10 C 383/2016-253

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Ladislavou Miškovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 1 610 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 400 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 400 000 Kč od 20. 8. 2016 do zaplacení a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 210 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 210 000 Kč od 20. 8. 2016 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 370 025,25 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne 15. 12 2016 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 1 610 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že [jméno] [příjmení] uzavřel dne 9. 1. 2014 se žalovanou dohodu o narovnání, na základě které měla žalovaná zaplatit [jméno] [příjmení] dluh ve výši 2 000 000 Kč do 24 měsíců, tedy do 9. 1. 2016, což neučinila, když [jméno] [příjmení] zaplatila pouze 300 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi [jméno] [příjmení] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne 14. 11. 2016 postoupil [jméno] [příjmení] na žalobce pohledávku za žalovanou, když postoupenou pohledávku tvořil nesplacený dluh žalované vůči [jméno] [příjmení] ve výši 1 670 000 Kč. Po postoupení uhradila žalovaná žalobci toliko částku 60 000 Kč. Žalobce vyzval žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 9. 8. 2016, aby dlužnou částku zaplatila do 10 dnů na jeho bankovní účet, což žalovaná neučinila.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, nárok zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že mezi žalovanou a postupitelem pohledávky [jméno] [příjmení] došlo v roce 2009 v [anonymizována dvě slova] k předání finanční půjčky ve výši 2 000 000 Kč žalované. Tato půjčka byla ze strany žalované zcela uhrazena a to formou pravidelných měsíčních splátek k rukám [jméno] [příjmení], který splacení dluhu z této půjčky následně popřel a počal pravomocně přiznanou pohledávku (dle vykonatelného směnečného platebního rozkazu Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s vykonatelným rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) znovu na žalované vymáhat, a to exekučně. Dne 23. 4. 2012 byla na základě Exekučního příkazu zahájena exekuce vedená pod č. j. [číslo jednací] soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení]. Prostřednictvím tohoto exekutora bylo uhrazeno k rukám oprávněného [jméno] [příjmení] celkem 450 280 Kč. Dne 9. 1. 2014 uzavřel [jméno] [příjmení] a žalovaná dohodu o narovnání, kterou byly nahrazeny nároky [jméno] [příjmení] podle shora uvedeného směnečného platebního rozkazu závazkovým vztahem vyplývajícím z dohody o narovnání. Na tuto dohodu hradila žalovaná [jméno] [příjmení] 450 280 Kč (vymoženo exekučně před uzavřením dohody o narovnání) a dále měsíčními vklady ve výši 330 000 Kč. Dne 16. 2. 2015 bylo žalované ze strany žalobce oznámeno, že odkoupil pohledávku z dohody o narovnání od [jméno] [příjmení]. Na základě tohoto oznámení učinila žalovaná dotaz na [jméno] [příjmení], v mezidobí mu uhradila částku 60 000 Kč. Oznámení o postoupení bylo žalované doručeno v březnu 2015, žalovaná hradila pravidelné měsíční splátky do soudní úschovy. V roce 2012 zemřela matka žalované [jméno] [příjmení], která byla přítelkyní žalobce. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], byla stanovena žalovaná jako jediný dědic, kde mimo jiné nabyla spoluvlastnický podíl 1/3 budovy [adresa] v části [územní celek] [anonymizováno] [část obce], ulice [ulice a číslo], včetně vedlejších staveb a pozemku, zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek] [katastrální uzemí] (předmětné nemovitosti), přičemž měsíční zisk z těchto nemovitostí byl stanoven znaleckým posudkem o výnosech a nájmech budovy a vinárny a restaurace na částku 405 000 Kč. [příjmení] 2/3 těchto nemovitostí je žalobce. Výnosy nikdy nebyly žalobcem žalované uhrazeny a žalované tak vznikla pohledávka za žalobcem ve výši 5 940 000 Kč, která byla ponížena o částku 1 159 720 Kč jako nedoplatek částky na základě vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Tato částka byla uhrazena formou„ zápočtu“, o kterém byl pan [celé jméno žalobce] vyrozuměn právním zástupcem a to formou doporučené korespondence, a dále exekutorovi, který vedl exekuční řízení pro tuto částku.

3. Žalovaná v průběhu řízení v rámci procesní obrany rovněž tvrdila zánik nároku uplatněného žalobou jednostranným započtením svého tvrzeného nároku vůči žalobci na úhradu z předmětných nemovitostí proti žalobou uplatněnému nároku ve výši 1 610 000 Kč tak, že po upřesnění podáním došlým soudu dne 8. 11. 2019, které bylo doručeno žalobci dne 14. 11. 2019, na něj započetla nárok na výnosy z nájmů předmětných nemovitostí ve výši 135 000 Kč měsíčně (1/3 ze znalcem zjištěného nájemného 405 000 Kč měsíčně) za období 19 dnů v březnu 2015 a za duben, květen červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2015, tedy započetla nárok ve výši 1 300 500 Kč.

4. Žalobce, pokud jde o žalovanou započítávaný nárok na výnosy z nájmu předmětných nemovitostí, tvrdil, že je třeba zohlednit výdaje nutné k dosažení výnosů z nájmů předmětných nemovitostí a uvedl, že se musí přezkoumat z pohledu žalobce, zda nároky žalované na výnosy z nájmu předmětných nemovitostí nejsou promlčeny.

5. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tak, že žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 300 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 1 300 500 Kč od 20. 8. 2016 do zaplacení, se zamítá (výrok I.), žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 310 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 310 000 Kč od 20. 8. 2016 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok II. a žalobce je povinen zaplatit žalované na nákladech řízení částku 112 830 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok III.).

6. K odvoláním účastníků (žalobce se odvolal do všech výroků rozsudku, žalovaná do výroku II. a III.) Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], odvolání žalobce do výroku II. rozsudku odmítl, rozsudek ve všech výrocích zrušil a vrátil jej soudu 1. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl soudu 1. stupně: -) překročení předmětu řízení, když žalobce se domáhá částky 1 610 000 Kč a soud rozhodoval v součtu o vyšší částce 1 610 500 Kč -) že se soud nezabýval námitkou promlčení nároku žalované za roky 2013 až 2016 vznesenou žalobcem na jednání soudu dne 9. 4. 2016, když soud nevyzval žalobce, aby specifikoval, jakých započítávaných částek se má promlčení týkat a kdy počala běžet promlčecí doba s tím, že v odůvodnění napadeného rozhodnutí pak soud přesvědčivě nevysvětlil, z jakého důvodu se domnívá, že se právo žalované zcela či zčásti nepromlčelo -) nedostatečná skutková zjištění ohledně námitky žalované, podle níž část pohledávky zanikla splněním v rámci probíhající exekuce, kdy v této souvislosti žalovaná od počátku řízení tvrdí, že v rámci exekuce plnila právnímu předchůdci žalobce [jméno] [příjmení] na nyní uplatněnou pohledávku částku v rozsahu 450 280 Kč -) nedostatečné závěry soudu v té části, ve které dovozuje zánik práva žalobce v důsledku zápočtu žalované, když se soud se vůbec nezabýval tím, kdy žalovaná tento zápočet vůči žalobci učinila, jakou měl formu a zda byla pohledávka žalované v rozhodné době k započtení způsobilá s tím, že za tímto účelem je třeba vyložit přinejmenším dvě právní jednání žalované (zápočty), které jsou obsahem soudního spisu, neboť přestože ze zápočtu, který žalovaná údajně činila v říjnu 2019, vyplývá vůle započítat hodnotu podílu na nájemném od srpna 2012 do konce roku 2015, soud v rozhodnutí vycházel ze zápočtů za období výrazně kratší (březen 2015 až prosinec 2015), aniž by vysvětlil, co jej k tomu vedlo s tím, že při řešení otázky započtení nezkoumal soud ani otázku, zda žalovaná započítávané částky neuplatnila i v jiném soudním řízení, když z úřední činnosti muselo být soudu známo, že mezi účastníky probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 4 související řízení, jehož předmětem byl nárok žalobce na zaplacení části investic, které do předmětné nemovitosti vložil (žalovaná v řízení u tamního soudu již vystupovala jako spolumajitel nemovitosti) -) závěry soudu ohledně výše ušlého nájemného nemají oporu v provedeném dokazování a pro další řízení mu uložil: -) poskytnout žalobci nejprve poučení ve smyslu § 43 odst. 1 o. s. ř. a vyzvat jej k doplnění námitky promlčení, která se týká žalovanou započítávaných částek s tím, že je třeba konkrétně tvrdit, která ze započítávaných částek se měla promlčet a v jakém rozsahu a kdy měla podle žalobce začít běžet promlčecí doba -) pokud uzavře, že námitka promlčení není opodstatněná, blíže se zabývat jednotlivými zápočty, zejména zkoumat, zda byly pohledávky žalované za žalobcem uplatněny účinným způsobem a zda byly v okamžiku střetu vůbec způsobilé k započtení s tím, že podle § 1987 odst. 2 o. z. není způsobilá k započtení taková pohledávka, která je nejistá nebo neurčitá. -) pro případ, že by znovu přihlížel k zápočtu žalované ze dne 8. 11. 2019 (datovaný dne 8. 10. 2019), doplnit dokazování rovněž ohledně výše skutečně dosaženého výnosu z nájmu předmětných nemovitostí, kdy je třeba se vypořádat s námitkami žalobce, podle nichž byly skutečné výnosy z nemovitosti dle účetnictví podstatně nižší, než znalcem stanovené obvyklé nájemné.

7. V dalším řízení po zrušení rozsudku a vrácení věci soud vytkl žalobci v intencích pokynu odvolacího soudu vady námitky promlčení a vyzval žalobce k doplnění/odstranění vad/ námitky promlčení, avšak žalobce námitku takto ani přes opakovanou výzvu soudu nedoplnil/vytýkané vady neodstranil/ a soud k ní nepřihlížel.

8. V dalším řízení po zrušení rozsudku a vrácení věci soud poučil žalovanou, že nemá za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobce k vyplacení podílu ze zisku žalované na předmětných nemovitostech a vyzval ji, aby označila důkazy k prokázání této skutečnosti.

9. V dalším řízení po zrušení rozsudku a vrácení věci žalovaná, pokud jde o částečné plnění, nově tvrdila, že na nárok žalobce kromě toho, co na dluh bylo plněno v rámci exekuce (exekuční vymožení částky 450 280 Kč od žalované ve prospěch [jméno] [příjmení] v exekučním řízení nařízeném Obvodním soudem pro Prahu 10 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), dále částečně plnila částku ve výši 270 000 Kč, a to postupným několikerým složením částek ve výši 30 000 Kč do soudní úschovy Obvodního soudu pro Prahu 4, když tak činila proto, že si nebyla jista, zda má na dluh plnit právnímu předchůdci žalobce [jméno] [příjmení] jako postupiteli nebo přímo žalobci jako postupníku. K tomu žalobce argumentoval tak, že složením těchto prostředků do soudní úschovy na dluh nebylo plněno žalobci, neboť ke složení došlo ještě před postoupením pohledávky na žalobce.

10. V dalším řízení po vrácení věci již mezi účastníky nebylo sporným, že žaloba žalobce proti žalované o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, o níž bylo řízení vedeno u Obvodního soudu Pro Prahu 4 pravomocně zamítnuta a žalovaná v tomto řízení neuplatnila žádnou námitku započtení (viz též rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]) a zamýšlená žaloba žalované proti žalobci o zaplacení 5 095 280 Kč nebyla žalovanou podána.

11. Z listiny označené jako dohoda o narovnání dle § 585 a násl. občanského zákoníku, která byla provedena k důkazu v řízení, které předcházelo vydání prvního rozsudku ve věci samé a jeho zrušení odvolacím soudem, má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] a žalovaná se dne 16. 1. 2014 písemně dohodli na tom, že odstraňují mezi nimi sporná práva a povinnosti v pravomocně skončených věcech vedených u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], a to tak, že žalovaná je povinna (nově, bez ohledu na již exekučně vymoženou částku 450 280 Kč od žalované ve prospěch [jméno] [příjmení] v exekučním řízení nařízeném Obvodním soudem pro Prahu 10 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) uhradit [jméno] [příjmení] částku 2 000 000 Kč na jeho účet v měsíčních splátkách 30 000 Kč počínaje měsícem únorem 2014 vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce pod ztrátou výhody splátek, pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou kterékoliv splátky o více než 30 kalendářních dnů.

12. Mezi účastníky nebylo sporným a z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná dne 2. 10. 2015 složila do úschovy shora uvedeného soudu a uvedený soud do úschovy přijal částku 30 000 Kč určenou na úhradu dluhu dle dohody o narovnání ze dne 9. 1. 2014, a to splátky za měsíc září 2015.

13. Mezi účastníky nebylo sporným a z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná dne 30. 3. 2015 složila do úschovy shora uvedeného soudu a uvedený soud do úschovy přijal částku 30 000 Kč určenou na úhradu dluhu dle dohody o narovnání ze dne 9. 1. 2014, a to splátky za měsíc duben 2015.

14. Mezi účastníky nebylo sporným a z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná dne 4. 6. 2015 složila do úschovy shora uvedeného soudu a uvedený soud do úschovy přijal částku 30 000 Kč určenou žalovanou na úhradu dluhu dle dohody o narovnání ze dne 9. 1. 2014, a to splátky za měsíc červen 2015.

15. Mezi účastníky nebylo sporným a z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná dne 23. 12. 2015 složila do úschovy shora uvedeného soudu a uvedený soud do úschovy přijal částku 30 000 Kč určenou žalovanou na úhradu dluhu dle dohody o narovnání ze dne 9. 1. 2014, a to splátky za měsíc leden 2016.

16. Mezi účastníky nebylo sporným a z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná dne 7. 12. 2015 složila do úschovy shora uvedeného soudu a uvedený soud do úschovy přijal částku 30 000 Kč určenou žalovanou na úhradu dluhu dle dohody o narovnání ze dne 9. 1. 2014, a to splátky za měsíc prosinec 2015.

17. Mezi účastníky nebylo sporným a z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná dne 7. 8. 2015 složila do úschovy shora uvedeného soudu a uvedený soud do úschovy přijal částku 30 000 Kč určenou žalovanou na úhradu dluhu dle dohody o narovnání ze dne 9. 1. 2014, a to splátky za měsíc srpen 2015.

18. Mezi účastníky nebylo sporným a z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaná složila do úschovy shora uvedeného soudu a uvedený soud do úschovy přijal částku 30 000 Kč určenou žalovanou na úhradu dluhu dle dohody o narovnání ze dne 9. 1. 2014.

19. V dalším řízení po zrušení rozsudku a vrácení věci soud poučil žalovanou, že nemá za prokázané, že žalovaná vyzvala žalobce k vyplacení podílu ze zisku žalované na předmětné nemovitosti, vyzval ji, aby označila důkazy k prokázání této skutečnosti a poučil ji o následcích s tím spojených. K tomu žalovaná označila a předložila k důkazu výzvu z 15. 7. 2014, výzvu ze dne 29. 9. 2017 a doklad o doručení výzvy z 29. 9. 2017 20. Z výzvy ze dne 15. 7. 2014 soud zjistil, že je adresována právním zástupcem žalované žalobci a obsahuje výzvu k poskytnutí vyúčtování v souvislosti se správou nemovitostí zejména za roky 2010 až první pololetí roku 2014.

21. Z výzvy ze dne 29. 9. 2017 soud zjistil, že je adresována právním zástupcem žalované žalobci a žalobce je v ní vyzýván k zaplacení částky 1 620 000 Kč jako k podílu žalované z veškerých příjmů z předmětných nemovitostí za období 9/ 2016 až 09/2017.

22. V odporu proti platebnímu rozkazu (podání žalované ze dne 7. 1. 2017) žalovaná uvedla, že nevyplacené výnosy z nemovitostí ve spoluvlastnictví účastníků ve výši 5 940 000 Kč byly poníženy o částku 1 159 720 Kč jako o nedoplatek částky na základě vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [anonymizováno] [číslo], Čj: [číslo jednací], kdy tato částka byla uhrazena formou„ zápočtu“, o kterém byl žalobce vyrozuměn právním zástupcem a to formou doporučené korespondence, a dále exekutor, který vedl exekuční řízení pro tuto částku.

23. V podání ze dne 18. 2. 2019 žalovaná uvedla, že svoji pohledávku za žalobcem na výnos z předmětných nemovitostí započítává na pohledávku žalobce za období od 9. 8 2012 do 12. 4. 2016 v celkové výši 5 109 250 Kč a dále uvedla, že v odporu uplatnila zápočet částky 1 240 000 Kč.

24. V podání ze dne 8. 11. 2019 žalovaná zopakovala, že zápočet své pohledávky za žalobcem na výnos z předmětných nemovitostí uplatňuje za období od 9. 8 2012 do 12. 4. 2016, a dále uvedla, že si započítává hodnotu svého podílu z nájmu ve výši 135 000 Kč měsíčně od března 2015 do prosince 2015, za 9 měsíců a 19 dnů.

25. V podání došlém soudu dne 4. 1. 2022 žalovaná uvedla, že uplatňuje zápočet své pohledávky co do částky 130 000 Kč u tohoto soudního řízení, a to za období leden a část února 2016.

26. Z ostatních provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo pro právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

27. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř., tedy hodnotil je jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení, nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z provedených listinných důkazů.

28. Z toho, co nebylo v řízení sporným, na základě provedeného dokazování, kdy soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s ust. § 132 o. s. ř. jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, když nemá žádné pochybnosti o skutečnostech vyplývajících z provedených listinných důkazů, a přihlédl ke všemu, co uvedli účastníci řízení, lze o zjištěném skutkovém stavu zjištěném jak v řízení, které předcházelo prvému rozsudku ve věci samé a jeho zrušení odvolacím soudem, tak v řízení, které následovalo po vrácení věci soudu 1. stupně učinit následující závěr: v únoru 2009 půjčil původní věřitel a právní předchůdce žalobce [jméno] [příjmení] žalované v hotovosti částku 2 000 000 Kč Smlouva o půjčce byla uzavřena ústně. Vrácení peněžité částky se stalo předmětem soudního řízení, které bylo u Městského soudu v Praze vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Směnečným platebním rozkazem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalované uloženo, aby [jméno] [příjmení] zaplatila částku 2 000 000 Kč s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozhodnutí. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Na návrh věřitele byla následně dne [datum] nařízena exekuce, exekuční řízení bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. [spisová značka] a na dluh žalované ze shora uvedených nalézacích titulů byla ve prospěch [jméno] [příjmení] od žalované exekučně vymožena částka 450 280 Kč. Žalovaná se dne 9. 8. 2012 stala vlastníkem podílu v rozsahu jedné ideální třetiny budovy [adresa] na adrese [adresa žalobce], kat. území [část obce], [územní celek] (dále jen„ předmětná nemovitost“). Vlastníkem zbylého podílu na předmětné nemovitosti v rozsahu dvou třetin byl žalobce. [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovaná uzavřeli dne 16. 1. 2014 písemnou dohodu o narovnání, kterou odstranili mezi nimi sporná práva a povinnosti v pravomocně skončených shora uvedených věcech, tak, že nahradili dosavadní závazek žalované ze shora uvedených nalézacích titulů závazkem novým a to takovým, že žalovaná je povinna nově, tedy bez ohledu na již exekučně vymoženou částku 450 280 Kč od žalované ve prospěch [jméno] [příjmení] uhradit [jméno] [příjmení] částku 2 000 000 Kč na jeho účet v měsíčních splátkách 30 000 Kč počínaje měsícem únorem 2014 vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce pod ztrátou výhody splátek, pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou kterékoliv splátky o více než 30 kalendářních dnů. Žalovaná po uzavření dohody o narovnání zaplatila [jméno] [příjmení] v dohodnuté lhůtě z tohoto titulu částku ve výši 300 000 Kč. Dále žalovaná po uzavření dohody o narovnání, tedy ještě před postoupením pohledávky z dohody o narovnání z [jméno] [příjmení] na žalobce (viz níže) plnila na dluh z dohody o narovnání složením částky celkem ve výši 210 000 Kč do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 6, a to z důvodu, že si nebyla jista, zda má plnit [jméno] [příjmení] nebo žalobci, když [jméno] [příjmení] svou pohledávku za žalovanou ze shora uvedené dohody o narovnání dne 14. 11. 2016 postoupil na žalobce a postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované [jméno] [příjmení] již dne 16. 3. 2015. Poté žalovaná uhradila žalobci na postoupenou pohledávku z dohody o narovnání další dvě splátky po 30 000 korunách, celkem 60 000 Kč. Dne 15. 7. 2014 vyzvala žalovaná žalobce k poskytnutí vyúčtování v souvislosti se správou předmětné nemovitostí zejména za roky 2010 až první pololetí roku 2014, dopisem ze dne 12. 12. 2016 žalobci sdělila, že započítává částku 1 159 720 Kč s odkazem na okolnost, že se jedná o hodnotu podílu žalované z nájmu jedné třetiny předmětné nemovitosti, kterou zdědila po matce, dne 29. 9. 2017 vyzvala žalobce k zaplacení částky 1 620 000 Kč jako k podílu žalované z veškerých příjmů z předmětných nemovitostí za období 9/ 2016 až 09/2017. V odporu proti platebnímu rozkazu (podání žalované ze dne 7. 1. 2017) žalovaná uvedla, že nevyplacené výnosy z nemovitostí ve spoluvlastnictví účastníků ve výši 5 940 000 Kč byly poníženy o částku 1 159 720 Kč jako o nedoplatek částky na základě vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], Čj: [číslo jednací], kdy tato částka byla uhrazena formou„ zápočtu“, o kterém byl žalobce vyrozuměn právním zástupcem a to formou doporučené korespondence, a dále exekutor, který vedl exekuční řízení pro tuto částku. V podání ze dne 18. 2. 2019 žalovaná uvedla, že svoji pohledávku za žalobcem na výnos z předmětných nemovitostí započítává na pohledávku žalobce za období od 9. 8 2012 do 12. 4. 2016 v celkové výši 5 109 250 Kč a dále uvedla, že v odporu uplatnila zápočet částky 1 240 000 Kč. V podání ze dne 8. 11. 2019 žalovaná zopakovala, že zápočet své pohledávky za žalobcem na výnos z předmětných nemovitostí uplatňuje za období od 9. 8 2012 do 12. 4. 2016, a dále uvedla, že si započítává hodnotu svého podílu z nájmu ve výši 135 000 Kč měsíčně od března 2015 do prosince 2015, za 9 měsíců a 19 dnů. V podání došlém soudu dne 4. 1. 2022 žalovaná uvedla, že uplatňuje zápočet své pohledávky co do částky 130 000 Kč u tohoto soudního řízení, a to za období leden a část února 2016.

29. Podle § 1902 o. z., lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné.

30. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

31. Podle § 1884 odst. 1 o. z., dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl.

32. Podle § 1982 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany (1). K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (2).

33. Podle § 1987 o. z., k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem (1). Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není (2). Podle rozsudku NS ČR ve věci sp.zn. 31 Cdo 684/2020 se za nejistou či neurčitou pohledávku považuje taková pohledávka, u níž je nejistota, zda vznikla, zda je splatná, když„ S ohledem na smysl a účel § 1987 odst. 2 o. z. je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší než je tomu v případě pasivní pohledávky.“ Započítávaná (aktivní) pohledávka nebude jistá či určitá zpravidla tehdy„ ...jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce.“ 34. Podle § 553 o. z. nejde o právní jednání, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 o. z. se k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Např. dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. 32 Cdo 565/2019„ U aktivně započítávaných pohledávek (těch, které započítávající strana použije k započtení), jejichž součet převyšuje pasivně započítávanou pohledávku (tu, proti které je započtení uplatněno), je tento požadavek splněn, jestliže kompenzační projev obsahuje prohlášení, v němž je určitě a srozumitelně určeno, které započítávané pohledávky, případně která jejich část, se uplatňuje k započtení (a tedy započtením zanikne). V opačném případě jde o právní jednání neurčité, a tedy zdánlivé ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 o. z., k němuž se ve smyslu ustanovení § 554 o. z. nepřihlíží“.

35. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba z části důvodná.

36. Předmětem řízení u zdejšího soudu je nárok -pohledávka žalobce za žalovanou ve výši 1 610 000 Kč s příslušenstvím z titulu prodlení žalované s úhradami dle dohody o narovnání uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce [jméno] [příjmení] a žalovanou, postoupená na žalobce.

37. Žalovaná v řízení nezpochybňovala platnost dohody o narovnání, nebrojila ani proti platnosti postoupení pohledávky z dohody o narovnání na žalobce, proti žalobě se bránila tím, že její pohledávka z dohody o narovnání, postoupená na žalobce, zanikla dílem částečným plněním žalované na pohledávku a dílem započtením žalovanou tvrzené pohledávky z titulu podílu na výnosu z předmětné nemovitosti za období, po které byli žalobce a žalovaná jejími vlastníky. Žalobce pak k žalovanou tvrzeným zápočtům vznesl námitky zdánlivosti těchto jednání, argumentoval jejich nejasností a nesrozumitelností, pokud jde o pohledávku žalované, namítal, že je neurčitá a nejistá.

38. Ohledně jednotlivých právních jednání (úkonů) žalované, kterými žalovaná dle své argumentace a jejich obsahu započetla svoji tvrzenou pohledávku z titulu podílu na výnosu z předmětné nemovitosti za období, po které byli žalobce a žalovaná jejími vlastníky, na pohledávku uplatněnou žalobou, soud se v intencích závěrů odvolacího soudu a námitek žalobce ohledně zdánlivosti těchto jednání a nejistoty a neurčitosti pohledávky žalované zabýval otázkou, zda tato jednání byla učiněna účinným způsobem a zda byly pohledávky v okamžiku střetu vůbec způsobilé k započtení.

39. Žalovaná v řízení přes výzvu a poučení soudu neprokázala splatnost tvrzené pohledávky spočívající v podílu na výnosu z předmětné nemovitosti za období, po které byli žalobce a žalovaná jejími spoluvlastníky, když ani výzvy ze dne 15. 7. 2014 která je adresována právním zástupcem žalované žalobci a obsahuje výzvu k poskytnutí vyúčtování v souvislosti se správou nemovitostí zejména za roky 2010 až první pololetí roku 2014, ani z výzvy ze dne 29. 9. 2017 adresované právním zástupcem žalované žalobci, ve které je žalobce vyzýván k zaplacení částky 1 620 000 Kč jako k podílu žalované z veškerých příjmů z předmětných nemovitostí za období 9/ 2016 až 09/2017, soud nemá za prokázané, že tvrzená pohledávka v uvedené výši a za rozhodné období (po které byli žalobce a žalovaná jejími spoluvlastníky) je vůbec splatná.

40. Pokud v odporu proti platebnímu rozkazu (podání žalované ze dne 7. 1. 2017) žalovaná uvedla, že nevyplacené výnosy z nemovitostí ve spoluvlastnictví účastníků ve výši 5 940 000 Kč byly poníženy o částku 1 159 720 Kč jako o nedoplatek částky na základě vykonatelného rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne [anonymizováno] [číslo], Čj: [číslo jednací], kdy tato částka byla uhrazena formou„ zápočtu“, o kterém byl žalobce vyrozuměn právním zástupcem a to formou doporučené korespondence, a dále exekutor, který vedl exekuční řízení pro tuto částku, a v podání ze dne 18. 2. 2019 uvedla, že svoji pohledávku za žalobcem na výnos z předmětných nemovitostí započítává na pohledávku žalobce za období od 9. 8 2012 do 12. 4. 2016 v celkové výši 5 109 250 Kč a uplatňuje zápočet částky 1 240 000 Kč, soud se zcela ztotožňuje s argumentací žalobce podpořenou přiléhavým odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (např. rozhodnutí sp.zn. 32 Cdo 565/2019) a k námitce žalobce na zdánlivost těchto jednání žalované má za to, že z takto pojatých„ úkonů započtení“ nelze dovodit určité a srozumitelné určení, které započítávané pohledávky, případně která jejich část (za období, po které byli žalobce a žalovaná spoluvlastníky předmětné nemovitosti) se uplatňuje k započtení a započtením zanikne. Totéž pak platí o dopisu ze dne 12. 12. 2016, kdy žalovaná žalobci sdělila, že započítává částku 1 159 720 Kč s odkazem na okolnost, že se jedná o hodnotu podílu žalované z nájmu jedné třetiny předmětné nemovitosti, kterou zdědila po matce, o podání žalované ze dne 8. 11. 2019 ve kterém uvedla, že si započítává hodnotu svého podílu z nájmu ve výši 135 000 Kč měsíčně od března 2015 do prosince 2015, za 9 měsíců a 19 dnů i o podání žalované došlém soudu dne 4. 1. 2022, kde uvádí, že uplatňuje zápočet své pohledávky co do částky 130 000 Kč u tohoto soudního řízení, a to za období leden a část února 2016, kdy i u těchto jednání žalované vznesl žalobce námitku jejich zdánlivosti.

41. I kdyby však právní jednání žalované uvedená ad 40. výše bylo lze kvalifikovat jako úkon započtení splňující náležitosti ust. § 1982 o. z., porovná-li se ve smyslu ust. 1987 odst. 2 o. z., v intencích rozhodnutí rozsudku NS ČR ve věci sp.zn. 31 Cdo 684/2020, objektivně jasná a určitá a co do základu nesporná„ pasivní“ pohledávka žalobce uplatněná žalobou z titulu dohody o narovnání, postoupená na žalobce (s přihlédnutím k tomu, že žalovaná v řízení nezpochybňuje platnost dohody o narovnání a nebrojí ani proti platnosti postoupení pohledávky z dohody o narovnání na žalobce) s „ aktivní“ k započtení namítanou pohledávkou žalované, má soud za to, že je míra nejistoty ohledně pohledávky žalované daná i její sporností (žalobce v řízení zpochybnil správnost znaleckého posudku žalované ohledně obvyklé výše nájemného za předmětnou nemovitost) nepoměrně vyšší a pohledávka žalované je tak k započtení nezpůsobilá.

42. Pokud jde o obranu žalované spočívající v tvrzeném (částečném) plnění exekučně vymoženou částkou 450 280 Kč, soud se s touto obranou neztotožnil a přitakal argumentaci žalobce. V řízení bylo prokázáno, že žalované sice nejdříve vznikla vůči právnímu předchůdci žalobce [jméno] [příjmení] soudem pravomocně uložená povinnost zaplatit mu částku 2 000 000 Kč, bylo též ale prokázáno, že práva a povinnosti [jméno] [příjmení] a žalované, vyplývající z pravomocného rozhodnutí soudu, byla [jméno] [příjmení] a žalovanou poté v dohodě o narovnání označena jako pochybná a sporná a byla nahrazena novými právy a povinnostmi, což je přípustné (viz např. rozhodnutí NS ČR 23 Cdo 2957/2010 ze dne 31. 10. 2012). Předmětem řízení u zdejšího soudu tak není a nemůže být pohledávka [jméno] [příjmení] za žalovanou z titulu nesplacené půjčky pravomocně přiznané soudním rozhodnutím, neboť tato pohledávka zanikla jejím nahrazením (narovnáním) mezi účastníky tak, že pohledávkou, která je předmětem soudního sporu u zdejšího soudu, je plnění žalované z titulu dohody o narovnání. Pak nemůže být důvodnou obrana žalované založená na argumentaci, že na pohledávku z dohody o narovnání částečně plnila částkou 450 280 Kč před uzavřením dohody o narovnání, když tato částka byla od žalované ve prospěch [jméno] [příjmení] na základě soudem pravomocně přiznaných práv [jméno] [příjmení] a povinností žalované vůči němu z titulu půjčky exekučně vymožena ještě před uzavřením dohody o narovnání, tedy z titulu, který dohodou o narovnání zanikl (byl nahrazen).

43. Odlišná je však situace, kde soud shledal důvodnou obranu žalované spočívající v tvrzeném částečném plnění žalované složením peněžních prostředků žalovanou do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 6 po uzavření dohody o narovnání. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná po uzavření dohody o narovnání složila do úschovy Obvodního soudu pro Prahu 4 částku celkem 210 000 Kč (v řízení nebylo prokázáno, že by šlo o částku vyšší) a plnila tak z dohody o narovnání. Jak je odkázáno ad 31. výše, dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení, a to (na rozdíl od námitky započtení) časově neomezené (k tomu srov. např. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054), 1. vydání, 2014, s. 748 - 752: B. Dvořák:….„ Dlužník může vůči postupníkovi namítat vše, co mohl v době postoupení (tj. v okamžiku notifikace) namítat proti postupiteli. Jedná se jak o námitky znamenající neexistenci pohledávky (např. neplatnost pro rozpor s dobrými mravy), tak její zánik (splněním….“). V tomto směru soud neuznal blíže neodůvodněnou argumentaci žalobce, že k částkám složeným do soudní úschovy nelze přihlížet z důvodu, že k tomu došlo před postoupením pohledávky z [jméno] [příjmení] na žalobce.

44. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky 1 400 000 Kč, když o příslušenství rozhodl podle § 1970 o. z. a vyhlášky č. 351/2014 Sb. Co do částky 210 000 Kč s příslušenstvím, odpovídající žalovanou prokázanému částečnému plnění do úschovy soudu pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 370 025,25 Kč, přičemž tato částka představuje 74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,96 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,04 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu a odvolání v částce celkem 145 525 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 610 000 Kč sestávající z částky 14 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 14 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 14 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 5. 2017, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 5. 6. 2017, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 27. 6. 2018, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 2. 10. 2018, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 2. 2019, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 4. 2019, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 7. 2019, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 22. 10. 2019, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 12. 2019, z částky 14 740 Kč za odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t., z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 13. 1. 2021, z částky 14 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 6. 2021, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 31. 8. 2021, z částky 14 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 11. 2021, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 11. 2021, z částky 14 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 23. 11. 2021, z částky 14 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (závěrečný návrh) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 6. 12. 2021 a z částky 7 370 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 1. 2022 včetně dvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 293 430 Kč ve výši 61 620,30 Kč.