10 C 63/2024 - 226

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu [Anonymizováno] ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená [Anonymizováno] [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením takto:

Výrok

I. Určuje se, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce u žalované doručené žalobci dne [datum], je neplatné.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, které mu žalovaná doručila poštou dne [datum]. Žalobce tvrdil, že dne [datum] uzavřel se žalovanou pracovní smlouvu na dobu neurčitou se sjednaným druhem práce projektový manažer a také manažerskou smlouvu, kterou byl jmenován na pozici vedoucího zaměstnance do funkce generálního ředitele žalované. Sjednaná týdenní pracovní doba činila 18,75 hodin. Současně měl žalobce sjednaný pracovní poměr i s dalšími dvěma společnosti ze skupiny, jejíž je žalovaná součástí, a to konkrétně se společnostmi [právnická osoba]. a [právnická osoba]. Rovněž tyto pracovní poměry rozvázal zaměstnavatel okamžitým zrušením. Obsahově jsou všechny tři dokumenty až na identifikační údaje totožné. Ze žalovanou uváděných důvodů skončení pracovního poměru se pracovního poměru žalobce u žalované týká neoprávněné čerpání mzdových prostředků a nepravdivé informování členů představenstva žalované o domluvené výplatě prémií. Okamžité zrušení v bodě 2. uvádí, že žalobce měl neoprávněně čerpat mzdové a obdobné prostředky pro svou osobu v období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] z finančních prostředků žalované. K tomuto čerpání mělo podle žalované dojít na základě pokynu žalobce adresovaného mzdové účtárně žalované z pozice generálního ředitele společnosti [právnická osoba]. Současně žalovaná tvrdí, že o těchto skutečnostech získala povědomí poté, co žalobce nesprávně informoval zástupce člena představenstva A žalované, pana [jméno FO] [Anonymizováno]. Žalobce měl podle žalované [jméno FO] [Anonymizováno] opakovaně zaslat nepravdivé údaje k finančním plněním pro jeho osobu a informace týkající se jeho osoby účelově odstranit. Toto skutkové vymezení důvodu okamžitého zrušení považuje žalobce za neurčité. Neurčitost spatřuje v absenci specifikace důvodu neoprávněnosti čerpání finančních prostředků žalobcem. Žalobce také namítl nedodržení subjektivní prekluzivní lhůty podle § 58 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen zákoník práce), když žalovaná věděla o výši čerpaných finančních prostředků žalobcem již od okamžiku podpisu příslušných dokumentů ze strany členů jejího statutárního orgánu (u mzdy a roční odměny tedy od září 2020 a u prémií za rok 2023 nejpozději od [datum]). Konečně žalobce rozporoval i pravdivost žalovanou uvedených skutečností. Výše neoprávněně čerpaných finančních prostředků uvedená žalovanou v okamžitém zrušení přesně odpovídá výši mzdy a roční odměny (prémií) žalobce. Výše těchto plnění pro žalobce jsou přitom stanoveny manažerskou smlouvou a podklady pro určení výše odměny žalobce vydanými a podepsanými právě žalovanou. U žalované, stejně jako u dalších dvou společností, měl žalobce pracovní poměr na částečný úvazek, za což byl samostatně odměňován, a to na základě pracovní a manažerské smlouvy, které byly schváleny nejvyšším orgánem společnosti. Na základě manažerské smlouvy náležela žalobci za práci pro žalovanou mzda ve výši [částka] měsíčně. Za práci pro žalovanou zmiňovanou společnost [právnická osoba]. pobíral mzdu ve výši [částka] měsíčně. Stejně tak výše roční odměny byla stanovována pro každý kalendářní rok představenstvem společnosti, kterým musela být také ještě před vyplacením odměny odsouhlasena. Ačkoliv společnost [právnická osoba]. zajišťovala pro žalovanou mzdovou a personální agendu, žalobce pro žalovanou fakticky pracoval jako generální ředitel, což zahrnuje mnohem širší spektrum činností než poskytování mzdových a personálních služeb včetně vedení společnosti. Žalobce popsal, že takto pro žalovanou vykonával zejména následující činnosti: a) vedl tým managementu [Anonymizováno], kdy se mj. účastnil nepravidelných schůzek se členy managementu společnosti jak v budově [Anonymizováno], tak i v administrativní budově společnosti, b) vydával nařízení generálního ředitele závazné pro zaměstnance žalované, c) podílel se na řízení nákladů společnosti, mj. i prostřednictvím schvalování všech objednacích návrhů na denní bázi, a to na nejvyšší úrovni společnosti, kdy měl mj. oprávnění zamítnout objednací návrh schválený panem [jméno FO], d) spolupracoval s ředitelem [Anonymizováno] a členem představenstva panem [jméno FO] v různých oblastech týkajících se žalované společnosti – výběrové řízení na nákup materiálu, řešení personálních záležitostí, konzultace splátek pro externího dodavatele, e) schvaloval veškeré odměny ve společnosti včetně odměn pana [jméno FO] a pana [adresa], f) zajišťoval revize reportingu zasílaného na týdenní a měsíční bázi panem [Anonymizováno], odpovědným za controlling žalované, g) komunikoval ze své pozice s akcionáři společnosti, h) jednal jménem společnosti s bankami, např. v souvislosti se zajištěním prodloužení účtů v [Anonymizováno], zajištěním otevření bankovního účtu v EUR v [právnická osoba], zajištění otevření bankovních účtů ve [právnická osoba], i) spolupracoval s oddělením controllingu na tvorbě business plánu, výhledu hospodaření a tvorbě kalkulací, j) vyhodnocoval efektivnost investic a revidoval plán investic společnosti, k) jednal s dodavateli (např. se společnostmi [jméno FO], [Anonymizováno]) a významnými a potenciálními zákazníky společnosti (např. se společnostmi [právnická osoba] l) jednal jménem společnosti s pojišťovacími makléři a pojišťovnami (např. se společnostmi [Anonymizováno] m) jednal jménem společnosti s auditorem společnosti [právnická osoba], např. ve věci urgence úhrady faktur; n) zajišťoval podporu společnosti při náboru zaměstnanců, účastnil se schůzek se specialistkou na nábor ve společnosti paní [jméno FO], a určoval priority pro alokaci finančních prostředků na nábor do [Anonymizováno] (např. na pozice údržbářů, jeřábníku a další), o) jednal jménem společnosti s odborovou organizací [právnická osoba]. působící u společnosti a s jejím předsedou, panem [Anonymizováno], a to včetně jednání o kolektivní smlouvě, p) dohlížel na inventury ve společnosti, q) zajišťoval spolupráci s právníky společnosti. Vzhledem k tomu, že pracoval pro žalovanou na základě pracovní a manažerské smlouvy, kterou za žalovanou podepsali členové představenstva [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO], žalobce vylučuje, že by žalovaná o jím vykonávané činnosti nevěděla, že by nevěděla o čerpání mzdových prostředků žalobcem a že by o těchto skutečnostech získala povědomí až poté, co žalobce informoval [jméno FO] [Anonymizováno] o svých mzdových příjmech. Ten požádal žalobce e-mailem o zaslání podkladů o mzdách ve společnostech, které mu žalobce dne [datum] zaslal. Jedná se o seznamy zaměstnanců, kterým je vyplácena mzda, vytvořené mzdovou účtárnou, do jejichž vyhotovení žalobce žádným způsobem nezasahoval a jejich obsah neovlivnil. Tvrzení žalované, že žalobce měl účelově odstranil svoji osobu ze seznamu osob, kterým je žalovanou vyplácena mzda, vyvrací právě obsah těchto souborů předložených soudu. V těchto dokumentech byla administrativním pochybením (způsobeným přepočtením výše mzdy žalobce u žalované z částečného úvazku na plný) uvedena mzda žalobce v trojnásobné výši. Z toho vyplývá, že žalobce se nesnažil před [jméno FO] [Anonymizováno] jakékoliv informace tajit či s nimi účelově manipulovat, k tomu ostatně neměl žádný důvod. Navíc žalovaná o výši mzdových příjmů žalobce nepochybně věděla, když je sama schválila prostřednictvím členů svého statutárního orgánu.

2. Okamžité zrušení dále v bodě 3. uvádí, že žalobce nepravdivě informoval členy představenstva žalované [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] o tom, že má s jediným akcionářem žalované dohodnutou výplatu prémií podle prémiového systému pro období od 1. l. 2023 do [datum]. Žalobce měl oba jmenované na základě těchto informací přesvědčit k podpisu dokumentu ze dne [datum] (podle žalobce zřejmě prémiového systému), na jehož základě si měl nechat měsíčně vyplácet prémie. Ty měly být součástí výše uvedených výplat mzdy a žalovaná z nich prováděla odvody na sociální a zdravotní pojištění. Žalobce tak měl podle žalované tímto jednáním způsobit škodu v minimální výši [částka]. Tato tvrzení žalobce odmítl jako nepravdivá. Vysvětlil, že pokud by takovou dohodu s akcionářem žalované, kterým je [právnická osoba]., uzavíral, musel by ji uzavřít současně se dvěma jeho jednateli. [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] jakožto členové představenstva žalované, kteří prémiový systém žalobce pro rok 2023 stanovili, měli možnost si uzavření takové dohody u těchto jednatelů ověřit a současně společně byli oprávněni žalobci prémie nepřiznat, pokud by se domnívali, že podmínky pro jejich přiznání nesplňuje. Oproti tomu [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] po datu [datum], kdy měli údajně v omylu žalobci prémie schválit, dne [datum] přistoupili k jejich dalšímu navýšení. Vzhledem k tomu, že k tomuto datu si museli tito členové představenstva žalované alespoň předběžně ověřit, že žalobce splňuje předpoklady pro přiznání prémií a případnou pravdivost jakýchkoliv tvrzení, uplynula žalované subjektivní prekluzivní lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru žalobce nejpozději dne [datum]. Žalovaná jej však žalobci doručila až [datum].

3. Žalovaná k bodu 2. okamžitého zrušení (neoprávněné čerpání mzdových a obdobných prostředků žalobcem) ve vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce byl od [datum] do [datum] členem představenstva žalované. Z této funkce byl odvolán rozhodnutím jediného akcionáře v působnosti valné hromady. Po svém odvolání z funkce člena představenstva již žalobce neměl žádnou rozhodovací pravomoc, ani udělenou plnou moc k jakémukoliv jednání pro žalovanou, a ani v době před odvoláním z funkce člena představenstva žalobce pro žalovanou nevykonával žádnou závislou činnost. Pozice generálního ředitele nebyla ve struktuře žalované společnosti ani zřízena. Žalobce pro žalovanou tedy po celou dobu fakticky žádnou práci nevykonával, přesto si však nechával vyplácet finanční prostředky, které jsou v pracovním poměry vypláceny za výkon práce. Přitom právě žalobce, který současně působil na pozici generálního ředitele společnosti [právnická osoba]., která pro žalovanou vede personální a mzdovou agendu, rozhodoval o výplatě mezd. Pokyn k výplatě své mzdy z prostředků žalované zadával osobně mzdové účtárně z pozice generálního ředitele společnosti [právnická osoba]. Takto žalobce čerpal z finančních prostředků žalované v období od [datum] do [datum] neoprávněně mzdové a obdobné prostředky pro svoji osobu v celkové výši minimálně [částka]. V průběhu jednání soudu dne [datum] žalovaná doplnila, že žalovaná a [právnická osoba]. uzavřely dne [datum] smlouvu o poskytování služeb. Právě na základě této smlouvy [právnická osoba]. vykonávala pro žalovanou veškerou personální a mzdovou agendu. Žalobce byl původně členem představenstva žalované. Ve stejné době uzavřel smlouvu o výkonu funkce člena představenstva, pracovní smlouvu a manažerskou smlouvu. Poté, co byl z funkce člena představenstva žalované odvolán, nebyla již žádná práce, kterou by žalobce mohl pro žalovanou vykonávat, a to i s ohledem na rozsah činností, které pro žalovanou na základě smlouvy o poskytování služeb vykonávala [právnická osoba]. Nastalou situaci měl žalobce řešit tak, že měl dát příslušným orgánům žalované společnosti podnět k tomu, aby byl jeho pracovní poměr z tohoto důvodu ukončen, což však neučinil. Tyto informace zjistil zástupce člena představenstva A žalované [jméno FO] [Anonymizováno], který žádal žalobce o předložení kompletních přehledů o výplatách mezd. Žalobce mu na tuto jeho žádost zaslal ve dnech 15. 11. - 20. 11. 2023 opakovaně nepravdivé údaje k plněním pro jeho osobu, když informace týkající se jeho osoby účelově odstranil a zaslal pouze snímky obrazovky, nikoliv celé soubory k ověření. Skutečnost [jméno FO] [Anonymizováno] zjistil dne [datum] od personální ředitelky [jméno FO]. Z tohoto důvodu přistoupil k okamžitému zrušení pracovního poměru. K bodu 3. okamžitého zrušení (nepravdivé informování členů představenstva žalované o domluvené výplatě prémií) se žalovaná blíže nevyjádřila.

4. Po ověření, že žaloba byla žalobcem podána ve lhůtě podle § 72 zákoníku práce, soud přistoupil k provedení dokazování. Z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

5. Podle výpisu z obchodního rejstříku byl žalobce od [datum] členem představenstva žalované. Následně dne [datum] uzavřel se žalovanou pracovní smlouvu a manažerskou smlouvu. Dne [datum] zaniklo členství žalobce v představenstvu žalované. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že okamžité zrušení pracovního poměru doručila žalovaná žalobci dne [datum].

6. Oba účastníci shodně uvedli, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o výkonu funkce člena představenstva. Podle údajů žalované byla tato smlouva uzavřena dne [datum]. Z obsahu pracovní smlouvy vyplývá, že účastníci sjednali pracovní poměr žalobce od [datum] na dobu neurčitou s pracovní dobou 18,75 hodin týdně. Žalobce měl podle pracovní smlouvy vykonávat práci projektového manažera, kterou však dle svého tvrzení fakticky nevykonával a pro žalovanou pracoval pouze na pozici generálního ředitele. Toto zařazení žalobce na pozici vedoucího zaměstnance – manažera se jmenováním do funkce generálního ředitele žalované vyplývá z manažerské smlouvy uzavřené rovněž dne [datum]. Žalobce v řízení tvrdil, že právě práci generálního ředitele a s tím související činnosti pro žalovanou fakticky vykonával a pobíral za to mzdu sjednanou v článku V. manažerské smlouvy a roční odměnu (prémie) sjednané v článku VI. Za výkon funkce generálního ředitele odpovídal představenstvu žalované. Žalovaná oproti tomu tvrdila, že ačkoliv žalobce byl na základě pracovní smlouvy jejím zaměstnancem a na základě manažerské smlouvy jejím vedoucím zaměstnancem – generálním ředitelem, fakticky z důvodů rozvedených výše nevykonával pro žalovanou práci ani jako projektový manažer, ani jako generální ředitel. Pracovní i manažerskou smlouvu podepsali za žalovanou [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [adresa], kteří byli v době uzavření smluv členy představenstva žalované ([tituly před jménem] [jméno FO] byl současně jeho předsedou).

7. Tvrzení žalobce, že v době po uzavření pracovní a manažerské smlouvy vykonával pro žalovanou činnosti související s výkonem funkce generálního ředitele, je prokázáno listinnými důkazy, z nichž vyplývá, že žalobce zastupoval žalovanou společnost navenek, činil právní úkony dovnitř společnosti i ve vztahu k zaměstnancům, realizoval obchodní vedení. Konkrétně se jedná o náhledy komunikace žalobce s [tituly před jménem] [jméno FO] a výrobním ředitelem [jméno FO] z [datum] týkající se nákupu materiálu, stejně jako komunikace žalobce s [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] a ze dne [datum] týkající se personálních záležitostí, komunikace o řešení jednotlivých obchodních případů ([Anonymizováno], [Anonymizováno]) ze dne [datum], komunikace s [právnická osoba]. o otevření bankovního účtu žalované v EUR vedená v období 30. 5. – [datum], příkazy generálního ředitele podepsané žalobcem (příkaz č. 2/23 k nařízení čerpání dovolené zaměstnancům, příkaz č. 3/23 k nařízení čerpání dovolené zaměstnancům, příkaz č. 4/23 k provedení inventarizace majetku v roce 2023 a prověrky použitelnosti a upotřebitelnosti zásob), rozhodnutí generálního ředitele č. 2/23 o zavedení odměny za míru účasti zaměstnanců na plnění hospodářských výsledků společnosti, rozhodnutí generálního ředitele č. 3/23 o elektronizaci výplatních pásek, e-mailová komunikace s auditorem k úhradě nezaplacených faktur z [datum].

8. Notářský zápis [Anonymizováno] sepsaný dne [datum] notářem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] zachycuje právní jednání člena představenstva A žalované [jméno FO] [Anonymizováno] – rozhodnutí o odvolání žalobce z funkce generálního ředitele žalované a zvolení [právnická osoba] do této funkce.

9. Dne [datum] sepsali [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] za žalovanou okamžité zrušení pracovního poměru žalobce. V obsahu listiny žalovaná uvádí, že pracovní poměr se žalovaným jako zaměstnancem, byl založen písemnou pracovní smlouvou ze dne [datum] a navazující manažerskou smlouvou ze dne [datum]. Tento pracovní poměr žalovaná jako zaměstnavatel okamžitě ruší pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Podle shodného tvrzení stran doručila žalovaná okamžité zrušení žalobci dne [datum]. Dne [datum] zaslal žalobce žalované nesouhlas s informacemi v něm uvedenými a sdělení, že trvá na tom, aby jej žalovaná dále zaměstnávala. To žalovaná dne [datum] písemně odmítla. Dne [datum] žalobce písemně požádal o doplacení dlužné mzdy za měsíce listopad a prosinec 2023 a o předání dokumentů souvisejících se skončením pracovního poměru.

10. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobce od [datum] vykonával funkci člena představenstva žalované a téhož dne se žalovanou uzavřel smlouvu o výkonu funkce člena představenstva. Dne [datum] uzavřela žalovaná jako zaměstnavatel se žalobcem jako zaměstnancem pracovní smlouvu a žalobce byl manažerskou smlouvou jmenován do funkce generálního ředitele. Mzda generálního ředitele činila podle manažerské smlouvy [částka] měsíčně (při 18,75 hodinové týdenní pracovní době). Dále bylo sjednáno vyplácení ročních odměn dle článku VI. manažerské smlouvy. Z prokázaných tvrzení žalobce, který v replice k vyjádření žalované podrobně popsal, jaké konkrétní činnosti pro žalovanou vykonával, je zřejmé, že náplň práce žalobce jako generálního ředitele zahrnovala činnosti náležející statutárnímu orgánu společnosti (zastupování společnosti navenek – k tomu viz např. důkazy k jednání žalobce s [právnická osoba]., obchodní vedení společnosti – komunikace s dodavateli o plnění závazků žalované a právní úkony směrem dovnitř společnosti – k tomu viz jednotlivé příkazy a rozhodnutí generálního ředitele). Jako generální ředitel nebyl žalobce podřízen žádné další konkrétní osobě, z výkonu své funkce byl odpovědný pouze představenstvu žalované. Za dobu od [datum] do [datum] zaplatila žalovaná žalobci na základě manažerské smlouvy na mzdě a dalších odměnách celkem [částka]. Tato částka vyplývá z obsahu okamžitého zrušení pracovní poměru vyhotoveného žalovanou a žalobce její výši nerozporoval.

11. Shora popsaný skutkový stav zachycuje situaci tzv. pravého souběhu. Takto odborná literatura označuje stav souběhu výkonu funkce člena statutárního orgánu společnosti a pracovněprávního vztahu této osoby s předmětnou společností, pokud je jako druh práce sjednán výkon manažerské funkce a součástí této funkce je i obchodní vedení společnosti (ŠUK, Petr. Pracovněprávní ochrana členů statutárních orgánů obchodních společností aneb „Nekonečný příběh, díl 875“. Soudní rozhledy, č. 11-12/2023, s. 361-366, BERNARDINOVÁ Veronika. Souběh výkonu funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu této osoby s dotčenou obchodní společností – historický vývoj, aktuální problémy a možná řešení de lege ferenda. Obchodněprávní revue, č. 1/2025, s. 11-17). Podaná žaloba vychází z předpokladu, že mezi žalobcem a žalovanou existoval v době okamžitého zrušení pracovní poměr. Z tohoto důvodu se soud nejprve zabýval vyřešením otázky, zda mezi účastníky řízení vznikl pracovněprávní vztah ve smyslu § 2 odst. 1 a § 3 zákoníku práce a zda tento vztah trval v době okamžitého zrušení pracovního poměru žalovanou.

12. Podle § 59 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporací (dále jen z.o.k.) se práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího voleného orgánu řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona plyne něco jiného. Ustanovení občanského zákoníku o správě cizího majetku se nepoužijí.

13. Podle § 2 odst. 1 zákoníku práce je závislou prací práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

14. Podle § 3 zákoníku práce může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

15. V rozsudku velkého senátu sp.zn. 31 Cdo 4831/2017 Nejvyšší soud dovodil, že členové statutárního orgánu obchodní korporace nevykonávají činnosti spadající do náplně této funkce ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti dle pokynů obchodní korporace. Naopak, je to právě statutární orgán (jeho členové), kdo řídí činnost obchodní korporace. Jinými slovy, činnost člena statutárního orgánu není závislou prací ve smyslu § 2 odst. 1 zákoníku práce. Mezi členem statutárního orgánu a obchodní korporací se jedná o vztah obchodněprávní. Nebude se tedy jednat o vztah pracovněprávní a člena statutárního orgánu (ve vztahu k činnostem náležícím do působnosti člena statutárního orgánu) nebude možno považovat za zaměstnance, stejně tak nebude obchodní korporace vystupovat v postavení zaměstnavatele. Uvedené závěry se obdobně použijí rovněž v případě, že člen statutárního orgánu uzavře s obchodní korporací smlouvu o výkonu funkce a zároveň tzv. manažerskou smlouvu, na jejímž základě pro obchodní korporaci vykonává některé činnosti, které spadají do působnosti statutárního orgánu. Na takovou smlouvu bude třeba nahlížet jako na dodatek ke smlouvě o výkonu funkce, která obsahuje úpravu vztahu člena statutárního orgánu a obchodní korporace v rozsahu týkajícím se výkonu části činností, které spadají do působnosti statutárního orgánu.

16. S tímto právním názorem souhlasil v rámci přezkumu Ústavní soud, který v nálezu sp.zn. III. ÚS 410/23 poukázal na rozdíl mezi horizontálním rozdělením působnosti mezi jednotlivé členy představenstva a vertikálním vztahem podřízenosti charakteristickým pro pracovní poměr. V nálezu sp.zn. I. ÚS 1411/24 pak zopakoval, že byť může být mezi obchodní korporací a členem jejího představenstva manažerská smlouva sjednána v režimu zákoníku práce, není touto smlouvou založen pracovněprávní vztah. Pracovní (manažerská) smlouva se pak považuje za dodatek ke smlouvě o výkonu funkce člena představenstva a podléhá tak schválení příslušným orgánem.

17. Popsaná judikatura je v plném rozsahu aplikovatelná na projednávanou věc. V období od [datum] do [datum] vykonával žalobce funkci člena představenstva žalované na základě uzavřené smlouvy o výkonu této funkce. Přestože dne [datum] si účastníci dále sjednali pracovní a manažerskou smlouvu, pracovní poměr mezi nimi podle shora uvedeného právního rozboru nevznikl. Žalobce jako fyzická osoba ve funkci člena statutárního orgánu nemohl zároveň vykonávat činnosti spadající do obchodního vedení žalované na základě pracovněprávního vztahu.

18. Ke dni [datum] žalobci členství v představenstvu žalované zaniklo. Žalobce však pro žalovanou prokazatelně vykonával činnosti související s výkonem funkce generálního ředitele i po tomto datu a za výkon těchto činností byl žalovanou odměňován. Soud se tedy dále zabýval vyřešením otázky, v jakém režimu žalobce pro žalovanou tyto činnosti v následujícím období do okamžitého zrušení pracovního poměru vykonával (rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 27 Cdo 2741/2018).

19. Podle § 33 odst. 1 zákoníku práce se pracovní poměr zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

20. Podle § 34 odst. 1, 2 zákoníku práce musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce podle vykonávána a den nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně.

21. Podle § 20 zákoníku práce nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti tohoto jednání dovolat u těch jednání, jimiž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah.

22. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen o.z.) se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

23. Podle § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět.

24. Podle § 556 odst. 2 o.z. se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

25. Z vyjádření účastníků v tomto řízení vyplývá, že obě strany považovaly po celé uvedené období žalobce za zaměstnance a žalovanou za zaměstnavatele. Žalobce ani žalovaná nikdy nezpochybňovali, že mezi nimi existoval v tomto období pracovněprávní vztah. Žalovaná se domnívá, že žalobce měl pracovní poměr pro nadbytečnost ukončit. Žalobce se podanou žalobou jako zaměstnanec domáhá určení, že okamžité zrušení pracovního poměru je neplatné. Žalovaná ve vztahu k žalobci jakožto zaměstnanci poukazuje na pochybení, kterých se měl při výkonu svých povinností vyplývajících z pracovního poměru dopustit. V listinných důkazech předložených soudu se účastníci v období po skončení funkce žalobce v představenstvu vždy prezentují jako zaměstnanec a zaměstnavatel. Z toho vyplývá konkrétní vůle účastníků fungovat v tomto období v rámci pracovněprávního vztahu a tato vůle má i konkrétní projevy navenek. Žalobce se ve veškerých listinách a komunikaci za žalovanou vždy označuje jako její zaměstnanec v pozici generálního ředitele. Žalovaná vyplácela žalobci plnění, která podle obsahu okamžitého zrušení pracovního poměru považovala za mzdu (viz použitý termín mzdové a obdobné prostředky). Dále za žalobce jako zaměstnance platila odvody na zdravotní a sociální pojištění. Dne [datum] pak projevila vůli pracovní poměr rozvázat. Pokud by v té době žalobce za zaměstnance nepovažovala, mohla tak učinit neformálně a nemusela postupovat cestou jeho okamžitého zrušení.

26. Z takto popsaného skutkového stavu lze na základě citované právní úpravy dovodit, že pro období po odvolání žalobce z funkce člena představenstva žalované účastníci uzavřeli pracovní smlouvu, která obsahově navazovala na původně uzavřenou pracovní smlouvu ze dne [datum], když obě strany de facto dále plnily podle ujednání obsažených v této smlouvě ve spojení s manažerskou smlouvou ze stejného data. Mezi účastníky tak byl konkludentně založen pracovní poměr se sjednaným druhem práce generální ředitel. Podle shora citovaného § 34 odst. 1 zákoníku práce musí pracovní smlouva obsahovat druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce. Na těchto náležitostech se účastníci po ukončení členství žalobce ve statutárním orgánu evidentně shodli, když žalobce pokračoval ve výkonu práce generálního ředitele, žalovaná mu za to vyplácela mzdu, platila za něj jako za zaměstnance odvody na zdravotní a sociální pojištění a jeho pracovní poměr nakonec rozvázala okamžitým zrušením odůvodněným závažnými pochybeními při výkonu funkce generálního ředitele. Tvrzenou neoprávněnost čerpání mezd žalobcem žalovaná dle svého vyjádření zjistila až v listopadu 2023 a až poté prezentovala stanovisko, že žalobce měl po skončení výkonu funkce v představenstvu iniciovat rozvázání svého pracovního poměru u žalované, což však neučil a učinila tak až žalovaná v prosinci 2023. Z toho lze dovodit, že až do listopadu 2023 žalovaná žalobce bez jakýchkoliv pochybností považovala za svého zaměstnance. Rovněž [právnická osoba], [Anonymizováno], provedl u žalované jako zaměstnavatele kontrolu podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce a posuzoval soulad postupu žalované jako zaměstnavatele ve vztahu k žalobci jako zaměstnanci s pracovněprávními předpisy. Z informace o výsledku kontroly ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná žalobci vystavila potvrzení o zaměstnání, což je dokument, který vydává zaměstnavatel zaměstnanci při ukončení pracovního poměru.

27. Zákoník práce požaduje písemnou formu pracovní smlouvy, ale nespojuje s jejím nedodržením neplatnost. Pracovní smlouvu lze platně uzavřít také konkludentně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 21 Cdo 4689/2008 a sp.zn. 21 Cdo 2034/2019). Podstatné pro závěr o konkludentním uzavření pracovní smlouvy je, zda je možné dovodit existenci účastníky mlčky projevené, ale dané vůle účastníků shodnout se na podstatných náležitostech pracovního poměru. Tuto vůli, jejíž obsah soud posuzoval i podle shora citovaných pravidel o výkladu projevu vůle obsažených v o.z., účastníci shora popsanými způsoby projevili nejen v počátku rozhodného období, kdy žalovaná od skončení jeho členství v představenstvu vystupovala ve vztahu k žalobci jako k zaměstnanci a žalobce ve vztahu k žalované jako k zaměstnavateli, ale i celém dalším průběhu trvání pracovního poměru.

28. Mezi účastníky popsaným způsobem vznikl konkludentně pracovní poměr, který k datu [datum], kdy bylo žalobci doručeno jeho okamžité zrušení, trval. Žalobce je tedy jako zaměstnanec oprávněn domáhat se určení neplatnosti tohoto okamžitého zrušení žalobou podle § 72 zákoníku práce.

29. V listině z [datum] je okamžité zrušení pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou odůvodněno zaměstnavatelem dvěma porušeními pracovních povinností žalobcem. K prvnímu z nich listina skutkově uvádí, že žalobce měl neoprávněně čerpat mzdové a obdobné prostředky pro svoji osobu v období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] z finančních prostředků žalované. K čerpání mělo podle žalované docházet na základě pokynu žalobce adresovaného mzdové účtárně z pozice generálního ředitele společnosti [právnická osoba]. K tomu jsou uvedeny konkrétní výše částek, které měl žalobce v jednotlivých měsících takto neoprávněně čerpat. O těchto skutečnostech získala žalovaná podle obsahu listiny povědomí poté, co žalobce nepravdivě informoval zástupce člena představenstva A žalované, pana [jméno FO] [Anonymizováno]. Tomu měl žalobce na jeho žádost opakovaně zaslat nepravdivé údaje k finančním plněním pro svoji osobu a informace týkající se své osoby účelově odstranit. Skutečnost zástupce člena představenstva A zjistil až následně zjištěnými informacemi.

30. E-mailovou komunikaci žalobce a [jméno FO] [Anonymizováno] (který podle údajů obchodního rejstříku od [datum] zastupuje při výkonu funkce člena představenstva A žalované [právnická osoba] [Anonymizováno].) soud provedl důkazem. [právnická osoba] e-mailech z [datum] informuje žalobce [jméno FO] [Anonymizováno] o zaslání xls souborů obsahujících přehledy mezd ve všech třech společnostech s dotazem, zda požaduje rovněž kompletní překlady. Předmětné xls soubory jsou k e-mailům připojeny. Dále žalobce dne [datum] v 19:12 hod. žalobce zasílá detail mezd [právnická osoba]., jak bylo požadováno, s tím, že data ke [Jméno žalované]. zašle neprodleně a dotazuje se, zda je potřeba zaslat rovněž data ke [právnická osoba]. [jméno FO] [Anonymizováno] dne [datum] v 20:46 hod. odpovídá, že ze zaslaných excel tabulek nemůže identifikovat, komu bylo placeno a jakou částkou. Těmto dvěma věcem potřebuje rozumět, protože daňový systém a systém sociálního zabezpečení v České republice je pro něj nesrozumitelný. Současně požaduje k tabulce přidat údaje o číslech účtů. K datům společnosti [Jméno žalované]. sděluje, že nemá čas na dvojité ověření přes excel a v tuto chvíli bude k této společnosti naprosto dostačující zaslání printscreenu. Žádá také o zaslání detailů ke [právnická osoba]. s tím, že zde bude také stačit printscreen. Dne [datum] v 12:08 odeslal žalobce novou složku [právnická osoba]. s vysvětlením, že se jedná o data z HR systému, banka obsahuje pouze údaje, které již posílal. Současně žalobce zaslal printscreeny pro [Jméno žalované]. a [právnická osoba]. Dne [datum] v 12:37 se dotazuje [jméno FO] [Anonymizováno], zda se jedná o finální soubory pro společnosti [Jméno žalované]. a [právnická osoba]. Následuje e-mail s dotazem žalobce, co [jméno FO] [Anonymizováno] mínil pod pojmem „finální soubory“ a zda požaduje zaslání dalších informací s tím, že žalobce zaslal printscreeny celkových hodnot obou společností, jak bylo požadováno. Na tento dotaz již žalobce podle svého vyjádření neobdržel žádnou odpověď. K uvedené komunikaci žalobce předložil soudu soubory xls, které měl připojit jako přílohu e-mailů zaslaných [jméno FO] [Anonymizováno]. Tyto soubory obsahují seznamy zaměstnanců a mezd ve všech třech společnostem vytvořené dle tvrzení žalobce oddělením lidských zdrojů. V návaznosti na popis skutku obsažený v okamžitém zrušení pracovního poměru, podle něhož měl žalobce odstranit svoje jméno ze seznamu osob vyplácených žalovanou, provedl soud důkaz souborem vztahujícím se právě k žalované. V této tabulce je žalobce pod ID [Anonymizováno] uveden s informacemi, že má pracovní poměr na dobu neurčitou s celkovou mzdu ve výši [částka] měsíčně.

31. Žalovaná při jednání soudu předložila smlouvu o poskytování služeb, z jejíž existence a obsahu dle svého tvrzení prezentovaného poprvé rovněž v průběhu tohoto jednání, dovozuje nadbytečnost působení žalobce v pozici generálního ředitele žalované. Tato smlouva uzavřená dne [datum], ačkoliv ve svém textu odkazuje na přílohu č. [hodnota], byla soudu předložena bez této přílohy. [právnická osoba]. se v ní jako poskytovatel zavázala žalované jako objednateli po dobu neurčitou poskytovat na vyžádání žalované právní, ekonomické, personální, IT a administrativní služby a přípravu projektů a investic za odměnu sjednanou v příloze 1.

32. Ke druhému porušení pracovních povinností žalobce okamžité zrušení pracovního poměru ve svém bodě 3. skutkově uvádí, že žalobce nepravdivě informoval členy představenstva žalované, [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] o tom, že má s jediným akcionářem žalované dohodnutou výplatu prémií podle prémiového systému pro období od [datum] do [datum]. Žalobce měl na základě těchto informací, které se nezakládaly na pravdě, přesvědčit oba jmenované k podpisu dokumentu ze dne [datum]. Následně si měl žalobce nechat měsíčně vyplácet prémie, které měly být součástí výše uvedených výplat mzdy a ze kterých byly žalovanou odváděny odvody na sociální a zdravotní pojištění. Žalobce tak měl podle žalované jí tímto jednáním způsobit škodu v minimální výši [částka].

33. Ačkoliv okamžité zrušení blíže nespecifikuje listinu, kterou měli [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] za žalovanou poté, co byli žalobcem uvedeni v omyl, podepsat, z vyjádření žalobce vyplývá, že by se mohlo jednat o listinou nazvanou Prémiový systém pro období [datum] – [datum] podepsanou za žalovanou oběma jmenovanými členy představenstva dne [datum] (dále jen prémiový systém z [datum]). Žalovaná se k tomuto skutku uvedenému v okamžitém zrušení během řízení blíže nevyjadřovala. Dokazováním soud zjistil, že prémiovým systémem z [datum] byla stanovena pravidla pro výpočet zaměstnaneckých prémií žalobce a také jejich výše odpovídající 1 % z marže.

34. Okamžité zrušení však ve svém textu nijak nereflektuje skutečnost, že dne [datum] uzavřeli stejní členové představenstva žalované se žalobcem dohodu o změně prémiového systému pro období [datum] – [datum] (dále jen prémiový systém z [datum]). Tento prémiový systém žalobce předložil soudu k provedení důkazem a je z něj zřejmé, že pro období od [datum] dále se strany dohodly na navýšení prémie žalobce na 1,25 % z marže. Žalobce dále soudu předložil přehledy odměn za jednotlivé měsíce v období od 1/2023 do 9/2023, z nichž vyplývá, že podle prémiového systému z [datum] ovlivněného dle textu okamžitého zrušení nepravdivými informacemi pocházejícími od žalobce, byl žalobce odměněn pouze v lednu a únoru 2023. Odměny v dalších měsících se již řídily prémiovým systémem ze [datum], kterým byly žalobci odměny navýšeny. Podkladové tabulky obsahují ve všech případech výši marže a konkrétní vypočtenou výši prémií pro jednotlivé osoby včetně žalobce. Tabulky jsou ve všech měsících podepsané p. [jméno FO] a p. [jméno FO]. Tyto přehledy dále svými údaji korespondují s výšemi odměn žalobce stanovených v prémiovém systému z [datum] a v prémiovém systému z [datum], když koeficient výše prémie u žalobce je v lednu a únoru 0,01 a od března dále 0,0125 (stejně jako u [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO]).

35. Podle vyjádření obou stran v návaznosti na skutečnosti uvedené v bodě 2. a 3. okamžitého zrušení došlo k podání trestního oznámení na žalobce. Věc však byla policií odložena.

36. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

37. Podle § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do dvou měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, nejpozději však vždy do jednoho roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

38. Podle § 60 zákoníku práce musí v okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn.

39. Popis důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru uvedený v bodě 2. okamžitého zrušení (neoprávněné čerpání mzdových a obdobných prostředků žalobcem) nesplňuje požadavek dostatečně určitého skutkového vymezení důvodu okamžitého zrušení podle § 60 zákoníku práce. Z tohoto ustanovení vyplývá, že důvod okamžitého zrušení pracovního poměru musí být v písemném okamžitém zrušení pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou účastníka pracovního poměru (v daném případě žalovanou) k tomu, že rozvazuje pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit, a aby bylo zajištěno, že uplatněný důvod nebude možné dodatečně měnit. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru tedy musí být konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě zrušuje. Dostatečná míry konkretizace použitého důvodu po skutkové stránce zajišťuje, že nevzniknou pochybnosti o tom, z jakého důvodu byl pracovní poměr okamžitě zrušen. V daném případě v rozvázání pracovního poměru není konkretizace skutku dostatečná, když ve vztahu k popisu porušení pracovních povinností žalobcem pouze v obecné rovině uvádí, že v jednotlivých měsících čerpal mzdové a obdobné prostředky neoprávněně. Je uvedeno konkrétní období, v němž mělo k porušování docházet, konkrétní výše částek. Není však přesně specifikována povaha prostředků, které měly být žalobcem neoprávněně čerpány (označení mzdové a obdobné prostředky není dostatečně určité), není uvedena konkretizace složení částek neoprávněně čerpaných v jednotlivých měsících (v jaké části se jedná o mzdy a v jaké části o „obdobné prostředky“), zcela absentuje vymezení skutku (skutků), z nichž zaměstnavatel dovozuje neoprávněnost čerpání prostředků žalobcem (datem, místem, popisem konkrétního jednání/absence jednání zaměstnance). Z judikatury přitom vyplývá, že zejména u důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je třeba věnovat přesnému popisu vytýkaného skutku zvýšenou pozornost, aby byla možná jeho přesná individualizace, je třeba uvést konkrétní údaje o tom, kdy, kde, jakým jednáním a která konkrétní povinnost měla být porušena (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2016, sp.zn. 21 Cdo 4902/2014).

40. V bodě 2. okamžitého zrušení pracovního poměru však takto individualizované vymezení vytýkaného skutku chybí. Důsledkem toho je vývoj koncepce obrany žalobce proti tvrzením žalované v tomto bodě rozvázání pracovního poměru obsaženým. V podané žalobě žalobce k takto neurčitému skutkovému vymezení důvodu okamžitého zrušení nejprve v obecné rovině uvedl, že žalovanou konkretizované výše neoprávněně čerpaných částek odpovídají výši jeho mzdy a prémií v jednotlivých měsících. Dále pak poukazoval na to, že všechny tyto prostředky čerpal na základě platně uzavřených smluv (pracovní a manažerské) a podkladů pro stanovení výše prémií vyhotovených statutárním orgánem žalované. Tímto tvrzením současně vylučoval možnost, že by částky čerpal neoprávněně a že by o jejich čerpání či výši žalovaná nevěděla. Poté, co žalovaná ve vyjádření k žalobě blíže specifikovala, že neoprávněnost čerpání prostředků žalobcem měla spočívat v tom, že žalobce v celém období pro žalovanou fakticky nevykonával žádnou závislou činnost a pozice generálního ředitele nebyla ve struktuře žalované vůbec zřízena, přistoupil žalobce k doplnění výčtu konkrétních činností, které pro žalovanou z pozice generálního ředitele vykonával a provedení těchto činností také doložil. Až v průběhu jednání soudu pak žalovaná konkretizovala důvod tvrzené nečinnosti žalobce, kterým měla být skutečnost že mezi žalovanou a společností [právnická osoba]. byla uzavřena smlouva o poskytování služeb, na jejímž základě uvedená společnost zajišťovala pro žalovanou veškerou personální a mzdovou agendu. Právě vzhledem k této skutečnosti měl podle žalované žalobce poté, co byl odvolán ze své pozice v představenstvu žalované, iniciovat ukončení svého pracovního poměru, protože již pro něj nebyla žádná práce, kterou by mohl v žalované společnosti vykonávat.

41. Toto tvrzení žalované však nepřípustně rozšiřuje původně neurčité tvrzení o neoprávněnosti čerpání prostředků žalobcem. V okamžitém zrušení pracovního poměru, které bylo žalobci jako zaměstnanci žalovanou doručeno v písemné podobě, nebyla existence uvedené smlouvy o poskytování služeb a její dopady do obsahu pracovní náplně žalobce z pohledu žalované vůbec zmíněny, a to přesto, že o těchto skutečnostech žalovaná (její příslušné orgány) v té době věděla. Soudu není znám žádný rozumný důvod, proč žalovaná v rozvazovacím úkonu nemohla žalobci jako zaměstnanci určitým a srozumitelným způsobem vysvětlit, že důvod neoprávněnosti čerpání mzdových prostředků spatřuje v jeho nadbytečnosti způsobené tím, že si výkon agendy žalobce žalovaná zajistila dodavatelsky. Namísto toho žalobce vystavila nejistotě, v čem měla neoprávněnost čerpání mzdových prostředků spočívat. Ten se až do data ústního jednání soudu mohl pouze domnívat, jaké důvody žalovanou k závěru o neoprávněnosti čerpání mzdových prostředků vedly, a to zejména za situace kdy žalobce pro žalovanou činnosti související s výkonem funkce generálního ředitele skutečně vykonával (což prokázal předloženými listinnými důkazy) a žalovanou zmiňovaná smlouva o poskytování služeb byla uzavřena již před tím, než žalovaná uzavřela pracovní a manažerskou smlouvy se žalobcem a dokonce i před tím, než se žalobce stal členem představenstva žalované. Jelikož obě uvedené smlouvy uzavřel žalobce se žalovanou v době probíhající spolupráce obou společností, objektivně se následně mohl domnívat, že žalovaná existenci a význam smlouvy o poskytování služeb zohlednila již v procesu uzavření pracovní smlouvy s ním.

42. Pouze na okraj soud podotýká, že nadbytečnost zaměstnance není důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Pokud k takové situaci skutečně dojde, je to zaměstnavatel, kdo je povinen ji řešit a právní úprava mu k tomu poskytuje dostatečné nástroje. Žalovaná však v tomto směru zůstala v průběhu vytčeného období pasivní a v rozvazovacím úkonu zcela v rozporu s právní úpravou přenesla odpovědnost za své vlastní organizační selhání na žalobce jako zaměstnance, kterému zrušila pracovní poměr proto, že čerpal mzdu za situace, kdy po skončení funkce v představenstvu „již nebyla pro žalobce žádná práce, kterou by mohl pro žalovanou vykonávat“. Tvrzení, že v tomto případě měl sám žalobce iniciovat skončení svého pracovního poměru, nemá v právní úpravě oporu. Zákoník práce zaměstnanci nestanoví žádnou povinnost ověřovat si, zda se stal pro zaměstnavatele nadbytečným či nikoliv.

43. Z formulace popisu skutku neoprávněného čerpání prostředků použité žalovanou okamžitém zrušení pracovního poměru však skutečný důvod rozvázání pracovního poměru prezentovaný žalovanou až v průběhu tohoto řízení nevyplývá. Popis skutku v listině je obecný, neurčitý, aplikovatelný na velké množství možných případů neoprávněného čerpání prostředků zaměstnavatele zaměstnancem (přes krádež, zpronevěru, neoprávněné užívání majetku zaměstnavatele až např. po nepravdivé vykazování pracovních výkonů). O jaký konkrétní případ neoprávněného čerpání prostředků zaměstnavatele se jednalo v případu žalobce, nemohl žalobce z rozvazovacího úkonu žalované zjistit. Neurčitost projevu vůle žalované není odstranitelná ani výkladem tohoto projevu vůle postupem podle § 555 až 557 o.z. V řízení nevyšlo najevo, že by žalovaná žalobci srozumitelně vysvětlila důvod ukončení pracovního poměru jiným způsobem, než jak učinila v přezkoumávané listině. Jediná doložená komunikace žalobce s [jméno FO] [Anonymizováno] časově předcházející skončení pracovního poměru se týkala v obecné rovině výplaty mezd všem zaměstnancům ve všech třech společnostech a vůči plnění pracovních povinností žalobcem v ní nebyly vzneseny žádné výhrady. [jméno FO] [Anonymizováno] měl pochybnost o pracovní kázni žalobce, či takovou pochybnost získal v jejím průběhu (žalovaná ve vyjádření k žalobě uvádí, že skutečnost [jméno FO] [Anonymizováno] zjistil dne [datum], kdy komunikace ještě probíhala), mohl ji žalobci sdělit. To však neučinil, komunikaci ponechal neukončenou a bezprostředně poté žalovaná přistoupila k rozvázání pracovního poměru.

44. Z důvodu uvedeného v bodě 3. okamžitého zrušení (pobírání odměn podle prémiového systému z [datum] podepsaného členy představenstva žalované na základě nepravdivých informací od žalobce) zrušila žalovaná pracovní poměr se žalobcem po uplynutí subjektivní prekluzivní lhůty stanovené v § 58 zákoníku práce.

45. Z dokazování vyplývá, že podle žalovanou rozporovaného dokumentu – prémiového systému z [datum] vyplatila žalovaná žalobci odměny pouze za měsíce leden a únor 2023. Od března 2023 se odměny žalobce odvíjely od prémiového systému z [datum], jehož obsah ani správnost žalovaná nijak nerozporuje (ačkoliv výši odměny žalobce oproti původnímu prémiovému systému významně navýšil). Ze žalobcem předložených podkladů pro výpočet prémií soud zjistil, že konkrétní výše odměny žalobce za měsíce leden a únor 2023 určená podle předmětného prémiového systému z [datum] (ve výši 1 % z marže) byla známa statutárnímu orgánu žalované – členu jejího představenstva [právnická osoba] a p. [jméno FO]. Oba podklady pro výši odměn žalobce podepsali – u odměn za leden 2023 dne [datum] a u odměn za únor 2023 dne [datum]. Tyto podklady jsou dále opatřeny razítkem ekonomické kontroly žalované.

46. Platí přitom, že žalovaná jako právnická osoba má své vnitřní poměry řádně organizovat tak, aby zajistila, že budou relevantní informace dostupné těm, kdo na jejich základě budou moci za právnickou osobu rozhodovat. V případech, kdy právnická osoba danou organizační povinnost neplní, nemůže být oprávněna dovolávat se tohoto vnitřního nepořádku v neprospěch třetích subjektů.

47. Od data 31. 3. 2023 tedy žalovaná prokazatelně disponovala informacemi o výplatě odměn žalobci za měsíce leden a únor 2023 i o jejich konkrétní výši, když se všemi potřebnými údaji bylo obeznámeno představenstvo žalované, jakožto její statutární orgán tvořený osobami oprávněnými za žalovanou jednat. Pokud jakákoliv z těchto zjištěných informací byla v rozporu s vůlí žalované (členů orgánů oprávněných za žalovanou rozhodovat a jednat podle § 151 odst. 1 o.z.) mohla žalovaná zajistit provedení příslušných šetření a k rozvázání pracovního poměru se žalobcem mohla případně přistoupit ve lhůtě dvou měsíců. Žalovaná však žalobci doručila okamžité zrušení pracovního poměru až dne 28. 12. 2023, tedy po uplynutí uvedené dvouměsíční subjektivní lhůty podle § 58 zákoníku práce, která začíná běžet tehdy, kdy se zaměstnavatel o důvodu k výpovědi nebo okamžitému zrušení dozví. Jedná se o lhůtu prekluzivní, soud k jejímu uplynutí přihlíží z úřední povinnosti a její dodržení je předpokladem platného ukončení pracovního poměru.

48. Okamžité zrušení pracovního poměru doručené žalovanou žalobci dne 28. 12. 2023 je tedy neplatné. Proto soud podané žalobě vyhověl.

50. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 43 619,57 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.) z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 3 a.t. Soud v rozhodnutí o výši odměny advokáta vychází z tarifní hodnoty pouze v této jedné projednávané věci, přestože původně byla spojena ke společnému projednání s dalšími dvěma jinými věcmi. Tyto dvě další věci však byly v průběhu řízení vyloučeny zpět k samostatnému projednání a pravomocně skončily rozhodnutím soudu, kterým bylo samostatně rozhodnuto i o nákladech řízení v těchto věcech. Není tedy žádný důvod, aby soud tarifní hodnoty těchto dvou skončených věcí zohledňoval opakovaně i v nákladech tohoto řízení. V této věci tedy soud vychází z tarifní hodnoty ve výši 2 500 Kč za každý z 5 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), c), d) a.t. vykonané do [datum] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, porada před sepisem repliky, sepis repliky a porada před jednáním) a ve výši 3 700 Kč za každý ze 4 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. c), g) a.t. vykonané od [datum] (účast na jednání dne [datum], porada před jednáním, účast na jednání dne [datum] – v rozsahu dvou úkonů). Mezi náklady řízení patří také paušální náhrada hotových výdajů advokáta za 5 úkonů právní služby po [částka] za jeden úkon podle § 13 odst. 4 a.t. a za 4 úkony právní služby po 450 Kč za jeden úkon podle § 13 odst. 4 a.t. ve znění účinném od [datum], náhrada za promeškaný čas dvěma cestami zástupce žalobce z [adresa] a zpět (2 x 6 půlhodin) po 150 Kč podle 14 odst. 1 písm. a), 3 a.t., náhrada jízdného dne [datum] podle vyhlášky č. 475/2024 ve výši 1 578,34 Kč (188,4 km, palivo benzin automobilový 95 oktanů, spotřeba 7,2 l/100 km), náhrada jízdného za cestu vlakem dne [datum] ve výši 418 Kč a dále dle § 137 odst. 3 o.s.ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená částkou 7 223,23 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o.s.ř.

Poučení