10 C 342/2023 - 45

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudcem Janem Tomešem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 300 349,82 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] a to formou splátek po [částka] měsíčně splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se, co do nároku na zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], úroku ve výši 15% ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, podanou u nadepsaného soudu dne [datum], doplněnou vyjádřeními ze dnů [datum] a [datum], žalobkyně vůči žalované vznesla nárok na zaplacení částky [částka] a jejího příslušenství sestávajícího z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení jdoucího z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Nárokovaná částka [částka] sestávala z jistiny nesplaceného úvěru ve výši [částka], poplatků za pojištění ve výši [částka], smluvních pokut ve výši [částka] a nákladů mimosoudního vymáhání ve výši [částka]. V odůvodnění podané žaloby žalobkyně uvedla, že se žalovanou dne [datum] sjednala úvěrovou smlouvu, a to za použití jejích interních úvěrových podmínek. V rámci kontraktačního procesu si žalobkyně mj. ověřila i tzv. úvěruschopnost žalované, přičemž výsledkem tohoto procesu, realizovaného za využití interního elektronického systémem žalobkyně, bylo stanovení 120 splátek, splatných měsíčně, v souladu se souběžně vyhotoveným splátkovým kalendářem. Vstupní data interního elektronického systému žalobkyně zahrnovala údaje o počtu jí vyživovaných dětí, o měsíčních výdajích žalované, porovnávaných s částkou životního minima a o příjmech žalované ([částka]), doložených potvrzením. Souběžně také žalobkyně provedla lustraci osoby žalované v jí dostupných registrech, v insolvenčním rejstříku, registru SOLUS, NRKI, a Centrální evidenci exekucí. Z titulu již sjednané úvěrové smlouvy pak byla žalované poskytnuta částka [částka], určená ke konsolidaci jejích starších dluhů a dílem k volnému užití. Žalovaná nicméně z předepsaných splátek splatila toliko [částka] a poté splácet přestala, v důsledku čehož žalobkyně využila svého smluvního oprávnění a k [datum] dosud nesplacené plnění zesplatnila, o čemž žalovanou informovala zvlášť zaslaným dopisem. Naposledy žalobkyně vyzvala žalovanou k dobrovolné úhradě nárokovaného plnění formou tzv. předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k uplatněnému nároku nijak nevyjádřila a k jednání se bez omluvy nedostavila, byť jí byly výzva k vyjádření, spolu se žalobou, i předvolání k jednání doručeny dne [datum] (výzva k vyjádření spolu se žalobou) a [datum] (předvolání k jednání)

3. Soud provedl dokazování, v jehož rámci, ve smyslu § 132 o. s. ř., hodnotil níže uvedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti:

4. Z dokumentu, označeného jako „Smlouva o účelovém úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru č.: [hodnota]“, datovaného [datum] (dále jen „Smlouva č. [hodnota]“), vzal soud za prokázané, že se žalobkyně zavázala žalované poskytnout částku [částka], a to formou platby na bankovní účet č. [hodnota] [Anonymizováno] [Anonymizováno], s určením blíže rozvedeným v příloze č. [hodnota] Smlouvy č. [hodnota]. Čerpané plnění bylo úročeno sazbou ve výši 23,59 % ročně a žalovaná se jej, po navýšení na [částka], zavázala splatit formou celkem [hodnota] měsíčních splátek po [částka]. Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 15. dni v měsíci, počínaje od druhé splátky, kdy splátka prvá byla splatná k poslednímu dni měsíce, v němž mělo dojít k výplatě přislíbeného finančního plnění. V sekci „DŮSLEDKY NESPLÁCENÍ ÚVĚRU“ bylo zakotveno právo žalobkyně zesplatnit celé neuhrazené plnění, mj. pro případy, kdy by žalovaná byť i jednou splátku nesplatila ve lhůtě 3 měsíců od data její splatnosti či by nesplatila 2 a více splátek. V téže sekci také účastnice ve prospěch žalobkyně sjednaly právo nárokovat smluvní pokutu ve výši [částka] za jednu každou splátku nesplacenou k předepsanému datu splatnosti a poplatek [částka] za každý měsíc vymáhání. V samostatné sekci „POJIŠTĚNÍ A DALŠÍ DOPLŇKOVÉ SLUŽBY“ se také žalovaná přihlásila k odebírání služby pojištění způsobilosti splácet předepsané splátky, a to oproti povinnosti platit měsíční pojistné ve výši [částka]. Se shora označenými ujednáními vyslovil zástupce žalobkyně souhlas formou vlastnoručního podpisu, žalovaná (v návaznosti na předchozí kontakty se žalobkyní) formou vložení dřív zaslaného SMS kodu do příslušného webového rozhraní. K textu Smlouvy č. [hodnota] je dále připojen též dokument „PŘÍLOHA č. [hodnota]“, který obsahuje seznam konsolidovaných dluhů žalované, představovaných staršími dluhy žalované přímo u žalobkyně (dvě položky - [částka] + [částka]) a u [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] ([částka] + [částka]), a dále také závazek žalobkyně poskytnout současně žalované též částku [částka], účelově nevázanou. Existenci konsolidovaných dluhů, a výši jejich t. č. nesplacených zůstatků, si žalobkyně ověřila v souběžně vystavené „Úvěrové zprávě“.

