10 C 40/2023-61

Rubrum

Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudkyní Mgr. Ing. Kateřinou Navrátilovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalobce] b) [celé jméno žalobce], narozená dne [datum] bytem [adresa žalobce a žalobce] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o vyloučení věcí z exekuce takto:

Výrok

I. Řízení se v části, ve které se žalobce a) a žalobkyně b) domáhali po žalované vyloučení položek sepsaných při soupisu movitých věcí provedeného dne 14. 11. 2022, a to: [číslo] – hodinky různé druhy 15 ks [číslo] – model na DO sea [číslo] – sodastream černá [číslo] – NWT šedá [číslo] – grill eta [číslo] – topinkovač sencor [číslo] – kávovar krups [číslo] – kávovar krups z exekuce vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] a u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], zastavuje.

II. Z exekuce vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. [spisová značka] a u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], se vylučují položky sepsané při soupisu movitých věcí provedeného dne 14. 11. 2022, a to: [číslo] – šatní skříň hnědá [číslo] – komoda 5 x šuple [číslo] – vysavač zn. Zanussi [číslo] – TV [anonymizováno] [číslo] – hifi [anonymizováno] [číslo] – komoda masiv [číslo] – komoda dřevo sklo [číslo] – hodiny staré [číslo] – nábytková sestava dřevo-sklo [číslo] – broušené sklo 50 ks [číslo] – dekorace nádobí malba 30 ks [číslo] – rds staré [číslo] – obraz krajina [číslo] – pracovní stůl černý [číslo] – obraz masiv rám [číslo] – sedací souprava oranžová [číslo] – obraz vyšívaný [číslo] – nádobí bílé 8 ks [číslo] – komoda [anonymizováno] [číslo] – obraz muž 2 ks [číslo] – obraz [číslo] – fotoaparát 2 ks starý.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci a) a žalobkyni b) náklady řízení ve výši 5 972,48 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali po žalované vyloučení věcí z exekuce vedené soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to konkrétně všech položek ze soupisu movitých věcí sepsaného dne 14. 11. 2022. Žalobci uvedli, že se jedná o jejich věci, z nichž část je ve výlučném vlastnictví žalobkyně b) a část věcí je součástí společného jmění manželů. Nadto se věci nacházely v prostorách, které nebyly obývány, ani využívány povinným, k těmto prostorám neměl povinný žádné užívací právo. Povinný neměl na dané adrese ani trvalý pobyt. U jednání žalobci uvedli, že nepožadují vyloučení věcí pod položkou 3 – 6 a položkou 25 – 28, neboť tyto nemají pro ně takovou hodnotu, aby usilovali o jejich vyloučení.

2. Žalovaná uvedla, že žalobci k předmětným movitým věcem nepředložili jediný důkaz, který by zcela bez pochybností osvědčoval jejich vlastnické právo k movitým věcem, které požadují vyloučit z exekuce. Rozhodnutí ve věci žalovaná ponechala na úvaze soudu s tím, že žalobcům nemá být přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť k tomuto řízení došlo "bez zavinění žalované", když současně žalovaná odkázala na ustálenou judikaturu.

3. Dle § 96 odst. 1, 2 věta prvá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“) může vzít žalobce svůj návrh na zahájení řízení zpět, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

4. Dle § 96 odst. 3, 4 o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

5. Vyjádření žalobců týkající se položek [číslo] – 6 a položek [číslo] na jejichž vyloučení žalobci již netrvají, soud posoudil jako částečné zpětvzetí žaloby, proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl o částečném zastavení řízení v rozsahu uvedených položek ve smyslu § 96 o. s. ř., když žalovaná se zpětvzetím souhlasila.

6. Soud věc projednal a rozhodl při jednání za účasti žalobců a bez účasti žalované, která se z nařízených jednání řádně omluvila. Soud u jednání provedl listinné důkazy, vyslechl navrhované svědky a z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

7. Ze spisu soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn., [spisová značka], bylo zjištěno, že exekuce je vedena ve prospěch oprávněné [právnická osoba] a. s., [ulice a číslo], [obec] [část obce] (tj. žalovaná v této věci) proti povinnému [celé jméno žalobce], narozenému [datum], bytem [adresa], pod spisovou značkou [spisová značka] k uspokojení pohledávky žalované ve výši 218 535,23 Kč s příslušenstvím. Z úředního záznamu ze dne 27. 10. 2022 bylo zjištěno, že syn žalobců (povinný) telefonicky uvedl soudnímu exekutorovi jako adresu svého pobytu adresu [adresa žalobce a žalobce] (viz úřední záznam ze dne 27. 10. 2022). [příjmení] bytu na adrese [adresa žalobce a žalobce]. [jméno] [příjmení], dcera žalobců (viz výpis z katastru nemovitostí). Trvalé bydliště povinného je od 14. 4. 2010 na adrese [adresa] adresa odesílatele [ulice a číslo], [obec] (viz žádost ze dne 25. 10. 2022, kopie obálky).

8. Z protokolu o soupisu ze dne 14. 11. 2022 a z přílohy protokolu o soupisu bylo zjištěno, že dne 14. 11. 2022 byl proveden soupis movitých věcí na adrese trvalého pobytu žalobců. Při soupisu byly sepsány movité věci uvedené pod položkami 1) až 30), mezi kterými jsou i položky, jejichž vyškrtnutí se nyní žalobci domáhají (viz protokol o soupisu včetně přílohy). Z návrhu na vyškrtnutí movitých věcí ze soupisu ze dne 22. 11. 2022 a z usnesení soudního exekutora ze dne 28. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně b) se u soudního exekutora domáhala vyškrtnutí sepsaných movitých věcí vyjma položky 3), 5), 6), 25) – 28), neboť požadované movité věci jsou ve vlastnictví žalobců. Soudní exekutor návrh žalobců zamítl (viz návrh na vyškrtnutí věcí, usnesení o zamítnutí návrhu). Usnesení o zamítnutí návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu bylo žalobcům doručeno dne 6. 12. 2022 (viz kopie poštovní obálky).

9. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která je dcerou žalobců, bylo zjištěno, že majetek na adrese [ulice] je majetkem žalobců, který si pořídili ještě před jejím narozením a narozením jejího bratra (povinného). V původním bytě na adrese [adresa] žalobci, svědkyně a bratr (povinný). Na adrese [adresa], ona i bratr měli každý svůj život. Pokud se jedná o položku [číslo] – šatní skříň, tuto si žalobci pořídili ještě před jejím narozením, její součástí je komoda s velkým kulatým zrcadlem zachycená na fotografii [číslo] na které je dcera žalobců z doby, kdy byla malá. Tento nábytek měli žalobci původně v bytě na adrese [ulice] a následně si ho přestěhovali na adresu [ulice] (viz výslech svědkyně [příjmení], fotografie [číslo]). Žalobkyně b) sbírala broušené sklo, cibulákový, čínský nebo japonský porcelán s rýžovými zrny. Některý zdědila po své mamince, jako bílý porcelán pod položkou [číslo] zachycený na fotografii [číslo] v horní poličce. Vlastnila také mísu na bowle se skleničkami pod položkou [číslo] (viz výslech svědkyně [příjmení], fotografie [číslo] výslech svědka [jméno] [celé jméno žalobce]). Do nového bytu si žalobci pořídili v roce 2006 také rozkládací oranžovou sedací soupravu pod položkou č 20, komodu z [anonymizováno] po položkou [číslo] komodu pod položkou [číslo] černý pracovní stůl [číslo] starý darovali [jméno] [příjmení] (viz výslech svědkyně [příjmení], [příjmení]). Žalobci vlastnili spoustu historický obrazů, které žalobkyně zdědila po svých rodičích. Jednalo se o dva obrazy starců pod položkou [číslo] vyobrazených na fotografii [číslo] na které je svědkyně a na fotografii [číslo] na nichž je žalobce a svědkyně [příjmení] se svým manželem (viz výslech svědkyně [příjmení], fotografie [číslo]). Dále žalobkyně zdědila obraz s vánočním cukrovím pod položkou [číslo] obraz zachycující temný les pod položkou [číslo] zachycený na fotografii [číslo] obraz z masivu pod položkou [číslo] řadu dalších obrazů (viz výslech svědkyně [příjmení], protokol o stavu bytu, výslech svědka [jméno] [celé jméno žalobce]). Pokud se jedná o položku [číslo] obraz s označením [anonymizováno], jehož originál byl u jednání předložen, bylo zjištěno, že se jedná o zarámovaný diplom bratra žalobkyně [příjmení] [příjmení] z roku 1950 z univerzity [anonymizována tři slova]. Žalobkyně měla obraz po svém bratrovi, který byl o 20 let starší (viz výslech svědkyně [příjmení], originál zarámovaného diplomu). Pokud se jedná o vysavač [anonymizováno] pod položkou [číslo] tento svědkyně zakoupila žalobcům jako dárek, konkrétně kdy to bylo, si již nepamatuje, ale zakoupila ho již do nového bytu na adrese [adresa]

8. Žalobkyně b) po svých rodičích zdědila také hodiny pod položkou [číslo] které jsou na fotografii [číslo] stejně tak staré rádio hranaté s látkou vevnitř pod položkou [číslo] které se již dnes nepoužívá a starý fotoaparát v černém pevném pouzdře pod položkou [číslo] druhý fotoaparát žalobci dostali jako svatební dar (viz výslech svědkyně [příjmení]).

10. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která je dlouholetou přítelkyní žalobců, bylo zjištěno, že kupovala s žalobci asi v roce 1978 bytovou stěnu ve [právnická osoba] (položka [číslo]), kterou přesně popsala a identifikovala na fotografiích [číslo]. Vlastnictví žalobců rovněž potvrdila dcera žalobců (viz výslech svědkyně [příjmení], fotografie [číslo] výslech svědkyně [příjmení]).

11. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která je spolužačkou žalobkyně b) bylo zjištěno, že položku [číslo] – broušené sklo žalobkyně b) zdědila po své mamince, což potvrdila rovněž svědkyně [jméno] [příjmení] a dcera žalobců. Svědkyně často žalobkyni b) navštěvovala, na fotografii [číslo] je ona a další spolužačka (viz výslech svědkyně [příjmení], fotografie [číslo] výslech svědkyně [příjmení], výslech svědkyně [příjmení]).

12. Z výslechu svědka [celé jméno žalobce] (povinného) bylo zjištěno, že je synem žalobců, bydlí v hotelu, což má zajištěno v rámci zaměstnání. Na adrese [ulice a číslo] nikdy nebydlel. V bytě měl několik hodinek z Číny, nějaké boty a oblečení. Jiné věci v bytě neměl. Na svém trvalém bydlišti [anonymizována dvě slova] [číslo] bydlel v období 2010 – 2012. Žádost, kterou odesílal [exekutorský úřad] podávala na poště maminka (žalobkyně b)) s tím, že jí bylo na poště řečeno, aby napsala na obálku nějakou adresu, na kterou má být písemnost vrácena v případě jejího nedoručení (viz výslech svědka [celé jméno žalobce]).

13. Z protokolu o stavu bytu, který byl přílohou k darovací smlouvě o převodu vlastnického práva k nemovitosti, uzavřené dne 2. 4. 2021 mezi žalobcem a) jako převodcem a Ing. [jméno] [příjmení] jako nabyvatelkou se podává, že v bytě mají žalobci kuchyňskou linku [značka automobilu], kombinovaný sporák [anonymizováno], lednici bílou [anonymizováno], odsavač par, stereorádio [anonymizováno], stolovou desku, mikrovlnnou troubu, kávovar [příjmení] [jméno]. V prvním pokoji – ložnice mají manželskou postel, noční stolky 2 ks, kosmetický stolek se zrcadlem, bílou polici, šuplíkové skříňky světle hnědé [anonymizováno] 3 ks, garnyž bílou se záclonou. Ve druhém pokoji s balkonem mají sedací soupravu šedočerné barvy, jídelní stůl, světle hnědou knihovnu [anonymizováno], černý konferenční stolek se skleněnou deskou, televizor [značka automobilu], tři kusy hnědočerné skříňky, stolek na květiny, stereorádio [značka automobilu] a dva kusy reprobeden, mini audiosystém [anonymizováno], koberec hnědý, obraz od [anonymizováno]. [příjmení], notebook [anonymizováno] [číslo], notebook [anonymizováno] [číslo] včetně reprosoustavy [anonymizováno]. Ve třetím pokoji pak mají starý nábytek (skleník) s broušeným sklem, porcelánovou jídelní soupravou, skříň s výklopnou deskou a zásuvkami, knihovna, čínský porcelán, sloupkové zlaté hodiny starožitné, obytná sestava [anonymizováno] – hnědočerná, černý pracovní stůl, kancelářské židle, secesní křeslo, rozkládací sedací souprava, zelený koberec, lustr, staré rádio, knihy. Dále 12 kusů obrazů, na chodbě vestavěné skříně, police nad dveřmi a v koupelně automatickou pračku [anonymizováno] (viz protokol o stavu bytu). Závěr o skutkovém stavu 14. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu skutkovému stavu: Soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vede exekuční řízení proti povinnému [celé jméno žalobce] (synu žalobců), bytem [anonymizována dvě slova] [číslo]. Dne 14. 11. 2022 byl v bytě, který je ve vlastnictví dcery žalobců a kde mají žalobci právo doživotního užívání, proveden soupis movitých věcí pod položkami [číslo] – 30 a žalobci se nyní domáhají vyloučení věcí uvedených ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Bylo prokázáno, že věci uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku jsou ve vlastnictví žalobkyně.

15. K závěru o skutkovém stavu soud uvádí, že při posuzování věci soud vyšel z provedených důkazů, z obecné lidské zkušenosti i z okolností případu. Z toho všeho soud dovodil, že tvrzení žalobců týkající se vlastnického práva k dotčeným věcem, byla prokázána výslechy svědků, které plně korespondují s tvrzeními žalobců jakož i s předloženými fotografiemi. Z okolností případu je pak zjevné, že soupis movitých věcí byl proveden v místě bydliště žalobců, kde povinný evidovaný pobyt neměl, a nikdy tam nebydlel, tedy i tato okolnost svědčí ve prospěch žalobců, kteří tvrdí, že nejde o věci ve vlastnictví povinného. S ohledem na tyto okolnosti i na běžnou lidskou zkušenost, podle které člověk zpravidla neskladuje doklady od všech svých věcí a nemá tedy vždy možnost listinami nepochybně prokázat své vlastnické právo, soud považoval tvrzení žalobců za věrohodná, neboť jsou vnitřně soudržná, uvěřitelná a odpovídají běžnému uspořádání věcí.

16. To, že jsou svědci v příbuzenském či kamarádském vztahu, nemůže být důvodem pro zpochybnění jejích výpovědí, neboť vypovídali po poučení podle § 126 o. s. ř., přičemž byli poučení také o trestněprávních následcích případné nepravdivé výpovědi. Svědci vypovídali spontánně, plynule, s jistotou a přesvědčivě, i když si vzhledem k odstupu času již nevzpomněli na některé podrobnosti. Svědci pohotově a přiléhavě odpovídali na položené otázky. Ve výpovědích svědků soud neshledal žádné podstatné rozpory a žádné důvody pro pochybnosti nevyplynuly ani z chování svědků při výslechu. [příjmení] nesrovnalosti v tvrzených datech pořízení věcí lze jednoduše vysvětlit přirozeným procesem zapomínání. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti soud hodnotil výpovědi všech svědků jako věrohodné.

17. Vzhledem k velkému časovému odstupu od data pořízení předmětných věcí je obvyklé, že žalobci již k věcem nemají uschovány doklady o nabytí, když řadu věcí žalobkyně získala dědictvím. Vzhledem k tomu, že žalobci věrohodně tvrdili způsob nabytí vlastnictví k předmětným věcem a toto se shodovalo s výpověďmi svědků, soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že k předmětným věcem nabyli vlastnické právo žalobci, resp. k zděděným věcem žalobkyně b). Právní posouzení věci 18. Podle § 68 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád, dále jen„ e. ř.“) ve znění pozdějších předpisů může ten, jemuž svědčí právo k věci, které nepřipouští exekuci (dále jen„ navrhovatel“), podat návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu. Návrh lze podat do 30 dnů od dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o soupisu věci, a to u exekutora, který věc pojal do soupisu.

19. Podle § 68 odst. 4 e. ř. žalobu na vyloučení věci podle § 267 o. s. ř. může navrhovatel podat u exekučního soudu do 30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora, kterým nevyhověl, byť jen zčásti, jeho včas podanému návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu. O tom musí být navrhovatel exekutorem poučen. Od podání návrhu na vyškrtnutí věcí ze soupisu do uplynutí lhůty podle věty první a po dobu řízení o žalobě nelze sepsané movité věci prodat.

20. Podle § 267 o. s. ř. platí, že právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Výkonem rozhodnutí je možné postihnout pouze věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, náležející povinnému. Pokud by došlo k postižení majetku třetí osoby (např. do soupisu movitých věcí byla zahrnuta i věc, která nepatří do vlastnictví povinného), může se tato třetí osoba bránit uplatněním tzv. excindační žaloby, která představuje iniciování tzv. zvláštního sporu o vyloučení věci z exekuce (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1977/2009, 20 Cdo 339/2012); legitimovanou k podání žaloby je třetí osoba, jíž bylo výkonem rozhodnutí zasaženo do jejich majetkových práv (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3104/2013), a pasivní legitimace svědčí oprávněnému, v jehož prospěch byl příslušný majetek exekvován (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 516/2010).

21. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Byl respektován předepsaný procesní postup (žaloba byla podána až po zamítnutí návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu exekutorem), byly dodrženy lhůty stanovené exekučním řádem pro podání excindační žaloby (30 dnů od doručení rozhodnutí exekutora) a žalovaná (která figuruje v exekučním řízení jako oprávněná) je ve věci pasivně legitimována. Dále bylo prokázáno, že k předmětným movitým věcem, které byly sepsány v rámci exekuce, mají žalobci vlastnické právo. Vlastnické právo je právo ovládat věc svou mocí, tj. mocí nezávislou na současné existenci moci kohokoli jiného k téže věci; vlastnické právo je tedy přímým právním panstvím konkrétně určené osoby (resp. v případě spoluvlastnictví více osob) nad určitou věcí. Z řečeného vyplývá, že existence vlastnického práva osoby odlišné od povinného je právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí. V řízení bylo prokázáno, že k předmětným sepsaným věcem nabyli vlastnické právo žalobci, nikoli povinný, proto soud žalobě na vyloučení věcí z exekuce s odkazem na citovaná zákonná ustanovení v rozsahu uvedeném ve výroku II. vyhověl.

22. Pokud jde o námitku žalobců, že soupis věcí na adrese [ulice a číslo] byl pořízen neoprávněně, když syn žalobců (povinný) na uvedené adrese nikdy nebydlel, ani tam neměl trvalé bydliště, soud uvádí, že bylo prokázáno, že povinný skutečně v uvedeném bytě nebydlel. Nicméně rovněž bylo prokázáno, že minimálně v jednom případě povinný uvedenou adresu sdělil soudnímu exekutorovi, jako adresu, na níž se zdržuje a v jednom případě byla tato adresa uvedena na obálce písemnosti určené soudním exekutorovi, který však nemohl vědět, že adresu uvedenou na obálce tam uvedla žalobkyně b), a to jen pro účely vrácení písemnosti v případě jejího nedoručení. Soudní exekutor tak vycházel z ústního sdělení povinného, resp. písemného sdělení, že se jedná o adresu, na které se povinný zdržuje. Je však pravdou, že soudní exekutor měl v daném případě postupovat obezřetněji, když povinný neměl na uvedené adrese trvalé bydliště a neměl řádně prokázáno, že by se na uvedené adrese povinný zdržoval s úmyslem zdržovat se zde trvale, tedy že povinný byt skutečně užívá, a že v něm má proto umístěny své věci. Náklady řízení a lhůta k plnění 23. Dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

24. Dle ustanovení § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.

25. Soud nejprve odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 881/09, IV. ÚS 3728/12, kde vyslovil následující právní názory: V obecné rovině požadavek, aby v řízení o vylučovací žalobě nebyla žalobkyni s odkazem na § 150 o. s. ř. přiznána náhrada nákladů takového řízení dle § 142 odst. 1, 2 o. s. ř., je v zásadě nepřijatelný, a to i s přihlédnutím k samotné podstatě tohoto procesního prostředku. Třetí osoba, jejíž majetek byl sepsán v rámci výkonu rozhodnutí je totiž zpravidla ohrožena na svých majetkových právech bez vlastního porušení právní povinnosti. Nemožnost přiznat takové osobě náhradu nákladů řízení v případě jejího plného úspěchu ve věci proti žalovanému, který při výkonu rozhodnutí vystupoval jako oprávněný, sám ho inicioval a jeho průběh byl do značné míry v jeho dispozici, by znamenala de facto„ nadpráví“ oprávněných ve vztahu k neomezenému okruhu třetích osob, jejichž majetek by mohl být v exekuci dotčen. Nadto tím by došlo k naprostému„ překroucení“ smyslu ustanovení § 150 o. s. ř. Za důvody hodné zvláštního zřetel se považují zejména majetkové, sociální, osobní a další poměry účastníků řízení (srov. např. [příjmení] [jméno] a kolektiv, Občanský soudní řád. Komentář I. díl, 7. vydání Praha: C. H. Beck, 2006, str. 673 a násl.). V projednávané věci přitom stály na straně žalobců fyzické osoby, jímž hrozilo postižení majetku. Na straně žalované stojí podnikatelský subjekt (akciová společnost), zabývající se mj. nákupem pohledávek, společnost zkušená v řešení právních, ale zejména exekučních řízeních. Optikou poměrů účastníků by se jevil postup podle § 150 o. s. ř. nepřiléhavý, když majetkové poměry žalované neodůvodňují použití § 150 o. s. ř. Stěží lze rozumně uvažovat o např. tíživých majetkových poměrech žalované, kvůli kterým je nezbytné odepřít právo na náhradu nákladů řízení žalobkyně ve výši 5 972,48 Kč.

26. Žalovaná argumentovala nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 292/07 ze dne 9. 6. 2009 Ústavní soud v nálezu na jednu stranu konstatoval, že je obecně nutné považovat za nespravedlivé, aby oprávněný (věřitel), který v předchozích řízeních osvědčil, že důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, a nyní žádá výkon příslušného rozhodnutí, byl povinován k zaplacení náhrady nákladů řízení vůči osobě, která proti němu ve sporu o tzv. excindační žalobě byla úspěšná. Na druhé straně ovšem zdůraznil nutnost zohlednit konkrétní okolnosti případu a mezi nimi především chování oprávněného a jeho postoj k požadavku žalobce, neboť je to právě oprávněný, komu je ve smyslu platné právní úpravy dána možnost, aby sledoval úkony pověřeného soudního exekutora a aby jeho případný "hraniční přístup korigoval".

27. Soud smí aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. v řízení o tzv. excindační žalobě pouze tam, kde věřitel (oprávněný) vznik nákladů řízení úspěšné straně nezavinil. Tak je tomu např. tehdy, pokud osoba (v tomto případě žalobci), která tvrdí, že má právo k majetku nepřipouštějící výkon rozhodnutí, brání svá práva nikoliv příčiny ležící na straně oprávněného (v tomto případě žalované), nýbrž výlučně v důsledku postupu soudního exekutora.

28. Soud se musí nejprve pozastavit nad tím, proč oprávněná, vystupující v tomto řízení jako žalovaná, nemá se soudním exekutorem, kterého si vybrala proto, aby v rámci exekuce vymohl její vykonatelnou pohledávku, takovou konkrétní dohodu, která by jí umožnila reagovat na podstatná podání ovlivňující průběh exekuce, v tomto případě tedy takovou dohodu, v rámci které by návrh žalobců na vyškrtnutí věcí ze soupisu, před rozhodnutím soudního exekutora byl zaslán oprávněné k vyjádření tak, aby se zjistilo její stanovisko, jež je pro rozhodnutí o vyškrtnutí věci ze soupisu zcela zásadní (§ 68 odst. 3 e. ř). Pokud takovouto dohodu oprávněná s exekutorem nemá a bezvýhradně se spoléhá na postup soudního exekutora, nelze na toto její jednání v rámci exekučního řízení hledět jako na jednání řádné, odpovídající jejímu postavení oprávněné. V poměrech projednávané věci to pak znamená, že k podání žaloby došlo nikoliv výlučně z důvodu postupu soudního exekutora, ale též z důvodů ležících na straně žalované, v exekučním řízení vystupující jako oprávněná, která si počínala v rámci tohoto exekučního řízení nedůsledně, řádně nehájící své zájmy tak, aby bylo dosaženo účelu exekučního řízení.

29. Soud tak v projednávané věci neshledal žádné důvody zvláštního zřetele hodné předpokládané ustanovením § 150 o. s. ř., pro které by bylo namístě žalobcům náhradu nákladů řízení vzniklých před soudem prvního stupně nepřiznat.

30. Pokud se jedná o námitku žalované, že žalobci nezaslali žalované předžalobní výzvu dle § 142a odst. 1 o. s. ř., soud k tomuto uvádí, že žalobci před podáním žaloby tuto povinnost neměli, neboť v daném případě se nejedná o řízení o splnění povinnosti a ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. tak na tento případ nedopadá.

31. S ohledem na shora uvedené má soud za to, že při respektování závěrů vyslovených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 292/07 je namístě v řízení před soudem prvního stupně částečně úspěšným žalobcům přiznat náhradu nákladů řízení.

32. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že převážně úspěšným žalobcům přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Předmětem řízení bylo vyloučení 30 věcí z exekuce, přičemž při jednání vzali žalobci žalobu zpět v rozsahu 8 položek, a to z důvodu nikoliv na straně žalované. Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobců v řízení činil 73,33 % (22 položek z 30) v poměru k neúspěchu 26,67 % (8 položek z 30). S ohledem na uvedené mají žalobci nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 46,66 %.

33. Ustálená judikatorní praxe dovodila, že odměna advokáta za zastupování v řízení o vylučovací žalobě se nestanoví podle ceny věci z exekuce vylučované, nýbrž podle § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění.

34. Pokud jde o výši tarifní hodnoty, tak zde judikatura současně rozlišuje, zda je předmětem vyloučení věci nemovité či věci movité a zda dochází k běžnému vyloučení věci z exekuce či k vyloučení věci z v insolvenčním řízení sepsané majetkové podstaty. Soud v dané případě vyšel z ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, jak např. dovodil Nejvyšší soud ve svém usnesení sp. zn. 30 Cdo 3104/2013, neboť se jedná o vyloučení movité věci z běžné exekuce. Tomu pak odpovídá sazba mimosmluvní odměny ve výši 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, v daném případě, kdy zástupce žalobců zastupuje dvě osoby 1 200 Kč za jeden právní služby.

35. Náklady řízení v celkové výši 12 800 Kč zahrnují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady právního zastoupení sestávající ze 4 úkonů (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 2 x účast u jednání) při zastupování 2 osob po 1 200 Kč dle § 12 odst. 4, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 9 odst. 1 a § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 4 režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 této vyhlášky. Za písemné doplnění žalobních tvrzení ze dne 1. 2. 2023 soud zástupci žalobců odměnu nepřiznal, neboť doplněná tvrzení měla být již součástí návrhu na zahájení řízení (§ 79 odst. 1 o. s. ř.). Soud tak žalobcům přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 46,66 % z částky 12 800 Kč, tedy částku 5 972,48 Kč, kterou je žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. a § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. povinna uhradit k rukám zástupce žalobců do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení