10 C 80/2020-198

Rubrum

Okresní soud [obec] rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Reslovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] d) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] e) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] f) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce, žalobce, žalobkyně, žalobce, žalobkyně, žalobkyně a žalobkyně] g) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] h) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zřízení služebnosti takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se všichni žalobci a) – h) domáhali vydání rozsudku, kterým se na pozemku p. [číslo] o výměře 209 m2 ostatní plocha zapsaném na [list vlastnictví] pro katastrální území a [územní celek] úřadu Olomouckého kraje, [stát. instituce], zřizuje ve prospěch všech současných i budoucích vlastníků a uživatelů garáží stojících na pozemcích označených p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] pro katastrální území a [územní celek] úřadu Olomouckého kraje, [stát. instituce], pozemková služebnost spočívající v právu přístupu, dále příjezdu, odjezdu a parkování vozidel kategorie L, M, O, R, dále přístupu obslužné manipulační techniky za účelem zajištění úpravy a údržby garáží v kteroukoliv denní i roční dobu, a to dle rozsahu vymezeného v geometrickém plánu [číslo] [rok] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], služebnost se zřizuje na dobu neurčitou, žalobci [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně], každý z těchto žalobců je povinen zaplatit žalovanému za zřízení služebnosti opakující roční náhradu ve výši 2 090 Kč vždy k 15. 1. kalendářního roku na dobu 5 let, za dalších 5 let stejnou náhradu, se zamítá.

II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 11 799,50 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 11 799,50 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně c) je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 11 799,50 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobci e) a f) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 11 799,50 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobci g) a h) jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému na náhradu nákladů řízení částku 11 799,50 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne [datum], tak jak byla v průběhu řízení změněna, se žalobci domáhali vydání rozsudku, kterým by soud zřídil ve prospěch žalobců a dalších budoucích vlastníků a uživatelů garáží pozemku služebnost tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobci se domáhají zřízení služebnosti, když žalovaný brání žalobcům v užívání garáží, znemožňuje žalobcům využívat odběr elektřiny, ztěžuje užívání garáží, požádal o zbourání svých dvou garáží, vyvolává nepořádek na svém pozemku, znepřístupňuje příjezd a přístup ke garážím. Za užívání svého pozemku požaduje nepřiměřenou náhradu. Pokud jde o předloženou nájemní smlouvu s žalovaným, ta je nevyvážená a jednostranná co výpovědní lhůty 1 měsíc a podobně. Není zajištěna právní jistota, vlastník pozemku je oprávněn vždy svůj souhlas odvolat. Pokud jde o rozsah služebnosti, žalobci navrhují zřízení v rozsahu 209 m, nikoliv v rozsahu 411 m, poněvadž celý rozsah pozemku žalobci nemohou využívat ke svému prospěchu s tím, že přístup k rozvaděči byl vyznačen na geometrickém plánu.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítal, že nebylo prokázáno, že by ke stavbě garáží bylo vydáno územní rozhodnutí, tedy nemohlo být vydáno platně ani stavební povolení, ani nemohlo dojít k přidělení pozemku pod garážemi do osobního užívání žalobců, resp. jejich právních předchůdců. Dále žalobci neprokázali splnění podmínek pro zřízení služebnosti, které stanoví zákon. Žalovaný opakovaně nabízel možnost uzavření nájemní smlouvy s tím, že navrhoval, aby si sami žalobci určili podmínky této smlouvy, pokud podmínky navržené žalovaným považovali za nepřiměřené. Dále nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobcům v užívání pozemku p. [číslo] (dále také jako„ předmětný pozemek“ nebo„ pozemek žalovaného“), jako přístupové cesty ke garážím žalobců bránil. Žalovaný pak uvedl, že odstranění zámkové dlažby sjízdnosti cesty nebrání, jak konstatoval stavební úřad. Pokud jde o položení panelů před garáží žalovaného, tento panel je položen na části pozemku, který není zahrnut v geometrickém plánu a jde tedy o část pozemku, který žalobci užívat nechtějí. Rozsah služebnosti, jak je uveden v geometrickém plánu, neodpovídá reálným možnostem a způsobu užívání pozemku. Žalovaný vyloučil možnost odprodeje pozemku. Žalovaný v průběhu řízení uvedl, že by chtěl odstranění garáží, pokud by se mu to podařilo, prodat hotel Morava jako celek, stavět by tam nechtěl. Trvá však nabídka uzavření nájemní smlouvy, neboť je zřejmé, že žalovaní užívají příjezdovou cestu bez právního důvodu. Se zřízením služebnosti nesouhlasí, neboť by mu to znehodnotilo pozemek.

3. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaný je evidován v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku p. [číslo] o výměře 411 m v katastrálním území Jeseník. Uvedený pozemek sousedí a obklopuje pozemky p. [číslo] v katastrálním území Jeseník a je příjezdovou cestou k osmi garážím na pozemcích [parcelní číslo] až [číslo], tyto garáže na sebe v řadě bezprostředně navazují. Kupní smlouvou ze dne [datum] (přílohová obálka, příloha K) bylo prokázáno, že žalovaný nabyl předmětný pozemek o výměře 411 m2 za cenu 49 320 Kč, tedy za 120 Kč/m2 od [právnická osoba] Vlastnické právo žalovaného (jeho právního předchůdce) k předmětnému pozemku pak určil i soud v pravomocném rozsudku Okresního soudu v Jeseníku č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 8. 2004, kterým bylo určeno, že žalobce (jeho právní předchůdce) je vlastníkem pozemku p. [číslo] o výměře 411 m v katastrálním území Jeseník (č. l. 31-33 spisu).

4. Informací o parcelách katastru nemovitostí (č. l. 5) bylo prokázáno, že jako vlastníci jsou evidováni žalobci tak, že [celé jméno žalobce] vlastní pozemek p. [číslo] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] pozemek p. [číslo] [celé jméno žalobce] pozemek p. [číslo] [celé jméno žalobkyně] pozemek p. [číslo] [celé jméno žalobkyně] pozemek p. [číslo] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] pozemek p. [číslo] [celé jméno žalovaného] pozemek p. [číslo] [parcelní číslo].

5. Dopisem ze dne [datum] (č. l. 3) bylo prokázáno, že žalovaný nemá předmětný pozemek zájem prodat, na čemž setrval i v průběhu řízení. Žalovaný navrhuje uzavření nájemní smlouvy.

6. Návrhem smlouvy (č. l. 4 a 95) a podacími lístky (č. l. 93-94) bylo prokázáno, že žalovaný dne [datum] zaslal žalobcům návrh nájemní smlouvy k předmětnému pozemku s cenou za metr čtvereční ve výši 51,66 Kč ročně a s pronajatou výměrou celého pozemku, tj . 411 m2.

7. Návrhem smlouvy (č. l. 96) a emailem ze dne [datum] (č. l. 97) bylo prokázáno, že právní zástupce žalovaného zaslal právnímu zástupci žalobců návrh nájemní smlouvy k předmětnému pozemku o celé jeho výměře s nájemným ve výši 42,20 Kč/m2/rok.

8. Připomínkami k návrhu nájemní smlouvy (č. l. 127) bylo prokázáno, že žalobci nesouhlasí s návrhy nájemních smluv učiněnými žalovaným a trvají na to, aby předmětem nájmu byla pouze plocha 209 m2, nikoliv celý pozemek, aby měli nájemci možnost umožnit vstup na pozemek třetím osobám (dodavatelé, opraváři, rodinní příslušníci), trvají na zohlednění skutečné míry inflace dle ČSÚ, ne inflací odhadnutou, nesouhlasí s nájmem na dobu určitou, trvají na možnosti přechodu nájmu při změně majitele garáží a trvají na smluvním postihu pronajímatele v případě, že bude ztěžovat přístup ke garážím.

9. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] (č. l. 19 – 21), jako listinou, bylo prokázáno, že znalec určil výši obvyklého ročního nájemného v roce 2019 za předmětný pozemek ve výši 41 Kč/m2 a jako inflační koeficient pro výpočet k dalším letům znalec stanovil 5%.

10. Předžalobní výzvou právního zástupce žalovaného (čl. 64), návrhem smlouvy (č. l. 65) a dopisem žalobců (č. l. 66) bylo prokázáno, že právní zástupce žalovaného dne [datum] sestavil výzvu, kde vyzval žalobce k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku a zaslal jim návrh nájemní smlouvy s cenou ročního nájemného 45,20 Kč/m2 za celou výměru předmětného pozemku a dopisem ze dne [datum] tuto výzvu i návrh smlouvy žalobci odmítli, tedy o něm museli být informováni. Dne [datum] právní zástupce žalovaného zaslal právnímu zástupci žalobců email, ve kterém uvedl, že žalovaný tvá na vymezení předmětu nájmu celým pozemkem a ceně dle obvyklého nájemného určeného znaleckým posudkem (č. l. 104b).

11. Návrhem na odkoupení podílu (přílohová obálka 1, A) bylo prokázáno, že žalobci měli zájem o odkoupení části předmětného pozemku od žalovaného za účelem nerušeného přístupu ke garážím.

12. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] a geometrickým plánem [číslo] [rok] (přílohová obálka 1, C+B), bylo prokázáno, že znalec ocenil věcné břemeno chůze a jízdy v rozsahu dle dotčeného geometrického plánu (rozsah navrhovaný žalobci pro nezbytnou cestu) cenou obvyklou ve výši 12 Kč/m2/rok, znalec stanovil cenu metodou zjištění ročního užitku, ten zjistil odvozením z cen nabízených za odkup tří pozemků, a to pozemků stavebních a dále porovnáním s cenou, za jakou město Jeseník přenechává k užití pozemky pod nemovitosti, která je rovněž 12 Kč/m2/rok. Srovnávané pozemky pak měly cenu 588 Kč/m2, 311 Kč/m2 a 1016 Kč/m2.

13. Spisem Okresního soudu v Jeseníku sp. zn. [spisová značka], bylo prokázáno, že řízení bylo vedeno o totožném předmětu jako nynější řízení, věcné břemeno nebylo zřízeno, když soud konstatoval, že se na předmětném pozemku nachází veřejná účelová komunikace. Soud vyšel ze sdělení Městského úřadu Jeseník o tom, že se na předmětném pozemku nachází veřejně přístupná účelová komunikace.

14. Rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 25. 2. 2020, č. j. [číslo jednací] (připojený spis zn. [spisová značka]) bylo prokázáno, že s právní mocí ke dni [datum] soud uložil tehdejším žalovaným (dnes žalobcům) uhradit [právnická osoba] bezdůvodné obohacení ve výši 3 353,25 Kč jako bezdůvodné obohacení vzniklé užíváním předmětného pozemku za dobu od [datum] do [datum], soud pak uložil zaplatit bezdůvodné obohacení za užití celé výměry pozemku, nikoliv pouze cesty. Soud v tomto řízení zjistil, že veřejně přístupná účelová komunikace se na předmětném pozemku nenachází a v minulosti Městský úřad Jeseník pochybil při vyjádření o opaku. Soud vyšel z posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok].

15. Dohodou ze dne [datum] (č. l. 149) bylo prokázáno, že Restaurace a jídelny [obec] se sídlem v [obec] se zavázaly poskytnout [jméno] a [jméno] [příjmení] do osobního užívání celý pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] o výměře 24 m2, který měl být v socialistickém vlastnictví. Dohoda měla být uzavřena na základě pravomocného rozhodnutí o přidělení pozemku do osobního užívání vydaného ONV [obec] dne [datum] pod zn. Fin [číslo] Kupní smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] se zavázala prodat pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] o výměře 24 m2 žalobci a), listina uvádí, že prodávající je na základě rozhodnutí ONV v [obec] ze dne 9. 10. 1986, č. j. F [číslo] [spisová značka] a dalších listin vlastníkem dotčeného pozemku. Provedené důkazy soud hodnotí tak, že tyto nezpochybňují to, zda žalobci všichni nebo pouze žalobce a) nabyli pozemky v souladu se zákonem. Uvedené listiny se sice liší v citaci dokumentu ONV v [obec] č. j. F [číslo] [spisová značka] – uvádí jeho odlišné datum a číslovku 84 namísto zjevně správného 86. Uvedení přesného data v těchto dokumentech ale není na závadu daným právním jednáním, tedy podmínkou platnosti není bezvadnost citace úředního rozhodnutí nebo jeho samotné exaktní uvedení. To platí i pro dohodu na č. l.

151. Uvedený závěr pak dále podporují důkazy v přílohové obálce 3, a to tři rozhodnutí ONV [obec] [číslo jednací], [číslo jednací] a [číslo jednací], všechna ze dne [datum], kterými ONV udělil souhlas s udělením pozemků v k. ú. [obec] p. [číslo] do osobního užívání manželům [příjmení], manželům [příjmení] a manželům [příjmení] [jméno] [příjmení] zjevně rozhodl o všech garážích stejně v ten samý den, kupní smlouva mezi [jméno] [příjmení] a žalobcem a) tak pouze obsahuje omyl v dataci listiny a čísle jednacím.

16. Vyjádřením Městského úřadu Jeseník ze dne [datum] (č. l. 156) bylo prokázáno, že dle městského úřadu jsou předmětné garáže postaveny na základě bezvadného stavebního povolení a jsou řádně zkolaudovány, pozdější případné zjištění toho, že garáže ve skutečnosti byly z části postaveny na sousedním pozemku, již nemá a nemůže mít vliv na právní moc stavebního povolení a kolaudace staveb. Důkazy na č. l. 152, 153,154 (+159) se tak soud dále nezabýval, když se jedná o listiny, jež jsou podkladem pro uvedené stavební povolení.

17. Vyjádřením Městského úřadu Jeseník ze dne [datum] (č. l. 120) bylo prokázáno, že dle úřadu odstraněním zámkové dlažby na předmětném pozemku nedošlo ke znemožnění příjezdu ke stávajícím garážím.

18. Účastnickým výslechem [celé jméno žalobkyně] bylo prokázáno, že jí žalovaný přístup do garáže neztěžuje, protože tam nechodí a nejezdí, byť za to stále platí, garáž užívá jako sklad, užívá jí i dcera [celé jméno žalobce], garáž chce prodat, proto žádá věcné břemeno. Žalobci se s žalovaným opakovaně soudí, žalovaný má mít v úmyslu své garáže zbourat.

19. Účastnickým výslechem [celé jméno žalobce] bylo prokázáno, že tento svou garáž užívá, a to hlavně v zimě, žalovaný mu bránil v přístupu ke garáži, na cestě natáhl pletivo, poté tam dal i betonové panely, na které postavil popelnici. [celé jméno žalobce] pozemek udržuje, stříhá nálety, hrabe listí, počátek pozemku je neudržovaný, žalovaný se o něj nestará. S žalovaným jsou spory stran rozvodní skříně elektřiny, elektřina nyní nefunguje. [celé jméno žalobce] garáž nemůže zezadu udržovat, jak by si přál. Chce zřídit věcné břemeno jen na 209 m2. Nežádá o zřízení věcného břemene i vzadu za garážemi, protože dle jeho názoru mu vlastník musí umožnit, aby garáž pro údržbu obešel a uklidil a také tím udržuje i jeho pozemek. Žalovaný mu má bránit ve vjezdu do garáže položením panelu, vytrháním dlažby značně ztížil průjezd ke garážím. On ke garáži projede bez problému, pokud by jelo osobní auto s nízkým podvozkem, musí jet velmi pomalu.

20. Účastnickým výslechem [celé jméno žalobce] bylo prokázáno, že je pravda, že žalovanému řekl, že ho zastřelí jako psa, stalo se tak po vyhrocené situaci, kdy došlo ke konfliktu s žalovaným. Žalovaný po [celé jméno žalobce] požaduje vytrhání dlažby před jeho garáží, stejně jako je vytrhaná před garáží žalovaného. V garážích nefunguje elektřina.

21. Účastnickým výslechem [celé jméno žalobkyně] bylo prokázáno, že žalovaný jí bránil v užívání garáže, ale ne v posledním roce, s výjimkou vytrhané dlažby. Žalovaný bránil ČEZ, aby zkolaudovali rozvodnici, oplotil pozemek kolem příjezdové cesty, čímž cestu zúžil. Díra po vytrhané dlažbě před garáží žalovaného stěžuje průjezd ke garážím, a to zejména pro auta s nízkým podvozkem, jako má [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]. Žalovaný dříve cestu zahrazoval fyzicky, nyní od toho upustil a podává žaloby. Věcné břemeno si přeje zřídit jen v nezbytném rozsahu, udržovat garáže vstupem na cizí pozemek dle jejího mínění umožňuje zákon.

22. Účastnickým výslechem [celé jméno žalobkyně] bylo prokázáno, že tato si přeje, aby věcné břemeno bylo zřízeno v menším rozsahu. [celé jméno žalobkyně] kvůli svému zdravotnímu stavu a psychickému nátlaku, který pociťuje ze strany žalovaného, do garáže nechodí. Se žalovaným byly spory stran úklidu sněhu.

23. Účastnickým výslechem [celé jméno žalovaného] bylo prokázáno, že po [celé jméno žalobce] žádal zámkovou dlažbu odstranit, ta zasahuje do cesty. Chtěl by odstranění garáží a sousední hotel Morava a pozemky jako celek prodat. Garáže jsou postaveny dle jeho názoru v rozporu se stavebním zákonem a měly by být odstraněny. Panel na hranici s pozemkem [celé jméno žalobce] položil kvůli náletům. Připomínky na č. l. 127 obdržel. Se zřízením služebnosti nesouhlasí, protože by mu úplně znehodnotila jeho pozemek.

24. Z dalších provedených důkazů nečiní soud žádná skutková zjištění. Soud zdůrazňuje, že předmětem tohoto řízení nebylo řešení cca 30 let vzájemných ústrků a křivd mezi účastníky řízení, stejně jako opakované prokazování již jednou zjištěných skutečností, soud se tedy k tomuto předloženými důkazy neměl důvod zabývat. V rámci přezkoumatelnosti svých úvah pak k těmto pro věc nevýznamným důkazům soud uvádí velmi stručně následující vysvětlení, proč se daným důkazem nezabýval: rozhodnutí na č. l. 34 – 35, tj. rozhodnutí o odstranění stavby rozvaděče, jedná se o mimoběžný spor; předžalobní výzva č. l. 40 – spory o placení bezdůvodného obohacení, doklad o odeslání č. l. 41 k témuž, předžalobní výzva č. l. 42 – 43 k témuž, nepřinášení nic nového, spory mezi účastníky řízení jsou nesporné a prokázané výše uvedenými důkazy; výpis z evidence nemovitostí č. l. 44 – vzhledem k výše uvedenému je nadbytečné opakovaně zjišťovat, jak účastníci řízení garáže nabyli a od koho; rozhodnutí č. l. 48 – 57 – položení betonových panelů + odstranění elektrické skříně – spory dostatečně osvědčeny výpověďmi žalobců a žalovaného; zpráva KÚ čl. 58 – 59, vl. právo žalovaného prokázáno důkazy výše, dopis MěÚ č. l. 73 – odložení přestupku házení sněhu není podstatné; návrh smlouvy č. l. 74, 75 – stejný jako č. l. 65, vizte výše; foto č. l. 76 – spory o sníh nejsou podstatné; dopis č. l. 89, 90, 91, 92 – opakující se korespondence o užívání cesty a náhradě, již dostatečně potvrzeno výše uvedenými důkazy; výzva č. l. 105 – výzva k odstranění zámkové dlažby, dopis čl. 106 – odpověď na výzvu k odstranění zámkové dlažby, není pro věc podstatné, potvrdily výpovědi a tedy i nadbytečné; fotografie č. l. 108, fotografie č. l. 122 – 126 nemají prokazovat nic nad už zjištěné; doklad MěÚ čl. 107 a vyjádření na č. l. 162 a 163, nadbytečné, dokládají pouze spory mezi účastníky řízení (rozvodná skříň elektřiny). Důkazy z přílohové obálky 2, přílohy A, B, C, a D se týkají procesu nabývání a vzniku předmětného pozemku a byly vyřešeny již citovaným rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 8. 2004 a je tedy bezpředmětné se jimi zabývat. Důkazy přílohy F, G, H, I se týkají sporů mezi účastníky řízení stran zabraňování přístupu na předmětný pozemek, nejsou pro věc významné. Příloha J, L jsou pouze dalším z návrhů nájemní smlouvy žalovaného, které ale účastníci řízení pro rozpory neuzavřeli. Příloha M, nabídka služeb kácení stromů není pro věc významná, stejně jako důkaz stran jednání žalovaného o odkupu garáže od [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]. Důkazy z přílohové obálky 1, – příloha D) – úřední záznam, E) – doklady o bránění přístupu ke garážím označené 2a) – 2f), tedy fotografie oznámení z [datum], rozhodnutí ze [datum], z [datum], zpráva policie z [datum], rozhodnutí z [datum], F) – rozhodnutí z [datum] a z [datum], G) – výzva z [datum], reakce z [datum], dopis z [datum], H) – faktura, I) – protokol z [datum], J) – sdělení z [datum], se soud blíže nezabýval, je nesporné, že mezi účastníky řízení trvale vznikají spory týkající se garáží, házení sněhu, kácení stromů (žalovaný uznal, č. l. 164-165), atp. není pro věc významné. Posudkem [anonymizováno] [příjmení] [číslo] se soud blíže nezabýval, neboť jeho předmětem bylo ocenění garáže a hlavně se jedná o posudek cca 13 let starý a tedy již bez vypovídací hodnoty stran ceny nemovitosti a případně od ní odvozeného nájemného.

25. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný je evidován v katastru nemovitostí jako vlastník předmětného pozemku, žalobci jsou pak evidováni jako vlastníci pozemků [parcelní číslo] ([celé jméno žalobce]), [číslo] ([jméno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]), [číslo] ([celé jméno žalobce]), [číslo] ([celé jméno žalobkyně]), [číslo] ([celé jméno žalobkyně]) a [číslo] ([jméno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]), žalovaný je evidován jako vlastník pozemku p. [číslo]. Pozemky [parcelní číslo] až [číslo] na sebe bezprostředně navazují, jedná se o řadu garáží. Předmětný pozemek pak představuje cestu k daným garážím a úzký pruh kolem cesty a garáží. Žalobcům nesvědčí k předmětnému pozemku žádné právo, které by je opravňovalo jej k přístupu ke garážím užívat. Tento stav je pramenem vícera sporů mezi žalobci a žalovaným (bezdůvodné obohacení, elektřina, dlažba, kácení stromů, zahrazování cesty, neudržování náletů žalovaným, atd.), žalobci po žalovaném již v minulosti soudní cestou zřízení přístupu formou věcného břemene požadovali. Vztahy mezi žalovaným a žalobci jsou rozjitřené, žalovaný ztěžuje žalobcům přístup ke garážím (vytrhaná dlažba,…). Žalovaný nemá zájem pozemek žalobcům prodat, žalobci si přejí věcné břemeno. Na základě rozsudku Okresního soudu v Jeseníku ze dne 25. 2. 2020, č. j. [číslo jednací] s právní mocí ke dni [datum] soud uložil žalovaným uhradit [právnická osoba] bezdůvodné obohacení ve výši 3 353,25 Kč jako bezdůvodné obohacení vzniklé užíváním předmětného pozemku za dobu od [datum] do [datum], soud pak uložil zaplatit bezdůvodné obohacení za užití celé výměry pozemku, nikoliv pouze cesty. Soud v minulosti zjistil, že veřejně přístupná účelová komunikace se na pozemku nenachází. Výše obvyklého ročního nájemného v roce 2019 za předmětný pozemek činila 41 Kč/m2 a jako inflační koeficient pro výpočet k dalším letům znalec stanovil 5%. Žalovaný nabyl předmětný pozemek za 120 Kč/m2 od [právnická osoba] v roce 2020, vlastnické právo žalovaného (jeho právního předchůdce) k předmětnému pozemku pak konstatoval i soud v určovacím rozsudku Okresního soudu v Jeseníku č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 8. 2004. Žalovaný dne [datum] zaslal žalobcům návrh nájemní smlouvy k předmětnému pozemku s cenou za metr čtvereční ve výši 51,66 Kč ročně a s pronajatou výměrou celého pozemku, tj . 411 m2. Právní zástupce žalovaného dne [datum] sestavil výzvu, kde vyzval žalobce k zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku a zaslal jim návrh nájemní smlouvy s cenou ročního nájemného 45,20 Kč/m2 za celou výměru předmětného pozemku, dopisem ze dne [datum] žalobci návrh odmítli. Emailem ze dne [datum] právní zástupce žalovaného zaslala právnímu zástupci žalobců návrh nájemní smlouvy k předmětnému pozemku o celé jeho výměře s nájemným ve výši 42,20 Kč/m2/rok. Žalobci nesouhlasí s návrhy nájemních smluv učiněnými žalovaným a trvají na to, aby předmětem nájmu byla pouze plocha 209 m2, nikoliv celý pozemek, aby měli nájemci možnost umožnit vstup na pozemek třetím osobám (dodavatelé, opraváři, rodinní příslušníci), trvají na zohlednění skutečné míry inflace dle ČSÚ, ne inflací odhadnutou, nesouhlasí s nájmem na dobu určitou, trvají na možnosti přechodu nájmu při změně majitele garáží a trvají na smluvním postihu pronajímatele v případě, že bude ztěžovat přístup ke garážím. Žalovaný při jednání před soudem opakované uvedl, že trvá pouze na určení nájmu dle celé výměry pozemku a určení nájemného v ceně obvyklého nájemného a vyzval žalobce k předložení vlastního návrhu smlouvy, ten tito soudu ani žalovanému nepředložili. Garáže byly vybudovány v souladu se stavebním povolením a jsou řádně zkolaudovány. Žalovaný si přeje své garáže zbourat, pozemek by chtěl prodat spolu se sousedním hotelem Morava. Žalobci [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobce] mají za to, že i v případě zřízení nezbytné cesty jen zepředu patří i to, že mohou garáž opravovat a udržovat i zezadu, kde nežádají zřízení nezbytné cesty.

26. Dle § 980 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jako „o. z.“), je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

27. Dle § 1 odst. 1 zákona č.256/2013 Sb., katastrální zákon, (dále jako „katastrální zákon“), katastr nemovitostí je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem.

28. Dle § 6 katastrálního zákona se zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných.

29. Dle § 980 o. z. ve spojení s § 1 odst. 1 a § 6 katastrálního zákona tedy existuje vyvratitelná právní domněnka („ má se za to“), že práva zapsaná v katastru nemovitostí, jako veřejném seznamu, odpovídají skutečnému právnímu stavu, opačná závěr lze učinit pouze tehdy, je-li prokázán opak. Takovým zapisovaným právem je i právo vlastnické. Je-li tedy určitá osoba vedena v katastru nemovitostí jako její vlastník, má se za vlastníka do té doby, než je prokázán opak.

30. Dle § 1029 odst. 1, 2 o. z., vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.

31. Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.

32. V prvé řadě se soud vypořádá se zpochybněním aktivní legitimace žalobců žalovaným. Žalovaný uvedl, že se domnívá, že zaprvé předmětné garáže žalobců nebyly postaveny v souladu s veřejným právem, tedy že absentuje územní rozhodnutí. K tomu soud uvádí, že kritéria veřejného práva, územní rozhodnutí, stavební povolení či kolaudace nejsou pro závěr o vlastnickém právu žalobců rozhodné, jsou bez významu. Žalovaný pak dále uvedl, že se domnívá, že žalobcům nikdy nebyly předmětné garáže a pozemky pod nimi dány platně do osobního užívání a nemohlo jim k nim tedy vzniknout vlastnické právo při přeměně daného institutu ve vlastnictví. K tomu soud pouze uvádí, že žalovaný tuto námitku uvedl až v závěru sporu, naopak ještě při jednání dne [datum] uvedl, že souhlasí s tím, že garáže jsou ve vlastnictví žalobců. Soud si je vědom, že se jedná o právní hodnocení a nikoliv skutkové tvrzení, nicméně poukazuje to na zjevnou účelovost této námitky žalovaného. Nadto dle § 980 odst. 2 o. z. svědčí žalobcům právní domněnka vlastnického práva k předmětným garážím a žalovaný nijak neprokázal, že by žalobcům vlastnické právo nenáleželo. Nepostačí totiž pouhé poukázání na to, že žalovaní nejsou schopni doložit 40 let stará rozhodnutí a listiny, nebo že je žalovaný nenalezl v archivech té či oné státní instituce. Ani poukaz na to, že různé listiny, notně staré, rozdílně odkazují na tu samou listinu, ale s uvedením jiného data jejího vyhotovení (jak uvedeno v podání žalovaného ze dne [datum]), nelze považovat za zpochybnění vlastnického práva toho či onoho žalobce. Neboť pak vlastnické právo ke garážím na pozemcích [číslo] ([celé jméno žalobce]), [číslo] ([jméno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]), [číslo] ([celé jméno žalobce]), [číslo] ([celé jméno žalobkyně]), [číslo] ([celé jméno žalobkyně]) a [číslo] ([jméno] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]) je vedeno v katastru nemovitostí ve prospěch daných žalobců, soud činí závěr, že tito jsou vlastníky příslušných garáží dle § 980 odst. 2 o. z. a jsou tedy aktivně legitimováni. Konečně, jak vidno výše, některé listiny doložil sám žalovaný nebo se je žalobcům podařilo dohledat (dohoda o osobním užívání [příjmení], rozhodnutí ONV [obec a číslo]).

33. Pasivní legitimace žalovaného je pak nesporná, je vlastníkem pozemku [číslo] když jako takový je veden v katastru nemovitostí, nemluvě o určovacím rozhodnutí soudu stran právního předchůdce žalovaného.

34. Institut zřízení nezbytní cesty soudem ve formě věcného břemene je nejzazším způsobem, jakým lze zřídit přístup k pozemku. To plyne ze samotného textu zákona, který jako podmínky nutné k povolení nezbytné cesty stanoví, mimo jiné, že se nesmí jednat pouze o zřízení přístupu pohodlnějšího (§ 1032 odst. 1 písm. c) o. z.) a je třeba šetřit práva vlastníka obtíženého pozemku (§1029 odst. 2 o. z., § 1032 odst. 1 písm. a) o. z., § 1034 o. z.), věcné břemeno je pak dle jazykového znění § 1029 odst. 1 až nejzazší formou zřízení nezbytné cesty, což soud dovozuje z užití formulace„ a to i jako služebnosti“. Ke stejnému závěru pak dospívá odborná literatura, srov. SPÁČIL, Jiří a kol. § 1029 (Podmínky pro zřízení nezbytné cesty a její rozsah). In: SPÁČIL, Jiří a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 202, marg. č. 15 Nejvyšší soud pak totéž dovodil v rozsudku ze dne 28. 4. 2011 ve věci sp. zn. 22 Cdo 2854/2010, kde uvedl, že„ podmínka, že přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, není splněna, nabízí-li vlastník přilehlého pozemku, který má sloužit jako cesta, jeho odprodej vlastníkovi stavby anebo zřízení věcného břemene cesty za obecnou (tržní) cenu.“ V rozsudku ze dne 29. 10. 2014 ve věci 22 Cdo 999/2014 pak Nejvyšší soud uvedl, že pokud by nebylo vyloučeno k zajištění přístupu k nemovitosti uzavření nájemní smlouvy, která by poskytla dostatečnou právní jistotu stran zajištění přístupu k pozemku, nelze nezbytnou cestu soudem zřídit. Soud tak z výše uvedeného činí závěr, že v případě, že přichází v úvahu uzavření nájemní smlouvy, která poskytne žalobci přiměřenou právní jistotu stran přístupu k nemovitosti a zároveň podmínky nájemní smlouvy lze po žalobcích spravedlivě požadovat, nelze zřídit nezbytnou cestu jako věcné břemeno. Ke stejnému závěru dospěl i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 26. 11. 2019 ve věci sp. zn. 22 Cdo 1419/2018.

35. Účastníci řízení spolu vzájemně jednali o nájemní smlouvě. Žalovaný vůči žalobcům učinil nejméně dva konkrétní návrhy k uzavření smlouvy (č. l. 65 a 96, ty byly žalobcům známy, jak vyplývá ze spisu a emailu zástupce žalobců ze dne [datum], č. l. 104b), oba návrhy žalobci odmítli, načež právní zástupce žalovaného v emailu ze dne [datum] (č. l. 104b) uvedl, že žalovaný nyní trvá pouze na vymezení předmětu nájmu jako celého dotčeného pozemku a za cenu ve výši obvyklého nájmu. V prvé řadě soud uvádí, že původní návrhy žalovaného neposkytovaly žalobcům dostatečnou právní jistotu stran trvalosti nezbytné cesty, když vylučovaly přechod nájemní smlouvy na právní nástupce stran smlouvy a případný podnájem, tedy nakládání s garážemi a hospodaření s nimi by bylo stále významně omezeno. Od těchto požadavků však žalovaný ustoupil a pouze trval na tom, aby náhrada za zřízení nezbytné cesty byla stanovena s ohledem k celému pozemku, tedy celé jeho výměře a aby se náhrada odvíjela od ceny nájemného zjištěné znaleckým posudkem. Na to žalobce vyzval k předložení vlastního návrhu nájemní smlouvy, když tito předtím nejméně dvakrát návrhy žalovaného odmítli. Žalobci však žalovanému žádný návrh nájemní smlouvy nepředložili a trvají na zřízení nezbytné cesty. Soud tak z pasivity žalobců má za to, že o nájemní smlouvu zájem nemají.

36. Je třeba se vypořádat s tím, zda by uzavření nájemní smlouvy dle obrysů nastíněných žalovaným šlo po žalobcích spravedlivě požadovat. Pokud by tomu tak nebylo, nemělo by významu, aby žalobci jakýkoliv svůj návrh žalovanému předkládali. Je tedy třeba posoudit, zda lze po žalobcích spravedlivě požadovat, aby uzavřeli nájemní smlouvu na celý předmětný pozemek žalovaného a zda lze spravedlivě požadovat, aby hradili nájemné určené znaleckým posudkem. Stran výše nájemného pak soud bere podstatné, že žalovaný argumentoval znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] a žádal v návaznosti na něj nájemné zprvu 51,66 Kč, posléze 45,20 Kč a nakonec 42,20 Kč, jak bylo uvedeno v posledním návrhu smlouvy žalovaného.

37. K požadavku na úhradu nájmu za celý pozemek soud uvádí, že zde je nutno především vzít v potaz charakter pozemku žalovaného. Pozemek žalovaného neslouží a nemůže sloužit ničemu jinému, než k obsluze garáží žalobců a žalovaného. Jedná se pouze o cestu, úzký pruh kolem garáží a cesty a několik m2 náletových dřevin u počátku pozemku (od hlavní silnice) a na konci pozemku, kde končí na něm vedená cesta. Jakékoliv jiné využití pozemku předpokládá zničení/změnu garáží, až poté by bylo možné pozemek využít jinak. Žalobci si na jednu stranu stěžují, že jsou jediní, kdo pozemek uklízí (nálety, že na pozemku žalovaného nebylo možné zbudovat připojení k elektřině a garáže jsou tedy bez elektřiny, že by potřebovali zasáhnout proti náletům, že potřebují opravovat garáže přístupem zezadu, mimo cestu, atp.), na druhou stranu trvají na zřízení služebnosti pouze k části předmětného pozemku, kde se nachází cesta, ovšem předpokládají, že fakticky by mohli užívat i zadní přístup ke garážím za účelem údržby garáží. Přitom právě pronájem celého pozemku žalovaného by byl variantou s potenciálem předejít i případným dalším sporům stran zajištění údržby garáží z částí předmětného pozemku mimo danou cestu atp. i sporů, které by vyvstaly se zřízením služebnosti, se kterou žalovaný zásadně nesouhlasí. Soud tedy má za to, že lze po žalobcích spravedlivě požadovat pronajmutí celého předmětného pozemku. Stran údržby garáží je pravdou, že dle § 1021 a § 1022 o. z. existuje právo vstupu na cizí pozemek, soud si ale při současných vztazích mezi účastníky řízení nemyslí, že realizace tohoto práva by proběhla bez dalších sporů, a to i soudních (opět), mezi účastníky řízení. Tím spíše se nájem celého předmětného pozemku jeví jako vhodné řešení.

38. Stran výše úhrady soud uvádí, že v prvé řadě žalovaný trval pouze na určení nájmu v ceně obvyklé určené znaleckým posudkem. Tuto podmínku samu o sobě soud bez dalšího považuje za spravedlivou po žalobcích žádat.

39. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že žalovaný v průběhu řízení vycházel z posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok], který byl již užit v pravomocně skončené věci sp. zn. [spisová značka]. Znalecký posudek však není jediným kritériem, jež soud zvažuje, a to jak při hodnocení přiměřenosti požadavků žalovaného stran ev. nájemného, tak při ev. hodnocení výše náhrady za zřízení nezbytné cesty. Stran náhrady za zřízení nezbytné cesty soud zdůrazňuje, že výše této náhrady má býti určena soudem a má dle § 1030 o. z. obsahovat úplatu, odčinění újmy (není-li kryté úplatou) a případně náklady na udržování cizí soukromé cesty. Tato kritéria pak jsou judikaturou přijímána a vykládána tak, že úplata za nezbytnou cestu se určí dle ceny, za kterou je v obdobných poměrech nezbytná cesta zřizována dohodou, podpůrně pak dle obvyklého nájemného (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ve věci 22 Cdo 3117/2019, 22 Cdo 2576/2016 nebo 22 Cdo 1826/2020). Soud připomíná, že hodnotil, zda podmínky nájmu – zde cena – ze kterých vycházel žalovaný, lze považovat za přiměřené, obvyklé, a zda na žalobcích lze spravedlivě požadovat, aby takovou smlouvu uzavřeli. Předmětem úvahy soudu tedy není zjištění konkrétní částky, která jediná může být zhodnocena jako obvyklé nájemné, ale spíše zjištění škály a částky, ve které se žalovaným požadované nájemné jeví jako přiměřené okolnostem věci.

40. Žalovaný zprvu navrhoval částku 51,66 Kč, posléze 45,20 Kč a naposled 42,20 Kč za m2 ročně, od přesné částky později ustoupil s tím, že ale trvá na tom, aby se návrh nájemní smlouvy žalobců odvíjel znaleckého posudku. Žalovaný v minulosti vycházel z posudku [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok]. Uvedený posudek pro rok 2019 pracoval s ročním nájemným za m2 ve výši 41 Kč (výchozí hodnota). Cenu dle výchozí hodnoty pak posudek pro každý rok upravil koeficientem 5% inflace, pro rok 2022 by tedy byl nájem 43,5 Kč. Je notorietou, že u nemovitostí a nájmů v ČR v posledním desetiletí dochází k výraznému zdražování a uvedený koeficient použitý znalcem se tedy nijak nevymyká ekonomické realitě. Pro rok 2022 by tedy pouhá cena nájmu byla 43,5 Kč, náhradu za újmu žalobci soud nezohledňuje, pozemek žalobce už v době, kdy jej nabyl, sloužil výhradně jako cesta ke garážím (a ano, zahrnuje jinak nevyužitelný úzký prostor kolem garáží a cesty), tím, že by na přes 40 let staré cestě vzniklo právo chůze a jízdy žalobcům, kteří tam po celou dobu stejně jezdí, žalovaný žádnou újmu neutrpí. Žalovanému by pak bylo možno zohlednit v náhradě za zřízení nezbytné cesty/nájemném i náklady spojené s údržbou cesty, což je obvyklá povinnost pronajímatele nemovitosti - udržovat předmět nájmu způsobilý k výkonu nájmu. Žádal-li tedy žalovaný shora uvedené nájemné, jeví se soudu jeho požadavek naprosto adekvátní. Po žalobcích tedy bylo možné požadovat, aby přistoupili na tuto podmínku žalovaného, tím spíše na pouze tu podmínku, že se nájemné má být ve výši dle znaleckého posudku.

41. Znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] [číslo] [rok] se soud neřídil, když je bezpředmětné zabývat se oceněním věcného břemene v momentě, kdy bylo konstatováno, že po žalobcích je možné spravedlivě požadovat uzavření nájemní smlouvy.

42. Na doplnění soud uvádí, že žalovaný v návrzích smluv opakovaně žádal valorizaci nájemného o inflaci, tuto položku následně výslovně neuváděl, samu o sobě ji pak soud považuje v každém případě za spravedlivou, když takto dojde k automatické změně výše náhrady/nájmu v souladu s ekonomickou realitou do budoucna. Žalobci pak měli navrhnout, z čeho má být výše inflace odvozena.

43. Obligační forma nezbytné cesty mohla žalobcům postačit, pokud je smlouva uzavřena na dlouhou dobu určitou s automatickou prolongací či dobu neurčitou s vyloučením výpovědi mimo případy porušení smlouvy a dále kupříkladu při sjednání možnosti přechodu smlouvy na právní nástupce, a dále lze obligační závazek zapsat i do katastru nemovitostí. Přiměřené právní jistoty tedy lze dosáhnout i formou nájemní smlouvy, žalovaný sám dal žalobcům prostor nájemní smlouvu navrhnout a trval pouze na dvou, dle soudu přiměřených, podmínkách.

44. Soud z uvedených důvodů uzavírá, že pokud připadá v úvahu uzavření nájemní smlouvy, kterou lze přístup na základě smluvního vztahu zajistit, nezbytnou cestu povolit nelze, a proto rozhodl o zamítnutí žaloby.

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z čtrnácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t., tedy částka 35 000 Kč, včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tedy částka 4 200 Kč, dále 21% DPH z částky 35 000 Kč a 4 200 Kč, tedy z částky 39 200 Kč činí 21% DPH částku 8 232 Kč. Dále cestovní náhrady, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 4 682,10 Kč za 490 ujetých km v částce 3 082,10 Kč (31,50 Kč za litr paliva Super plus dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t. V souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 4 682,10 Kč za 490 ujetých km v částce 3 082,10 Kč (31,50 Kč za litr paliva Super plus dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 375/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t. V souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 178 Kč za cestovné vlakem v prokázané výši 578 Kč a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t. V souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 246 Kč za cestovné vlakem v prokázané výši 646 Kč a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t. V souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 093,70 Kč za 490 ujetých km v částce 3 493,70 Kč (40,50 Kč za litr paliva Super plus dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t. V souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada ve výši poloviny, když tohoto dne cestoval zástupce žalobce ke dvěma jednáním u Okresního soudu v Jeseníku, z částky 5 270,10 Kč, tedy ve výši 2 635,05 Kč za 490 ujetých km v částce 3 670,10 Kč (46,50 Kč za litr paliva dle skutečných nákladů při průměrné spotřebě 6 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 16 × 30 minut v částce 1 600 Kč podle § 14 a. t. Dále 21% DPH z částky 8 800 Kč, tedy částka 1 848 Kč za 88 zameškaných půlhodin za cesty k jednáním uvedeným shora – 5 x 16 půlhodin a 1 x poloviční počet, 8 půlhodin. Celkem tedy činí náklady řízení částku 70 797 Kč, z čehož soud uložil každému z žalobců při odpovídajících šesti garážích zaplatit díl 1/6 nákladů řízení, tedy částku 1 799,50 Kč s tím, že žalobci e) a f), g) a g) jsou vlastníky vždy jedné garáže.

46. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení