10 C 66/2019-95

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku na programu [anonymizována dvě slova] v pořadu vysílaném ve stejném vysílacím čase, jako byl vysílán pořad„ [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]“ dne [datum] nebo v jiném pořadu stejného typu uveřejnit omluvu v tomto znění: „ Omluva [celé jméno žalobce]. [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [jméno] [příjmení] [anonymizováno 8 slov] [celé jméno žalobce] [anonymizováno 9 slov] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno 8 slov] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce] [anonymizováno]“ se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení náhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši 100 000 Kč, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 20 570 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13.3.2019 domáhal po žalované ochrany osobnosti. Uvedl, že je známý novinář působící více než 20 let na vedoucích místech v médiích, v současné době je členem [anonymizována čtyři slova] provozujícího portál [webová adresa]“. Žalovaná je provozovatelem televizního vysílání programu [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] byl odvysílán pořad [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], ve kterém se [jméno] [příjmení] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno]) zaměřil především na kritiku tzv.„ [anonymizováno]“, mezi které zahrnul i žalobce a vyjádřil se k němu následovně:„ [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] … [příjmení] [celé jméno žalobce] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizována čtyři slova], [anonymizována čtyři slova]“. Žalobce tak byl [anonymizována dvě slova] žalované v hlavním vysílacím čase označen za [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova], což žalobce pociťuje za zásah do svého práva na zachování cti a důstojnosti, došlo ke snížení jeho vážnosti ve společnosti.

2. Žalobce se proto po žalované domáhal omluvy v navrženém znění a zaplacení nemajetkové újmy v penězích ve výši 100 000 Kč.

3. Žalovaná v následných vyjádřeních nárok žalobce zcela neuznala. Uvedla, že kritika žalobce obsažená v pořadu nepostrádala věcný a pravdivý základ, vztahovala se k jeho žurnalistické činnost a způsobu jejího výkonu, s nímž žalovaná dlouhodobě nesouhlasí a který odporuje zásadám po novinářích vyžadovaným, zejména zásadě nezaujatosti, objektivity, politické nestrannosti apod. Žalobce v rámci své novinářské praxe dlouhodobě a opakovaně veřejně propaguje svoje subjektivní vidění světa jako jediné správné, propaguje jím preferovaný politický směr a cokoli jiného striktně odmítá a označuje za špatné. Jednalo se o kritiku mířící na dlouhodobé kontroverzní projevy žalobce spočívající v propagaci politicky podkreslených názorů soustavně vulgárně atakujících osoby ve vedení státu. Obdobná kritika žalobce je obsažena i ve vyjádření třetích osob. [anonymizováno 44 slov]. V pořadu obsažené hodnotící soudy byly postaveny na samotné činnosti žalobce, jeho výrazových prostředcích a povědomí o jednostranném zaměření a zaujatosti serveru [webová adresa]. Žalobce jako osoba veřejného zájmu má povinnost snést vyšší míru kritiky než jiní občané, přičemž tento závěr je umocněn jeho kontroverzní činností a osobností. Ač se v žalobě představuje jako osoba značného významu ve světě žurnalistiky, která je bezúhonná a se skvělou pověstí, z jeho příspěvků na [webová adresa] či na sociálních sítích je patrno, že úroveň jeho vyjadřování a jeho morální zásady jsou na odlišné úrovni, než je veřejností tolerováno a očekáváno. Jeho slovník používaný v rámci novinářské profese neodpovídá zásadám slušnosti ani objektivní žurnalistiky a slova použitá [jméno] [příjmení] jsou vůči němu„ slabým odvarem“. Dále vzhledem k tomu, že žalobce má široký přístup do médií, zejm. prostřednictvím platformy [webová adresa], mohl se domoci ochrany svých domněle dotčených práv jinými prostředky než žalobou. Z uvedených důvodů má žalovaná za to, že k zásahu do osobnostních práv žalobce nedošlo, informace zveřejněné v předmětném pořadu nejsou objektivně způsobilé ohrozit dobrou pověst, vážnost a dobré jméno žalobce v očích společnosti.

4. Ze všech uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

6. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

7. Dne 5.11.2018 byl žalovanou odvysílán pořad [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], ve kterém se [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [příjmení] [jméno] [příjmení] vyjadřoval o tzv.„ [anonymizováno]“, mezi které zahrnul žalobce vyjádřil se k němu následovně:„ [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizováno] [příjmení] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ (prokázáno pořadem [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [údaj o čase] [anonymizováno]).

8. Žalobce žalovanou vyzval k uveřejnění omluvy (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 1.3.2019, podacím lístkem).

9. Žalobce se ve svých příspěvcích na sociálních sítích či v článcích publikovaných na internetu opakovaně a dlouhodobě vyjadřuje nevhodně, pejorativně, kontroverzně, užívá slova„ [anonymizováno]“,„ [anonymizována čtyři slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“,„ [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“,„ [anonymizována dvě slova] (prokázáno příspěvky žalobce na sociálních sítích, článkem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] ([anonymizováno]) [anonymizována dvě slova], [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova]. [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [země], [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], 10. O prezidentovi ČR se žalobce například vyjádřil, že„ [příjmení] [anonymizováno 11 slov] … [příjmení] [anonymizováno 12 slov]“,„ [anonymizováno] [anonymizováno 12 slov] [anonymizováno]“,„ [anonymizováno 11 slov]“,„ [anonymizována tři slova] [anonymizováno 11 slov] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“, [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno 9 slov] [celé jméno žalobce]: [příjmení] [příjmení] [anonymizováno 5 slov] [příjmení], [anonymizována tři slova]. [anonymizována tři slova], [anonymizováno 5 slov] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno 6 slov] [celé jméno žalobce], [anonymizována tři slova] [celé jméno žalobce]: [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [celé jméno žalobce] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno]: [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována tři slova]).

11. Dne 15.1.2019 uveřejnil žalobce na sociální síti příspěvek týkající se žalované a [jméno] [příjmení], ve kterém navrhl, že by se v [příjmení] [jméno] [příjmení] mohl [jméno] [příjmení] utkat s [jméno] [příjmení], [anonymizováno 14 slov] (prokázáno příspěvkem ze dne 15.1.2019).

12. Výrazy např. [anonymizováno 7 slov] (prokázáno článkem [anonymizováno 5 slov]).

13. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení. Zejména se jedná o důkazy týkající se řízení žalobce v opilosti, neboť tyto výroky, ač v předmětném pořadu zazněly, nebyly učiněny předmětem žaloby.

14. Návrh žalované na provedení důkazu reportáží ze dne [datum] soud zamítl pro nadbytečnost, neboť se jedná o rozhovor poskytnutý právním zástupcem žalobce, přičemž jeho názory či postoje nejsou pro rozhodnutí ve věci relevantní.

15. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle ust. 2956 a násl. občanského zákoníku.

17. Podle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

18. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

19. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

20. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

21. Podle ust. § 2971 občanského zákoníku odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

22. Podle ust. § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

23. Mezi účastníky nebylo sporováno, že je žalovaná provozovatelem televizního [anonymizována tři slova], kde byl odvysílán napadený pořad. Žalobce se za tvrzení v těchto pořadech uvedená po žalované domáhal náhrady nemajetkové újmy formou zaplacení částky 100 000 Kč a omluvy v navrženém znění.

24. Předpokladem úspěšného uplatnění práva na ochranu osobnosti ve smyslu ust. § 11 a násl. občanského zákoníku je jednak to, že došlo k neoprávněnému zásahu, a jednak to, že tento zásah byl objektivně způsobilý přivodit újmu na právech chráněných zmíněnými zákonnými ustanoveními. Oba předpoklady musí být splněny zároveň, aby vznikl právní vztah, jehož obsahem je právo domáhat se ochrany podle ust. § 13 občanského zákoníku a povinnost soudem uložené sankce snášet. Přitom nikoliv každý zásah (zejména do práva na ochranu občanské či profesní cti) je objektivně způsobilý újmu vyvolat. Záleží mimo jiné na prostředí, v němž k zásahu došlo, na subjektu a objektu zásahu, na jeho obsahu, pokud spočíval ve skutkových tvrzeních, na intenzitě a na ostatních okolnostech, za nichž byl proveden.

25. Články 10 i 17 Listiny vyjadřují základní ústavní hodnoty právního řádu České republiky, jako demokratického právního státu. Ústavně zaručené právo vyjadřovat své názory je obsahově omezeno právy jiných, zejména právy uvedenými v čl. 10 Listiny. Kolize obou práv se realizuje v rovině podústavní, např. při aplikaci občanského zákoníku. Při aplikaci těchto zákonných ustanovení musí mít soudce vždy na paměti ústavní dimenzi aplikace zákona, která se projevuje poměřováním obou ústavních práv (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 367/03, usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 255/07, usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1158/07).

26. Právo podle čl. 17 Listiny je zásadně rovno základnímu právu podle čl. 10 Listiny (nález Ústavního soudu ze dne 10. 12. 1997 sp. zn. II. ÚS 357/96), přičemž je třeba dbát na to, aby s přihlédnutím k okolnostem každého případu jednomu z těchto práv nebyla bezdůvodně dána přednost před právem druhým (obdobně srov. nález Ústavního soudu ze dne 25. 6. 1996 sp. zn. IV. ÚS 154/96, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007 sp. zn. 30 Cdo 2711/2006).

27. Při střetu svobody projevu s právem na ochranu osobnosti, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, bude vždy v prvé řadě věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 154/97).

28. Z relevantní judikatury Ústavního soudu i Evropského soudu pro lidská práva lze – jak uvádí nález Ústavního soudu ze dne 23. 6. 2015, sp. zn. II. ÚS 577/13 – abstrahovat jistá východiska (typové problémy), na jejichž posouzení musí obecné soudy v těchto případech založit své rozhodnutí (např. nález Ústavního soudu ze dne 20. 5. 2014, sp. zn. IV. ÚS 1511/13). Zejména musí být brána v potaz 1) povaha výroku (tj. zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový/hodnotící soud), 2) obsah výroku (např. zda jde o projev„ politický“ či„ komerční“), 3) forma výroku (zejména nakolik je předmětný výrok expresivní či dokonce vulgární), 4) postavení kritizované osoby (např. zda jde o osobu veřejně činnou či dokonce o osobu aktivní v politickém životě, případně o osobu veřejně známou), 5) zda se výrok (kritika) dotýká soukromé či veřejné sféry této kritizované osoby, 6) chování kritizované osoby (např. zda kritiku sama„ vyprovokovala“ či jak se posléze ke kritice postavila), 7) kdo výrok pronáší (např. zda se jedná o novináře, běžného občana, politika apod.), a konečně 8) kdy tak učiní (tzn. např. jaké měl či mohl mít jeho autor v daný okamžik k dispozici konkrétní údaje, z nichž vycházel, a v jaké situaci tak učinil). Každý z těchto faktorů hraje jistou roli při hledání spravedlivé rovnováhy mezi základními právy stojícími v kolizi, ovšem jejich relevantní váha závisí vždy na jedinečných okolnostech každého případu. Zároveň je třeba zdůraznit, že tento výčet relevantních faktorů není taxativní; z hlediska celkového kontextu věci mohou být ve specifických případech významné i okolnosti, jež nelze do žádné z právě zmíněných kategorií zařadit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2051/14, body 25 až 31; nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2015 sp. zn. II. ÚS 2296/14, bod 20).

29. Svoboda projevu představuje jeden z konstitutivních znaků demokratické pluralitní společnosti, v níž je každému dovoleno vyjadřovat se k věcem veřejným a vynášet o nich hodnotící soudy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2005, sp. zn. I. ÚS 453/03).

30. Legitimitu zveřejnění však nelze dovodit a ústavní ochranu svobodě projevu nelze poskytnout informaci, pokud byla dominantně motivována touhou poškodit difamovanou osobu, pokud šiřitel sám informaci nevěřil anebo pokud ji poskytl bezohledně, aniž by se řádně staral o to, zda je či není pravdivá. Na nutnosti dbát těchto zásad nic nemění skutečnost, že jistá část tisku má sklon před fakty (ověřenými skutečnostmi) dávat přednost až "bombastické" síle výrazů, jimiž "své názory" tlumočí a prezentuje, neboť zasáhne-li do ústavně garantovaných práv jednotlivců nebo jiných ústavou či zákonem chráněných hodnot a zájmů, musí být připravena nést z takových jednání důsledky, byť má na nich založenou svou marketingovou strategii a dokonce i samotný účel své existence. Z toho důvodu je zcela nepřípustné, pokud se tyto subjekty při takovém způsobu jednání, téměř permanentně zasahujícím do osobnostních práv jednotlivců, dovolávají ochrany svobodou projevu (svobodou tisku), neboť zlému úmyslu nelze v žádném případě takovou ochranu poskytnout. … [jméno] jejich ochrany (spočívající ve fazetě svobody projevu a svobodného podnikání) musí být nezbytně oslabována či dokonce úplně vyloučena u subjektů, jež účel své existence, činnost a marketingovou strategii zakládají převážně na publikaci difamačních ("bombastických", "šokujících či "pikantních"), na cti utrhačných a lidskou důstojnost snižujících, "informacích" o osobách veřejně činných, osobách známých či společensky významných ("celebritách"), kdy účelem takového chování osoby je toliko sledování svého majetkového prospěchu a zvýšení publicity použitého média (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 1586/09).

31. Lze obecně konstatovat, že osoby veřejně činné, tedy politici, veřejní činitelé, mediální hvězdy aj., musí akceptovat větší míru veřejné kritiky než jiní občané (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 367/03). To však neplatí v neomezené míře. Svoboda projevu nemá vést k tomu, aby byla jakákoliv osoba – včetně osob veřejně činných – v očích veřejnosti samoúčelně cíleně zesměšňována. Informování o věcech veřejných médii za použití prostředků dotýkajících se lidské důstojnosti, osobní cti či jména určité osoby nemůže být ospravedlněno ani snahou zabránit komukoliv získat mandát pro výkon veřejné funkce. Prosazování aktivistického přístupu nebo kampaně médií zaměřené na konkrétní osobu jen s cílem ji difamovat, nadto způsobem vybočujícím z obecně uznávaných pravidel slušnosti, a znevýhodnit ji tak v politickém boji o veřejnou funkci, nemůže požívat soudní ochrany. Přestože hodnotící soud na adresu veřejně činné osoby nelze jakkoli dokazovat, je nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn. zda primárním cílem kritiky není hanobení a zneuctění dané osoby. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10.3.2020, sp. zn. III. ÚS 2300/18).

32. V dané věci nebylo sporné, že na žalobce je v tomto řízení třeba pohlížet jako na osobu veřejně činnou, tedy osobu veřejného zájmu. Sám žalobce uvedl, že je známým novinářem působícím více než 20 let na vedoucích místech v médiích, v současné době je [anonymizováno 13 slov]. S ohledem na uvedené je tedy žalobce povinen snést vyšší míru kritiky než jiní občané.

33. Tento závěr je umocněn skutečností, že žalobce z pozice novináře i na svých sociálních sítích vystupuje jako osoba kritická a kontroverzní, neváhající používat expresívní či vulgární výrazy, například [anonymizováno 16 slov]. Obdobné výrazy používá žalobce mimo jiné i na adresu [anonymizováno 5 slov]“, který nyní žalobce označuje jako zasahující do jeho osobnostních práv. Žalovaná vhodně konstatovala, že cokoli, co vybočuje od žalobcova názorového proudu, [anonymizováno 5 slov]“ a osoba zastávající odlišný názor je podle žalobce„ [anonymizováno 7 slov]“. Pokud žalobce vytváří svůj mediální obraz tímto způsobem, musí počítat s tím, že i na něj může být obdobným způsobem reagováno, a ač kritiku ze strany žalované subjektivně pociťuje negativně, není pochyb, že ji popsaným jednáním sám vyprovokoval.

34. Soud dále konstatuje, že veškeré napadené výroky jsou hodnotícími soudy, které mají pravdivý základ. Způsob, jakým se žalobce veřejně vyjadřuje, lze s nadsázkou označit slovem„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“ či„ [anonymizována dvě slova]“. Jedná se samozřejmě o pojmy expresívní, ale s ohledem na shora popsanou mediální prezentaci žalobce a na to, že i žalobce sám na adresu jiných osob tyto či obdobné výrazy používá, nejsou způsobilé do jeho osobnostních práv zasáhnout. Výrok„ [příjmení] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ pak čerpá z příspěvku žalobce na jeho sociální síti, kde výslovně uvedl„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, kde oním„ [anonymizováno]“ je myšlen [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení]. Žalobce v této souvislosti odkazoval na seznam zakázaných vulgarismů, který [anonymizováno] některým médiím (dle článku [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum]) rozeslala a mezi které patří například označení„ [anonymizováno]“. Vzhledem k tomu však, že žalobce sám pojem„ [anonymizováno]“ ve veřejném prostoru užil, není tato jeho obrana účinná. Žalované lze dále přisvědčit v tom, že žalobce jako novinář má přístup do médií (nejméně co se týče portálu [webová adresa]), a měl tak možnost zjednat si nápravu právě prostřednictvím médií, což i částečně učinil ve svém příspěvku na sociální síti ze dne [datum] týkajícím se [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení].

35. Soud tedy uzavírá, že napadené výroky, ač obsahující expresívní výrazy, nejsou způsobilé zásahu do osobnostních práv žalobce, neboť tento ve veřejném sektoru vystupuje obdobným způsobem a předmětné výrazy či výrazy obdobného charakteru sám užívá. Je tedy povinen snést vyšší míru kritiky, a to i s ohledem na jeho postavení veřejně činné osoby (novináře) aktivně vstupující do veřejného prostoru. Proto žalobci náhradu nemajetkové újmy nelze přiznat, a to v žádné z požadovaných forem.

36. Ze všech uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Zcela úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 5 úkony právní pomoci po 3 100 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné vyjádření ze dne 26.6.2019 a ze dne 23.2.2021, g) – 2x účast na jednání soudu dne 13.11.2019 a 23.2.2021, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s ust. § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 5 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 3 570 Kč.

38. Celkové náklady žalované ve výši 20 570 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

39. Pro úplnost soud dodává, že žalované nepřiznal náhradu za požadovaný úkon - poradu s klientem při převzetí zastoupení, neboť tento je duplicitní k přípravě a převzetí zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., za který byla náhrada odměny advokátovi žalované přiznána (srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24.4.2018, č.j. 20 Co 88/2018-60), a ostatně ani nebyl doložen.