10 C 318/2020-297

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] trvale bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o náhradu škody uvedením do původního stavu takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen a) uvést do původního stavu pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], a to tak, že vysází 50 stromů javor klen o stáří minimálně 10 let a o výšce nadzemní části stromů minimálně 5 m, do hloubky 60 – 90 cm; a to na místech označených body [číslo] až 5, 11 až 51, 53 až 55 a 59 a v souřadnicích Y a X, uvedených v Příloze [číslo] znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] č.j. 1871/90 ze dne 10.4.2021, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku a b) udržovat tyto vysazené stromy podle výroku I., písm. a) rozsudku životaschopné po dobu 5 let ode dne vysazení posledního stromu zejména tím, že je opatří nátěrem proti okusu zvěří do výšky cca 2 metrů, bude je pravidelně zavlažovat s ohledem na počasí a udržovat tak, aby měly dostatek světla a nedošlo k jejich udušení vlivem okolního porostu, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 17 496,24 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

III. České republice se náhrada nákladů tohoto řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 16. 3. 2020 domáhala uvedení pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] do původního stavu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že je výlučným vlastníkem předmětného pozemku parc. [číslo] na němž se nacházelo 50 vzrostlých stromů javoru klen, stáří přes 10 let, výšky 5 až 10 m. Tyto stromy složily jako útočiště a přirozená přírodní ochrana pro koně, jež žalobkyně na tomto pozemku chová, a kteří zde jsou umístěni na dožití. Žalobkyně koncem dubna 2017 zjistila, že došlo k vykácení všech dřevin na předmětném pozemku a na místě vznikla rozsáhlá holina. Pokyn k vykácení dal žalovaný, aniž by měl souhlas žalobkyně, což je podle žalobkyně mezi stranami nesporné. Žalovanému bylo z předchozí komunikace s manželem žalobkyně známo, kudy vede hranice pozemku, a že se jedná o dřeviny žalobkyně. Žalovaný byl upozorněn na nezbytnost zachování stromů na pozemku žalobkyně pro chov koní. Pokácené dřeviny byly bez souhlasu žalobkyně odvezeny neznámo kam. Žalobkyně měla za to, že žalovaný nechal dřeviny vykácet proto, aby mu nestínily jeho rekreační objekt, který se nachází nedaleko předmětného pozemku. Vzhledem k tomu, že žalobkyni vznikla škoda, vyzvala žalovaného k náhradě uvedením do původního stavu, což žalovaný odmítl.

2. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou a navrhl, aby ji soud zamítl. Žalovaný namítl nedostatek své pasivní legitimace, neboť osobně žádnou škodu žalobkyni nezpůsobil a v inkriminované době nebyl na místě přítomen. Žalovaný je vlastníkem louky sousedící s pozemkem žalobkyně. Obě tyto louky jsou zanášeny nálety, které je třeba pravidelně odstraňovat, což žalobkyně nečinila, a v průběhu času měnila vlastnosti porostu podle svých momentálních potřeb. Žalovaný popřel, že by se na pozemku žalobkyně nacházelo 50 vzrostlých stromů javoru klenu, nicméně připustil, že se zde nacházely náletové dřeviny. V roce 2016 bylo na pozemku cca 15 stromů stáří 5-8 let, doplněných mladšími porosty, které však nesloužily jako útočiště a přírodní ochrana pro koně. Žalovaný nikdy nedal pokyn, aby byly vykáceny dřeviny na pozemku žalobkyně. Objednatelem prací byla [právnická osoba] s.r.o., jejímž je žalovaný jednatelem. K vykácení porostu došlo jak na pozemku žalovaného, tak i na části pozemku žalobkyně. K omylu došlo nepřesnou telefonickou instrukcí najatých pracovníků, kteří prováděli sekání pozemku žalovaného poprvé. Tyto třetí osoby nebyly zmocněncem, zaměstnancem ani pomocníkem žalovaného, žalovaný je rovněž nepoužil k výkonu své činnosti, a šlo o jejich exces, který se nedal předpokládat. Žalovaný se o odstranění náletů z pozemku žalobkyně dozvěděl až v květnu 2017, kdy mu manžel žalobkyně sdělil, že z důvodu pokácení dřevin na pozemku žalobkyně na něj nelze přesunout koně. Žalovaný nabízel přiměřené finanční odškodnění, případně výsadbu výsadbových stromů javor klen, což však manžel žalobkyně odmítl a požadoval směnu pozemku za pozemek žalovaného parc. [číslo]. Žalovaný rovněž uvedl, že podle vyjádření pracovníků provádějících práce byly ve veškeré klacky na místě spáleny, a žalovaný si je neodvezl. Žalovaný dále namítal, že v mezidobí došlo k opětovnému a mohutnějšímu vzrůstu nových náletových dřevin, které by bylo třeba nejprve odstranit. Podle žalovaného je požadovaný způsob výsadby 10 metrových stromů v daném svahu technicky téměř nemožný.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] (viz rovněž informace o pozemku). Na tomto pozemku žalobkyně vykácel svědek [jméno] [příjmení] stromy, a to v době před červnem 2017. Žalovaný vlastní sousední pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Z příloh žalovaného č. 02a, 02b, 03a, 03b a 05, tedy leteckých map pozemků účastníků a z protokolu o místním šetření z 27. 10. 2021 spolu s přílohami soud zjistil, že v roce 2006 se v místě, kde následně došlo ke kácení na pozemku žalobkyně, nenacházely žádné stromy. V roce 2012 na pozemku rostlo několik menších stromů, které však netvořily souvislý porost, a byly obdobně vysoké jako stromy nacházející se po pravé hranici pozemku žalobkyně, a které nebyly vykáceny. V roce 2015 a 2016 byl pozemek žalobkyně hustěji zarostlý porostem oproti roku 2012 a i stromy byly vyšší (viz rovněž letecké fotografie na č.l. 120 a 121 spisu).

5. Z fotografií předložených žalovaným, označených č. 15a a 15b, ortofotomap značených č. 06, 08a, 08b a 08d, fotografie na čl. 149 spisu a z protokolu o místním šetření z 27. 10. 2021 a jeho příloh je zřejmé, že pozemek žalobkyně parc. [číslo] bezprostředně sousedí s pozemky žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec], a oba pozemky jsou částečně ve svahu (stráň). Podle přílohy č. 04 spolu s výše uvedeným protokolem žalovaný vlastní pod strání nemovitost se zelenou střechou, a na této stráni nad objektem, tedy na všech uvedených pozemcích, došlo k mýcení porostů až na hranu svahu. Pozemek žalobkyně je nyní opět zarostlý, a to porostem, který vyrůstá z pařezů vykácených stromů. Žalobkyně měla a má na části svého pozemku vybudováno zázemí pro koně, které se však nachází v levé části jejího pozemku, přičemž k mýcení došlo v pravém horním rohu jejího pozemku.

6. Ze znaleckého posudku z oboru geodézie a kartografie [číslo jednací] vypracovaného [celé jméno znalce] z 10. 4. 2021, přehledu z internetových stránek [webová adresa], výpisu z obchodního rejstříku a listiny na čl. 87, doplněné výslechem tohoto znalce, vyplývá, že uvedený znalec zjistil, že se na pozemku žalobkyně parc. [číslo] nachází celkem 419 pařezů stromů druhu javor klen. Z těchto jednotlivých pařezů vyrůstají podle posudku pruty. Znalec označil jednotlivé pařezy v příloze [číslo] posudku souřadnicemi [číslo] (X a Y) a zakreslil jejich přesné umístěno do ortomapy, která je přílohou č. 3 tohoto posudku. Znalec se v posudku sice vyjadřoval k otázkám lesnictví, protože podnikal v lesním hospodářství ve společnosti [právnická osoba], nicméně při svém výslechu uvedl, že se k těmto otázkám nemůže blíže vyjádřit. Znalec podle posudku zjistil, že nové pruty měří 2-3 m, soud při místním šetření zjistil, že tyto pruty jsou 5 m vysoké (viz protokol o místním šetření z 27. 10. 2021).

7. Z nájemní smlouvy z 1. 4. 2013 soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovaným a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], zastoupenou rovněž žalovaným jako jejím jednatelem. Na základě této smlouvy žalovaný jako vlastník domu č. ev. [číslo] postaveného na pozemku parc. č. st. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] pronajal předmětné společnosti tři místnosti a polovinu půdního prostoru v uvedeném v objektu od 1. 4. 2013 na dobu neurčitou. Uvedená společnost se zavázala hradit žalovanému sjednané nájemné a podle bodu III [číslo] a IV. provádět nezbytnou údržbu objektů i pozemků žalovaného v daném katastrálním území. Mezi účastníky bylo nesporné, že pozemky v dané lokalitě jsou mimo jiné pozemky žalovaného parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec]. Soud vzal tuto nespornou skutečnost za svá skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

8. Z veřejné části živnostenského rejstříku vyplývá, že [právnická osoba] s.r.o. má od 1. 10. 2004 zřízenou provozovnu na adrese [adresa].

9. Z jednotlivých faktur svědka [jméno] [příjmení] – DŠ údržba zeleně soud zjistil, že svědek účtoval [právnická osoba] s.r.o. dohodnuté práce, a to fakturou [číslo] 2015 z 1.7 2015 ve výši 3 190 Kč, fakturou [číslo] 2015 z 1. 8. 2015 ve výši 3 300 Kč, fakturou [číslo] 2015 z 24. 9. 2015 ve výši 6 600 Kč, fakturou [číslo] 2016 z 3. 1. 2017 ve výši 12 980 Kč za údržbu zeleně, dále fakturou [číslo] 2017 ze dne 1. 6. 2017 za revitalizaci stráně, sečení trávy a odvoz trávy ve výši 33 340 Kč, fakturou [číslo] z 7. 12. 2018 opět za revitalizaci stráně, sečení trávy a odvoz ve výši 21 925 Kč, a dále za sečení trávy a její odvoz fakturou [číslo] z 19. 8. 2019 ve výši 11 180 Kč, fakturou [číslo] z 10. 12. 2019 částku 4 791,60 Kč a fakturou [číslo] 2020 ve výši 11 180,40 Kč. Výpis pohybu na účtu [právnická osoba] s.r.o. za dobu od 1. 4. 2015 do 31. 3. 2021 potvrzuje, že uvedené faktury byly touto společností zaplaceny.

10. Z e-mailu z 23. 3. 2018 odeslaného z adresy [email] na e-mail manžela žalobkyně [email] (viz výpověď svědka [příjmení] a snímek mobilu – příloha č. 07) soud zjistil, že žalovaný jednal s manželem žalobkyně o výměně pozemku žalovaného za pozemek žalobkyně parc. [číslo] s tím, že se chtějí„ oba dva dohodnout“. E-mail je podepsán jménem žalovaného a dále znovu jménem žalovaného, ke kterému je připojeno označení [právnická osoba] s.r.o.

11. Žalobkyně dopisem ze dne 12. 12. 2018 vyzvala žalovaného k zaplacení škody ve výši 91 240 Kč, která jí byla způsobena tím, že žalovaný neoprávněně vymýtil lesní porost na jejím pozemku.

12. Žalovaný přípisem adresovaným právnímu zástupci žalobkyně z 23. 1. 2019 popřel, že by došlo k odstranění lesa, a proto škoda nedosáhla výše uváděné žalobkyní. Žalovaný uvedl, že v rámci mimosoudního vyrovnání nabízí žalobkyni 15 000 Kč, přestože se necítí být ve věci pasivně legitimován. Žalovaný dále uvedl, že se již před téměř dvěma roky za pochybění třetích osob omluvil s tím, že žalobkyně jeho návrh řešení odmítla.

13. Z přípisu ze dne 29. 10. 2019 a poštovního podacího archu vyplývá, žalobkyně sdělila žalovanému, že nesouhlasí s nabízenou finanční náhradou a požádala žalovaného o náhradu škody uvedením jejího pozemku do původního stavu.

14. Žalovaný přípisem z 18. 11. 2019 sdělil žalobkyni, že došlo pouze k odstranění náletových dřevin, které na pozemku žalobkyně opětovně vyrostly. Za účelem mimosoudního vyrovnání žalovaný nabídl žalobkyni zaplacení částky 30 000 Kč nebo výsadbu standardních výsadbových stromků. Žalovaný závěrem dopisu opětovně namítl, že ve věci není pasivně legitimován.

15. Žalobkyně přípisem z 6. 12. 2019 nabídku žalovaného odmítla, neboť neodpovídá škodě, kterou jí způsobil.

16. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že od roku 2015 nebo 2016 až dosud spolupracuje se žalovaným a stará se o zeleň na pozemcích společnosti žalovaného ve [název] u [obec]. Jedná se místo naproti chalupě žalovaného, která má zelenou střechu. Práce prováděli pro žalovaného, případně jeho [právnická osoba] s.r.o. Žalovaný u svědka ústně objednal práce, a na společné schůzce si pak prošli prostor, kde se měl vyřezávat porost tak, aby na pozemku nic nezůstalo. Svědek nejprve uvedl, že neví, zda žalovaný jednal jako zástupce společnosti nebo sám za sebe. Posléze uvedl, že žalovaný vždy jednal za [právnická osoba] s.r.o., a za tuto společnost i učinil objednávku. Svědek dále vypověděl, že v únoru či březnu 2017 pak provedli mýcení stromků na pozemcích [právnická osoba] s.r.o., přičemž navázali na práci, kterou dělali rok před tím. Později se ale ukázalo, že se jednalo o pozemky žalobkyně. Žalovaný poté svědkovi říkal, že to bude muset řešit se sousedem. Svědek vyúčtoval své práce [právnická osoba] s.r.o. fakturou, kterou mu převodem uhradila [právnická osoba] s.r.o. Na žalovaného nikdy fakturu nevystavoval. Svědek pak ohledně těchto prací hovořil s manželem žalobkyně, svědkem [příjmení], a to i osobně. Svědek [příjmení] z tohoto setkání pořídil audiozáznam, ale svědek nesouhlasil s provedením tohoto záznamu k důkazu u soudu. Manžel žalobkyně také svědkovi předložil k podpisu prohlášení, ale protože svědek [příjmení] nesouhlasil s jeho obsahem, nepodepsal jej.

17. Svědek [příjmení] [příjmení], manžel žalobkyně uvedl, že žalovaný vykácel stromy na pozemku jeho manželky, což svědek zjistil po zimě v dubnu nebo květnu 2017. Svědek podle údajů z katastru nemovitostí kontaktoval žalovaného, který mu říkal, že stromy vykácel, a že se tak stalo na jeho pokyn. Svědek se před událostí sešel se žalovaným na předmětném pozemku, a upozorňoval jej, aby se na něm nekácelo, protože stromy potřebují pro umístění koní. Po vykácení prostu se svědek opět obrátil na žalovaného, protože ho k tomu žalobkyně zmocnila. Žalovaný říkal svědkovi, že to jde za ním, že si najal firmu pana [příjmení], a že to způsobil, což ho mrzí. Svědek si tuto schůzku bez vědomí žalovaného nahrál, protože předpokládal, že ohledně toho vznikne v budoucnu problém. O tom, že ve sporu figuruje nějaká společnost, se svědek dozvěděl až z dopisu, ale nevěděl, jak se tato společnost jmenuje. Svědek pak se žalovaným jednal o náhradě způsobené škody, a projednávali i možnost směny pozemků, žalovaný ale řešení odmítl. Svědek pak jednal se svědkem [příjmení], aby se ho zeptal, co mu žalovaný říkal, a proč ho na místo pozval. Svědek [příjmení] řekl, že to bylo proto, aby žalovaný viděl na skály a nestínil mu porost; písemné prohlášení ale odmítl podepsat.

18. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že pracuje jako lesník, a zabýval se vykácenými stromy na pozemku žalobkyně. Svědek pak zjišťoval, kolik dřevní hmoty se z pozemku vykácením ztratilo a jaká byla jeho hodnota. Po vykácení je na místě už jen pařezový nízký les, z něhož už nikdy nevyroste skutečný les.

19. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je považoval za nadbytečné s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů. Pokud jde o audiozáznamy hovorů mezi svědkem [příjmení] a žalovaným, resp. svědkem [příjmení], pak je soud neprovedl k důkazu, neboť byly pořízeny třetí osobou, tj. svědkem [příjmení], který není účastníkem tohoto řízení, a nikoliv samotnou žalobkyní. Jak konstatoval Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 191/05,„ Je nepochybné, že každý má právo zaznamenávat své vlastní telefonické hovory… existuje obecná povědomost o tom, že telefonát může být technickou cestou druhým účastníkem zaznamenáván. Pokud pak volající přesto telefonát za těchto předpokladů uskutečňuje, lze dovozovat, že tím konkludentně souhlasí i s možným pořízením zvukového záznamu tohoto telefonátu… Magnetofonový záznam telefonického hovoru fyzických osob je záznam projevů osobní povahy hovořících osob a takový záznam může proto být použit (i jako důkaz v občanském soudním řízení) zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru.“ Žalovaný i svědek [příjmení] pak výslovně nesouhlasili s provedením těchto audiozáznamů k důkazu. Soud proto tento důkazní návrh rovněž zamítl, a to i s ohledem na to, že obsah jednání mezi svědkem [příjmení] a žalovaným, jakož i svědkem [příjmení] zjistil jinak – z výslechu těchto svědků. Soud v tomto směru odkazuje rovněž na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 4172/2007 a rozhodnutí Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4162/16.

20. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že na jaře 2017 svědek [jméno] [příjmení] provedl mýcení porostů na pozemku žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec], a rovněž i na pozemku žalobkyně parc. [číslo] který bezprostředně sousedí s pozemky žalovaného. Žalobkyně si nechala ve věci vypracovat znalecký posudek, podle něhož bylo na jejím pozemku vykáceno celkem 419 stromů druhu javor klen. Pokácené stromy byly mladší 10 let, a jednalo se o náletový porost, jak vyplývá z leteckých map pozemku. V současné době se na pozemku nachází pařezový les, s pruty o výšce 5 m. Předmětné práce objednal u svědka [příjmení] žalovaný, který ve vztahu k němu vystupoval jako jednatel společnosti [právnická osoba] Tato společnost má od 1. 10. 2004 zřízenou provozovnu v objektu žalovaného na adrese [obec a číslo], který se nachází pod předmětnými pozemky. Uvedená společnost uzavřela se žalovaným dne 1. 4. 2013 nájemní smlouvu na dobu neurčitou, a zavázala se v ní provádět údržbu pozemků žalovaného parc. [číslo] v k.ú. [obec]. [jméno] [příjmení] prováděl mýtné práce pro [právnická osoba] s.r.o. od roku 2015, a provedené práce, kterými bylo sekání trávy a její odvoz, a údržba zeleně, účtoval uvedené společnosti fakturami. V lednu 2017 byla takto vyúčtována částka za údržbu zeleně a v červnu 2017 byly vyúčtovány práce za revitalizaci straně, tj. za předmětné mýcení porostů. Práce pro danou společnost účtoval naposledy v roce 2020. Všechny faktury byly svědku [příjmení] uhrazeny převodem na účet [právnická osoba] s.r.o. Když pak na jaře 2017 svědek [příjmení], manžel žalobkyně, zjistil, že došlo k vykácení stromů, obrátil se na žalovaného, který byl v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník sousedních pozemků. Žalovaný a svědek [příjmení] pak jednali o náhradě vzniklé škody, nicméně žalovaný dopisem ze dne 23. 1. 2019 adresovaným žalobkyni namítl nedostatek své pasivní legitimace, a tuto svoji námitku zopakoval ještě dopisem z 18. 11. 2019.

21. Vzhledem k tomu, že k pokácení stromů došlo v roce 2017, vycházel soud při právním posouzení z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“).

22. Podle § 440 odst. 1 o.z. platí, že překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.

23. Podle § 2894 odst. 1 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

24. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

25. Podle § 2914 o.z. platí, že kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.

26. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

27. Jak vyplývá z ust. § 2910 o.z., předpokladem pro vznik povinnosti nahradit způsobenou škodu je jednak protiprávní čin, který způsobí škůdce, dále vnik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním činem a škodou a rovněž zavinění. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyni vznikla škoda na jejím majetku, neboť došlo k vykácení porostu (stromů) bez jejího předchozího souhlasu na pozemku parc. [číslo] jehož je vlastníkem. Za takto způsobenou škodu odpovídá škůdce, tedy osoba, která provedla mýcení porostu, případně, osoba, která ke kácení dala pokyn a objednala jej. V řízení bylo prokázáno, že porost vykácel svědek [příjmení]. Z jeho výpovědi vyplynulo, že tak učinil podle pokynů žalovaného, který s ním prošel místo kácení. Vzhledem k tomu, že žalovaný je současně jednatelem ve [právnická osoba] s.r.o., zabýval se soud tím, kdo konkrétně práce u svědka [příjmení] objednal.

28. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že pozemek žalobkyně bezprostředně sousedí s pozemky žalovaného parc. [číslo] prac. [číslo] to vše v k.ú. [obec] u [obec]. Svědek [příjmení] prováděl mýcení porostu na pozemku žalovaného a pokračoval pak na pozemek žalobkyně. Z výpovědi svědka však vyplynulo, že svědek se domnívá, že předmětné pozemky patří [právnická osoba] s.r.o. Již z této skutečnosti je možné dovodit, že žalovaný při objednávce prací vystupoval jako jednatel této společnosti, protože jinak by svědek uvedl, že se jednalo o pozemky žalovaného. Z výpovědi svědka [příjmení] i z jednotlivých faktur vyplynulo, že svědek [příjmení] prováděl pro [právnická osoba] s.r.o. údržbu zeleně již od roku 2015 a pravidelně provedené práce této společnosti účtoval. [právnická osoba] pak každou z těchto faktur uhradila převodem na účet. Byť nájemní smlouvu, podle které se uvedená společnost zavázala provádět údržbu pozemků žalovaného parc. [číslo] uzavřel žalovaný jednak jako fyzická osoba – vlastník nemovitostí a jednak jako jednatel společnosti [právnická osoba], má soud za to, že nájemní smlouva nebyla vytvořena účelově, ale skutečně bylo podle ní jednáno. Tomu odpovídá i to, že [právnická osoba] s.r.o. má od již od 1. 10. 2004 zřízenou provozovnu ve [název] u [obec], tedy dlouho před tím, nedošlo k předmětnému mýcení. Uvedená společnost pak má pronajaté prostory v nemovitosti žalovaného od 1. 4. 2013, a svědek [příjmení] vystavoval výše uvedené faktury pravidelně, každý rok od roku 2015 do 2020. Je pravdou, že svědek [příjmení] sice nejprve vypověděl, že neví, zda žalovaný jednal jako zástupce společnosti nebo sám za sebe, ale posléze doplnil, že žalovaný učinil objednávku právě za [právnická osoba] s.r.o., která pak práce zaplatila. Byť pak svědek [příjmení] vypověděl, že poté jednal přímo se žalovaným, který mu říkal, že stromy vykácel, a že se tak stalo na jeho pokyn, je zřejmé, že žalovaný v tu chvíli jednal za [právnická osoba] s.r.o. Žalovaný totiž věděl, že práce byly objednány [právnická osoba] s.r.o., a proto pokud uvedl, že„ to jde za ním“, myslel tím [právnická osoba] s.r.o. Tuto skutečnost potvrzuje dopis žalovaného ze dne 23. 1. 2019, v němž sice v rámci mimosoudního řešení nabízel finanční částku jako odškodnění sám za sebe, ale současně namítal, že ve věci není pasivně legitimován, a odkazoval na odpovědnost třetích osob, tj. [právnická osoba] s.r.o. a svědka [příjmení]. Z e-mailu z 23. 3. 2018 je pak zřejmé, že s ohledem na to, že žalovaný věděl, kdo práce objednal, použil v rámci jednání e-mail uvedené společnosti, (byť z e-mailu nevyplývá, že škodu způsobila právě [právnická osoba] s.r.o., a tuto skutečnost se žalobkyně dozvěděla až následně).

29. Vzhledem k tomu, že si práce objednala u svědka [příjmení] [právnická osoba] s.r.o., jejíž jednatel (žalovaný) udělil pokyn svědku [příjmení] k mýcení porostu, a to zřejmě i na pozemku žalobkyně, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení], odpovídá tato společnost za způsobenou škodu podle ust. § 2914 o.z. a žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Protože žaloba byla podána proti žalovanému jako fyzické osobě, který škodu nezpůsobil, dospěl soud k závěr, že nejsou naplněny podmínky uvedené v ust. § 2910 o.z. Soud proto žalobu zamítl, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

30. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl v řízení plně úspěšný, a má tedy právo na plnou náhradu svých nákladů. Náklady žalovaného představují jednak paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaný zpočátku nebyl v řízení zastoupen advokátem. Soud proto žalovanému přiznal paušální náhradu za dva úkony (vyjádření z 16. 4. 2020 a účast na místním šetření) podle § 1 odst. 3, písm. a) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“), vždy ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky, tedy náhradu ve výši 600 Kč. Dále žalovanému vznikly náklady právního zastoupení, jež představují mimosmluvní odměnu za 7 úkonů právní služby po 1 500 Kč (dle ust. § 7 bod 4 a § 9 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť hodnotu sporu není možné určit, když cenová nabídka korporace [právnická osoba] se týká vysázení 50 ks stromů typu javor klen, stáří minimálně 10 let; v řízení však bylo leteckými snímky prokázáno, že v době kácení byly stromy mladší 10 let), a to 1x za převzetí a přípravu zastoupení, 2x vyjádření, 1x účast na jednání soudu dne 17.9.2021, a 2 x účast na jednání soudu dne 5.11.2021, které trvalo přes 2 hodiny a 1x závěrečný návrh), a náhradu hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po 300 Kč (dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) Náklady dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem k jednání soudu dne 17.9.2021 a 5.11.2021 z [obec] do [obec] a zpět vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb. ve výši 429,85 Kč za každou z cest (osobní automobil Fiat, spotřeba dle TP: 6,4 l /100 km (3. údaj o spotřebě), palivo nafta motorová, cena 27,20 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,40 Kč km, počet km 70 podle vyhlášky č. 589/2020 Sb.), a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 4 půlhodiny po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% ve výši 3 036,54 Kč Celkem tedy soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 17 496,24 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Soud doplňuje, že sice zvažoval aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. ohledně nároku žalovaného na náhrad nákladů řízení, nicméně v řízení vyšlo najevo, že žalovaný namítal nedostatek své pasivní legitimace ještě před podáním žaloby podáními z 23. 1. 2019 a 29. 10. 2019, a žalobkyně se jej nedotázala, kdo tedy za způsobenou škodu odpovídá. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný má nárok na náhradu nákladů řízení.

31. Pokud jde nárok státu na náhradu nákladů řízení, stát v průběhu řízení vynaložil částku 900 Kč za ústně podaný znalecký posudek [celé jméno znalce], a toto znalečné mu bylo přiznáno usnesením z 11.11.2021. Podle § 148 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud však státu proti žalobkyni právo na náhradu těchto nákladů výjimečně nepřiznal, protože pro tento postup shledal důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 150 o.s.ř. Tyto důvody soud spatřuje ve skutečnosti, že po výslechu znalce bylo zjištěno, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Z tohoto důvodu byl výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce] nadbytečný a soud z něj nevycházel při svém rozhodnutí. Protože uložení povinnosti neúspěšné žalobkyni k náhradě nákladů státu by bylo nepřiměřeně tvrdé, a nejedná se o účelně vynaložený náklad řízení, soud rozhodl, jak ve výroku III. rozsudku uvedeno.