5. Žalobkyně v dokumentu, nazvaném „Potvrzení o provedení ověření bonity klienta oddělení řízení rizik“, bez odkazu na zdroje, zaznamenala, že byla žalovaná k [datum] svobodná a bezdětná, žila u rodičů, její měsíční příjem činil [částka], zatímco příjem všech členů její domácnosti dokonce [částka], a to při výdajích domácnosti ve výši [částka]. Dále zde také žalobkyně zaznamenala, že žalovaná t. č. neprocházela Centrální evidencí exekucí, insolvenčním rejstříkem ani rejstříkem SOLUS. Samotnou osobu žalované si také žalobkyně prolustrovala v evidencích vedených Ministerstvem vnitra ČR. Takto provedený postup, vč. odkazu na užívání interního skoringového modelu využívajícího mj. i data Českého statistického úřadu, žalobkyně popsala v dokumentu označeném jako „Posouzení úvěruschopnosti klienta“, představujícím popis její interní metodiky.

6. Společnost [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] písemnou zprávou z [datum] potvrdila, že žalovanou vede jako „majitelku“ účtu č. [č. účtu]. V předloženém výpisu z tohoto bankovního účtu lze zaznamenat jednak to, že k [datum] činil zůstatek na tomto účtu [částka], a současně též mj. i příchozí platbu ve výši [částka] (od společnosti [jméno FO] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], z [datum]) a ve výši [částka] (od žalobkyně, [datum]). Potvrzení o plnění, vyplaceném jí dne [datum], žalovaná poskytla též žalobkyni, jako printscreen aplikace internetového bankovnictví (transakce „MZDY“).

7. Přehled vyplacených plnění žalobkyně vymezila v dokumentu „OPIS VÝPISU PROPLACENÍ SMLOUVY [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kde označila, že vyplatila plnění ve výši [částka], [částka] a [částka].

8. Přehled splaceného plnění žalobkyně evidovala v dokumentu „Výpis čerpání, splátek a úhrad“, kde zaznamenala, že žalovaná z poskytnutého plnění splatila celkem [částka], přičemž poslední úhradu provedla [datum].

9. O zesplatnění t. č. nesplaceného plnění žalovanou žalobkyně informovala dopisem ze [datum], který, dle předložené fotokopie poštovního podacího archu, k poštovní přepravě podala dne [datum].

10. Dokumentem, označeným jako „Předžalobní výzva k plnění“, datovaným k [datum], zástupce žalobkyně žalovanou, pod sankcí případného soudního vymáhání, vyzval, aby nárokované plnění splatila do [datum]. Dle předložené fotokopie poštovního podacího archu byl shora označený dokument k poštovní přepravě podán dne [datum].

11. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, ve znění účinném k datu podpisu Smlouvy č. [hodnota] (dále jen „o. z.“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

18. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. (1) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu podpisu Smlouvy č. [hodnota] (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

21. Podle § 3 odst. 2 písm. a) z. s. ú. se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru.

22. Podle § 75 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

23. Podle § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

24. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Výše zákonného úroku z prodlení je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

26. Při právním hodnocení projednávané věci vyšel soud z povahy práv a povinností, utvářejících v souhrnu obsah závazku, sjednaného mezi účastnicemi oproti podpisu Smlouvy č. [hodnota] (realizovaného, ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., v chráněném a individualizovaném prostředí, v návaznosti na již dřív sjednané závazky). Obsahem předmětného závazku byl především příslib žalobkyně poskytnout, oproti podpisu Smlouvy č. [hodnota], úročené finanční plnění (dílem účelově vázané na konsolidaci a dílem určené k volnému užití) a akcesoricky (v přímé návaznosti na korespondující povinnost toto poskytnuté plnění splácet), ve smyslu § 1727 o. z., též pojistné služby. Této povinnosti žalobkyně korespondovala povinnost žalované splatit poskytnuté plnění, navýšené o úročení i o případné navazující poplatky. Předmětný závazek tak soud, s přihlédnutím k jeho obsahu (zejména příslibu vyplatit úročené finanční plnění) právně kvalifikoval jako úvěr, ve smyslu § 2395 o. z. (převažující měrou účelově vázaný), doplněný o akcesorický závazek z pojištění, ve smyslu § 2758 odst. 1 o. z. S ohledem na postavení smluvních stran měl sjednaný úvěr též charakter úvěru spotřebitelského, ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú, upraveného nad rámec obecné právní úpravy též speciálním právním předpisem. V tomto směru vzal soud v úvahu, že žalobkyně předmětný závazek sjednala v rámci své podnikatelské činnosti, jako poskytovatel, ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) z. s. ú., a žalovaná naopak jako spotřebitel, ve smyslu § 419 o. z., tedy mimo rámec podnikatelské činnosti.

27. S ohledem na právní povahu sjednaného úvěru tak žalobkyni v průběhu kontraktačního procesu, předcházejícího sjednání závazku ze Smlouvy č. [hodnota], ve smyslu § 86 odst. 1 a odst. 2 z. s. ú., vznikla povinnost posoudit tzv. úvěruschopnost žalované. Splnění uvedené, svojí povahou předsmluvní, povinnosti představovalo nezbytnou podmínku poskytnutí spotřebitelského úvěru, přičemž její nesplnění příslušná právní úprava, ve smyslu § 87 odst. 1 z. s.ú., sankcionuje neplatností. Charakter takto stanovené povinnosti totiž svým významem přesahuje rovinu dvoustranného soukromoprávního poměru a jako takový odráží i veřejný zájem na zajištění společensky akceptovatelné výměny majetkových hodnot tak, aby tato ve svém důsledku nezatěžovala veřejné sociální systémy. Přeneseně řečeno tedy povinnost zkoumat tzv. úvěruschopnost přispívá k udržování veřejné pořádku, neboť: „předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve“ (citace viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018).

28. Současně též nelze pominout, že institut zkoumání tzv. úvěruschopnosti představuje jeden z dílčích prostředků ochrany spotřebitele před tzv. zneužívajícími klauzulemi, tedy prostředek, jehož účelem je narovnání spotřebitelských vztahů v rámci jednotného trhu celé Evropské unie. Ve smyslu závazného eurokonformního výkladu, představeného Soudním dvorem Evropské unie, jsou proto soudy povinny existenci kterékoli tzv. zneužívající klauzule ve spotřebitelské smlouvě zohlednit bez dalšího a z úřední povinnosti (viz zejména rozhodnutí Evropského soudního dvora ze dne 4. 6. 2009, ve věci Pannon GSM Zrt. v. Erzsébet Sustikné Győrfi, zn. C-243/08). V této souvislosti také vzal soud dále v úvahu, že právě shora citované § 86 a 87 z. s. ú. jsou výsledkem transpozice norem unijního práva, konkrétně Směrnice EP a Rady 2008/48/ES z 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Tato ustanovení pak již byla ze strany Soudního dvora Evropské unie podrobena tzv. eurokonformnímu výkladu. Ve prospěch závěru, že v rámci soudních řízení je třeba otázku náležitého zkoumání tzv. úvěruschopnosti posuzovat z úřední povinnosti (viz závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci „OPR-Finance“ C-679/18 ze dne 5. 3. 2020), a tedy pod sankcí absolutní neplatnosti, ve smyslu § 588 o. z. V této souvislosti lze též, nad rámec již uvedeného, odkázat na závěry Ústavního soudu ČR, dle nichž představuje soudní přezkum řádného posouzení tzv. úvěruschopnosti ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru nezbytnou součást práva úvěrovaného-spotřebitele na soudní ochranu, zaručenou čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (viz nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019).

29. Odraz shora uvedených závěrů soudní praxe již také zákonodárce dodatečně reflektoval v rámci novely § 87 z. s. ú. provedené zákonem č. 96/2022 Sb., účinné k 29. 5. 2022, neboť zde výslovně stanovil, že absence zjišťování tzv. úvěruschopnosti vyvolává neplatnost sjednaného spotřebitelského úvěru, k níž jsou soudy povinny přihlížet i bez návrhu. Z povahy věci tak jde, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní.

30. V návaznosti na učiněná skutková zjištění nicméně soud konstatuje, že žalobkyně tzv. úvěruschopnost žalované s odpovídající mírou pečlivosti, v rozporu s § 75 z. s. ú. ve spojení s § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú., nezkoumala a nevyhodnotila případná rizika. Předně, a tuto skutečnost soud považuje za klíčovou, si žalobkyně z objektivních zdrojů vůbec neověřila výši ani pravidelnost žalovanou udávaných příjmů. V tomto směru soud nepominul, že, dle doloženého výpisu z bankovního účtu, žalovaná měsíčně pobírala okolo [částka] měsíčně, ačkoli v žádosti o poskytnutí finančního plnění uvedla částku [částka], což však dále nijak nedoložila. Nadto také žalovaná ve vztahu k podané žádosti vůbec nespecifikovala, jakou povahu její příjem má (např. zde jde o pracovní poměr, brigádu apod.) a zda jej má zaručený alespoň dobu, po kterou byly předepsány splátky poskytnutého plnění (ač šlo t. č. o dívku věku 21 let). Obdobně, ba dokonce ještě nedůsledněji, si navíc žalobkyně ověřovala výši výdajů žalované (byť i pravidelných či alespoň obvyklých). V tomto směru se žalobkyně „spolehla“ v podstatě pouze na sdělení samotné žalované a na následně provedené vyhodnocení interního skoringového programu. Byť i jen v případě, pokud by si žalobkyně vyžádala výpis z bankovního účtu žalované (na který ostatně vyplatila část úvěrovaných prostředků), mohla se přesvědčit, že žalovaná k začátku měsíce srpna roku 2022 na svém bankovním účtu hospodařila dokonce se záporným zůstatkem. Bylo tudíž zjevné, že žalovaná měsíčně nebyla schopna hospodařit ani tak, aby jí na konci měsíce zůstávala alespoň částka odpovídající předepsané splátce. S tím, že tento nedostatek je třeba hodnotit jako o to závažnější, že žalovaná o poskytnutí prostředků požádala za účelem konsolidace svých starších dluhů, tedy za situace, kdy nebyla schopna své starší dluhy splácet, a poskytnutí plnění ze Smlouvy č. [hodnota] tak lze považovat jen za proces pomyslného „vytloukání klínu klínem“. Ostatně, i tak, navzdory provedené konsolidaci, měla na splátky poskytnutého plnění „padnout“ více než polovina zjištěných příjmů žalované (cca [částka] ze [částka]). Co se týče samotného využití skoringového modelu, takový postup soud v principu považuje za vhodný, za podmínek projednávané věci nicméně devalvovaný v důsledku té skutečnosti, že žalobkyně pro aplikaci takového skoringového modelu neopatřila (vyjma výše měsíčního příjmu žalované v měsíci srpnu 2022 a výše tehdejších dluhů žalované) žádná individualizovaná data, jež by mohl skoringový model zpracovávat. Sama skutečnost, že žalovaná předepsané plnění dočasně splácela, pak nemá ve vztahu k vadnému přezkumu tzv. úvěruschopnosti relevanci a nemůže vadný postup žalobkyně dodatečně ospravedlnit a ani legalizovat (shodně viz např. závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie zn. C-755/22 ze dne 11. 1. 2024, ve věci „Nárokuj s. r. o. vs. EC Financial Services, a. s.) .

31. Za daného stavu věci tedy lze uzavřít, že žalobkyně nedostála své povinnosti přezkoumat tzv. úvěruschopnost žalované s náležitou péčí, ve smyslu § 75 z. s. ú., a závazek ze spotřebitelského úvěru (vč. akcesoricky sjednaného pojištění), založeného ze Smlouvy č. [hodnota], soud kvalifikoval jako absolutně neplatný, ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú. Konkrétně pro porušení zákona (o spotřebitelském úvěru) a související zjevné narušení veřejného pořádku. Přičemž „zjevnost“ narušení veřejného pořádku, ve smyslu jeho jednoznačnosti a nepochybnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 ICdo 36/2020 ze dne 10. 6. 2020, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 104/2020 civ.), je zde dána především s ohledem na nedbalý přístup žalobkyně která, ač měla či alespoň mohla mít povědomí o rizikovosti provedené transakce, poskytl spotřebitelský úvěr bez vyhodnocení všech rizik. Závazek ze Smlouvy č. [hodnota], z úřední povinnosti prohlášený za neplatný, tak pozbyl právních účinků od samého počátku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4635/2007 ze dne 29. 10. 2008), a plnění poskytnutá z jeho titulu tedy bylo na místě právně kvalifikovat toliko jako tzv. kvazi závazek z bezdůvodného obohacení, ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Z titulu bezdůvodného obohacení, jež dosud bylo splaceno toliko z části, proto soud uplatněný nárok, ve smyslu § 2993 o. z., akceptoval jako důvodný co do částky [částka], odpovídající částce nesplacené jistiny ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [částka]).

32. Splatnost částky nesplacené jistiny soud, ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., stanovil formou měsíčních splátek po [částka], ve smyslu § 160 odst. 1 o. z. Při určení povahy splácení i výše jednotlivých splátek vzal soud v úvahu, že vzhledem ke zjištěným majetkovým poměrům žalované tato není schopna částku [částka] vyplatit jednorázově, ani v případné delší pariční lhůtě (i se zohledněním souběžně uložené povinnosti nahradit též náklady řízení). Proto soud, v návaznosti na údaje o poslední reálně zjištěné výši měsíčních příjmů žalované (cca [částka]), výši jednotlivých splátek určil tak, aby jedna měsíční splátka odpovídala cca jedné třetině posledního zjištěného příjmu žalované.

33. Co se týče otázky prodlení s úhradou částky bezdůvodného obohacení, je třeba odkázat na shora citovaný § 87 odst. 1 z. s. ú. Ten, oproti obecné úpravě splatnosti plnění z bezdůvodného obohacení (splatného k výzvě ochuzeného, ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z.), stran splacení jistiny z absolutně neplatného spotřebitelského úvěru, poskytnutého bez náležitého přezkumu tzv. úvěruschopnosti, konstruuje stav, kdy se toto plnění stává splatným až na základě rozhodnutí soudu, v jím stanovené přiměřené lhůtě, případně ve lhůtě dodatečně dojednané přímo účastníky. Do prodlení s plněním na částku poskytnuté jistiny, ve smyslu § 1968 o. z., se tak osoba, jíž byla jistina absolutně neplatného spotřebitelského úvěru vyplacena, může dostat nejprve k okamžiku, kdy uplyne soudem stanovená, případně účastníky sjednaná dodatečná lhůta (obdobně viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022). S přihlédnutím k popsanému závěru tedy lze konstatovat, že se žalovaný za podmínek projednávané věci dosud, ve smyslu § 1968 o. z., neocitl v prodlení, a žalobkyni tedy ani, ve smyslu § 1970 o. z., platně nevznikl nárok na zákonný úrok z prodlení (vč. zákonného úroku kapitalizovaného), který proto soud, v rámci výroku II. tohoto rozsudku, zamítl.

34. Zbytek uplatněného nároku, zahrnujícího (i.) veškeré smluvní úročení, vč. smluvního úročení kapitalizovaného a (ii.) částku [částka], o níž uplatněný nárok ([částka]) převyšoval částku nesplacené jistiny, soud, totožně jako nárok na zákonný úrok z prodlení, v rámci výroku II. tohoto rozsudku zamítl, neboť nárok na tato plnění měl být založen ujednáními ze závazku založeného ujednáními ze Smlouvy č. [hodnota], který však, jak bylo rozvedeno výše, jakožto absolutně neplatné právní jednání od samého počátku nevyvolával zamýšlené právní účinky.

35. O nákladech řízení rozhodl soud s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která žalovaného v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. před podáním žaloby vyzvala k dobrovolnému plnění, přiznal právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Rozsah procesního úspěchu žalobkyně byl určen jako rozdíl jejího procesního úspěchu (66 %) a procesního úspěchu žalované (34%), tj. 32 %, a to i se zohledněním příslušenství nárokované pohledávky (obdobně viz např. usnesení Nejvyššího soudu 23 Cdo 2585/2015 ze dne 3. 12. 2015), jež soud pro účely výpočtu procesního úspěchu účastníků kapitalizoval k datu vyhlášení rozsudku Při určení procesního úspěchu žalobkyně soud vycházel ze závěru, že bylo žalobkyni přiznáno právo na zaplacení částky [částka]. Naopak, žalobkyně s uplatněným nárokem neuspěla co do nároku na částku [částka], kapitalizovaný smluvní úrok ([částka]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ([částka]), nekapitalizovaný úrok (kap. k datu vyhlášení částkou [částka]) a nekapitalizovaný zákonný úroku z prodlení (kap. k datu vyhlášení částkou [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [částka]). Tarifní hodnotu jednoho úkonu právní služby, uskutečněného v projednávané věci, soud určil s odkazem na bod 6 § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), částkou [částka]. Náhrada nákladů žalobkyně pak v konkrétním případě zahrnuje dílčí náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dílčí náhradu za odměnu jejího zástupce. S tím, že odměna zástupce žalobkyně sestává z (i.) odměny za 4 úkony právní služby, ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast na jednom soudním jednání), 4 x [částka], (ii.) paušální náhrady 4 x [částka] za jeden každý úkon právní služby, ve smyslu § 13 odst. 4 a. t., (iii.) náhrady za promeškaný čas, dle § 14 odst. 3 a. t. 4 x [částka], související s cestou zástupce žalobkyně z místa jeho sídla v [Anonymizováno] k soudnímu jednání do [adresa] a zpět (vždy po 2 půlhodinách na jednu cestu), v délce 2 x cca [Anonymizováno] km (při udávaném trvání cca 50 minut až 1 hodina), (iv.) cestovného za 1 cestu v délce 2 x cca [Anonymizováno] km ([částka]), jíž zástupce žalobkyně uskutečnil z místa jeho sídla v Praze k soudnímu jednání do [adresa] a zpět, kdy tato cesta byla provedena osobním automobilem RZ [SPZ], tov zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno], s udávanou kombinovanou spotřebou motorové nafty [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] l na 100 km (dne [datum] při nákladech amortizace [částka] za 1 km a při normované ceně motorové nafty ve výši [částka] za 1 l, ve smyslu t. č. účinné vyhlášky č. 398/2023 Sb.), to vše navýšeno o náhradu za DPH ve výši 21 %, celkem o [částka], jejíž je zástupce žalobkyně plátcem, ve smyslu § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. Po zohlednění míry procesního úspěchu žalobkyně v řízení tak výše přiznané náhrady činí [částka].

36. Lhůtu k plnění náhrady nákladů řízení soud určil s odkazem na § 160 odst. 1 o. s. ř. jako zákonnou - třídenní. Náhradu nákladů řízení je žalovaná, ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř., povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení