10 C 316/2025 - 94

Rubrum

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Petrem Závadským ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o zaplacení 144 008 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni: a) částku 113 551,01 Kč, b) úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 100 231,87 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, c) kapitalizovaný úrok ve výši 1 574,33 Kč, d) úrok ve výši 12 % ročně z částky 89 472,85 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 417 484 Kč.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž žalobkyně po žalovaném požaduje zaplatit: a) částku 30 456,99 Kč, b) úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26 810,13 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, c) úrok ve výši 3 625,75 Kč, d) úrok ve výši 12 % ročně z částky 14 976,59 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně advokátky [tituly před jménem] [jméno FO] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 28 471,10 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 127 042 Kč, kterou tvoří (po zaokrouhlení) součet původní dlužné jistiny ve výši 104 449,44 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru + dlužného úroku ve výši 20 295,72 Kč, který se stal součástí nové jistiny + smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč + 800 Kč na nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 127 042 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 16 966 Kč, jakožto smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně od 19. 7. 2025 do 1. 12. 2025 z částky 124 745,16 Kč (což má být tzv. nová dlužná jistina tvořená součtem původní dlužné jistiny 104 449,44 Kč + úroku ve výši 20 295,72 Kč přirostlé do 17. 7. 2025), úrok ve výši 5 200,08 Kč, jakožto úrok ve výši 78,07 % ročně z částky 104 449,44 Kč od 19. 7. 2025 do 11. 8. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 104 449,44 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 417 484 Kč.

2. Žalobkyně tvrdí, že s žalovaným dne 18. 9. 2024 uzavřela smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž základě žalovanému vyplatila 106 000 Kč. Dle žalobkyně byla úroková míra sjednána na 78,07 % ročně a úvěr se žalovaný zavázal splatit v 48 měsíčních splátkách po 8 260 Kč. Součástí splátek byla vedle splátky jistiny úvěru a úroku i úhrada ve výši 1 012 Kč měsíčně za pojištění schopnosti žalovaného splácet. Žalovaný podle žalobkyně smlouvu podepsal s využitím prostředků komunikace na dálku skrze jedinečný kód, který mu byl za tímto účelem poskytnut. Schopnost žalovaného splácet úvěr žalobkyně prověřila na základě dokladů a informací, které pro tento účel žalovaný poskytl, a dále jej lustrovala v registru NRKI. Žalovaný v souladu se smlouvou požádal z důvodu své pracovní neschopnosti či ukončení pracovního poměru o bezúplatný odklad splátek, čemuž žalobkyně vyhověla u splátek č. 5 až 7. Žalobkyně tvrdí, že žalovaný uhradil toliko 4 splátky po 8 260 Kč. Jinak se dostal do prodlení s úhradou dojednaných splátek, v důsledku čehož došlo podle čl. 6.3 smlouvy o úvěru k automatickému zesplatnění celého úvěru ke dni 17. 7. 2025. Podle čl. 6.4 smlouvy se tak ke dni zesplatnění úvěru součástí tzv. nové jistiny stala dosud nesplacená jistina a veškeré dosud neuhrazené úroky přirostlé do dne zesplatnění. Žalobkyně tvrdí, že jí vzniklo právo na smluvní pokutu podle čl. 6.1 smlouvy ve výši 1 497 Kč (tj. 499 Kč za každou ze 3 neuhrazených splátek č. 4., 8. a 9.). V důsledku prodlení žalovaného má žalobkyně podle svých slov právo podle čl. 6.2 smlouvy i na náhradu nákladů v celkové výši 1 000 Kč (tj. ve výši 200 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného s hrazením splátek 3., 4., 5., 8. a 9.). Soud poznamenává, že v rámci částky 127 042 Kč, kterou v petitu žaloby požaduje uhradit, je obsažen požadavek na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč, nikoli 1 000 Kč (srov. bod 1. výše). Dále žalobkyně uvedla, že podle čl. 6.5 smlouvy požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, a to za období od 19. 7. 2025 do 1. 12. 2025.

3. V podání ze dne 18. 12. 2025 (č. l. 55) žalobkyně podrobně popsala, jak zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a popsala též způsob uzavření smlouvy skrze prostředky komunikace na dálku.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ani se nezúčastnil nařízeného jednání, ačkoli mu byla žaloba i předvolání zaslány na adresu jeho trvalého pobytu.

I. Skutková zjištění soudu

5. Na základě listinných důkazů Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen „soud“) učinil následující skutkový závěr. Jednotlivé důkazní prostředky, na jejichž základě učinil svá zjištění, jsou uvedeny v závorce za každým z dílčích skutkových zjištění.

6. Žalobkyně a žalovaný spolu jednali o uzavření smlouvy o úvěru a za tímto účelem žalobkyně žalovanému poskytla předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (předsmluvní formulář na č. l. 19) a poskytla mu další informace o zprostředkovateli úvěru (informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru na č. l. 24).

7. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho pravidelném čistém měsíčním příjmu ve výši 32 400 Kč, výdajích na bydlení ve výši 5 411 Kč měsíčně a uvažovala ve vztahu k němu s částkou životního minima ve výši 4 860 Kč. Dále žalovaný prohlásil, že nehradí žádné splátky jiného úvěru (hodnocení klienta na č. l. 27). Výši příjmů žalovaného žalobkyně ověřovala z výpisu z jeho účtu, na kterém byly vyfiltrovány přijaté částky mzdy, které se v období červen 2024 do září 2024 pohybovaly v rozmezí od 30 761 Kč do 34 964 Kč (výpis z účtu na č. l. 64). Žalobkyně žalovaného lustrovala v nebankovním registru klientských informací (výpis z NRKI na č. l. 63) a nechala si od něj zaslat sken jeho občanského průkazu (sken občanského průkazu na č. l. 47 a č. l. 48).

8. Uzavření smlouvy o úvěru se týká dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru / smlouvě o úvěru č. [hodnota], podle něhož bude smlouva na žádost žalovaného uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Podle dodatku bude žalovaný návrh smlouvy podepisovat tak, že na určené telefonní číslo [tel. číslo] zašle SMS zprávu, kterou vyjádří souhlas s nabídkou, zmíněným dodatkem č. 1 a dalšími dokumenty. SMS musí obsahovat jeho jméno, příjmení a jedinečný kód určený k podpisu, který odpovídá variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, jež mu žalobkyně za tímto účelem pošle na účet (dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru / smlouvě o úvěru č. [hodnota] na č. l. 11). O zmíněném postupu podepisování žalobkyně dále informovala v informačním přípise (informační přípis označený „podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru“ na č. l. 10).

9. Žalobkyně žalovanému zaslala dne 18. 9. 2024 platbu 1 Kč na jeho účet s variabilním symbolem [var. symbol] a o této skutečnosti jej informovala i formou SMS. Žalovaný následně dne 18. 9. 2024 žalobkyni zaslal SMS o obsahu: „Souhlasím, [Jméno žalovaného], VS [var. symbol]“. Tímto způsobem žalovaný vyjádřil vůli učinit žalobkyni návrh na uzavření smlouvy o úvěru (základní informace o klientovi na č. l. 6, doklad o odeslání 1 Kč na č. l. 6 verte, zaslaná SMS na č. l. 7 a přijatá SMS na č. l. 7 verte). Žalobkyně žalovanému zaslala oznámení ze dne 19. 9. 2024 o schválení úvěru, v němž jej informovala, že přijala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota] ve znění dodatku č. 1, včetně přihlášky ke skupinovému pojištění schopnosti splácet (oznámení o schválení úvěru na č. l. 35). Žalobkyně projevila vůli akceptovat nabídku žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru též tím, že mu dne 18. 9. 2024 v souladu s touto smlouvou vyplatila úvěr ve výši 106 000 Kč na jeho účet (doklad o vyplacení úvěru na č. l. 23).

10. V návrhu na uzavření smlouvy č. [hodnota](č. l. 32) se zmiňuje mj. následující: celková výše úvěru poskytnutá ze strany žalobkyně žalovanému činí 106 000 Kč; doba trvání úvěru činí 48 měsíců; výše měsíční splátky činí 8 260 Kč a tvoří ji splátka 7 248 Kč, kterou se hradí jistina a úrok, a vedle toho platba 1 012 Kč za pojištění schopnosti splácet; splátky jsou splatné 13. dne v kalendářním měsíci; zápůjční úroková sazba je 78,07 % ročně a dohodnuto bylo v čl. 2.1. smlouvy, že pro účely výpočtu úroku se vychází z toho, že rok (i přestupný) má 365 dnů; v každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru, přičemž úrok zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky, postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a úroku a tento poměr je u každé splátky v přiloženém splátkovém kalendáři (čl. 4.2. smlouvy); splátkový kalendář byl přiložen (splátkový kalendář na č. l. 19); neurčí-li žalovaný jinak, započítávají se platby nejdříve na jednotlivé splátky (nejdříve na splatné splátky, pak na nesplatné splátky), následně na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s prodlením žalovaného a pak na smluvní pokuty; nebude-li platba postačovat k úhradě celé splátky, bude použita nejdříve na úhradu úroku tvořícího součást této splátky, pak na jistinu úvěru a následně na pojistné (čl. 4.5. smlouvy); při prodlení o délce 30 dnů s úhradou kteréhokoli splátky činí smluvní pokuta 499 Kč (čl. 6.1. smlouvy); sjednáno bylo právo na náhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč u každé splátky, u které je žalovaný s prodlením o délce 15 dnů (čl. 6.2. smlouvy); dostane-li se žalovaný do prodlení o délce 65 dnů s úhradou kterékoli splátky, dojde k automatickému zesplatnění celé jistiny úvěru, veškerých úroků za poskytnutí úvěru přirostlých do dne zesplatnění úvěru, veškerých smluvních pokut a náhrady nákladů spojených s prodlením žalovaného (čl. 6.3. smlouvy). Novou jistinu ke dni zesplatnění tvoří dosud nesplacená jistina a nesplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění (čl. 6.4. smlouvy); smluvní pokuta při porušení povinnosti uhradit novou jistinu činí 0,1 % denně z nové dlužné jistiny (čl. 6.5. smlouvy).

11. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru měl též přílohu č. 1, v němž žalovaný podal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet podle pojistné smlouvy mezi žalobkyní v roli pojistníka a [právnická osoba] v roli pojistitele. Žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 1 012 Kč měsíčně (příloha č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru na č. l. 13; přihláška do pojištění na č. l. 71). Žalovaný před podáním této přihlášky do skupinového pojištění obdržel informativní dokument o daném pojistném produktu (informační dokument o pojistném produktu pojištění schopnosti splácet úvěry na č. l. 37) a informaci o pojištění (informace o pojištění pro skupinové schopnosti splácet úvěry na č. l. 38).

12. V září 2024 (doba uzavření posuzované smlouvy) poskytovaly banky domácnostem spotřebitelské úvěry s fixací úrokové míry nad 1 rok do 5 let s průměrným úrokem ve výši 8,92 % ročně, k tomu srov. též databázi ARAD na stránkách České národní banky (výstup z databáze ARAD na č. l. 88).

13. Žalobkyně dne 18. 9. 2024 žalovanému na jeho účet vyplatila částku 106 000 Kč podle posuzované smlouvy o úvěru (doklad o vyplacení úvěru na č. l. 23).

14. Žalovaný na svůj závazek ze smlouvy o úvěru uhradil toliko částku 33 040 Kč (= 4 × 8 260 Kč) ve splátkách uhrazených dne 18. 10. 2024, dne 21. 11. 2024, dne 8. 1. 2025 a dne 10. 3. 2025 (karta klienta na č. l. 42), jiné platby na svůj závazek nepoukázal (negativní tvrzení žalobkyně).

15. Žalovaný v podání ze dne 11. 3. 2025 požádal o odkad splátek z důvodu ukončení svého pracovního poměru (žádost na č. l. 46). Žalobkyně v návaznosti na tuto žádost žalovanému potvrdila, že došlo k odkladu splátek a žalovanému zaslala nový splátkový kalendář, podle něhož byly odloženy splátky č. 5. až 7. splatné v době od 13. 2. 2025 do 13. 4. 2025 (oznámení na č. l. 31; upravený splátkový kalendář na č. l. 45).

16. Výzvami ze dne 13. 2. 2025, 13. 6. 2025 a ze dne 14. 7. 2025 žalovaného žalobkyně upozornila na prodlení s hrazením 4., 5., 8., 9, a 10. splátky úvěru a připomněla mu mj. skutečnost, že při 65 dnech prodlení s hrazením kterékoli splátky dojde ke zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení a upozornění na č. l. 28, č. l. 29 a 30). V dopise ze dne 17. 7. 2025 žalobkyně žalovaného informovala, že se dostal do prodlení o délce 65 dní s hrazením splátky, a proto se 65. dnem prodlení (tj. ke dni 17. 7. 2025) stávají splatné všechny její závazky ze smlouvy o úvěru, k jejichž vyrovnání jej žalobkyně současně vyzvala (oznámení ze dne 17. 7. 2025 na č. l. 43)

17. Žalobkyně žalovanému dne 10. 11. 2025 zaslala předžalobní výzvu ze téhož dne se základním právním a skutkovým rozborem (předžalobní výzva na č. l. 41, vrácená dodejka na č. l. 44). II. Hodnocení soudu II.A. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného 18. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. občanského zákoníku a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

19. Žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu).

20. Informace od žalovaného žalobkyně ověřila zejména z výpisu z účtu, který obsahoval vyfiltrované údaje o výši přijaté čisté mzdy (průměrná čistá mzda přijatá v období od června 2024 do září 2024 ve výši 33 045,50 Kč), lustrovala jej v databázi NRKI, zohlednila jeho výdaje na bydlení (5 411 Kč měsíčně) a vyhodnotila, že je schopen splácet dohodnutou splátku 8 260 Kč měsíčně. Soud konstatuje, že žalobkyně podstatné údaje o finanční situaci žalovaného ověřovala a dále jej lustrovala v databázi NRKI, ve které o něm nenalezla žádné negativní informace. Žalobkyně tudíž nevycházela výhradně jen z tvrzení žalovaného o jeho majetkové situaci, ale údaje od něj rovněž prověřovala. Ani zjištěné údaje o finanční a majetkové žalovaného situaci nezavdávaly rozumné pochybnosti o jeho schopnosti splácet dohodnutou splátku 8 260 Kč měsíčně. Soud vyhodnotil, že žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala a prověřovala úvěruschopnost žalovaného. II.B. Smluvní úrok 78,07 % ročně v rozporu s dobrými mravy 21. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru. Žalovaný jednoznačným a nezaměnitelným způsobem, při kterém byla ověřena jeho identita, projevil svou vůli učinit žalobkyni nabídku na uzavření smlouvy, včetně dodatku č. 1 (k tomuto procesu srov. body 8. a 9. výše). Žalobkyně návrh smlouvy akceptovala tím, že žalovanému vyplatila dohodnutý úvěr ve výši 106 000 Kč. Navíc o tom, že návrh na uzavření smlouvy přijala, jej žalobkyně informovala dopisem. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli posuzovanou smlouvu o úvěru.

22. Ve smlouvě se uvádí, že jistina úvěru činí 106 000 Kč a úroková míra je 78,07 % ročně. Takto vysoká úroková míra je podle soudu rozporná s dobrými mravy.

23. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku platí: Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

24. Podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku: Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

25. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 1. 2007 sp. zn. 33 Odo 234/2005 konstatoval, že „při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. I když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto – v závislosti na okolnostech konkrétního případu – nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“ (zvýraznění doplněno soudem; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz/).

26. V posuzované věci je úrok 78,07 % ročně zjevně v rozporu s dobrými mravy, jde totiž úrok, který je více než 8,75násobkem úroku, který v době uzavírání smlouvy (září 2024) požadovaly banky. Jde tak o případ, kdy úrok zmíněný ve smlouvě přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Banky v prosinci 2024 u úvěrů na spotřebu s fixací nad 1 rok do 5 let požadovaly průměrný úrok 8,92 % ročně. S ohledem na rizikovost poskytnutí úvěru žalovanému dané výší jejího příjmu a výší úvěru se dobrým mravům nepříčí trojnásobný úrok oproti úroku poskytovaného v tu dobu bankami, tj. 26,76 % (3 × 8,92 %). Zjevně v rozporu s dobrými mravy je však úrok, který představuje více než 8,75násobek úroku požadovaného bankami.

27. K neplatnosti smluvního ujednání o úroku ve výši 78,07 % ročně soud přihlíží z úřední povinnosti podle § 588 odst. 1 občanského zákoníku.

28. Podle § 577 občanského zákoníku: Je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

29. Spravedlivému uspořádání práv a povinností stran podle hodnocení soudu odpovídá úrok ve výši 3násobku úroku požadovaného v té době bankami (tj. 26,76 % ročně). Soud zastává názor, že akceptoval-li žalovaný ve smlouvě úrok ve výši 78,07 % ročně, přijal by i úrok ve výši 26,76 % ročně, který je pro něj zásadním způsobem výhodnější. Soud má za to, že i žalobkyně by přistoupila k uzavření smlouvy o úvěru s úrokem ve výši 26,76 % ročně, neboť tato úroková míra se pohybuje na horní hranici toho, co je ještě v souladu s dobrými mravy. Pokud by se žalobkyně nespokojila ani s takto vysokou úrokovou mírou, zřejmě by musela ustat s poskytováním spotřebitelských úvěrů, neboť podnikatelský model poskytování úvěrů pouze za úrok, který odporuje dobrým mravům, je neslučitelný s právní regulací. Podle § 577 občanského zákoníku soud vyšel z úroku 26,76 % ročně. II.C. Nová dlužná jistina, smluvní pokuty a náklady v souvislosti s prodlením 30. Žalobkyně žalovanému dne 18. 9. 2024 vyplatila dohodnutou jistinu úvěru ve výši 106 000 Kč. Žalovaný 4 splátkami uhrazenými v období od 18. 10. 2024 do 10. 3. 2025 zaplatil celkem 33 040 Kč (= 4 × 8 260 Kč).

31. Ve smlouvě bylo v čl. 4.5. dohodnuto, že neurčí-li žalovaný jinak, započítávají se platby nejdříve na jednotlivé splátky (nejdříve na splatné splátky, pak na nesplatné splátky), a nebude-li platba postačovat k úhradě celé splátky, bude použita nejdříve na úhradu úroku tvořícího součást této splátky, pak na jistinu úvěru a následně na pojistné. Soud konstatuje, že žalovaný neurčil jinak, proto se jeho platby na jednotlivé části jeho dluhu užily podle rozebíraného čl. 4.5. smlouvy o úvěru.

