10 C 54/2020

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Alžbětou Pasternakovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení a vzájemném návrhu žalované na zaplacení takto:

Výrok

I. Řízení se co do povinnosti žalobkyně zaplatit žalované částku 35 650 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 72 411,23 Kč od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala určení, že zesplatnění úvěru, založeného úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne [datum] na základě dopisu žalované s názvem: Ztráta výhody splátek a předání do správy ze dne [datum], je neplatné, se zamítá.

III. Vzájemný návrh žalované, jímž se domáhala po žalobkyni zaplacení částky 415 454,23 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 378 693 Kč od [datum] do zaplacení, a úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 378 693 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] částku 157 496 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] původně domáhala určení, že není v prodlení s blíže neurčenými platbami z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou. Žalovaná ji totiž od jedné opožděné úhrady splátky splatné dne [datum] a uhrazené dne [datum] z důvodu hospitalizace žalobkyně opakovaně zasílá podání oznamující prodlení se splátkami, za která ji účtuje 1 100 Kč. První z upomínek zpoplatněnou částkou 1 100 Kč žalobkyně z důvodu opožděné úhrady červnové splátky žalované uhradila. Přesto ji žalovaná nadále jednou za měsíc zasílala další upomínky a výhružky ohledně ztráty výhody splátek. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení shledávala v tom, že žalovaná ji hrozí zesplatněním úvěru, čemuž se snaží tímto předejít.

2. Podáním ze dne [datum] změnila svoji žalobu tak, že se domáhala určení, že žalovaná není oprávněna zesplatnit úvěr založený shora uvedenou úvěrovou smlouvu. Dále uvedla, že v období od [datum] do [datum] ji žalovaná nedůvodně naúčtovala celou řadu zpoplatněných upomínek, kdy prostředky určené na splátky úvěru použila na jejich úhradu, čímž docházelo k narůstání dluhu žalované a dalšímu upomínání. Žalobkyně sporuje, že ji kdy byla doručena první zpoplatněná sms upomínka, která vše odstartovala. Žalovaná ji dále nedůvodně odebrala v důsledku prodlení s úhradou jedné splátky zvýhodněnou úrokovou sazbu, což ale nakonec vzala zpět. Soud připustil tuto změnu žaloby usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 1.12.2020.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Následně podáním ze dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] uplatnila žalovaná vzájemný návrhy na zaplacení částky 465 000 Kč s příslušenstvím s tím, že strany v mezidobí uzavřely dohodu o narovnání, kterou se žalobkyně zavázala uhradit do [datum] shora uvedenou částku, což ale nesplnila.

4. Podáním ze dne [datum] navrhla žalobkyně další připuštění změny žaloby s tím, že v mezidobí došlo k zesplatnění úvěru a ona se proto domáhá určení, že zesplatnění úvěru na základě dopisu ze dne [datum] je neplatné. Soud připustil tuto změnu žaloby usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne 11.7.2022.

5. V podání ze dne [datum] žalobkyně namítla, že k narovnání vztahů dohodou o narovnání mělo dojít jen v případě splnění podmínky, že žalobkyně uhradí žalované částku 465 000 Kč do [datum] za současného pokračování hrazení měsíčních splátek, což se ale nestalo, neboť částku 465 000 Kč neuhradila.

6. Podáním ze dne [datum] žalovaná změnila svá žalobní tvrzení týkající se vzájemného nároku tak, že částky 378 693 Kč se domáhá z titulu úhrady zesplatnění jistiny a částky 72 411,23 Kč z titulu smluvní pokuty za neoznámení nařízení exekuce (vyměřené ve výši 86 981 Kč). Současně vzala zpět žalobu co do částky 13 895,77 Kč s ohledem na průběžné úhrady žalobkyně. Žalovaná totiž přistoupila v souladu s ust. 6 odst. 2 písm. g) OP k zesplatnění úvěru z důvodu zahájení exekučního řízení vedeného exekutorem JUDr. [příjmení]. Do data zesplatnění žalobkyně uhradila celkem částku 320 120 Kč, ze které bylo 121 306,59 Kč započteno na jistinu, 163 733,41 Kč na úroky, 22 336 Kč na poplatky a 10 834 Kč na úroky z prodlení. Ke dni ztráty výhody splátek tak neuhrazená jistina činila 378 693 Kč, neuhrazené úroky 5 556,23 Kč, neuhrazené poplatky 698 Kč a neuhrazené sankce 1 364 Kč. Po ztrátě výhody splátek žalobkyně zaplatila žalované 119 070 Kč a tato částka byla započtena na úroky do zesplatnění, poplatky na správu úvěru do zesplatnění, úroky z prodlení, na úhradu smluvní pokuty za nedoložení potvrzení o zaplacení daně z nemovitosti (43 491 Kč), na úhradu smluvní pokuty za nedoložení provedení revizí spalinových cest (43 491 Kč), na úhradu smluvní pokuty za nedoložení trvalého příkazu (9 900 Kč) a částečně na úhradu smluvní pokuty za neoznámení exekuce. S ohledem na skutečnost, že úvěr byl poskytnut pro účely bydlení a zajištění pohledávky zástavním právem k nemovitosti, nebyla žalovaná v souladu se zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, povinna jakožto úvěrující provést kvalifikované posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu ust. § 9 tohoto zákona.

7. Usnesením ze dne 18.7.2023 č.j. [číslo jednací] soud jednak připustil shora uvedenou změnu vzájemného návrhu, jednak zastavil řízení v rozsahu částečného zpětvzetí vzájemného návrhu.

8. Žalovaná dále vzala částečně svůj vzájemný návrh zpět co do částky 25 980 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ze smluvní pokuty od [datum] do zaplacení (viz zpětvzetí učiněné při jednání dne [datum]) a co do částky 9 670 Kč (viz zpětvzetí učiněné při jednání dne [datum]) s tím, že žalobkyně v mezidobí provedla další platby, které žalovaná započetla na žalovanou smluvní pokutu. Skutkový stav:

9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná jako úvěrující a žalobkyně jako úvěrovaný uzavřely úvěrovou smlouvu, jíž se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 500 000 Kč na dobu 180 měsíců a žalobkyně se zavázal vrátit částku úvěru formou pravidelných měsíční splátek dle splátkové kalendáře, který je součástí smlouvy. Po dni dočerpání úvěru se žalovaná zavázala zaslat žalobkyni nový splátkový kalendář s nově stanovenou výši splátek, který se stane součástí smlouvy. První splátka byla splatná do 20. dne měsíce následujícího po odepsání peněžitých prostředků z účtu úvěrujícího. Další splátky pak byla splatné v měsíčních intervalech vždy do 20. dne v měsíci. Úrok byl sjednán ve výši 16,9% ročně s tím, že RPSN je uvedena ve splátkovém kalendáři. Pohledávka ze smlouvy byla zajištěna zástavním právem k nemovitosti, a to budově [adresa] na pozemku parc. č. st. 40 v k.ú [příjmení] s tím, že úvěr se poskytuje pro účely stavební úpravy (pro splacení úvěru poskytnutého pro účely bydlení, jehož účelem byla změna stavby). Část obsahu úvěrové smlouvy byla určena Obchodními podmínkami úvěrujícího (dále jen "OP") a Sazebníkem poplatků a odměn (dále jen "SP"), obojí ze dne [datum]. Podle čl. 3 odst. 1 úvěrové smlouvy se úvěrovaný zavazuje zaplatit úvěrujícímu za rezervaci finančních prostředků smluvní odměnu. Tato smluvní odměna (závazková provize) představuje částku 8% z poskytovaného úvěru; Smluvní odměna (závazková provize) je splatná v den čerpání úvěru nebo jeho první části a bude uhrazena dle čl. 7 OP, platných v den uzavření této smlouvy. Smluvní strany se dále dohodly, že úvěrovaný uhradí úvěrujícímu poplatek za správu úvěru ve výši 349 Kč měsíčně. Tento poplatek je splatný v den čerpání úvěru případně jeho první části a bude uhrazen dle čl. 7 OP. Smluvní strany se dále dohodly, že úvěrovaný uhradí úvěrujícímu poplatek ve výši 2% z poskytnutého úvěrového rámce za využití služby„ VIP", která je specifikována čl. 7 této smlouvy. Tento poplatek je splatný v den čerpání úvěru případně jeho první části a bude uhrazen dle čl. 7 OP. Smluvní strany se dále dohodly, že úvěrovaný uhradí úvěrujícímu poplatek ve výši 2.000 Kč za zajištění podání každého jednoho návrhu na zápis práva do katastru nemovitostí. Podle čl. 3 odst. 2 a 3 úvěrové smlouvy závazky úvěrovaného jsou splněny připsáním příslušných peněžních prostředků na účet úvěrujícího ve lhůtě uvedené v této smlouvě. Úvěrující je také oprávněn tyto závazky započíst proti výplatě úvěru jednostranným zápočtem, s čímž úvěrovaný souhlasí. Podle čl. 4 úvěrové smlouvy strany sjednávají fixaci úrokové sazby uvedené v čl. 2 této smlouvy, a to na dobu maximálně v délce trvání úvěru. Možnost změny sazby úroku z úvěru, práva a povinnosti stran po uplynutí doby fixace, možnost stanovení nové fixace, způsob plynutí doby fixace a další práva a povinnosti stran související s fixací úroku z úvěru jsou upraveny v čl. 11 OP. Úvěrovaný prohlašuje, že se seznámil a souhlasí s podmínkami fixace úrokové sazby, kterou poskytuje úvěrující. Celková doba fixace úrokové sazby (v měsících) je:

36. Podle čl. 7 úvěrové smlouvy se strany dohodly na poskytnutí služby VIP. Poskytnutím služby VIP poskytuje úvěrující úvěrovanému zvýhodněnou úrokovou sazbu. Zvýhodněná úroková sazba je o 10% procentního bodu nižší, než sazba uvedená v článku 2.6 této smlouvy, a činí tedy 6,9%. Služba VIP je poskytována úvěrujícím za poplatek, jehož výše činí 2% z úvěrového rámce, a který je splatný v den čerpání úvěru. V případě, že úvěrovaný kdykoli v průběhu trvání vztahů z této smlouvy se dostane do prodlení s úhradou splátek nebo jinak poruší své povinnosti plynoucí z této smlouvy nebo OP, je úvěrující oprávněn písemným sdělením stanovit úvěrovanému úrokovou sazbu v původně sjednané výši uvedené v článku 2.6 této smlouvy, tedy ve výši 16. 9%. Podle čl. 8 úvěrové smlouvy se strany dohodly na možnosti služby [anonymizováno]. Poskytnutí služby [anonymizováno] poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky ve výši až 50% úvěrového rámce, maximálně však 450.000 Kč (slovy čtyři sta padesát tisíc korun českých) do 5ti pracovních dnů ode dne, kdy na listu vlastnictví uvedeném v článku 2. této smlouvy bude zapsáno písmeno P v oddílu C. Zbylá část peněžních prostředků bude převedena na účet úvěrovaného do 5ti pracovních dní od splnění podmínek uvedených v článku 2, odstavce 1 této smlouvy. Služba [anonymizováno] je poskytována úvěrujícím za poplatek, jehož výše činí 5% z úvěrovaného rámce při čerpání úvěrového rámce dle článku 8.2. této smlouvy do 150.000 Kč včetně nebo 7% z úvěrového rámce při čerpání úvěrového rámce dle článku 8.2. této smlouvy více než 150.000 Kč do 450.000 Kč. Poplatek je splatný v den čerpání úvěru. Podle čl. 9 úvěrové smlouvy s názvem„ Smluvní pokuty“ si strany sjednávají povinnost úvěrovaného hradit smluvní pokutu úvěrujícímu pro případ porušení některých ustanovení OP či této smlouvy, a to (i) za porušení povinností dle čl 5.3 a) OP smluvní pokutu ve výši 15 % z nominální výše úvěru, za porušení povinností dle čl. 5 b) OP smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč, (ii) za porušení povinností dle čl. 5 OP smluvní pokutu ve výši 5 % z nominální výše úvěru, (iii) za porušení povinností dle čl. 5 OP smluvní pokutu ve výši 12 % z nominální výše úvěru, (iv) za porušení některé z povinností dle čl. 5 OP smluvní pokutu ve výši 15% z nominální výše úvěru, maximálně však 50.000 Kč, (v ) za porušení povinností dle čl. 6 c) OP smluvní pokutu ve výši 10 % z nominální výše úvěru, (vi) za porušení některé z povinností úvěrovaného dle čl. 6 OP smluvní pokutu ve výši 5 % z nominální výše úvěru, (vii) za porušení povinností dle čl. 9 OP smluvní pokutu ve výši 7,5% z nominální výše úvěru, (viii) za porušení povinností dle čl. 9 OP smluvní pokutu ve výši 9.900 Kč, (ix) za každé jiné porušení ustanovení podmínek OP nebo této smlouvy smluvní pokutu ve výši 10 % z nominální výše úvěru. Pro případ prodlení úvěrovaného s úhradou jakéhokoliv finančního závazku vzniká dále úvěrujícímu právo na smluvní pokutu ve výši 0,25 % z nesplacené výše závazku za každý den prodlení, až do úplného zaplacení všech závazků úvěrovaného vůči úvěrujícímu. V čl. 10 úvěrové smlouvy úvěrovaný prohlašuje, že se seznámil a převzal OP a SP, které jsou přílohou a nedílnou součástí úvěrové smlouvy.

10. V souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy žalobkyně podepsala prohlášení úvěrovaného o seznámení se se smluvní dokumentací, prohlášení o účelovosti úvěru a prohlášení žadatel o seznámení se s doporučeními před převzetím závazku (prokázáno třemi prohlášeními ze dne [datum] podepsanými žalobkyní). Žalobkyně dále požádala o vyplacení úvěru do 3 pracovních dní od realizace zajištění s tím, že uvedené je považováno za expresní čerpání zpoplatněné 2% maximálně 50 000 Kč z částky zasílané na účet klient (prokázáno žádostí žalobkyně ze dne [datum] na č.l. 271). 11. [ulice] podmínky společnosti [právnická osoba], pro poskytování úvěrů pro spotřebitele ze dne [datum] (dále též jen jako„ OP“), mají celkem 12 stran psaných hustým drobným písmem a jsou rozděleny na celkem 15 článků nadepsaných tématem, kterého se týkají. Dle úvodního prohlášení je jejich účelem stanovení vzájemných práv a povinností společnosti [právnická osoba], jako Úvěrujícího, a další osoby jako Úvěrovaného. Pravidlo přednosti platí ve vztahu mezi OP ujednáními uzavřenými ve vztahu k jednotlivým ustanovením smlouvy o úvěru tak, že: (I) odchylná ujednání ve smlouvě o úvěru mají přednost před ujednáními v OP, (II) odchylná ujednání v OP mají přednost před ujednáními v Sazebníku poplatků a odměn společnosti [právnická osoba] Čl. I odst. 12 definuje nominální výši úvěru jako součet všech sjednaných splátek úvěru uvedených v posledním splátkovém kalendáři, který byl mezi stranami sjednán. Podle čl. 3 odst. 3 OP je splátka Úvěru uhrazena dnem připsání finančních prostředků v příslušné výši s příslušným VS na účet Úvěrujícího v souladu s jeho pokyny. Podle čl. 3 odst. 5 OP v případě, že v den splatnosti nebude Úvěrovaný schopen uhradit jakoukoli splatnou částku podle Smlouvy v plné výší a Úvěrovaný neurčí jinak, je Úvěrující oprávněn stanovit k úhradě, které pohledávky Úvěrujícího, resp. kterých částí pohledávek Úvěrujícího, bude částečná splátka použita (tj. jistiny, úroku, úroku z prodlení, smluvních pokut, poplatků, ostatních účelně vynaložených nákladů.). Podle čl. 3 odst. 6 OP Úvěrující může do doby vyrovnání závazků po splatnosti u Úvěrovaného požadovat mimo úroku z prodlení u jistiny také úrok z prodlení z poplatků, smluvních pokut a nákladů spojených s uplatněním a vymáháním pohledávky. Úvěrující a Úvěrovaný se dohodli, že součástí jistiny Úvěru se stávají i splatné splátky smluvního úroku z Úvěru, a Úvěrující je oprávněn požadovat ze splatných splátek smluvního úroku Úvěru úrok z prodlení v případě prodlení Úvěrovaného. Úvěr je úročen ke dni splatnosti jednotlivých splátek, i když k připsáni splátky na účet Úvěrujícího dojde dříve, než je příslušná splátka splatná. Podle čl. 4 odst. 1 OP úvěrovaný se zavazuje Úvěrujícímu hradit náklady, poplatky a odměnu Úvěrovaného spojené s poskytnutím Úvěru v souladu se SP. Podle čl. 4 odst. 3 OP jsou poplatky splatné na základě vyúčtování Úvěrujícího, a to do 10 dnů od doručení vyúčtování Úvěrovanému, pokud není uvedeno jinak. V případě jejich neuhrazení Úvěrovaným ve splatnosti má Úvěrující právo požadovat okamžité splacení celého Úvěru (zesplatnit Úvěr) dle čl. 6 OP. Čl. 5 s názvem„ Zajištění“ obsahuje kromě ujednání týkajících se zřízení zástavnímu právu též následující povinnosti: V jeho odstavci 3 a) se úvěrovaný zavazuje po celou dobu trvání závazků ze Smlouvy mít pojištěnou zástavu; pohledávku na případné pojistné plnění z tohoto pojištění se zavazuje vinkulovat ve prospěch Úvěrujícího s tím, že Úvěrovaný se zavazuje Úvěrujícímu doručit příslušnou pojistnou smlouvu a oznámení o vzniku zástavního práva k pohledávce do 15 dnů od uzavření Smlouvy. Za porušení povinností dle tohoto čl. 5 OP se sjednává smluvní pokuta ve výši 15 % z nominální výše Úvěru. V jeho odstavci 3 b) se Úvěrovaný zavazuje bez odkladu poté, co bude proveden zápis zástavního práva ve veřejném seznamu k nemovité věci jako zástavě ve prospěch Úvěrujícího, pojišťovnu o zřízení tohoto práva písemně informovat a potvrzení o doručení oznámení pojišťovně předložit Úvěrujícímu, a to nejpozději do 15 dní po provedení zápisu do veřejného seznamu. Nastane-li pojistná událost, plní pojišťovna z pojistné smlouvy přímo Úvěrujícímu jako zástavnímu věřiteli, prokáže-li Úvěrující jako zástavní věřitel pojišťovně včas, že na věci vázne jeho zástavní právo. Úvěrovaný je povinen ihned písmeně informovat Úvěrujícího o pojistné události. Za porušení povinností dle tohoto čl. 5 OP se sjednává smluvní pokuta ve výši 5.000 Kč (pět tisíc korun českých) .V jeho odst. 4 se Úvěrovaný zavazuje uzavřít na celou dobu trvání závazků z poskytnutí Úvěru životní pojištění pro případ smrti, minimálně na částku ve výši úvěrového rámce, maximálně však do výše 300.000 Kč, dle Smlouvy, po celou dobu trvání závazků z poskytnutí Úvěru mít toto životní pojištění uzavřené a pohledávky z případného pojistného plnění z tohoto pojištění se zavazuje vinkulovat ve prospěch Úvěrujícího. Úvěrovaný je povinen na adresu Úvěrujícího doručit potvrzení o vinkulaci pojistného plnění v jeho prospěch do 30 dnů od podpisu Smlouvy. Za porušení povinností dle čl. 5 OP se sjednává smluvní pokuta ve výši 5 % z nominální výše Úvěru. V jeho odstavci 5 se Úvěrovaný zavazuje, že v případě zajištění Úvěru zřízením zástavního práva k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu nebo zajišťovacím převodem vlastnického práva k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu vyvine veškeré rozumně požadovatelné úsilí (zejm. doručení všech dokumentů požadovaných příslušným správním úřadem) k provedení zápisu příslušných práv do veřejného seznamu, a to zejména, že do 15 dnů od uzavřeni Smlouvy, připadne od výzvy Úvěrujícího, zajistí podání návrhu na zápis do veřejného seznamu, nepodá-li návrh sám Úvěrující. Za porušení povinností dle tohoto čl. 5 OP se sjednává smluvní pokuta ve výši 12 % z nominální výše Úvěru pro Úvěry. Podle odst. 6 je Úvěrovaný povinen prokázat Úvěrujícímu zaplacení daní, pojistného nebo poplatků souvisejících se zástavou nebo jiným předmětem zajištěním, a to vždy do 15 dnů po splatnosti konkrétního závazku. Nebude-li pojistné řádně a včas placeno, je Úvěrující oprávněn uhradit dlužné pojistné za Úvěrovaného k tíži Úvěrovaného. V případě, že součástí zástavy je stavba, je Úvěrovaný povinen udržovat stavebně-technickou způsobilost v souladu s obecně závaznými právními předpisy (zejména prováděním revizí spalinových cest a revizí elektroinstalace). Provedení revizí je Úvěrovaný povinen Úvěrujícímu doložit kopií příslušného protokolu, a to pokaždé do 15 dnů od vzniku této povinnosti, případně do 60 dnů předložit Úvěrujícímu dokumenty prokazující odstranění zjištěných vad a nedostatků. Podle odst. 10 v případě prodlení Úvěrovaného se splácením Úvěru dle Smlouvy má Úvěrující právo umístit na zástavě reklamu propagující zpeněžení zástavy za účelem uspokojení pohledávek Úvěrujícího a Úvěrovaný, který je vlastníkem zástavy, má povinnost umístění reklamy umožnit. Úvěrovaný, který není výlučným vlastníkem zástavy, má povinnost umístění reklamy dle tohoto článku Úvěrujícímu na jeho výzvu zajistit. Za porušení některé z povinností Úvěrovaného dle tohoto čl. 5 OP se sjednává smluvní pokuta ve výši 15% z nominální výše Úvěru, maximálně však 50.000 Kč. Čl. 6 je nadepsán názvem„ Odstoupení od Smlouvy, výpověď poskytnutí Úvěru, zesplatnění Úvěru, předčasné splacení Úvěru, smluvní pokuty”. V odst. 1 si strany ujednaly pro případ prodlení Úvěrovaného s vrácením částky odpovídající výši alespoň dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než dva měsíce, oprávnění [příjmení] od Smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu nebo Úvěr zesplatnit dle čl. 6 OP a požadovat, aby Úvěrovaný splnil dluh. Odstoupení Úvěrujícího od Smlouvy nemá vliv na zajištění závazků ze Smlouvy. Podle jeho odst. 2 Úvěrující má dále právo požadovat okamžité splacení jistiny Úvěru, příslušenství, smluvních pokut, poplatků a ostatních účelně vynaložených nákladů (dále též jen„ zesplatnit Úvěr") nebo odstoupit od Smlouvy v kterémkoliv z níže uvedených případů: a) pro porušení smluvní povinnosti Úvěrovaného uvedené ve Smlouvě nebo OP nebo pro porušení smluvní povinnosti Úvěrovaného uvedené v právních jednáních týkajících se zajištění Úvěru a souvisejících dokumentech, b) pro nepravdivost jakýchkoli podstatných údajů poskytnutých Úvěrovaným, či jakoukoliv osobu podílející se na zajištění Úvěru, Úvěrujícímu dle Smlouvy nebo OP nebo právních jednání týkajících se zajištění Úvěru a souvisejících dokumentů, c) pokud Úvěrovaný porušil bez souhlasu Úvěrujícího sjednaný účel čerpání Úvěru, případně nedoložil účelovost čerpání kopiemi dokladů prokazujícími využití Úvěru nejpozději do 6 měsíců ode dne poskytnutí Úvěru nebo jeho části, pokud Úvěrující neurčí písemným prohlášením jinak, d) pro porušení povinnosti ze strany osoby podílející se na zajištění Úvěru, vyplývající z uzavřené Smlouvy nebo OP nebo právních jednáních týkajících se zajištění Úvěru a souvisejících dokumentů, e) pokud zástavce či vlastník zástavy zcizí (převede) zástavu bez předchozího písemného souhlasu Úvěrujícího, f) pokud zástavce či vlastník zástavy zřídí bez předchozího písemného souhlasu Úvěrujícího zástavní právo, věcné břemeno či jiné věcné právo či nájem ve prospěch třetí osoby u zástavy, g) pokud Úvěrovaný vykazuje takové zhoršení finanční situace, které ohrožuje návratnost Úvěru. Takovouto situací je zejména zahájení insolvenčního řízení, které vede k rozhodnutí o zjištění úpadku Úvěrovaného či jiné osoby podílející se na zajištění Úvěru, podle insolvenčního zákona; Úvěrující má v takovém případě právo zesplatnit Úvěr nebo odstoupit od Smlouvy od okamžiku zahájení insolvenčního řízení; pokud však insolvenční řízení je ukončeno rozhodnutím o odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady, o zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, nebo o zamítnutí insolvenčního návrhu z jiného důvodu, než pro nedostatek majetku Úvěrovaného, pozbývá zesplatnění Úvěru nebo odstoupení od Smlouvy účinnosti (rozvazovací podmínka) okamžikem takovéhoto rozhodnutí o insolvenčním návrhu (neplatí pro insolvenční návrh, který na sebe podá sám Úvěrovaný). Dále je takovouto situací zejména veřejná dražba nebo zahájení výkonu rozhodnutí či exekuce na majetek Úvěrovaného či jiné osoby podílející se na zajištění Úvěru, h) pokud dojde k zániku pojistné smlouvy dle čl. 5 a/nebo 5.4 OP nebo zrušení vinkulace pojištění ve prospěch Úvěrujícího. Za porušení povinností dle čl. 6 c) OP se sjednává smluvní pokuta ve výši 10 % z nominální výše Úvěru. Za porušení povinností dle čl. 6 OP je Úvěrující oprávněn zvýšit úrokovou sazbu Úvěru dle čl. 3 OP (a to i bez odstoupení od Smlouvy či bez zesplatnění Úvěru). [ulice] výše úrokové sazby Úvěru, doba platnosti a datum její účinnosti a nová výše splátek Úvěru bude Úvěrovanému sdělena formou písemného oznámení Úvěrujícího. Pro případ porušení povinností dle čl. 6 a nebo 6.1 OP, jehož důsledkem bude odstoupení od Smlouvy nebo zesplatnění Úvěru, je Úvěrovaný povinen zaplatit celý úrok z Úvěru ve sjednané výši za dobu od okamžiku zesplatnění Úvěru do konce původně (tj. před odstoupením či zesplatněním) smluvené doby splatnosti Úvěru, maximálně však bude výše úroku takto Úvěrovaným placených činit částku ve výši 35 % ze smluvené výše Úvěru. Podle jeho odst. 3 odstoupení od Smlouvy a výzva ke splacení Úvěru (zesplatnění Úvěru) musí být učiněny písemným právním jednáním adresovaným Úvěrovanému. Podle jeho odst. 4 v případě, že Úvěrující uplatní právo na zesplatnění Úvěru, je Úvěrovaný povinen vrátit Úvěrujícímu celý Úvěr, tj. neuhrazenou část jistiny Úvěru, příslušenství a smluvní pokuty do 10 dnů ode dne účinnosti zesplatnění Úvěru. Úvěrující je oprávněn požadovat úrok z Úvěru až do doby skutečného splacení Úvěru a vedle toho zároveň úrok z prodlení z úroku z Úvěru, poplatků a smluvních pokut. Podle jeho odst. 8 za každé porušení ustanovení podmínek OP nebo Smlouvy ze strany Úvěrovaného se sjednává smluvní pokuta ve výši 10 % z nominální výše Úvěru/není v OP nebo ve Smlouvě sjednáno jinak; tuto smluvní pokutu je Úvěrovaný povinen uhradit Úvěrujícímu s tím, že Úvěrující je oprávněn výši smluvní pokuty snížit či smluvní pokutu neuplatňovat, a to zejména s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Podle jeho odst. 9 právo na smluvní pokuty vzniká okamžikem porušení příslušných zajišťovaných povinností. Smluvní pokuta je splatná nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy k jejich úhradě. Sjednáním smluvní pokuty není dotčen nárok na náhradu případné škody vzniklé porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, a to i té škody, která přesahuje výši smluvní pokuty. Podle jeho odst.10 pro případ prodlení Úvěrovaného s úhradou jakéhokoliv finančního závazku vzniká Úvěrujícímu právo na smluvní pokutu ve výši 0,25 % z nesplacené výše závazku za každý den prodlení, až do úplného zaplacení všech závazků Úvěrovaného vůči Úvěrujícímu. Úvěrující je oprávněn pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Úvěrující není oprávněn požadovat náhradu škody z porušení povinnosti, na kterou se vztahuje tato smluvní pokuta. Podle jeho odst. 11 Úvěrovaný se zavazuje po dobu trvání závazků ze Smlouvy neuzavřít, aniž by to předem písemně Úvěrujícímu oznámil, s jakoukoliv třetí osobou smlouvu o půjčce, úvěru, odložené platbě, poskytnutí kreditu nebo jiné obdobné finanční službě, a dále se zavazuje nepřijmout z takové smlouvy, aniž by to předem písemně Úvěrujícímu oznámil, peněžní plnění. Za porušení některé z povinností Úvěrovaného dle tohoto čl. 6 OP se sjednává smluvní pokuta ve výši 5 % z nominální výše Úvěru. Podle jeho odst.13 mezi příslušenství pohledávky patří i náklady spojené s jejím uplatněním a vymáháním. Strany smluvily, že náklady spojené s předsoudním uplatněním a vymáháním pohledávky se stanoví v paušální částce ve výši 49.000 Kč. Paušální výše nákladů byla stanovena dohodou stran s ohledem na náklady Úvěrujícího související s personálním a technickým zajištěním vymáhání pohledávek, poštovné, telefonní poplatky a další související a účelně vynaložené výdaje. Tato paušální náhrada nezahrnuje náklady rozhodčího, popř. soudního řízení, ani náklady právního zastoupení. Čl. 9 OP je nadepsán názvem„ Informační povinnost”. Podle jeho odst. 1 se Úvěrovaný zavazuje písemně informovat Úvěrujícího o jakékoli nepříznivé změně ve své finanční situaci nebo osobních poměrech, které by vedly zejména k neschopnosti splácet Úvěr, a o důvodech takové změny. Za takovou situaci se považuje zejména situace, kdy Úvěrovaný nehradí veškeré své splatné závazky včas. Úvěrovaný se výslovně zavazuje písemně informovat Úvěrujícího o zahájení insolvenčního řízení o zjištění úpadku Úvěrovaného či jiné osoby podílející se na zajištění Úvěru, podle insolvenčního zákona, a to do 5 dnů od zahájení tohoto insolvenčního řízení; za porušení povinností dle tohoto čl. 9 OP se sjednává smluvní pokuta ve výši 15 % z nominální výše Úvěru. Podle jeho odst. 3 Úvěrovaný, osoby poskytující zajištění Úvěru, tj. zejména ručitelé, zástaveci, vlastníci zástav, výstavci finanční záruky a vlastníci práva převáděného za účelem zajištění (považovaní za spoluúvěrované dle čl. 15 OP) jsou povinni Úvěrujícímu neprodleně oznamovat každou podstatnou změnu údajů týkajících se jich samých nebo ostatních osob na straně Úvěrovaného a jejich schopnosti plnit závazky ze Smlouvy a souvisejících právních jednání, zejména změnu v majetkových a příjmových poměrech, informace o změně pracovního poměru či jeho ukončení, informace o výkonech rozhodnutí, exekucích, veřejných dražbách na majetek, dále změnu ve vlastnictví, dražby, změnu adresy bydliště, místa podnikání, telefonního čísla popř. změnu jiných identifikačních údajů a podstatné zhoršení zdravotního stavu či úmrtí. Úvěrovaný je povinen zajistit, aby osoby poskytující zajištění Úvěru a spoluúvěrovaní Úvěrujícímu neprodleně oznamovali skutečnosti dle předchozí věty. Za porušení povinností dle tohoto čl. 9 OP se sjednává smluvní pokuta ve výši 7,5% z nominální výše Úvěru. V jeho odst. 4 se Úvěrovaný zavazuje, že udělí své bance trvalý příkaz k úhradě pravidelného závazku vůči Úvěrujícímu plynoucího ze Smlouvy (splátky) a potvrzení o tomto zašle Úvěrujícímu do 15 dnů od vyčerpání Úvěru nebo jeho první části, pokud Úvěrující písemným prohlášením neurčí jinak. Za porušení povinností dle tohoto čl. 9 OP se sjednává smluvní pokuta ve výši 9 900 Kč.

12. Ze sazebníku poplatků a odměn žalované ze dne [datum] soud zjistil, že měsíční poplatek za správu úvěru do 500 000 Kč činil 349 Kč, poplatek za telefonickou, sms nebo zastanou upomínku či výzvu k úhradě 100 Kč za první a 1 000 Kč za každou další.

13. Podle splátkového kalendáře činila měsíční splátka 4 835 Kč, přičemž ve splátkovém kalendáři je uvedeno, že datum splatnosti jednotlivých splátek bude určeno. Splátkový kalendář obsahuje rozklad jednotlivých splátek na úhradu jistiny, úroku a poplatku. Ve splátkovém kalendáři je dále uvedena roční úroková sazby ve výši 6,9% a RPSN ve výši 10,44%. Žalovaná měla celkem na úvěrových splátkách uhradit celkem 870 056,81 Kč (což dle OP představuje tzv. nominální výši úvěru). Ze splátkového kalendáře na čl. 285 až 286 (o němž žalovaná tvrdí, že se jedná o nový splátkový kalendář vystavený po dočerpání úvěru ve smyslu ust. čl. 2 odst. 4 úvěrové smlouvy), soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci, neboť žalovaná neprokázala, že by tento upravený splátkový kalendář kdy žalobkyni zaslala.

14. Současně se shora uvedenou úvěrovou smlouvou uzavřely strany zástavní smlouvu za účelem zajištění pohledávky žalované ze shora uvedené úvěrové smlouvy, a to k pozemku p.č. st. 40 v k.ú [příjmení], jehož součástí je budova [adresa], a dále rozhodčí smlouvu.

15. Žalovaná vyplatila žalobkyni celkem částku 430 500 Kč s tím, že zbytek částky do 500 000 Kč byl započten na úhradu sjednaných poplatků (prokázáno dopisem žalované ze dne [datum] oznamujícím jednostranný zápočet, výpisy z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] o převodech částek 105 500 Kč dne [datum], 220 000 Kč dne [datum] a 75 000 Kč dne [datum], výdajovým pokladním dokladem na částku 30 000 Kč ze dne [datum]).

16. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovaná žalobkyni na doložení účelovosti úvěru s tím, že uvedené nebylo splněn v řádném termínu. V návaznosti na to žalobkyně požádala o prodloužení lhůty k doložení dokladů, čemuž bylo vyhověno s tím, že nový termín je do [datum] (prokázáno e-mailovou korespondencí stran ze srpna 2016 na č.l. 260-261). Z pokladních příjmových dokladů a faktur na čl. 212 až 230 a 232 – 248 týkajících se nákupu stavebního materiálu a drobných údržbářských prací a dokladů vztahujících se k revizím spalinových cest a platbám daně z nemovitosti na čl. 322-331 soud nezjistil nic podstatné, a to jednak s ohledem na skutečnost, že žalovaná nikdy neuplatnila nárok na smluvní pokutu za nedoložení účelovosti čerpání prostředků, jednak s ohledem na níže uvedený právní názor o neplatném ujednání smluvní pokuty pro případ nedoložení provedení revizí/neprokázání platby daně z nemovitosti. 17. ohledem neboť vzájemným návrhem žalovaná uplatnila nárok na smluvní pokuty za porušení povinnosti oznámit exekuci a nikoliv za nedoložení účelovosti čerpání prostředků/nedoložení provedení revizí/neprokázání platby daně z nemovitosti.

18. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalovaná žalobkyni, že přišla o zvýhodněnou úrokovou sazbu z důvodu prodlení s úhradou splátek. Dopisem ze dne [datum] pak žalovaná vyzvala žalobkyni k úhradě nedoplatku ve výši 4 809,99 Kč a současně ji vyúčtovala poplatek za upomínku ve výši 1 000 Kč. K úhradě částky 5 809,99 Kč stanovila lhůtu 10 dní s tím, že v opačném případě odstoupí od smlouvy (prokázáno dopisy žalované ze dne [datum] a ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] se žalobkyně ohradila oproti odebrání zvýhodněné úrokové sazby s tím, že byla v prodlení s úhradou pouze jedné splátky, a nikoliv splátek ve smyslu ust. 7.4 smlouvy, jako podmínky pro takovýto postup. Dále žalobkyně sdělila, že dlužnou splátku uhradila již dne [datum] a proto ji neměla být zaslána upomínka ze dne [datum] (prokázáno dopisem JUDr. [příjmení] ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] sdělila žalovaná, že bere zpět úkon odebrání služby VIP od samého počátku zpět s tím, že platí původně sjednaná výše splátek 4 834 Kč. Protože ale došlo k faktickému prodlení a vygenerování dvou upomínek v celkové výši 1 100 Kč, trvala žalobkyně na úhradě této částky s tím, že splátka splatná [datum] není zcela uhrazena. Po uhrazení částky 1 100 Kč dojde k její úplné úhradě.

19. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k tomu, aby se zdržela zasílání dalších upomínek či obdobných přípisů s tím, že dluh již byl uhrazen a žalobkyně nesouhlasí s údajným dluhem, tak jak byl vyčíslen žalovanou (prokázáno dopisem JUDr. [příjmení] ze dne [datum]). Žalobkyně tímto reagovala na dopis žalované ze dne [datum] a ze dne [datum], kterým ji žalovaná vyčíslila duh ve výši 7 676, 26 Kč a dále vyzvala k úhradě poplatku za upomínku ve výši 1 000 Kč s tím, že nedojde-li ve stanovené lhůtě k úhradě, bude vymáhat nárok celý prodejem zástavy nebo v exekučním řízení (prokázáno dopisy žalované ze dne [datum] a [datum]).

20. Z výzvy soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací], usnesení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] ze dne 12.11.2020 a oznámení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] č.j. [číslo jednací] o ukončení exekuce ze dne [datum] soud zjistil, že předmětnou exekucí byla postižena nemovitost, která byla předmětem zástavního práva k zajištění pohledávky žalované z předmětné úvěrové smlouvy. Exekuční příkaz k vymožení pohledávky proti povinné [celé jméno žalobkyně] ve výši 49 219,40 Kč, vydaný pod č.j. [číslo jednací], byl zrušen usnesením exekutora ze dne [datum] s tím, že zvolený způsob provedení exekuce není vzhledem ke zjištěným majetkovým poměrům povinného a dalším okolnostem nutný. Poznámka o zahájení exekuce byla do katastru nemovitostí zapsána dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný ke dni [datum]).

21. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalovaná žalobkyni, že ztrácí výhodu splátek na základě porušení čl. 6 2g OP tím, že byl nařízen výkon rozhodnutí (exekuce). V dopise jsou dále uvedeny čtyři udělené pokuty v celkové výši 183 363 Kč, a to za nařízení výkonu rozhodnutí dle čl. 6 2g OP ve výši 86 981 Kč, za nedoložení potvrzení o zaplacení daní dle čl. 5 OP ve výši 43 491 Kč, za neudržování technické způsobilosti zástavy dle čl. 5 OP ve výši 43 491 Kč a za nedoložení potvrzení o trvalém příkazu dle čl. 9 OP ve výši 9 900 Kč. Celkově požadovala po žalobkyni ve lhůtě 10 dnů od zesplatnění úhradu částky 570 173 Kč, která vedle shora uvedených smluvních pokuta zahrnovala částku 378 693 Kč jako neuhrazenou jistinu, částku 5 556 Kč jako neuhrazený úrok, částku 1 863 Kč jako neuhrazené poplatky a částku 199 Kč jako zákonný úrok z prodlení ke dni [datum] (prokázáno dopisem žalované ze dne [datum], dokladem o odeslání datové zprávy ze dne [datum] a doručenkou ze dne [datum] na čl. 253).

22. Žalobkyně se proti tomu ohradila dopisem ze dne [datum] s tím, že zesplatnění neuznává a smluvní pokutu ve výši 86 981 Kč za nařízení exekuce považuje za nemravnou. Zbylé smluvní pokuty považuje za nedůvodné. Nabídla vypořádání vztahu stran uhrazením částky 450 000 Kč žalované (prokázáno dopisem JUDr. [příjmení] ze dne [datum], dokladem o odeslání datové zprávy ze dne [datum] a e-mailem ze den [datum] na čl. 104).

23. Následně spolu strany vedly písemnou komunikaci ohledně smírného vyřešení jejich sporu (prokázáno dopisem JUDr. [příjmení] ze dne [datum], e-mailovou komunikací ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] na čl. 99-101), která nakonec vyústila v uzavření dohody o narovnání že dne [datum], podle které se strany dohodly na narovnán dosavadních vzájemných vztahů vyplývajících se shora uvedené úvěrové smlouvy ze dne [datum] níže uvedeným způsobem. V čl. II. odst. 1 se strany dohodly, že žalobkyně se zavazuje zaplatit žalované částku ve výši 465 000 Kč do 6 měsíců od podpisu smlouvy jakožto sjednanou sumu narovnání veškerých vztahů mezi ní a žalovanou. V čl. II. odst. 2 se žalobkyně zároveň zavázala ve vztahu s žalovanou do doby úhrady předmětné částky, maximálně však do 6 měsíců od podpisu této smlouvy pokračovat v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 835 Kč. V čl. II. odst. 3 účastníci dohody prohlašují, že za splnění výše stanovených podmínek budou jejich vzájemné vztahy zcela narovnány, nebudou mít mezi sebou žádných pohledávek a závazků a zanikají mezi nimi veškerá práva a povinnosti včetně úvěrové smlouvy. V čl. II. odst. 4 účastníci dohody prohlašují, že za splnění výše stanovených podmínek zanikají rovněž veškeré další vzájemné nároky účastníků vyplývající nebo související s úvěrovou smlouvou bez ohledu na skutečnost, zda je kterýkoliv z účastníků uplatnil, a že žádný z účastníků nebude vůči druhé straně cokoliv požadovat ani v budoucnu. Žalobkyně se dále v případě úhrady předmětné částky zavázala vzít zpět žalobu v této věci a nepodávat dovolání ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Dopisem ze dne [datum] požádala žalobkyně žalovanou o uzavření dodatku k dohodě o narovnání, jímž by došlo prodloužení lhůty k plnění do [datum], což žalovaná odmítla (prokázáno dopisem JUDr. [příjmení] ze ne [datum] a e-mailovou korespondencí stran ze dne [datum] a [datum]).

24. Z přehledu předpisů a plateb vyhotovených žalovanou na č.l. 264-265 a na čl. 336- 340, kdy údaje v nich uvedené pokud jde o data úhrad učinila žalobkyně nespornými, soud zjistil, že žalovaná uhradila s dvoudenním zpožděním splátku [číslo] splatnou dne [datum], s jednodenním zpožděním splátku [číslo] splatnou dne [datum] a konečně se čtrnáctidenním zpožděním (tj. dne [datum]) splátku splatnou dne [datum]. Veškeré zbylé splátky uhradila žalovaná vždy před 20. dnem v měsíci. Dne [datum] zaevidovala žalovaná ve své interním přehledu pokutu ve výši 100 Kč za 1. upomínku a dne [datum] částku 1 000 Kč za 2. upomínku, přičemž červencovou splátku provedenou dne [datum] započetla v plném rozsahu na obě shora uvedené upomínky, úrok z úvěru ve výši 2 346,61 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 349 Kč, úrok z prodlení ve výši 13,37 Kč a částečně na úhradu jistiny ve výši 1 086,12 Kč (když úmor měl původně činit částku 2 138,39 Kč). Dne [datum] žalobkyně uhradila částku 1 100 Kč. Žalovaná postupovala obdobným způsobem v období od [datum] do [datum] kdy do přehledu předpisů v každém jednotlivém měsíci zanesla vždy k 20. dni v měsíci pohledávku za žalovanou ve výši 1 100 Kč z titulu poplatku za 1. a 2. upomínku. V únoru a březnu 2020 pak naúčtovala vždy k 20. dni v měsíci pohledávku ve výši 1 000 Kč z titulu poplatku za 2. upomínku. S ohledem na skutečnost, že strany učinily nesporným data všech plateb provedených žalobkyní, staly se potvrzení o provedení plateb na [číslo] č.l. 209-210 nadbytečné.

25. Rozsudkem zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] ze dne 17.6.2020 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka] ze dne 1.4.2021 má soud za prokázané, že [příjmení] [příjmení], jako místopředseda představenstva žalované (do roku 2005 vedené pod obchodní firmou [právnická osoba] a do roku 2012 pod obchodní firmou [právnická osoba]), byl uznán trestným činem lichvy, kterého se dopustil jednáním, kdy jménem žalované v době od [datum] do [datum] uzavíral úvěrové smlouvy s poškozenými záměrně využívaje jejich tísně, přičemž úvěry byly zajištěny zástavním právem k nemovitostem ve vlastnictví dlužníků či jejich rodinných příslušníku, kdy hodnota nemovitostí mnohonásobně převyšovala hodnotu úvěru. Využil při tom jejich nezkušenosti spočívající v tom, že nebyli schopni z důvodu záměrně nepřehledně formulovaných smluvních podmínek kvalifikovaně posoudit veškeré právní a finanční dopady pro ně z toho plynoucí, především že výše smluvních závazků a požadovaných pokut mnohanásobně přesáhne fakticky poskytnuté plnění a že na základě rozhodčí doložky nebudou moci po podpisu smluv podle ujednaných smluvních podmínek uplatnit své nároky z uzavřených smluv u občanskoprávního soudu, nýbrž pouze v rozhodčím řízení u rozhodce, kterého předem vybrala úvěrující. Jmenovaný pak jménem žalované uplatnil v rozhodčím řízení pohledávky z uzavřených smluv, které byly v naprostém nepoměru s fakticky poskytnutým plněním ze strany společnosti poškozeným, a následně v některých případech bez odkladu vymáhal pohledávky prostřednictvím nedobrovolných dražeb, kdy za poskytnuté plnění došlo k dražbě a odejmutí nemovitostí z majetku poškozených, jejichž hodnota mnohanásobně převyšovala poskytnuté plnění, ačkoli si byl vědom, že tak poškozené uvede do stavu bezvýchodné sociální tísně. Tímto jednáním ve prospěch žalované poškozeným způsobil škodu nejméně v rozsahu 29 284 456 Kč, přičemž se jednalo o celkem 46 dílčích útoků. Dovolání jmenovaného bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu pod sp.zn. [spisová značka] ze dne 22.12.2021.

26. Z listiny na č.l. 368 ohledně které žalovaná uvedla, že se má jednat o skreenshot obrazovky prokazující odeslání sms upomínky dne [číslo] 2019 soud neučinil žádné závěry, neboť z uvedené listiny nelze vůbec dovodit o jaký systém by se mělo jednat a zda údaje v něm zanesené odpovídají skutečnosti a nelze s nimi dodatečně manipulovat. Právní posouzení:

27. Podle ust. § 80 zák. č. 99/1963 Sb,, občanského soudního řádu, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

28. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění účinném do 5.1.2023 (dále jen také jako„ o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.

29. Podle § 2398 odst. 1 o.z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle § 2398 odst. 2 o.z. váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

30. Podle § 2399 odst. 1 zákona o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

31. Podle ust. § 419 o.z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

32. Podle ust. § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 420 odst. 2 o.z. pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele. Podle ust. § se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.

33. Podle ust. § [číslo] se ustanovení tohoto dílu (tj. § [číslo] až [číslo]) se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

34. Podle § [číslo] o.z má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § [číslo] o.z se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

35. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

36. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

37. Podle ust. § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

38. Podle ust. § 1903 odst. 1 o.z. dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Podle § 1906 ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.

39. Podle § 548 odst. 1 o.z. vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podle ost. 2 shora uvedeného ustanovení je podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou.

40. Výrok č. I tohoto rozsudku vychází z toho, že žalovaná vzala svůj vzájemný návrh v tomto rozsahu zpět, s čímž žalobkyně vyslovila souhlas. Soud proto řízení dle ust. § 96 o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí zastavil.

41. Pokud jde o určovací žalobu, tak žalobkyně v průběhu řízení žalobní návrh dvakrát se souhlasem soudu změnila. Původně se žalobkyně domáhala určení, že není v prodlení s blíže nespecifikovanými platbami. Poté petit změnila na určení, že žalovaná není oprávněna předmětný úvěr zesplatnit, až nakonec změnila žalobní petit na určení, že zesplatnění úvěru na základě dopisu žalované ze dne [datum] je neplatné.

42. Z ustanovení § 80 o.s.ř. vyplývá, že žaloby na určení existence či neexistence práva a právního poměru jsou podmíněny naléhavým právním zájmem žalobce na požadovaném určení, jehož posouzením soud dospívá k závěru, zdali právě rozhodováním o určovací žalobě vůbec může být naplněn smysl občanského soudního řízení, jak je vymezen v ustanovení § 6 o.s.ř., tj. aby ochrana práv účastníků řízení byla rychlá a účinná. Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem na určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. například rozsudek býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 24.2.1971, sp. zn. 2 Cz 8/71 (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2614/2008)). Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení; určovací žaloba je nepřípustná tam, kde neslouží potřebám praktického života, ale jen ke zbytečnému rozmnožování sporů. V dané věci určení neplatnosti zesplatnění výrokem soudu není dle názoru soudu jakkoliv způsobilé nastolit právní jistotu v ohroženém právním vztahu. Navíc k finální změně žalobního návrhu, tak jak je uvedeno ve výroku č. I. tohoto rozsudku došlo v okamžiku, kdy již žalobkyně čelila vzájemnému návrhu na zaplacení a soud se otázkou platnosti zesplatnění zabýval jako předběžnou otázkou. Soud má za to, že žalobkyni nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a proto žalobu zamítl. Nedostatek naléhavého právního zájmu je totiž samostatným a prvořadým důvodem, pro který nemůže určovací žaloba obstát a který sám o sobě bez dalšího vede k jejímu zamítnutí.

43. Soud se dále zabýval vzájemným návrhem žalované na zaplacení, kdy se žalovaná původně domáhala zaplacení částky 460 000 Kč z titulu dohody o narovnání ze dne [datum]. Soud má za to, že dohoda o narovnání byla uzavřena s rozvazovací podmínkou, a to, že žalobkyně uhradí žalované do [datum] částku 465 000 Kč při současném pokračování splácení dohodnutých splátek ve výši 3 835 Kč měsíčně do okamžiku úhrady částky 465 000. Protože ale žalobkyně první ze shora uvedených podmínek v dohodnuté lhůtě nesplnila, došlo k naplnění rozvazovací podmínky uvedené v čl. II. odst. 3 dohody o narovnání, a tudíž i k zániku právních účinků dohody o narovnání ve smyslu ust. § 548 o.z. Pokud by podmínka uvedená v čl. čl. II. odst. 3 nebyla chápána jako rozvazovací podmínka, znamenalo by to, že žalovaná by se mohla vedle nároků z dohody o narovnání domáhat též dalších nároků ze samotné úvěrové smlouvy, což by ale bylo v rozporu se smyslem tohoto institutu. Podstatou narovnání je totiž zánik dosavadního závazku a jeho nahrazení závazem novým.

44. Pro případ takovéhoto právního posouzení žalovaná uvedla, že uplatněný nárok pak má oporu v samotné úvěrové smlouvě s tím, že opakovaným částečným zpětvzetím zohlednila v mezidobí učiněné úhrady. Pokud jde o samotnou úvěrovou smlouvu, dospěl soud na základě provedených listinných důkazů k závěru, že se skutečně jedná o úvěr, na nějž nedopadá zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., neboť úvěr byl poskytnut pro účely bydlení ve smyslu ust. § 2 písm. a) shora citovaného zákona, přičemž pohledávky byla zajištěna zástavním právem k nemovitosti. Žalobkyně tak nebyla povinna posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr a není důvod se tak zabývat námitkami žalobkyně v tomto směru. Uvedené ale nic nemění na skutečnosti, že žalobkyně vystupovala při uzavření úvěrové smlouvy v pozici spotřebitele a žalovaná v pozici podnikatele ve smyslu ust. § 419 a 420 o.z. Na úvěrovou smlouvu tak dopadají ust. § 1810 až 1867 o.z. obsahující ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem.

45. V případě nároku na úhradu zesplatněné jistiny úvěru, dospěl soud k závěru, že ujednání o možnosti zesplatnit úvěr v případě, že úvěrovaný čelí jakékoliv exekuci, je ujednáním, které zakládá v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinnosti v neprospěch spotřebitele a je i v rozporu s dobrými mravy, neboť exekuce může být nařízená pro vymožení i bagatelní pohledávky, např. za černou jízdu, která by relevantně majetkovou situaci dlužníka a jeho schopnost splácet úvěr nijak neohrozila (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 17.12.2019, sp.zn. 19 ICm 1595/2018). K takovému ujednání se pak se pak dle ust. § 1815 o.z. nepřihlíží. Z tohoto důvodu dospěl soud k závěru, že zesplatnění úvěru na základě dopisu ze dne [datum] bylo neplatné a žalobkyně tak byla povinna a zároveň oprávněna dále hradit úvěr ve sjednaných splátkách, jak i celou dobu činí. Soud má za to, že k zesplatnění úvěru s odvoláním se na ust. čl. 6 odst. 2 písm. g žalovaná přistoupila účelově z toho důvodu, že si byla vědoma, že nejsou splněny podmínky pro jeho zesplatnění dle čl. 6 odst. 1 (pro prodlení s úhradou dvou splátek či jedné splátky po dobu delší než dva měsíce), čímž žalobkyni dlouhodobě nedůvodně vyhrožovala. Z provedených důkazů, jakož i nesporných tvrzení stran ohledně data úhrad jednotlivých splátek totiž vyplývá, žalovaná uhradila veškeré úvěrové splátky vždy řádně a včas s výjimkou následujících případů: 1/ splátku splatnou dne [datum] uhradila s dvoudenním zpožděním, 2/ splátku splatnou dne [datum] uhradila s jednodenním zpožděním a 3/ splátku splatnou dne [datum] uhradila dne [datum]. V souvislosti s opožděnou úhradou splátky splatné dne [datum] soud podotýká, že žalovaná neprokázala své tvrzení, že přede dnem faktické úhrady této splátky upomenula žalobkyni o její úhradu, ani že by ji následně vyzvala k úhradě poplatku za takovouto upomínku (přičemž splatnost poplatků byla dle obchodních podmínek vázána na jejich vyúčtování, a to ve lhůtě 10 dní od doručení vyúčtování). První dopis, jímž byla žalobkyně prokazatelně upomenuta o úhradu části dlužné splátky (v té době již ale tři dny uhrazené), je datován dnem [datum]. V této výzvě je navíc zmíněn pouze poplatek za tuto písemnou upomínku ve výši 1 000 Kč, o poplatku ve výši 100 Kč za sms upomínku v něm není jakkoliv zmínka. Uvedené ale nebránilo žalované, aby následně část splátky splatné [datum] nesprávně započetla na úhradu tohoto neoprávněně účtovaného poplatku, což mělo za následek jednak, že žalobkyně se podle evidence žalované ocitla v prodlení s úhradou části červencové splátky, jednak že žalovaná vyměřila žalobkyni další neoprávněně účtovaný poplatek za upomínku. Byť žalobkyně vyšla žalované vstříc a dne [datum] uhradila požadovanou částku 1 100 Kč, přičemž tímto mělo dle sdělení žalované dojít k plné úhradě splátky splatné [datum], žalovaná i poté pokračovala ve své praxi zápočtu části splátek na další poplatky za nedůvodně vystavené upomínky. V podstatě tímto svých jednáním šikanovala žalobkyni, kterou udržovala v permanentní nejistotě, zda nesplní svoji výhružku a nepřistoupí k zesplatnění úvěru s odůvodněním, že žalobkyně řádně neplní úvěrové splátky.

46. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně není v prodlení s úhradou jakékoliv části jistiny, úroků, až již smluvních či úroků z prodlení nebo poplatků, dospěl soud k závěru, že nárok žalované na uhrazení zesplatněné jistiny včetně veškerého příslušenství, je nedůvodný a proto žalobu v tomto rozsahu zamítl. Pokud jde o úroky z prodlení ve výši 14,64 Kč za opožděně uhrazené platby v roce 2019 ty byly plně pokryty platbou žalobkyně ze dne [datum] ve výši 1 100 Kč.

47. Pokud jde o nárok žalované vyplývající z ujednání o smluvní pokutě za neoznámení exekuce dle čl. 6 odst. 2 písm. g) OP ve spojení s čl. 9 OP, pak soud považuje toto ujednání za neplatné z důvodu jeho nepřehlednosti. [jméno] smlouvy má 4 strany, přičemž v čl. 9 pojmenovaném„ Smluvní pokuty“, tato pokuta není ve výčtu zde uvedeném nijak zmíněna. [ulice] podmínky, na něž úvěrová smlouvy odkazuje, mají celkem dvanáct stran, přičemž ujednání o smluvních pokutách jsou obsažena nejen v čl. 6 označeném„ Odstoupení od smlouvy, výpověď poskytnutí úvěru, předčasné splacení úvěru, smluvní pokuty“, ale též v čl. 5 označeném„ Zajištění“, a to i v odstavcích na něž smlouva nijak neodkazuje, či v čl. 9 označeném„ Informační povinnost“, a to taktéž v odstavcích na něž smlouva nijak neodkazuje. Jednotlivé smluvní pokuty jsou rozmístěny celkem do čtyř stran OP. Dá se říct, že obchodní podmínky jsou prošpikovány nepřehledně koncipovanými ustanoveními o smluvní pokutách s tím, že v některých případech smluvní pokuta zajišťuje splnění povinnosti, která nemá žádný hospodářský význam pro věřitele a smlouvu jako takovou (např. smluvní pokuta za nedoložení zřízení trvalého příkazu k úhradě splátek, kdy jeho samotné zřízení nezaručuje provedení platby, pokud na účtu není dostatek prostředků). Shora uvedený závěr o nepřehlednosti a nelogičnosti rozmístění smluvních pokut platí i pro ujednání, na jehož základě se žalovaná domáhá smluvní pokuty za neoznámení exekuce, přičemž soudy opakovaně judikovaly (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 32 ICdo 86/2015 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 33 ICdo 45/2017), že obchodní podmínky nesmí sloužit k tomu, aby do nich dodavatel nepřehledným a složitě formulovaným způsobem skryl ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že uniknou pozornosti spotřebitele. To, jakým způsobme jsou obchodní podmínky žalované koncipovány, vytváří pro úvěrovaného překážku, aby se s ujednáními o smluvní pokutách skutečně seznámil. Soud má přitom za to, že žalovaná tak činí úmyslně, a to i poté, co byl její bývalý statutární orgán pravomocně uznán trestným činem lichvy, kdy součástí jednání, které mu bylo kladeno za vinu, bylo mimo jiné využívání záměrně nepřehledně formulovaných smluvních podmínek. Takové ujednání pak nejen že odporuje poctivému obchodnímu styku, ale je i nemravné ve smyslu ust. § 580 o.z. a § 588 o.z., a tudíž i absolutně neplatné. Pokud jde o ujednání o smluvní pokutě ve výši 10% z nominální výše úvěru (čemuž odpovídá částka 87 005 Kč), zakotvené v čl. 6 odst. 8 OP, jakož i v čl. 9 odst. 1 bod (ix) úvěrové smlouvy, a to za porušení jakéhokoliv ustanovení úvěrové smlouvy či obchodních podmínek, to je pro změnu neplatné pro jeho neurčitost. Dle ustálené judikatury smluvní pokuta jako zajišťovací institut sloužící k zajištění splnění určité smluvní povinnosti. Není-li určena konkrétní povinnost zajištěná smluvní pokutou, nelze pak posoudit její přiměřenost k porušení dané povinnosti. Při posouzení výše přiměřenosti smluvní pokuty je rozhodná doba sjednání dohody o smluvní pokutě a posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty ke konkrétní povinnosti, a nikoliv až následně při porušení konkrétní povinnosti. Z tohoto důvodu sjednání výše smluvní pokuty pro porušení jakékoliv smluvní povinnosti je neurčité, neboť z tohoto ujednání nelze posoudit přiměřenost výše smluvní pokuty. Takové ujednání je proto neplatné podle § 37 zák. č. 40/1964 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.3.2012 sp.zn. 23 Cdo 4281/2011). Žalovaná proto nemohla provést platně zápočet jí uplatněných smluvních pokuty oproti jakýmkoliv platbám žalobkyně. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že i nárok na zaplacení smluvní pokuty za neoznámení nařízení exekuce je nedůvodný a proto zamítl vzájemný návrh žalované i v tomto rozsahu.

48. Byť součástí uplatněného nároku nejsou smluvní pokuty za nedoložení potvrzení o zaplacení daně a neudržování technické způsobilosti zástavy vyčíslené v zesplatnění ze dne [datum], považuje soud za vhodné podotknout, že i ohledně nich platí vše, co je uvedeno shora. Tedy, že nejsou součástí samotné úvěrové smlouvy, že jejich umístnění v obchodních podmínkách je nepřehledné a zejména, že jejich formulace je neurčitá ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 23 Cdo 4281/2011.

49. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. podle míry úspěchu ve věci. Pokud soud projednává v řízení jak žalobu, tak vzájemnou žalobu, jde o obdobnou situaci, jako kdyby ve společném řízení projednával více věcí. Jedná se o dva samostatné nároky a při rozhodování o náhradě nákladů řízení se každá z těchto věcí považuje za samostatnou. U každé takové věci je proto třeba náhradu nákladů řízení posoudit samostatně. Náklady, které účastník současně vynaložil na více společně projednávaných věcí, je třeba rozdělit podle poměru výše jednotlivých nároků (tj. podle toho, jak se tak která ze společně projednávaných věcí podílela na vzniku těchto nákladů).

50. Jak žalobkyně, tak žalovaná byla neúspěšná, pokud jde o její žalobu, a je tak povinna protistraně nahradit účelně vynaložené náklady řízení.

51. V případě určovací žaloby považuje soud za účelně vynaložené náklady na straně žalované částku 19 600 Kč, přičemž pokud jde o jednotlivé úkony vyšel soud z obsahu spisu. Žalovaná totiž své náklady nevyčíslila, byť její právní zástupce uvedl, že tak učiní ve lhůtě tří dnů od konání posledního jednání ve věci. Shora uvedená částka na náhradě nákladu řízení sestává z: odměny za zastupování advokátem ve výši 17 500 Kč za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], a účast u čtyř soudních jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum]), kdy soud vyšel z tarifní hodnoty jednoho úkonu ve výši 35 000 Kč, čemuž pak odpovídá částka 2 500 Kč za jeden úkon právní pomoci (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen AT, ve spojení s ust. § 9 odst. 3 písm. a) AT a § 11 odst. 1 AT paušální náhrady hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 písm. a) a. t., tj. 2 100 Kč Z výpisu o subjektech DPH vyplývá, že právní zástupce žalované není plátcem DPH.

52. V případě vzájemného návrhu na zaplacení považuje soud za účelně vynaložené náklady na straně žalobkyně částku 177 096 Kč po zaokrouhlení. Přiznaná částka na náhradě nákladu řízení sestává z: odměny za zastupování advokátem ve výši 50 900 Kč za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast u jednání dne [datum]), kdy soud vyšel z tarifní hodnoty jednoho úkonu ve výši 465 000 Kč, čemuž pak odpovídá částka 10 180 Kč za jeden úkon právní pomoci (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen AT, ve spojení s ust. § 8 odst. 1 AT a § 11 odst. 1 AT) odměny za zastupování advokátem ve výši 91 260 Kč za 9 úkonů právní služby (účast u tří soudních jednání dne [datum], [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum] poté, co žalovaná založila k důkazu vetší množství listinných důkazů, další porada přesahující 1 hodinu dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a vyjádření ze dne [datum]), kdy soud vyšel z tarifní hodnoty jednoho úkonu ve výši 451 105 Kč, čemuž pak odpovídá částka 10 140 Kč za jeden úkon právní pomoci (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen AT, ve spojení s ust. § 8 odst. 1 AT a § 11 odst. 1 AT) paušální náhrady hotových výdajů za 14 úkonů právní služby po 4 200 Kč dle § 13 odst. 1, 4 písm. a) a. t., tj. 2 100 Kč náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 146 360 Kč ve výši 30 735,60 Kč. Žalobkyně se domáhala úhrady dalších 16 úkonů, z nichž 13 se vztahovalo k její neúspěšné určovací žalobě (veškeré úkony učiněné do [datum] a dále vyjádření ze dne [datum] týkající se doplnění tvrzení ohledně naléhavého právního zájmu). Zbylé 3 úkony se sice týkaly vzájemné žaloby, nicméně soud je nepovažuje za účelně vynaložené náklady. Jedná se o dvě porady s klientem přesahující 1 hodinu, a to dne [datum] a [datum], pro které soud neshledává s ohledem na obsah podání protistrany žádný důvod, a dále vyjádření ve věci ze dne [datum], kdy žalobkyně pouze doplňovala tvrzení k opakované výzvě soudu, na kterou již reagovala vyjádřením ze dne [datum], za které ji byla přiznána odměna.

53. Od částky nákladů vynaložených žalobkyní ve výši 177 096 Kč pak soud odečetl částku 19 600 Kč a rozdíl ve výši 157 496 Kč pak uložil zaplatit žalované 54. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

55. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení