10 C 333/2018-205

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Kupkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání zaniklého společného jmění bývalých manželů takto:

Výrok

I. Z věcí, jež měli žalobkyně a žalovaný ve společném jmění manželů, se a) do výlučného vlastnictví žalované přikazuje: i. pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [rok] pro [katastrální uzemí], [územní celek], ii. 12 ks zlatých slitků po 20 gramech, bez uvedení slévárny, označených čísly [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo], iii. 1 ks zlatého slitku o hmotnosti 20 gramů pocházejícího ze slévárny [název] [anonymizováno], označený [číslo], iv. 20 ks stříbrných slitků po 500 gramech o ryzosti 999,00 pocházejících ze slévárny [právnická osoba]; b) do výlučného vlastnictví žalovaného přikazuje: i. pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba objektu k bydlení [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], ii. pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba garáže č. ev. [číslo], a pozemek parc. č. [rok], jehož součástí je stavba garáže bez čp/če, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [rok] pro [katastrální uzemí], [územní celek], iii. družstevní podíl v Bytovém družstvu [příjmení], [IČO], a s ním spojený nájem družstevního bytu č. A-12 v domě na adrese [adresa žalovaného], iv. práva ze smlouvy o spořicím účtu č. [bankovní účet] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], v hodnotě 125 679 Kč, v. práva ze smlouvy o účtu č. [bankovní účet] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], v hodnotě 210 244 Kč, vi. práva ze smlouvy o portfoliovém účtu [číslo] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], v hodnotě 2 125 349 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání jejího podílu částku 4 615 446 Kč, z toho částku 1 000 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a částku 3 615 446 Kč do 90 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení v částce 2 490,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem náhradu nákladů řízení v částce 2 490,33 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 112 167 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 17. 9. 2018 proti žalovanému coby svému bývalému manželovi domáhala vypořádání společného jmění bývalých manželů (dále též„ SJM“) zaniklého rozvodem manželství dne [datum], když uvedla, že na vypořádání zaniklého SJM se bývalí manželé nedohodli. Předmětem vypořádání žalobkyně učinila, po upřesnění, částečném zpětvzetí žaloby a úpravě žalobních tvrzení: -) pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [rok] pro [katastrální uzemí], [územní celek], jež navrhovala přikázat do svého výlučného vlastnictví, -) pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba garáže č. ev. [číslo], a pozemek parc. č. [rok], jehož součástí je stavba garáže bez čp/če, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [rok] pro [katastrální uzemí], [územní celek], jež navrhovala přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, -) pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba objektu k bydlení [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], jež navrhovala přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, -) družstevní podíl v Bytovém družstvu [příjmení], [IČO], a s ním spojený nájem družstevního bytu č. A-12 v domě na adrese [adresa žalovaného], jejž navrhovala přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, -) celkem 13 ks zlatých slitků, jež navrhovala přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, -) 20 ks stříbrných slitků, jež navrhovala přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, -) práva ze smlouvy o spořicím účtu č. [bankovní účet] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], v hodnotě 125 679 Kč, jež navrhovala přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, -) práva ze smlouvy o účtu č. [bankovní účet] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], v hodnotě 210 244 Kč, jež navrhovala přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, -) práva ze smlouvy o portfoliovém účtu [číslo] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], v hodnotě 2 125 349 Kč, jež navrhovala přikázat do výlučného vlastnictví žalovaného, s tím, že bude povinností žalovaného nahradit do SJM hodnotu podniku žalovaného v částce 12 544 000 Kč, když při hodnocení podniku nelze přihlížet k účelovému snížení podniku o 3 000 000 Kč z titulu smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným a jeho strýcem, a soudem tak bude uloženo žalovanému na vyrovnání podílu žalobkyni zaplatit částku 4 938 526 Kč.

2. Žalovaný uvedl, že se bývalí manželé na vypořádání SJM nedohodli, neboť žalovaný žalobkyní požadovanou částkou na vyrovnání nedisponoval, a předmětem vypořádání, po upřesnění, částečném zpětvzetí vzájemného návrhu a úpravě žalobních tvrzení, učinil stejné položky jako žalobkyně, s tím, že hodnota podniku žalovaného, již je povinen do SJM nahradit činí toliko 9 544 000 Kč, neboť smlouva o půjčce 3 000 000 Kč byla platně uzavřena a peníze byly zapůjčeny za účelem podnikatelské činnosti žalovaného. V závěrečné řeči žalovaný uvedl, že soud by měl přihlédnout k tomu, že žalovaný má veškeré zásluhy o nabytí majetku v SJM a žalovaný by proto při aplikaci disparity neměl mít povinnost vyplácet žalobkyni na vyrovnání podílu jakoukoli částku.

3. Soud v kontextu tvrzení účastníků a po provedeném dokazování zjistil skutkový stav a na něj aplikoval příslušné právní normy. Pro přehlednost soud nenásleduje v odůvodnění tohoto rozsudku obvyklou strukturu, ale zvolil s ohledem na předmět sporu a skutečnost, že jedinou otázkou, na niž se účastníci neshodli, je dluh podniku ve výši 3 000 000 Kč, jíž je proto věnována samostatná část tohoto odůvodnění, strukturu přehlednější, jež sice neobsahuje jednoznačnou skutkovou větu, ale závěr o skutkovém stavu je z odůvodnění přesto zřejmý. Manželství a společné jmění 4. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] a zaniklo dne [datum] právní mocí rozsudku o rozvodu manželství vydaného Okresním soudem v Ústí nad Labem dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací]. Ze shodných tvrzení účastníků pak plyne, že rozsah SJM odpovídal zákonnému režimu, a že na vypořádání zaniklého SJM se účastníci nedohodli, což plyne též z e-mailové komunikace zástupců účastníků z období od 9. 4. 2018 do 20. 6. 2018. Soud neměl důvod o pravosti a pravdivosti těchto zjištění důvod pochybovat. Relevantní tvrzení účastníků k trvání manželství a k rozsahu SJM má soud za prokázaná a skutkový stav k nim zjištěný za dostatečný.

5. Manželství účastníků bylo před nabytím účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též„ o. z.“). V souladu s ustanovením § 3028 odst. 2 o. z. se vznik společného jmění manželů (do 31. 7. 1998 bezpodílového spoluvlastnictví manželů – dále též„ BSM“), tedy práva a povinnosti z právního poměru týkajícího se práv rodinných a věcných, tzn. i rozsah společného jmění manželů, posuzuje podle dosavadních právních předpisů. Ke dni vzniku manželství byl takovým předpisem zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též„ obč. zák.“), ve znění tehdy účinném.

6. Úprava BSM (později SJM) se v průběhu času významně měnila. V době uzavření manželství účastníků bylo v BSM podle § 143 obč. zák., ve znění účinném od 1. 4. 1983 do 31. 12. 1991, vše, co může být předmětem osobního vlastnictví a co bylo nabyto některým z manželů za trvání manželství, s výjimkou věcí získaných dědictvím nebo darem, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě nebo výkonu povolání jen jednoho z manželů. V následujícím období (1. 1. 1992 do 31. 7. 1998) doznala úprava zákonného rozsahu BSM pro toto řízení nepodstatných změn. Dne 1. 8. 1998 se z bezpodílového spoluvlastnictví manželů stalo rozhodnutím zákonodárce společné jmění manželů a zákonná úprava rozsahu SJM doznala sice významných, avšak pro toto řízení nepodstatných, změn.

7. Dle současné úpravy (od 1. 1. 2014 dosud) to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (§ 708 odst. 1 o. z.). Podle § 709 odst. 1 o. z. je součástí společného jmění to, čeho jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle § 709 odst. 2 o. z. je součástí společného jmění zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů.

8. Účastníci měli jako manželé právo rozsah společného jmění (dříve BSM) upravit odlišně od zákona (srov. § 143a obč. zák., ve znění účinném od 1. 1. 1992 do 31. 7. 1998 a od 1. 8. 1998 do 31. 12. 2013, a srov. § 716 a násl. o. z., ve znění účinném od 1. 1. 2014), avšak tohoto práva všeho však nevyužili.

9. Rozvedeno bylo manželství účastníků za účinnosti ustanovení § 765 o. z., podle jehož druhého odstavce nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh vypořádání rozhodnutím soudu. Podle § 736 o. z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud; o vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

10. Žalobkyně podala návrh na vypořádání SJM v souladu s § 740 o. z. včas návrh na vypořádání SJM. Jelikož se manželé nedohodli na vypořádání SJM, soud o něm rozhodl. Účastníci vymezili předmět vypořádání jednotlivými položkami uvedenými ve výroku I rozsudku. Ve svých závěrečných řečech přitom navrhli (každý poněkud odlišně) způsob rozdělení věcí a výši vypořádacího podílu, kterýmižto návrhy však soud vázán není. Součásti společného jmění manželů 11. Níže uvedená skutková zjištění plynou z tvrzení účastníků a z provedených důkazů, k nimž žádný z účastníků ničeho nenamítal, zjištění nejsou ve vzájemném rozporu a soud neměl o jejich pravosti a pravdivosti důvod pochybovat. Relevantní tvrzení účastníků k níže uvedeným součástem SJM má soud za prokázaná a skutkový stav k nim zjištěný za dostatečný. Po uvedení skutkových zjištění soud pro přehlednost ihned přistoupil k dílčím právním závěrům.

12. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [rok] pro [katastrální uzemí], [územní celek], se účastníci na všech podstatných skutkových okolnostech shodli. Tyto nemovité věci nabyli za trvání manželství, čemuž odpovídá i údaj dle výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [rok] v k.ú. [část obce], podle něhož byly pozemky zapsány v SJM účastníků a tito pozemky nabyli koupí v období od [datum] až [datum]. Účastníci se shodli na obvyklé ceně pozemků v hodnotě 8 100 000 Kč, přičemž vycházeli ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] jenž byl k jejich návrhu soudem zadán a dne [datum] zpracován, tuto učinili nespornou při jednání dne [datum] a z této ceny tak soud při výpočtu hodnoty masy SJM vycházel. Účastníci se rovněž shodli, že pozemky s domem užívá žalobkyně, přičemž žalovaný má v domě některé své věci. Z informativních výpisů z katastru nemovitostí ke stavu ke dni [datum] plyne, že vlastnické právo k pozemkům zůstalo nezměněno.

13. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba garáže č. ev. [číslo], a pozemku parc. č. [rok], jehož součástí je stavba garáže bez čp/če, vše zapsáno na listu vlastnictví č. [rok] pro [katastrální uzemí], [územní celek], se účastníci na všech podstatných skutkových okolnostech shodli. Tyto nemovité věci nabyli za trvání manželství, čemuž odpovídá i údaj dle výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. [rok] v k.ú. [část obce], podle něhož byly pozemky zapsány v SJM účastníků a tito pozemky nabyli koupí v období od [datum] až [datum]. Účastníci se opakovaně shodli na obvyklé ceně pozemků v hodnotě 400 000 Kč a z této ceny tak soud při výpočtu hodnoty masy SJM vycházel. Účastníci se rovněž shodli, že pozemky s garážemi užívá dcera účastníků. Z informativních výpisů z katastru nemovitostí ke stavu ke dni [datum] plyne, že vlastnické právo k pozemkům zůstalo nezměněno, což shodně stvrdili též účastníci.

14. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], parc. [číslo] jehož součástí je stavba garáže č. ev. [číslo], a parc. č. [rok], vše zapsáno na listu vlastnictví č. [rok] pro [katastrální uzemí], [územní celek], byly nabyty oběma účastníky coby bývalými manžely za trvání manželství (přesné datum nabytí vlastnictví k jednotlivým věcem je bez významu) koupí a zápisem v katastru, podle § 143 obč. zák., v příslušném znění, se tak staly součástmi BSM (resp. SJM) a zůstaly jimi do jeho zániku.

15. Ve vztahu k pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba objektu k bydlení [adresa], a pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], se účastníci rovněž na všech podstatných skutkových okolnostech shodli. Tyto nemovité věci koupil manžel za trvání manželství v roce 2016 nebo 2017, čemuž odpovídá i údaj dle výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] v k.ú. [část obce], podle něhož byly pozemky zapsány jako vlastnictví žalovaného, který tyto nabyl koupí v období od [datum] do [datum]. Manžel tyto pozemky neučinil součástí SJM, na čemž se účastníci také shodli. Účastníci se shodli na obvyklé ceně pozemků v hodnotě 1 448 700 Kč, přičemž vycházeli ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] jenž byl k jejich návrhu soudem zadán a dne [datum] zpracován, přičemž od ceny dle posudku ve výši 1 500 000 Kč, odečetli hodnotu pozemku parc. [číslo] v částce 51 300 Kč, jenž je dle shodných tvrzení účastníků součástí podniku žalovaného, a hodnotu 1 448 700 Kč učinili nespornou při jednání dne [datum] a z této ceny tak soud při výpočtu hodnoty masy SJM vycházel. Účastníci se rovněž shodli, že pozemky s domem užívá žalovaný. Z informativních výpisů z katastru nemovitostí ke stavu ke dni [datum] plyne, že vlastnické právo k pozemkům zůstalo nezměněno, což shodně stvrdili též účastníci.

16. Pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba objektu k bydlení [adresa], a parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], byly nabyty žalovaným coby bývalým manželem za trvání manželství (přesné datum nabytí vlastnictví k jednotlivým věcem je bez významu) koupí a zápisem v katastru, podle § 709 odst. 1 o. z. se tak staly součástmi SJM a zůstaly jimi do jeho zániku.

17. Ve vztahu k družstevnímu podílu v Bytovém družstvu [příjmení], [IČO], a s ním spojenému nájmu družstevního bytu č. A-12 v domě na adrese [adresa žalovaného], se účastníci na všech podstatných skutkových okolnostech shodli a tyto plynou též z provedených důkazů. Dle rozhodnutí o přijetí za člena SBD„ [příjmení]“ [obec] ze dne [datum] byl žalovaný přijat dne [datum] za člena družstva, a to poté, co mu byl na základě dohody o změně pracovní smlouvy uzavřené mezi organizací [název], národní podnik [obec] a žalovaným, ze dne [datum], poskytnut stabilizační příspěvek na složení členského podílu bytovému družstvu. Dne [datum] byl sepsán zápis o dohodě o odevzdání a převzetí družstevního bytu č. A-12 v domě na adrese [ulice a číslo] v [obec], podle něhož vzniklo právo společného užívání bytu oběma účastníkům coby tehdejším manželům, a dle protokolu o předání bytu byl byt č. A-12 žalovanému v tento den předán. Účastníci se v řízení opakovaně shodli na obvyklé ceně družstevního podílu a s ním spojeného nájmu bytu v hodnotě 800 000 Kč a z této ceny tak soud při výpočtu hodnoty masy SJM vycházel. Účastníci se rovněž shodli, že družstevní byt užívá dcera účastníků.

18. Žalovaný za trvání manželství splatil členský podíl člena stavebního bytového družstva a proto mu podle § 154 odst. 2 obč. zák., ve znění ke dni [datum] do [datum], vzniklo právo na přidělení družstevního bytu. Uzavřením dohody o odevzdání a převzetí družstevního bytu dne [datum] vzniklo žalovanému právo byt užívat. Jelikož k tomu došlo za trvání manželství, vzniklo s právem společného užívání družstevního bytu dle § 175 odst. 1, 2 obč. zák., ve znění ke dni [datum] do [datum], i společné členství manželů v družstvu. Společné členství manželů v družstvu trvalo i za následné právní úpravy dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění od [datum] do [datum], jež společné členství manželů v družstvu nevylučovala, jakož i za úpravy dle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, který v § 595 odst. 1 zavedl termín družstevní podíl, jenž je majetkem člena družstva, tedy obou manželů, existuje-li společné členství manželů v bytovém družstvu ve smyslu § 739 zákona o obchodních korporacích. Judikatura dospěla k závěru, že hodnota společných práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu zahrnující právo nájmu družstevního bytu, představuje vyčíslitelnou majetkovou hodnotu (srov. rozhodnutí NS 22 Cdo 717/99 či 30 Cdo 726/2001) a je součástí SJM (dříve BSM), kterou je zapotřebí vypořádat. Transformací těchto majetkových práv a povinností na družstevní podíl v bytovém družstvu byly zákonem o obchodních korporacích dřívější nejasnosti odstraněny. Jelikož manžel získal členský podíl v bytovém družstvu za trvání manželství, stala se z toho vyplývající předmětná majetková hodnota součástí BSM (později SJM) podle § 143 obč. zák., v příslušném znění, a zůstala jí coby družstevní podíl a s ním spojený nájem družstevního bytu až do zániku SJM.

19. Ve vztahu k 13 kusům zlatých slitků po 10 gramech a 20 kusům stříbrných slitků po 500 gramech se účastníci na všech podstatných skutkových okolnostech shodli. Slitky jsou dostatečně identifikovány hmotností, případně slévárnou a číslem slitku, v případě stříbrných slitků se rovněž účastníci shodli, že se jedná o slitky na fotografii provedené k důkazu. Účastníci se shodli, že všechny slitky zakoupili za trvání manželství, a tomu odpovídajíc i provedené dva předávací protokoly [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], slitky se nacházejí v domě užívaném žalobkyní. Účastníci se opakovaně shodli na obvyklé ceně 13 ks zlatých slitků v hodnotě 223 080 Kč a na obvyklé ceně 20 ks stříbrných slitků v hodnotě 100 000 Kč a z těchto cen tak soud při výpočtu hodnoty masy SJM vycházel.

20. Zlaté a stříbrné slitky byly manželi nabyty koupí za trvání manželství a podle § 709 odst. 1 o. z. se tak staly součástmi SJM a zůstaly jimi do jeho zániku.

21. Ve vztahu k právům ze smlouvy o spořicím účtu č. [bankovní účet] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], se účastníci shodli, že ke dni zániku SJM činila hodnota zůstatku na účtu částku 125 679 Kč, což plyne též z výpisu z účtu za leden 2018, a shodli se, že tyto prostředky byly součástí SJM.

22. Ve vztahu k právům ze smlouvy o účtu č. [bankovní účet] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], se účastníci shodli, že ke dni zániku SJM činila hodnota zůstatku na účtu částku 210 244 Kč, což plyne též z výpisu z účtu za období [datum] až [datum], a shodli se, že tyto prostředky byly součástí SJM.

23. Ve vztahu k právům ze smlouvy o portfoliovém účtu [číslo] vedené na jméno žalovaného u [právnická osoba], se účastníci shodli, že ke dni zániku SJM činila hodnota zůstatku na účtu částku 2 125 349 Kč, což plyne též z výpisu z účtu ze dne [datum], a shodli se, že tyto prostředky byly součástí SJM. Ze sdělení [banka] [anonymizováno] z [datum] plyne, že na portfoliovém účtu jsou vedeny dluhopisy nebo akcie, které žalovaný nabyl na základě smlouvy o obstarávání koupě nebo prodeje cenných papírů z [datum] či na základě smlouvy o obstarávání koupě nebo prodeje investičních nástrojů z [datum], ke dni [datum] byly na portfoliovém účtu vedeny cenné ppapíry [název] [anonymizováno], [číslo] (ISIN [číslo]) v počtu 70 ks o nominální hodnotě jednoho kusu v částce 10 000 Kč, dále cenné papíry [název] [příjmení] [příjmení] [jméno] [částka] (ISIN [číslo]) v počtu 5 ks o nominální hodnotě jednoho kusu 100 000 Kč a dále cenné papíry [název] (ISIN [číslo]) v počtu 1935 ks o hodnotě jednoho kusu 100 Kč. Sdělením banky bylo rovněž vyjasněno, že akcie a dluhopisy na jméno žalovaného podle smlouvy o obstarávání koupě nebo prodeje investičních nástrojů z [datum], jsou ve skutečnosti cennými papíry ukládanými na portfoliovém účtu.

24. Prostředky na účtu č. [bankovní účet] u [banka] a na účtech č. [bankovní účet] a [číslo] u [banka] [anonymizováno], resp. pohledávky za bankami v hodnotách, jež učinili účastníci nespornými, se podle § 709 odst. 1 o. z. staly součástmi SJM a byli jimi do jeho zániku. Podnik žalovaného 25. Žalobkyně původně navrhla, aby podnik žalovaného podnikajícího pod identifikačním číslem osoby [číslo] byl vypořádán jako součástí společného jmění manželů. Žalovaný naopak tvrdil, že podnik byl v odděleném vlastnictví žalovaného.

26. Ve vztahu k podnikání žalovaného soud zjistil následující. Dle veřejné části živnostenského rejstříku žalovanému vzniklo oprávnění pro živnost oboru činnosti autojeřábnické služby dne [datum] a dle výpisu z registru ekonomických subjektů ČSÚ v ARES se vznik žalovaného coby fyzické osoby podnikající pod [IČO] datuje ke dni [datum], a to pro ekonomickou činnost manipulace s nákladem. Účastníci se shodli, že součástí podniku žalovaného jsou tyto nemovité věci: pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] jehož součástí je garáž bez čp/če, pozemek parc. [číslo] jehož součástí je garáž bez čp/če, pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek]. Účastníci se dále shodli, že součástí podniku žalovaného jsou tyto hmotné movité věci: samojízdný mobilní jeřáb [název] [registrační značka], samojízdný mobilní jeřáb [název] [registrační značka], vozidlo [název] [anonymizováno] [registrační značka], vozidlo [název] [anonymizována dvě slova] [registrační značka], nákladní přívěs [název] [registrační značka], vozidlo [název] [registrační značka], motocykl [příjmení] [jméno] [registrační značka] automobilový jeřáb typu [název] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo], [registrační značka], automobilový jeřáb typu [název] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo], [registrační značka], vozidlo [název] [registrační značka], vozidlo [název] [registrační značka]. Účastníci se dále shodli, že součástí podniku žalovaného jsou práva ze smlouvy o Profi účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], přičemž ve vztahu k zůstatku na účtu ke dni zániku SJM vycházeli ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] jenž byl k jejich návrhu soudem zadán a dne [datum] zpracován, v němž se mj. uvádí, že peněžní prostředky podniku činily ke dni ocenění částku 1 579 217 Kč, čemuž odpovídá k důkazu provedený periodický výpis z účtu č. [bankovní účet] ke dni [datum], a to ve spojení s tvrzením žalovaného ze dne [datum].

27. Shora uvedená skutková zjištění plynou z tvrzení účastníků a z provedených důkazů, k nimž žádný z účastníků ničeho nenamítal, zjištění nejsou ve vzájemném rozporu a soud neměl o jejich pravosti a pravdivosti důvod pochybovat. Relevantní tvrzení účastníků ke vzniku podniku žalovaného a k jeho součástem v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci má soud za prokázaná a skutkový stav k nim zjištěný za dostatečný.

28. Soud dospěl k závěru, že podnik žalovaného coby podnikatele – dle současné terminologie obchodní závod – se součástí SJM (dříve BSM) nestal. Žalovaný začal dne [datum] provozovat podnikatelskou činnost ve smyslu § 1 zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění do [datum], s čímž neoddělitelně souvisel vznik podniku, tedy souboru všech hmotných i nehmotných složek podnikání, mezi něž náležely věci, práva i jiné majetkové hodnoty, jež podnikateli sloužily k provozování podniku nebo k němu měly sloužit (srov. definici podniku uzákoněnou až dne 1. 1. 1992 obchodním zákoníkem v ustanovení § 5, jež byla posléze od 1. 1. 2014 upravena zákonem o obchodních korporacích v ustanovení § 502 a došlo k přejmenování podniku na obchodní závod). Podle § 143 účinného v roce 1990 nebyly věci sloužící výkonu povolání jen jednoho z manželů součástí BSM. Podnik žalovaného se tak součástí BSM nestal při svém vzniku a nestal se její součástí ani po změně právní úpravy, to plyne jak z čl. VIII bodu 2 zákona č. 91/1998 Sb., jímž byl občanský zákoník s účinností od 1. 8. 1998 novelizován, tak ze závěrů Nejvyššího soudu (např. 22 Cdo 3705/2014 či 22 Cdo 3371/2015). Ve smyslu posledně zmíněného usnesení Nejvyššího soudu však do SJM patří prostředky průběžně získané podnikajícím manželem z jeho podnikání, neboť zisk manžela z podnikání se součástí SJM (dříve BSM) stává, a pokud podnik nebyl vytvářen i vynaložením vlastních prostředků podnikajícího manžela, což ve zdejším řízení tvrzeno nebylo, je třeba vyjít z toho, že byl vytvořen ze společných prostředků a že podnikající manžel je povinen nahradit, co bylo na jeho podnik vynaloženo ze společných prostředků (byť získaných jeho podnikáním). Vzhledem k dynamické povaze podnikatelské činnosti a z důvodu, že řízení o vypořádání SJM nemá být spor o vyúčtovávání jednotlivých aktiv a pasiv v celé historii podniku, lze tuto částku, jež se rovná pozitivnímu rozdílu mezi aktivy a pasivy podnikání ke dni zániku SJM (srov. rozhodnutí NS 22 Cdo 2296/2004), určit zpravidla podle ceny podniku ke dni zániku SJM. Podnik žalovaného je jeho výhradním majetkem, ale prostředky vynaložené ze společného majetku na tento jeho výhradní majetek je žalovaný povinen podle § 742 odst. 1 písm. b) o. z. nahradit. Prostředky, jež je přitom povinen nahradit, v případě obchodního závodu představuje hodnota podniku ke dni zániku SJM.

29. Soud se proto zabýval hodnotou podniku žalovaného. Znalecký posudek [číslo] jenž byl soudem zadán ke zjištění obvyklé hodnoty podniku žalovaného ke dni zániku SJM, určil hodnotu podniku částkou 9 544 000 Kč, přičemž mj. vycházel ze zjištěného závazku z titulu půjčky (úvěru) v částce 3 000 000 Kč. Žalobkyně podáním ze dne 13. 5. 2021 tento závěr znaleckého posudku napadla s tím, že smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalovaným a jeho strýcem v době probíhajícího rozvodového řízení za účelem přechodného snížení ceny podniku. Řízení bylo zkoncentrováno podle § 114c odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“), dne 9. 8. 2019 (po uplynutí lhůty poskytnuté při přípravném jednání), tvrzení žalobkyně je nicméně takovým, kterým má být zpochybněna věrohodnost znaleckého posudku provedeného až po přípravném jednání, a soud k němu proto přihlédl. Mimo dluhu podniku v částce 3 000 000 Kč nebylo mezi účastníky ve vztahu ke zbývajícímu ohodnocení podniku (po zjištění správnosti ocenění peněžních prostředků podniku) sporu. Soud se proto v řízení především zabýval existencí a legitimitou tohoto žalovaným nadále tvrzeného dluhu jeho podniku ke dni zániku SJM, což bývalo mohlo soud následně vést k závěru, že hodnota podniku činila částku 9 544 000 Kč, jak tvrdil žalovaný, či částku 12 544 000 Kč, jak tvrdila žalobkyně, popříp. i částku jinou.

30. Z výpisu z podnikatelského účtu žalovaného č. [bankovní účet] ke dni [datum] soud zjistil, že žalovaný na tento účet obdržel z účtu [jméno] [celé jméno žalovaného] č. [bankovní účet] dne [datum] částku 3 000 000 Kč. Soud se ztotožnil s tvrzením žalobkyně, že se tímto důkazem nedokládá, že peníze byly poskytnuty jako půjčka, přihlédl k tomu, že žalobkyně nemá objektivní možnost prokázat, že žalovaný jako podnikatel skutečně peníze z titulu půjčky obdržel, jakož i k tvrzení žalovaného, že hodnota podniku byla ve skutečnosti taková, jakou zjistil znalecký ústav, jenž však vycházel toliko z žalovaným předloženého prohlášení o uznání dluhu co do důvodu a výše a zástavní smlouvy ze dne [datum] (jež je přílohou č. 2 znaleckého posudku) a případně též z účetnictví podnikajícího žalovaného (jež přílohou znaleckého posudku však není), což dle názoru soudu nejsou dostatečné podklady pro určení zda tvrzený dluh závodu žalovaného ve výši 3 000 000 Kč vznikl a ke dni zániku SJM skutečně existoval, a proto při jednání dne [datum] uložil žalovanému, aby za účelem splnění vysvětlovací povinnosti označil důkazy k prokázání toho, že mu byly peněžní prostředky jako půjčka poskytnuty. Žalovaný k důkazu navrhl zmíněné prohlášení z [datum] a výslech [jméno] [celé jméno žalovaného].

31. Z listiny ze dne [datum] nadepsané„ prohlášení o uznání dluhu co do důvodu a výše a zástavní smlouvy“ soud zjistil, že podpisem listiny žalovaný uznal co do důvodu a výše 3 000 000 Kč svůj dluh, jenž mu vznikl tak, že mu tuto částku [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], půjčil před podpisem prohlášení, a zavázal se tuto částku [jméno] [celé jméno žalovaného] vrátit do [datum]. Dále žalovaný prohlásil, že je výlučným vlastníkem autojeřábu [název] [číslo] [registrační značka] a autojeřábu [název] [číslo] [registrační značka], přičemž tyto autojeřáby dává do zástavy pro pohledávku za [jméno] [celé jméno žalovaného] ve výši 3 000 000 Kč a [jméno] [celé jméno žalovaného] svým podpisem prohlásil, že tuto zástavu přijímá k zajištění své pohledávky, tyto autojeřáby do své držby přijal před podpisem listiny a po dobu existence dluhu žalovaného je oprávněn jako zástavní věřitel užívat.

32. Následně soud při jednání dne [datum], před výslechem předvolaného [jméno] [celé jméno žalovaného], žalovaného, v jehož prospěch je ohodnocení podniku na částku 9 544 000 Kč a jeho tak tížila povinnost tvrzení a povinnost důkazní, vyzval, aby dotvrdil, z jakého důvodu si v rámci provozu podniku částku 3 000 000 Kč zapůjčil a k čemu ji využil, a aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení, a žalovaného poučil, že v opačném případě bude soud s ohledem na časovou souvislost (zápůjčka byla poskytnuta po podání návrhu na rozvod manželství, jak plyne z rozsudku o rozvodu Okresního soudu v Ústí nad Labem, č. j. [číslo jednací], podle něhož bylo řízení zahájeno dne [datum], kdy soudu návrh došel) považovat zápůjčku za jednání směřující k účelovému snížení hodnoty podniku před zánikem SJM a nebude k tomuto dluhu podniku ve zdejším řízení přihlížet. Žalovaný k této výzvě uvedl, že si peníze půjčil na začátku roku, kdy mu nevycházely peníze, protože peníze z předchozího roku byly vyčerpány; byla potřeba překlenout období do zisku z dalších faktur; peníze byly použity na provoz podniku, konkrétně na rekonstrukci domu na pozemku parc. [číslo] který byl využit k podnikání; důkazy žalovaný neoznačil. Dále v průběhu téhož jednání žalovaný vedl, že z hodnot vedle sebe stojících nemovitostí dle znaleckých posudků, kdy mezi hodnotami domů je rozdíl dva miliony korun českých, je zřejmé, že do domu na adrese [adresa] [číslo]), byly investovány značné prostředky. Dále žalovaný poukázal na to, že dle provedeného výpisu z podnikatelského účtu měl na účtu před poskytnutím půjčky částku 1 000 000 Kč, což jsou prostředky, jež potřebuje na jeden měsíc podnikání a peníze si tedy půjčit potřeboval.

33. Svědek [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], uvedl, že žalovaný je synem jeho bratrance, má k oběma účastníkům pozitivní vztah, je podnikatelem v oboru jeřábnictví, ale na stejných zakázkách s žalovaným nepracoval. K předmětu výslechu dále uvedl, že částku 3 000 000 Kč žalovanému půjčil, neboť peníze žalovaný potřeboval, svědek měl peníze našetřeny ze svého podnikání, přičemž žalovanému peníze půjčil jako fyzická osoba. O půjčku jej žalovaný požádal za účelem podnikání v dubnu 2017, žalovaný si to pamatoval, protože o předmětu výslechu se s žalovaným po doručení předvolání k výslechu bavil. Na co konkrétně žalovaný peníze tehdy potřeboval, žalovaný svědkovi neřekl. S žalovaným se dohodli, že peníze budou zaslány svědkem na účet žalovaného. Na dotaz, za jakých podmínek byla půjčka poskytnuta, svědek uvedl, že„ v rodině podmínky nejsou“, nedohodli se ani na tom, dokdy mu peníze žalovaný vrátí. Svědek uvedl, že prostě žalovanému podepsal, že mu půjčuje 3 000 000 Kč, více si nepamatoval. Dle svědka byl celý dluh již splacen; svědek si přinesl výpis z účtu, do něhož nahlédl a podle něhož část dluhu ve výši 1 250 000 Kč byla vrácena dne [datum]. Svědkovi byla při výslechu předložena listina ze dne [datum] nadepsaná„ prohlášení o uznání dluhu co do důvodu a výše a zástavní smlouvy“, k níž svědek uvedl, že se na listině nachází jeho podpis, ale zbytek nepřečte. K dotazu soudu, zda předal žalovaný svědkovi do zástavy autojeřáby, svědek uvedl, že majitelem jeřábů je svědek, žalovaný je provozovatelem a jeřáby užívá.

34. Ve vztahu k dluhu podniku v částce 3 000 000 Kč se soud v kontextu žalobkynina zpochybnění věrohodnosti správnosti znaleckého posudku co do dluhu podniku v částce 3 000 000 Kč ke dni zániku SJM, v kontextu její obranné námitky účelovosti půjčky a v kontextu tvrzení žalovaného a důkazy označenými žalovaným, zabýval hodnocením provedených důkazů, přičemž dospěl k závěru, že tvrzení a důkazy žalovaného, jehož ve vztahu k tvrzenému dluhu podniku tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní, nejsou dostačující. Bylo prokázáno, že [jméno] [celé jméno žalovaného] žalovanému částku 3 000 000 Kč zaslal a tato byla dne [datum] připsána na podnikatelský účet žalovaného. Poněkud podivné, avšak nemající s ohledem na nesplnění břemen tížících žalovaného valného významu, je skutečnost, že peníze byly na účet žalovaného připsány až dne [datum] (středa), když z prohlášení z [datum] (pátek) plyne, že svědek žalovanému peníze půjčil před podpisem listiny (tedy nejpozději [datum] zadal platební příkaz), a den [datum] není tedy následujícím pracovním dnem, kdy peníze měly být dle § 109 odst. 1 a § 110 zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění účinném do 13. 1. 2018, na účet žalovaného připsána, ale je až dalším pracovním dnem. Podle soudu byla výpověď svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] ve vztahu k samotnému zapůjčení peněz žalovanému dostatečně věrohodná. Soud přihlédl k tomu, že peníze měl žalovanému zapůjčit jeho strýc (jak žalovaný [jméno] [celé jméno žalovaného] nazývá), což nasvědčuje tomu, že žalovaný měl velkou volnost v tom, jak s penězi naloží a je rovněž možné, že se se svědkem mohl žalovaný dohodnout zcela jinak, než co vyplývá z důkazů. V neprospěch žalovaného dále vyznívá, že si svědek, který žalovanému zapůjčil vysokou částku, nepamatoval dohodnuté podmínky zápůjčky (tedy sjednanou splatnost a zástavní smlouvu), nepamatoval si, co přesně podepsal, a ve vztahu k zástavní smlouvě vypovídal zcela v rozporu se skutečností a jím podepsané listiny z [datum], když zejména mylně uvedl, že on je vlastníkem zastavovaných jeřábů (jež žalovaný učinil součástí svého obchodního závodu) a žalovaný naopak jeřáby využívá, z čehož vyplývá, že zástavní smlouva fakticky realizována nebyla a mohlo se tak jednat toliko o jednání naoko zvyšující legitimitu zápůjční smlouvy. Zjištění ze svědecké výpovědi tedy sice prokazují, že peníze byly žalovanému zaslány, avšak současně nenasvědčují spíše tomu, že se nejednalo o pouhou fiktivní transakci, lépe řečeno transakci za účelem snížení hodnoty podniku. Toto mohl žalovaný vyvrátit, pokud by dostatečně určitě a jednoznačně uvedl, proč si peníze půjčil, na co a kdy je použil, příp. též kdy peníze vrátil, a pokud by tato tvrzení prokázal. Žalovaný označil důkazy ke svému tvrzení, že na počátku roku 2017 měl na účtu prostředky, jež mu dle jeho tvrzení stačí na jeden měsíc podnikání, což však o legitimitě zapůjčení peněz a jejího vlivu na hodnotu podniku nic nevypovídá. Žalovaný zejména opakoval, přičemž svá tvrzení v průběhu řízení upravoval (při přípravném jednání dne [datum] uvedl, že pozemky s domem [adresa] koupil dne [datum], rozhodl se je neučinit součástí podniku a poté do nich investoval, a při jednání dne [datum] v souladu s tím uvedl, že stejné pozemky zakoupil za prostředky zapůjčené od [jméno] [celé jméno žalovaného], avšak při jednání dne [datum] po poučení podle § 118b o. s. ř. uvedl, že peníze využil na provoz podniku, a to na rekonstrukci domu [adresa], což v závěrečné řeči konsolidoval tím, že peníze potřeboval a zapůjčil, aby měl rezervu na nákup domu a na rekonstrukci vedlejšího domu), že peníze využil na podnikání, aniž by však zcela konkrétně toto své tvrzení rozvedl a označil důkazy. Skutečnost, že jsou vedle sebe stojící domy oceněny jinými částkami, dle soudu neprokazuje, že žalovaný do jednoho z domu za účelem rekonstrukce investoval právě zapůjčené peníze. Soud nadto dodává, že pokud by bylo pravdivé tvrzení, že za zapůjčenou částku 3 000 000 Kč nakoupil pozemky s domem [adresa], jež dle shodných tvrzení účastníků mají po tvrzených rekonstrukcích hodnotu 1 448 700 Kč, pak je tím odůvodněno pouze čerpání poloviny tvrzené půjčky, k tvrzeným rekonstrukcím domu [adresa] neuvedl žalovaný nic bližšího. Důkaz navrženou kupní smlouvu z [datum] soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť vůbec není zřejmé, k jakému neprokázanému tvrzení byla označena, když tato navíc nebyla soudu předložena.

35. Soud ve vztahu k dluhu podniku ve výši 3 000 000 Kč proto dospěl k závěru, že částka 3 000 000 Kč byla žalovanému [jméno] [celé jméno žalovaného] zaslána, avšak žalovaný neunesl břemeno tvrzení (ani břemeno důkazní), když neuvedl, jak konkrétně peníze při svém podnikání využil, ani neuvedl nic dostatečně konkrétního k tomu, že peníze skutečně potřeboval. Žalovaný byl poučen o tom, že v případě nesplnění povinností mu výzvou podle § 118a o. s. ř. uložených nebude soud k tvrzenému dluhu podniku přihlížet. Žalovaný uložené povinnosti nesplnil, rezignoval na pregnantní konkretizování svých tvrzení a na označování dalších důkazů, a spoléhal na to, že již provedené důkazy a důkaz výslechem svědka povedou k prokázání jeho nedostatečného tvrzení. Účelovost půjčky za účelem snížení hodnoty podniku sice prokázána nebyla a nelze ji v dané situaci presumovat, avšak žalovaný měl možnost tuto argumentaci žalobkyně, jež vedla ke zpochybnění věrohodnosti ocenění podniku a přenosu povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní na žalovaného, poměrně snadno vyvrátit, to však neučinil. Jakkoli je tedy fakticky možné, že žalovaný peníze skutečně potřeboval ke svému podnikání a tyto v rámci svého podnikání využil, v řízení toto z důvodů na straně žalovaného zjištěno nebylo a stále není zřejmé, proč si peníze žalovaný půjčil a zda se tedy skutečně nejednalo o účelovou transakci. Soud proto, jak avizoval, v pochybnostech způsobených tím, že si peníze zapůjčil v době probíhajícího řízení o rozvodu, čímž mohl sledovat snížení hodnoty podniku pro účely vypořádání SJM, k tvrzenému dluhu podniku nepřihlížel.

36. Při určení ceny podniku soud vycházel, jak je shora popsáno, ze znaleckého posudku, již však s ohledem na žalobkyní zpochybněný a žalovaným nedostatečně tvrzený a neprokázaný dluh podniku, navýšil na částku 12 544 000 Kč. Tuto částku je proto žalovaný povinen nahradit do společného jmění manželů. Hodnota společného jmění, rozdělení věcí a vypořádací podíly účastníků 37. Při určení hodnot součástí vypořádávaného SJM představovanými pozemky, družstevním podílem a cennými kovy soud vycházel z účastníky tvrzených nesporných cen, přestože je s ohledem na běh času a vývoj na trhu s nemovitostmi a cennými kovy, zřejmé, že hodnota těchto věcí je nyní mnohem vyšší. S ohledem na zásadu hospodárnosti a zásadu dispoziční soud z účastníky (opakovaně) uváděných nesporných cen, u nichž při vědomí růstu skutečných cen setrvali, vycházel. Fakticitu zvýšení cen majetkových hodnot však soud zohlednil ve způsobu rozdělení věcí. Hodnoty zůstatků na účtech vedených na jméno žalovaného ke dni zániku SJM byly nesporné a byly prokázány. S ohledem na způsob rozdělení věcí se soud nezabýval tím, zda ke dni vydání rozsudku účty stále existují a zda se na nich nachází tvrzené finanční prostředky.

38. Ohledně hodnot součástí SJM tak nebylo mezi účastníky sporu. Soud proto zjištěnou hodnotu všech vypořádávaných součástí SJM sečetl a dospěl k celkové hodnotě majetku (masy SJM), jež činí 13 533 052 Kč. Předmětem vypořádání nebyla žádná společná pasiva.

39. Cena závodu žalovaného činí 12 544 000 Kč, tuto částku je žalovaný povinen nahradit do SJM.

40. Součet hodnoty masy SJM a hodnoty investice ze SJM na majetek žalovaného (závod) činí 26 077 052 Kč.

41. Soud při rozhodování o způsobu vypořádání aplikoval ustanovení § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

42. Soud v řízení neshledal důvody pro nerovnost podílů, tedy pro odklon od ustanovení § 742 odst. 1 písm. a) o. z. Žalovaný sice uvedl, že on sám se zasloužil o nabytí veškerého majetku v SJM a navrhl aplikaci disparity vypořádacích podílů ve smyslu § 742 odst. 1 písm. e) o. z., ale učinil tak až při závěrečné řeči, tedy dlouho po koncentraci řízení (pokud by tak učinil před koncentrací, byl by soudem vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů). Vzhledem k tomu, že disparitu podílů může soud aplikovat i bez návrhu (jedná se o právní posouzení) zabýval se po závěrečné řeči tím, zda v řízení vyšly najevo skutečnosti, které by disparitu podílů, jež má být aplikována ve zcela výjimečných a důvodných případech, a dospěl k negativnímu závěru. Nadto soud dodává, že i kdyby se bývalo bylo ukázalo, že to byl skutečně výhradně žalovaný, kdo se o nabytí a udržení majetkových hodnot v SJM zasloužil, není vyloučeno, že se tak mohlo stát na základě dohody mezi bývalými manželi, kdy např. bývalá manželka mohla naopak výhradně pečovat o děti a rodinnou domácnost. Na každého z účastníků tedy připadá podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z. jedna polovina vypořádávaného jmění. Jedna polovina připadající na každého z bývalých manželů činí 13 038 526 Kč. Od poloviny připadajícího na žalovaného je třeba odečíst hodnotu podniku, jenž mu zůstává, pročež podíl žalovaného na„ čistém“ majetku činí 494 526 Kč. Při výpočtech soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2020/2018.

43. Při úvahách o rozdělení jednotlivých věcí mezi účastníky soud přihlédl ke konkrétním okolnostem věci a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I rozsudku. Soud zejména rozhodl v souladu s návrhy účastníků na rozdělení nemovitých věcí a současně přihlédl k tomu, že žalovanému budou přikázány věci, které může zpeněžit či zatížit za účelem získání úvěru, zůstává mu nemalý majetek v rámci jeho podnikání, jejž může případně zatížit, či si může poměrně snadno peníze zapůjčit od členů své širší rodiny. Toto soud vedlo k mírnému odklonu od judikované zásady, že vypořádávané věci by měly být rozděleny tak, aby částka, již je jeden z bývalých manželů povinen nahradit na vyrovnání podílu druhému z manželů, by měla být co nejmenší. Nicméně s ohledem na specifika této věci, kdy je zřejmé, že hodnota nemovitých věcí je vyšší, než ta, z níž soud při určení hodnoty v souladu se shodnými tvrzeními účastníků vycházel, a je tedy výhodné pro žalovaného, jenž je povinován k náhradě určené částky na vyrovnání podílu žalobkyně, že mu soud (rovněž k návrhu žalobkyně) přikazuje téměř všechny nemovitosti, jež může případně zpeněžit za částku, která bohatě postačí na vyrovnání podílu žalované.

44. Žalobkyni soud tak přikázal do výlučného vlastnictví rodinný dům a pozemky, jež užívá a ráda by užívala nadále, hodnota těchto nemovitostí činí 8 100 000 Kč. Dále soud žalobkyni do výlučného vlastnictví přikázal zlaté a stříbrné slitky v souhrnné hodnotě 323 080 Kč, neboť tyto se nacházejí v rodinném domě užívaném žalobkyní, s péčí o ně žalobkyně, jež tvrdila, že o jiné nemovité věci než rodinný dům, není schopna se s ohledem na svůj zdravotní stav, schopna starat, a jejich přikázáním do vlastnictví žalovaného by došlo k dalšímu, nadbytečnému zvyšování částky k nahrazení vyrovnávacího podílu. Hodnota majetku přikázaného žalobkyni tak činí 8 423 080 Kč.

45. Žalovanému, jehož výhradním vlastnictvím jsou veškeré součásti jeho obchodního závodu, soud přikázal do výlučného vlastnictví pozemky s garážemi v účastníky shodně určené hodnotě 400 000 Kč, pozemky s domem parc. [číslo] v účastníky shodně určené hodnotě 1 448 700 Kč, jakož i družstevní podíl spojený s nájmem bytu v účastníky shodně určené hodnotě 800 000 Kč, kteréžto věci užívá žalovaný nebo dcera účastníků a které může případně žalovaný poměrně snadno se ziskem zpeněžit. Dále soud žalovanému přikázal do jeho vlastnictví prostředky, jež se ke dni zániku SJM nacházely na jeho účtech v souhrnné hodnotě 2 461 272 Kč, neboť není zřejmé, zda tyto dále existují, je zřejmé, že je případně žalovaný již mohl spotřebovat. Hodnota majetku přikázaného žalovanému tak činí 5 109 972 Kč.

46. Od této částky soud následně odečetl podíl žalovaného na majetku, který mu po odečtení hodnoty podniku připadá (tj. částky 494 526 Kč), čímž dospěl k částce 4 615 446 Kč, již je žalovaný povinen žalobkyni na vyrovnání jejího podílu nahradit.

47. S ohledem na skutečnost, že se jedná o vysokou částku, soud z vlastní iniciativy za účelem zmírnění dopadů rozhodnutí na žalovaného a při současném přihlédnutí k oprávněným zájmům žalobkyně v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. přistoupil k tomu, že částku rozdělil na dvě splátky a uložil žalovanému povinnost zaplatit první splátku ve výši 1 000 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a druhou splátku ve výši 3 615 449 Kč do 90 dnů od právní moci rozsudku. Náklady řízení 48. V řízení byly zpracovány tři znalecké posudky, za něž bylo znaleckému ústavu přiznáno a vyplaceno znalečné v částce 44 980,66 Kč. Každý z účastníků zaplatil zálohu na zpracování znaleckých posudků v částce 20 000 Kč, které byly využity na zaplacení části znalečného. Soud znaleckému ústavu ze státních prostředků zaplatil částku 4 980,66 Kč, která tak představuje náklady řízení, jež jsou účastníci povinni státu nahradit podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že ve vztahu ke způsobu vypořádání SJM (rovnost podílů), zaznamenali účastníci stejný poměr úspěchu a neúspěchu soud přistoupil k tomu, že uložil povinnost k náhradě nákladů řízení státu každému z účastníků v rozsahu jedné poloviny částky 4 980,66 Kč, tedy částky 2 490,33 Kč. Tuto částku je každý z účastníků povinen do tří dnů od právní moci rozsudku uhradit na účet zdejšího soudu [číslo] [variabilní symbol].

49. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem soud vycházel ze zásady úspěchu ve věci a dospěl k závěru, s ohledem na rovnost podílů účastníků, že ve vztahu ke způsobu vypořádání SJM byli oba účastníci stejně úspěšní. Každému z účastníků byla přiznána polovina vypořádacího podílu. Jediný spor, který se mezi účastníky během řízení nepodařilo odstranit, se týkal tvrzeného dluhu podniku v částce 3 000 000 Kč, a pouze ve vztahu k této částce bylo s ohledem na individuální okolnosti na místě zvažovat odlišení od rovnosti poměru úspěchu a neúspěchu a od ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla ve vztahu k této částce zcela úspěšná a proto má pouze ve vztahu k ní (všechny další náklady řízení nese sama) podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v částce 112 348,50 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 000 000 Kč sestávající z částky 20 300 Kč za čtyři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 a. t. (podání ve věci samé ze dne 13. 5. 2021, jímž žalobkyně poprvé zpochybnila závěr znaleckého posudku o ocenění podniku týkající se částky 3 000 000 Kč; účast na soudních jednáních dne 15. 12. 2021, 7. 2. 2022 a 16. 3. 2022) a dále z částky 10 150 Kč za jeden úkon právní služby ve smyslu § 11 odst. 2 a. t. (jednání dne 25. 3. 2022, na němž došlo, po zvážení návrhu žalovaného na aplikaci disparity podílů vzneseného poprvé při závěrečné řeči, toliko k vyhlášení rozsudku), dále čtyři náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč dle § 3 odst. 4 a. t. a náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 92 850 ve výši 19 498,50 Kč.

Poučení