32. Žalovaný zaplatil první 4 splátky, nikoli však v termínu jejich splatnosti, nýbrž s určitým zpožděním. Dne 18. 10. 2024 uhradil 1. splátku ve výši 8 260 Kč splatnou dne 13. 10. 2024 33. Za období od 18. 9. 2024 včetně (tj. od vyplacení úvěru) do 18. 10. 2025 (včetně), tj. za 31 dní, dosáhl úrok výše 2 409,13 Kč ( 106 000 Kč × 31/365 × 0,2676, kde 106 000 Kč je dlužná jistina; 31 je počet dní, za které se úrok počítá; 365 je počet dní v roce a 0,2676 přestavuje úrok ve výši 26,76 % – k úroku viz body 26. až 29. výše). Soud poznamenává, že podle smlouvy byla pro výpočet úroku dohodnuta fikce, že kalendářní rok má 365 dnů bez ohledu na přestupný či nepřestupný rok, což soud při výpočtu úroku zohledňuje, byť část úroku počítal v rámci období přestupného roku 2024.

34. Žalovaný dne 18. 10. 2025 na svůj závazek uhradil 8 260 Kč, z čehož tak šlo 2 409,13 Kč na úhradu úroku, 1 012 Kč na úhradu pojistného a zbylých 4 838,87 Kč (= 8 260 Kč – 2 409,13 Kč – 1 012 Kč) na úhradu jistiny. Po této úhradě tak dlužná jistina činila 101 161,13 Kč (= 106 000 Kč – 4 838,87 Kč).

35. Další (2.) splátku ve výši 8 260 Kč žalovaný zaplatil dne 21. 11. 2024. Za období od 19. 10. 2024 (včetně) do 21. 11. 2024 (včetně), tj. za 34 dní, dosáhl úrok výše 2 521,66 Kč ( 101 161,13 Kč × 34/365 × 0,2676). Splátkou uhrazenou dne 21. 11. 2024 žalovaný na svůj závazek uhradil 8 260 Kč, z čehož tak šlo 2 521,66 Kč na úhradu úroku, 1 012 Kč na úhradu pojistného a zbylých 4 726,34 Kč (= 8 260 Kč – 2 521,66 Kč – 1 012 Kč) na úhradu jistiny. Po této úhradě tak dlužná jistina činila 96 434,79 Kč (= 101 161,13 Kč - 4 726,34 Kč).

36. Následující (3.) splátku ve výši 8 260 Kč žalovaný zaplatil dne 8. 1. 2025. Za období od 21. 11. 2024 (včetně) do 8. 1. 2025 (včetně), tj. za 48 dní, dosáhl úrok výše 3 393,66 Kč ( 96 434,79 Kč × 48/365 × 0,2676). Splátkou uhrazenou dne 8. 1. 2025 žalovaný na svůj závazek uhradil 8 260 Kč, z čehož tak šlo 3 393,66 Kč na úhradu úroku, 1 012 Kč na úhradu pojistného a zbylých 3 854,34 Kč (= 8 260 Kč – 3 393,66 Kč – 1 012 Kč) na úhradu jistiny. Po této úhradě tak dlužná jistina činila 92 580,45 Kč (= 96 434,79 Kč - 3 854,34 Kč).

37. Čtvrtou splátku ve výši 8 260 Kč žalovaný zaplatil dne 10. 3. 2025. Za období od 9. 1. 2025 (včetně) do 8. 1. 2025 (včetně), tj. za 61 dní, dosáhl úrok výše 4 140,40 Kč ( 92 580,45 Kč × 61/365 × 0,2676). Splátkou uhrazenou dne 10. 3. 2025 žalovaný na svůj závazek uhradil 8 260 Kč, z čehož tak šlo 4 140,40 Kč na úhradu úroku, 1 012 Kč na úhradu pojistného a zbylých 3 107,60 Kč (= 8 260 Kč – 4 140,40 Kč – 1 012 Kč) na úhradu jistiny. Po této úhradě tak dlužná jistina činila 89 472,85 Kč (= 92 580,45 Kč – 3 107,60 Kč).

38. Podle čl. 6.3. smlouvy o úvěru platí, že dostane-li se žalovaný do prodlení o délce 65 dnů s úhradou kterékoli splátky, dojde k 65. dni prodlení k automatickému zesplatnění celé jistiny úvěru a veškerých úroků za poskytnutí úvěru přirostlých do dne zesplatnění úvěru. Žalovaný zaplatil první 4 splátky, jeho prodlení s jejich úhradou bylo kratší než 65 dní. U 5. až 7. splátky mu byl povolen odklad. Do prodlení s úhradou se tak žalovaný dostal u 8. splátky splatné 13. 5. 025 a tuto splátku nikdy nezaplatil. Konec doby 65 dnů od splatnosti 8. splátky (tj. od 13. 5. 2025) připadl na 17. 7. 2025.

39. Žalobkyně požaduje úrok ve výši 20 295,72 Kč přirostlý k jistině do 17. 7. 2025 (včetně). Soud konstatuje, že do 17. 7. 2025 k jistině přirostl úrok ve výši 8 462,02 Kč. Úrok přirostlý do 10. 3. 2025 žalovaný uhradil. Ke dni 10. 3. 2025 činila nesplacená jistina výše 89 472,85 Kč (bod 37. výše). Za období od 11. 3. 2025 do 17. 7. 2026, tj. za 129 dní přirostl úrok ve výši 8 462,02 Kč ( 89 472,85 Kč × 129/365 × 0,2676).

40. Dlužná jistina a úrok přirostlý ke dni 17. 7. 2025 (tj. tzv. nová dlužná jistina) činily dohromady 97 934,87 Kč (= 89 472,85 Kč + 8 462,02 Kč), což je částka, na kterou má žalobkyně nárok. Z tohoto titulu žalobkyně požadovala více, a to 124 745,16 Kč a její žalobní požadavek je tak v částce 26 810,29 Kč (= 124 745,16 Kč - 97 934,87 Kč) nedůvodný.

41. Žalobkyně má současně nárok na smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč podle čl. 6.1. smlouvy o úvěru, tj. smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s níž byl žalovaný v prodlení delším než 30 dní. Žalobkyně tuto smluvní pokutu požaduje za prodlení žalovaného s úhradou 4., 8. a 9. splátky. Soud konstatuje, že žalovaný se dostal do prodlení delšího než 30 dní s úhradou každé z pávě zmíněných splátek. Žalobkyně tudíž má nárok na smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč (= 3 × 499 Kč).

42. Žalobkyně má dále nárok na úhradu částky 800 Kč, jakožto nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného. V čl. 6.2. smlouvy o úvěru bylo sjednán právo žalobkyně na náhradu nákladů spojených s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč u každé splátky, u které je žalovaný s prodlením o délce 15 dnů. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit na náhradě těchto nákladů ve výši 1 000 Kč (= 5 × 200 Kč) ve vztahu k 3., 4., 5., 8. a 9 splátce. Soud poznamenává, že u 5. splátky byl sice žalovanému povolen odklad. O odklad však žalovaný požádal dne 11. 3. 2025, tj. v době, kdy od splatnosti 5. splátky (splatné dne 13. 2. 2025) uplynulo více než 15 dní, tj. i ve vztahu k 5. splátce vznikla povinnost hradit tyto náklady. Žalobkyně nicméně na náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v petitu žaloby požaduje toliko 800 Kč. Soud, který nemůže překročit rozsah žalobního požadavku podle § 153 odst. 2 o. s. ř., tak rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit částku 800 Kč na náhradě nákladů žalobkyně vzniklých v souvislosti s jeho prodlením.

43. Žalobkyně v žalobě současně požaduje smluvní pokutu podle čl. 6.5. smlouvy ve výši 16 966 Kč počítanou jako 0,1 % denně z tzv. nové dlužné jistiny, která podle žalobkyně činí 124 745,16 Kč. Smluvní pokutu požaduje za období od 19. 7. 2025 (včetně) do 1. 12. 2025 (včetně), tj. za 136 dní. Soud konstatuje, že smluvní pokuta podle čl. 6.5. smlouvy činí 13 319,14 Kč (= 97 934,87 Kč × 136 × 0,001, kde 97 934,87 Kč je nová dlužná jistina – k ní viz bod 40. výše; 136 je počet dní v období od 19. 7. 2025 včetně do 1. 12. 2025 včetně a 0,001 představuje smluvní pokutu 0,1 % denně).

44. Celkem na nové dlužné jistině, na smluvních pokutách a nákladech vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dluží žalovaný částku 113 551,01 Kč (= 97 934,87 Kč + 1 497 Kč + 800 Kč + 13 319,14 Kč), což soud deklaroval v I. výroku písm. a) tohoto rozsudku.

45. Protože na základě těchto dílčích nároků se samostatným skutkovým základem žalobkyně požadovala více, a to 144 008 Kč (= 127 042 + 16 966 Kč), je její žaloba v částce 30 456,99 Kč (= 144 008 Kč – 113 551,01) nedůvodná [II. výrok písm. a) tohoto rozsudku]. II.E. Úroky z prodlení 46. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je proto podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. žalobkyni uhradit úroky z prodlení.

47. Žalobkyně se po žalovaném domáhá úhrady z úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 127 042 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení. Částka 127 042 Kč má podle žalobkyně představovat (po zaokrouhlení na celé koruny) součet tzv. nové dlužné jistiny ve výši 124 745,16 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč a nákladů ve výši 800 Kč vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného.

48. Soud konstatuje, že součet nové dlužné jistiny ve výši 97 934,87 Kč, smluvní pouty ve výši 1 497 Kč a nákladů ve výši 800 Kč spojených s prodlením žalovaného činí dohromady 100 231,87 Kč, nikoli 127 042 Kč, jak tvrdí žalobkyně.

49. Podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tak má žalobkyně nárok na úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 100 231,87 Kč od 19. 7. 2025 do zaplacení [I. výrok písm. b) tohoto rozsudku].

50. V požadavku na úhradu úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26 810,13 Kč (= 127 042 Kč – 100 231,87 Kč) od 19. 7. 2025 do zaplacení je žaloba nedůvodná [II. výrok písm. b) tohoto rozsudku]. II.F. Smluvní úrok 51. Žalobkyně se po žalovaném domáhá úhrady smluvního úroku, a to v kapitalizované formě v částce 5 200,08 Kč, jakožto úroku ve výši 78,07 % ročně z částky 104 449,44 Kč (tj. původní dlužné jistiny) od 19. 7. 2025 do 11. 8. 2025 ve výši 12 % ročně z částky 104 449,44 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok dosáhne výše 417 484 Kč.

52. Původní dlužná jistina nečiní 104 449,44 Kč, nýbrž 89 472,85 Kč (viz bod 37. výše). Z tohoto důvodu má žalobkyně nárok na úrok ve 1 574,33 Kč, jakožto úrok ve výši 26,76 % ročně z částky 89 472,85 Kč od 19. 7. 2025 do 11. 8. 2025, tj. za 24 dnů (1 574,33 Kč = 89 472,85 Kč × 24/365 × 0,2676) [I. výrok písm. c) tohoto rozsudku]. úrok ve výši 12 % ročně z částky 89 472,85 Kč od 12. 8. 2025 do zaplacení [I. výrok písm. d) tohoto rozsudku]. Soud poznamenává, že žalobkyně by měla právo na úrok 26,76 % ročně do 15. 10. 2025 (tj. do 90. dne od 17. 7. 2025, kdy došlo k zesplatnění celého úvěru). Pro 91. a každý následující den prodlení se totiž uplatní limitace v § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, podle něhož platí: U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Žalobkyně nicméně požaduje od 12. 8. 2025 úrok ve výši 12 % ročně a soud nemůže podle § 153 odst. 2 o. s. ř. její žalobní požadavek překročit. Žalobkyně však nemá nárok na úrok z částky 104 449,49 Kč (což má být podle žalobkyně původní dlužná jistina), jak požaduje v žalobě, nýbrž jen z částky 89 472,85 Kč, což je správná výše původní dlužné jistiny. Svůj žalobní požadavek na tento úrok žalobkyně omezila tak, že je požaduje maximálně do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 417 484 Kč 53. Žalobní požadavek na úhradu úroku je nedůvodný co do: úroku ve výši 3 625,75 Kč (= 5 200,08 Kč – 1 574,33 Kč) [II. výrok písm. c) tohoto rozsudku]. úroku ve výši 12 % ročně z částky 14 976,59 Kč (= 104 449,44 Kč – 89 472,85 Kč) od 12. 8. 2025 do zaplacení [II. výrok písm. d) tohoto rozsudku].

III. Náklady řízení

54. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch, na náhradu nákladů proto dopadá úprava v § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř.

55. Jak uvedl Nejvyšší soud v usnesení ze dne 25. 9. 2017 sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, za účelem objektivního určení úspěchu ve věci je třeba vycházet nejen z jistiny, ale i příslušenství, kterého se žalobkyně domáhala. Úspěch ve věci je totiž vždy nezbytné určit z celého předmětu řízení, a tudíž zohlednit taktéž žalobou uplatňované příslušenství pohledávky Pro určení přesné výše příslušenství je rozhodný stav v době vyhlášení rozhodnutí soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.).

56. Žalobkyně byla s žalobou úspěšná v částce 127 899,40 Kč, kterou ke dni rozhodnutí soudu (tj. 24. 2. 2026) tvoří následující položky: částka 113 551,01 Kč, částka 6 979,16 Kč, jakožto úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 100 431,87 Kč od 19. 7. 2025 do 24. 2. 2026, kapitalizovaný úrok ve výši 1 574,33 Kč, částka 5 794,90 Kč, jakožto úrok ve výši 12 % ročně z částky 89 472,85 Kč od 12. 8. 2025 do 24. 2. 2026.

57. Částka, jíž se žalobkyně v žalobě původně domáhala by ke dni rozhodnutí soudu (tj. ke dni 24. 2. 2026), dosáhla výše 164 818,92 Kč a skládá se z těchto položek: částky 127 042 Kč, částky 8 845,95 Kč, jakožto úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 127 042 Kč od 19. 7. 2025 do 24. 2. 2026. částky 16 966 Kč z titulu smluvní pokuty. částky 5 200,08 Kč, což má podle žalobkyně být úrok ve výši 78,07 % ročně z částky 104 449,44 Kč od 19. 7. 2025 do 11. 8. 2025. částky 6 764,89 Kč, jakožto úroku ve výši 12 % ročně z částky 104 449,44 Kč od 12. 8. 2025 do 24. 2. 2026.

58. Žalobkyně byla tedy úspěšná z 77,60 % ( 127 899,40 Kč / 164 818,92 Kč), žalovaný byl úspěšný ze zbylých 22,40 %. Převážně úspěšná tak byla žalobkyně, která má nárok na náhradu svých nákladů řízení z 55,20 % (77,60 p. b. – 22,40 p. b.).

59. Plná výše náhrady nákladů pro žalobkyni by dosáhla výše 51 578,07 Kč a tvořily by ji tyto položky: zaplacený soudní poplatek ve výši 5 761 Kč. mimosmluvní odměna advokátky v celkové výši 34 500 Kč za 5 úkonů právní služby. Odměna za každý z těchto úkonů činí 6 900 Kč (§ 7 bod 5. ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokáta a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Poskytnutými úkony právní služby byly: 1) převzetí a příprava zastoupení na základě smlouvy o poskytování právních služeb. 2) předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci. 3) žaloba, jakožto podání ve věci samé. 4) vyjádření ze dne 18. 12. 2025 (č. l. 55), jakožto podání ve věci samé. 5) účast u jednání, které se konalo dne 24. 2. 2026 a které trvalo méně než 2 hodiny. paušální náhrada hotových výdajů v celkové výši 2 250 Kč, tj. po 450 Kč za každý z 5 úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. náhrady cestovních výdajů ve výši 515,35 Kč. Výše této náhrady je v souladu s § 13 odst. 5 advokátního tarifu určena vyhlášce č. 573/2025 Sb. o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026 (dále jen „vyhláška č. 573/2025 Sb.“). Základní sazba náhrady za 1 km jízdy je 5,90 Kč [§ 1 písm. b) vyhlášky č. 573/2025 Sb.], průměrná cena za 1 litr benzinu automobilového 95oktanovaého činila 34,70 Kč [§ 4 písm. a) dané vyhlášky] a použité vozidlo mělo průměrnou spotřebu 10,5 l na 100 km. Náklady na 1 km cesty tedy činí 9,5435 Kč (5,90 Kč + 10,5 × 34,70 Kč / 100). Ze sídla advokátní kanceláře do sídla soudu a zpět substituční advokát urazil celkem 54 km. Náhrada cestovních nákladů tak činí 515,35 Kč ( 54 × 9,5435 Kč). náhrady za promeškaný čas ve výši 600 Kč (= 4 × 150 Kč). Substituční advokát cestou k soudu a zpět strávil celkem 4 započaté půlhodiny. Náhrada za promeškaný čas činí 150 Kč za každou započatou půlhodinu (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu). náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 7 951,72 Kč ( 21 % z částky 37 865,35 Kč, kterou tvoří součet 34 500 Kč na odměně advokátky + 2 250 Kč na paušální náhradě hotových výdajů + 600 Kč na náhradě za promeškaný čas + 515,35 Kč na náhradě cestovních výdajů)

60. Soud poznamenává, že za vyjádření ze dne 18. 12. 2025 (č. l. 55) žalobkyni náhrada nákladů řízení nenáleží. Obsahem tohoto vyjádření popis, jak žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a popis způsobu uzavření smlouvy skrze prostředky komunikace na dálku. Jak popis zkoumání úvěruschopnosti, tak způsobu uzavření smlouvy mohl a měl být součástí samotné žaloby, zvláště podává-li žalobkyně takové žaloby opakovaně na ustáleném vzoru. Za žalobu byla náhrada nákladů řízení přiznána, není důvod, aby byla přiznána za vyjádření ze dne 18. 12. 2025, které obsahovalo informace, které mohly a měly být součástí již samotné žaloby.

61. Žalobkyně má tak proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 28 471,10 Kč ( 55,20 % z částky 51 578,07 Kč Kč).