10 C 36/2024 - 68

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 67 500 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované úhrady 67 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,25 % ročně z částky 67 500 Kč od 19. 10. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1 Žalobce se domáhal zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalobu odůvodnil tím, že v řízení vystupuje jako otec nezletilého dítě s tím, že matka dne 7. 8. 2018 podala návrh na úpravu péče o dítě a návrh na předběžné opatření. Usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 14. 8. 2018, č. j. 39 Nc 53/2018-15, bylo rozhodnuto, že návrh matky doručený soudu dne 6. 8. 2018 na vydání předběžného opatření se zamítá. Usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne 20. 9. 2018, č. j. 39 Nc 53/2018-109, bylo rozhodnuto, že matka je povinna strpět styk otce s nezletilým. Dne 13. 11. 2018 proběhlo jednání ve věci péče o nezletilého syna. Řízení skončilo dne 28. 2, 2023, kdy žalobci bylo doručeno usnesení Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne 1. 2. 2023, č. j. 70 Co 292/2023, kterým soud vzal na vědomí zpětvzetí odvolání matky. Řízení trvalo 4 a roku, tedy od 6. 8. 2018 do 28. 2. 2023. Žalobce poukazuje na to, že v období od 7. 3. 2020 do 13. 12. 2021 neproběhlo žádné ústní jednání, v té době byl zadán znalecký posudek, kdy žalobce přijel ke znalcům a ti ho poslali pryč, protože nebyli připraveni na znalecký posudek. Další průtah spatřuje v období od 27. 5. 2022, kdy soud vydal rozsudek, do okamžiku rozhodnutí odvolacího soudu, který rozhodl ve věci až po půl roce. Požaduje zadostiučinění v penězích, kdy za každý rok požaduje částku 15 000 Kč. Nárok u žalované uplatnil dne 18. 4. 2023 2 Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne 1. 3. 2024. Žalovaná uvedla, že žalobce uplatnil nárok u žalované dne 19. 4. 2023. Opatrovnické řízení trvalo 4 roky a 6 měsíců. Opatrovnickému soudu nelze vyčíst žádné průtahy. Řízení bylo abnormálně složité. V meritu věci rozhodl soud I. stupně jednou a odvolací soud také jednou. Nicméně soud I. stupně rozhodoval mnohokrát o návrhu na nařízení předběžného opatření a dalších procesních věcech. Téměř do každého rozhodnutí soudu I. stupně bylo podáno odvolání. O ústavních stížnostech otce a babičky nezletilého musel dvakrát rozhodovat i Ústavní soud. Ohledně návrhu o svěření nezletilého syna do péče a na úpravu styku byl zadán a vypracován znalecký posudek, bylo zadáno i doplnění znaleckého posudku. Žalobce se na délce řízení podílel nadměrnou procesní aktivitou, která místy paralyzovala smysluplnou činnost opatrovnického soudu. Procesní aktivitu žalobce lze minimálně zčásti hodnotit jako podávání dysfunkčních návrhů, jak měl na mysli Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 8. 6. 2004, sp. zn. I. ÚS 315/03, kde je uvedeno, že „Dysfunkční návrhy, jakkoli mohou být samy o osobě z hlediska litery zákona i deklarovaného účelu oprávněné, mohou naplnění sledovaného cíle bránit. Např. jsou-li podávány bez ohledu na celkovou procesní situaci a jsou-li podávány na základě interpretace provedené v izolovaném kontextu jednoho ustanovení. Funkce žádného systému není imunní vůči rizikům plynoucím ze vstupních podnětů, které nerespektují jeho celkovou konstrukci. Tento závěr platí i pro občanský soudní řád, jehož účelem je chránit práva subjektů civilního řízení“. Význam řízení pro žalobce je typově vyšší, nicméně je snižován zarputilostí obou rodičů a antagonistickými vztahy mezi nimi, což se v řízení projevilo i tím, že soud předběžným opatřením uložil otci a matce povinnost absolvovat rodinnou terapii v Poradně pro rodinu [adresa]. Celkovou délku řízení lze tedy hodnotit jako přiměřenou. Z opatrovnického spisu je zřejmé, že zásadní podíl na celém průběhu řízení měl zejména antagonistický vztah mezi žadatelem a matkou. 3 Ze shodných tvrzení stran účastníků má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 18. 4. 2023. 4 Ze spisu vedeného Okresním soudem v [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] (původně sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]) soud zjistil následující: Dne 8. 8. 2018 matka podala návrh na úpravu péče a výživy k nezletilému synovi a návrh na předběžné opatření. Dne 14. 8. 2018 soud vydal usnesení, kterým jmenoval Statutární město [adresa] opatrovníkem nezletilého. Dne 14. 8. 2018 soud usnesením zamítl návrh matky na vydání předběžného opatření. Dne 13. 9. 2018 otec podal návrh na vydání předběžného opatření o úpravě styku k nezletilému synovi. Dne 18. 9. 2018 bylo soudu doručeno vyjádření matky k návrhu otce. Dne 20. 9. 2018 soud usnesením ustanovil Statutární město [adresa] nezletilému jako opatrovníka k zastupování v řízení. Dne 20. 9. 2018 soud usnesením přibral do řízení spolek [právnická osoba]. Dne 20. 9. 2018 soud rozhodl o předběžném opatření, kterým nařídil matce povinnost strpět styk otce s nezletilým každý týden ve středu od 15:00 hodin do 16:00 hodin za přítomnosti matky a za asistence pracovníka [právnická osoba]. Dne 4. 10. 2018 bylo soudu doručeno vyjádření otce. Dne 9. 11. 2018 opatrovník nezletilého podal zprávu k jednání nařízeného na den 13. 11. 2018, zpráva obsahuje i zprávu od spolku [právnická osoba] ze dne 7. 11. 2018. Dne 13. 11. 2018 se konalo soudní jednání, které bylo odročeno za účelem mediace rodičů na 17. 1. 2019. Dne 16. 11. 2018 otec podal návrh na vydání předběžného opatření o úpravě styku s nezletilým. Dne 21. 11. 2018 bylo soudu doručeno vyjádření matky a opatrovníka k návrhu otce. Dne 23. 11. 2018 soud usnesením zamítnul návrh otce na předběžné opatření. Dne 29. 11. 2018 bylo soudu doručeno odvolání otce proti usnesení o zamítnutí předběžného opatření ze dne 23. 11. 2018. Dne 7. 12. 2018 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 6. 12. 2018 bylo soudu doručeno vyjádření matky k odvolání otce, které bylo odvolacímu soudu doposláno dne 10. 12. 2018. Dne 13. 12. 2018 odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně. Dne 19. 12. 2018 podala sestra otce (dále jen „teta“) a jeho matka (dále jen „babička“) nové návrhy na úpravu styku s nezletilým. Dne 8. 1. 2019 soud vyzval tetu a babičku k odstranění vad neúplného podání, a to ve lhůtě 14 dnů od doručení výzev. Dne 17. 1. 2019 se konalo soudní jednání, na kterém byla vyslechnuta matka nezletilého a otec nezletilého, které bylo následně odročeno za účelem dovyslechnutí otce na den 5. 3. 2019. Dne 18. 1. 2019 byl emailem bez zaručeného elektronického podpisu soudu doručen návrh otce na vydání předběžného opatření. Dne 21. 1. 2019 podal otec prostřednictvím svého právního zástupce totožný návrh na vydání předběžného opatření. Dne 17. 1. 2019 došlo soudu doplnění návrhu tety a babičky. Dne 21. 1. 2019 soud usnesením jmenoval nezletilému opatrovníka Statutární město [adresa] k zastupování v řízení o úpravu styku s prarodičem a tetou. Dne 23. 1. 2019 bylo soudu doručeno vyjádření matky a důkazní návrh matky. Dne 24. 1. 2019 bylo soudu doručeno sdělení spolku [právnická osoba]. Dne 25. 1. 2019 soud usnesením zamítl návrh otce na změnu předběžného opatření ze dne 18. 1. 2019, doplněného dne 21. 1. 2019. Dne 31. 1. 2019 babička a teta podaly návrhy na vydání předběžného opatření o úpravu styku. Dne 4. 2. 2019 soudu následně doručily vyjádření ke svým návrhům. Dne 4. 2. 2019 bylo soudu doručeno vyjádření otce k návrhům babičky a tety. Dne 4. 2. 2019 podal otec odvolání proti zamítnutí předběžného opatření ze dne 25. 1. 2019. Dne 5. 2.2019 bylo soudu doručeno vyjádření matky a opatrovníka k návrhům babičky a tety. Dne 7. 2. 2019 soud usnesením zamítl návrh babičky a návrh tety na vydání předběžného opatření o styku s nezletilým. Dne 14. 2. 2019 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním otce proti předběžnému opatření ze dne 25. 1. 2019. Dne 20. 2. 2019 odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně o zamítnutí návrh otce na změnu předběžného opatření. Dne 22. 2. 2019 otec podal návrh na vydání předběžného opatření o úpravě styku s nezletilým. Dne 22. 2. 2019 bylo soudu doručeno odvolání babičky proti usnesení soud I. stupně. Dne 22. 2. 2019 bylo soudu doručeno odvolání tety proti usnesení soudu I. stupně. Dne 28. 2. 2019 soud řízení o návrhu otce na předběžné opatření zastavil pro litispendenci. Dne 4. 3. 2019 bylo z důvodu nemoci soudkyně jednání nařízené na 5. 3. 2018 odročeno na neurčito. Dne 5. 3. 2019 bylo soudu doručeno odvolání otce proti usnesení o zastavení řízení o předběžném opatření z důvodu litispendence. Dne 15. 3. 2019 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním babičky, s odvoláním tety a s odvoláním otce. Dne 22. 3. 2019 odvolací soud potvrdil usnesení ve vztahu k babičce a usnesení ve vztahu k tetě a usnesení o zastavení řízení ve vztahu k otci zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 1. 4. 2019 byla soudu doručena zpráva spolku [právnická osoba]. Dne 2. 4 .2019 bylo soudu doručeno vyjádření matky. Usnesením ze dne 3. 4. 2019 soud zahájil řízení o úpravě styku rodiče s dítětem a o předběžném opatření o péči o dítě, stejného dne pro toto řízení nezletilému jmenoval opatrovníka a stejného dne soud usnesením zamítl návrh otce na vydání předběžného opatření ze dne 22. 2. 2019. Dne 3.4.2019 soud předběžným opatřením uložil oběma rodičům povinnost absolvovat rodinnou terapii v [Anonymizováno] [adresa], a to po dobu 3 měsíců od zahájení uvedené terapie. Dne 24. 4. 2019 otec podal proti oběma usnesením odvolání. Dne 9. 5. 2019 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláními otce. Dne 16. 5. 2019 odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně o zamítnutí návrhu na další předběžné opatření a odmítl usnesení o nařízení rodinné terapie. Matka dne 19. 6. 2019 sdělila soudu, že bezprostředně po nařízení rodinné terapie soudem se spojila s [Anonymizováno] [adresa], aby sjednala termín terapie. Bylo jí sděleno, že otec se zatím s Poradnou nespojil. Ta jí dále sdělila, že v případě, kdy o terapii projeví zájem jen jeden z rodičů, poradna termín nesjedná. Dne 20. 6. 2019 [právnická osoba] – Poradna pro rodinu [adresa] soudu sdělilo, že ze strany otce nedošlo ke kontaktu, vypršela stanovená 2měsíční lhůta pro zahájení procesu jednání a nařízené terapii. Spolupráce tak nebyla navázána. Dne 28. 6. 2019 [Anonymizováno] [Anonymizováno] soudu sdělila, že nařízené asistované styky nebyly realizovány pro nespolupráci otce, který s organizací [právnická osoba] přerušil spolupráci od 27. 3. 2019 do 15. 5. 2019. Poté již došlo k obnovení asistovaných kontaktů. Dne 28. 6. 2019 bylo soudu doručeno sdělení skutečností od Magistrátu na žádost soudu. Dne 25. 6. 2019 bylo soudu doručeno sdělení otce k dotazu soudu. Dne 16. 7. 2019 bylo soudu doručeno sdělení matky. Dne 24. 7. 2019 bylo soudu doručeno sdělení otce, ve kterém uvedl, že soudem uloženou terapii dosud nezapočal a ani v nejbližší době nezapočne, protože podle přípisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] ze dne 16. 7. 2019, není možné s určitostí stanovit, kdy bude rodinná terapie nařízena. Dne 15. 8. 2019 Finanční úřad poskytl soudu informace z daňového řízení otce. Dne 29. 8. 2019 úřad práce zaslal soudu informace o matce a otci. Dne 6. 9. 2019 spolek [právnická osoba] zaslal informace soudu. Dne 20. 9 .2019 Magistrát podal zprávu k jednání na den 25. 9. 2019. Dne 25. 9. 2019 se konalo další jednání, kde se prováděly listinné důkazy, byl vyslechnut svědek a bylo pokračováno ve výslechu otce, který byl z časových důvodů přerušen, jednání bylo odročeno na 15. 11. 2019. Dne 26. 9. 2019 otec podal návrh na vydání předběžného opatření o úpravě styku s nezletilým. Dne 2. 10. 2019 bylo soudu doručeno vyjádření matky k návrhu otce. Dne 3. 10. 2019 soud vydal předběžné opatření, kterým upravil styk otce s nezletilým. Dne 16. 10. 2019 bylo soudu doručeno odvolání otce proti usnesení ze dne 3. 10. 2019. Dne 16. 10. 2019 byl soudu doručen návrh babičky na vydání předběžného opatření o úpravě styku. Dne 17. 10. 2019 soud vyzval babičku ke složení jistotu za podané předběžné opatření. Dne 21. 10. 2019 bylo soudu doručeno vyjádření matky k návrhu babičky. Dne 21. 10. 2019 bylo soudu doručeno vyjádření tety k návrhu babičky. Dne 21. 10. 2019 bylo soudu doručeno vyjádření spolku [právnická osoba] k návrhu babičky. Dne 23. 10. 2019 soud zamítl návrh babičky na nařízení předběžného opatření. Dne 30. 10. 2019 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním otce. Dne 31. 10. 2019 odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne 3. 10. 2019. Dne 31. 10. 2019 bylo soudu doručeno odvolání babičky. Dne 6. 11. 2019 bylo soudu doručeno vyjádření matky k odvolání babičky. Dne 7. 11. 2019 došly soudu zprávy z Okresní správy sociálního zabezpečení. Dne 14. 11. 2019 soud rozhodl o nákladech za poskytnutí zprávy o zdravotním stavu otce. Dne 15. 11. 2019 se konalo další jednání, kde byly provedeny listinné důkazy, byla vyslechnuta babička a teta, jednání pak bylo odročeno na 17. 1. 2020. Dne 20. 11. 2019 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním babičky proti usnesení ze dne 23. 10. 2019. Dne 27. 11. 2019 odvolací soud potvrdil usnesení ve vztahu k babičce. Dne 9. 12. 2019 Česká správa sociálního zabezpečení podala soudu zprávu o otci. Dne 15. 1. 2020 soud vrátil složenou jistotu babičce. Dne 8. 1. 2020 otec podal ústavní stížnost. Dne 15. 1. 2020 babička podala ústavní stížnost. Dne 17. 1. 2020 se konalo další jednání, kde byl vyslechnuti otec a matka a jednání bylo odročeno za účelem nařízení znaleckého posudku a za účelem dokončení výslechu matky a tety. Dne 23. 1. 2020 Středisko sociální prevence zasílá soudu zprávu o průběhu spolupráce s matkou a otcem. Dne 17. 2. 2020 soud vrátit otci složenou jistotu za předběžné opatření. Dne 17. 2. 2020 soud ustanovil k vypracování znaleckého posudku [právnická osoba] [podezřelý výraz]. [adresa], a to ve lhůtě 4 měsíce. Dne 18. 2. 2020 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost otce. Dne 5. 3. 2020 se konalo další jednání, kde byla dovyslechnuta matka a teta a jednání bylo odročeno na neurčito za účelem vyčkání zpracování znaleckého posudku. Dne 13. 3. 2020 otec podal návrh na vydání předběžné opatření k úpravě styku s nezletilým. Stejného dne soud vyzval otce ke složení jistoty za předběžné opatření. Dne 16. 3. 2020 bylo soudu doručeno vyjádření spolku [právnická osoba] k návrhu otce. Dne 16. 3. 2020 bylo soudu doručeno vyjádření matky k návrhu otce. Dne 20. 3. 2020 soud usnesením upravil styk otce s nezletilým, a to po dobu trvání nouzového stavu v ČR z důvodu pandemie coronaviru. Dne 25. 3. 2020 bylo soudu doručeno odvolání otce proti usnesení ze dne 20. 3. 2020. Dne 29. 3. 2020 [právnická osoba] soudu sdělil, že z důvodu situace s koronavirem nejsou schopni nyní zpracovat znalecký posudek ve stanové lhůtě. Dne 31. 3. 2020 Ústavní soud odmítl ústavní stížnost babičky. Dne 9. 4. 2020 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním otce proti předběžnému opatření ze dne 20. 3. 2020. Dne 6. 4 .2020 byl soudu doručen návrh otce na vyloučení opatrovníka nezletilého. Dne 16. 4. 2020 odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne 20. 3. 2020. Dne 20. 4. 2020 se k návrhu na vyloučení opatrovníka vyjádřili opatrovník nezletilého a matka. Dne 4. 5. 2020 soud zamítl návrh otce na vyloučení opatrovníka. Dne 20. 5. 2020 otec podal návrh na vydání předběžného opatření k úpravě styku s nezletilým. Dne 25. 5. 2020 se k návrhu otce vyjádřila matka a dne 26. 5. 2020 [právnická osoba]. Dne 27. 5. 2020 soud předběžným opatřením změnil úpravu styku s nezletilým. Dne 1. 6. 2020 soud vydal opravné usnesení k usnesení ze dne 27. 5. 2020. Dne 10. 6. 2020 otec podal odvolání proti usnesení ze dne 27. 5. 2020. Dne 26. 6. 2020 byl soudu doručen návrh matky na změnu předběžného opatření. Dne 29. 6. 2020 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním otce proti předběžnému opatření ze dne 27. 5. 2020. Dne 1. 7. 2020 odvolací soud změnil předběžné opatření ze dne 27. 5. 2020. Dne 3. 7. 2020 soud I. stupně řízení o návrhu matky zastavil pro litispendenci. Dne 29. 6. 2020 byl soudu doručen návrh matky na změnu předběžného opatření ze dne 27. 5. 2020. Dne 3. 7. 2020 došlo soudu vyjádření otce k návrhu matky ze dne 25. 6. 2020. Dne 3. 7. 2020 soud zastavil řízení o návrhu matky ze dne 29. 6. 2020 pro litispendenci. Dne 15. 7. 2020 zaslal otec soudu rozsáhlé podání nazvané Čestné prohlášení. Dne 3. 8. 2020 byl soudu doručen návrh matky na změnu předběžného opatření ze dne 1. 7. 2020. Dne 10. 8. 2020 soud návrh matky zamítl. Dne 11. 8. 2020 soud vrátil otci složené jistoty za předběžná opatření. Dne 18. 8. 2020 bylo soudu doručeno odvolání matky proti zamítnutí návrhu na změnu předběžného opatření ze dne 10. 8. 2020. Dne 20. 8. 2020 bylo soudu doručeno sdělení otce k odvolání matky. Dne 2. 9. 2020 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním matky. Dne 7. 9. 2020 znalecký ústav požádal o prodloužení termínu k vypracování posudku. Dne 9. 9. 2020 odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne 10. 8. 2020. Dne 19. 10. 2020 otec podal návrh na vydání předběžného opatření o úpravě styku s nezletilým. Dne 26. 10. 2020 soud návrh otce zamítl. Dne 2. 11. 2020 otec podal odvolání proti usnesení ze dne 26. 10. 2020. Dne 10. 11. 2020 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním otce. Dne 16. 11. 2020 odvolací soud změnil usnesení o předběžném opatření ze dne 26. 10. 2020. Dne 5. 3. 2021 soudkyně urgovala podání znaleckého posudku. Dne 25. 3. 2021 otec podal návrh na vydání předběžného opatření k úpravě styku s nezletilým. Dne 28. 3. 2021 požádal [právnická osoba] o přibrání konzultanta ke zpracování znaleckého posudku. Dne 1. 4. 2021 soud zamítl návrh otce. Dne 1. 4. 2021 došlo ke změně soudce vyřizující věc. Dne 16. 4. 2021 bylo soudu doručeno odvolání otce proti usnesení soudu ze dne 1. 4. 2021. Dne 21. 4. 2021 soud udělil souhlas k přibrání konzultanta. Dne 26. 4. 2021 přišlo vyjádření matky k odvolání otce. Dne 4. 5. 2021 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 11. 5. 2021 odvolací soud zrušil usnesení soudu I. stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Dne 28. 5. 2021 soud nařídil nové předběžné opatření. Dne 3. 6. 2021 bylo soudu doručeno odvolání otce proti usnesení soudu ze dne 28. 5. 2021. Dne 11. 6. 2021 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním otce. Dne 15. 6. 2021 odvolací soud změnil předběžné opatření ze dne 28. 5. 2021. Dne 15. 6. 2021 byl soudu doručen znalecký posudek s vyúčtováním. Dne 30. 6. 2021 požádal otce o opravu usnesení krajského soudu ze dne 15. 6. 2021. Usnesením ze dne 1. 7. 2021 byl návrh na opravu zamítnut. Dne 15. 7. 2021 bylo soudu doručeno sdělení otce k výzvě soudu. Dne 21. 7. 2021 [právnická osoba] zaslal soudu opravné vyúčtování za znalecký posudek. Dne 31. 7. 2021 bylo soudu doručeno stanovisko matky k závěrům znaleckého posudku. Dne 9. 8. 2021 soud usnesením přiznal znalečné. Dne 17. 8. 2021 matka podala odvolání proti usnesení o znalečném. Dne 21. 9. 2021 byl spis předložen odvolacímu soudu. Dne 24. 9. 2021 odvolací soud změnil usnesení o znalečném. V mezidobí byly připravovány podklady k dalšímu jednání na čl. 1060-1132. Dne 23. 11. 2021 bylo nařízeno jednání na 13. 12. 2021. Dne 25. 11. 2021 matka zaslala soudu potvrzení o příjmu. Dne 26. 11. 2021 Česká správa sociálního zabezpečení sděluje k výzvě soudu informace o otci. Dne 9. 12. 2021 bylo soudu doručeno sdělení soudního exekutora. Dne 13. 12. 2021 se konalo další jednání, kde byli vyslechnuti matka a otec, jednání bylo odročeno za účelem pokračování v dokazování na 3. 2. 2022. Dne 20. 12. 2021 soud vydal předběžné opatření k návrhu otce. Dne 3. 1. 2022 bylo soudu doručeno odvolání matky proti usnesení ze dne 20. 12. 2021. Dne 5. 1. 2022 soud rozhodl usnesením o doplnění zadání znaleckého posudku. Usnesením ze dne 4. 1. 2022 soud ukončil účast [Anonymizováno] [právnická osoba]. Dne 10. 1. 2022 zaslal otec soudu vyjádření k odvolání matky. Dne 12. 1. 2022 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním matky proti usnesení ze dne 20. 12. 2021. Dne 19. 1. 2022 odvolací soud potvrdil usnesení soudu I. stupně ze dne 20. 12. 2021. Dne 20. 1. 2022 znalec požádal o prodloužení termínu. Dne 24. 1. 2022 soud prodloužil lhůtu znalci do 20. 2. 2022. Dne 2. 2. 2022 vzala babička zpět návrh na úpravu styku s nezletilým, dne 14 2. 2022 vzala teta zpět návrh na úpravu styku s nezletilým. Dne 20. 2. 2022 bylo soudu doručeno doplnění znaleckého posudku s vyúčtováním. Dne 28. 2. 2022 usnesením byla zastavena řízení o úpravě styku nezletilého s tetou a babičkou doručených soudu dne 19. 12. 2018. Dne 7. 3. 2022 bylo soudu doručeno stanovisko matky k závěrům znaleckého posudku. Dne 18. 3. 2022 soud přiznal znalečné za doplnění posudku. Dne 24. 3. 2022 bylo soudu doručeno odvolání znaleckého institutu proti usnesení o znalečném. Dne 29. 3. 2022 byla soudu doručena žádost o odročení jednání právního zástupce matky. Dne 30. 3. 2022 Česká správa sociálního zabezpečení zaslala soudu informace o otci. Dne 5. 4. 2022 Úřad práce ČR zaslal vyžadované informace. Dne 28. 4. 2022 zaslala Základní škola a [právnická osoba] [adresa] zprávu o nezletilém. Dne 17. 5. 2022 se konalo další jednání, kde byly provedeny listinné důkazy, vyslechnuti matka a otec, sděleny závěrečná stanoviska účastníků a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 27. 5. 2022. Dne 27. 5. 2022 soud vyhlásil rozsudek. Opatrovnický soud délku řízení odůvodnil tím, že v rámci dokazování soud opakovaně vyslýchal oba rodiče, vyslýchány byly též další osoby, rodiče po celou dobu řízení měli zcela odlišná stanoviska a tvrzení, když muselo být i zadáno znalecké zkoumání a vypracování posudku bylo komplikováno různými faktory, mimo jiné vládními opatřeními při zajištění ochrany proti šíření pandemie onemocnění Covid-19, nedostatkem odborníků pro potřebnou oblast zkoumání a rovněž nutností vypracovat dodatek znaleckého posudku. Nebylo tedy reálné skončit řízení ve lhůtě 6 měsíců. Dne 24. 6. 2022 soudce požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozhodnutí z důvodu rozsáhlosti do 27. 7. 2022. Rozsudek byl vypraven dne 27. 7. 2022. Dne 11. 8. 2022 bylo soudu doručeno odvolání matky proti rozsudku. Dne 9. 9. 2022 bylo soudu doručeno vyjádření otce k odvolání matky. Dne 16. 9. 2022 byl spis předložen odvolacímu soudu s odvoláním [právnická osoba] proti znalečnému a s odvoláním matky proti rozsudku. Dne 1. 12. 2022 odvolací soud potvrdil usnesení o znalečném. Dne 4. 1. 2023 soud rozhodl o náhradě nákladů řízení státu. Dne 11. 1. 2023 se konalo jednání před odvolacím soudem, matka vzala zpět odvolání proti výroku o úpravě styku. Dne 30. 1. 2023 odvolací soud odvolací řízení zastavil a rozsudek změnil pouze ve výrocích o nákladech řízení, rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 2. 2023. 5 Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. 6 Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ustanovení § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ustanovení § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ustanovení § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ustanovení § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ustanovení § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o. z.“). Podle ustanovení § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovené se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle ustanovení § 14 odst. 1 citovaného zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ustanovení odst. 3 citovaného § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 citovaného zákona pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 7 V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 8 Obecně platí, že předpokladem odpovědnosti státu za škodu dle OdpŠk je splnění tří podmínek: 1) existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů odpovědnosti je přitom důvodem pro zamítnutí nároku na náhradu škody. 9 Soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. 10 Podle ustanovení § 471 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) ve věcech péče soudu o nezletilé rozhoduje soud s největším urychlením. Nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 měsíců od zahájení řízení; vydá-li soud rozhodnutí po uplynutí této lhůty, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet. 11 Z konstantní judikatury dovolacího soudu vyplývá, že pro závěr, zda byla či nebyla konkrétní věc projednána v přiměřené lhůtě, je třeba celkovou délku jejího projednávání poměřit kritérii uvedenými v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 4761/2009). Jak přitom plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3331/2011, je z hlediska závěru o přiměřenosti délky řízení třeba hodnotit všechna takto jmenovaná kritéria, ať již v neprospěch žalobce nebo v jeho prospěch. Platí totiž, že na závěru o nepřiměřenosti délky řízení a v návaznosti na něm i o případné výši zadostiučinění, se projeví kritéria uvedená v § 31a odst. 3 písm. b) až e) OdpŠk ve stejném poměru, v jakém se na celkové délce řízení podílela (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 35/2012). 12 Předmětné řízení trvalo ve vztahu k žalobci od 8. 8. 2018, kdy byl podán návrh na úpravu péče a současně bylo podáno předběžné opatření, a končí 28. 2. 2023, kdy nabývá právní moci usnesení odvolacího soudu. Naříkané řízení tak trvalo 4 roky a 6 měsíce. 13 Naříkané řízení probíhalo opakovaně na dvou stupních soudní soustavy, když proti rozhodnutím soudu I. stupně, zejména proti usnesením o předběžném opatření, podával žalobce jakožto otec, matka, tak i babička a teta nezletilého odvolání, a také probíhala dvě řízení před Ústavním soudem. Již jen rozhodování na více stupních sebou má za následek prodloužení délky posuzovaného řízení. Řízení vykazovalo vyšší míru skutkové a procesní složitosti. Soud rozhodoval o 8 návrzích žalobce na vydání předběžného opatření, o 4 návrzích matky na vydání předběžného opatření, o 2 návrzích babičky na vydání předběžného opatření, o 1 návrhu tety na vydání předběžného opatření, 1 řízení o předběžném opatření zahájil sám soud a v 1 případě podal žalobce návrh na vyloučení opatrovníka nezletilého, odvolací soud pak rozhodoval celkem 20, a to o 11 odvoláních otce, o 4 odvoláních matky, 2 odvoláních babičky, 1 odvolání tety a 2 odvoláních [právnická osoba]. Mezi tím byla podávána opakovaná vyjádření a důkazní návrhy. Soud se tak musel vypořádat s nadměrnou procesní aktivitou účastníků, a to zejména na straně otce z naříkaného řízení (tedy žalobce) a jeho návrhů na předběžná opatření, vyjádření, důkazních návrhů a odvolání. V řízení se konalo celkem 9 jednání před soudem I. stupně a 1 jednání před odvolacím soudem. Rodičům nezletilého byla i nařízena rodinná terapie, která však včas neproběhla, neboť ze strany otce nedošlo ke včasnému kontaktu Poradny, která sdělila, že v případě, kdy o terapii projeví zájem jen jeden z rodičů, Poradna termín nesjedná, kdy bylo třeba, aby byl znovu navázán kontakt s Poradnou. V řízení byl i ustanoven znalecký ústav, kdy bylo potřeba přibrat následně konzultanta a vypracovat doplnění ke znaleckému posudku. Jednání byla koncentrovaná, bylo při nich prováděno rozsáhlé dokazování. Před odvolacím soudem se konalo jedno jednání, při kterém matka vzala zpět odvolání proti výroku o úpravě styku. Dne 30. 1. 2023 odvolací soud odvolací řízení zastavil a rozsudek změnil pouze ve výrocích o nákladech řízení, rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 2. 2023. 14 Samotný žalobce se na délce naříkaného řízení podílel nemalou měrou. Byť využívání opravných prostředků či podávání návrhů nelze přičítat k tíži účastníků, je však v daném případě třeba uvést, že žalobce svou enormní procesní aktivitou doslova zahlcoval soud a je třeba k tomuto v rámci hodnocení kritéria jednání žalobce přihlédnout. Žalobce zasílal soudu celou řadu svých vyjádření a důkazních návrhů, podával další a další návrhy na vydání předběžných opatření. Nelze také pominout, že žalobce mařil mimosmluvní jednání rodičů, viz například nepatřičná aktivita při navázání kontaktu s Poradnou ohledně rodinné terapie. 15 Pokud se jedná o postup soudu ve věci, tento byl plynulý, úkony byly činěny v přiměřených lhůtách a postup samotného soudu v řízení, jak před soudem I. stupně, tak před odvolacím soudem. Soud v řízení neshledal větší prodlevy. Prodleva způsobená při vyhotovení rozsudku, kdy soudkyně požádala o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku, je opodstatněná, a to vzhledem k rozsahu spisového materiálu. Nepatrná prodleva při vypracovaní znaleckého posudku je pak odůvodněna tím, že v době, kdy byl zpracováván znalecký posudek, tak v České republice probíhala pandemie covid, která objektivně ztěžovala zpracování znaleckého posudku, přesto se soud snažil opakovaně urgoval [právnická osoba] k předložení znaleckého posudku, tak aby v řízení nedocházelo k větším prodlevám. K tomu je také nutné i zmínit, že i v tomto období byl přehlcen nesčetným množstvím předběžným opatření. Soud i [právnická osoba] tak byly po celou dobu aktivní a prodloužení mělo objektivní důvody. Ze spisového materiálu pak nevyplývá tvrzení žalobce, že přijel ke znalcům a ti ho poslali pryč, protože nebyli připraveni na znalecký posudek. Ostatně ani k tomu nenavrhoval žádný důkaz. Soud pak ani neshledal průtah mezi rozhodnutím ve věci samé a rozhodnutím odvolacího soudu, když v mezidobí byly činěny další úkony, když odvolací soud v daném období rozhodoval o odvolání do znalečného, dále pak nařídil i ve věci 1 jednání, soud I. stupně pak rozhodoval i o náhradě nákladů řízení státu. V řízení tak nevznikl jediný průtah, který by nebyl omluvitelný, dobře odůvodněný a adekvátní dané situaci. 16 Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u věcí trestních, péče o nezletilé, pracovněprávních sporů, věcí osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). Předmětem naříkaného řízení byla péče o nezletilého. Význam řízení pro žalobce byl tedy nepochybně zvýšený, nicméně svojí aktivitou sám bránil tomu, aby řízení skončilo v přeměřené době. 17 Na základě popsaných hledisek, která lze (postup soudů v posuzovaném řízení) či nelze (složitost řízení v její skutkové a procesní rovině a postup účastníků) přičítat státu, dospěl soud k závěru, že dobu řízení v délce 4 roky a 6 měsíců nelze s ohledem na okolnosti případu považovat za nepřiměřenou. K tomu lze i odkázat na odůvodnění opatrovnického soudu, který sám podrobně zanalyzoval, z jakých konkrétních důvodů nebylo možné předmětné opatrovnické řízení skončit ve lhůtě 6 měsíců od podání návrhu, se kterým se zdejší soud ztotožnil. Na základě uvedeného tak lze konstatovat, že k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona nedošlo. Byť by se na první pohled mohlo zdát, že řízení o péči o nezletilého uvedené délky je nepřiměřeně dlouhé, zvláště s ohledem na § 471 odst. 2 z. ř. s., je třeba zohlednit veškerá kritéria daného případu. Bez dalšího se jedná o řízení se zvýšeným významem, tudíž je žádoucí, aby soudní ochrana byla poskytnuta rychle. Nicméně je třeba brát ohled i na další důvody, pro které řízení trvalo po výše uvedenou dobu. 18 Jednak již od počátku řízení, musel soud řešit velmi špatné vztahy mezi rodiči a nemožnost jejich vzájemné komunikace. Rodiče toho nebyli schopni ani pro svého nezletilého syna. Dále se soud musel opakovaně zabývat osobními půtkami rodičů, a to ať už v rámci opakovaných procesních návrhů nebo soudem nařízené terapie, když v dané věci musel být i vypracován znalecký posudek. Délka řízení je tak odrazem nevůle žalobce a matky spolu komunikovat, pracovat na svých problémech a vytvářet ve vzájemné shodě řádné výchovné prostředí pro nezletilého. 19 Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 1355/2012 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1987/2014 k porušení práva na přiměřenou délku soudního řízení ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu řízení pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávání věci. Zároveň musí být celková délka řízení nepřijatelná. Délka 4 let a 6 měsíců je s ohledem na výše uvedené zcela odpovídající, tedy přiměřená. 20 S ohledem na shora uvedené lze uzavřít, že v naříkaném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jeho nepřiměřené délce, nejsou tak splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti žalované a je namístě žalobu zcela zamítnout. 21 O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů (vyjádření k žalobě a účast u jednání) dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud pak žalované nepřiznal úkon příprava k jednání, když tento je již obsažen ve vyjádření k žalobě, neboť po vyjádření k žalobě nebylo ničeho doplněno ve spise ze strany žalobce, tudíž žalovaná se na nic nového již nemusela připravovat. 22 Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

Poučení