10 C 32/2021-37

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr Martinou Kotouček Mikoláškovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení [částka] spolu s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši [částka], spolu s kapitalizovanými úroky ve výši [částka], spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, spolu se zákonnými úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %, spolu s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit v 58 týdenních pravidelných splátkách po [částka] poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši [částka], sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum] Celkem na tuto zápůjčku žalovaný uhradil částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni [datum] (postoupení pohledávky) činila výše pohledávky bez příslušenství částku [částka] skládající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] představující dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužnou část poplatku ve výši [částka], dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Dále právní předchůdkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit v 58 týdenních pravidelných splátkách po [částka] poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši [částka], sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum] Celkem na tuto zápůjčku žalovaný uhradil částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni [datum] (postoupení pohledávky) činila výše pohledávky bez příslušenství částku [částka] skládající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku ve výši [částka]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] představující dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužnou část poplatku ve výši [částka], dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [rok], na jejímž základě žalovanému poskytla v den uzavření smlouvy v hotovosti částku ve výši [částka] Součástí smlouvy byla i dohoda o pojištění, za které se žalovaný zavázal zaplatit částku [částka] Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit v 58 týdenních pravidelných splátkách po [částka] poskytnuté peněžní prostředky včetně částky ve výši [částka], sestávající z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů na hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] Poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum] Celkem na tuto zápůjčku žalovaný uhradil částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od téhož dne. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni [datum] (postoupení pohledávky) činila výše pohledávky bez příslušenství částku [částka] skládající se z dlužné jistiny ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], poplatku za pojištění ve výši [částka]. Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] představující dlužnou jistinu ve výši [částka] a dlužnou část poplatku ve výši [částka], dále požaduje zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum] do zaplacení 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu se pak žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně předvolán. Soud proto ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobkyně se z jednání řádně omluvila a vyjádřila souhlas s rozhodnutím soudu ve věci v její nepřítomnosti.

3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícímu se z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Týdenní splátky ve výši [částka] byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Výše výpůjční úrokové sazby činila 23,72 % Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky.

4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícímu se z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], a poplatku za hotovostní režim splátek ve výši [částka]. Týdenní splátky ve výši [částka] byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Výše výpůjční úrokové sazby činila 23,72 % Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši [částka], kterou žalovaný v hotovosti převzal, což potvrdil svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zároveň zavázal vrátit věřiteli poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka] sestávajícímu se z úroku ve výši [částka], poplatku [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a poplatku za pojištění [anonymizována dvě slova] ve výši [částka]. Týdenní splátky ve výši [částka] byly splatné počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy o zápůjčce. Výše výpůjční úrokové sazby činila 23,72 % Součástí smlouvy byla doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru 6. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z [číslo obč. průkazu] s platností do [datum]. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL, SIPO. U zaměstnání byla zaškrtnuta informace, že se jedná o hlavní pracovní poměr. V informacích o finanční situaci žalovaného byla uvedena čistá mzda zákazníka ve výši [částka], jako výdaje byl uveden nájem/inkaso ve výši [částka], výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši [částka] (celkem byly výdaje vyčísleny na [částka]). Použitelný příjem vyčíslil původní věřitel na částku [částka]. Žalovaný dále uvedl, že neměl v uvedenou dobu půjčku od původního věřitele ani u jiné společnosti. Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem.

7. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z [číslo obč. průkazu] s platností do [datum]. Jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty kolonky OP, výplatní pásky, pracovní smlouva/ŽL, SIPO. U zaměstnání byla zaškrtnuta informace, že se jedná o hlavní pracovní poměr. V informacích o finanční situaci žalovaného byla uvedena čistá mzda zákazníka ve výši [částka], jako výdaje byl uveden nájem/inkaso ve výši [částka], výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši [částka] a splátky úvěrů ve výši [částka] (celkem byly výdaje vyčísleny na [částka]). Použitelný příjem vyčíslil původní věřitel na částku [částka]. Žalovaný dále uvedl, že má v současné době půjčku od původního věřitele a to v celkové výši [částka] (měsíční splátka [částka]). Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem.

