10 C 31/2023 - 82

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl soudkyní JUDr. Marií Filippiovou ve věci žalobce: [žalobce], narozený [datum narození] bytem [adresa] zastoupený advokátem [advokát] sídlem [adresa] proti žalované: [žalované]., IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátkou [advokát], se sídlem [adresa] o ochraně osobnosti a náhradu nemajetkové újmy, takto:

Výrok

I. Žaloba s e žalobním návrhem: 1) aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucí z částky [částka] od [datum] a z částky [částka] od [datum], 2) aby žalovaná byla povinna odstranit z internetové stránky [Anonymizováno] článek s názvem [hodnota] ze dne [datum], 3) aby žalovaná byla povinna zveřejnit do tří dnů od právní moci rozsudku omluvu na internetových stránkách [Anonymizováno] v sekci [Anonymizováno], v podsekci [adresa] o stejné velikosti písma, a to v textu samém i nadpisu, jako bylo použito na text článku [Anonymizováno], v následujícím znění: Nadpis: Omluva, Text: “Společnost [žalovaná]. se omlouvá panu [žalobce] za zveřejnění nepravdivých informací týkajících se pana [žalobce] v článku s názvem [Anonymizováno] ze dne [datum]. Omlouváme [znění omluvy] A aby žalovaná byla povinna omluvu zveřejňovat po dobu 15ti kalendářních dnů ode dne jejího prvního zveřejnění, 4) aby žalovaná byla povinna zveřejnit odpověď na internetových stránkách [Anonymizováno] v sekci [Anonymizováno] v podsekci [adresa] o stejné velikosti písma, a to v textu samém i nadpisu jako bylo použito na text v článku [Anonymizováno], v následujícím znění: Nadpis: Odpověď Text: jako bylo použito na text článku, v následujícím znění: „[žalobce] uvádí, že společnost [žalovaná]. zveřejnila ve svém článku s názvem [Anonymizováno] ze dne [datum] nepravdivé informace týkající se jeho osoby, které významným způsobem zasáhly do jeho osobnostních práv. [žalobce] nebyl v době před vydáním článku nikdy ve výkonu trestu odnětí svobody, ani se nedopustil trestných činů v článku uváděných. [žalobce] se ohrazuje proti tvrzení týkající se spekulací o jeho národnostním původu a občanství. Rovněž se ohrazuje proti tvrzením, že v roce 2017 ujel Policii ČR, když takové tvrzení je nepravdivé“, aby žalovaná byla povinna odpověď zveřejňovat po dobu 15ti kalendářních dnů ode dne jejího prvního zveřejnění, 5) aby žalovaná byla povinna zaslat žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku omluvu v následujícím znění: „Společnost [žalované]. se omlouvá panu [žalobce] za zveřejnění nepravdivých informací týkající se pana [žalobce] v článku s názvem [Anonymizováno] ze dne [datum]. Omlouváme se za [znění omluvy]“, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci nejprve částku [částka] s úrokem z prodlení, aby byla povinna odstranit článek z internetové stránky [Anonymizováno] s názvem „[Anonymizováno]“ ze dne [datum], aby žalovaný zveřejnil omluvu na internetových stránkách [Anonymizováno] za článek uveřejněný dne [datum] s názvem [Anonymizováno], ve znění Omlouváme [znění omluvy] aby žalovaná byla povinna zveřejnit odpověď na internetových stránkách [Anonymizováno] a aby žalovaná zaslala žalobci omluvu ve znění: Společnost [žalované]. se omlouvá panu [žalobce] za zveřejnění nepravdivých informací týkající se pana [žalobce] v článku s názvem [Anonymizováno] dne [datum]. [znění omluvy] tím, že na webové stránce žalované [Anonymizováno] byl dne [datum] zveřejněn článek s názvem [Anonymizováno]. Článek obsahuje řadu nepravdivých a dehonestujících výroků. Žalobce před odsouzením zmiňovaným v článku nikdy nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody. Tvrzení [žalobce], žalobce je od narození občanem ČR. Tvrzení: Ti ho v roce 2017 stavěli na Jihlavsku, jenže cizinec ujel. Žalobce není cizinec, ale občan ČR, incident se nestal v roce 2017, ale v roce 2012. Žalobce neujel a tento údajný přestupek nebyl nikdy příslušnými orgány projednáván. Tvrzení: Mimo jiné násilná trestná činnost, loupež, útok na policistu. Těchto trestných činů se žalobce nikdy nedopustil. V důsledku zveřejnění nepravdivých a dehonestujících informací v článku, došlo k zásahu do osobnostních práv žalobce, který utrpěl újmu, a to své pověsti a dobrého jména. K zásahu dochází neustále, neboť umístění informace na webových stránkách žalované je možné se k těmto dostat prakticky nepřetržitě kýmkoliv včetně dětí. Žalobce je poškozován v osobních a rodinných vztazích, jakož ve vztazích pracovních a obchodních. Žalobce tak požaduje odčinění újmy, která mu tímto neoprávněným zásahem vznikla.

2. Podáním ze dne [datum] žalobce rozšířil žalobu o zaplacení částky o [částka] s příslušenstvím tj. na částku [částka]. Soud usnesením ze dne [datum] tuto změnu připustil.

3. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby s tím, že článek vznikl poté, kdy se autor článku dozvěděl z informací zveřejněných přímo Krajským soudem v Brně o konání odvolacího řízení ve věci [spisová značka]. Jednání, které se uskutečnilo [datum] se osobně zúčastnil autor článku, pořídil fotografie žalobce, který byl přiveden k soudu v poutech. V článku vycházel z místních reálií (hovoří polsky, žil v Polsku-s odkazem na informace zapsané v obchodním rejstříku), z informací zveřejněných KS Brno a citoval informace, které u soudu slyšel, ať šlo o předsedu odvolacího senátu [jméno FO], tak státního zástupce [jméno FO]. Žalovaný je přesvědčen, že nezasáhl do práv žalobce tvrzeným způsobem. Žalobce označuje za nepravdivá tvrzení údaje (týkající se trestné činnosti), které jsou však výslovně uvedeny v rozsudku Krajského soudu v Brně a dále se jedná o údaje, které objektivně nejsou způsobilé zasáhnout do osobnostní sféry žalobce (týkající se národnosti). Informace, že do basy jde po dvanácté vycházela z jednání soudu, kde bylo uvedeno, že byl 11krát soudem trestán a tyto tresty nebyly spojeny s přímým výkonem trestu odnětí svobody, tyto tresty k ničemu nevedly, a proto jsou důvody pro uložení trestu spojeným s přímým výkonem v rámci trestní sazby 1 až 5 let. V části textu nadpisu došlo k chybě, když na místo [Anonymizováno]. Tato informace tak není pravdivá a žalovaná tuto skutečnost poté, kdy získala rozsudek Krajského soudu v Brně uvedla na pravou míru a text článku v tomto smyslu změnila. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že obžalovaný se dopustil jednou loupeže, jednou pro podobné jednání, tedy útok vůči policistům, jinak se jednalo o majetkové trestné činy a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Pokud bylo v článku uvedeno, že je žalobce Polák, respektive cizinec-pak měl autor článku za to, že jde o pravdivou informaci, když vycházel z toho, co se o žalobci v místě říkalo s odkazem na polsky znějící příjmení (redaktor nevěděl, že si žalobce několikrát změnil své původní příjmení), a ze zápisu v obchodním rejstříku je zřejmé, že žil v určitém období v Polsku. V rozsudku se rovněž uvádí, že při incidentu v roce 2012 mluvil polsky. Z článku byly tyto informace odstraněny. Informace o tom, že se věc udála v roce 2017 vycházela z neúplné informace vydané Krajským soudem v Brně v Přehledu vybraných soudních jednání. Autor článku měl za to, že jde o bezprostřední reakci na událost, která se stala v roce 2017. Informace o tom, že se předmětná kontrola udála v roce 2012 není objektivně způsobilá dotknout se osobnostní sféry žalobce. Informace je v článku opravena. Pachatelé trestných činů musí snášet zvýšenou intenzitu zájmu o svou osobu. Každé zveřejnění nepravdivého údaje nemusí automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv. Žalovaná nedohledala předžalobní výzvu a po obdržení žaloby přistoupila k úpravě článku i ke zveřejnění omluvy. Pokud jde o právo na odpověď, nebyla dodržena lhůta k uplatnění.

4. Z internetového článku [Anonymizováno] v sekci [Anonymizováno], v podsekci [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že byl uveřejněn článek s názvem [Anonymizováno]. V Textu článku bylo pak uvedeno: U českých soudů je [žalobce]) jako doma. Tentokrát vyfasoval protřelý recidivista 16 měsíců natvrdo za křivé obvinění čtyř mužů zákona. Ti ho v roce 2017 stavěli na Jihlavsku, jenže cizinec ujel. Později po dopadení odmítl dechovou zkoušku. Nakonec rozeslal na ministerstvo vnitra, policejní ředitelství a do novin e-mail s tím, že policisté si počínali nezákonně a nabízí 100 tisíc, když mu to někdo dosvědčí. Šlo o výmysl obžalovaného, řekl žalobce [jméno FO], který se odvolal proti původní pětileté podmínce pro [žalobce]. Tu mu udělil Okresní soud v [adresa]. [žalobce], který žije dlouhodobě v Česku a má čtyři děti, se dušoval, že mu šlo jen o spravedlnost. „Jsem klidný člověk, starám se o rodinu. Nechtěl jsem na policisty útočit, jen vysvětlení celé věci. Poslední půl rok jsem na tom psychicky špatně, trpí i moje rodina,“ vysvětloval odvolacímu senátu Krajského soudu v Brně. Jenže hříchy minulosti mu přitížily. „Mimo jiné násilná trestná činnost, loupež, útok na policistu, majetkové trestné činy, maření úředního rozhodnutí, kvůli zákazu řízení. V pořadí dvanáctý trest, to už je na pováženou“, vypočítal soudce [jméno FO]. Verdikt tak byl jednoznačný, místo podmínky vězení! „ Miluji tě“ volala na chodbě na obžalovaného jeho manželka. Odloučení obou partnerů může ovšem trvat déle než 16 měsíců. [jméno FO] je totiž ve vazbě i kvůli jiné trestné činnosti.

5. Z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že svědek [jméno FO] uvedl, že obžalovaný ( nyní žalobce) žalobce při silniční kontrole dne [datum] na výstražná světelná ani zvuková znamení nereagoval. Když ho následoval do garáže, odmítl s ním spolupracovat. Dále zde bylo uvedeno, že v rejstříku trestů má obžalovaný (nyní žalobce) 11 záznamů, zčásti osvědčených, jedenkrát byl uznán vinným z přestupku. Znalecký posudek z oboru kriminalistika-fonoskopie a oboru kybernetika-automatické rozpoznávání řečníka, identifikace a verifikaci řečníka, analýza hlasu, dokládá, že mluvčími na nahrávce, kterou předložil obžalovaný, jsou z velké pravděpodobnosti polsky hovořící obžalovaný a česky hovořící [jméno FO]. Dále je v odůvodnění uvedeno, že obžalovanému přitěžuje jeho trestní minulost, zjevné sklony k páchání trestné činnosti. Z rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že obžalovanému [žalobce], narozenému [datum narození], soukromému podnikateli, bytem [adresa] se ukládá za přečin křivého obvinění podle § 345 odst. 2,3 písm. b), c), e) trestního zákoníku dílem dokonaný, dílem nedokonaný, ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku a za přečin padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea 2 trestního zákoníku, kterým byl pravomocně uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], který mu byl doručen [datum], podle § 345 odst. 3 a § 43 odst.2 trestního zákoníku souhrnný trest odnětí svobody v trvání 16 měsíců. V odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že obžalovaný ve svých čtyřiceti letech, kdy trestnou činnost spáchal, byl již 11krát soudem trestán, jednou pro loupež, jednou pro podobné jednání, tedy útok vůči policistům, jinak se jednalo o majetkové trestné činy a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Vždy mu byly ukládány tresty nespojené s přímým výkonem trestu odnětí svobody. Z této trestní minulosti obžalovaného je zřejmé, že má sklony k nedodržování obecně závazných pravidel, kdy navíc nelze přehlédnout, jakým způsobem páchal nyní projednávanou trestnou činnost, tedy prostřednictvím internetu, vůči neurčitému počtu osob, který mohl být značný a s ohledem na to, že nabízel peníze za svědectví proti policistům, kdy jejich chování nebylo shledáno závadným, je více než alarmující. Za této situace potom podmíněny trest, stejně jako tresty předchozí by k ničemu nevedly.

6. Z výpisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob ze dne [datum] soud zjistil, že v obsahu rejstříku trestů k osobě žalobce je evidován 1) trestní příkaz Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka], právní moc [datum], § 337 odst.1a trest. Zák. –úmyslný trestný čin, peněžitý trest, zákaz řízení motorových vozidel; 2) rozsudek Okresního soudu v [adresa], rozsudek odvolací Krajský soud v [právnická osoba] ze dne [datum]- uložen souhrnný trest- úmyslný trestný čin § 337 odst. 1A trestního zákoníku; 3) trestní příkaz Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], právní moc [datum], [spisová značka] § 348 odst. tr. zák. úmyslný trestný čin, odnětí svobody podmíněně, zkušební doba do [datum]; 4) rozsudek Okresního soudu [adresa] ze dne [datum], právní moc [datum], [spisová značka], odvolací rozsudek Krajský soud [adresa] ze dne [datum], [spisová značka]- § 345 odst. 2/3 b)c)e) trestního zákoníku – úmyslný trestný čin, odnětí svobody nepodmíněně 16 měsíců.

7. Z poštovní obálky soud zjistil, že na adresu [adresa] byl dne [datum] z [adresa] zaslán dopis, jehož obsahem byl článek z [Anonymizováno] „[Anonymizováno] Článek http://jihlavska.drbna.cz ze [datum] [datum]

8. Z Přehledu vybraných jednání na trestním úseku Krajského soud v [adresa], pobočka ve [adresa], ve dnech [datum] soud zjistil, že dne [datum] od 9:00 hodin, v místnosti č. [číslo] pod č.j. [spisová značka] bude projednáván [žalobce].- dne v únoru 2017 poslal ze své e-mailové adresy zprávu na Krajské ředitelství policie kraje [adresa], Policie ČR, [právnická osoba] do redakce internetového zpravodajského serveru [právnická osoba] a do regionálních novin [právnická osoba], v příloze zprávy byl přiložen dokument, ve kterém obžalovaný uvedl, že nabízí odměnu [částka] za svědectví v nezákonném postupu 4 policistů, obsah dokumentu měl vzbudit podezření, že se jmenovaní policisté dopustili trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, přičemž obžalovaný se popsaného jednání dopustil přesto, že věděl, že se žádný ze jmenovaných policistů při silniční kontrole jeho osoby žádného protiprávního jednání nedopustil.

9. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že po uveřejnění článku zažila rodina těžké chvíle a to díky tomu, že zde bylo napsáno, že byl 11x ve výkonu trestu a že je cizinec. Má 4 děti, z toho 3 ve školním a studujícím věku, a tito zažívali krušné chvíle. Takovéto informace se rozšířily velice rychle, a to i vzhledem k jeho příjmení. Tento článek sdílely i ostatní instituce. Byl zaslán dopis do zahraničí dne [datum], ve kterém byly kopie všech článků. Proto museli vysvětlovat i v zahraničí, že tyto informace se nezakládají na pravdě. V době uveřejnění článku byl předsedou v bytovém družstvu, při schůzi vlastníků v roce 2020, bylo toto zmiňováno na schůzi a toto zapříčinilo, že byl funkce zbaven, a to i přes to, že se této schůze zúčastnil právní zástupce, který to vysvětlil. Původně byl ve vazbě, poté co byl vynesen rozsudek, byl ve výkonu trestu, a to od února 2021. O článku nebyl informován, manželka to před ním tajila. Měl zdravotní problémy, proto nemohl reagovat dříve. Nejvíce článkem byly dotčeny děti, kdy to sdíleli i rodiče spolužáků. Děti dostávaly různé přezdívky například mafiánská dcera nebo že je ve vězení víc než doma. Toto pak bylo přeneseno na něj. Měl z toho zdravotní problémy. Různé osoby se ode něj začaly distancovat. Například když si v [adresa] v [adresa] chtěl půjčit auto, pán si dal jeho příjmení do googlu a poté mu odmítnul vůz zapůjčit. Pokud jde o 11 trestních činů, které byly zmiňovány, tak u většiny se jednalo o mladickou nerozvážnost. Pouze v jednom případě chránil nemocnou matku před agresivním otčímem. Nesl také za to zodpovědnost. Soud měl k dispozici jeho státní příslušnost i místo narození tedy to, že není cizincem.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], manželky žalobce, soud zjistil, že v roce 2021 se do médií dostala informace, že byl manžel 12x ve vězení. Žijí na malém městě a mají specifické příjmení, zasáhlo to celou rodinu. Lidé jim volali, co se děje. Provozují hotel a restauraci a známí se k nim otočili zády. Někdo z kamarádů dětem řekl, co je napsáno. Snažila se dětem vysvětlit, že to není pravda. Dceři bylo 3,5 měsíce, protože svědkyně byla nervózní, tak to na dceru přenesla. Brala léky na uklidnění. Dcera, které bylo v té době 10 let nechtěla chodit kvůli tomu do školy a ven. I starší dcera manžela, které bylo 13 let nechtěla chodit do školy. O prázdninách si našla brigádu a ptali se jí, zda je dcera žalobce. Když řekla, že ano, tak jí řekli, ať druhý den nechodí. V době, kdy vyšel článek, byl žalobce ve vazbě. Ve vazbě byl 6 měsíců a potom 2 měsíce ve vězení. Po osmi měsících žalobce pustili. Někdo poslal informace rodičům do [adresa]. Máma z toho byla v šoku. To, že se o tom dozvěděli rodiče, žalobce velice zasáhlo. Žalobce má hodně známých, nevěděl, co má dělat. Bral léky, musel se uklidňovat. Přestože to lidem vysvětlovali, tak 90% lidí se k nim otočilo zády. Probíhá jiné trestní řízení, které dosud není skončeno, z toho důvodu byl manžel ve vazbě. Důvody, pro které byl manžel odsouzen, nejsou pravdivé. Vazba neměla být. To, že byl manžel ve vazbě nemělo na přátele vliv, přátelé jí pomáhali v té době. Žalobce hovoří [Anonymizováno]. Bydlel v [adresa], ale řešil věci s Českem. Matka manžela je Polka. Manžel vyrůstal v Ostravě.

11. Ze zdravotních záznamů soud zjistil, že dne [datum] a [datum] žalobce navštívil lékaře, má lehkou periodickou [Anonymizováno]. Ve zprávě ze dne [datum] je uvedeno, že v případě nutnosti okamžitá hospitalizace v psychiatrické nemocnici [adresa]. Dále byly žalobci předepsány léky Mirtazapin Sandoz, Pragiola, Tisercin.

12. Z internetových stránek [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] soud zjistil, že na těchto webových stránkách byly tituly článku: [Anonymizováno] ze dne [datum].

13. Z internetových stránek [Anonymizováno] článek ze dne [datum] soud zjistil, že v současné době je zde článek s názvem [hodnota]. Ti ho v roce 2012 stavěli na [adresa]. V roce 2017 v souvislosti s touto událostí rozeslal na [Anonymizováno] e-mail s tím, že policisté si počínali nezákonně a nabízí 100 tisíc, když mu to někdo dosvědčí. Dále je za článkem Doplňující informace: [hodnota] Zatímco pravdou je, že šlo sice o dvanáctý trest, ale do vězení byl odsouzen poprvé. Nesprávně byla i informace o tom, že je [jméno FO] a je cizinec. [žalobce] uvádí, že je české národnosti a občanem České republiky. Za tyto chybné informace se [žalobce] omlouváme. Z e-mailu soud zjistil, že zaměstnanec žalované dne [datum] požádal [právnická osoba] aby stáhli článek, který převzali z webu [právnická osoba] a který je momentálně předmětem soudního jednání. Soud zjistil, že předmětný článek se již na webu nenachází.

14. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku obchodní firmy [právnická osoba]. soud zjistil, že žalobce byl v době od [datum] do [datum] zapsán jako jednatel s bydlištěm [adresa] návštěvnosti článku soud zjistil, že 49 lidí navštívilo předmětný článek. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že [Jméno advokáta] žalované dopisem oznámil, že převzal právní zastoupení, vyzval žalovanou ke zveřejnění omluvy a odpovědi a k náhradě škody. Z podací archu soud zjistil, že dopis byl dán na poštu [datum].

15. Soudu je z jeho rozhodovací činnosti známo, že žalovaný je mimo jiné provozovatelem internetových stránek [právnická osoba]

16. Podle čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen Listina) každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno.

17. Podle § 81 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

18. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

19. Podle čl. 17 Listiny svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny (odst. 1). Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu (odst. 2). Cenzura je nepřípustná (odst. 3). Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti (odst. 4).

20. Právo podle čl. 17 Listiny je zásadně rovno základnímu právu podle čl. 10 Listiny (srovnej nález sp. zn. II. ÚS 357/96, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 9, C.H. Beck, 1998, str. 355), přičemž je třeba dbát na to, aby s přihlédnutím k okolnostem každého případu jednomu z těchto práv nebyla bezdůvodně dána přednost před právem druhým (obdobně srovnej nález sp. zn. IV. ÚS 154/96, Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 10, C.H. Beck, 1998, str. 113). V konkrétním případě je proto vždy nezbytné zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to právě v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv (a jejich ochrany). Zároveň je nutné, aby příslušný zásah bezprostředně souvisel s porušením chráněného základního práva, tj. aby zde existovala příčinná souvislost mezi nimi (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 30 Cdo 1016/2010 ze dne 31.1.2012).

21. Ústavní soud učinil již v minulosti následující obecnější východiska (viz výše cit. nálezy sp. zn. II. ÚS 2051/14 a sp. zn. I. ÚS 2617/15). Při řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména 1. povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení, hodnotový soud, hodnotový soud se skutkovým základem či jinak hybridní výrok), 2. obsah výroku (např. zda jde o projev "politický" či "komerční"), 3. forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní, či dokonce vulgární), 4. postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou, či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5. zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6. chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama "vyprovokovala" či jak se posléze ke kritice postavila), 7. kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.) a konečně 8. kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi, ovšem jejich relativní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu. Zároveň Ústavní soud zdůrazňuje, že tento výčet relevantních faktorů není taxativní; v úvahu musí být vždy vzat celkový kontext věci a ve specifických případech mohou být významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit.

22. Podle § 2951 odst. 2 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Podle § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.

23. Zadostiučinění má být přiměřené. Pro posouzení přiměřenosti se zjišťuje závažnost nemajetkové újmy a okolnosti, za kterých k újmě došlo, a to nejen na straně poškozeného, ale i škůdce. Zadostiučinění může mít formu morální a v penězích.

24. Podle § 12 odst. 3 zákona č. 46/2000 Sb. žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká.

25. Článek s názvem [Anonymizováno] obsahuje skutková tvrzení, kdy už v názvu bylo chybně uvedeno, že jde žalobce do vězení po dvanácté. Žalobce před vydáním článku nebyl ve výkonu trestu. Dále bylo v článku nepravdivě uvedeno, že žalobce je [jméno FO], cizinec. Žalobce je Čech. Článek obsahoval i další tvrzení, že žalobce v roce 2017 stavěli policisté, zatímco se to stalo v roce 2012. I když tato tvrzení obsažená v článku nejsou pravdivá, nešlo však o lež ve smyslu vědomého šíření nepravdy. Pokud jde o výrok, že žalobce jde do vězení po dvanácté, toto tvrzení vycházelo z toho, že u soudního jednání, u kterého byl autor článku přítomen, zaznělo, že žalobce byl již v minulosti 11x soudně trestán a do jednací síně byl žalobce předveden v poutech z vazby. Soud má za to, že tato nepravdivá informace mohla zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Soud však neuvěřil tvrzení žalobce a jeho manželky, že by důsledkem tohoto tvrzení měl žalobce zdravotní problémy a byl kvůli tomu v pracovní neschopnosti. V předmětném článku je uvedeno, že u jednání žalobce uvedl, že poslední půl rok je na tom psychicky špatně. Soud má proto za to, že psychické problémy žalobce nesouvisely s předmětným článkem. Rovněž soud neuvěřil tvrzení žalobce, že v důsledku článku byl odvolán z funkce předsedy v bytovém družstvu, když uvedl, že se tak stalo v roce 2020 a článek vyšel v únoru 2021. Pokud žalobce uvedl, že se od něho začaly distancovat různé osoby, přes poučení soudu toto tvrzení neprokázal, nabídl pouze svou výpověď a výpověď manželky. Soud však neuvěřil ani výpovědi manželky, a to s ohledem na její vztah k žalobci. Soudu se zdá vysoce nepravděpodobné, že by předmětný článek měl tak nepřiznivý vliv na přátele, na rozdíl od skutečnosti, že byl žalobce ve vazbě a že byl odsouzen. Pokud žalobce a jeho manželka uvedli, že článek někdo zaslal do ciziny, rodičům manželky, a museli zde vysvětlovat, že se to nezakládá na pravdě a že z toho matka manželky byla v šoku, pak soud uvádí, že spolu s předmětným článkem byly rodičům manželky zaslány i další články týkající se jiné trestné činnosti žalobce, z důvodu kterých byl žalobce ve vazbě a které nebyly zveřejněny žalovanou. Je proto otázkou, pokud matka manželky žalobce byla v šoku, zda to bylo z předmětného článku nebo z jiných článků, v kterých je uvedeno, že žalobci hrozí až 10 let vězení za obchod s kradenými součástkami. Žalovaná se za nepravdivou informaci na webových stránkách žalobci omluvila.

26. Pokud jde o tvrzení uvedené v článku, že žalobce je [jméno FO] a cizinec, pak má soud za to, že tato informace nebyla způsobilá zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. V rozsudku jak okresního soudu, tak i krajského soudu, je sice uvedeno, že žalobce se narodil v [adresa], ale je v nich uvedeno, že žalobce je bytem v [adresa]. Dále ze zvukového záznamu, který předložil sám žalobce u trestního řízení, bylo zjištěno, že žalobce hovořil s policisty [Anonymizováno]. Manželka a matka žalobce jsou [Anonymizováno] národnosti. Soud má proto za to, že tvrzení týkající se národnosti nebo státní příslušnosti nemohlo nijak poškodit žalobce. Žalovaná údaj týkající se národnosti žalobce z článku odstranila a za tuto informaci se žalobci omluvila.

27. Pokud jde o tvrzení, že policisté žalobce stavěli v roce 2017 na [adresa] a incident se stal v roce 2012, má soud za to, že tato informace nebyla způsobilá zasáhnout do osobnostní sféry žalobce. Každé zveřejnění nepravdivých údajů nemusí automaticky znamenat neoprávněný zásah do osobnostních práv. Takový zásah je dán pouze tehdy, jestliže existuje mezi zásahem a porušením osobnostní sféry příčinná souvislost a jestliže tento zásah v konkrétním případě přesáhl určitou přípustnou intenzitu takovou mírou, kterou již v demokratické společnosti tolerovat nelze (srovnej nález ÚS sp.zn. I. ÚS 156/99 ze dne 8.2.2000). Soud má za to, že je nerozhodné kdy se měl incident stát, zda v roce 2012 nebo 2017, ale důležitá je informace, co bylo předmětem incidentu, že žalobce rozeslal na ministerstvo vnitra, policejní ředitelství a do novin e-mail s tím, že si policisté počínali nezákonně a [Anonymizováno]. Tato informace vyplývá i z výroku rozsudku Okresního soudu v [adresa] pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum]. Celkové vyznění informace tak odpovídalo pravdě a žalovaná ji následně opravila.

28. Soud má za to, že je věcí veřejného zájmu informace o páchání trestné činnosti, a proto i pachatelé trestné činnosti musí snášet zvýšenou intenzitu zájmu o svou osobu. Přiměřeným zadostiučiněním za neoprávněný zásah do práva na ochranu osobnosti v projednávané věci k odčinění újmy postačuje morální satisfakce ve formě písemné omluvy, kterou již žalovaná učinila na svých webových stránkách. Soud proto žalobu na zaplacení majetkové újmy v penězích a zveřejnění omluvy zamítl.

29. Pokud v článku byla uvedena informace, že policisté stavěli žalobce na [adresa] a on jim ujel. V rozsudku Okresního soudu v [adresa] č.j. [spisová značka] vyplývá, a to z výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO], policistů, že žalobce na výstražná světelná ani zvuková znamení nereagoval, tak ho následovali. Nejedná se tak o informaci nepravdivou.

30. Pokud byla v článku uvedena informace, že žalobci přitížila minulost mimo jiné násilná trestná činnost, loupež, útok na policistu, pak soud uvádí, že v odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka] je uvedeno pod bodem 6., že žalobce byl již 11krát soudem trestán, jednou pro loupež, jednou pro podobné jednání, tedy útok vůči policistům, jinak se jednalo o majetkové trestné činy a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Mezi násilné trestné činy patří i loupež. Soud má za to, že i když ve výpisu z trestního rejstříku předloženého žalobcem, nejsou již některé tresty uvedené, u jednání krajského soudu tato informace zazněla a nejedná se o informaci nepravdivou.

31. Žalobce požadoval, aby žalovaná byla povinna odstranit z internetové stránky [právnická osoba] celý článek. Žalovaná z názvu článku i textu odstranila nepravdivé informace, a to: Do basy jde už po dvanácté, že žalobce měl být [jméno FO], cizinec. Pokud jde o informaci, že původní incident se měl stát v roce 2017, žalovaná ji opravila, tak že se to stalo v roce 2012. Informace, týkající se trestné činnosti, za kterou byl žalobce v minulosti souzen, pak odpovídají výčtu uvedenému v odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum] sp.zn. [spisová značka]. Soud má za to, že není důvod odstraňovat celý článek, když nepravdivé informace byly odstraněny, a článek s názvem [Anonymizováno], se už na webové stránce s tímto názvem nenachází, proto žalobu v této části zamítl.

32. Pokud žalobce požadoval zveřejnění odpovědi, pak soudu uvádí, že článek byl uveřejněn [datum], 30ti denní lhůta k podání žádosti o zveřejnění odpovědi uplynula dnem [datum] a žalobce podal žádost o uveřejnění odpovědi až dopisem ze dne [datum]. Lhůta pro uveřejnění odpovědi je lhůtou prekluzivní, objektivní a hmotněprávní, takže nejpozději 30. den od uvedené skutečnosti musí být žádost doručena vydavateli, jinak zaniká. Vzhledem k tomu, že žádost o uveřejnění odpovědi, byla dána po uplynutí lhůty, soud žalobu v této části zamítl.

33. Pokud žalobce požadoval, aby žalovaná zaslala žalobci omluvu ve znění: Společnost [žalované]. se omlouvá panu [žalobce] za zveřejnění nepravdivých informací týkající se pana [žalobce] v článku s názvem [Anonymizováno] ze dne [datum]. Omlouváme se za zveřejnění nepravdivých informací, které se týkají občanství a národnostního původu pana [žalobce], jeho údajné trestné činnosti a uložení trestu odnětí svobody“, má soud za to, že takto požadovaná omluva je nepřiléhavá pokud žalobce požaduje omluvu o jeho údajné trestné činnosti a uložení trestu, neboť jak bylo shora uvedeno, předchozí výčet trestné činnosti zazněl u soudu a rovněž uložení trestu za předmětný trestný čin je pravdivá informace. Soud má za to, že omluva, která byla zveřejněna na webových stránkách je jako satisfakce dostačující.

34. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce požadoval zadostiučinění v penězích, omluvu, odstranění článku a právo na odpověď. Žalovaná po podání žaloby odstranila a změnila nepravdivé informace a žalobci se omluvila. Soud má proto za to, že žaloba byla v těchto nárocích podána oprávněně a žalobce byl úspěšný. Pokud jde o zadostiučinění v penězích a právo na odpověď, žalobce úspěšný nebyl. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení