10 C 292/2023 - 222

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Drahorádovou ve věci žalobce:[Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k nemovitostem – pozemku parc. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. [Anonymizováno], [adresa], a pozemku parc. [Anonymizováno], zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území Městská [adresa], obec [adresa], se zrušuje.

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje spoluvlastnický podíl žalovaného o velikosti [Anonymizováno] - pozemku parc. č[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. [Anonymizováno], [adresa], a pozemku parc. [Anonymizováno] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území Městská [adresa], obec [adresa].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému vypořádací podíl v celkové výši 160 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám žalovaného.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náhradu nákladů znalečného ve výši 3 891 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] náhradu nákladů znalečného ve výši 3 891 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v [adresa] dne [datum] domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem – pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. [Anonymizováno] –[Anonymizováno][Anonymizováno] (část obce [adresa]) a pozemku parc. [Anonymizováno] zahrada, vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území Městská [adresa], obec [adresa] (dále také jen „předmětné nemovitosti“). Žalobce uvedl, že vlastní spoluvlastnický podíl ve výši [Anonymizováno] a žalovaný vlastní spoluvlastnický podíl ve výši [Anonymizováno]. Konstatoval, že se zabývá dlouhodobým pronájmem nemovitostí, z tohoto důvodu měl zájem stát se výlučným vlastníkem sporných nemovitostí, provést rekonstrukci a následně nemovitosti pronajímat anebo užívat k rekreaci. Za tímto účelem zakoupil spoluvlastnické podíly na předmětné nemovitosti s tím, že se následně účastnil dražebního jednání, aby zakoupil i zbylý spoluvlastnický podíl o velikosti id. [Anonymizováno] Spoluvlastnický podíl v dražbě zakoupil ovšem žalovaný, který dle žalobce do dražby vstoupil zcela účelově a spekulativně, když žalobce v rámci dražebního jednání předražil. Žalobce se opakovaně snažil vyhnout soudnímu sporu s žalovaným, z toho důvodu nabízel žalovanému variantu, že je ochoten spoluvlastnický podíl od žalovaného odkoupit, a to za cenu dle znaleckého posudku, a takto se s žalovaným vypořádat. V této souvislosti zaslal žalobce žalovanému několik výzev. Žalovaný o mimosoudní dohodu nejevili zájem, a po žalobci požadoval za svůj spoluvlastnický podíl částku [Anonymizováno], tedy mnohonásobně vyšší hodnotu, než jaká byla určena znaleckým posudkem. Žalobce dále poukazoval na skutečnost, že žalovaný nemá zájem o využití předmětné nemovitosti, když spoluvlastnický podíl zakoupil za účelem dalšího prodeje, přičemž žalobci nabízel odkup spoluvlastnického podílu za mnohonásobně vyšší cenu, než za jakou tento nabyl do svého vlastnictví anebo společný prodej předmětné nemovitosti. Dodal, že žalovaný nemá k předmětné nemovitosti ani zajištěn právní přístup, když není spoluvlastníkem žádného pozemku, které sousedí s předmětnou nemovitostí. Závěrem doplnil, že si je vědom toho, že preferovaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení věci mezi spoluvlastníky, ovšem podmínkou tohoto postupu je, že rozdělení věci musí být reálně možné. V tomto případě však reálné rozdělení není dle žalobce možné, proto se dle žalobce nabízí vypořádání přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobce s povinností vyplatit žalovanému vypořádací podíl, jak žalobce navrhuje.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že on a žalobce jsou spoluvlastníci shora uvedených nemovitostí, kdy žalovaný vlastní ideální [Anonymizováno] předmětných nemovitostí. Toto lze mezi účastníky považovat za nesporné. Zdůraznil, že skutečnost, jakým způsoben nabyl žalovaný svůj spoluvlastnický podíl, není pro tento spor významná, ale na okraj uvedl, že žalovaný se stejně jako žalobce zúčastnil dražebního jednání a následně řádně v souladu se zákonem nabyl podíl na předmětných nemovitostech, kdy žalobce proti tomu nijak právně nebrojil, ani se právně nebránil a nemůže se tedy nyní dovolávat, že jednání žalované nebylo v souladu se zákonem. Jediné, co žalovaný učinil, že nabídl v dražbě vyšší cenu než žalobce. Žalovaný konstatoval, že se stejně jako žalobce snažil předejít soudnímu sporu a nabídl žalobci odkoupení jeho podílu za částku [Anonymizováno], zároveň nabídl žalobci společný prodej celé nemovitosti za částku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy žalobce toto neakceptoval a rozhodl se řešit věc touto žalobou. Je na žalovaném, jako vlastníkovi, aby se svobodně rozhodl, za jakou cenu svůj spoluvlastnický podíl prodá a cenovou nabídku žalobce, která vycházela ze znaleckého posudku z roku 2021 odmítl s odůvodněním, že tato nabídka neodpovídá jeho představám a rovněž zkušenostem z aktuálního místního realitního trhu. Odmítl jakékoliv spekulace žalobce, že žalovaný zavinil, že muselo dojít k podání žaloby, kdy žalovaný jen spravuje své vlastnictví a není ochoten svůj podíl prodat pod cenou. Uvedl však, že on sám má nadále zájem o dohodu, kdy nabízí žalobci svůj podíl za cenu [Anonymizováno]. Svoji nabídku odvodil od tržní ceny nemovitostí v dané lokalitě, kdy cena vychází (stejně jak bude vycházet v tomto řízení zpracovaném znaleckém posudku) z ceny celé nemovitosti, nikoliv z ceny podílu, který byl dražen a oceněn pouze pro účely dražebního jednání. V této souvislosti odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu. Žalovaný svou nabídku na kupní cenu svého podílu odvodil z cen realizovaných v dané lokalitě, jako příklad uvedl chatu [adresa]. K přístupu k předmětným nemovitostem uvedl, že pozemek hraničí s pozemkem parc. č. [Anonymizováno] silnice, vlastnické právo Královéhradeckého kraje, právo hospodaření Správa silnic a žalovaný má tedy stejně jako žalobce možnost přístupu po veřejnoprávní komunikaci. Z dalších dvou stran hraničí pozemek s pozemky třetích osob a pouze malou spodní částí pozemku sousedí s pozemkem parc. [Anonymizováno], ostatní komunikace, která s podílem [Anonymizováno] spoluvlastní žalobce. K samotnému vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem sdělil, že přestože ve vzájemné korespondenci uváděl, že nemá o podíly žalobce zájem, toto v řízení neučiní nesporným, neboť pro případ, že by znaleckým posudkem byla stanovena cena nemovitosti, která by odpovídala jeho možnostem, je žalovaný připraven podíly žalobce koupit a užívat předmětné nemovitosti k rekreaci, kdy velikost podílů není základním předpokladem proto, aby předmětné nemovitosti nemohly připadnout do vlastnictví menšinového spoluvlastníka. Po vypracování znaleckého posudku v této věci žalovaný doplnil, že má zájem o podíly žalobce a proto navrhl, aby soud předmětné nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalovaného.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

4. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že existuje podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. [Anonymizováno] – [Anonymizováno] (část obce [adresa]) a pozemku parc. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území Městská [adresa], obec [adresa] s tím, že žalobci náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] a žalovanému náleží spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno]. Tato skutečnost byla ostatně prokázána výpisem z katastru nemovitostí. Mezi účastníky dále není sporu o tom, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné.

5. Z e-mailové komunikace č.l. 4-30 spisu, e-mailové komunikace zachycené v protokolu o jednání ze dne [datum] a e-mailové komunikace č.l. 47 a 122 spisu má soud za prokázané, že žalovaný (v rámci e-mailové komunikace za něj jednající [jméno FO]) a žalobce před podáním žaloby jednali o mimosoudním vyřešení zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaný v této fázi neměl zájem o odkoupení podílu žalobce na předmětných nemovitostech, naopak své podíly nabízel k odprodeji žalobci či nabízel společný prodej předmětných nemovitostí či směnu podílu za jinou nemovitost. Tuto skutečnost žalovaný zdůrazňoval ještě 2 měsíce před podáním žaloby ze strany žalobce. Cena, kterou nabízel za prodej svého podílu žalobci měla vycházet z tržní ceny obdobných nemovitostí na [Anonymizováno], kdy ze strany [jméno FO] byly popsány 3 prodeje, které realizovali v poslední době. Několik dní před podáním žaloby (dne [datum]) se žalovaný (resp. opět za něj jednající [jméno FO]) dotazoval žalobce, zda nemá zájem o jablka a další plody z předmětných nemovitostí s tím, že si je tedy sklidí a uloží do sklepa chatky. Za tímto účelem žádal žalobce o zapůjčení klíče od chatky. Žalobce naopak nechtěl žalovanému prodat svůj spoluvlastnický podíl, měl zájem odkoupit spoluvlastnický podíl žalovaného. Naposledy mu za tento nabízel částku 70 000 Kč.

6. Z předžalobní výzva ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce sdělil žalovanému, že nadále nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a nabídl mu odkup podílu žalovaného za cenu 60 000 Kč, když cena vycházela z posudku, který byl přílohou dražby, které se žalovaný účastnil.

7. Ze znaleckého posudku č. [hodnota][Anonymizováno] má soud za prokázané, že tento posudek byl vyhotoven pro potřebu exekučního řízení č. j. [Anonymizováno] podle stavu ke dni [datum] k ocenění nemovitostního celku, který byl složen z id. spoluvlastnického podílu [Anonymizováno] k nemovitostem - pozemku parc. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. [Anonymizováno] (část obce [adresa]) a pozemku parc. [Anonymizováno], vše zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území Městská [adresa], obec [adresa], a id. spoluvlastnického podílu [Anonymizováno] k nemovitostem – pozemku parc. [Anonymizováno], ostatní plocha zapsaného v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště [adresa] na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území Městská [adresa], obec [adresa]. Obvyklá cena vyjadřující hodnotu předmětu ocenění byla stanovena na 35 000 Kč.

8. Z odhadu obvyklé ceny nemovité věci č. [Anonymizováno] má soud za prokázané, že tento odhad byl vyhotoven pro objednatele [právnická osoba]. V rámci tohoto odhadu byla stanovena obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti id. [Anonymizováno] na předmětných nemovitostech, a to ve výši 60 000 Kč. Ocenění bylo provedeno ke dni [datum].

9. Z přehledu vlastnictví č.l. 66 spisu, inzerce na prodej chatky s pozemkem č.l. 67 spisu, kupní smlouvy ze dne [datum], kupní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný dne [datum] zakoupil [Anonymizováno] nemovitostí v k.ú. [adresa], a to včetně pozemku, jehož součástí je stavba [adresa], č. [Anonymizováno] (rod. rekr.). Dne [datum] žalovaný několik z těchto nabytých pozemků včetně stavby [adresa] č. [Anonymizováno] prodal. Žalovaný k prosinci 2023 vlastnil (či spoluvlastnil) nemovitosti v k.ú. [adresa], k.ú. [adresa], k.ú. [adresa], k.ú. [adresa], k.ú. [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], k.ú. Městský [adresa], k.ú. [adresa].

10. Z katastrální mapy č.l. 70, 100 a 119 spisu, informací o pozemku č. l. 71-72 a 120-121 spisu, fotografií č.l. 98-99 spisu má soud za prokázané, že pozemek parc. [Anonymizováno] k.ú. Městská [adresa] sousedí jednak s pozemkem parc. [Anonymizováno] a pozemkem parc. [Anonymizováno] vše k.ú. Městská [adresa]. Pozemek parc. [Anonymizováno], ostatní plocha je ve vlastnictví Královehradeckého kraje, a je využíván jako silnice (u hranice s pozemkem parc. [Anonymizováno] je příkop, pak následuje krajnice silnice, kterou lemují svodidla a poté sama silnice). Pozemek parc. č. [Anonymizováno], ze kterého je přímý přístup k brance na pozemku parc. [Anonymizováno] je ve spoluvlastnictví několika osob, z nichž jednou je žalobce se spoluvlastnickým podílem o velikosti id. [Anonymizováno] Žalovaný není spoluvlastníkem tohoto pozemku.

11. Z výpisu z účtu žalobce za listopad 2023 a výpisu z účtu za srpen 2024 má soud za prokázané, že žalobce má a měl na účtu k dispozici finanční prostředky pro odkup spoluvlastnického podílu žalovaného na předmětných pozemcích. Naposledy se jednalo o zůstatek přesahující [Anonymizováno].

12. Z usnesení o příklepu ze dne [datum] a kupní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobce nabyl v rámci dražby konané dne [datum] spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na předmětných nemovitostech. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] se žalobce stal spoluvlastníkem podílu o velikosti [Anonymizováno] na předmětných nemovitostech.

13. Z výpisu z veřejné části živnostenského rejstříku č.l. 118 spisu a výpisu z katastru nemovitostí č.l. 117 spisu má soud za prokázané, že žalobce mimo jiné v oboru – nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí. Žalobce byl k [datum] vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno] nemovitostech – parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [Anonymizováno], rodinný dům ([adresa]), pozemku parc. č. [hodnota], zahrada a pozemku parc. č. [hodnota], sotatní plocha, vše v k.ú. [adresa].

14. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný prohlásil, že je schopen do 10 dní od rozhodnutí/dohody uhradit za [Anonymizováno] podíl žalobce na předmětných nemovitostech cenu [Anonymizováno].

15. Ze smlouvy o pronájmu podílu chaty ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se svým synem [jméno FO] smlouvu, na základě které mu pronajal svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech za účelem rekreačního pobytu a zahradnické činnosti. Nájemné činilo 1 000 Kč měsíčně.

16. Ze znaleckého posudku soudního znalce [jméno FO] č. [č. účtu] a výslechu znalce při jednání dne [datum] má soud za prokázané, že znalec určil obvyklou cenu předmětných nemovitostí na [Anonymizováno]. Mezi negativy znalec mimo jiné zohlednil, že se cca 200 m od předmětných pozemků nachází dle územního plánu města [adresa] silniční obchvat města [adresa]). Pokud jde o přístup (žalovaného) k pozemku parc. [Anonymizováno], pak znalec při svých závěrech vycházel z toho, že tento přístup je zajištěn přes pozemek parc. [Anonymizováno], kdy na této nemovitosti je veřejná cesta, všem přístupná, po které se může pohybovat kdokoliv, není nijak oplocena. Ačkoliv je tedy pozemek parc. [Anonymizováno] soukromém vlastnictví třetích osob i v případě prodeje předmětných nemovitostí třetí osobě by tato osoba měla přístup přes pozemek parc. [Anonymizováno] zajištěn, kdy tento je ve skutečnosti veřejně přístupnou účelovou komunikací, která zajišťuje přístup do všech tamních zahrádek po dlouhou dobu, aniž by tomuto přístupu bylo nějak bráněno, jak zjistil na místě samém. Obvyklá cena spoluvlastnického podílu by se vypočetla vydělením celkové obvyklé ceny předmětných nemovitostí a velikosti tohoto podílu, tj. ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu [Anonymizováno] a ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu žalobce [Anonymizováno]. Znalec nezohlednil mezi srovnávacími vzorky chaty, které se prodávaly [právnická osoba] (dále jen „ŘSD“) [Anonymizováno] [Anonymizováno] kvůli obchvatu, jelikož mu u těchto vzorků chyběly základní údaje o výměře, vybavení, stáří, opotřebení atd. Tyto údaje nelze zjistit pouze ze zaznamenaného prodeje v katastru nemovitostí. Znalec dále tyto vzorky nezohlednil z důvodu, že nelze pokud jde o stanovení ceny obvyklé zohledňovat výkupy státu, které musí jednak dostát vyhláškám a jednak mohou být ovlivněny i časovou osou, ve které musí být vykoupeny a která může cenu takových nemovitostí navyšovat. Nejedná se tedy o cenu obvyklou, za kterou lze nemovitosti koupit běžně na trhu.

17. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný, odpovídající žalobním tvrzením.

18. Podle ustanovení § 1140 č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

19. Dle § 1141 o. z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

20. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Dle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

22. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

23. V dané věci bylo prokázáno, že ani jeden za spoluvlastníků již nadále nemá zájem setrvávat v podílovém spoluvlastnictví. Oba účastníci učinili nesporým, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné, proto se soud nadále musel zabývat otázkou, kterému z účastníků tyto přikáže do výlučného vlastnictví, když oba v průběhu řízení projevili o získání podílu toho druhého zájem. V řízení byla prokázána finanční způsobilost účastníků k úhradě vypořádacího podílu. Žalobce tuto prokázal přímo výpisem ze svého účtu. Žalovaný svoji platební solventnost na výzvu soudu sice prokazoval „pouze“ svým čestným prohlášením, avšak s ohledem na majetkové poměry žalovaného zjištěné v průběhu řízení (viz. např. kupní smlouvy č.l. 73-90 spisu, výpis přehled vlastnických a jiných věcných práv žalovaného č.l. 66) soud uzavřel, že kredibilita žalovaného k výplatě spoluvlastnického podílu žalobce je dána. Žalovaný stran hledisek rozhodných pro přikázání společné věci do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků zdůrazňoval svoji ochotu vyplatit žalobci vyšší náhradu za jeho podíl, než jaká byla stanovena znaleckým posudkem [jméno FO] (konkrétně navrhoval částku [Anonymizováno]). Naopak žalobce poukazoval na skutečnost, že spoluvlastnický podíl žalovaného na předmětných nemovitostech tvoří „pouze“ [Anonymizováno]oproti žalobcově spoluvlastnickém podílu o velikosti [Anonymizováno]). Je však třeba připomenout, že soud není v zásadě povinen přikázat společnou věc za náhradu tomu ze spoluvlastníků, který navrhne nejvyšší částku jako základ přiměřené náhrady, stejně jako není vždy nezbytné přikázat společnou věc spoluvlastníkovi s většinovým spoluvlastnickým podílem. Tyto skutečnosti je nutno posuzovat vždy ve vzájemné souvislosti s dalšími v úvahu přicházejícími kritérii (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 3222/2018 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 2450/2017). Soud v daném případě mimo shora uvedené skutečnosti zohlednil, že žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti [Anonymizováno] na předmětných nemovitostech v rámci dražby (viz. např. vyjádření žalovaného k žalobě ze dne [datum]), za situace, kdy si musel být vědom toho, že žalobce (který se do dražby také přihlásil) již v této době byl vlastníkem spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech o velikosti [Anonymizováno] Soud si je vědom toho, že žalobce podniká mimo jiné v oboru – nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí, kdy žalovaný poukazoval i na korespondenci mezi účastníky, ve které žalobce připustil, že chce předmětné nemovitosti opravit a prodat nebo pronajímat. Nicméně v této souvislosti považuje soud za nezbytné uvést, že neuvěřil proklamacím žalovaného, že on sám, chce nemovitosti užívat a brát z nich plody a užitky. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný, byť přímo v oboru realit nepodniká, vlastní (či spoluvlastní) mnoho nemovitostí, z nichž některé po nabytí vlastnického práva obratem opět prodává (viz. přehled vlastnických a jiných věcných práv žalovaného č.l. 66, kupní smlouva ze dne [datum], kupní smlouva ze dne [datum]). Pokud žalovaný v tomto směru poukazoval na nájemní smlouvu uzavřenou s jeho synem nebo e-mailovou komunikaci účastníků, ve které se žalovaný dotazuje na možnost sklizení jablek a dalších plodů, pak soud k tomuto uvádí, že zmiňovaný e-mail byl žalovaným zaslán dne [datum], tedy krátce před podáním žaloby, o které byl již ze strany žalobce informován v rámci e-mailové komunikace i prostřednictvím předžalobní výzvy, a nájemní smlouva byla datována dne [datum], tedy až po podání žaloby. Soud nemohl přehlédnout, že do této doby žalovaný konzistentně setrvával v názoru, že o spoluvlastnický podíl žalobce nemá zájem, naopak navrhoval, aby žalobce odkoupil jeho podíl, nebo aby předmětné nemovitosti prodali společně, popř. aby došlo ke směně jeho podílu za jinou nemovitost. Proto tyto kroky žalovaného (sepis e-mailu, a především nájemní smlouvy) soud hodnotí jako účelové. Žalovaný změnil svůj postoj až po vypracování znaleckého posudku [jméno FO]. Na okraj lze zmínit, že žalovaný sám nikdy netvrdil, že by měl on či jeho rodinní příslušníci k daným nemovitostem či lokalitě nějaký vztah (stejně jako žalobce). Po zvážení všech shora uvedených skutečností se soud přiklonil k závěru o přikázání předmětných nemovitostí, resp. spoluvlastnického podílu žalovaného, do výlučného vlastnictví žalobce, když jednak zohlednil výši spoluvlastnického podílu žalobce, časový horizont a způsob nabytí spoluvlastnických podílů obou účastníků a v neposlední řadě i po celou dobu (míněno i před podáním žaloby) neměnný postoj a zájem žalobce o spoluvlastnický podíl žalovaného.

24. K námitce žalobce o nemožnosti přístupu žalovaného k předmětným nemovitostem soud považuje za vhodné doplnit následující. Je pravdou, že žalovaný nevlastní žádný spoluvlastnický podíl (na rozdíl od žalobce) na pozemku parc. [Anonymizováno], přes který vede přístup k předmětným nemovitostem. Nicméně v řízení bylo prokázáno (viz. fotografie, ortofotomapa a znalecký posudek včetně výslechu znalce), že tento pozemek (parc. [Anonymizováno] je ve skutečnosti veřejně přístupnou účelovou komunikací, když dlouhodobě zajišťuje jediný přístup do všech tamních zahrádek, aniž by tomuto přístupu bylo nějak bráněno (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 1433/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 2191/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 5213/2009). Z tohoto důvodu soud skutečnost, že žalovaný nevlastní spoluvlastnický podíl na pozemku parc. [Anonymizováno], nezahrnul mezi kritéria rozhodná pro přikázání společné věci do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků.

25. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, který soud uložil žalobci uhradit žalovanému za jeho spoluvlastnický podíl, pak soud vyšel ze znaleckého posudku [jméno FO]. Znalec se dle názoru soudu přesvědčivě vypořádal se všemi námitkami ze strany účastníků, ať už se jednalo o přístup k předmětným nemovitostem přes pozemek parc. [Anonymizováno] (k tomu viz. výše) nebo námitku stran použitých koeficientů či nezohlednění pozemků vykoupených ŘSD na [Anonymizováno] z důvodu stavby obchvatu mezi srovnávací vzorky (s ohledem na stavbu obchvatu města [adresa]). Koeficienty u jednotlivých vzorků byly znalcem stanoveny dle jeho zkušeností, kdy však tento závěr byl opřen o objektivní skutečnosti, které zjistil jako byla například lokalita, užitná plocha, vybavení, celkový stav nemovitosti. Tyto informace byly poté porovnány s vybranými vzorky a na základě tohoto srovnání pak byly koeficienty znalcem stanoveny. Naopak znalec nezohlednil mezi srovnávacími vzorky chaty, které se prodávaly ŘSD na [Anonymizováno] kvůli obchvatu, jelikož mu u těchto vzorků chyběly základní údaje o výměře, vybavení, stáří, opotřebení atd. Znalec objasnil, že tyto údaje základní parametry (výměra, vybavení, stáří atd.) nelze zjistit pouze ze zaznamenaného prodeje v katastru nemovitostí, jsou získávány z inzercí, následně jsou sledovány realizované prodeje na katastru nemovitostí a ceny, za které se prodeje uskutečnily a z tohoto se utváří databáze znalců. K údajům ŘSD nemá přístup. Dále vysvětlil, z jakého důvodu z těchto vzorků nelze vycházet při stanovení obvyklé ceny. Popsal, že pokud jde o stanovení ceny obvyklé nelze zohledňovat výkupy státu, které musí jednak dostát vyhláškám a jednak mohou být ovlivněny časovou osou, ve které musí být vykoupeny a která může cenu takových nemovitostí navyšovat. Nejedná se tedy o cenu obvyklou, za kterou lze nemovitosti koupit běžně na trhu. Znalec určil obvyklou cenu předmětných nemovitostí na částku 800 000 Kč, z toho připadá na spoluvlastnický podíl žalovaného částka 160 000 Kč.

26. Na základě shora uvedených závěrů soud přikázal předmětné nemovitosti (resp. spoluvlastnický podíl žalovaného) do výlučného vlastnictví žalobce s tím, že mu současně uložil povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši 160 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud tuto prodlouženou lhůtu považuje s ohledem na výši vypořádacího podílu za přiměřenou.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV), a to zcela v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp.zn. Pl. ÚS-st. 59/23, podle něhož v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.“ Judikatura Ústavního soudu se přiklání k principu, že v případě iudicia duplex má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 o. s. ř. bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 572/19 a ze dne [datum] sp. zn. III. ÚS 2148/23 nebo stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23). Soud však neshledal v posuzované věci žádné zvláštní důvody, které by vedly k přiznání práva na náhradu nákladů řízení některému z účastníků řízení. Žalobce jako zvláštní důvod, pro který by mu měl soud přiznat vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení sice uváděl, že žalovaný svůj spoluvlastnický podíl zakoupil spekulativně za účelem vytvoření nátlaku na žalobce s cílem získání nepřiměřeného plnění, a i v průběhu mimosoudního jednání nabízel žalobci odkup svého podílu za mnohonásobně vyšší cenu, než za jakou jej nabyl. K tomuto je třeba konstatovat, že ačkoliv soud jako jedno z kritérií rozhodných pro přikázání předmětných nemovitostí žalobci zohlednil skutečnost, že žalovaný nabyl v dražbě svůj spoluvlastnický podíl v době, když již žalobce vlastnil spoluvlastnický podíl o velikosti 4/5 na předmětných nemovitostech, nelze tento krok považovat za důvod pro přiznání náhrady nákladů řízení žalobci. Lze obecně shledat, že jakákoliv osoba má právo přihlásit se do dražebního jednání s cílem získat draženou nemovitost nebo podíl na ní do svého vlastnictví. Stejně tak není povinností spoluvlastníka přistoupit na mimosoudní nabídku druhého spoluvlastníka k odprodeji spoluvlastnického podílu, pokud má za to, že je tato nabídka poddimenzována, tedy neodpovídá reálné (obvyklé) ceně. Takovýto postoj účastníka nelze v žádném případě hodnotit jako šikanózní či zneužívající práva. V této souvislosti soud upozorňuje i na skutečnost, že sám žalobce v rámci e-mailové komunikace nabízel žalovanému za jeho spoluvlastnický podíl částku cca 70 000 Kč, tedy o mnoho nižší, než jaká byla stanovena znalcem v tomto řízení. Soud tedy ani v těchto žalobcem tvrzených skutečnostech zvláštní důvody pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobci neseznal.

28. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. I v této souvislosti soud připomíná shora citované závěry Ústavního soudu týkající se obecně náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Proto lze tyto závěry s ohledem na povahu daného řízení plně vztáhnout i na rozhodování o náhradě nákladů řízení státu dle ust. § 148 o. s. ř. Soud však v této věci (jak bylo odůvodněno výše) neshledal žádné konkrétní důvody, resp. zvláštní okolnosti, jež by odůvodňovaly odklon od výše uvedeného obecného pravidla v rámci hodnocení úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci, a tedy jiné rozdělení náhrady nákladů řízení státu mezi účastníky nežli takové, kdy by se každý z účastníků měl na nákladech řízení státu podílet rovným dílem, tedy jednou polovinou. Náklady řízení státu jsou v daném případě představovány vyplacenou částkou znalečného v celkové výši 7 782 Kč. Soud tak každému z účastníků uložil k zaplacení částku 3 891 Kč.