočtena platná sazba DPH. V bodě 2 je uvedeno, že objednatel se zavazuje uhradit zhotoviteli cenu díla uvedenou v odstavci 1 tohoto článku následujícím způsobem: a) první platba ve výši [částka] za vypracování dokumentace k projektu bude uhrazena do 14 dnů po podání plné žádosti prostřednictvím informačního systému pro administraci žádostí o dotace z OPPIK ISKP14+ což bude potvrzeno tímto informačním systémem. b) druhá platba do výše 3% z částky schválené jako dotace na projekt bude uhrazena do 14 dnů po tom, co objednatel obdrží informaci o schválení žádosti – projektu. Tato informace bude uvedena v infosystému pro administraci žádostí o dotace ISKP14+ tak, že bude vložen text – projekt byl schválen, nebo je vložen návrh rozhodnutí nebo jiný text výše uvedeným významem. Bod 3 – v případě, že objednateli nebude schválena žádost o dotaci, respektive projekt, snižuje se cena díla o druhou platbu a zhotovitel tuto úhradu nefakturuje. V bodě V podmínky a způsob provedení díla bodu 2 je uvedeno, že v případě, že příslušná implementační agentura nebo ministerstvo uplatní požadavky na doplnění, změnu či jinou úpravu k předložené dokumentaci, je povinen objednatel o této skutečnosti obratem informovat zhotovitele. Pokud dojde případnou nečinností objednatele či jeho jiným zaviněním k nesplnění požadavku příslušné implementační agentury a vyřazení žádosti z procesu přijímání a hodnocení nejsou tím dotčena ustanovení článku III odstavec 2 bodu a.

20. Dále ze smluv o dílo uzavřených mezi firmou [právnická osoba], [IČO] a žalobcem dne [datum], ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba], a.s., [IČO], bylo zjištěno, že je v rozhodných bodech stejného znění jako smlouva žalobce s [právnická osoba] (pouze pro stručnost soud tyto ustanovení necituje, neboť ohledně splatnosti ceny o dílo a předmětu smlouvy jsou zcela totožné).

21. Ze zápisu z jednání výběrové komise ze dne [datum] Ministerstva průmyslu a obchodu bylo zjištěno, že nejprve zde jsou uvedeny seznamy projektů a žadatele, pak jsou uvedeny doporučené návrhy projektů a nedoporučené návrhy projektů, jakož i projekty vrácené k doplnění. Konkrétně tento zápis se týká získání dotace [právnická osoba], a.s., jejíž žádost o podporu byla přijata [datum], byla výběrovou komisí doporučena k financování, a to s určitou výhradou tam popsanou (týká se menšího krácení dotace).

22. Z výpisu z běžného podnikatelského účtu žalobce (u firmy [příjmení] [příjmení]) bylo zjištěno, že [datum] z firmy DEKONTA obdržel částku [částka], což je částka, která byla firmě [právnická osoba] žalobcem vyfakturována fakturou [číslo] jako druhá platba za podíl na úspěchu schváleného projektu OPPIK aplikace tam uvedeného se splatností [datum], a to přesto, že jak vyplývá z další listiny (staženého okna OPPIKU) žádost o dotaci byla vzata zpět žadatelem a řízení bylo zastaveno.

23. Dále byla žalobcem [právnická osoba], a.s. vystavena faktura [číslo] za druhou platbu za podíl na úspěchu schválených projektů OPPI aplikace tam uvedených ve výši [částka] se splatností [datum]. Ke schválení žádosti došlo [datum], rozhodnutí bylo vydáno [datum].

24. Z podnikatelského účtu žalobce pak bylo zjištěno, že předmětná firma žalobci vyfakturovanou částku zaplatila dne [datum].

25. Pokud se týká smlouvy uzavřené žalobcem s firmou [právnická osoba], tak z faktury [číslo] splatné [datum] bylo zjištěno, že žalobce firmě vyfakturoval částku [částka] podle smlouvy o dílo uzavřené [datum] – druhá platba za podíl úspěchu schválené žádosti o dotaci z OPPIK úspory energií na projekt firmy. Ke schválení žádosti, tedy projektu, došlo [datum], rozhodnutí pak bylo vydáno [datum].

26. Z výpisu z podnikatelského účtu žalobce (u firmy [příjmení] [příjmení]) pak bylo zjištěno, že předmětná firma fakturovanou částku žalobci zaplatila [datum].

27. Pokud se jedná o smlouvu o dílo uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba], a.s. pak z faktury [číslo] 2018 bylo zjištěno, že žalobce vyfakturoval [právnická osoba], a.s. na základě smlouvy o dílo podíl na úspěchu schváleného projektu OPPIK aplikace tam uvedeného výši [částka] se splatností [datum]. Žádost byla schválena [datum], rozhodnutí bylo vydáno [datum].

28. Z výpisu z účtu žalobce (u firmy [příjmení] [příjmení]) bylo zjištěno, že [právnická osoba] fakturovanou částku zaplatila žalobci [datum].

29. Z výpisu„ oken“ z oficiálního informačního systému MPO pro administraci OPPIK ISKP14+ bylo zjištěno, že pokud jde předmětnou smlouvu, tak je zde uvedeno, že žádost o podporu splnila formální náležitost s datem odeslání [datum], žádost o podporu splnila podmínky věcného hodnocení ze dne [datum], žádost o podporu doporučena k financování ze dne [datum], schválení projektu [datum]. Dále je zde zpráva pro žadatele, že jeho projekt byl hodnotící komisí doporučen k financování (sděluje ing. [jméno] [příjmení], projektový manažer API) s poučením pro žadatele, že mu plyne šestiměsíční lhůta, ve které je nutné stihnout řadu administrativních kroků, než bude rozhodnutí o poskytnutí dotace podepsáno. Má být podána žádost o změnu se všemi relevantními dokumenty, viz předchozí depeše. Nejzazší termín na podepsání rozhodnutí je tedy [datum]. Výběrové řízení, které žalovaná podala do systému, podléhá kontrole až po podpisu rozhodnutí. Dále následovalo sdělení, že vzhledem k nereagování ze strany objednatele ohledně vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, byl projekt ukončen. Žádost o podporu tedy nesplnila podmínky pro vydání právního aktu o poskytnutí podpory. [příjmení] o tom, že projekt nesplnil podmínky pak byla odeslána [datum].

30. Z mailu zaslaného [jméno] [příjmení] žalobci dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný měl schůzku s bankou a vzhledem k tomu, že stroj chtějí rozjet i za cenu, že dotace nedostane, tak banka chce akontaci a vzhledem k tomu, že je to poměrně vysoká částka, snaží se náklady eliminovat. Proto žalovaná žádá žalobce, aby bylo možné změnit ustanovení o proplacení odměny žalobce na období, až žalovaná dostane vyplacenou dotaci nebo alespoň procentuálně rozdělit na 20% - 80%. Žalovaná chce najít nějaké řešení a tím předcházet pozdějším nepříjemnostem. Dále vyslovuje své stanovisko, že jestliže to nepůjde a bude si žalobce na placení trvat tak, jak je v návrhu smlouvy, bude muset žalovaná najít řešení vzhledem k tomu, že chce do budoucna se žalobcem dále spolupracovat.

31. Z mailu z [datum] bylo zjištěno, že žalobce sděloval žalované (jednateli [anonymizováno]), že zasílá smlouvu o dílo, kdy jsou rozděleny platby tak, jak se průběžně dohodli.

32. Z mailu žalobce zástupci žalované dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce ještě posílá pravidla hodnocení, kde je komentář k potvrzení o stavebním povolení.

33. Z vyjádření Městského úřadu v Roudnici nad Labem stavebního úřadu ze dne [datum] bylo zjištěno, že ke stavbě [anonymizováno] technologie TPE podal stavební úřad vyjádření, že pro stavbu haly bylo vydáno stavební povolení číslo SU/993/04 dne 16.03.2005 k umístění technologie skládající se ze strojů recyklační mlýn, pulverizátor [anonymizováno] a vstřikovací lis do stavby, nevyžaduje nové stavební povolení, vyžaduje projednání a povolení změny stavby před dokončením, čili realizace projektu vyžaduje změnu užívání objektu.

34. Z výpisu z katastru nemovitostí k [datum] pro obec Nové Dvory a katastrální území Chvalín zapsaných u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Litoměřice bylo zjištěno, že stavební parcela 86 se zemědělskou stavbou je ve vlastnictví firmy [právnická osoba] [část obce].

35. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi pronajímatelem firmou [právnická osoba] [část obce] a žalovanou na předmět pronájmu – prostor sloužících k podnikání 535 m2 včetně zázemí, stavba bez čp/če, zemědělská stavba – hala na pozemku p. [číslo] v katastrálním území Chvalín, obci [obec]. Účelem nájmu bylo provozování předmětu podnikání, a to montážní a skladovací prostor.

36. Po stránce skutkové tedy bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřel žalobce jako dodavatel se žalovanou jako odběratelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalobce zpracovat pro žalovanou dokumentaci k podání žádosti o dotaci z OPPIK NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE - Druhotné suroviny podle uzavřené smlouvy o dílo na projekt:,,Pokročilá technologie TPE-V zpracování odpadu z pneumatik" a provést poradenskou činnost. Podle smlouvy se objednatel, tedy žalovaná, zavázala zaplatit zhotoviteli za provedení díla specifikovaného v článku II. smlouvy (tedy tohoto projektu) cenu, která se dohodou smluvních stran stanovila ve výši 6% ze schválené celkové dotace na projekt s tím, že bude pouze připočtena platná sazba DPH. Cena bude zhotoviteli uhrazena v několika platbách, a to první ve výši [částka] za vypracování dokumentace k projektu do 14ti dnů po podání žádosti, druhá platba pak do výše 3% z částky schválené jako dotace za předmětný projekt a po obdržení faktury od zhotovitele. Třetí část pak platba do výše 6% z celkové částky schválené jako dotace na předmětný projekt do 30ti dnů po tom, co objednatel obdrží platbu za realizaci projektu a po obdržení faktury od zhotovitele, nejpozději do [datum]. Strany se zde dohodli, že v případě, že objednateli nebude schválena žádost o dotaci, resp. projekt, snižuje se cena díla o druhou a třetí platbu a zhotovitel tuto úhradu nefakturuje. Dále byla sjednána splatnost faktur 30 dní. V bodě 5, odstavec 2 smlouvy je uvedeno, že v případě, že příslušná implementační agentura nebo ministerstvo uplatní požadavky na doplnění, změnu či jinou úpravu v předložené dokumentaci, je povinen objednatel o této skutečnosti obratem informovat zhotovitele. Pokud dojde případnou nečinností objednatele či jeho jiným zaviněním k nesplnění požadavku příslušné implementační agentury a vyřazení žádosti z procesu přijímání a hodnocení, nejsou tím dotčena ustanovení článku III. odstavec 2 bod a). V době, kdy byla žalované předschválena dotace ve výši [částka] žalobce tuto žalovanou částku fakturoval, a to dne [datum], a to se splatností [datum]. Dále vyplynulo, že žalovaná tuto fakturu nijak nesporovala, naopak z řady mailů vyplývá, že zástupce žalované stále sliboval žalobci zaplacení celé fakturované částky a pouze jaksi„ vysvětloval“, proč dosud nemohl zaplatit. Bylo zjištěno, že v příslušné agentuře schvalovací proces žádostí vlastně obsahuje jednak formální hodnocení, věcné hodnocení a projednání žádosti v hodnotící komisi. To také proběhlo. Pak dojde ke schválení žádosti o dotaci, tedy byl projekt doporučen k financování a byla také stanovena maximální částka dotace ve výši [částka]. Dále Ministerstvo průmyslu a obchodu, jak je běžně zvykem, rozhodlo o tom, že projekt podpoří, pokud žadatel předloží požadované dokumenty (kromě jiného zejména stavební povolení od stavebního úřadu). Dále bude projekt sledován a po jeho realizaci bude, pokud nenastanou okolnosti, které by to vylučovaly, bude vyplacena částka, za kterou bude realizován projekt. Od podání informace o schválení projektu pak žalovaná měla 6 měsíců k předložení těchto požadovaných dokumentů. Vzhledem k tomu, že se žalovaná posléze začala domnívat, že nebyla splněna smluvní podmínka pro vyplacení odměny v žalované částce, tuto neuhradila.

37. Podle § 2586 odstavec 1 OZ se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem.

38. Podle § 555 odstavec 1 OZ se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

39. Podle § 556 odstavec 1 OZ co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

40. Podle § 557 OZ připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

41. Podle § 558 odstavec 1 OZ v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se v právním styku podnikatelů přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.

42. Po zhodnocení důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Je prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o dílo v tom znění, jak je uvedeno shora s tím, že toto nezpochybňovala ani jedna strana, ale spornou otázkou mezi nimi byl výklad předmětných ustanovení o zaplacení ceny díla. Žalobce tvrdil, že tyto podmínky byly splněny, zatímco žalovaný uváděl, že dotace mu nebyla proplacena, přiznána a že tedy žalobce nemá nárok na žalovanou částku, která vyplývá z ustanovení článku III. odstavec 2 bod b) smlouvy. Žalobce naopak tvrdil, že tím, že došlo ke schválení dotace jako takové, mu právo na zaplacení ceny díla vzniklo. Je nutno ještě podotknout, že výši ceny, která byla fakturována žalobcem žalované, žalovaná nerozporovala. Soud po provedeném dokazování a zejména zjištění postupu při schvalování přidělení dotací agenturou shora uvedenou, respektive Ministerstvem průmyslu a obchodu dospěl k závěru, že schvalovací proces probíhá tak, že dojde tedy k formálnímu věcnému hodnocení a projednání žádosti v hodnotící komisi a pak je přidělena dotace, tedy stanovení její maximální částky, což v tomto případě bylo [částka]. Právě agentura potvrdila, že tento proces řádně proběhl. Tato informace o schválení žádosti – projektu byla pak žalované, jako žadatelce, sdělena, a to jednak dopisem agentury (viz listina shora), tak i v příslušném„ okně“ elektronické dokumentace, resp. komunikace. Žalovaná též svou mailovou komunikací (kterou též nijak nezpochybnila), potvrdila, že obdržela fakturu žalobce znějící na žalovanou částku jako druhou platbu za podíl na úspěchu schválené žádosti o předmětnou dotaci ze dne [datum] se splatností [datum]. Jak vyplynulo z této komunikace, žalovaná však ve lhůtě, ani později částku nezaplatila, když nejméně celé léto se žalobcem komunikovala tak, že zaplatí, jen co bude mít finanční prostředky a že problém je jen na straně banky.

43. Spornou otázkou mezi stranami byl výklad ustanovení o zaplacení ceny o dílo, tedy článku III odstavec 2 bod b) smlouvy a to též ve vztahu zejména k článku V bod 2 smlouvy o dílo. Žalovaná totiž tvrdí, že se při uzavírání smlouvy o dílo domnívala, že pokud nedostane vyplacenu dotaci, respektive nebude vydáno rozhodnutí, které 100% žalované zajišťuje vyplacení dotace, nebude muset uhradit platbu článku III bod 2 b), která je vázána na informaci o schválení žádosti – projektu a obdržení faktury od zhotovitele. Tvrdil, že za schválení žádosti považoval vlastně 100% přidělení dotace a tedy žalobce nemá za situace, která vznikla, nárok na její proplacení a to vzhledem k tomu, že žalovanému se nepodařilo zajistit rozhodnutí stavebního úřadu o změně užívání objektu, v němž měla být výroba prováděna a řízení o dotaci, aniž bylo vydáno rozhodnutí o přidělení dotace, bylo zastaveno. Oprávněnost svého tvrzení opírá o skutečnost, že vyplacení částky [částka] podle článku III bod 2 písmeno a) bude vyřazena žádost z procesu přijímání a hodnocení, nejsou tím dotčena ustanovení právě tohoto článku tak, jak se praví v článku V. V tomto článku pokud by žalobce chtěl, aby mu byla zaplacena část odměny podle článku III/2 písmeno b) smlouvy, toto ustanovení též uvést právě v bodu V odstavec 2. Žalovaná totiž tvrdí (její jednatel [jméno] [příjmení]), že jeho úmyslem, pro který uzavřel předmětnou smlouvu, bylo získat dotaci, respektive rozhodnutí o 100% přidělení dotace. Tvrdil, že neznal postup procesu k zajištění dotace a předpokládal, že schválení žádosti – projektu = rozhodnutí o přidělení dotace. Soud při výkladu právního jednání podle obsahu, jak má na mysli shora uvedený § 555 OZ postupoval podle § 556 OZ. V komentáři k § 556 OZ (Švestka Jiří, Dvořák Jan a kolektiv, občanský zákoník, komentář, svazek 1, vydaný [právnická osoba] 2014, strana 369) uvádí, že při výkladu je třeba brát v úvahu možnosti pochopení účelu právního jednání a především jeho obsahu. Pokud adresát nepochopil, co jednající chtěl vyjádřit, je rozhodující, jak by projev vůle s přihlédnutím k jeho dobré víře musel rozumět hypotetický adresát, pro něhož byl takový projev vůle určen. Adresát se tedy nemůže spoléhat na to, že projev vůle platí v tom tvaru, jak mu rozuměl, nebo jak by pro něj byl nejvýhodnější. Obvykle musí vycházet ze znění tohoto projevu s přihlédnutím k příslušnému používání slovních a jiných výrazů, je jeho povinností orientovat se i podle hledisek zmíněných v § 558 OZ, musí se ale též ze své strany s příslušnou péčí snažit o to, aby na základě poznatelných okolností zjistil smysl takového projevu. Nepochybně je třeba brát v úvahu důvěru adresáta. Pokud jde o okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena, tak došlo k tomu, že na podnět svědka [celé jméno svědka] žalovaná požádala žalobce o podání žádosti o dotaci. Nejprve na popud žalobce, který je odborníkem v těch vztazích tzv.„ obodovali“, ohodnotili situaci podle objektivních kritérií, zda je šance dotaci získat. Přitom žalobce žalovaného seznámil s praxí v rámci dotačního řízení, tedy s tím, že nejprve se podá žádost o dotaci podle příslušných předpisů a ta je v systému dalšího hodnocení pak buď pak je žádost, respektive projekt schválen a pak je stanovena maximální výše dotace, kterou je možno po splnění dalších podmínek čerpat. Po této fázi již může vyhlásit výběrové řízení na dodavatele nutného strojového vybavení. Dále potom projekt může být objednatelem realizován a následně podána žádost na vydání rozhodnutí o přidělení dotace, kdy musí být postupně plněny další podmínky řízení. To, že o tomto úředním procesu byl žalobcem jednatel žalované informován, v podstatě sám uvádí ve své účastnické výpovědi, a dále o tom, že jednatel žalované měl povědomí o tom, jak probíhá celý proces, vychází i z výpovědi svědka [celé jméno svědka], který výslovně uvedl, kromě toho, že jim proces vysvětlil žalobce, že všichni tři pánové byli přímo na Agentuře OPPIK (API), kde se jim věnoval pracovník a vše o procesu kolem získání dotace vysvětloval. Toto zařídil žalobce. Žalobce pak předložením obdobných smluv s dalšími subjekty, jakož i doklady o zaplacení ceny díla těmito subjekty v návaznosti na schválení žádosti o dotaci prokázal, že v obdobném právním jednání se použitým výrazům podle obchodních zvyklostí přikládá ten význam, že cena je splatná nikoliv při rozhodnutí o přidělení dotace (tedy 100% rozhodnutím o přidělení dotace) resp. vyplacením dotace, ale již po schválení žádosti – projektu, což je stav, kterého bylo dosaženo i v daném předmětném případě. Žalobce toto doložil již realizovanými smlouvami, jak je uvedeno shora. Z jednání uvedených firem je pak také zřetelné, že význam, který ustanovením o placení přiznává žalobce přikládají i jiné osoby, jimž byl podobný projev vůle určen (§ [číslo]) a že jde o význam, jaký má v takovém styku pravidelně (§ 558) Soud samozřejmě přihlížel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle včetně jednání o uzavření smlouvy a zde nelze říci, že by snad smlouva byla formulářovou smlouvou žalobce v tom smyslu, že by žalovaná nemohla jakýmkoliv způsobem mít vliv na její znění, ale naopak z jednání žalované (které tento nepopírá a navíc je zřejmé z mailové korespondence), vyplývá, že měla zájem na rozdělení druhé platby na dvě části vzhledem ke svému finančnímu vybavení a toto bylo ve smlouvě změněno a došlo i k dalším úpravám smlouvy dle požadavku žalované. Protože spolu účastníci spolupracovali poprvé, a tedy neexistovala mezi nimi praxe, kterou by si již zavedli, soud k tomuto hledisku přihlížet nemohl. Bylo též přihlíženo ke kritériu následného chování stran. Zde bylo poměrně živou emailovou komunikací doloženo, že nejprve jednatel žalované žalobce žádal o posečkání s fakturací a posléze jej stále ujišťoval, že peníze vyplatí, jen co je v podstatě tzv.„ sežene“. Fakturu nijak nezpochybnil, nenapadl, pouze deklaroval svůj úmysl zaplatit za práci žalobci, až mu banka pošle peníze z úvěru. Úmysl žalované je nutno také posuzovat ve vztahu k předmětu smlouvy. I ve svém zrušovacím rozhodnutí má krajský soud za prokázané, že předmětem smlouvy bylo zpracování dokumentace k podání žádosti o dotaci a poradenská činnost s tím související, nikoli zajištění a vyplacení dotace jako takové. Vzhledem k tomu, že má soud za prokázané, že nejenže žalobce, ale zejména pracovník agentury OPPIK, jak uvedl svědek [celé jméno svědka], vysvětlil celý postup jednateli žalované při jeho návštěvě, je zřejmé, že jednatel měl možnost pochopit účel právního jednání a jeho obsah a jeho tvrzení o jiném úmyslu je zcela účelové. Zde neobstojí ani tvrzení žalované, že žalobce byl proti žalované tzv.„ silnější“ stranou, pokud je osobou s dlouholetou praxí při zajišťování, či zpracovávání dokumentace k podání žádosti o dotace oproti žalovanému, který nikdy o žádnou dotaci nežádal. Tady je nutno připomenout, že v této věci není žalovaná v pozici„ slabší“ strany (spotřebitele), žalovaná stejně jako žalobce je podnikatelem a nejsou zde rozhodná kritéria jako velikost společnosti, apod., jak se žalovaná snažila zdůraznit vzhledem k ostatním smlouvám, které žalobce uzavřel s jinými subjekty, zejména k [právnická osoba], která je tzv.„ velkou firmou s právním oddělením“. Navíc žalované nic nebránilo, aby v tomto směru vyhledala případně právní pomoc advokáta, jak nakonec učinila v tomto sporu, a to vzhledem k výši požadované dotace několika milionů. Žalovaná navíc změnila své stanovisko ohledně zaplacení ceny předmětu díla až poté, kdy žalobce podal žalobu a žalovaná použila služeb advokáta, a to zcela účelově. Ze samotného vymezení předmětu díla, tedy„ Zpracování dokumentace k podání žádosti o dotaci z OPPIK NÍZKOUHLÍKOVÉ TECHNOLOGIE – druhotné suroviny podle uzavřené smlouvy o dílo na v ní uvedený projekt a v provedení poradenské činnosti související s přípravou a provedením prací podle tohoto článku“ pak jednoznačně vyplývá závěru, že předmětem díla bylo pouze zpracování dokumentace k podání žádosti o dotaci, což v podstatě mezi účastníky sporné nebylo.

44. Soud tedy dospěl k závěru, že nárok žalobce je oprávněný a bylo mu proto v žalobě vyhověno.

45. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 o.s.ř., když úspěšnému žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku [částka], která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a dále nákladů právního zastoupení podle vyhlášení [číslo] Sb. za 4 úkony právní služby á [částka] (převzetí zastoupení, sepis žaloby, zastoupení při jednání dne [datum] a [datum]) v celkové výši [částka], dále 4 paušály á [částka] – celkem [částka], náhrady za promeškaný čas 2 x [částka] a dále náhradu za cestovné dne [datum] a [datum] á [částka] (dle vyhlášky o cestovních náhradách: 130 km, spotřeba 6,3 litrů Ba 95 na 100 km, cena za litr [částka], amortizace [částka], vozidlo LEXUS RX 450h) – celkem [částka] za jízdu právního zástupce žalobce z [obec] do [obec] a zpět (4 započaté půlhodiny á [částka]) ve výši [částka] + 21% DPH [částka] – za řízení před soudem I. stupně, dále za řízení před odvolacím soudem 2 úkony právní služby (vyjádření k odvolání a zastoupení před odvolacím soudem dne [datum]) v celkové výši [částka], 2 paušály á [částka] – celkem [částka], náhrady za promeškaný čas á [částka] a cestové dne [datum] á [částka] (dle vyhlášky o cestovních náhradách: 130 km, spotřeba 6,3 litrů Ba 95 na 100 km, cena za litr [částka], amortizace [částka], vozidlo LEXUS RX 450h za jízdu právního zástupce žalobce z [obec] do [obec] a zpět a ztráta času za 4 započaté půlhodiny á [částka] – celkem [částka]. Dále se skládají z řízení před soudem I. stupně (po vrácení věci Krajským soudem v Ústí nad Labem) z 5 úkonů právní služby (vyjádření k výzvě soudu, zastoupení při jednání dne [datum] (3 úkony) a dne [datum]) v celkové výši [částka], 5 paušálů á [částka] – celkem [částka], náhrady za promeškaný čas 2 x [částka], tj. [částka] a dále náhradu za cestovné dne [datum] (dle vyhlášky o cestovních náhradách: 130 km, spotřeba 6,3 litrů Ba 95 na 100 km, cena za litr [částka], amortizace [částka], vozidlo LEXUS RX 450h) a dne [datum] (dle vyhlášky o cestovních náhradách: 130 km, spotřeba 6,3 litrů Ba 95 na 100 km, cena za litr [částka], amortizace [částka], vozidlo LEXUS RX 450h) – celkem [částka] za jízdu právního zástupce žalobce z [obec] do [obec] a zpět a ztrátu času za 4 započaté půlhodiny á [částka] v celkové výši [částka] + 21% DPH [částka].