10 C 63/2023 - 84

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 574 951,40 Kč s příslušenstvím (smlouva o dílo) takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů ode dne právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jakožto objednatel spolu dne [datum] uzavřeli smlouvu o dílo č. [Anonymizováno], jejímž předmětem byla stavba rodinného domu. Žalobkyně uvedla, že původní podoba rodinného domu je zachycena na výkresové dokumentaci (Původní PD), po zahájení zemních prací však bylo zjištěno, že stavbu tak, jak byla sjednána ve smlouvě, nebude možné postavit a účastníci se proto dohodli, že dílo dle smlouvy realizováno nebude a dle žalobkyně fakticky od smlouvy odstoupili. Následně byla projekční kanceláří vypracována nová dokumentace ([jméno FO] stav), ve které byla podoba rodinného domu pozměněna, a žalovaný ji takto odsouhlasil. [právnická osoba] tak byla realizována žalobkyní dle nové dokumentace, přičemž rozsah stavebních prací je uveden v soupisu provedených prací do [datum]. Žalobkyně žalovanému průběžně vystavovala faktury, které žalovaný hradil, ale fakturu č. [částka] č. [Anonymizováno] znějící na částku [částka] splanou dne [datum], na tuto však žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil s tím, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, a to ani z části. Shodně jako žalobkyně uvedl, že mezi účastníky došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] na zhotovení stavby Rodinný dům – dřevostavba včetně základové desky v k. ú., [jméno FO], přičemž uvedl, že součástí smlouvy byl i položkový rozpočet. Cena díla byla sjednána pevnou částkou ve výši [částka] bez DPH (tedy s 15% DPH - [částka]). Žalovaný se odkázal na text smlouvy, kde je uvedeno, že je možné změnit pevně sjednanou cenu za dílo pouze dodatkem, nebo odsouhlasením zápisu ve stavebním deníku (čl. [Anonymizováno]. odst. 4 nebo čl. [Anonymizováno]. odst. 2 smlouvy). Uvedl, že to se nestalo, když stavební deník žalobkyně žalovanému nikdy ani nepředložila, byť o to žalovaný žádal. Dále uvedl, že jediný dodatek ke smlouvě byl mezi účastníky uzavřen dne [datum], kdy bylo dojednáno, že v souvislosti s pandemií Covid-19 bude stavba dokončena do března [Anonymizováno]. Ani jeden z účastníků žádnou jinou změnu smlouvy nenavrhl. Žalovaný uvedl, že text smlouvy o dílo připravila žalobkyně jako zhotovitel a žalovaný jako objednatel a spotřebitel tento text akceptoval a podepsal. V průběhu stavby sice došlo ke změně projektové dokumentace, ale ani jedna ze stran kvůli tomu nenavrhla změnu smlouvy. Žalovaný jako spotřebitel předpokládal, že žalobkyně vystupující jako stavební firma se v dané oblasti orientuje. Žalovaný dále uvedl, že se žalobkyně i oproti dodatku o prodloužení dostala do prodlení s doděláním díla a žalovaný ji kvůli tomu několikrát vyzýval. Dle žalovaného od smlouvy ani jedna ze stran nedostoupila. Žalovaný popřel tvrzení žalobkyně, že by se účastníci dohodli, že dílo dle smlouvy realizováno nebude. Dle tvrzení žalovaného žalobkyně dne [datum] provedla poslední práce a od [datum] na stavbě neprovedla žádné práce. Žalovaný se odkázal na písemné vyhotovení smlouvy o dílo, kde si strany ujednaly smluvní pokutu za opožděné dokončení díla, a to ve výši [částka] za každý i započatý den prodlení. Uvedl, že do dne sepsání vyjádření k žalobě nebyl dokončen hromosvod, vnější elektroinstalace a dále garáž (elektřina, vrata, vnitřní a vnější omítky, vnější izolace a terasová střecha). K dokončení žalovaný žalobkyni několikrát vyzýval. Dále žalovaný uvedl, že na cenu díla zaplatil [částka]. Dalších [částka] zaplatil přímo dodavatelům žalobkyně: [jméno FO] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. To byly platby za vinil ([Anonymizováno]), keramickou dlažbu ([Anonymizováno]), keramické obklady a vnitřní dveře ([tel. číslo]). V rozpočtu je to částka [částka] s DPH. Uvedl, že pokud tedy pevná cena díla s DPH činila dle smlouvy [částka], tak žalovaný zaplatil přímo žalobkyni [částka], dodavatelům žalobkyně [částka] a dále v říjnu [Anonymizováno] zaplatil žalobkyni [částka]. Žalovaný uvedl, že má za to, že pokud uplatní smluvní pokutu za prodlení k [datum] ve výši [částka], pak žalobkyni ničeho nedluží. Naopak vyzval žalobkyni k doplacení smluvní pokuty za 161 dnů prodlení od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Žalovaný tak navrhl, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

3. Během jednání žalobkyně uvedla, že má za to, že původní smlouva o dílo zanikla konkludentním chováním účastníků, protože bylo zjištěno, že původní návrh domu nebude možné realizovat a účastníci se tak ústně dohodli na stavbě dle nového návrhu. [jméno FO] písemná smlouva nebyla uzavřena. Stavba byla realizována jen na základě ústní dohody, když na základě této dohody nebyly dle žalobkyně dojednány žádné sankce. Žalovaný na toto reagoval s tím, že pokud žalobkyně tvrdí, že byla uzavřena ústní dohoda, tak ještě [datum] žalobkyně upozorňovala žalovaného, že odstoupí od písemně uzavřené smlouvy o dílo, tedy žalovaný má za to, že v tento okamžik pro žalobkyni písemná smlouva stále platila. Na toto reagovala žalobkyně tak, že ve výzvě ze dne [datum], kdy upozorňovala na možnost odstoupení od smlouvy, neměla na mysli písemně uzavřenou smlouvu o dílo, ale měla na mysli nově uzavřenou ústní dohodu, od které by žalobkyně případně odstoupila. Dále uvedla, že co se týče dodatku týkající se pozdějšího ukončení díla, tak s tímto přišel žalovaný, který jej potřeboval pro banku. Tento dodatek tedy nebyl uzavřen z vůle účastníků, nýbrž pro potřeby peněžního ústavu. K tomuto žalovaný uvedl, že ve shora uvedené výzvě je hned v prvním odstavci zmíněna smlouva o dílo č. [Anonymizováno] uzavřená dne [datum], tedy písemná smlouva mezi stranami a o žádné ústní dohodě se zde nehovoří a dodal, že v této výzvě žalobkyně namítala, že za zpoždění dokončení díla nemůže, ale je to vina žalovaného a smluvní pokutu odmítla, nepopřela tak, že by smluvní pokuta byla sjednána, a to i kdyby byla sjednána ústní dohoda, jak žalobkyně tvrdila. Dále uvedl, že co se týče dodatku, tak ten sice byl uzavřen kvůli bance, ale podepsaly jej obě straně sporu, tedy projevily svoji vůli a souhlasily s ním.

4. Mezi stranami nebylo sporu, že mezi nimi byla dne [Anonymizováno] písemná smlouva o dílo č. [Anonymizováno], kterou se žalobkyně jako zhotovitel zavázala pro žalovaného jako objednatele provést stavbu rodinného domu v č. p. [Anonymizováno], k. ú., [jméno FO]. Dále mezi nimi bylo nesporné, že byl mezi nimi dne [datum] odsouhlasen dodatek ke smlouvě, kterým byla prodloužena lhůta k dokončení díla do března [Anonymizováno].

5. Dále soud učinil ve věci následující skutková zjištění.

6. Ze smlouvy o dílo č. [Anonymizováno] má soud za zjištěné, že se žalobkyně jakožto zhotovitel zavázala pro žalovaného, jakožto objednatele zhotovit dílo a objednatel se zavázal dílo převzít a uhradit dohodnutou cenu, která byla v článku III. smlouvy specifikována pevnou částkou, a to ve výši [částka] bez DPH. V článku II. odst. 2 smlouvy je uvedeno, že rozsah díla specifikuje cenová nabídka zhotovitele předložená dle projektové dokumentace, která je součástí smlouvy v odst. 4 smlouvy je uvedeno, že pokud změna rozsahu prací bude představovat nárůst celkové ceny o více jak 20 %, bude na tyto práce uzavřen dodatek ke smlouvě. V ostatních případech musí být provedení těchto změn předem výslovně dohodnuto ve stavebním deníku. Z článku IX. smlouvy se podává, že si smluvní strany dohodly smluvní pokutu, a to jak z neproplacení faktury- ve výši 0,05% za každý den prodlení, tak za nedodržení termínu dokončení díla- ve výši [částka] denně. Z článku XI. odst. 4 smlouvy se podává, že se smluvní strany dohodly, že obsah smlouvy lze měnit pouze písemnou dohodou smluvních stran formou dodatku ke smlouvě.

7. Z rozpočtu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vypracovala tabulku, ve které jsou specifikovány jednotlivé položky, když celkový rozpočet činí [částka] bez DPH.

8. Z krycího listu rozpočtu ze dne [datum] soud zjistil, že základní rozpočtové náklady činí [částka] bez DPH, náklady na umístění stavby činí [Anonymizováno] bez DPH, celkem tedy [částka] bez DPH, resp. [částka] s DPH.

9. Z původního výkresu (původní PD) má soud za zjištěné, že garáž měla být součástí stavby, a to ve stejné rovině jako rodinný dům.

10. E-mailem ze dne [datum] se soudu podává, že projektant [jméno FO] žalovanému přílohou e-mailu zaslal nákres nového tvaru domu, přičemž kopie e-mailu byla zaslána žalobkyni.

11. Z výkresu nové podoby domu ([jméno FO] stav) má soud za zjištěné, že garáž měla být situována pod rodinný dům.

12. Soupisem provedených prací do [datum] má soud za zjištěné, že žalobkyně do tohoto data vykázala vyhotovení stavebních prací a materiálu za [částka] bez DPH.

13. Z přehledu financování stavby soud bere za zjištěné, že bylo vystaveno celkem [hodnota] faktur, z nichž [Anonymizováno] bylo řádně uhrazeno. Nebyla uhrazena faktura č. [Anonymizováno] vystavená dne [datum] na částku [částka], splatná dne [datum].

14. Fakturou č. [Anonymizováno] ze dne [datum] se soudu podává, že žalobkyně vystavila žalovanému doklad, na základě kterého požadovala po žalovaném částku [částka], splatnou dne [datum], jakožto konečnou fakturu za stavební práce na stavbě rodinného domu.

15. Výzvou k plnění ze smlouvy o dílo ze dne [datum] má soud za prokázané, že zástupce žalovaného vyzval žalobkyni k dokončení díla a upozornil ji na smluvní pokutu ve výši [částka] denně.

16. Dopisem ze dne [datum] bere soud za zjištěné, že zástupce žalovaného vyzval žalobkyni k dokončení díla a uhrazení smluvní pokuty ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] bere soud za zjištěné, že zástupce žalovaného sdělil zástupci žalobkyně nedodělky na stavbě, po žalobkyni požadoval smluvní pokutu ve výši [částka] s tím, že na tuto částku bude započítána dlužná částka žalovaného a ten tak na účet žalobkyně zašle [částka].

17. Dopisem ze dne [datum] bere soud za zjištěné, že zástupce žalobkyně sdělil zástupci žalovaného, že po uzavření písemné smlouvy o dílo dne [datum] bylo zjištěno, že dílo v podobě, jak bylo specifikováno v položkovém rozpočtu, nebude možné realizovat. V červnu [Anonymizováno] byla vypracována projektová dokumentace na nový tvar domu, která byla objednatelem odsouhlasena a dle níž bylo přistoupeno k realizaci stavby; k opoždění stavby došlo v důsledku pandemie Covid 19 a dodatek byl uzavřen na přání financujícího peněžního ústavu. Skutečnost, že byla realizována jiná stavba, než jakou předpokládala původní smlouva o dílo, měla vliv i na celkovou cenu díla, která oproti původnímu rozpočtu vzrostla o částku [částka] bez DPH; přičemž žalovaný zvýšení nákladů na zhotovení díla ve značné části písemně odsouhlasil na soupisu prací provedených do [datum], který podepsal dne [datum]. Dále vyzval žalovaného k uhrazení [částka] na doplatek faktury č. [Anonymizováno] s tím, že pokud dlužná částka uhrazena nebude, bude žalobkyně nucena od smlouvy o dílo odstoupit a své oprávněné nároky uplatnit soudní cestou.

18. Dopisem ze dne [datum] bere soud za zjištěné, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k uhrazení [částka] do [datum].

19. Dopisem ze dne [datum] bere soud za zjištěné, že zástupce žalovaného reagoval na přípis právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] s tím, že: není pravdou, že po uzavření písemné smlouvy o dílo bylo zjištěno, že dílo v podobě, jak bylo specifikováno v položkovém rozpočtu, nebude možné realizovat, k tomu dodal, že žalobkyně žalovaného o změně smlouvy a rozpočtu neinformovala, když mu nikdy nebyl předložen ani stavební deník. [právnická osoba] reagoval na odmítavý přístup žalobkyně k uhrazení smluvní pokuty, když žalobkyně tvrdila, že dílo nebylo dokončeno z důvodů na straně žalovaného.

20. Výzvou ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k uhrazení částky [částka] do [datum].

21. Z SMS komunikace ze dne [datum] a [datum] je zjištěno, že strany sporu řešily dodání čističky a její financování.

22. Z oběma stranami podepsaného dodatku ke smlouvě o dílo [Anonymizováno] ze dne [datum] má soud za zjištěné, že se smluvní strany dohodly na prodloužení lhůty k dokončení stavby o 6 měsíců, s tím, že stavba bude dokončena v březnu [Anonymizováno].

23. Fakturou č. [hodnota] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovanému byly třetí osobou účtovány instalatérské práce ve výši [částka].

24. Fakturou č. [Anonymizováno] ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovanému bylo třetí osobou účtováno vypracování revizní zprávy rodinného domu ve výši [částka].

25. Z krycího listu čerpání a soupisu provedených prací za období do [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně do tohoto data vykázala vyhotovení stavebních prací a materiálu za [částka] včetně DPH. Krycí list čerpání obsahuje podpisy zhotovitele i objednatele.

26. Z porovnání původního rozpočtu – méně a víceprací soud bere za prokázané, že žalobkyně a specifikovala jednotlivé práce a materiál, které byly na stavbě provedeny, porovnala je s původním rozpočtem, přičemž náklady nad rámec původního rozpočtu činí [částka] bez DPH.

27. Fakturou č. [Anonymizováno] ze dne [datum], spatnou dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vytavila žalovanému doklad na částku [částka] s DPH za dodané služby/zboží,- specifikovány jako [právnická osoba] Stavby.

28. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že žalobkyni oslovili manželé [Anonymizováno] s tím, že od ní, jakožto zhotovitele chtějí postavit rodinný dům a v roce [Anonymizováno] tedy uzavřeli smlouvu. Jednatel žalobkyně uvedl, že když začali stavět, bylo zjištěno, že kvůli terénu pozemku, stavbu nebude možné postavit dle projektu. Žalovaný o tom byl informován a dohodli se, že nechají předělat projekt a dílo bude vyhotoveno dle nového projektu. Po dobu, než byl projekt vyhotoven, byla stavba pozastavena, jelikož žalobkyně musela vyhotovit jiné zakázky. Dle nové projektové dokumentace byla oproti původnímu projektu garáž zděná a mimo dřevostavbu, ale v původní projektové dokumentaci, byla součástí stavby. Jednatel dále uvedl, že žalovaného upozorňoval, že vzhledem k tomu, že se na pozemku vyskytuje skála, bude zde nutné provést více prací, než bylo původně dohodnuto, proto byl po hrubé stavbě vyhotoven krycí list čerpání, který byl žalovaným odsouhlasen. Dále z důvodu covidu došlo k navýšení cen materiálu atd.. Žalobkyně žalovanému průběžně vystavovala faktury, které byly řádně propláceny, až do vydání faktury č.[Anonymizováno], kterou žalovaný neproplatil a žalobkyně tak zastavila práce na stavbě. Jednatel uvedl, že mezi žalobkyní a žalovaným byla neformální domluva, že se při zhotovování díla budou řídit dle aktuální situace a nikoli smlouvou. Dále uvedl, že po celou dobu mezi nimi probíhala komunikace bez problémů, vždy si vše odsouhlasili, např. telefonicky či osobně na stavbě. Jednatel dále uvedl, že co se týče písemně uzavřené smlouvy, tak její součástí byl položkový rozpočet, kde byly uvedeny jednotkové ceny jednotlivých prací. Poté byla mezi účastníky dle něho uzavřena smlouva ústní a počítalo se stejnými jednotkovými cenami za práce, avšak ceny materiálu během covidu skokově stouply, ale žalovaný s tím byl srozuměn. K navýšení ceny došlo také z toho důvodu, že si žalovaný objednal dražší vybavení stavby, které bylo přefakturovávano přes žalobkyni. Jednatel žalobkyně uvedl, že jeden ze zásadních rozdílů je v garáži, která dle původního plánu neměla být vyhotovena z betonu a je jinak situovaná. Též byla vyhotovena další příjezdová cesta k domu, která nebyla v projektové dokumentaci a byla vyúčtována. Jednatel uvedl, že co se týče termínu dokončení domu, tak účastníci neměli pevně domluvený termín, když žalovaný se chtěl do domu nastěhovat do konce prázdnin [Anonymizováno]. Co se týče dodatku ke smlouvě, tak ten žalovaný potřeboval pro banku a žalobkyně jej podepsala. Sankce za pozdější dokončení stavby neřešili. Jednatel soudu sdělil, že stavební deník na stavbě vůbec nevedli, vše se uskutečňovalo pouze na základě ústní dohody. Změny, co se uskutečnily na stavbě oproti písemné dokumentaci, spolu nijak písemně neřešili, vše se odehrávalo na základě ústní domluvy s žalovaným. Dále jednatel uvedl, že si žalovaný objednal čističku, kterou má žalobkyně dosud na skladě, jelikož ji žalovaný nezaplatil. V původním rozpočtu nebyla. Byla objednána na žádost žalovaného, když žalobkyně připravila podmínky pro usazení čističky, tedy provedli výkopy pro budoucí sítě.

29. Z účastnické výpovědi žalovaného se soudu podává, že žalobkyni si na stavbu domu vybrali na základě doporučení. Od začátku vše řešili s panem [jméno FO]. Od projektanta si nechali vypracovat projekt, aby bylo možné udělat rozpočet stavby. To učinila žalobkyně a na základě rozpočtu jim banka půjčila peníze. Žalobkyni sdělil, že se musí vejít do ceny dle rozpočtu, jelikož má k dispozici pouze peníze od banky. [jméno FO] mu sdělil, že to nebude problém, že cena je stanovena s rezervou. K uzavření smlouvy žalovaný uvedl, že jim smlouvu předložila žalobkyně a on ji pouze podepsal. Žalovaný uvedl, že po podpisu smlouvy musel žalobkyni často urgovat, aby se začalo se stavbou. Poté, co se začalo se stavbou, narazilo se na skálu a jednatel žalobkyně mu poradil, aby byl dům jinak situován s tím, že s projektantem domluví změnu projektové dokumentace a vše zařídí. Následně chtěl v roce [Anonymizováno] stavbu zkolaudovat a zjistil, že nová dokumentace stavebnímu úřadu nebyla doložena, na úřadě je stále založen původní projekt. Co se týče stavby, snažil se na staveniště jezdit každý den, a to vzhledem k tomu, že je naprostý laik, tak aby věděl, jak se co dělá. S žalobkyní a jejími zaměstnanci komunikoval přes SMS nebo telefonicky. Žalovaný soudu vypověděl, že mu nikdy nebylo řečeno, že se stavba prodraží, nikdy nebyla zmínka o změně ceny uvedené v písemné smlouvě, naopak byl několikrát ujišťován, že dohodnuté změny stavby se v ceně nijak nepromítnou. Co se týče stavebního deníku, nikdy ho neviděl. Žalovaný uvedl, že mu jednatel žalobkyně sdělil, že se dům musí dispozičně změnit, že se tedy spojí s projektantem a změní se střecha a garáž. Dle žalovaného je stavba dle druhého projektu prostorově shodná, jako dle projektu původního, pouze garáž je pod úrovní domu a je z cihel. Oddělení garáže a potřeba zvolit jinou střechu se do smlouvy nijak nepromítlo. K neuhrazené faktuře [Anonymizováno] sdělil, že ji neuhradil z toho důvodu, že žalobkyni již uhradil částku, která byla stanovena ve smlouvě o dílo jako pevná, žádal banku o navýšení hypotéky, ale nebylo mu vyhověno. K výběru oken, dveří a vybavení domu žalovaný soudu sdělil, že jim pan [jméno FO] poslal odkaz na společnost, u které si mají vybrat, a žalobkyně to následně objedná a nainstaluje. O žádném cenovém limitu a v jaké kvalitě věci mají být, se nikdy nemluvilo, nikdo ho neupozornil. Co se týče konkrétně oken, jednatel žalobkyně jej upozorňoval, že okna, která si vybral, jsou dražší, i přes to je však chtěli s tím, že se ušetří na jiných věcech. Když se řešila změna střechy, výběr materiálu atd. byl panem [jméno FO] uklidněn, že to nebude mít vliv na celkovou cenu, že dohodnutá cena bude dodržena. K čističce žalovaný uvedl, že ta jako položka v původním rozpočtu nebyla, na jejím dodání se dohodli později ústně, žádal banku o navýšení hypotéky, ta mu ji neschválila a tak čističku nemohl zaplatit, dodána mu nebyla a on neví, zda ji žalobkyně musela zaplatit, či zda ji pouze objednala.

30. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že ten byl na stavbě přítomen od začátku, a to v pozici zaměstnance žalobkyně a stavbyvedoucího. Dle předložené dokumentace, sestavil rozvahu kvůli financování. Při začátku stavby byl na pozemku přítomen jak pan [Anonymizováno] tedy jednatel žalobkyně, tak žalovaný, když se zjistilo, že projekt není vytvořen úplně vhodně, jelikož by se při užívání domu mohly vyskytovat různá úskalí, žalovanému tak byly doporučeny změny s tím, že bude potřeba změnit projektovou dokumentaci. Taktéž uvedl, že oproti původnímu plánu je na stavbě jinak situovaná garáž a terasa. Dále svědek uvedl, že celá stavba probíhala na základě skutečného stavu v té době, na základě domluvy a dále uvedl, že z důvodu covidu nešly dopředu nacenit materiály. V důsledku toho, že se zhotovila nová příjezdová komunikace a vybagrovával se svah, došlo k navýšení o cca [částka], což bylo žalovaným odsouhlaseno a je to uvedeno v krycím listu, který žalovaný podepsal. K dalšímu navýšení došlo, co se týče vybavení domu. Uvedl, že žalovaný s manželkou se na stavbu chodili často dívat, se stavbou byli spokojeni. Svědek uvedl, že nebylo možné sepsat nový dodatek, protože v té době nebyly pevné ceny materiálu a tak se dohodli, že se bude stavět za to, co je reálně na trhu, vždy se to postupně odsouhlasilo a realizovalo. Co se týče podepsaného dodatku, tak ten žalobkyni zaslal žalovaný kvůli bance a kvůli pozdějšímu dokončení stavby. Konkrétní termín k dokončení stavby tedy nebyl. Finální cena díla taktéž dohodnutá nebyla, když mezi účastníky byla pouze dohoda, že se nejdříve postaví dům a pak garáž. Též uvedl, že jednotkové ceny za práce se oproti původní smlouvě neměnily, měnil se pouze jejich objem a ceny za materiál. Žádné sankce za pozdní zhotovení domu domluveny nebyly. Závěrem uvedl, že stavební deník na stavbě byl, a to po dobu stavění hrubé stavby. V tu dobu měl stavební deník u sebe, poté se na konci roku [Anonymizováno] ztratil.

31. Další navržené důkazy, a to svědecký výslech manželky žalovaného a znalecký posudek k prokázání toho, jaké byly na stavbě provedeny práce a za jakou cenu, byly z důvodu nadbytečnosti zamítnuty.

32. Soud hodnotil jednotlivé v řízení provedené důkazy, nejprve každý z nich jednotlivě a poté v jejich vzájemných souvislostech.

33. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

34. Dne [datum] byla mezi stranami uzavřena smlouva o dílo č. [Anonymizováno], když se žalobkyně jakožto zhotovitel zavázala pro žalovaného jakožto objednatele vyhotovit stavbu rodinného domu v č. p. [Anonymizováno], k. ú., [jméno FO]. Smlouva byla uzavřena písemně s tím, že obsah smlouvy lze měnit pouze písemnou dohodou smluvních stran formou dodatku ke smlouvě. Cena za zhotovení díla byla ve smlouvě stanovena pevnou částkou ve výši [částka] bez DPH. Termín dokončení díla byl stanoven na červenec [Anonymizováno]. Součástí smlouvy byl taktéž rozpočet a projektová dokumentace. Žalovanému byla na základě rozpočtu schválena hypotéka, ze které při stavbě rodinného domu čerpal finanční prostředky. Po zahájení výkopových prací na pozemku žalovaného bylo žalobkyní zjištěno, že se pod povrchem nachází skála a nebude možné dům postavit tak, jak je to uvedeno v projektové dokumentaci, aniž by se stavba znatelně neprodražila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně má se stavbou rodinných domů zkušenosti, bylo žalovanému řečeno, že se dům musí situovat jinak, tím pádem se musí změnit tvar střechy a garáž musí být umístěna jinak. Žalobkyně s projektantem na základě svých poznatků domluvila vyhotovení nového projektu rodinného domu a na základě této nové projektové dokumentace započala stavba. Žalovaný na stavbu dohlížel, stavební deník mu však nikdy předložen nebyl. Pokud bylo na stavbě třeba vyřešit nějakou změnu, nechal si vzhledem k tomu, že se stavbou nemá žádné zkušenosti poradit od zaměstnanců žalobkyně. Co se týče výběru oken, dveří a vybavení domu- jako koupelen atd. byl žalovaný žalobkyní odkázán na třetí osoby, nechť si vybere a žalobkyně následně zboží objednala a namontovala. Konkrétně u oken byl žalovaný upozorněn, že si vybral okna dražší, ale domluvili se, že se ušetří na jiném materiálu. Dne [datum] byl mezi stranami uzavřen dodatek ke smlouvě s tím, že se dokončení stavby posouvá o 6 měsíců a bude tak dokončena v březnu [Anonymizováno]. Dodatek žalovaný potřeboval pro banku kvůli hypotéce. Žalobkyně žalovanému průběžně vystavovala faktury za odvedenou práci a použitý materiál a ten faktury řádně hradil. Dne [datum] byla vystavena faktura č. [Anonymizováno] na částku [částka], splatná dne [datum], kterou žalovaný neuhradil. Žalovaný na cenu díla zaplatil [částka]. Dalších [částka] zaplatil přímo dodavatelům žalobkyně: [jméno FO] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. To byly platby za vinil ([Anonymizováno]), keramickou dlažbu ([Anonymizováno]), keramické obklady a vnitřní dveře ([tel. číslo]) a dále v říjnu [Anonymizováno] zaplatil žalobkyni [částka]. Dílo nebylo kompletně dokončeno (hromosvod, vnější elektroinstalace a dále garáž- elektřina, vrata, vnitřní a vnější omítky, vnější izolace a terasová střecha). A žalovaný si sám musel zajistit a uhradit instalatérské práce ve výši [částka] a vypracování revizní zprávy rodinného domu ve výši [částka].

35. Po právní stránce soud věc posoudil takto:

36. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), je spotřebitel každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého podnikání uzavírá smlouvy s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

37. Podle § 433 o. z., kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Má se za to, že slabší stranou je vždy osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním.

38. Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

39. Podle § 2587 věta první o. z., dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.

40. Podle § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

41. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

42. Soud po provedeném dokazování aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

43. Mezi stranami bylo nesporné, že účastníci uzavřeli písemně smlouvu o dílo, na základě které měla žalobkyně pro žalovaného zhotovit stavbu rodinného domu. Na druhou stranu, mezi stranami bylo sporné, zda mezi nimi došlo k odstoupení od písemné smlouvy a nadále postupovaly na základě nové - ústní - dohody, či nikoli.

44. V prvé řadě je nutno podotknout, že při hodnocení oprávněnosti nároku žalobkyně, vzal soud v potaz skutečnost, že strany sporu jsou ve vztahu podnikatel – spotřebitel. V tomto konkrétním případě jednala žalobkyně, jakožto podnikatel- profesionál, jehož podnikatelskou činností je právě stavebnictví s žalovaným, který zde vystupuje jakožto spotřebitel, a to vzhledem k tomu, že uzavřel smlouvu o dílo- stavbu domu mimo rámec své podnikatelské činnosti, pro své soukromé účely právě s žalobkyní - podnikatelem.

45. Z provedeného dokazování vyplynulo, že návrh písemné smlouvy (který byl posléze oběma stranami podpisem schválen) připravila a žalovanému předložila žalobkyně a soud má za to, že právě z toho důvodu, že takové stavební práce jsou náplní její podnikatelské činnosti a takovéto smlouvy, tak žalobkyně používá ve své podnikatelské činnosti běžně. Žalobkyně si ze své vlastní vůle do návrhu smlouvy o dílo vnesla článek III., ve kterém je cena díla stanovena pevnou částkou, přičemž v článku II. odst. 4 smlouvy je uvedeno, že pokud změna rozsahu prací bude představovat nárůst celkové ceny o více jak 20 %, bude na tyto práce uzavřen dodatek ke smlouvě. V ostatních případech musí být provedení těchto změn předem výslovně dohodnuto ve stavebním deníku a dále článek XI. odst. 4 smlouvy, dle kterého se smluvní strany dohodly, že obsah smlouvy lze měnit pouze písemnou dohodou smluvních stran formou dodatku ke smlouvě. Taktéž je v uvedené smlouvě stanoveno, za jakých podmínek lze od smlouvy odstoupit. Žalobkyně, tak v pozici podnikatele- profesionála svým návrhem nastavila pravidla, která mají být dodržována a žalovaný je jakožto spotřebitel akceptoval. Žalovaný se těmito pravidly řídil, když žalobkyni uhradil částku, na které se dohodli ve smlouvě, a také předložil ke schválení dodatek ohledně pozdějšího dokončení díla.

46. Jak je uvedeno shora, bylo písemnou smlouvou mezi stranami dojednáno, že obsah smlouvy lze měnit pouze písemnou dohodou smluvních stran formou dodatku ke smlouvě. Pokud žalobkyně tvrdí, že byl obsah smlouvy změněn, bylo její povinností, k tomuto uzavřít písemný dodatek. Mezi stranami nebylo sporné, že jeden dodatek ke smlouvě uzavřen byl, a to dne [datum]. Z provedeného dokazování vyplynulo, že uzavření tohoto dodatku inicioval žalovaný, jelikož jej požadovala banka, která žalovanému poskytla hypotéku, a to z důvodu, že stavba nebyla dokončena v termínu uvedeném v písemné smlouvě. Soud tedy uzavřel, že pokud mohlo dojít k uzavření dodatku, který žalobkyni předložil žalovaný, stejně tak - a tím spíše měla žalobkyně, jakožto profesionál žalovanému předložit dodatek o změně obsahu smlouvy.

47. Písemnou smlouvou bylo dále stanoveno, že případné změny budou zaznamenány ve stavebním deníku. K tomuto soud uvádí, že z provedeného dokazování, zejména z účastnických výpovědí vyplynulo, že stavební deník se na stavbě nevedl. Svědek [jméno FO] uvedl, že stavební deník vedl, měl jej u sebe, ale na konci roku [Anonymizováno] se ztratil. Tomuto tvrzení soud však neuvěřil. Žalobkyně měla zákonnou povinnost vést stavební deník, když toto vyplývá z § 157 zákona o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), platného a účinného v době vyhotovování stavby. Pokud stavební deník nevedla, nechovala se jakožto profesionál a došlo ke krácení práv slabší strany, tedy žalovaného, jakožto objednatele.

48. K ceně díla soud uzavírá, že tato byla v písemné smlouvě stanovena pevnou částkou, a pokud žalobkyně naznala, že dojde k navýšení nákladů, bylo na ní, nechat si změnu žalovaným odsouhlasit. A to ve formě dodatku ke smlouvě, či alespoň uvedením ve stavebním deníku, pokud by nějaký veden byl. Žalobkyně, jakožto profesionál v oboru musela vědět, že pokud ceny materiálu stoupají, dojde k navýšení celkové ceny za dílo. Žalobkyně namítala, že žalovanému musela být známa skutečnost, že se cena díla zvýší, jelikož mu předložila krycí list čerpání do [datum] a soupis provedených prací, ze kterého jsou patrné vícepráce. K tomuto žalovaný během své účastnické výpovědi uvedl, že předložený krycí list podepsal, avšak soupis provedených prací je odlišný od toho, který byl přílohou podepsaného krycího listu, když on si odškrtával položky, které jsou hotové, zřejmě tedy žalobkyně soudu předložila jiný soupis, než podepsal. Žalovaný jako laik nemusel mít ponětí, jaké práce musí být provedeny a jaké materiály mají být použity, tudíž nemohl předpokládat, že dojde k navýšení ceny díla, kterou, jakožto pevnou, odsouhlasil v písemné smlouvě. Co se týče vybavení domu, z provedeného dokazovaní vzal soud za prokázané, že žalovaného nikdo neupozornil, že je třeba vybírat věci v nějakém cenovém rámci, aby nedošlo k překročení pevné ceny o dílo. Když si věci vybíral u třetí osoby, kterou mu doporučila žalobkyně, neviděl cenu konkrétních výrobků. Byl na to upozorněn, co se týče výběru oken, přičemž se však s žalobkyní domluvili, že se ušetří na jiném materiálu, který mohl sám žalovaný sehnat výhodněji.

49. K námitce žalobkyně, že došlo k odstoupení od původní – písemné smlouvy a došlo k uzavření smlouvy nové v ústní formě, soud uvádí, že z toho dle jeho názoru poté vyplývá, že se sama žalobkyně neřídila ustanoveními písemné smlouvy, kterou žalovanému sama předložila, když žádné změny smlouvy, ať už ve formě díla, či částky za dílo nebyly žalovanému písemně oznámeny, ani nebyly stranami písemně odsouhlaseny. Z provedeného dokazovaní, konkrétně z přípisu právního zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalovaného ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně zde mimo jiné uvádí, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o dílo č. [Anonymizováno] ([Anonymizováno]), jejímž předmětem bylo zhotovení stavby rodinného domu – dřevostavby vč. základové desky v k.ú. [jméno FO]. Specifikace díla byla uvedena v položkovém rozpočtu, cena díla byla sjednána na částku [částka] bez DPH s termínem dokončení prací [Anonymizováno] [právnická osoba], že: pokud dlužná částka uhrazena nebude, bude žalobkyně nucena od [Anonymizováno] odstoupit. Dle soudu tak žalobkyně odkazovala na písemné vyhotovení smlouvy a od této měla v úmyslu odstoupit, tedy v žádné přadžalobní komunikaci mezi stranami se nehovoří o žádné nové- ústní dohodě a není zde žádná zmínka o skutečnosti, že by došlo k zániku písemné smlouvy o dílo.

50. K námitce žalobkyně, že je při pohledu na oba projekty patrné, že se jedná o odlišné domy, když střecha je jiného tvaru a garáž je jinak situovaná a jedná se tak o naprosto jiný projekt, soud uvádí, že v tomto případě uvěřil žalovanému, který vypověděl, že byl utvrzován v tom, že takováto změna je pouze formalitou a nebude mít vliv na cenu díla. Když žalovaný je naprostý laik, stavbám nerozumí a jednalo se mu pouze o to, aby mu byl co nejdříve postaven dům, ve kterém by mohl s rodinou bydlet, přičemž měl omezený rozpočet, o čemž žalobkyni informoval. Žalovaný tak v tomto důvěřoval žalobkyni- podnikateli. Ostatně tak jako v celé záležitosti, již od podepsání smlouvy, kterou mu žalobkyně předložila. Soud tak v tomto případě nemůže opomenout ochranu slabší smluvní strany, která je zakotvena ve shora uvedeném § 433 o. z. a kterou soud zmínil již shora. Dle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 78/19 ze dne [datum] sice ochrana spotřebitele není v ústavním pořádku České republiky zakotvena v podobě samostatného ústavně zaručeného práva ovšem Ústavní soud ve své judikatuře vychází z toho, že se spotřebitelé ve vztazích s podnikateli nacházejí v nerovném postavení vzhledem k odbornému zázemí podnikatele, jeho větší profesionální zkušenosti, lepší znalosti práva či snazší dostupnosti právních služeb pro podnikatele. Tato faktická nerovnost je důvodem k tomu, aby byla spotřebiteli jako slabší straně poskytnuta zvýšená míra právní ochrany. Jinak vyjádřeno, ochrana spotřebitele je jedním z projevů zásady ochrany slabší strany, která je součástí ústavního principu rovnosti dle čl. 1 Listiny, a to v materiálním pojetí.

51. Soud tedy uzavírá, že vzhledem k postavení žalobkyně, jakožto profesionála ve vztahu k žalovanému, jakožto spotřebiteli, tak změny předmětu díla, obsahu smlouvy, ceny díla, termínu dokončení atd, jsou součástí jeho činnosti, proto by se měl i v tomto ohledu chovat jako profesionál a neměl by spoléhat, že pouhá ústní změna předmětu díla se stane závaznou pro obě smluvní strany v případě výhrady písemné formy v původní smlouvě o dílo. Žalobkyně nikterak neprokázala, že by došlo k zániku původní písemné smlouvy a k uzavření nové – ústní. Když soud uvádí, že žalobkyně porušovala povinnosti, které si sama v písemné smlouvě stanovila. Za situace, kdy původní smluvní ujednání nezaniklo (ze skutkového zjištění takový závěr učinit nelze), nemohla být uzavřena nová smlouva, která by změnila původní ujednání stran. Ze shora uvedených důvod tedy soud uzavírá, že neshledal nárok žalobkyně důvodným a žalobu v plném rozsahu zamítl.

52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšný žalovaný má proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Náklady řízení odměna advokáta dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ([částka] za jeden úkon právní služby) ve výši [částka] (tj. za 5 úkonů právní služby – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum], [datum] a [datum]) a dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši [částka] dle ustanovení § 14 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem [hodnota] účelně vynaložených výdaje právního zástupce žalobce, tj. [částka]. Dále je náhrada nákladů řízení tvořena cestovným za rok 2023 z místa sídla advokátní kanceláře zástupce žalované v [adresa] a zpět (3x), v celkové délce 90 km na 1 jednání, při použitém osobním automobilu tovární značky [Anonymizováno] [Anonymizováno], RZ [SPZ], kombinované spotřebě 7,5,3 l/100 km a použitém palivu benzin v ceně dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve výši [částka] a sazby za amortizaci ve výši [částka]. Celkem tak cestovné ve výši [částka]. Náhrada nákladů řízení rovněž představuje náhradu promeškaného času v počtu 12 půlhodin (při hodnotě jedné půlhodiny ve výši [částka]) dle § 14 odst. 2 a 3 advokátního tarifu, celkem tedy [částka]. Celkem tedy [částka]. Náklady soudního řízení jsou zvyšovány o DPH, neboť zástupce žalovaného doložil, že je jejím plátcem, přičemž DPH činí částku [částka]. Celkem tedy náklady řízení žalovaného představují částku [částka]. Tuto částku je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalovaného. [adresa] k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.

Poučení