10 C 41/2020- 116

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobkyně] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému 1): [celé jméno žalovaného], [anonymizována dvě slova] [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] žalované 2): [celé jméno žalované], [anonymizována dvě slova] [datum] bytem [adresa žalovaného, žalované, žalobce a žalobkyně] zastoupena [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný [celé jméno žalovaného], [datum narození], byl povinen adresovat panu [celé jméno žalobce] do 10 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku písemnou omluvu tohoto znění: Vážený pan [celé jméno žalobce] [obec a číslo] [PSČ] [obec] datum Vážený pane inženýre, přijměte prosím moji omluvu za mé nepravdivé obvinění z trestného činu krádeže dřeva v období od [datum] – [datum] na parcele [číslo] když jsem si vědom, že k této krádeži z Vaší strany nedošlo, ani nebyl Vámi k podobnému jednání dán příkaz jiným osobám. Za nepravdivé obvinění [příjmení] osoby se tímto omlouvám. [celé jméno žalovaného], [datum narození], se zamítá.

II. Žalovaná [celé jméno žalované], [datum narození], je povinna adresovat panu [celé jméno žalobce] do 10 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku písemnou omluvu tohoto znění: Vážený pan [celé jméno žalobce] [obec a číslo] [PSČ] [obec] datum Vážený pane inženýre, přijměte prosím moji omluvu za mé nepravdivé obvinění z trestného činu krádeže dřeva v období od [datum] – [datum] na parcele [číslo] když jsem si vědoma, že k této krádeži z Vaší strany nedošlo, ani nebyl Vámi k podobnému jednání dán příkaz jiným osobám. Za nepravdivé obvinění [příjmení] osoby se tímto omlouvám. [celé jméno žalované], [datum narození].

III. Žaloba, aby žalovaní 1, 2 byli povinni uhradit panu [celé jméno žalobce] náhradu za nemajetkovou újmu ve výši 50.000 Kč, a to společně a nerozdílně do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

IV. Žalobce je povinen nahradit žalovanému č. 1 náklady řízení ve výši 19.475 Kč, k rukám právního zástupce žalovaného č. 1, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce a žalovaná č. 2 nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobce je povinen nahradit České republice na nákladech řízení částku 425,86 Kč na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná č. 2 je povinna nahradit České republice na nákladech řízení částku 141,95 Kč na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce se domáhal po žalovaných č. 1, č. 2 pro [celé jméno žalobce] (dále i jako„ poškozený“ nebo„ [anonymizováno]“), omluvy a zaplacení nemajetkové újmy ve výši 50.000 Kč, za to že nepravdivě obvinili [celé jméno žalobce], který je starostou žalobce, z trestného činu krádeže dřeva. V žalobě uvedl, že se jedná o nařčení, že žalobce z titulu své funkce starosty vyslal zaměstnance obce do lesa žalovaných, aby zde odcizili dřevo, resp. [anonymizováno] [celé jméno žalobce] byl žalovanými [číslo] [číslo] křivě obviněn z krádeže, ke které mělo dojít v období od [datum] – [datum]. V přestupkovém řízení se žalovanými [číslo] [číslo] tvrzené jednání [celé jméno žalobce] neprokázalo. Nařčením žalovaných [číslo] [číslo] vznikla jmenovanému [celé jméno žalobce] v pozici starosty obce vážná újma na pověsti a tím i na důstojnosti, dále utrpěl újmu na pověsti rovněž v ostatních životních, pracovních a zájmových rolích. Žalovaní 1, 2 se žalobou nesouhlasili. Ve vyjádření k žalobě uvedli, že se jedná ze strany starosty obce o dlouhodobé šikanózní jednání vůči jejich osobám, starostu [anonymizováno] [celé jméno žalobce] nikdy ze žádného protiprávního jednání nenařkli. U podané žaloby se jedná o odvetu starosty [anonymizováno] [celé jméno žalobce] za dlouholetou aktivitu žalované [číslo] v roli opoziční zastupitelky, kdy tato bojuje proti nekalým praktikám, které vyvíjí starosta [územní celek] [celé jméno žalobce]. Z účastnické výpovědi starosty žal [územní celek] [celé jméno žalobce] soud zjistil, že je neuvolněný starosta [územní celek]. Povoláním je [anonymizována dvě slova]. Žalované zná z obce, v podstatě od roku 2000, žalovaná je zastupitelkou [územní celek]. Hasiči požádali obec, že potřebují dříví na čarodějnice, zda by si mohli vzít dřevo z obecního dřeva. Zaměstnanec obce pan [příjmení] [příjmení] byl zaveden na pozemky, kde mu bylo ukázáno, jaké dřevo si může z obecního vzít. Pan [anonymizováno] dřevo vzal a přivezl. To, že měl toto dřevo ukrást, se dozvěděl od tohoto zaměstnance, který mu přinesl předvolání do správního řízení, kde bylo uvedeno, že se jedná o věc krádeže dřeva z pozemku žalovaných. Bylo to správní řízení na Městském úřadě v [obec] a on tam byl uvedený jako podezřelý. Pan [anonymizováno] mu řekl, že ho žalovaní kontaktovali a že dříví měl ukrást on a že to dají na Policii. V dubnu 2017 se rozjelo správní řízení, byl podezřelý z krádeže, tato krádež však v přestupkovém řízení nebyla prokázána. Jsou malá obec, ve vesnici se to probíralo, seznámil s tím zastupitelstvo. Žalovaní byli za panem [příjmení], bylo to někdy 8.3. – 9.3. s tím, že ukradl dřevo a obec taky. Ptali se ho na to i žáci ve škole, šlo to po vesnici. Pokud se má vyjádřit k tomu, kdo mu konkrétně řekl, že byl přítomen tomu, že žalovaní říkali, že krade dřevo, tak toto mu nikdo konkrétně neřekl. Po skončení správního řízení žalované vyzval, aby se mu omluvili, ale nic se nedělo. V květnu 2019 usnesením zastupitelstva žádali omluvu a nic se nedělo. Zásah do svých práv spatřuje v tom, že byla narušena jeho dobrá pověst, když i třeba žák se ho ptal, zda krade dřevo. Ptali se ho i další jeho přátelé, zda mu to stojí za to, že krade dřevo. Pomluva žalovaných mu uškodila, jak ve funkci starosty, tak v jeho zaměstnání, kdy jako [anonymizována dvě slova] má být příkladem pro děti a ne, aby ho pokládali za zloděje. Rovněž se to promítlo mezi jeho přátelé, ve spolku rybářů. Paní žalovaná a pan [příjmení] jsou v opozici, v té době, kdy došlo k problémům se dřevem, byla v zastupitelstvu paní žalovaná. Spolupráce s opozicí není žádná, nepracují a nic nebudují. Ke krádeži mělo údajně dojít 7.3. nebo 8.

3. Přesně neví, kdy ho žalovaní nařkli a kde ho nařkli. [anonymizováno] zpravodaj je veřejně přístupný. Přesně si nepamatuje, co bylo v [anonymizováno] zpravodaji v září 2018 pod [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [číslo listu] bodu [anonymizováno] uvedl, že nařčení zveřejnil, ale neuvedl, kdo ho nařkl. Pokud se týká usnesení zastupitelstva na požadavek omluvy ze strany žalovaných, tak toto bylo v květnu 2019 pod [číslo jednací], toto iniciovali zastupitelé, on předkládá návrhy usnesení zastupitelstvu a oni o tom pak diskutují. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnanec firmy [anonymizováno], [obec]. Pokud se týká zástupce žalobce, tedy starosty [celé jméno žalobce], tak se jedná o jeho nadřízeného, neboť je v komisi pro pozemky a lesy [územní celek]. Se starostou spolupracuje. K pomluvám na starostu došlo, když zadával zaměstnanci obce panu [příjmení] zpracování dřeva v obecním lese. Neví, kdy to bylo. Byli u přestupkové komise. Zadal panu [příjmení], aby uklidil dřevo na obecním pozemku. Studenti se ho zeptali, co je na tom pravdy, že starosta krade dřevo. Říkali, že to slyšeli, ale všichni vědí, že pan starosta topí elektrikou. Ptali se ho 2-3 studenti. Od žalovaných, tedy od [celé jméno žalovaného] nebo od [celé jméno žalované] nikdy neslyšel tvrzení, že starosta krade dřevo. Je pravdou, že pan starosta má konflikty se žalovanými kvůli průjezdnosti cesty. Pan starosta je [anonymizována dvě slova]. Pomluvy na něho mají dopad. Lidi všelijak špekulují, ptají se. Má to na jeho pověst negativní vliv. Je pravdou, že pan starosta vyzýval žalované, aby se mu na zastupitelstvu omluvili a oni to neudělali. Má za to, že na jednání svazku obcí má přístup starosta. Nevím, zda mají přístup žalovaní. Neví, kdo má přístup na jednání orgánů Pardubického kraje. Myslí, že na jednání rybářského spolku mají přístup rybáři. Členem rybářského spolku není a neví, zda jsou členy rybářského spolku žalovaní. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce je jeho zaměstnavatel, pro obec dělá tak [číslo] let v rámci veřejně prospěšných prací. Ale poslední 3-4 roky je tam zaměstnán. Pracuje na správě a údržbě obecního majetku. K žalovaným nemá žádný vztah. [příjmení] [příjmení] ho v minulosti poslala uklidit obecní cestu, takto jí zřejmě zaúkoloval pan starosta. Je to už dlouho. Uklízel stromy, které byly spadlé z obecního pozemku na cestu. Cesta byla také obecní. [příjmení] uklidil a odvezl na určené místo, jak se dohodli na úřadě. Druhý ho v kanceláři navštívili žalovaní a ptali se, proč ho starosta tam poslal krást dřevo, proč jezdí po soukromé cestě, tak jim řekl, ať si to jdou vyřídit na úřad. Žalovaný č. 1 mu řekl, proč ho tam starosta poslal krást dřevo. Neví přesně, zda mu to řekl žalovaný nebo žalovaná, ale tahle věta tam zazněla. Nikdo tomuto rozhovoru mezi ním a žalovanými č. 1 a 2 nebyl přítomen. Dále se o této věci mluvilo na přestupkové komisi. Jinak se o tom nemluvilo. Jezdí po vesnici a lidi se ho ptali, co je na tom pravdy, že starosta krade dřevo. O tomto mluvil i se starostou, že to lidi říkají lidi po vesnici. Má za to, že starostu výroky o kradení mrzí. Je u hasičů, starosta pravidelně navštěvoval zábavy, ale teď už tam moc nechodí. Nechce se mu chodit mezi lidi. Nedokáže posoudit, že by pomluvy nějak změnily názor na starostu v obci. Někteří lidé ho mají rádi, někteří lidé ho nemají rádi. Jeho rozhovor se žalovanými nebyl nahráván, má za to, že žalovaní nepořizovali zvukový záznam. Pokud se týká jednání svazků obcí a kdo tam má přístup, tak myslí, že starosta obce, možná místostarosta. Neví, kdo má přístup na jednání rybářského spolku. Není členem rybářského spolku a neví, zda žalovaní jsou členy rybářského spolku. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že je třetím rokem v zastupitelstvu [územní celek]. Je tam celkem 7 zastupitelů. Rovněž žalovaná [číslo] je v zastupitelstvu. Se žalovanou č. 2 pracuje v zaměstnání v mateřské škole. Ve školce mají k sobě kolegiální vztah. Jinak se jako kamarádky nenavštěvují. Je tady pro to, aby dosvědčila, že žalovaná č. 2 jí říkala ve školce, že starosta krade dřevo. [příjmení] [příjmení] je advokátka, která zastupuje obec. Asi před třemi měsíci jí vyzvala obec, potažmo starosta, aby jako zastupitelka jela do [obec] za paní [příjmení]. Byli tam v [obec] v kanceláři paní [příjmení] ona a pan starosta. [příjmení] [příjmení] se jí ptala, co slyšela jako pomluvu pana starosty. Řekla jí, že paní [celé jméno žalované] jí říkala, že starosta krade dřevo. Bylo to ještě před volbami, říkala jí to ve školce. Nikdo jejich rozhovoru o tom, že starosta krade dřevo, nebyl přítomen. [příjmení] [příjmení] jí řekla, aby toto řekla u soudu, proto je sem pozvaná jako svědek. Nikoho jiného neslyšela, že starosta krade dřevo. To říkala jen žalovaná č.

2. Rovněž neslyšela nikoho, že by říkal, že mu žalovaní říkali, že starosta krade dřevo. Informaci o kradení dřeva má pouze od žalované č.

2. Častokrát se o tom jednalo na zastupitelstvu. Žalovaná byla vyzvána, aby se omluvila starostovi, 4x dostala výzvu, stačilo by se omluvit i písemně. Ona se neomluvila, tak byla vyzvána, že se to bude právně řešit. Měla na to měsíc. V této lhůtě žalovaná nic neučinila, takže se to dalo paní [příjmení]. Paní žalovaná je v zastupitelstvu nadále. Tato záležitost změnila i atmosféru v zastupitelstvu. Není to příjemná záležitost. Rozepře mezi obcí a žalovanými je dlouholetá. Je zaměstnaná v mateřské škole šest roků. Šest roků jako vedoucí školní jídelny a tři roky jako asistentka a učitelka. Žalovaná pracuje na pozici učitelky. Se žalovanou má možnosti si popovídat párkrát do roka, jinak není čas. Spíš se baví o pracovních věcech, možná 2x za týden. Žalovaná jí jen tak na chodbě, když odcházela domů, řekla, že starosta krade dřevo. Nikdo jiný tomuto rozhovoru nebyl přítomen. Bylo to před volbami. Ona tehdy šla do voleb do zastupitelstva, byla na kandidátce se starostou. Žalovaná věděla, že kandiduje. Tak asi proto jí to řekla. Samozřejmě, že se člověk nad něčím takovým zamyslí. Paní žalovaná se zastupitelstvu nazývá lídr opozice. Někdy se v zastupitelstvu s ní shodnou, pak jsou věci, které řeší jen ona. Říkala na obci, že je to tak 4 měsíce zpátky, myslí od nynějška, že žalovaná jí říkala, že starosta krade dřevo. Ona se rozhodla, až bude potřeba svědka, že půjde svědčit, neboť není moc lidí, kteří by byli ochotní svědčit a říct pravdu z očí do očí. Neví, kdo má přístup na jednání svazku obcí, neví, kdo má přístup na jednání orgánů Pardubického kraje, nikdy tam nebyla. Neví, kdo má přístup na jednání rybářského spolku, není členem rybářského spolku. Podáním ze dne 7. 3. 2017 podal [celé jméno žalobce], starosta [územní celek], podnět k prošetření přístupu po účelové komunikaci [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] z důvodu, že je na cestě umístěna závora a složeno dřevo, pracovníci obce, kteří práce v obecním lese prováděli, byli manželi [příjmení] napadeni, že jim k průjezdu touto cestou nedali souhlas. Z otisku článku„ Starosta zadal přípravu výběrového řízení na správu městských lesů“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že dle sdělení [jméno] [příjmení] starosta [obec] a předseda [anonymizována dvě slova] [obec] [celé jméno žalobce] na schůzi ve čtvrtek 7.