8. Z karty zákazníka ze dne [datum] má soud prokázáno, že totožnost žalovaného byla ověřována z [číslo obč. průkazu] s platností do [datum]. Jako ověřené dokumenty byla zaškrtnuta kolonka výplatní pásky. U zaměstnání byla zaškrtnuta informace, že se jedná o hlavní pracovní poměr. V informacích o finanční situaci žalovaného byla uvedena čistá mzda zákazníka ve výši [částka], další příjmy zákazníka ve výši [částka] (celkem [částka]), jako výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje (telefon, léky, jídlo, doprava, oblečení) ve výši [částka] a splátky úvěrů ve výši [částka] (celkem byly výdaje vyčísleny na [částka]). Použitelný příjem vyčíslil původní věřitel na částku [částka]. Žalovaný dále uvedl, že má v současné době půjčku od původního věřitele a to v celkové výši [částka] (měsíční splátka [částka]). Správnost těchto údajů žalovaný potvrdil čestným prohlášením a podpisem.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek má soud prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní bylo dohodnuto postoupení pohledávek za žalovaným ze smluv [číslo] [číslo] a [anonymizováno] [rok].

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího lístku má soud prokázáno, že žalovanému byla dne [datum] na adresu [adresa žalovaného], zaslána výzva k zaplacení dlužné částky do 10 dnů od obdržení dopisu a současně vyrozumění o postoupení pohledávky.

11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku k této výzvě má soud prokázáno, že žalovaný byl výzvou zaslanou dne [datum] na adresu [adresa žalovaného], upozorněn na prodlení s úhradou závazku ze smluv [číslo] [číslo] č. [anonymizováno] [rok] a byl vyzván ke splacení zbývající částky zápůjček a souvisejících poplatků, konkrétně k zaplacení částky ve výši [částka], nejpozději do [datum] na účet žalobkyně.

12. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení této věci.

13. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

14. Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru z roku 2016“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (1) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. (2).

20. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (1) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možnosti spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (2).

21. V souzené věci soud na podkladě provedeného dokazování uzavřel, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o zápůjčce, a to dne [datum] a dne [datum] a smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], ovšem současně se jedná u všech uzavřených smluv o spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru (a zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016) a o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a následující o.z. Zákon o spotřebitelském úvěru (i zákon o spotřebitelském úvěru z roku 2016) do právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele úvěru) před uzavřením smlouvy o úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Odo 1726/2006, ze dne 22. 4. 2009, sp. zn. 32 Cdo 241/2009, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2009, č.j. 1 Afs 94/2009 – 56). Věřitel je tak povinen náležitě aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Za rozhodující pro právní posouzení této věci soud považoval skutečnost, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru (i zákon o spotřebitelském úvěru z roku 2016). Věřitel pak smí úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Otázkou, zda došlo ke splnění předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru z roku 2016, je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti.

22. Soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba], při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že bude žalovaný schopen dostát svým závazkům, tj. na poskytnuté úvěry ve výši [částka], [částka] a [částka] zaplatit částky [částka], [částka] a [částka]. Ačkoli zákon o spotřebitelském úvěru (z roku 2010) výslovně neukládal věřiteli povinnost uchovávat listiny, na jejichž základě ověřoval úvěruschopnost spotřebitele, tak ale věřiteli ukládal, že je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to mj. na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele. Je na věřiteli (resp. následně na žalobkyni), aby prokázal, že dostatečným způsobem zkoumal úvěruschopnost spotřebitele. Pokud se věřitel, resp. žalobkyně dovolává toho, že informace získané od spotřebitele jsou zaznamenané v zákaznické kartě, tak jde o informace nepodložené a toliko v rovině tvrzení, které nelze v případě pochybností bez dalších důkazů prokázat. Bylo plně v kompetenci původního věřitele, v jaké formě od spotřebitele informace získá. Věřitel tak mohl chtít sdělit informace nejen ústně (a ty následně zaznamenat do zákaznické karty), ale mohl chtít tyto údaje předložit i prostřednictvím kopií dokumentů (nájemní smlouva, pracovní smlouva apod.), které by ověřovaly pravdivost ústně poskytnutých informací spotřebitelem a případně by umožňovaly i zpětnou kontrolu toho, že nedošlo k omylu při zaznamenávání získaných informací do zákaznické karty. Uvedená kopie dokumentu ostatně nemusela být vyhotovována ani v listinné podobě, aby se věřiteli nezvyšovaly náklady na administrativní činnost, ale mohla být uchovávána v elektronické podobě (i prostřednictvím prostého nafocení do telefonu zprostředkovatele úvěru a následného uložení elektronického souboru u věřitele). Není tak nepřiměřeným požadavkem vyžadovat po věřiteli (žalobkyni), aby informace zaznamenané v zákaznické kartě prokázal konkrétními relevantními listinami. V případě, že se totiž objeví rozpory v informacích zaznamenaných v zákaznické kartě, a neexistují dokumenty, které by dokazovaly, jak skutečně věřitel informace získal, nelze mít za prokázané, že byly informace o schopnosti spotřebitele splácet úvěr řádně a včas, zjišťovány s odbornou péčí.

23. V nyní projednávaném případě pak soud konstatuje, že jsou pochybnosti o věrohodnosti informací zaznamenaných v zákaznických kartách původního věřitele, neboť zejména na příjmové stránce panují rozpory v tom, jaký byl skutečný příjem žalovaného a z jaké činnosti mu tento příjem plynul. V žádosti ze dne [datum] žalovaný vykázal čistý příjem ve výši [částka], následně o dva měsíce později vykázal již čistý příjem (aniž by změnil zaměstnavatele nebo vykonávanou pozici) příjem ve výši [částka] a následně o tři měsíce později příjem žalovaného z hlavního pracovního poměru (opět bez změny zaměstnání nebo zaměstnavatele) poklesl na částku [částka] a bez dalšího odůvodnění byl zaznamenán další příjem ve výši [částka]. Dále se v zákaznických kartách liší i údaje o druhu bydlení, kdy žalovaný 2x uvedl, že je vlastníkem a jednou uvedl, že je v nájmu. Bez dalšího tak nelze ověřit, které informace byly v zákaznických kartách zaznamenány pravdivě. Má být vyhodnocena jako relevantní informace o vlastnictví nemovitosti nebo o nájmu? Na závěr je třeba také uvést, že nelze považovat za postup s odbornou péčí jednání věřitele, který se při zjišťování výdajů spotřebitele v souvislosti s osobními výdaji/výdaji na domácnost spokojil s uvedením částky ve výši nižší, než je částka životního minima podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Komentářová literatura přitom k ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že„ (n) epochybně klíčová je zde povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele podle odstavce 3 zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ (srov. Wachtlová, L., Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s .98-109). V případě, že věřitel při posuzování úvěruschopnosti žalovaného akceptoval jako relevantní údaj o osobních výdajích/o výdajích domácnosti částku nižší, než je životní minimum, nelze jeho postup považovat jako postup s odbornou péčí. Nadto je třeba uvážit i to, že částka životního minima by neměla být chápána jako standardní výše výdajů člena domácnosti, ale naprosté minimum nezbytné pro zajištění základních potřeb. Zpravidla ale běžný občan, tj. i běžný spotřebitel nehospodaří tak, aby vyžil toliko s částkou životního minima. Nemělo by být k výdajům žadatelů o úvěr přistupováno tak, že jakákoli částka přesahující sumu životního minima může sloužit k úhradě splátek poskytnutého úvěru, zpravidla totiž běžný občan pouze s takovouto částkou nehospodaří, a pokud ano, pak je jeho finanční situace značně napjatá a nelze mít za to, že by takový spotřebitel disponoval rezervami na splácení úvěru. V projednávaném případě se pak původní věřitel spokojil dokonce s údajem o výdajích nižších, než je částka životního minim. S ohledem na vše výše uvedené, nelze mít za to, že by původní věřitel jakkoli důvěryhodně zjistil příjmy a relevantní výdaje žalovaného, na základě kterých by měl zhodnotit, zda bude spotřebitel schopen poskytnuté úvěry splácet.

24. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že původní věřitel řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se však nezúčastnila jednání, omluvila se, a proto ji soud nemohl k doplnění tvrzení, jakož i k předložení důkazů k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované původním věřitelem při jednání vyzvat a poučit ji podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. Taková výzva a poučení je soudem činěna zásadně při ústním jednání a nedostatečná tvrzení nebo neprokázání tvrzených skutečností není důvodem k odročení jednání, a to ani za situace, kdy o to žalobkyně, aniž by se k jednání dostavila, požádá. Zároveň soud uvádí, že žalobkyni vyzýval k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného usnesením ze dne 20. 1. 2021, č. j. 10 C 32/2021-15, přičemž již v této výzvě žalobkyni upozornil na to, že ničím nepoložené údaje v zákaznické kartě nejsou s ohledem na závěry rozsudku Soudního dvora ve věci OPR-Finance C -679/18 dostatečné. Žalobkyně i přes toto poučení soudu předložila toliko zákaznické karty bez dalších dokladů, které by prokazovaly údaje zapsané v zákaznické kartě. Přičemž jak soud zhodnotil výše, z údajů uvedených v zákaznické kartě nemohl mít původní věřitel bez důvodných pochybností za to, že bude žalovaný schopný poskytnutý úvěr řádně splácet.

25. Jelikož původní věřitel nesplnil svou předsmluvní povinnost, která je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí spotřebitelského úvěru, a neposoudil úvěruschopnost žalovaného, má toto pochybení původního věřitele za následek absolutní neplatnost jak smluv o půjčce ze dne [datum] a [datum], tak smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] ve smyslu § 588 o.z., neboť toto porušení povinnosti odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud přitom zkoumá splnění této povinnosti věřitelem i z moci úřední, neboť se jedná o povinnost věřitele, která přispívá k udržování veřejného pořádku a k ochraně spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi (srov. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské Unie ve věci„ OPR-Finance“ C -679/18 ze dne 5. 3. 2020).

26. Jelikož je důsledkem výše uvedeného nesplnění zákonné povinnosti absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, má žalobkyně podle § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru omezený nárok vůči žalovanému na vrácení toliko zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Jelikož žalovaný na svůj dluh ze smlouvy ze dne [datum] uhradil částku [částka] a poskytnutá jistina činila částku [částka], rozhodl soud tak, že je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku [částka] ([částka] – [částka]). (výrok I)

27. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

28. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

29. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

30. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

31. Jestliže právní předchůdkyně žalobkyně přes neplatnost smluv ze dne [datum] a [datum] poskytla žalovanému částku [částka] a částku [částka], plnila dle § 2991 o.z. bez právního důvodu, vzniklo jí tak ve smyslu § 2991 odst. 1 o.z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Žalovaný na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] (ze dne [datum]) uhradil částku [částka] a poskytnutá jistina činila částku [částka], rozhodl soud tak, že v této části není žalovaný již povinen cokoli žalobkyni platit. Na dluh ze smlouvy o zápůjčce [číslo] (ze dne [datum]) uhradil částku [částka] a poskytnutá jistina činila částku [částka], proto soud rozhodl, že je žalovaný povinen vrátit zbývající část nesplatné jistiny v celkové částce [částka] (výrok I). Žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku vždy od data marného uplynutí lhůty splatnosti každé poslední splátky z jednotlivých smluv. Jelikož byly výše uvedené smlouvy o zápůjčce a smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatné, rozhodl soud o přiznání zákonného úroku z prodlení od data následujícího po dni uvedeném v oznámení o postoupení pohledávky (které obsahovalo výzvu k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení oznámení), tj. od [datum], jelikož až od tohoto data byl žalovaný v prodlení se svým závazkem. Výše úroků z prodlení pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. (výrok I)

32. Za situace, kdy soud dospěl k závěru, že smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné, nezbylo než žalobu ve zbývajících částech zamítnout, neboť nároky žalobou uplatněné se odvíjí od těchto smluv. Proto nemohl být žalobkyni přiznán nárok na žalobkyní vyčíslené části jistin a požadovaný smluvní úrok. V rozsahu, v jakém soud shledal žalobu nedůvodnou, rozhodl o jejím zamítnutí včetně požadovaného příslušenství. (výrok II).

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souzeném případě byl žalovaný oproti žalobkyni úspěšný přibližně v poměru 80 % a 20 % neúspěšný. Žalovanému by tak náležela náhrada 60 % nákladů, avšak žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, proto nebylo žádnému z účastníků řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.