10 C 50/2020-120

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o uveřejnění doplňující informace takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna uveřejnit ve vydání periodického tisku„ [anonymizováno]“ nejblíže následujícím po právní moci tohoto rozsudku text doplňující informace: [anonymizováno 7 slov]. Na základě rozhodnutí soudu se mi nakonec podařilo dosáhnout uveřejnění sdělení zastupitele ze září 2019. [anonymizováno 76 slov]. [příjmení] [anonymizováno 39 slov] [anonymizována tři slova]: [anonymizováno 38 slov] (9.9.2019) [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno] 27.2.2019 [anonymizováno 16 slov] [příjmení] [jméno]. [anonymizována čtyři slova] 29.11.2018 [anonymizováno 7 slov] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]. [jméno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována čtyři slova]. [anonymizováno 9 slov] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 9 slov] [anonymizováno 9 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 9 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno 30 slov]. [příjmení] [jméno] [anonymizováno 9 slov] [obec a číslo] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno 9 slov] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno 9 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno]. [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 9 slov] [anonymizováno]. [anonymizováno 21 slov]), [anonymizováno 37 slov] ([jméno] [anonymizováno 26 slov]. [anonymizováno 26 slov]. [celé jméno žalobce]

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby doplňující informace obsahovala v závěru text„ zastupitel pro [příjmení] a [anonymizována tři slova]“ a dále text v úvodu„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 2. 2020 domáhal proti žalované uveřejnění doplňující informace v navrženém znění. K odůvodnění uvedl, že je zastupitelem Městské části [obec a číslo] za koalici [anonymizováno] a [anonymizováno] pro [anonymizováno], žalovaná je vydavatelem periodického tisku Městské části [obec a číslo] [anonymizována dvě slova], zkráceně [anonymizováno] (dále jen jako„ [anonymizováno]“). Dne 10. 9. 2019 požádal žalobce žalovanou o uveřejnění sdělení ve smyslu ustanovení § 4a tiskového zákona, tedy sdělení žalobce jakožto zastupitele vyjadřující jeho názor týkající se dotčeného územního samosprávného celku. Žalovaná doplňující informaci v zákonné tříměsíční lhůtě nezveřejnila, proto se dne 27. 12. 2019 žalobce obrátil na žalovanou s žádostí o uveřejnění doplňující informace v souladu s ustanovením § 11a odst. 1 písm. a) tiskového zákona. Žalobce obdržel od žalované dne 8. 1. 2020 dopis, ve kterém potvrdila přijetí jeho žádosti a uvedla, že považuje sdělení zastupitele již za zveřejněné. Žalobcovo sdělení v rámci žádosti podle ustanovení § 4a tiskového zákona mělo rozsah 2 917 znaků včetně mezer. Ve své žádosti o uveřejnění doplňující informace ze dne 27. 12. 2019 žalobce žádal, aby bylo sdělení uveřejněno ve své původní podobě. V říjnovém vydání periodika [anonymizováno] bylo sdělení uveřejněno jen částečně, a to v délce 230 znaků včetně mezer, v jeho zbytku bylo odkázáno na internetové stránky žalované, což se rovná neuveřejnění sdělení, neboť celková idea a smysl sdělení se zcela vytrácí a čtenář nemá šanci pochopit, co chtěl zastupitel říct. Vyváženost informací a přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení podle ustanovení § 4a tiskového zákona je v souladu s usnesením NSS č.j. Vol 15/200-20 třeba interpretovat tak, že každý politický subjekt by měl mít k dispozici prostor pro prezentaci svého názoru přiměřený jeho politickému a společenskému významu. Žalobce má za to, že pravidelný rozsah [anonymizováno] přes 20 listů formátu A4 (předmětné říjnové vydání má 39 stran) je plně dostačující pro poskytnutí prostoru pro jeho sdělení. Je třeba též zohlednit, že od počátku volebního období bylo vydáno 11 čísel časopisu [anonymizováno], která neobsahovala sdělení členů zastupitelského klubu [anonymizováno] a [anonymizováno] pro [anonymizováno].

2. Žalobce se proto po žalované domáhal uveřejnění doplňující informace v navrženém znění.

3. Žalovaná v následných vyjádřeních nárok žalobce zcela neuznala. V prvé řadě namítala, že žaloba žalobce podaná datovou schránkou nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem, stejně tak jako vlastní žádost o uveřejnění doplňující informace. Dále pak uvedla, že samotný obsah sdělení zcela postrádá názory žalobce na popisované skutkové události jako jeden z pojmových znaků vážících se ke sdělení zastupitelů podle ustanovení § 4a tiskového zákona. Žádost žalobce o uveřejnění sdělení byla navíc zaslána žalobkyni až po redakční uzávěrce říjnového vydání zpravodaje [anonymizováno], a přesto se podařilo redakci informaci o sdělení zastupitele ze dne 9. 9. 2019 do vydání zařadit a současně čtenáře upozornit na uveřejnění úplného znění sdělení zastupitele na oficiálních stránkách žalované spolu s odkazem na přesné umístění tohoto znění. Důvodem této formy zveřejnění byla aktuálnost informací obsažených v příspěvku a omezený prostor v již připraveném vydání. Část sdělení žalobce s odkazem na internetové stránky žalované byla uveřejněna již dne 27. 9. 2019, avšak až do dne 27. 12. 2019, žalobce žalovanou s požadavkem na zveřejnění celého sdělení žalobkyni nekontaktoval. Kromě uvedeného navíc zastupitelstvo dne 11. 12. 2019 schválilo nový Statut [anonymizováno] a tím vyjádřilo souhlas i se způsobem uveřejňování příspěvků zastupitelů delších (nad vymezený rozsah) uveřejněním redakcí zkrácené verze dodaného textu spolu s uveřejněním kompletního znění příspěvku na webových stránkách žalované v oblasti určené klubům zastupitelstva. Žádost byla žalované doručena dne 30. 12. 2020, redakční uzávěrka únorového vydání byla již dne 13. 1. 2020, únorové vydání bylo uveřejněno dne 31. 1. 2020, tedy více než měsíc po doručení žádosti o uveřejnění doplňující informace. Žaloba byla podána až dne 17. 2. 2020, po uplynutí lhůty stanovené v ustanovení § 14 odst. 2 ve spojení § 15a odst. 3 tiskového zákona. Podle ustanovení § 15a tiskového zákona navíc musí mít žádost o uveřejnění doplňující informace písemnou formu, která nebyla podle názoru žalované dodržena, když datová zpráva nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem, přičemž tzv. fikce podpisu podle ustanovení § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů při provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové schránky se v tomto případě neuplatní, neboť žalovaná v této věci nevystupuje jako orgán veřejné moci. Nedodržení písemné formy vede k relativní neplatnosti právního jednání žalobce, kterého se žalovaná dovolává. Uvozující text původního sdělení vyvolává v kontextu dalších událostí a informací velmi vážné podezření, že právě publikace těchto uvozujících vět doplňující informace je důvodem, proč byla žaloba podána, neboť k ní došlo bez toho, aby byla ze strany žalobce vyvinuta jakákoli snaha o smírné řešení již na podzim 2019 nebo v průběhu roku 2020. Tento odstavec obsahuje nepravdivá, zkreslující a difamující tvrzení.

4. Ze všech výše uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

7. Dne 10. 9. 2019 požádal žalobce žalovanou o uveřejnění sdělení v navrženém znění (prokázáno textem sdělení, doručenkou datové zprávy, reakcí ze dne 10. 9. 2020). Redakční uzávěrka říjnového čísla časopisu [anonymizováno] byla dne 9. 9. 2019 (prokázáno stranou 3 vydání časopisu [anonymizováno] ze září 2019). V časopise [anonymizováno] z října 2019 byla z navrženého sdělení uveřejněna pouze první věta a část věty druhé s tím, že plné znění je uveřejněno na webových stránkách městské části (prokázáno stranou 23 časopisu [anonymizováno] z října 2020). [příjmení] verze požadované doplňující informace byla uveřejněna na internetových stránkách žalované v sekci„ kluby zastupitelů“, a to včetně reakce na ni od investora (prokázáno internetovou stránkou [webová adresa]).

8. Dne 27. 12. 2019 zaslal žalobce žalované žádost o uveřejnění doplňující informace (prokázáno žádostí ze dne 27. 12. 2019, doručenkou datové zprávy). V odpovědi ze dne 8. 1. 2020 sdělila žalovaná žalobci, že příspěvek byl již v plném znění uveřejněn v říjnovém vydání časopisu [anonymizováno] na straně 23, společně s odkazem na internetové stránky žalované, kde byl příspěvek uveřejněn v plném znění současně s názorem zástupce investora [právnická osoba] a.s. (prokázáno odpovědí žalobkyně ze dne 8. 1. 2020) 9. [příjmení] zprávy žalobce ze dne 9. 9. 2019, 27. 12. 2019 včetně žaloby samotné nejsou podepsány zaručeným elektronickým podpisem (prokázáno protokoly o výsledku ověření datové zprávy). 10. [právnická osoba] si v listopadovém čísle periodika [anonymizováno] pronajala dvoustranu ke své komerční propagaci, za uvedené uhradila žalované částku ve výši 59 895 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalované, dopisem spol. [právnická osoba] žalované).

11. Návrh na provedení důkazu internetovou stránkou [webová adresa] soud zamítl pro nadbytečnost, neboť průběh jednání o změně statutu [anonymizováno], který měl být touto stránkou prokazován, je pro danou věc zcela irelevantní. Dále soud neprováděl žalobcem navržené důkazy k prokázání, že je zastupitelem Městské části [obec a číslo], neboť tato skutečnost nebyla sporná.

12. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žalobě je třeba co do základu vyhovět.

13. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 4a a násl. zákona č. 46/2000 Sb., tiskový zákon (dále jen jako „tiskový zákon“).

14. Podle ustanovení § 4a tiskového zákona vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku je povinen poskytovat objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku a poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, které vyjadřuje názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto územního samosprávného celku.

15. Podle ustanovení § 11a odst. 1 tiskového zákona dotčený člen zastupitelstva územního samosprávného celku může požadovat na vydavateli uveřejnění doplňující informace, pokud vydavatel periodického tisku územního samosprávného celku a) neuveřejní sdělení podle § 4a po dobu 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavateli, b) neuveřejní sdělení podle § 4a v nejbližším následujícím vydání u periodického tisku územního samosprávného celku, pokud ve lhůtě 3 měsíců ode dne doručení tohoto sdělení vydavateli není vydán, nebo c) uveřejní sdělení podle § 4a, avšak člen zastupitelstva bude mít za to, že vydavatel mu neposkytl přiměřený prostor podle § 4a. Vydavatel je povinen doplňující informaci uveřejnit v periodickém tisku územního samosprávného celku, ve kterém neuveřejnil nebo neposkytl přiměřený prostor sdělení podle § 4a.

16. Žalobce se po žalované domáhal uveřejnění doplňující informace v navrženém znění.

17. Z důvodové zprávy k zákonu č. 303/2013, kterým byla ustanovení § 4a, § 11a (a též již zrušené ustanovení § 15a) tiskového zákona uvedena do českého právního řádu, a to konkrétně v části přibližující ustanovení § 4a tiskového zákona, plyne, že„ v tomto ustanovení se vzhledem ke specifičnosti periodických tiskovin územních samosprávných celků navrhuje stanovit povinnost vydavatele zajistit přiměřený prostor pro vyjádření různých politických názorů. Důvodem je obvyklá absence konkurenčních tiskovin a dalších sdělovacích prostředků na místní úrovni (monopolní postavení těchto periodik) jakož i to, že periodika územních samosprávných celků představují službu veřejnosti, realizovanou za veřejné prostředky, a musí tedy poskytovat kvalitní službu ve všech oblastech informací. Povinnost vydavatele poskytnout objektivní a vyvážené informace o územním samosprávném celku stejně tak jako přiměřený prostor pro sdělení posilující názorovou pluralitu daného územního samosprávného celku, resp. jeho části má své meze a měla by být uplatňována přiměřeně. Je třeba respektovat právo vydavatele na redakční úpravu jím vydávaného periodického tisku. Stanovení těchto povinností neznamená automatické otisknutí celého sdělení, které požaduje uveřejnit člen zastupitelstva územního samosprávného celku. Toto ustanovení nastoluje rovnováhu mezi zájmem na posílení práva na vyjádření všech členů zastupitelstva, zejména zájmem na ochranu jejich práva projevu, a rolí vydavatele, který je zodpovědný za obsah periodického tisku. Požadavek na vyváženost obsahu a rovný přístup do veřejnoprávních médií stanovil již NSS ve svém rozsudku čj. Vol [číslo]:„ Vyváženost a rovný přístup do veřejnoprávních médií nelze chápat mechanicky jako absolutní rovnost kandidujících subjektů, nýbrž pohledem tzv. odstupňované rovnosti. To znamená, že jednak musí každý kandidující subjekt dostat alespoň určitou minimální šanci ke své prezentaci tak, aby byl naplněn požadavek jejich plurality; nad tuto minimální úroveň musí být zastoupení kandidujících subjektů ve vysílání, zejména v pořadech zpravodajských či v publicistických debatách, přiměřené jejich politickému a společenskému významu.“ Navrhované ustanovení vychází z principů obsažených v citovaném rozsudku a současně respektuje režim tiskového zákona, kdy za obsah periodika odpovídá vydavatel, a ten by tudíž měl přiměřený a vyvážený prostor nejprve zhodnotit. Cílem nově zaváděné povinnosti vydavatele periodického tisku územního samosprávného celku je odstranění diskriminace ve zveřejňování informací, posílení zájmu na poskytování vyvážených informací, zamezení zneužívání těchto periodik jednou politickou stranou nebo jiným uskupením majícím většinu v zastupitelstvu a následné posílení názorové plurality ve veřejné diskuzi v daném obvodu. Institut sdělení a doplňující informace tedy zajišťuje objektivitu a vyváženost periodického tisku územního samosprávného celku“.

18. Objektivita a vyváženost obsahu regionálního periodika by měla být dosažena uveřejňováním sdělení a příspěvků celého názorového i tematického spektra se vztahem k danému regionu. Ustanovení § 4a tiskového zákona, ve znění účinném od 1. 11. 2013, kromě těchto požadavků na obsahové kvality celého periodika ukládá vydavateli poskytnout přiměřený prostor pro uveřejnění sdělení, která vyjadřují názory členů zastupitelstva územního samosprávného celku, týkající se tohoto regionu, aniž by byl vydavatel oprávněn přezkoumávat a pro účely uveřejnění hodnotit obsah jednotlivých sdělení zastupitelů z pohledu objektivity a vnitřní vyváženosti. Při nesplnění této povinnosti se lze nápravy domáhal požadavkem na uveřejnění tzv. doplňující informace podle § 11a odst. 1 písm. a) tiskového zákona (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.11.2019, sp.zn. 25 Cdo 675/2019).

19. Žalobce se jako zastupitel Městské části [obec a číslo] domáhal na žalované uveřejnění sdělení v periodiku [anonymizována dvě slova], zkráceně [anonymizováno]. Žádost o uveřejnění sdělení byla doručena žalované dne 10. 9. 2019, žalovaná však uveřejnila v říjnovém vydání časopisu [anonymizováno] pouze první větu a část věty druhé požadovaného sdělení a ve zbytku odkázala na své internetové stránky. S ohledem na uvedené pak žalobce dne 27. 12. 2019 vyzval žalovanou k uveřejnění doplňující informace. Žalovaná žalobci nevyhověla, neboť měla za to, že již uveřejněním části sdělení žalobce a odkazem na své internetové stránky svou povinnost uveřejnit sdělení zastupitele splnila. Soud však konstatuje, že internetové stránky nelze ani extenzivním výkladem podřadit pod kategorii tisku ve smyslu tiskového zákona (srov. analogicky rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 1870/2017, ze dne 21. 3. 2018), navíc nešlo o stránky internetové verze [anonymizováno], ale o stránky žalované, sekce„ kluby zastupitelů“. Žalovaná ve svých podáních cituje nález Ústavního soudu ze dne 23. června 2020, sp. zn. IV. ÚS 2257/18 a dovozuje z něj alternativní plnohodnotnou možnost vyhovět povinnosti zveřejnit sdělení či doplňující informaci zastupitele pouze na internetových stránkách samosprávného celku namísto v tištěném periodiku. Uvedený nález Ústavního soudu se zabýval situací, kdy vydavatel periodického tisku zasáhl do základních práv a svobod stěžovatele nejen v tištěné verzi, ale i v internetové verzi periodika, a byl v něm vysloven závěr, že v rámci ochranné funkce lze v situaci, kdy někdo zasáhne prostřednictvím média do základních práv a svobod jiného, k nápravě využít již existujícího právního institutu tiskového zákona (v dané věci práva na odpověď a dodatečného sdělení) i v prostředí internetu, přestože tyto instituty jsou tiskovým zákonem určeny pouze pro tištěná média. Tento závěr nijak nedopadá na situaci, kdy žalovaná vydává tištěný zpravodaj [anonymizováno] a má dle § 4a a § 11a tiskového zákona povinnost poskytnout přiměřený prostor pro vyjádření názorů zastupitelů týkajících se městské části v tomto periodiku. Uvedená ustanovení chrání práva opozičních zastupitelů před případnými zásahy vydavatele periodického tisku územně samosprávného celku. Pokud by daná ustanovení měla být případně vykládána ve smyslu citovaného nálezu Ústavního soudu, pak tedy k ochraně zastupitele, který o uveřejnění sdělení či doplňující informace požádal, nikoliv v jeho neprospěch. Ze všech uvedených důvodů tedy soud uzavírá, že žalovaná svou povinnost uveřejnit žalobci požadovanou doplňující informaci nesplnila.

20. Pokud jde o povahu sdělení, soud dospěl k závěru, že se jednoznačně jedná o vyjádření názoru člena zastupitelstva samosprávného celku. Sdělení obsahuje informace o proběhlém setkání s developerem týkajícím se výstavby v [anonymizována dvě slova], současně se však žalobce k záměru developera vyjadřuje svými názory, když například uvádí, že oceňuje snahu developera o uchopení celé oblasti v širším kontextu nebo že by budova měla být přiměřená lokalitě. Argumentaci žalované, že nebyla povinna sdělení zveřejnit, neboť obsahovalo pouze chronologický popis dílčích skutkových událostí nikoli vyjádření názorů člena zastupitelstva, tak nelze přisvědčit.

21. Žalovaná namítala, že jí byla žádost o uveřejnění sdělení doručena až po redakční uzávěrce říjnového vydání periodika [anonymizováno], což bylo důvodem pro uveřejnění pouze uvozujících vět sdělení, neboť v již připraveném vydání zpravodaje pro tisk byl omezený prostor. Zároveň však s ohledem na aktuálnost informací obsažených ve sdělení zvolila předmětný způsob uveřejnění sdělení. Žalovaná však nebyla povinna sdělení uveřejnit již v říjnovém vydání tiskoviny, mohla tak učinit v následujícím vydání časopisu [anonymizováno], ani tato její argumentace proto neobstojí.

22. Žalovaná dále poukazovala na to, že žalobce opakovaně svých práv ke zveřejnění sdělení a doplňující informace podle tiskového zákona zneužívá, když mu primárně nezáleží na realizaci jeho práva na svobodu projevu, ale pouze na tom dostat do tisku své doplňující informace zastupitele. K prokázání uvedeného pak žalovaná upozornila na skutečnost, že žalobce se celou dobu od částečného uveřejnění jeho sdělení v říjnovém čísle časopisu [anonymizováno] na žalovanou neobrátil s žádnou připomínkou či žádostí o sdělení aktualizovaného nebo sdělení původního v celém rozsahu. Žalobce žalovanou upomínal až po několika měsících a poté rovnou přistoupil k podání žaloby. Kromě toho navíc předložila žalovaná několik důkazů, které mají o zneužití práva žalobce nepřímo dosvědčit, zejména se jednalo o důkazy o aktivitě žalobce při zasedání zastupitelstva Městské části [obec a číslo] a memorandum o spolupráci mezi žalovanou a developerem, společností [právnická osoba], které mají prokázat liknavý přístup žalobce k tématu, které bylo obsahem sdělení. Žalované lze přisvědčit, že žalobce nepostupoval ve věci příliš aktivně, když o zveřejnění doplňující informace žádal až po více než třech měsících poté, co bylo jeho sdělení uveřejněno jen částečně, avšak ani pasivní přístup žalobce, ani žádné další důkazy předložené žalovanou neprokazují zneužití práva ze strany žalobce, popřípadě jeho jednání v rozporu s dobrými mravy.

23. První odstavec doplňující informace, jehož uveřejnění se žalobce domáhá, obsahuje podle žalované nepravdivé, zkreslující a difamující informace, s ohledem na které je jeho zveřejnění nemožné. Žalovaná má jako vydavatel periodického tisku odpovědnost za jeho obsah, a je tedy povinna dbát o to, aby neuveřejnila nepřípustně difamující údaje nebo nepřiměřenou kritiku. S ohledem na uvedené dal soud žalované částečně za pravdu a doplňující informaci upravil v tom smyslu, že odstranil text druhého úvodního odstavce, neboť obsahoval nepravdivá obvinění žalované ohledně poskytování prostoru pro PR developerské společnosti placené z veřejných peněz, když v řízení bylo prokázáno, že dvojstrana k propagaci záměru developera nebyla poskytnuta žalovanou zadarmo, ale jednalo o placenou inzerci. Ohledně první části uvozovacího odstavce dospěl soud k závěru, že není excesivní a je tedy způsobilý ke zveřejnění. Jedná se přípustnou kritiku žalované, která má pravdivý základ a obsahuje vyjádření názorů zastupitele.

24. Soud dále zamítl žalobu ohledně textu„ zastupitel pro [příjmení] a [anonymizováno] pro [anonymizováno]“, který byl umístěn v závěru doplňující informace za podpisem žalobce, neboť z předložených důkazů ani samotné žaloby nevyplývá, že by žalobce žádal uveřejnění sdělení, a posléze uveřejnění doplňující informace za politický subjekt, ale činil tak sám za sebe.

25. Požadovaná doplňující informace svou délkou odpovídá délce jiných příspěvků předmětného vydání [anonymizováno], je tak zcela přiměřená i svým rozsahem.

26. Pokud žalovaná namítala, že na žádosti o uveřejnění sdělení a doplňující informace absentuje vlastnoruční podpis žalobce, uvádí soud, že toto není tiskovým zákonem vyžadováno, žádosti byly zaslány z datové schránky žalobce, přičemž podání učiněné prostřednictvím datové schránky oprávněnou osobou nemusí mít zaručený elektronický podpis (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19.1.2016, sp.zn. II. ÚS 3042/14). Z jednání žalované je navíc zřejmé, že neměla pochybnosti o tom, kdo žádá o zveřejnění sdělení a doplňující informace. Námitka žalované ohledně absence zaručeného elektronického podpisu je tedy nedůvodná.

27. Soud proto konstatuje, že žalobce řádně o uveřejnění sdělení a doplňující informace požádal, žalovaná však sdělení nezveřejnila v plném rozsahu a uveřejnění doplňující informace odmítla, neboť měla za to, že sdělení již zveřejnila. Ke zveřejnění sdělení na internetových stránkách žalované přihlédnout nelze. Na tomto místě je třeba podotknout, že pokud žalovaná argumentovala ustanovením § 14 odst. 2 tiskového zákona, nelze jí přisvědčit, neboť toto ustanovení se týká pouze lhůty pro uplatnění práva na uveřejnění odpovědi a dodatečného sdělení u soudu, nikoli doplňující informace zastupitele. Stejně tak je mylná argumentace ustanovením § 15a tiskového zákona, neboť tento byl účinný pouze do 30.6.2017, tedy nikoli v rozhodném období.

28. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, zamítl ji pouze v části úvodního odstavce a podpisu žalobce z důvodů uvedených výše.

29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl v řízení neúspěšný přibližně v rozsahu 25% svého nároku, úspěšný v rozsahu 75%. Žalobci tedy náleží náklady řízení ve výši 50% (75% - 25%). Soud proto žalobci přiznal náhradu nákladů řízení za uhrazený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (z celkově uhrazené částky 2 000 Kč), v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).

Poučení