9. údajně řekl, že je potřeba zbavit se [celé jméno žalovaného], že to bude těžké, ale že by to mohlo jít díky špatně vymáhaným škodám na městských lesích. [příjmení] [příjmení] přiznal, že s jeho prací není v některých ohledech spokojen. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva [územní celek], bodu„ první vstupy veřejnosti“ soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] požádal o informaci, v jaké fázi je výběrové řízení na správu městských lesů, zda pan starosta požádal starostu [územní celek] o vysvětlení k vyjádření o zbavení se městského správce. Z otisku katastrální mapy byla zjištěna poloha pozemku [číslo]. Z otisku ust. § 34 lesní doprava bylo zjištěno, že bylo poukázáno na odst. 4, dle kterého je vlastník lesa nebo osoba provádějící činnost v zájmu vlastníka lesa povinen předem dohodnout s vlastníkem, popřípadě nájemcem pozemků dobu, rozsah a trvání užívání cizích pozemků k lesní dopravě a výši náhrady. Z e-mailu ze dne 11. 5. 2016 od tajemníka MěÚ [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] adresovaného žalovanému č. 1 soud zjistil, že dne 10. 5. 2016 byla městu [obec] doručena žádost o informaci paní [jméno] [příjmení] z [obec], která požaduje poskytnutí informací o platu a odměnách zaměstnanců zařazených do správy městských lesů za období od roku 2005 do 2015. Z žádosti o poskytnutí informací ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] požádala o sdělení vyjmenovaných informací o správě městských lesů města Lanškroun. Z nedatovaného sdělení bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] oslovuje starostu v záležitosti kůrovcové kalamity v městských lesích a poukazuje na tvrzená pochybení správce městských lesů. Žádostí ze dne [datum] požádal starosta [územní celek] ředitele [právnická osoba] a kanalizace [obec] o sdělení informací o vodovodní přípojce k objektu domu [adresa] v obci [obec] (náklady na zbudování, odběry vody). Ze sdělení ze dne [datum] bylo zjištěno, že ředitel [právnická osoba] a kanalizace [obec] nad [právnická osoba] odpovídá na žádost o prošetření podnětu tak, že vodovod byl pořízen pro původní zásobování [územní celek], k jeho vlastnictví se společnost přihlásila v roce 2014, protože nebylo vyjasněno jeho vlastnictví, v současnosti není využíván k veřejnému zásobování, společnost s jeho vybudováním neměla žádné náklady a do [adresa] nedodává vodu. Vodovod byl ponechán ve vlastnictví společnosti, pachtovní smlouvou poskytnut žalovaným k využití, kteří objekt udržují. Z oznámení o zahájení vodoprávního dozoru a provedení místního šetření ze dne 4. 8. 2018 ve věci sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že ve věci podezření na provedení vodních děl – soustavy vodních nádrží a akumulace povrchových vod v těchto nádržích, bez povolení vodoprávního úřadu, bylo nařízení jednání spojené s místním šetřením. Dle označení spisu sp. zn. [spisová značka] bylo řízení zahájeno na základě anonymního podání ze dne 31. 8. 2018. Z e-mailu tajemníka [územní celek]. [jméno] [příjmení], [příjmení], LL.M. ze dne [datum] adresovaného žalovanému č. 1 soud zjistil, že tajemník pověřil žalovaného č. 1 zpracováním vyjmenovaných informací (zřízení, stavebník, finanční prostředky atp.) ve věci tzv.„ [anonymizováno] rybníčků“. Dle neoznačených odpovědí došlo k vybudování v době, kdy vlastníkem nebylo město, bližší informace o zbudování nejsou známy, pojmenování pochází z dřívější doby, les je oplocen pravděpodobně od roku 1996 či 1996 na základě ustanovení lesního zákona. Z rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ze dne 5. 2. 2020 č. j. MZP/2019/550 [číslo] vydaného k podnětu žalobce bylo zjištěno, že rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje a usnesení [stát. instituce] ve věci dodatečného povolení stavby úpravy místní komunikace na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] byla zrušena, úpravu komunikace obec provedla v roce 2007, stavba částečně leží ve stanoveném záplavovém území a jeho aktivní zóně a nebyl vydán souhlas k úpravě komunikace, provedenou úpravou došlo ke zhoršení odtokových poměrů. Dle odůvodnění pak v jiném řízení se stavebníkem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jehož předmětem byla stavba plotu v aktivní zóně záplavového území, bylo rozhodnuto o odstranění této stavby, část plotu byla s pomocí soudního exekutora odstraněna, avšak výsledkem je neúplné odstranění nepovolené stavby plotu a terénních úprav. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 11. 11. 2019 adresovaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že vodoprávní úřad sděluje, že vodoprávnímu úřadu bylo tajemníkem výrazně nařízeno vydat kladné stanovisko s odstraněním navážek na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], nařízení tajemníka bylo vydáno na základě závěru ochránce lidských práv, který případ prošetřil. Z otisku [anonymizováno] zpravodaje ze září 2018 soud zjistil, že poškozený sděluje, že starosta obce a zaměstnanci obce byli obviněni, že jednali v rozporu se zákonem tím, že se podíleli na krádeži dřeva z lesa soukromého vlastníka. Poškozený obvinění důrazně odmítl s tím, že se jedná o účelová a lživá obvinění, která nebyla ničím podložena ani prokázána, a budou z toho vyvozeny právní důsledky. Ze záznamu rozhovoru žalovaných s [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se pan [příjmení] sděluje, že uklízel cestu, poslala jej tam obec, starosta a paní [příjmení], a jede tam znovu. Žalovaní sdělují, že tam je jejich dřevo, pan [příjmení] odpovídá, ať to nahlásí, jej tam poslal pan [příjmení], který mu to byl ukazovat. Odvezl jen to, co bylo na cestě, že to bylo spadeno z obecního. Starosta mu to říkal na obci, ukazovat mu to byl pan [příjmení]. Na obci mu říkali, ať jede rovně kolem paní [příjmení], že to je obecní cesta, jede tam znovu vykácet souše. Dřevo vezl za školu, protože oni to věnovali. Ze spisu MěÚ [obec] sp. zn. [spisová značka] [spisová značka] [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaný č. 1 ve svém vysvětlení zjištěném ze zápisu o podaném vysvětlení ze dne 4. 9. 2017 uvedl, že navštívil pana [příjmení] v technickém zázemí obecního úřadu, zeptali se jej, jestli odvážel z jejich pozemku dřevo a kdo ho pro dřevo poslal, on na to odpověděl, že dřevo odvezl a poslal jej tam starosta s paní [příjmení], dřevo mu fyzicky ukázal pan [příjmení], dále řekl, že je zaměstnanec obce, ať si to řeší s obcí a policií. [jméno] [příjmení] ve svém vysvětlení zjištěném ze zápisu o podaném vysvětlení ze dne [datum] uvedl, že je zaměstnancem obce, od starosty dostal pokyn provést úklid v obecním lese, dostavil se do lesa a začal zpracovávat dřevo, které bylo na obecním pozemku. Nedostal od starosty pokyn, aby odvážel dřevo z jiného pozemku, než obecního. Z usnesení Komise pro projednávání přestupků [územní celek] ze dne 19. 6. 2018, [číslo jednací] soud zjistil, že přestupkové řízení pro podezření ze spáchání přestupku proti majetku, kterého se měl poškozený dopustit tím, že v období od [datum] do [datum] odcizil z parcely [číslo] palivové dřevo o objemu 1,5 prostorového metru ke škodě žalovaného [číslo] ve výši 1.500 Kč bylo zastaveno, neboť spáchání skutku nebylo obviněnému z přestupku prokázáno. Z odůvodnění pak bylo zjištěno, že komise došla k závěru, že není jednoznačně prokázáno, že obviněný prostřednictvím jiné osoby odcizil dřevo z majetku žalovaných, úmyslné protiprávní jednání se nepotvrdilo, pan [příjmení] dostal pokyn uklidit obecní lesy, nebylo prokázáno, že obviněný z pozice starosty přikázal odcizit dřevo, naopak zajistil od odpovědných pracovníků, aby nedošlo k záměně s jiným pozemkem. Dále nebylo spolehlivě zjištěno, jaké dřevo pan [příjmení] naložil a odvezl. Ve svědecké výpovědi v přestupkovém řízení žalovaný č. 1 uvedl mimo jiné, že z fotografie je vidět, že podél cesty měli složené dřevo a přesně takové dřevo odvážel pan [příjmení] na traktůrku, s panem [příjmení] hovořil v budově technického zázemí obce, informovali jej, že o krádeži vyrozumí policii, on s tím souhlasil a řekl, že jej tam poslali pan [celé jméno žalobce] paní [příjmení]. Usnesením Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 1. 10. 2018, č. j. KrÚ 66376/2018, byli žalovaní s nárokem na náhradu škody odkázání na soud, odvolání žalované č. 2 bylo zamítnuto jako opožděné. Z úředního záznamu o ohledání místa přestupku ze dne [datum] bylo zjištěno, že na lesní cestě [číslo] v k.ú. [obec] zhruba 100 metrů od cesty žalovaných se nachází kůra od třešně. Z úředního záznamu o podání vysvětlení žalovaným [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný [číslo] uvedl, že na lesní cestě [číslo] v obci [obec] měl složeno zhruba 1,5 kubíku palivového dřeva, třešeň a habr, dne [datum] a [datum] toto dřevo odvezl zaměstnanec obce Miloslav Jirásek. Z protokolu ze dne 10. 3. 2017 soud zjistil, že žalovaný č. 1 dne 10. 3. 2017 dodal na policii záznam z foto pasti. Z úředního záznamu ze dne 22. 3. 2017 soud zjistil, že žalovaný č. 1 sdělil, že odcizená dřevní hmota je ve společném jmění manželů žalovaného č. 1 a žalované č.

2. Z úředního záznamu ze dne 4. 4. 2017 bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] v telefonickém hovoru uvedla, že veškerou práci zaměstnancům žalobce přiděluje starosta [územní celek]. Z oznámení přestupku ze dne 4. 4. 2017 bylo zjištěno, že policejní orgán podal na [celé jméno žalobce] oznámení přestupku, kterého se měl dopustit tím, že ve dnech [datum] a [datum] došlo k údajnému odcizení celkem 1,5 kubíku palivového dřeva v hodnotě 1.500 Kč zaměstnancem obce Miroslavem Jiráskem, náplň práce zaměstnanci obce uděluje starosta obce p. [celé jméno žalobce], palivové dřevo měl složené žalovaný č.

1. Z připojené fotodokumentace (dle sdělení žalobce fotografie tajemníka Mgr. J. [příjmení] a předsedy Komise k projednávání přestupků Mgr. [jméno] [příjmení]) nebyly zjištěny žádné skutečnosti relevantní pro skutkové či právní posouzení této věci. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nároky z ochrany osobnosti jsou občanským zákoníkem stanoveny taxativně ust. § 82 o.z. a sestávají z nároku zápůrčího (ve formě upuštění od neoprávněného zásahu) a nárok odstraňovacího (odstranění následku). Nárok satisfakční na přiměřené zadostiučinění omluvou a finanční náhradou, kterých se žalobce pro poškozeného v řízení domáhal, je nárokem vyplývajícím ze způsobené nemajetkové újmy, na který je třeba aplikovat obecná ustanovení o náhradě vzniklé újmy. Dle ust. § 2910 věty první o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Dle ust. § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Dle ust. § 83 odst. 1 věty první o.z. souvisí-li neoprávněný zásah do osobnosti člověka s jeho činností v právnické osobě, může právo na ochranu jeho osobnosti uplatnit i tato právnická osoba; za jeho života však jen jeho jménem a s jeho souhlasem. Žalobce uplatňoval práva na ochranu osobnosti poškozeného s jeho souhlasem, ve prospěch poškozeného (když se domáhal omluvy adresované poškozenému a finanční satisfakce pro poškozeného), poškozený je starostou žalobce, zásah do jeho osobnosti nastal v souvislosti s výkonem této funkce. Proto v souladu s ust. § 83 o.z. byl v tomto případě aktivně legitimovaným žalobce, který uplatnil nárok poškozeného na ochranu osobnosti. Žalobce se pro poškozeného domáhal omluvy a částky 50.000 Kč jako přiměřeného zadostiučinění za zásah spočívající v tom, že jej žalovaní neoprávněně obvinili z krádeže dřeva žalovaných. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalovaní tvrzený výrok skutečně vyřkli. V řízení bylo prokázáno, zejména z přestupkového spisu a dále z listin policejního orgánu, že žalovaný č. 1 podal oznámení na podezření ze spáchání protiprávního činu, ve kterém uvedl, že dne 7. 3. 2017 a 8. 3. 2017 zaměstnanec [územní celek] odvezl zhruba 1,5 kubíku palivového dřeva, které měl žalovaný č. 1 složené na lesní cestě [číslo] v obci [obec]. Policejní orgán provedl šetření mimo jiné telefonickým hovorem se zaměstnankyní obce Jaroslavou Ficnerovou, která uvedla, že práci zaměstnancům přiděluje starosta obce. Následně policejní orgán oznámil správnímu orgánu podezření z přestupku, kterého se měl dopustit poškozený. Tedy bylo prokázáno, že ve fázi šetření přestupku žalovaný č. 1 a žalovaná č. 2 neoznačili poškozeného za pachatele protiprávního činu spočívajícího v odcizení dřeva, natož aby tak učinili veřejně mimo souvislost s šetřením oznámeného protiprávního činu. Svědek [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že když za ním žalovaní přišli následující den po odvozu dřeva, ptali se ho, proč jej starosta poslal krást dřevo. Nicméně svědek neoznačil konkrétní osobu, která mu toto měla sdělit. Nad to bylo jeho svědectví v této části vyvráceno nahrávkou předloženou žalovanými, ze které jednoznačně vyplývá, že žalovaní poškozeného neoznačovali jako pachatele, pouze se svědka [příjmení] ptali, kdo jej pro dřevo poslal, načež sám svědek jim sdělil, že starosta a pan [příjmení], a odkázal žalované na policii. Z žádného z provedených důkazů nebylo zjištěno, že žalovaný č. 1 výslovně sděloval o poškozeném, že poškozený krade dřevo. Naopak bylo zjištěno, že žalovaný č. 1 vždy uváděl, že dřevo odvezl svědek [příjmení], který mu sdělil, že jej pro dřevo poslal starosta a hranice v terénu mu ukázal pan [příjmení] (tak, jak se od svědka [příjmení] dozvěděl, jak bylo zachyceno nahrávkou rozhovoru). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný č. 1 toliko podal oznámení na podezření ze spáchání protiprávního činu. [příjmení] škůdci vznikla povinnost nahradit nemajetkovou újmu, musí být naplněno několik předpokladů, přičemž jedním z nich je i protiprávnost jednání škůdce (k výčtu nutných předpokladů viz odůvodnění níže). Čin zákonem dovolený (podání oznámení na případný přestupek, trestný čin) nemůže být protiprávním. Nad to, když žalovaný č. 1 podal oznámení na neznámého pachatele a za pravděpodobného pachatele byl označen poškozený až následně policejním orgánem. Pouze na základě podaného oznámení proto žalovanému č. 1 nemohla vzniknout povinnost nahradit poškozenému vzniklou nemajetkovou újmu, když absentuje minimálně znak protiprávnosti takového jednání. Soud při jednání poskytl žalobci poučení dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř., o tom, že své tvrzení, že žalovaný č. 1 komukoliv sděloval, že starosta krade dřevo, musí prokázat. Žalobce však toto své tvrzení neprokázal. Soud proto žalobu proti žalovanému č. 1 zcela zamítl, neboť žalovaný č. 1 nezasáhl do absolutního práva, práv osobnostních, poškozeného. Jak je shora uvedeno, pouhé oznámení podezření ze spáchání protiprávního činu (nad to na neznámého pachatele), nebude jednáním, ze kterého by škůdci vznikla povinnost nahradit poškozenému škodu. V řízení však bylo prokázáno, a to ze svědecké výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení], že jí žalovaná č. 2 výslovně sdělovala, že starosta krade dřevo. Pouhou okolnost, že svědkyně sdělovala své vjemy právní zástupkyni žalobce, soud nehodnotí jako znevěrohodnění výpovědi této svědkyně, když z výpovědi svědkyně nevzešlo podezření, že by svědkyně byla naváděna, jak má vypovídat. Přestože žalovaná č. 2 není se svědkyní v bližším přátelském vztahu a udržují vztahy pouze kolegiální, žalovaná č. 2 jí výslovně sdělila, že„ starosta krade dřevo“, a to v době před volbami, ve kterých svědkyně kandidovala do zastupitelstva obce spolu s poškozeným. Je skutečností obecně známou, že komunální volby v obci [obec] proběhly v roce 2018, proto je třeba sdělení žalované č. 2 zasadit do tohoto časového rámce. Nejprve třeba posoudit, zda žalovaná č. 2 jednala v mezích svého práva na svobodu projevu (dle čl. 17 Listiny základních práv a svobod), či zda došlo k porušení práv na ochranu osobnosti žalobce (čl. 10 Listiny základních práv a svobod). V této souvislosti je významné zhodnotit, zda je výrok žalované č. 2 skutkovým tvrzením či hodnotící soudem. Skutkové tvrzení je pravdivou informací, kterou lze verifikovat, a jejíž sdělení samo o sobě nezasahuje do práva na ochranu osobnosti. Naopak hodnotící soud nelze verifikovat, vyjadřuje subjektivní, hodnotící, názor autora a je zde nutno zkoumat, zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, či zda je primárním cílem zásahu hanobení a zneuctění dané osoby. K rozdílu mezi skutkovými tvrzeními a hodnotícími soudy viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 608/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2007, sp. zn. 30 Cdo 996/2007. Sdělení žalované č. 2, že„ starosta krade dřevo“ je třeba posoudit jako skutkové tvrzení, proto by mělo být možno výrok žalované č. 2 verifikovat, ověřit jeho pravdivost. V řízení bylo prokázáno (a vlastně nebylo sporu), že dřevo z místa odvezl zaměstnanec [územní celek]. Z přestupkového spisu a výpovědi svědka [příjmení] bylo prokázáno, že přesnou specifikaci místa sběru a dřeva mu zadal svědek [příjmení], poškozený mu pouze obecně zadal úkol přivézt dřevo na pálení. Z provedeného dokazování proto lze výrok„ starosta krade dřevo“ hodnotit jako vyvrácený, nebyla prokázána jeho pravdivost, respektive byla prokázána jeho nepravdivost. Poškozený neodvezl ani nepřikázal zaměstnanci obec odvézt dřevo žalovaných. Nepravdivé skutkové tvrzení není chráněno shora uvedeným právem na svobodu projevu, a uveřejnění nepravdivého údaje, dotýkajícího se osobnosti fyzické osoby, zakládá zpravidla neoprávněný zásah do práva na ochranu její osobnosti, odůvodňující požadavek na poskytnutí zadostiučinění. (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 1995, sp. zn. Cdon 24, k bližšímu hodnocení střetu práva na svobodu projevu a informace a práva na ochranu osobnosti viz Nález Ústavního soudu ze dne 8. 2. 2000, sp. zn. I. ÚS 156/99). Aby škůdci vznikla povinnost odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti poškozeného, musí být naplněno několik podmínek, a to (1) existence protiprávního činu, (2) vznik újmy, (3) příčinná souvislost mezi protiprávním činem a vznikem újmy a (4) zavinění. Existence protiprávního činu je dána, jak je uvedeno výše – žalovaná č. 2 sdělovala třetím osobám, že„ starosta krade dřevo“ a tento výrok nebyl pravdivým, přesáhnul meze svobody projevu. Soud se proto dále zabýval mírou narušení práv na ochranu osobnosti, tedy zda došlo ke vzniku újmy na straně poškozeného. Jednáním žalované č. 2 byla zasažena osobnost poškozeného ve složkách cti (jako morální kredit, potenciál k získání důvěry), vážnosti a pověsti. Poškozený vedle funkce starosty vykonává též funkci ředitele školy, tedy funkci, se kterou je spojena vyšší míra očekávaného morálního kreditu. Rozšířením informace o tom, že krade dřevo, byla tato morální integrita poškozeného narušena, důvěra v autoritu ředitele byla ohrožena. Stejně tak byla ohrožena jeho vážnost jako hlavního představitele obce, poškozený byl nucen na toto ohrožení reagovat v zastupitelstvu obce a též veřejně v obecním zpravodaji, aby tím zmírnil následky nepravdivého nařčení z protiprávního činu, které kolovalo obcí. I v ostatních kruzích, ve kterých poškozený působí (spolková činnost poškozeného) byla jeho pověst narušena tím, že nepravdivé nařčení vešlo ve známost. Poškozený vzniklé následky důvodně jako újmu pociťoval. Tedy i druhá podmínka byla naplněna, poškozenému vznikla újma. Příčinná souvislost mezi protiprávním činem a vznikem újmy je též dána, újma shora uvedená vznikla právě v důsledku výroku žalované č. 2, který se rozšířil do povědomí okolí poškozeného. I poslední z předpokladů vzniku nároku na náhradu nemajetkové újmy, zavinění, je dán. Žalovaná č. 2 do osobnostních práv poškozeného zasáhla úmyslně, když vědomě sdělovala třetím osobám, že„ starosta krade dřevo“. Byly proto naplněny veškeré podmínky pro vznik povinnosti žalované č. 2 odčinit poškozenému nemajetkovou újmu. Dle ust. § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Žalovaná č. 2 zasáhla do osobnosti poškozeného, kterému zásahem žalované č. 2 vznikla nemajetková újma, žalovaná č. 2 je proto povinna mu poskytnout přiměřené zadostiučinění, kterým může být morální nebo finanční satisfakce. Morální satisfakce může mít podobu omluvy, odvolání difamujícího výroku, uveřejnění soudního výroku v tisku, a tím uvedení věci veřejně na pravou míru, soudní konstatování porušení subjektivního práva apod. Zadostiučinění má být přiměřené, proto je nutné jeho odstupňování podle všech okolností, které provázejí vznik nemajetkové újmy tak, aby zvolený způsob zadostiučinění byl dostatečně účinný. (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 25 Cdo 167/2019). Primární je vždy satisfakce morální a až nelze-li nemajetkovou újmu odčinit jinak, je na místě poskytnout též satisfakci peněžní. Je zřejmé, že vztahy mezi žalovanými a poškozeným jsou dlouhodobě napjaté, že poškozený a žalovaní vystupují proti sobě, a to například právě i v obecním zastupitelstvu, jak bylo zjištěno z předložených článků, žádosti o informace obecní pracovnice paní [příjmení], podnětu pana [příjmení] k prošetření kůrovce v lanškrounských lesích, nebo výpovědi svědků, avšak i za této situace je třeba hledat spravedlivou rovnováhu a žádat, aby výroky adresované druhé straně nepřesáhly přípustnou míru (k faktorům, které je třeba poměřovat, viz například Nález Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 4022/17). V dané věci výrok žalované č. 2 již přesáhl míru přípustnosti, do osobnosti poškozeného bylo významněji zasaženo, a je spravedlivé, aby se poškozenému dostalo morálního zadostiučinění ve formě omluvy. Soud má však za to, že není na místě zvažovat peněžní satisfakci a omluva žalované č. 2 poškozenému ve znění žalobcem navrhovaném zajistí skutečné a dostatečně účinné odčinění vzniklé nemajetkové újmy. Je totiž třeba brát v úvahu též to, že se poškozený zásahu do svých osobnostních práv aktivně a účinně bránil, viz například jeho sdělení v obecním zpravodaji. Také je zapotřebí poměřovat fakt, že výrok žalované č. 2 byl učiněn proti osobě ve veřejné pozici (poškozený byl v té době starostou) a v době, kdy poškozený opětovně kandidoval v komunálních volbách, proto poškozený jako osoba vstoupivší na veřejnou scénu musel počítat s tím, že jakožto osoba známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní tak i soukromý život a současně jej hodnotí, zvláště jedná-li se o osobu, která spravuje (nebo eventuálně spravovala, resp. naopak má spravovat) veřejné záležitosti (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 1. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2591/2011-I). Osoby veřejně činné musí obecně akceptovat větší míru veřejné kritiky. I z tohoto důvodu má soud za to, že v daném případě je přiměřeným zadostiučiněním toliko omluva. Soud proto žalobu v části, ve které se žalobce domáhal, aby bylo žalované č. 2 zaplatit poškozenému částku 50.000 Kč, zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a žalovaným č. 1 je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaný č. 1 byl proti žalobci zcela úspěšný (co do omluvy a peněžitého zadostiučinění požadovanému vůči němu), soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá z částky 12.400 Kč za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci a dále účast na čtyřech jednáních) po 2.480 Kč dle ust. § 7, ust. § 9 odst. 4 písm. a), ust. § 11 a ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (odměna byla snížena o 20 % z důvodu společných úkonů při zastupování dvou žalovaných), z částky 1.500 Kč jako 5 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. a z částky 2.195 Kč jako náhrady cestovného (třikrát ze sídla právního zástupce žalovaného č. 1 k jednání soudu v Ústí nad Orlicí a zpět při průměrné spotřebě vozidla 4,33 l NM na 100 km a třikrát 126 km; za cestu k jednání dne 10. 2. 2021 nebyla náhrada přiznána, neboť tyto náklady – účtované nikoliv za cestu osobním automobilem ale vlakem – již byly v řízení právnímu zástupci žalovaných nahrazeny při částečném zastavení řízení po částečném zpětvzetí žaloby) dle ust. § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 3.380 Kč. Celková náhrada nákladů činí 19.475 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalobce povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného č.

1. Žalobce a žalovaná č. 2 byli v řízení poměrně stejně úspěšní (žalobce byl úspěšný s přiměřeným zadostiučiněním ve formě omluvy, žalovaná byla úspěšná v zamítnuté části na peněžité zadostiučinění), proto soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení. O povinnosti účastníků nahradit státu náklady řízení rozhodl soud dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. U účastníků nejsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Žalobce byl v řízení neúspěšný ze tří čtvrtin (byl úspěšný co do omluvy vůči žalované č. 2, avšak co do omluvy vůči žalovanému č. 1 a peněžitému zadostiučinění vůči oběma žalovaným úspěšný nebyl), je proto povinen nahradit státu tři čtvrtiny nákladů řízení. Žalovaná byla v řízení neúspěšná v jedné čtvrtině celého předmětu řízení. Státu v řízení platil náklady svědečného v celkové výši 567,81 Kč, žalobce je proto povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí na nákladech řízení celkem 425,86 Kč a žalovaná č. 2 je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Orlicí na nákladech řízení částku 141,95 Kč.

Poučení