10 C 65/2022-89

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Bělohlávkem v právní věci: žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] insolvenční správce dlužníka [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] [ulice a číslo], [PSČ] [obec] o zaplacení 3 976 966 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I) Zamítá se žaloba na zaplacení náhrady ve výši 3 976 966 Kč. II) Žalobkyně je povinna uhradit žalované náklady řízení ve výši 126 923,92 Kč k rukám právního zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou ze dne 11. 4. 2022 domáhá po žalované náhrady ve výši 3 976 966 Kč, jakožto náhrady za hodnotu nemovitostí, které byly převedeny neúčinnou kupní smlouvou ze 14. 4. 2021. Žalobce uvádí, že dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], přičemž v rámci insolvenčního řízení tohoto dlužníka podal žalobce žalobu na pana [jméno] [příjmení] a rozsudkem [název soudu], [pobočka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], byla konstatována neúčinnost právního jednání [jméno] [příjmení] ve vztahu k dlužníkovi a byla mu uložena povinnost uhradit žalobci do majetkové podstaty dlužníka částku 3 976 966 Kč. Žalobce dále uvádí, že pan [jméno] [příjmení] byl vlastníkem nemovitostí v k.ú. [obec] a tyto nemovitosti převedl právě na základě kupní smlouvy ze 14. 4. 2021 na žalovanou. To vše za částku 3 600 000 Kč. Žalobce dále uvádí, že žalovaná nemovitosti posléze prodala kupní smlouvou z 5. 1. 2022 dalším kupujícím, a to za částku 6 795 000 Kč. Tento rozdíl v kupních cenách předmětné nemovitosti pak žalobce hodnotí jakožto mrhání majetkem pana [jméno] [příjmení] a s odkazem na § 590 odst. 2 o.z. se domáhá neúčinnosti této kupní smlouvy. A jelikož nemovitost byla převedena již na další vlastníky, pak se žalobce po žalovaném domáhá právě náhrady ve výši 3 976 966 Kč. Žalobce dále uvádí, že předmětnou kupní smlouvu ze 14. 4. 2021 by bylo možno vyhodnotit i jako bezúplatný převod, tedy smlouvu neúčinnou dle § 591 o.z.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil zejména podáním ze dne 9. 6. 2022. Žalovaný namítl, že v době uzavření kupní smlouvy ze 14. 4. 2021 neměl žalobce za panem [jméno] [příjmení] existentní pohledávku v tvrzené výši, když tato se stala vykonatelnou až 9. 11. 2021. Žalovaná neměla ke dni uzavření kupní smlouvy informaci o tom, že pan [jméno] [příjmení] dluží předmětné finanční prostředky žalobci, a žalovaná namítá, že provedla rozsáhlou lustraci majetku pana [jméno] [příjmení] tak, aby zjistila veškeré jeho závazky, a tyto následně i uhradila. Žalovaná za tímto účelem kontaktovala zjištěné dlužníky, exekutory i [název soudu] za účelem zjištění řízení, které se vůči panu [jméno] [příjmení] vedou. Žalovaná tak uvádí, že vyvinula maximální úsilí k tomu, aby nebyl zkrácen jakýkoliv věřitel pana [příjmení]. Pokud jde o namítaný rozdíl v kupních cenách, pak uvádí, že v mezidobí od uzavření kupních smluv jednak došlo k podstatnému nárůstu cen nemovitostí, dále v lednu 2022 uzavřená kupní smlouva zahrnuje i provizi ve výši 411 098 Kč. Dále žalovaná investovala do nemovitosti finanční prostředky ve výši 722 714, 29 Kč. Na cenu nemovitosti rovněž měla zásadní vliv skutečnost, že pan [jméno] [příjmení] byl zatížen exekucemi, tedy nemovitost byla obtížně prodejná. Z tohoto důvodu pak žalovaná namítá, že v jednání pana [příjmení] nelze spatřovat mrhání majetkem a již vůbec nelze dospět k závěru, že by se jednalo o převod bezúplatný.

3. Mezi stranami bylo nesporným, že usnesením [název soudu] z [datum] byl prohlášen úpadek dlužníka [právnická osoba], a dále bylo mezi stranami nesporným, že rozsudkem [název soudu], [pobočka] z [datum], který nabyl právní moci [datum], bylo uloženo panu [jméno] [příjmení] uhradit do majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba], jehož je žalobce insolvenčním správcem, částku ve výši 3 976 966 Kč. Mezi stranami bylo dále nesporným, že došlo k uzavření kupní smlouvy mezi žalovaným a panem [jméno] [příjmení] dne 14. 4. 2021, a dále k uzavření kupní smlouvy mezi žalovaným a paní [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení] dne 5. 1. 2022.

4. Soud ve věci učinil na základě shora uvedených nesporných tvrzení a z provedených důkazů následující závěr o skutkovém stavu. Na společnost [právnická osoba] byl prohlášen konkurs a zjištěn úpadek této společnosti dne [datum], což soud zjistil z nesporných tvrzení účastníků. Z těchto dále soud zjistil, že panu [jméno] [příjmení] byla, s právní mocí ke dni [datum], uložena povinnost uhradit společnosti [právnická osoba], jejímž insolvenčním správcem je žalobce, částku ve výši 3 976 966 Kč. Z kupní smlouvy uzavřené dne 14. 4. 2021 mezi panem [jméno] [příjmení] a žalovanou soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] prodal touto kupní smlouvou nemovité věci v k.ú. [obec] žalované, a to za celkovou kupní cenu ve výši 3 600 000 Kč; z čl. 3 kupní smlouvy soud zjistil, že část kupní ceny (v součtu) ve výši 2 960 623,17 Kč byla použita na úhradu existujících závazků pana [jméno] [příjmení] a zbývající část kupní ceny, tj. částka ve výši 639 376,83 Kč, zbyla k vyplacení panu [jméno] [příjmení] jakožto prodávajícímu. Z této kupní smlouvy, jakož i z výpisu z katastru nemovitostí LV [číslo] pro k.ú. [obec] soud zjistil, že ke dni 10. 6. 2022 vázlo na předmětných nemovitostech ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení] zástavní právo smluvní pro úvěr ČSOB až do celkové výše 4 000 000 Kč, a dále celkem 5 různých exekučních řízení. Z výpisu z listu vlastnictví [list vlastnictví] k.ú. [obec] soud dále zjistil, že žalovaný se stal vlastníkem předmětných nemovitých věcí na základě kupní smlouvy ze 14. 4. 2021 s právními účinky zápisu vlastnického práva k 7. 6. 2021. Soud dále zjistil, že žalovaný v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne 14. 4. 2021 s panem [jméno] [příjmení] důkladně prověřoval majetkovou situaci pana [jméno] [příjmení], a to zejm. co do existence exekucí, když v tomto směru si žalovaný opatřil výpis z centrální evidence exekucí, z něhož zjistil, že vůči [jméno] [příjmení] jsou vedeny celkem 4 exekuční řízení a všechny tyto exekutory následně žalovaný obeslal s žádostí o vyčíslení dluhu. Žalovaný rovněž kontaktoval se žádostí o vyčíslení dluhu Finanční úřad pro [územní celek], v součtu celkem 6 exekučních úřadů, dále [název soudu] se žádostí o výpis ukončených a neukončených řízení ve vztahu k panu [jméno] [příjmení] a celkem 5 věřitelů, o nichž žalovaný zjistil, že vůči těmto pan [jméno] [příjmení] má závazky, které nebyly uhrazeny. Ze strany takto oslovených subjektů pak byly žalovanému sděleny informace o vedených exekucích či ukončených nebo aktuálně vedených soudních řízeních vůči panu [jméno] [příjmení] a informace jednotlivých věřitelů o výši jejich závazků vůči panu [jméno] [příjmení]. Soud má za zjištěné, že všechny tato získané informace žalovaný promítl do textu kupní smlouvy ze 14. 4. 2021 uzavírané s panem [jméno] [příjmení] a z [list vlastnictví] k.ú. [obec], na kterém bylo zapsáno vlastnické právo žalovaného k 7. 6. 2021, pak má soud za zjištěné, že došlo k platnému převodu těchto nemovitých věcí právě na žalovaného. Tedy že byly uhrazeny závazky, zejména exekuční a úvěrové závazky žalovaného, které by platnému převodu nemovitostí bránily. Soud má dále zjištěné, z kupní smlouvy ze dne 5.1.2022, že touto smlouvou z tohoto data žalovaný prodal stejné nemovité věci paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a to za kupní cenu ve výši 6 795 000 Kč. Z finančního přehledu [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] má soud za zjištěné, že pan [jméno] [příjmení] k 14. 3. 2022 žalobci dlužil částku 4 660 284,93 Kč. Soud má rovněž za zjištěné, že žalovaný prověřil při uzavírání kupní smlouvy ze 14. 4. 2021, že vůči panu [jméno] [příjmení] není vedeno insolvenční řízení.

5. Soud ve věci nehodnotil úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], neboť skutečnost, že pan [jméno] [příjmení] byl jejím jednatelem a společníkem, není pro toto řízení relevantní; relevantní je, že žalobci na základě výše citovaného rozhodnutí insolvenčního soudu dluží částku 3 976 966 Kč, což má soud za jinak zjištěné. Soud zamítl návrh na provedení důkazů znaleckým posudkem na stanovení ceny prodávaných nemovitostí pana [jméno] [příjmení] k 14. 4. 2021, návrh na výslech pana [jméno] [příjmení], návrh a návrh na vypracování znaleckého posudku z důvodu, že žalobce v řízení tyto důkazy navrhoval k prokázání toho, že hodnota nemovitých věcí byla ke dni 14. 4. 2021 v částce 4 500 000 Kč až 5 000 000 Kč, přičemž soud jak uvádí níže, nemá za dotvrzenou skutečnost mrhání majetkem pana [jméno] [příjmení], ani za předpokladu, že by tato tvrzená výše byla skutečně prokázána; tedy jinak řečeno, ani prokázání takto tvrzené hodnoty nemovitostí k tomuto datu by na níže uvedených právních závěrech soudu ničeho nezměnilo. Soud zamítl i návrh na připojení insolvenčního spisu [název soudu], [pobočka] sp. zn. [spisová značka], neboť podstatné skutečnosti z tohoto řízení strany učinily nespornými. Návrh na výslech pana [jméno] [příjmení] soud dále zamítl z důvodu, že žalobní tvrzení nejsou postavena na úmyslu věřitele krátit, ale na posouzení toho, zda lze objektivně nahlíženo uzavření kupní smlouvy ze 14. 4. 2021 považovat za mrhání majetkem pana [jméno] [příjmení], což samo o sobě pojmově již zahrnuje vědomost či úmysl o zkracování věřitelů, tedy z tohoto důvodu výslech tohoto svědka účelným rovněž nebyl. Soud dále zamítl návrh na založení faktur ze strany žalované ohledně rekonstrukčních prací na předmětných nemovitostech po 14. 4. 2021, a to z důvodu, že pro učinění závěru, zda [jméno] [příjmení] mrhal svým majetkem či nikoli je relevantní stav a hodnota nemovitostí k 14. 4. 2021, nikoliv to, jak žalovaný tyto nemovitosti následně rekonstruoval. Soud nehodnotil seznam rekonstrukčních prací s hodnotou jejich vyčíslení, neboť se jednak nejedná o listinný důkaz, ale jinou formu tvrzení žalované, a jednak toto není relevantní ze stejného důvodu jako označení faktur k rekonstrukčním pracím.

6. Po právní stránce posoudil soud věc podle těchto ustanovení zák. č. 89/2012 Sb.: Dle § 589 zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno; dle odst. 2 neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba). Dle § 590 odst. 1 o.z. se věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání: a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám; b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel; dle odst. 2 se pak věřitel může dovolat neúčinnosti kupní nebo směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován. Dle § 591 o.z. se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o: a) plnění povinnosti uložené zákonem; b) obvyklé příležitostné dary; c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. Dle § 595 odst. 1 neúčinnost právního jednání zakládá věřitelovo právo domáhat se uspokojení pohledávky i z toho, co neúčinným jednáním z dlužníkova majetku ušlo. Není-li to dobře možné, náleží věřiteli odpovídající náhrada.

7. Žalobce po skutkové stránce tvrdí, což výslovně potvrdil i na jednání konaném dne 4.10.2022, že pan [jméno] [příjmení] uzavřením kupní smlouvy s žalovaným dne 14. 4. 2021 mrhal svým majetkem, čímž byl zkrácen žalobce, jakožto věřitel pana [jméno] [příjmení], a žalované přitom musela být skutečnost mrhání majetkem ze strany pana [jméno] [příjmení] rozpoznatelná. Alternativně pak žalobce tvrdí, že kupní smlouvu ze 14. 4. 2021 je vzhledem k nízké kupní ceně ve výši 3 600 000 Kč možno považovat i za bezúplatné právní jednání, tedy za neúčinný právní úkon ve smyslu § 591 o.z.

8. Skutková tvrzení žalobce jsou po právní stránce podřaditelná právě pod ustanovení § 590 odst. 2 o.z. a § 591 o.z. Na jednání konaném dne 4. 10. 2022 pak žalobce výslovně potvrdil, že se nedomáhá po skutkové stránce neúčinnosti kupní smlouvy ze 14. 4. 2021, která by byla založena na vědomosti žalované o tom, že jí byl znám úmysl pana [jméno] [příjmení] zkrátit své věřitele, nebo že by se jednalo ve vztahu k panu [jméno] [příjmení] o osobu blízkou, tedy po právní stránce se nejedná o neúčinnost podřaditelnou pod § 590 odst. 1 o.z.

9. Odpůrčí právo žalobce předpokládá kumulativní naplnění tří základních předpokladů, jež jsou vymezeny v první větě § 589 odst. 1 o.z.: -) existence vykonatelné pohledávky věřitele vůči dlužníkovi -) právní jednání dlužníka, -) které zkracuje uspokojení věřitele 10. Tyto obecné předpoklady odpůrčího práva se uplatní vždy; k nim pak přistupují předpoklady zvláštní, uvedené v jednotlivých skutkových podstatách § 590 a 591 o.z.

11. Judikatura dovodila, že pohledávka věřitele musí existovat (alespoň jako budoucí) již v době odporovatelného jednání dlužníka (NS 31 Cdo 1704/98, Rc 27/2000, NS 30 Cdo 1309/2012, NS 21 Cdo 4061/2016), a to i pokud jde o pohledávky nesplatné, případně budoucí (NS 21 Cdo 549/2001, Rc 24/2002, NS 21 Cdo 4134/2017) a podmíněné (NS ČSR Rv I 38/24, Vážný 3649). I dle § 589 odst. 1 o. z. tak není důležité, kdy majetek dlužníkovi ušel, zda již před vznikem, či až po vzniku pohledávky, ale podstatná je pouze skutečnost, že v době rozhodování o odpůrčí žalobě k uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele nepostačuje. Peněžitá pohledávka věřitele za dlužníkem musí být dále„ vykonatelná“. Pokud jde o okamžik, kdy nejpozději musí být pohledávka věřitele vykonatelná, je jím doba rozhodování o odpůrčí žalobě (NS 31 Cdo 1704/98, Rc 27/2000, NS 21 Cdo 3914/2016).

12. Žalobce disponoval proti panu [jméno] [příjmení] pohledávkou ve výši 3 976 966 Kč již v době 14. 4. 2021, tedy jednalo se v době uzavření kupní smlouvy o pohledávku existující, dosud však pravomocně nepřiznanou, k čemuž došlo až rozsudkem [název soudu] z 15.9.2021 s právní mocí k 9.11.2021. Podmínka existence vykonatelné pohledávky žalobce vůči [jméno] [příjmení] je tak naplněna.

13. Pokud jde o druhou z podmínek - existence jednání dlužníka, ohledně něhož je neúčinnost namítána -, pak i tato podmínka je naplněna, když pan [jméno] [příjmení] uzavřel se žalovaným skutečně kupní smlouvu ze 14. 4. 2021, na základě které převedl vlastnictví k nemovitým věcem v k.ú. [obec] do vlastnictví žalované.

14. Soud má za naplněnou i třetí z podmínek neúčinnosti, neboť z rozsudku [název soudu] z 15. 9. 2021, ve spojením se správou [exekutorský úřad] [anonymizována dvě slova] z 14. 3. 2022 má soud za zjištěné, že žalobce se neúspěšně domáhá faktické úhrady pohledávky přiznané v rámci incidenčního sporu po [jméno] [příjmení].

15. Pro závěr, že jednání pana [jméno] [příjmení] spočívající v uzavření kupní smlouvy z 14. 4. 2021 je neúčinným ve smyslu § 590 odst. 2 o.z. však musí být naplněny i další podmínky tohoto speciálního ustanovení.

16. Ust. § 590 odst. 2 o.z. upravuje neúčinnost právního jednání, kterým dlužník zkracuje věřitele, a to pro případ, musela-li druhá strana poznat v dlužníkově jednání mrhání majetkem, kterým je dlužníkův věřitel zkracován. Pro jednání dlužníka tak je charakteristické, že právně jedná tak, že„ mrhá svým majetkem“. Bude-li jednání dlužníka označeno za„ mrhání“ majetkem, je pak bez dalšího dáno, že tímto jednáním dlužník své věřitele zkracuje; tedy jinak, že je tímto věřitel poškozen, neboť se zmenšuje masa majetku dlužníka, z něhož může být uspokojen. Jedná se o podmínku objektivní, jejíž naplnění postačuje. Zákon v tomto případě ani výslovně nežádá úmyslné jednání dlužníka; jedná-li totiž dlužník tak že svým majetkem mrhá, musí mu být jasné, že tím své věřitele zkracuje.

17. Zároveň nemůže jít o právní jednání libovolné, musí jít o kupní smlouvu, popř. o smlouvu směnnou. Pokud dlužník, jako je tomu v tomto případě, uzavře kupní smlouvu jako prodávající, pak je zřejmé, že se množství dlužníkova majetku může i zásadním způsobem zhoršit, resp. že se postižitelný majetek dlužníka ztratí na hodnotě.

18. Mrháním majetkem se rozumí právě to, že dlužník lehkomyslně zcizuje kusy svého majetku bez ohledu na to, co za ně dostane (srov. k tomu již Vážný 5594/1925, Vážný 1498/1922, Vážný 3079/1923). Že je mu lhostejný nápadný rozdíl mezi cenou tržní a cenou, resp. hodnotou, kterou obdrží. Mrhá-li dlužník svým majetkem, není rozhodné, s kým smlouvu uzavřel - bez ohledu na to, vůči komu dlužník jedná je třeba taková jednání pokládat za odporovatelná, ovšem výhradně za předpokladu, že smluvní partner musel v podmínkách uzavírané smlouvy nepochybně poznat, že způsob, jakým dlužník se svým majetkem nakládá, představuje mrhání majetkem.

19. Odpůrčí právo věřitele podle § 590 odst. 2 se tedy nezakládá na úmyslu dlužníka, nýbrž na lehkomyslnosti, se kterou dlužník nakládá se svým majetkem a která musí být známa i odpůrci. Nevyžaduje se však, aby dlužníkův smluvní partner věděl, že dlužník má úmysl zkrátit věřitele. Odpůrce tak odpovídá výlučně za porušení péče při rozpoznání dlužníkovy lehkomyslnosti při nakládání s majetkem, a to v době odporovaného právního jednání.

20. Lehkomyslně jedná v první řadě dlužník, který bez rozumných (především hospodářských) důvodů zcizuje svůj majetek pod cenou (srov. Pulkrábek In: Melzer, Tégl a kol. 2014 § 590 a 591 35). Podstatou mrhání majetkem je tedy nepoměr mezi dlužníkem odevzdaným a přijatým majetkovým plněním, který nelze za daných okolností rozumně odůvodnit. Nepoměr vzájemných plnění přitom musí být odpůrci nápadný (Pulkrábek In: Melzer, Tégl a kol. 2014 § 590 a 591 34, Voska 1931 s. 597).

21. Druhá smluvní strana může na mrhání majetkem usuzovat v první řadě z toho, že dlužníkovi na hodnotě vzájemného plnění očividně vůbec nezáleží, spokojí se s čímkoli. Nezbytné je proto, aby druhá smluvní strana poznala nebo vzhledem ke svým poměrům a průměrnému rozumu poznat musela, že ten, kdo prodává, tak činí způsobem, který lze objektivně označit za mrhání majetkem.

22. Úkolem žalobce, jakožto odporujícího věřitele je pak tedy dle § 590 odst. 2 o.z. v řízení tvrdit a prokázat, že -) odporované právní jednání je ve své podstatě mrháním majetkem (tj. musí prokázat evidentní nedostatek ekvivalence vzájemného plnění), a zároveň -) že žalovaný (kupující) poznal, popř. sice nepoznal, ale poznat musel, že dlužník (jakožto prodávající) nakládá se svým majetkem tak, že je namístě označit to za mrhání majetkem -) že splnil k podání žaloby stanovenou prekluzivní lhůta jednoho roku.

23. Lhůta jednoho roku pro podání žaloby na neúčinnost právního jednání byla naplněna.

24. Soud však v řízení neměl za dostatečně tvrzené skutečnosti o tom, že jednání pana [jméno] [příjmení], kdy 14. 4. 2021 prodává kupní smlouvou nemovitosti žalovanému, lze označit za mrhání majetkem ve světle výše uvedeného. Z žalobních tvrzení se totiž podávalo, že dne 14. 4. 2021 pan [jméno] [příjmení] prodal předmětné nemovitosti žalovanému za částku 3 600 000 Kč, a to za situace, kdy v době podání návrhu na zápis vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí, tj. 7. 6. 2021, na předmětných nemovitostech vázly jednak úvěr ČSOB až do celkové výše 4 000 000 Kč, a dále celkem 5 různých exekucí, přičemž tyto skutečnosti byly do kupní smlouvy z 14. 4. 2021 promítnuty tak, že došlo k vyčíslení všech těchto závazků, nejen exekučně vymáhaných, ale i jinak známých, a i po jejich úhradě v celkové výši 2 960 632,17 Kč, pak zbylo panu [jméno] [příjmení] přímo k výplatě ve prospěch jeho osoby částka 639 376,83 Kč. Soud, tedy na základě těchto tvrzení neměl za tvrzené, v čem lze spatřovat mrhání majetkem v tom smyslu, že by panu [jméno] [příjmení] bylo lhostejné, jakou částku za prodej předmětných nemovitostí obdrží, nebo že by mu na kupní ceně zcela očividně nezáleželo. Tak, aby bylo objektivně možno dospět k závěru, že zde nejsou žádné jiné rozumně odůvodnitelné okolnosti, pro kterou jsou nemovitosti prodávány za předmětnou cenu. To vše právě v kontextu toho, že nemovitosti byly výrazně zatíženy exekučními řízeními a úvěrem a obecně jejich nákup byl rizikový (zejm. riziko neznámé, nové exekuce, pro niž by byla smlouva neplatnou). Soud v tomto směru tedy žalobce poučil na jednání konaném dne 4. 10. 2022 o tom, že ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř. neunáší povinnost tvrzení. Žalobce v tomto směru doplnil, že pan [jméno] [příjmení] v předmětném období věděl o tom, že dojde k prohlášení neúčinnosti převodu finančních prostředků z majetku dlužníka, tedy že mu bude uložena povinnost navrátit do majetkové podstaty dlužníka částku 3 976 966 Kč, a že tedy z tohoto důvodu svým majetkem mrhal. Žalobce dále doplnil, že žalované toto muselo být známo, neboť je odborníkem v oblasti nemovitostí. Žalobce dále namítl, že exekuční řízení zásadní vliv na cenu nemovitostí neměla. Žalobce dále doplnil, že cena předmětných nemovitostí k 14. 4. 2021 činila dle jeho tvrzení částku 4 500 000 Kč až 5 000 000 Kč.

25. Soud v tomto ohledu uzavírá, že žalobce neunesl povinnost tvrzení k tomu, v jakých skutečnostech lze shledávat mrhání majetkem na straně pana [jméno] [příjmení], když veškerá žalobcem označená tvrzení směřují nikoliv k mrhání majetkem, ale k tomu, že jednání pana [jméno] [příjmení] bylo neekonomické, respektive, že bylo možno dosáhnout většího výnosu z prodeje jeho nemovitostí. Z tvrzení žalobce se pouze podává, že pan [jméno] [příjmení] prodal nemovitosti za 3 600 000 Kč, přičemž mohl utržit částku až 4 500 000 Kč nebo 5 000 000 Kč, tedy částku o 900 000 Kč - 1 400 000 Kč vyšší. Samotné tvrzení žalobce je tak založeno na tom, že pan [jméno] [příjmení] prodal dle názoru žalobce nemovitosti nikoliv za stoprocentní cenu zvažovanou žalobcem, ale za částku dosahující 72 % žalobcem uváděné ceny (pokud vyjeme z 5 000 000 Kč), respektive za cenu odpovídající 80 % žalobcem označené tržní ceny (pokud vycházíme z částky 4 500 000 Kč). Samotné toto vyčíslení pak již na úrovni skutkových tvrzení nepostačuje k tvrzení skutečností, v čem za této situace lze spatřovat mrhání majetkem pana [jméno] [příjmení]. To vše za kontextu toho, kdy sjednání nižší než žalobcem tvrzené tržní ceny odůvodňují skutečnosti existence úvěru a celkem pěti exekucí váznoucích na nemovitostech a existence dalších závazků vůči jiným subjektům, které ještě ve fázi exekučního řízení nejsou, což činí vše prodej komplikovaným a riskantním. Dále to vše za kontextu, kdy pan [jméno] [příjmení] uzavírá předmětnou kupní smlouvu ve znění, kdy mu je přímo uhrazena částka cca 640 000 Kč, po plné úhradě všech závazků v celkové výši cca 2 960 000 Kč.

26. Soud tak tedy uzavírá, že žalobce ani přes poučení soudu neoznačil skutková tvrzení, která by bylo možno podrobit dokazování v tom směru, že pan [jméno] [příjmení] uzavřením kupní smlouvy za 14. 4. 2021 mrhal svým majetkem ve smyslu § 590 odst. 2 o.z.

27. Pro úplnost soud doplňuje, že žalobce k výslovnému dotazu soudu potvrdil, že se nedomáhá po skutkové stránce neúčinnosti této kupní smlouvy za podmínek § 590 odst. 1 o.z., tedy že žalobce netvrdí, že žalovaný o úmyslu pana [jméno] [příjmení] zkrátit jeho věřitele věděl a v tomto směru s ním fakticky spolupracoval (nebo kupoval jeho majetek s tímto vědomím), ani se žalobce skutkově nedomáhá neúčinnosti proto, že by žalovaný byl osobu panu [jméno] [příjmení] blízkou.

28. K poučení soudu žalobce dále nedoplnil ani relevantní skutková tvrzení v tom směru, jak měl žalovaný poznat, že pan [jméno] [příjmení] svým majetkem mrhá. To vše za kontextu, kdy žalovaný provedl rozsáhlou rešerši majetkových poměrů pana [jméno] [příjmení] zahrnující dotazy na exekutory, známé věřitele i soud obecně příslušný v případě závazků dlužníka dle jeho bydliště. I o tomto byl žalobce poučen, ani k tomuto nedoplnil relevantních skutkových tvrzení a ani tuto povinnost tvrzení žalobce neunesl 29. Pokud jde o žalobcem tvrzený druhý důvod neúčinnosti, tedy že předmětnou kupní smlouvu ze dne 14. 4. 2021 je nutno považovat za bezúplatné právní jednání ve smyslu § 591 o.z., pak soud uzavírá, že tomu tak není - s odkazem na argumentaci uvedenou výše soud uvádí, že nelze za bezúplatné právní jednání považovat uzavření kupní smlouvy za situace, kdy pan [jméno] [příjmení] prodává nemovitosti za cenu 3 600 000 Kč, když žalobcem tvrzená cena těchto nemovitostí v tržní rovině činí částku 4 500 000 Kč nebo 5 000 000 Kč. Tedy nelze uzavřít, že by se jednalo o bezúplatné právní jednání či darování za situace, kdy pan [jméno] [příjmení] prodává nemovitosti za 72 %, respektive 80 % žalobcem tvrzené tržní ceny.

30. K tomuto soud doplňuje, že bezúplatné je až jednání, při němž dlužník učiní majetkovou oběť, aniž by za to obdržel odpovídající protihodnotu. Hodnota protiplnění se posuzuje zásadně objektivně (Pulkrábek In: Melzer, Tégl a kol. 2014 § 590 a 591 38, shodně Janoušková In: Petrov, Výtisk, Beran a kol. 2019 § 591 2).

31. Soud proto zamítl žalobu v celém rozsahu, neboť nejsou naplněny předpoklady § 591 o.z. pro vyslovení neúčinnosti kupní smlouvy ze 14. 4. 2021 a pokud jde o neúčinnost dle § 590 odst. 2 o.z., pak žalobce nedotvrdil relevantní skutečnosti pro aplikaci tohoto důvodu neúčinnosti.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

33. Žalovanému, který byl v řízení právně zastoupen, vznikly v řízení náklady v této výši: -) 4x odměna právního zástupce za úkon právní služby á 24 200 Kč bez DPH (převzetí zastoupení; vyjádření k žalobě; 2x účast na soudním jednání), tj. 117 224,80 Kč s DPH (dle § 6, 7, 8/1, 11/1a),d),g) AT); tarifní hodnota dle předmětu řízení 3 976 966 Kč; -) 4x paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce za úkony právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tj. celkem 1 452 Kč s DPH; -) 2x náhrada cestovného za cestu vozidlem ze sídla právního zástupce do sídla soudu a zpět v roce 2022; jedna cesta 2x 208 km (cesta tam a zpět dle www.mapy.cz), při průměrné spotřebě 5,2 litrů NM/100 km - v celkové výši na jednu cestu 2 974,06 Kč s DPH, tedy za dvě cesty celkem 5 948,12 Kč s DPH -) 19x náhrada za promeškaný čas za každou cestu k soudu a zpět (tj. 2 cesty; dle www.mapy.cz každá 2,5 hod., tj. 20x hod.; nárokováno je pouze 19x hod.) po 100 Kč dle § 14 advokátního tarifu – v celkové výši 1 900 Kč bez DPH; tj. za všechny cesty 2 299 Kč vč. DPH Tedy celkem 126 923,92 Kč DPH.

Poučení