10 C 82/2015-669

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jana Chmela, Ph.D. a přísedících Daniela Dlugoše a JUDr. [jméno] [příjmení] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] o určení neplatnosti odvolání z funkce tajemníka, takto:

Výrok

I. Žaloba o určení neplatnosti odvolání žalobce z funkce tajemníka úřadu Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladu řízení ve výši 76 836 Kč, a to do 3 dnů právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

I. Žaloba a vyjádření žalované

1. Žalobce se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne [datum] domáhal určení, že žalovaná ho neplatně odvolala z funkce tajemníka. Uvedl, že jeho pracovní poměr u žalované byl založen jmenováním do funkce tajemníka dne [datum]. V červnu 2014 utrpěl žalobce krvácení do mozku, dne [datum] nastoupil do pracovní neschopnosti, ve které byl až do odvolání z funkce. Po dohodě s ošetřujícím lékařem i v době nemoci občas docházel na úřad a vykonával některé lehčí administrativní psychicky méně náročné úkony, tyto činnosti byly omezeny na dobu povolených vycházek či v nestresovém prostředí doma. Žalovaná o tom věděla. Přesto ho dopisem ze dne [datum], doručeným [datum], odvolala z funkce. Odvolání odůvodnila tím, že po dobu své pracovní neschopnosti žalobce nezajistil svého zástupce, tím, že k zastupování ve funkci tajemníka pověřoval jednotlivé pracovníky bez projednání v radě městské části [obec a číslo], a tím, že v době pracovní neschopnosti docházel na úřad a vykonával pracovní a úřední činnost, například podepsal užití sociálního fondu či činil úkony v rámci zadávacího řízení na„ Zajištění externího správce informačních technologií a služeb“. Žalobce pokládá uvedené důvody za zástupné, skutečný důvod odvolání byl dle něj politický. K důvodům odvolání z funkce uvedl, že jednal v zájmu žalované, neporušil své povinnosti závažným ani méně závažným způsobem, což je podmínka pro platné odvolání. Není pravdivé tvrzení žalované, že žalobce pověřoval zaměstnance bez projednání s radou. Žalobce pověření projednal ústně, a není jeho chybou, že si nové vedení informaci nezjistilo. Dále uvedl, že odvolání je neplatné pro neurčitost, neboť neodkazuje na konkrétní ustanovení zákona, a že i souhlas s odvoláním je neplatný pro rozpor se zákonem, neboť s odvoláním z funkce tajemníka musí dle zákona souhlasit ředitel Magistrátu hlavního města Prahy, v jeho případě však zástupkyně ředitele Magistrátu neuvedla, z jakých důvodů souhlas dala.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Předně namítla, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, a i kdyby ho měl, neprokázal ho. K odvolání žalobce z funkce tajemníka uvedla, že ho pokládá za platné. Žalobce porušil povinnost stanovenou mu § 81 odst. 5 písm. c) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], v platném znění (dále jen„ zákon o hlavním městě [obec]“), neboť po dobu delší než šest měsíců nezajistil svého zástupce, což měl učinit již před svojí pracovní neschopností. Ke svému zastupování žalobce pověřoval jednotlivé pracovníky pouze v dílčím rozsahu, a to bez projednání v radě městské části [obec a číslo]. Projednání s radou je přitom natolik zásadní, že mělo být učiněno písemně. Jednotlivá ad hoc pověření nepokrývala pravomoc a působnost tajemníka v potřebném rozsahu, což v podstatě znemožňovalo běžný chod úřadu. I namítaná ad hoc pověření byla dávána chaoticky, jednotliví pověření pracovníci nedisponovali písemnými pověřeními, neboť ta žalobce uschoval v trezoru, o jednotlivých pověřeních žalobce nikoho neinformoval, žalovaná tedy o nich nevěděla. Většinu pověření pak žalobce předložil až při jednání před soudem, je tedy otázka, nebyla-li vytvořena účelově. V době pracovní neschopnosti žalobce docházel na úřad zcela svévolně, aniž by o tom kohokoliv informoval, čímž opět způsoboval chaos v chodu úřadu a paralýzu v jeho běžné činnosti. Žalobce jednal v rozporu s předpisy upravujícími zdravotní služby a nemocenské pojištění. Jeho jednání, kdy navíc selektoval činnosti, které vykonával, nasvědčuje spíše záměru mít vliv na některé procesy úřadu než snaze být nápomocný novému vedení radnice.

II. Dosavadní průběh řízení a rozhodnutí ve věci

3. V průběhu řízení již bylo několikrát rozhodováno zdejším soudem, jakož i soudem odvolacím a dovolacím:

4. Rozsudkem ze dne 30. 9. 2015, č. j. 10 C 82/2015-40, soud podané žalobě vyhověl a určil, že odvolání žalobce z funkce tajemníka Úřadu městské části Prah 4 je neplatné. Rozhodnutí odůvodnil tak, že žádná ze tří žalovanou vytýkaných skutečností nemůže být důvodem pro odvolání žalobce z funkce, a to z následujících důvodů: 1) pokud jde o výtku, že žalobce„ po dobu své pracovní neschopnosti, na kterou žalobce nastoupil dne [datum], tedy po dobu delší než šest měsíců, nezajistil svého zástupce“, žalobce žádnou takovou zákonnou povinnost nemá – v průběhu pracovní neschopnosti nelze po žalobci požadovat plnění povinností souvisejících s výkonem práce. Žalobce sice měl zákonnou povinnost jmenovat svého zástupce předem, před zahájením pracovní neschopnosti, porušení této povinnosti však žalovaná žalobci nevytkla. 2) Pokud jde o výtku, že k zastupování žalobce pověřuje jednotlivé pracovníky úřadu bez projednání v radě městské části [obec a číslo], čímž za použití ust. § 103 zákona o hlavním městě [obec] porušuje povinnost danou § 81 odst. 5 písm. c) zákona o hlavním městě [obec], nevztahuje se na takovéto ad hoc pověřování povinnost projednání v radě městské části. Tato povinnost se týká pouze jmenování zástupců, což je odlišné právní jednání od pověření pracovníka zastupováním. 3) Pokud jde o výtku, že v době dočasné pracovní neschopnosti žalobce dochází na úřad a vykonává pracovní a úřední činnost, činil tak žalobce s vědomím žalované a nejednalo se o porušení povinností zaměstnance vztahujících se k vykonávané práci.

5. K odvolání žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 20. 4. 2016, č. j. 62 Co 99/2016-129, změnil rozsudek č. j. 10 C 82/2015-40 tak, že se žaloba na určení neplatnosti odvolání z funkce tajemníka městské části [obec a číslo] ze dne [datum] zamítá. Rozhodnutí odůvodnil tak, že odvolání z funkce tajemníka ze dne [datum] soud prvního stupně nesprávně vyložil, zejména ohledně prvního z důvodů odvolání, pokud měl na základě jazykového a gramatického výkladu za to, že žalovaná žalobci vytkla nezajištění zástupce po dobu pracovní neschopnosti. Podle výkladových pravidel obsažených v § 555 až § 558 občanského zákoníku a § 18 zákoníku práce, tedy při zohlednění logického a systematického výkladu a zaměření na posouzení obsahu jednání a vůle žalované je totiž třeba dojít k závěru, že žalovaná ve skutečnosti žalobci vytkla, že svého zástupce nezajistil dříve, tedy ještě před započetím pracovní neschopnosti. Přitom to, že žalobce po celou dobu svého působení ve funkci tajemníka svého zástupce nejmenoval, je závažným porušením jeho povinnosti podle § 81 odst. 5 písm. c) ve spojení s § 103 zákona o hlavním městě [obec]. Nadto druhá žalovanou vytýkaná skutečnost, že žalobce po dobu své pracovní neschopnosti pověřoval různé zaměstnance úřadu k výkonu různých činností, představuje obcházení povinnosti žalobce jmenovat svého zástupce. Zákonné důvody pro odvolání žalobce proto byly ve dvou bodech odvolání ze dne [datum] naplněny.

6. Rozsudkem ze dne 25. 4. 2017 č. j. 21 Cdo 5281/2016-184, Nejvyšší soud ČR zrušil rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 99/2016-129 a vrátil věc Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. Rozhodnutí odůvodnil tak, že nový občanský zákoník, podle nějž je třeba vykládat právní jednání žalované ze dne [datum] spočívající v odvolání žalobce z funkce tajemníka, opustil v pravidlech pro výklad právních jednání důraz na formální hledisko projevu a klade důraz na hledisko skutečné vůle jednajících osob. Základním hlediskem pro výklad právního jednání je proto úmysl jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám anebo musela-li o něm vědět. Přitom je třeba přihlédnout též k zavedené praxi mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah právnímu jednání přikládají. Z textu odvolání z funkce ze dne [datum] není jednoznačně zřejmé, zda žalovaná žalobci vytýká, že„ nezajistil“ svého zástupce až po začátku své pracovní neschopnosti, nebo to, že svého zástupce nezajistil dříve, tedy ještě před započetím pracovní neschopnosti. Za těchto okolností měly soudy přistoupit k výkladu projevu vůle žalované, přičemž měly klást důraz na zjištění skutečné vůle žalované, kterou v projednávané věci projevil starosta Městské části [obec a číslo] Mgr. [jméno] [příjmení], CSc. Městský soud však provedl výklad projevu vůle, aniž se pokusil zjistit skutečnou vůli žalované a zda úmysl jednajícího byl, popřípadě musel být žalobci znám. Vedle toho Nejvyšší soud Městskému soudu v Praze vytkl, že nepřihlédl k tomu, že zákonné důvody pro odvolání z funkce mohou být použity jen, porušil-li vedoucí úředník nebo vedoucí úřadu jemu zákonem stanovenou povinnost v době posledních šesti měsíců předtím, než k odvolání z funkce pro takové porušení došlo, a že tento hmotněprávní předpoklad pro odvolání vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu z funkce pominul.

7. Usnesením ze dne 10. 7. 2017, č. j. 62 Co 99/2016-193, Městský soud zrušil rozsudek č. j. 10 C 82/2015-40 a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Rozhodnutí odůvodnil tak, že důvody, které vedly dovolací soud ke zrušení rozsudku odvolacího soudu, lze vztáhnout i na napadený rozsudek soudu prvního stupně, neboť soud prvního stupně výklad projevu vůle obsaženého v listině o odvolání žalobce z funkce tajemníka rovněž neprováděl a vyšel pouze z listinných důkazů. Předpokládaný rámec dokazování pak přesahuje funkční příslušnost odvolacího soudu. V dalším řízení odvolací soud uložil soudu prvního stupně zaměřit svou pozornost na výklad projevu vůle obsažený v listině o odvolání žalobce z funkce tajemníka, a to podle výkladových pravidel obsažených v § 555 – 558 občanského zákoníku, kdy kromě úmyslu jednajícího je třeba při výkladu vůle přihlížet také k praxi zavedené mezi stranami v právním styku a k tomu, co projevu vůle předcházelo a k tomu, jak strany daly následně najevo, jaká obsah a význam projevu vůle přikládají. Dále odvolací soud uložil soudu prvního stupně zkoumat, zda pro odvolání žalobce z funkce tajemníka byly splněny další podmínky uvedené v § 12 zákona o úřednících územních samosprávných celků.

8. Zdejší soud rozhodl opětovně rozsudkem ze dne 20. 12. 2017, č. j. 10 C 82/2015-232, kterým žalobu zamítl poté, co shledal, že dvě ze tří vytýkaných pochybení žalobce představují závažné porušení zákonných povinností, přičemž byly vytčeny v zákonné šestiměsíční lhůtě. K odvolání žalobce městský soud v [obec] usnesením ze dne 2. 5. 2018 č. j. 62 Co 128/2018 – 282 rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně, neboť nebylo postupováno v souladu s § 119 odst. 3 o. s. ř. a po změně senátu soud nesdělil obsah přednesů a provedených důkazů při jednání dne [datum]. Soud tedy ve věci nařídil nové jednání, kde bylo postupováno v souladu s § 119 odst. 3 o. s. ř. Skutkový stav při dalším rozhodování zůstal nezměněn.

9. Zdejší soud poté rozhodl rozsudkem ze dne 17. 10. 2018, č. j. 10 C 82/2015-301, jímž žalobu opětovně zamítl. Konstatoval, že jsou dány jak naléhavý právní zájem na určení neplatnosti odvolání z funkce tajemníka, tak formální náležitosti daného odvolání z funkce. Soud provedl výklad právního jednání odvolání a dovodil, že žalovaná pochybení žalobce spatřovala v nejmenování zástupce v období jeho pracovní neschopnosti. K prvnímu důvodu odvolání, podle něhož žalobce nejmenoval svého zástupce v době, kdy byl v pracovní neschopnosti, soud uzavřel, že nebyla suspendována zákonná povinnost žalobce jmenovat zástupce, kterou objektivně vykonat mohl a jejíž vědomé nedodržení a obcházení ze strany žalobce působilo nepřehledný stav na úřadě. K druhému důvodu odvolání, podle něhož žalobce pověřoval jednotlivé pracovníky úřadu bez projednání v radě městské části [obec a číslo], soud předně konstatoval, že porušení § 81 odst. 5 písm. c) nelze spatřovat ve skutečnosti, že jednotlivá pověření žalobce nenavrhl k projednání radě městské části. Povinnost daná ust. § 81 odst. 5 písm. c) se netýká pověřování jednotlivých zaměstnanců zastupováním. Jelikož však žalobce jednotlivými pověřeními obcházel svou zákonnou povinnost jmenovat svého zástupce, i pověřování jednotlivých zaměstnanců zastupováním žalobce bylo nutné považovat za porušení povinnosti žalobce stanovené ustanovením § 81 odst. 5 písm. c) zákona o hlavním městě [obec] ve spojení s ust. § 103 tohoto zákona. Obě uvedená porušení zákona posoudil soud jako závažná porušení ve smyslu ust. § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících územních samosprávných celků. Uvedená pochybení přitom žalovaná žalobci vytkla v zákonné šestiměsíční lhůtě. V třetím důvodu odvolání, podle něhož žalobce v době dočasné pracovní neschopnosti docházel na úřad a vykonával pracovní a úřední činnost, naopak závažné porušení povinností žalobce spatřovat nelze.

10. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozhodl rozsudkem ze dne 10. 4. 2019, č. j. 62 Co 37/2019-344, tak, že rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Ztotožnil se s tím, že ani po dobu pracovní neschopnosti žalobce nebyla suspendována povinnost žalobce jmenovat svého zástupce plynoucí přímo ze zákona, přičemž toto žalobce mohl učinit kdykoliv před započetím své pracovní neschopnosti. Shodně se soudem I. stupně pak porušení této povinnosti odvolací soud posoudil jako závažné. Taktéž považoval za závažné porušení povinností jmenování jednotlivých zástupců ad hoc, čímž žalobce obcházel zákon. Jelikož tedy odvolací soud shledal rovněž dvě závažná porušení povinností žalobce, shledal odvolání z funkce tajemníka platným.

11. K dovolání žalobce rozhodl Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 25. 2. 2020, č. j. 21 Cdo 3212/2019-397, tak, že rozsudek soudu I. stupně i odvolacího soudu zrušil a vrátil věc soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud souhlasil s dovolatelem, že„ povinnost jmenovat svého zástupce“ vyplývá z právního předpisu vztahujícího se k jím vykonávané práci (ze zákona o hlavním městě [obec]). Dodržování této povinnosti žalobcem patřilo k základním povinnostem žalobce vyplývajícím z jeho pracovního poměru. V době, kdy byl žalobce uznán dočasně práce neschopným a kdy došlo k suspenzi jeho pracovního závazku, tedy došlo i k suspenzi povinnosti žalobce jmenovat po projednání v radě městské části [obec a číslo] svého zástupce. Žalobce se proto nemohl dopustit porušení zákonem stanovené povinnosti ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících územních samosprávných celků tím, že v době, kdy byl uznán dočasně práce neschopným,„ nezajistil svého zástupce“. Závěr soudů, že žalobce porušil svou zákonem stanovenou povinnost tím, že po dobu své pracovní neschopnosti„ nejmenoval svého zástupce“, proto dovolací soud neshledal správným.

12. Současně však dovolací soud ve svém kasačním rozsudku podotkl, že docházel-li žalobce v době, kdy byl uznán dočasně práce neschopným, příležitostně (podle svého uvážení) do zaměstnání a uděloval-li písemná„ pověření k zastupování“ několika zaměstnancům, bylo jeho povinností postupovat při tom podle právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Za jmenování zástupce ve smyslu uvedených zákonných ustanovení lze totiž dle dovolacího soudu považovat – s ohledem na to, že zákon o hlavním městě [obec], zákon o úřednících úředních samosprávních celků, ani zákoník práce„ neznají“ pojem„ pověření k zastupování“ – též takový projev vůle, kterým byla určitá osoba (zaměstnanec městské části) tajemníkem úřadu městské části„ pověřena k zastupování“ tajemníka úřadu městské části hlavního města Prahy (ať dočasně, nebo trvale, v plném rozsahu, nebo jen pro určité oblasti nebo úkony, v nichž jej zastupuje); rozhodujícím tu je, že tajemník úřadu městské části hlavního města Prahy projevil vůli směřující k určení osoby, která jej bude (v době jeho nepřítomnosti) zastupovat, a že tajemníkem určená osoba s tím projevila souhlas. Právní jednání žalobce („ pověření a plné moci k zastupování tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo] v době jeho nepřítomnosti“), kterými„ pověřoval“ jednotlivé zaměstnance městské části [obec a číslo] zastupováním tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo], tak představují (podle svého obsahu) jmenování jeho zástupců ve smyslu ustanovení § 81 odst. 5 písm. c) ve spojení s ustanovením § 103 zákona o hlavním městě Praze, kterým podle uvedených ustanovení zákona o hlavním městě [obec] musí předcházet projednání v radě městské části. Tímto projednáním se rozumí jednání mezi tajemníkem úřadu městské části a radou, vzájemná výměna jejich stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody ohledně osoby, která bude tajemníka úřadu městské části zastupovat. Účelem projednání v radě městské části je především to, aby rada městské části byla informována o tom, koho (kterou konkrétní osobu) tajemník úřadu městské části zamýšlí jmenovat svým zástupcem, a aby měla možnost k tomu vyjádřit své stanovisko, které by tajemník mohl při svém rozhodování o jmenování zástupce vzít v úvahu. Dovolací soud tak uzavřel, že prováděl-li by žalobce jmenování svých zástupců bez projednání v radě městské části [obec a číslo], porušoval by tak svou zákonem stanovenou povinnost jmenovat své zástupce po projednání v radě městské části (byť tak činil v době, kdy byl uznán dočasně práce neschopným). Protože tím, zda žalobce výše uvedeným způsobem jmenoval své zástupce po projednání v radě městské části [obec a číslo] (zda jmenování každého konkrétního zaměstnance svým zástupcem projednal v radě městské části), nebo bez projednání v radě, se soudy řádně nezabývaly, dovolací soud konstatoval, že jejich závěr, že„ druhý důvod odvolání žalobce z funkce tajemníka“ (pověřování jednotlivých„ pracovníků úřadu“ k zastupování ve funkci tajemníka bez projednání v radě městské části [obec a číslo]) lze považovat za porušení zákonem stanovených povinností, nemůže být (zatím) správný.

13. Dovolací soud rovněž opětovně zdůraznil, že odvolat z funkce lze vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu jen tehdy, porušil-li jemu zákonem stanovené povinnosti v době posledních 6 měsíců předtím, než k odvolání z funkce pro takové porušení došlo. Vedle toho dovolací soud poznamenal, že pokud by soudy dospěly k závěru o porušení povinnosti žalobce jmenovat své zástupce po projednání v radě městské části, mohly by při hodnocení intenzity tohoto porušení mít význam povaha a význam funkce tajemníka úřadu městské části, soustavnost a četnost porušování povinnosti, skutečnost, že žalobce o této své povinnosti věděl/měl vědět, a že již před svou pracovní neschopností dlouhodobě neplnil svou povinnost jmenovat zástupce, jakož i důsledky jeho jednání v podobě ztížení chodu úřadu apod.

14. Po doplnění dokazování zdejší soud ve věci znovu rozhodl rozsudkem ze dne 24. 11. 2021, č. j. 10 C 82/2015-574, kterým žalobě vyhověl a určil, že odvolání žalobce z funkce tajemníka žalované z [datum], je neplatné. Z výpovědí svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení] (členů Rady městské části [obec a číslo]) jakož i z dalších provedených důkazů, měl soud nově za prokázané, že konkrétní jména zaměstnanců, kteří budou žalobcem pověřováni jednotlivými úkoly, byla projednána při jednání rady před novými volbami: byl sdělen seznam těchto zaměstnanců, vůči nimž nebyly žádné větší připomínky, jelikož se jednalo o vedoucí odborů na Úřadu městské části [obec a číslo] a radní je dobře znali. Daný seznam tak pouze vzali na vědomí a žádné usnesení se nepřijímalo, záležitost se na radě probírala v bodě Různé. V návaznosti na takto doplněná skutková zjištění pak shledal, že zákonný důvod pro odvolání žalobce z funkce tajemníka nebyl naplněn: pokud jde o první a třetí důvod odvolání spočívající v nejmenování zástupce a v docházení na úřad v době pracovní neschopnosti, nepředstavují tyto skutečnosti porušení povinností žalobce, jak již soudy vyslovily dříve v průběhu řízení. Pokud jde o žalovanou vytýkané pověřování jednotlivých pracovníků bez projednání v radě městské části, bylo v řízení prokázáno, že k tomuto projednání došlo. Na tom nic nemůže změnit skutečnost, že projednání nebylo zaznamenáno v zápisech z jednání rady, neboť i takovým jednáním může být naplněn účel daného zákonného ustanovení, jak jej vymezil dovolací soud. Radním byla sdělena jednotlivá jména, kteří budou pověřeni jako zástupci žalobce dle svých oborů, formou seznamu, a radní vzali tento seznam na vědomí.

15. K odvolání žalované Městský soud v Praze zrušil rozsudek č. j. 10 C 82/2015-574 usnesením ze dne 27. 4. 2022, č. j. 62 Co 69/2022-628. V něm jednak vytkl soudu prvního stupně absenci řádného poučení žalobce dle § 118a odst. 3 o. s. ř. s tím, že tento nedostatek by nepředstavoval vadu řízení, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pokud by jinak soud prvního stupně zjistil všechny rozhodné skutečnosti k prokázání toho, zda byl druhý důvod odvolání žalobce z funkce tajemníka naplněn. K tomu však nedošlo: Pověření, jimiž se soud prvního stupně zabýval, totiž byla vystavena ve dvou volebních obdobích, neboť v říjnu 2014 skončilo volební období dosavadního zastupitelstva, a tedy i Rady městské části [obec a číslo]; převážně byla tato pověření vystavena ve druhém volebním období, avšak vyslechnutí svědci, vyjma svědka [příjmení], již členy nově ustanovené rady nebyli. S ohledem na to, že žalobce nejmenoval jednoho svého zástupce, jak mu ukládá zákonná úprava, ale místo toho jmenoval své zástupce pro jednotlivé činnosti ad hoc, tedy více zástupců, je ovšem třeba zkoumat splnění povinnosti předchozího projednání v radě ve vztahu ke každému pověření zvlášť. Jmenování zástupů na základě pověření vydaných po skončení funkčního období dosavadní rady musela být předem projednána v nově ustavené radě rovněž. Jedině tak žalobce mohl své zákonné povinnosti jmenování zástupce po projednání v radě dostát. Požadavku projednání v radě přitom vyhovuje pouze takový postup, který splňuje znaky projednání naznačené Nejvyšším soudem, tedy jednání mezi tajemníkem a radou, vzájemná výměna stanovisek a vysvětlení s cílem dosáhnout shody ohledně osoby, která bude tajemníka zastupovat. Soud prvního stupně tím, že přehlédl, že funkční období dosavadní rady skončilo v říjnu 2014 a nezabýval se tím, zda pověření vydaná po tomto datu byla projednána nově ustanovenou radou, neúplně zjistil skutkový stav, a jeho právní posouzení věci tak není správné, respektive je minimálně předčasné. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně zrušil s tím, že je třeba žalobce poučit dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy ohledně toho, zda jmenování zástupců na základě jednotlivých pověření vydaných žalobcem po skončení funkčního období dosavadní rady byla v nově ustanovené radě předem řádně projednána. Odvolací soud rovněž podotkl, že se mu jeví účelným zopakovat dokazování jednotlivými vystavenými pověřeními s ohledem na to, že tento důkaz byl proveden na jednání [datum] ve zcela jiném složení senátu.

16. Soud v řízení následujícím po kasačním usnesení odvolacího soudu vyzval žalobce, aby doplnil svá tvrzení tak, že uvede, zda po datu [datum] byla jednotlivá pověření zástupců projednána v nově ustavené radě městské části a jakým konkrétním způsobem byla projednána. Žalobce doplnil svá tvrzení tak, že své zástupce jmenoval po projednání radou do října 2014. Po volbách již tak činit nemohl, neboť starosta Mgr. [příjmení] mu zakazoval vstup na radu. V souvislosti s nejmenováním zástupců žalobce se přitom nevyskytly žádné závady v chodu úřadu.

III. Skutková zjištění

17. Soud po provedeném a doplněném dokazování učinil následující skutková zjištění: III. 1 K jmenování a odvolání žalobce a jeho pracovní neschopnosti 18. Dne [datum] byl žalobce jmenován do funkce tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo] s účinností od [datum] (mezi účastníky byla tato skutečnost nesporná; prokázáno též jmenováním ze dne [datum], souhlasem se jmenováním ze dne [datum], žádostí o souhlas se jmenováním ze dne [datum]). Od [datum] nejméně do [datum] byl žalobce v pracovní neschopnosti (mezi účastníky byla tato skutečnost nesporná; prokázáno též rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti ze dne [datum]).

19. Žalobce po dobu pracovní neschopnosti docházel příležitostně, dle svého uvážení, do zaměstnání. Žalovaná o jeho přítomnosti věděla, nevěděla o ní však předem (mezi účastníky byla tato skutečnost nesporná).

20. Žalobce během pracovní neschopnosti uděloval písemná pověření k zastupování několika zaměstnancům. Jednalo se o vedoucí živnostenského odboru Ing. [jméno] [příjmení], vedoucí odboru kanceláře tajemníka Ing. [jméno] [příjmení], vedoucí odboru kanceláře starosty Mgr. [jméno] [příjmení], vedoucího odboru personálně mzdového [jméno] [příjmení], vedoucí odboru hospodářské správy Ing. [jméno] [příjmení]. Ve čtrnácti případech se jednalo o obecné pověření na určité kratší období, obvykle dvou týdnů až jednoho měsíce, v pěti případech se jednalo o pověření k určitému právnímu jednání – ve věci mimořádných odměn pro zaměstnance a organizačních změn. Pověření zaměstnanci listiny na důkaz souhlasu s pověřením podepsali (prokázáno pověřeními ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]).

21. Žalobce během pracovní neschopnosti v zaměstnání kromě těchto pověření učinil několik dalších právních jednání. Šlo o udělení souhlasu s uvolněním finančního příspěvku ve výši 10 000 Kč ze sociálního fondu na pohřeb zemřelé zaměstnankyně dne [datum], účast na jednání komise pro otevírání obálek dne [datum] a účast na jednání hodnotící komise dne [datum] (mezi účastníky byla tato skutečnost nesporná, prokázáno též vnitřním sdělením z [datum], Statutem a Zásadami používání sociálního fondu žalované ze dne [datum], protokolem o jednání komise pro otevírání obálek ze dne [datum], protokolem o otevírání obálek ze dne [datum], protokolem o jednání hodnotící komise ze dne [datum]).

22. Dne [datum] žalovaná prostřednictvím starosty Mgr. [jméno] [jméno], CSc., požádala zástupkyni ředitele Magistrátu pro sekci státní správy, pověřené řízením Magistrátu hlavního města Prahy, o udělení souhlasu k odvolání žalobce z funkce tajemníka. Žádost odůvodnila tím, že žalobce porušuje své zákonem stanovené povinnosti, neboť po dobu své pracovní neschopnosti, tedy období delší než šest měsíců, nezajistil svého zástupce, k zastupování pověřuje jednotlivé pracovníky úřadu bez projednání v radě městské části [obec a číslo], jednotlivé pracovníky nepověřuje k zastupování v plném rozsahu povinností tajemníka, proto nelze provést řadu úkonů potřebných pro řádný a efektivní chod úřadu, v době své dočasné pracovní neschopnosti dochází na úřad a vykonává pracovní a úřední činnost – tuto činnost žalovaná příkladmo uvedla. Ředitelka Magistrátu hlavního města Prahy souhlas dne [datum] udělila (prokázáno žádostí ze dne [datum] a odpovědí ze dne [datum]).

23. Dne [datum] žalovaná prostřednictvím starosty Mgr. [jméno] [jméno], CSc., odvolala žalobce z funkce tajemníka pro závažné porušení zákonných povinností. V textu odvolání odůvodnila závěr o porušení povinností žalobce následujícím způsobem:„ Po dobu své pracovní neschopnosti, kterou jste nastoupil dne [datum], tedy po období delší než 6 měsíců jste nezajistil svého zástupce. K zastupování ve funkci tajemníka pověřujete jednotlivé pracovníky úřadu bez projednání v radě městské části [obec a číslo], čímž za použití ustanovení § 103 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů, porušujete povinnost danou ustanovením § 81 odst. 5 písm. c) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů. V době své dočasné pracovní neschopnosti docházíte na úřad a vykonáváte pracovní a úřední činnost, podepsal jste např. užití sociálního fondu (příloha [číslo]). Dále jste činil úkony v rámci zadávacího řízení na ‘zajištění externího správce, tj. outsourcing informačních technologií a služeb’ a to tak, že jste se např. zúčastnil jako člen komise pro otvírání obálek a člen hodnotící komise jednání těchto komisí a podepsal příslušné protokoly a informaci o nabídkové ceně a údajích z nabídek (příloha [číslo]).“ Žalobce listinu s odvoláním z funkce tajemníka převzal dne [datum] (prokázáno dopisem ze dne [datum]).

24. Z organizačního řádu žalované soud nezjistil, že by žalobce měl specificky uloženu povinnost zajistit svého zástupce poté, co je shledán práce neschopným, či povinnost projednat s radou Městské části [obec a číslo] pověřování jednotlivých pracovníků úřadu zastupováním, ani že by v době pracovní neschopnosti nesměl docházet do zaměstnání a vykonávat pracovní a úřední činnost (viz Organizační řád Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne [datum]). III. 2 K výkladu odvolání z [datum]

25. Soud za účelem zjištění úmyslu žalované vyjádřeného v právním jednání ze dne [datum] a zajištění dalších okolností relevantních pro výklad tohoto právního jednání provedl účastnický výslech Mgr. [jméno] [jméno], CSc., starosty Městské části [obec a číslo], který při své výpovědi uvedl, že byl zvolen starostou v listopadu 2014, zhruba do Vánoc 2014 probíhalo přebírání úřadu a toto přebírání bylo provázeno pokusy o ztížení předání moci. Tajemník nefungoval, protože byl na nemocenské, starosta od něj neměl žádné informace o zastupování. Poté starostovi p. [příjmení] sdělila, že tajemníka zastupuje, pověření ale bylo neúplné, do toho žalobce docházel nahodile do úřadu a velice to komplikovalo práci úřadu. Pokud jde o pověřování zaměstnanců ad hoc jednotlivými úkoly a jeho případnému projednání v radě, starosta uvedl, že to funguje tak, že tajemník přijde s návrhem konkrétního zástupce, rada to projedná a potom do 7 dnů od jednání rady ze zákona musí zveřejnit usnesení. Pak teprve přijatá usnesení nabývají právní moci. Ohledně pověření zaměstnanců žalobcem byla prohledána všechna vyvěšená usnesení, žádné takové usnesení však nebylo nalezeno. Proces při pověření ad hoc i pověření stálého zástupce je stejný v obou případech. Pověření ad hoc bez projednání by bylo legitimní, jen pokud by nebylo z časových důvodů možné dát stálé pověření. To by mohlo nastat jen hned na začátku funkce, tedy v případě žalobce v roce 2007, což se však nestalo. Z jednání Rady se pokaždé vyhotovuje ověřený zápis. S tajemníkem měl starosta dvě schůzky, pokoušeli se o dohodu a nápravu, žalobce byl formálně vstřícný, informace od něj však byly zcela vágní, těžko použitelné. Uvedl, že kdykoliv může na úřad přijít a něco tam udělat, pracovat, že to není žádný problém. Pro starostu to byla obtížná věc, tajemník je přímo pod starostou, mělo by jít o jakousi převodovou páku od starosty k úřadu, je to nepolitická funkce. Starosta se tak domnívá, že v tomto ohledu tajemník naprosto selhával, z jeho strany nebyla ani základní forma loajality. Starosta se snažil o jeho odchod dohodou v souladu se zákoníkem práce, tajemník to však odmítl. Starosta během svátků už potřeboval, aby úřad dobře fungoval. Pověření p. [příjmení] se ukázalo jako nedostatečné a komplikovalo to běh úřadu. Např. při snaze o provedení organizačních změn se zjistilo, že nebyla žádná osoba s pověřením předložit materiál s organizačními změnami radě městské části. Úředníci byli v nejistotě pramenící z dvojvládí až bezvládí, částečně funkci tajemníka vykonávala p. [příjmení], do toho žalobce docházel do úřadu a nebylo zřejmé, kdo tedy má jaké pravomoci. V průběhu měsíce ledna starostovi došlo, že tajemník v podstatě zastoupen není, rozhodl se proto bez odkladu pro jeho odvolání. 26. ledna starosta požádal ředitelku magistrátu o souhlas s odvoláním, ředitelka si ověřovala oprávněnost žádosti, dala k tomu souhlas a 2. března starosta rozhodl o odvolání. Listinu podepsal 2. března a později, 13. března, tedy již v době nepřítomnosti starosty, ji podepsal žalobce, osobně se tedy nesetkali. Pokud jde o vůli žalované ve věci odvolání žalobce, byla to jednoznačně vůle starosty, vlastní text pak sestavila vedoucí kanceláře, je to běžné, že materiály připravuje pracovník úřadu. Po předání odvolání neproběhla mezi starostou a žalobcem žádná další jednání, kde by o odvolání hovořili. Dále starosta uvedl, že zastupitelnost tajemníka by měla být jednoznačná, pověřováním ad hoc se agenda rozdrobí, rozdrobí se odpovědnost, což má to za následek pouze chaos. Politici nejsou experty na právo, proto mají tajemníka a ten musí znát všechny postupy. Jednání tajemníka p. [celé jméno žalobce] starosta vnímá jako diletantské. V současné době tajemník má několik zástupců tak, aby úřad řádně fungoval. Následně byla zjištěna i další pochybení žalobce.

26. Soud dále k otázce výkladu právního jednání ze dne [datum] a souvisejících okolností provedl účastnický výslech žalobce, který při své výpovědi uvedl, že text tohoto právního jednání pochopil tak, že mu bylo vytčeno, že si neurčil zástupce v době, kdy byl na dlouhodobé nemocenské. Se starostou měl žalobce dvě schůzky, obě byly na téma, jak ukončit působení žalobce v městské části, o ničem jiném nehovořili. Žalobce komunikoval i s jinými členy rady, a to o praktických věcech úřadu. Pracovní poměr měl žalobce ukončit dohodou, z důvodu, že byl dlouhodobě nemocný, s tím žalobce nesouhlasil. Nic před tím, ani po tom, kdy by žalobce se starostou řešili něco, co by pomohlo vyložit vůli v odvolání, neprobíhalo. O údajném úmyslu žalované vytknout žalobci, že si neustanovil zástupce za dobu od jmenování do funkce až do svého odvolání, se žalobce dozvěděl až po odvolání. Žalobce na městské části pracoval od roku 2007, praxe je taková, že vždy měl několik zástupců. [název žalované] je velice lidnatá, má zhruba 135 000 obyvatel, podle názoru žalobce nebylo efektivní ustanovit jen jednoho zástupce. Proto to řešil dílčími pověřeními pro jednotlivé agendy, např. pro personální záležitosti nebo v oblasti živnostenské, apod. To se dělo pověřeními, existoval okruh zástupců, kteří žalobce mohli zastupovat.

27. Soud obě výpovědi v částech relevantních pro rozhodnutí ve věci hodnotil jako věrohodné s ohledem na jejich soulad s ostatními provedenými důkazy. S ohledem na účel provedených výslechů z nich soud zjistil zejména, že o odvolání žalobce z funkce tajemníka rozhodl sám starosta městské části, a to několik týdnů po svém zvolení a převzetí funkce. Důvodem pro toto rozhodnutí pro starostu byla především nepřehledná a nejistá situace vyvolaná skutečností, že žalobce byl v pracovní neschopnosti a neměl zástupce, přičemž k různým úkolům pověřoval vždy jednotlivé zaměstnance a příležitostně do práce sám docházel. Vlastní text odvolání z funkce sestavila vedoucí kanceláře a starosta jej podepsal. Při předání odvolání starosta nebyl osobně přítomen a po něm již mezi účastníky neproběhla další komunikace, z níž by bylo možné blíže identifikovat, k vytčení jakého konkrétního pochybení směřovala vůle žalobce. Žalobce text odvolání z funkce tajemníka pochopil tak, že mu bylo vytčeno, že si neurčil zástupce v době, kdy jsem byl na dlouhodobé nemocenské. V průběhu jednání mezi žalobcem a starostou žalované nebylo zmíněno nic dalšího rozhodného pro výklad právního jednání spočívajícího v odvolání žalobce.

28. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi nimi nebyla žádná zavedená praxe využitelná pro výklad právního jednání ze dne [datum]. III. 3 K projednání pověření zástupců žalobce [jméno] městské části [obec a číslo] v období před volbami na podzim 2014 29. Radní městské části [obec a číslo] ve volebním období 2010 až 2014 [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prohlásili shodně, že byli žalobcem jako tehdejším tajemníkem Úřadu městské části [obec a číslo] informováni o určení jeho zástupců, konkrétně Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] pro dobu jeho nepřítomnosti, tyto osoby jej zastupovaly i v době jeho dlouhodobé nemoci (zjištěno z kopie čestných prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] s úředně ověřeným podpisem, [jméno] [příjmení] ze dne [datum] s úředně ověřeným podpisem a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] včetně prohlášení o pravosti podpisu, a kopie čestného prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum] s úředně ověřeným podpisem a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] s úředně ověřeným podpisem). Dále titíž shodně čestně prohlásili, že žalobce jmenoval shora uvedené zástupce po projednání v [jméno] městské části a o průběhu jednání Rady městské části byl vždy vyhotoven písemný zápis (zjištěno z čestných prohlášení [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Ing. [jméno] [příjmení] byl zvolen zástupcem starosty městské části na 1. zasedání nového Zastupitelstva městské části [obec a číslo] dne [datum] (prokázáno usnesením 1. zasedání zastupitelstva Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], č. 1Z-6/ 2010), Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byli tamtéž zvoleni neuvolněnými radními (prokázáno usnesením 1. zasedání zastupitelstva Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], č. 1Z-7/ 2010), Mgr. [jméno] [příjmení] byl zvolen neuvolněným radním na 11. zasedání zastupitelstva dne [datum] (prokázáno usnesením 11. zasedání zastupitelstva Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], [číslo]), daní radní i zástupce starosty vykonávali svou funkci do dne [datum], který byl dnem voleb do zastupitelstva na nové volební období 2014 – 2018 (zjištěno ze sdělení tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo] ze dne [datum]). Ing. [jméno] [příjmení] byl opětovně zvolen zástupcem starosty na 1. zasedání nového zastupitelstva městské části dne [datum] (prokázáno usnesením 1. zasedání zastupitelstva Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], č. 1Z-6/ 2014), funkci v [jméno] vykonával až do dne [datum], kdy byl ze své funkce zástupce starosty a z Rady městské části [obec a číslo] odvolán (prokázáno usnesením 5. zasedání zastupitelstva Městské části [obec a číslo] ze dne [datum], č. 5Z-2/ 2015).

30. Dle jednacího řádu Rady městské části [obec], schváleného usnesením ze dne [datum], materiál pro jednání rady předkládal zpravidla kterýkoli člen rady nebo tajemník Úřadu městské části [obec a číslo] v dohodě se starostou nebo s příslušným zástupcem, a to nejpozději šest kalendářních dní před termínem projednávání prostřednictvím organizačních referentek odboru kanceláře starosty a tajemníka úřadu, v mimořádném případě se souhlasem starosty jeden den před jednáním rady. [příjmení] administrativního zpracování materiálů, včetně usnesení, byla stanovena schváleným nařízením tajemníka úřadu. Program jednání obsahoval mj. schválení programu jednání, kontrolu plnění úkolů uložených radou a vyplývajících ze zápisů předchozích rad, projednání bodů programu včetně návrhů usnesení, informace jednotlivých členů rady a dopisy a stížnosti adresované radě. V zápise ze zasedání musely být uvedeny mj. projednávané body programu se jmény předkladatelů, neprojednávané body programu včetně důvodu neprojednání, stručný obsah diskuzních příspěvků a přijaté závěry, tj. výsledek hlasování a přijatá usnesení (prokázáno usnesením 2. zasedání Rady městské části ze dne [datum], [číslo] 2010 včetně připojeného znění jednacího řádu Rady městské části [obec a číslo]). Příprava materiálů na zasedání Rady městské části [obec a číslo] byla upravena mj. nařízeními tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo] [číslo] 2010, kterým byl vydán dodatek [číslo] k nařízení tajemníka [číslo] [číslo] kterým byl vydán dodatek [číslo] k nařízení tajemníka [číslo]. Těmito byla upravena zejména formální podoba návrhů a informací a k nim zpracovaných podkladů, jejich košilky a další náležitosti včetně lhůt k předložení (zjištěno z vnitřního organizačního předpisu – nařízení tajemníka Úřadu městské části [obec] [číslo] 2010 a nařízení tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo] [číslo]). V zápisech ze zasedání Rady městské části [obec a číslo] v období od června 2014 do února 2015 nebyl nikdy zaznamenán bod programu ohledně jmenování zástupců žalobce jako tajemníka Úřadu městské části. Součástí programu byl vždy bod Různé, v tomto bodě byly probírány povšechné informace, zejména sdělovány zápisy z jednání rady, projednávány dopisy občanů, menší úkoly radních a dalších vedoucích pracovníků úřadu a jejich plnění. I po dobu nepřítomnosti žalobce na jednáních rady v červenci 2014 až únoru 2015 byly projednávány body programu navržené jménem tajemníka (prokázáno zápisem z 1. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 2. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 3. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem ze 4. mimořádného zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 5. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 6. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 1. zasedání nové Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 2. zasedání nové Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 3. zasedání nové Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem ze 4. zasedání nové Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem ze 14. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 15. mimořádného zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 16. mimořádného zasedání Rady městské části ze dne [datum], zápisem ze 17. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 18. mimořádného zasedání Rady městské části ze dne [datum], zápisem z 19. mimořádného zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 20. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 22. zasedání Rady městské části ze dne [datum], zápisem z 21. mimořádného zasedání Rady městské části ze dne [datum], zápisem z 24. zasedání Rady městské části ze dne [datum], zápisem z 25. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 23. mimořádného zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 26. mimořádného zasedání Rady městské části ze dne [datum], zápisem z 27. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 28. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 29. mimořádného zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 30. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 31. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 32. mimořádného zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum]). Na jednání Rady městské části od listopadu 2014 až do února 2015 zastupovala žalobce dle zápisu Ing. [jméno] [příjmení] (prokázáno zápisem z 1. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 2. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 3. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem ze 4. mimořádného zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 5. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 6. zasedání Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 1. zasedání nové Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 2. zasedání nové Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem z 3. zasedání nové Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum], zápisem ze 4. zasedání nové Rady městské části [obec a číslo] ze dne [datum]).

31. Tajemník Úřadu městské části [obec a číslo] dopisem ze dne [datum] soudu sdělil, že v archivu zápisů z jednání rady z období r. 2010 – 2014 se nenachází žádné materiály předložené tajemníkem úřadu, z nichž by vyplývalo, že tajemník předkládal radě k projednání jmenování svého zástupce před jeho jmenováním. Rovněž se tam nenachází žádný program jednání ve smyslu článku 5 odst. 1 jednacího řádu, z něhož by vyplývalo, že na program jednání byl zařazen bod, který se týkal jmenování zástupce tajemníka a který by předkládal tajemník radě k projednání. Rovněž se tam nenachází žádný zápis, z něhož by vyplývalo, že tajemník s [jméno] městské části projednal jmenování svého zástupce před jeho jmenováním. Rovněž toto tajemník uvedl i pro období listopadu r. 2014 – únor r. 2015, tedy že se tam nenachází žádné materiály předložené [jméno] k projednání jmenování zástupce, rovněž program jednání neobsahuje zařazený bod, který by se týkal jmenování zástupce tajemníka, a rovněž zde není žádný zápis, z něhož by vyplývalo, že tajemník s [jméno] městské části projednal jmenování svého zástupce před jeho jmenováním (zjištěno ze sdělení tajemníka Úřadu městské čísti [obec a číslo] ze dne [datum]). Rovněž v dopise ze dne [datum] soudu sdělil, že v archivu Úřadu městské části [obec a číslo] se nachází pouze jedno vnitřní sdělení z roku 2014 pocházející od tajemníka nebo Odboru kanceláře tajemníka, a to vrácení stravenek zaměstnankyni (zjištěno ze stanoviska tajemníka ze dne [datum] včetně vnitřního sdělení ze dne [datum]). Neexistuje žádný vnitřní předpis stanovující formalizovaný rámec písemné komunikace ve formě vnitřních sdělení mezi zaměstnanci a mezi zaměstnanci a zastupiteli (zjištěno z vnitřního stanoviska tajemníka ze dne [datum]).

32. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že zastupování žalobce se řešilo i před červnem 2014, žalobce měl delší dobu zdravotní problémy. Řešil se seznam lidí, vznikl spor ohledně toho, v jakém pořadí se lidi mají zařadit do daného seznamu. Zastupování se probíralo v bodě Různé, hovořilo se o panu [příjmení] a o paní [příjmení]. To, že nebyl ustanoven jeden člověk, jim bylo zdůvodněno tak, že zástupce tajemníka vždy dělal vedoucí odboru, ale ten měl i svou práci, takže by to nestíhal dělat. Svědek neřešil, zda je toto zaznamenáno v zápisu z jednání Rady. Stávalo se relativně často, že na program jednání Rady městské části byly zařazovány body mimo původní program, body ad hoc, někdy nebyly některé body zaznamenány v zápise z jednání Rady.

33. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že když byl žalobce v letech 2014 a 2015 nemocný, byl to problém, na jednání Rady chodil jeho zástupce. Zástupců bylo více, asi 3 – 4, vykonávali to vedoucí odborů, ale tito to nemohli vykonávat plně, protože měli svoji práci. Svědek si pamatuje na vedoucí živnostenského odboru paní [příjmení], paní [příjmení], paní [příjmení]. Určitě to řešili na jednání Rady městské části, proběhlo info o zástupcích, kdo konkrétně to bude, zazněly i nějaké marginální připomínky, kdy někdo brblal na nějaké konkrétní jméno, ale považovali to za věc státní správy, nepovažovali to za důležité a víc to neřešili, jelikož ty osoby nenavrhovali. Řešili to proto, že radní museli vědět, kdo bude zástupcem, aby věděli, na koho se mají obracet. Pravděpodobně to řešili před volbami, poté, co se stala žalobci ta nehoda. Svědek si rovněž nepamatuje, kdo sděloval jména, zda to byl starosta, šéfka jeho kanceláře nebo ten daný pověřený zástupce. Projednávání zástupců považovali spíše za informaci a vzetí na vědomí, takové věci se do zápisu z jednání Rady nedávali, svědek měl za to, že do toho neměli co zasahovat. Takové věci se většinou projednávaly v bodě Různé, kde se sdělovaly informace o fungování úřadu. Informace povšechného rázu se do zápisu z jednání Rady nedávaly, pokud se nepředkládaly materiály na jednání Rady, nebývalo to v zápise.

34. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že zástupci žalobce se řešili pro případ, že žalobce nebude přítomen, toto sděloval tajemník a oznamoval, kdo by ho měl zastoupit, a to ústně, řešilo se to, když to bylo potřeba, jednalo se o více osob, radní vždy věděli, za kým jít, na koho se obrátit. Svědek si pamatuje na paní [příjmení], na pana [příjmení] a paní [příjmení], jednalo se o osoby z radnice. Vůči jednotlivým osobám námitky nezaznívaly, byly to známé osoby, vědělo se, jaké funkce zastávají a jaké mají vzdělání, jednalo se o kompetentní osoby, nikdo žádné podstatné námitky neměl a nebyl důvod nesouhlasit. Zástupci byli pověřeni po dobu nepřítomnosti žalobce a každý byl pověřen podle toho, co dělal. Zástupci se řešili většinou na konci jednání, v rámci informací, svědek si již nepamatuje, zda se jednalo o řádný bod programu. To, zda se řešení zástupců žalobce objevovalo v zápisech z jednání Rady, si svědek již nepamatoval. Mohlo se stát, že na jednání Rady byl projednáván i bod, který nebyl na oficiálním programu, bylo možné takový bod doplnit, rovněž nemusel být v oficiálním zápisu z jednání Rady. Pokud chtěl tajemník dát nějaký bod na program jednání, musel oslovit konkrétní osobu, aby to do programu dala, byli vyčleněni lidé, kteří to měli na starosti.

35. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že telefonicky hovořil s žalobcem, ten jej žádal o svědeckou výpověď a ptal se ho, zda si pamatuje, jak určoval zástupce, svědek mu sdělil, že si to pamatuje, a žalobce jej tak požádal o podání svědecké výpovědi u soudu. Svědkovi skončilo volební období v říjnu 2014. Zástupci žalobce se řešili po dobu jeho nepřítomnosti, a to v bodě Různé nebo Informace, tajemník vystoupil a sdělil, že určuje své náhradníky, přednesl seznam lidí, který koloval v písemné podobě [jméno], bralo se to na vědomí en bloc, nikdo se nevyjadřoval, svědek do toho určitě nemluvil a nepamatuje si, že by někdy zazněl nějaký nesouhlas, nebyla to otázka, kde by docházelo k nějakým střetům, pamatuje se pouze na pozitivní vyjádření k paní [příjmení]. Jednalo se např. o pana [příjmení], paní [příjmení], paní [příjmení], paní [příjmení], paní [příjmení], ta měla na starosti úřad, když žalobce onemocněl, jednalo se o osoby z městské části, radní tyto osoby znali, věděli, na jakém odboru působí. Konkrétní věci, které se řešily v bodě Různé, nebyly v programu vypsány, jednotlivé položky z tohoto bodu rovněž nemusely být v zápisu z jednání Rady.

36. Všechny uvedené důkazy soud hodnotil jako věrohodné, o jejich pravosti a pravdivosti neměl pochybnosti. Soud se neztotožňuje s názorem žalované, že pověření předložená žalobcem k důkazům při ústním jednání dne [datum] jsou zřejmě antedatovaná a účelově vytvořená. Samotná skutečnost, že žalobce listiny předložil až na výzvu soudu při ústním jednání, o účelovém vytvoření nesvědčí. Listiny jsou navíc podepsány pěti pověřovanými zaměstnanci. K účelovému vytvoření by tedy žalobce potřeboval jejich součinnost, a takový komplot se soudu jeví jako příliš nepravděpodobný, byť soud připouští, že jej nelze vyloučit. Soud však přihlédl i ke skutečnosti, že právě jednání spočívající v pověřování jednotlivých zaměstnanců (bez projednání v radě) je žalobci přímo vytýkáno v listině o odvolání z funkce tajemníka. Je tedy zjevné, že žalobce zaměstnance pověřoval a žalovaná o tom již v době odvolání věděla. Soud pak ovšem nevidí motiv, který by žalobce k účelovému vytvoření pověřovacích listin vedl.

37. Soud rovněž považoval za obecně věrohodné výpovědi svědků, bývalých radních městské části, neboť tito v podstatných skutečnostech vypovídali shodně, pamatovali si na projednávání zástupců žalobce v [jméno] městské části [obec a číslo] již v minulosti, pouze si nepamatovali konkrétní detaily poté, co žalobce onemocněl, což lze přičítat zejména delšímu časovému odstupu, pamatovali si však, že k takovému projednání zástupců žalobce došlo. Rovněž z výslechů těchto svědků vyplynul obecný princip jmenování zástupců, kdy nebyl jmenován jeden zástupce, ale pro různé záležitosti byli jednotlivě jmenováni zástupci dle své odbornosti, avšak bylo vždy známo, jací zástupci to budou, tedy existoval jakýsi seznam. Tyto zjištěné skutečnosti nejsou v rozporu s výpovědí starosty, který uváděl, že zástupců bylo vícero a situace byla pro něj nepřehledná. Rovněž si svědci nepamatovali, zda pověřování jednotlivých zástupců bylo projednáváno před nebo po nových volbách, soud pak nepovažuje tuto výpověď za rozpornou s výpovědí starosty, který uvedl, že žádní zástupci nebyli po nových volbách projednáváni. Soud tak měl za prokázané, že k projednání došlo v období před volbami a v té době byl vytvořen právě jakýsi seznam potenciálních zástupců podle oborů a podle pořadí, jak měli být případně žalobcem ustanovováni pro jednotlivé záležitosti. III. 4 K projednání pověření zástupců žalobce [jméno] městské části [obec a číslo] v období po volbách na podzim 2014 38. Pokud jde o období po volbách na podzim 2014 a pověření ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], bylo mezi účastníky nesporné, že tato pověření zástupců žalobce v [jméno] městské části [obec a číslo] projednána nebyla.

39. Svědek [příjmení] [jméno] [jméno] vypověděl, že byl ve dvou volebních obdobích od roku 2010 do roku 2014 a od roku 2014 do roku 2018 zastupitelem městské části za TOP 09 a v období od listopadu 2014 do března či dubna 2015 byl členem rady a místostarostou. Žalobce vykonával funkci tajemníka a v době jeho pracovní neschopnosti měl podle jeho sdělení určené tři zástupce pro jednotlivé oblasti. Informaci o svém zastupování žalobce svědkovi sdělil někdy v době, kdy svědek působil v radě, a to na svědkův dotaz. Žalobce na rady městské části nechodil, starosta ho tam nechtěl. Svědek neví, jakým způsobem bylo žalobci sděleno, že nemá na rady chodit. Neví ani, že by měl žalobce zapovězeno na rady docházet, pouze ví, že ho tam neviděl. Mohla tam chodit paní [příjmení]. Svědek si pamatuje z doby vzniku koalice, že již v době jednání o kolaci pan [příjmení] měl zásadní požadavek, že si chci vybrat nového tajemníka. Svědek si nepamatuje, zda na radě městské části byly projednávány i materiály tajemníka, předpokládá ale, že projednávány být musely a že je předkládal někdo, kdo měl kompetenci zastupovat tajemníka. Svědek si neuvědomuje, že by se v době pracovní neschopnosti tajemníka řešily nějaké problémy či chaos – svědek se prostě zeptal, kdo co řeší, případně se obrátil na paní [příjmení]. Jako radní svědek očekával, že organizace poběží v podstatě sama a nezaznamenal žádný problém. Svědek si nepamatuje, že by někdy za jeho přítomnosti na zasedání rady městské části byl projednáván záměr tajemníka pověřit nějakou osobu jeho zastupováním.

40. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že pracovala v sekretariátu žalobce jako jeho asistentka. O fungování žalobce jako tajemníka v době jeho pracovní neschopnosti od léta 2014 do jara 2015 si svědkyně mnoho nepamatuje. Ví, že docházel, musel mít nějaké zastupování. Pracovní úkoly žalobce svědkyni zadával přes paní [příjmení], ta ho zastupovala. Asi měl i další zástupce. Na radu žalobce nesměl – svědkyně ví, že chodil na radu a přišel zase rychle zpátky. Na to, kdo žalobci bránil chodit na radu, by bylo třeba se zeptat jiných lidí. Za žalobce tam chodila Ing. [příjmení].

41. Rovněž výpovědi svědků [jméno] a [příjmení] soud hodnotil jako věrohodné. Ve vztahu k projednávané věci z nich však zjistil pouze tolik, že v období po volbách na podzim 2014 si starosta Mgr. [příjmení] nepřál, aby se žalobce účastnil zasedání Rady městské části [obec a číslo], což bylo žalobci sděleno. Žalobce se pak zasedání rady skutečně nezúčastnil, zastupovala ho zde Ing. [příjmení]. III. 5 Další navržené důkazy 42. Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k názoru, že z uvedených důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl ve věci spolehlivě rozhodnout.

43. Žalobce dále navrhl výslech svědka, [jméno] [příjmení], bývalého radního, ten se však opakovaně z jednání omluvil pro svůj zdravotní stav a žalobce následně na jeho výslechu netrval, ani soud jej nepovažoval za potřebný s ohledem na provedené výslechy ostatních svědků, bývalých radních Městské části [obec a číslo].

44. Žalobce dále navrhl provedení důkazu pověřením a plnou mocí ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum], ze dne [datum] a ze dne [datum], avšak soud považoval dané důkazy za nadbytečné, neboť se netýkaly předmětného rozhodného období od července 2014 do března 2015, kdy byl žalobce v pracovní neschopnosti.

45. Žalovaná navrhla výslech svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] k prokázání tvrzení, že žalobce uděloval pověření a na úřad docházel svévolně, nekoordinovaně, aniž by o tom kohokoli informoval, a způsoboval tím chaos v chodu úřadu. Soud tyto důkazy pokládá za nadbytečné. Z listinných důkazů má soud za prokázané, že o pověřeních věděli zaměstnanci, kterým bylo pověření uděleno. Jejich výslech je tedy nadbytečný.

46. Žalovaná dále navrhla výslech ošetřujícího lékaře žalobce k prokázání, že žalobce porušil právní předpisy, když během pracovní neschopnosti vykonával práci, byť v době povolených vycházek. Také tento důkaz soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti. Skutkový stav je v tomto ohledu nesporný, sporné je pouze právní posouzení, zda se jedná o protiprávní jednání nebo ne.

IV. Závěr o skutkovém stavu

47. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

48. Dne [datum] byl žalobce jmenován do funkce tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo] s účinností od [datum]. Od [datum] nejméně do [datum] byl žalobce v pracovní neschopnosti. Po dobu pracovní neschopnosti docházel příležitostně, dle svého uvážení, do zaměstnání. Žalovaná o jeho přítomnosti věděla, nevěděla o ní však předem. Žalobce během pracovní neschopnosti uděloval písemná pověření k zastupování několika zaměstnancům. Jednalo se zpravidla o obecné pověření na určité kratší období, obvykle dvou týdnů až jednoho měsíce, v několika případech se jednalo o pověření k určitému právnímu. Zaměstnanci udělené pověření přijali. Konkrétní jména zaměstnanců, kteří budou pověřováni jednotlivými úkoly podle své odbornosti, byla projednána pouze při jednání Rady městské části [obec a číslo] před novými volbami konanými v říjnu 2014: byl sdělen seznam těchto zaměstnanců, vůči němuž nebyly žádné větší připomínky, jelikož se jednalo o vedoucí jednotlivých odborů na Úřadu městské části [obec a číslo] a radní je dobře znali, brali tak daný seznam pouze na vědomí a žádné usnesení se nepřijímalo, tato záležitost se probírala v bodě Různé, neboť to radní nepovažovali za příliš podstatné. Naproti tomu, v době po volbách v říjnu 2014 již v nově ustavené radě jména zástupců žalobce projednána nebyla – v období mezi [datum] a [datum] tak žalobce uděloval zaměstnancům ad hoc pověření ke svému zastupování bez předchozího projednání v radě. V období po volbách se již žalobce zasedání rady nezúčastnil, starosta žalované si to nepřál.

49. Žalobce během pracovní neschopnosti v zaměstnání kromě shora uvedených pověření učinil několik dalších právních jednání. Šlo o udělení souhlasu s uvolněním finančního příspěvku ve výši 10 000 Kč ze sociálního fondu na pohřeb zemřelé zaměstnankyně dne [datum], účast na jednání komise pro otevírání obálek dne [datum] a účast na jednání hodnotící komise dne [datum]. Dne [datum] žalovaná požádala zástupkyni ředitele Magistrátu pro sekci státní správy, pověřené řízením Magistrátu hlavního města Prahy, o udělení souhlasu k odvolání žalobce z funkce tajemníka. Žádost podrobně odůvodnila. Ředitelka Magistrátu hlavního města Prahy souhlas dne [datum] udělila. Dne [datum] žalovaná odvolala žalobce z funkce tajemníka pro závažné porušení zákonných povinností z těchto důvodů: Po dobu své pracovní neschopnosti, na kterou žalobce nastoupil dne [datum], tedy po dobu delší než šest měsíců, žalobce nezajistil svého zástupce, k zastupování žalobce pověřuje jednotlivé pracovníky úřadu bez projednání v radě městské části [obec a číslo], čímž za použití ust. § 103 zákona o hlavním městě [obec] porušuje povinnost danou § 81 odst. 5 písm. c) zákona o hlavním městě [obec], v době dočasné pracovní neschopnosti žalobce dochází na úřad a vykonává pracovní a úřední činnost - žalobce například podepsal užití sociálního fondu, dále činil úkony v rámci zadávacího řízení na„ Zajištění externího správce, tj. outsourcing informačních technologií a služeb“, a to tak, že se například zúčastnil jako člen komise pro otevírání obálek a člen hodnotící komise jednání těchto komisí a podepsal příslušné protokoly a informaci o nabídkové ceně a údajích z nabídek. Žalobce listinu s odvoláním převzal dne [datum].

V. Právní posouzení věci

50. Po právní stránce soud, vázán závazným právním názorem odvolacího a dovolacího soudu, posoudil zjištěný skutkový stav tak, že odvolání žalobce z funkce tajemníka z [datum] shledal platným. Byl naplněn zákonný důvod pro odvolání z funkce tajemníka spočívající v závažném porušení zákonem stanovených povinností tajemníka, kterého se žalobce dopustil opakovaným jmenováním svých zástupců bez předchozího projednání v radě městské části. K tomuto závěru soud dospěl konkrétně z následujících důvodů: V. 1 Naléhavý právní zájem 51. Podle ust. § 80 o. s.ř. lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

52. Vzhledem k tomu, že se jedná o žalobu na určení ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., zabýval se soud nejprve otázkou, zda je dán naléhavý právní zájem na určení, že odvolání z funkce tajemníka je neplatné. Naléhavý právní zájem je dán zejména tehdy, postaví-li se rozhodnutím soudu právní vztahy účastníků řízení najisto a předejde-li se tak do budoucna dalším sporům. Žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti. Soud dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť určení je způsobilé odstranit stav jeho právní nejistoty. I když odvoláním z funkce tajemníka jeho pracovní poměr neskončil (ust. § 12 odst. 4 zákona č. zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, dále jen„ zákon o úřednících územních samosprávných celků“), neznamená to, že žalobce nepotřebuje právně vyřešit celý obsah a dosah sporu o existenci nebo neexistenci funkce tajemníka. Soud se proto dále zabýval důvodností odvolání žalobce po věcné stránce. V. 2 Relevantní právní úprava 53. Podle ust. § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících územních samosprávných celků lze vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu z funkce odvolat„ porušil-li závažným způsobem některou ze svých zákonem stanovených povinností nebo dopustil-li se nejméně dvou méně závažných porušení zákonem stanovených povinností v době posledních 6 měsíců,“ Podle odst. 3 uvedeného ustanovení„ odvolání nebo vzdání se funkce musí být písemné a doručené druhému účastníku, jinak je neplatné. Odvolání z funkce musí navíc obsahovat důvody podle odstavce 1, jinak je neplatné. Výkon funkce končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se funkce, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se funkce uveden den pozdější.“ 54. Podle ust. § 97 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec],„ starosta městské části jmenuje a odvolává tajemníka úřadu městské části po předchozím souhlasu ředitele Magistrátu a stanoví jeho plat podle zvláštních právních předpisů, je-li tato funkce zřízena; jmenování nebo odvolání tajemníka úřadu městské části bez předchozího souhlasu ředitele Magistrátu je neplatné.“ 55. Podle ust. § 16 odst. 1 písm. b) zákona úřednících územních samosprávných celků je žalobce jakožto úředník povinen„ dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jím vykonávané, pokud s nimi byl řádně seznámen.“ 56. Podle ust. § 81 odst. 5 písm. c) zákona o hlavním městě [obec]„ ředitel Magistrátu jmenuje po projednání v radě hlavního města Prahy své zástupce.“ 57. Podle ust. § 103 zákona o hlavním městě [obec] se„ na postavení a jednání tajemníka obdobně použijí ustanovení vztahující se na postavení a jednání ředitele Magistrátu.“ 58. Podle ust. § 191 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce,„ je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních právních předpisů.“ V. 3 Obsah odvolání žalobce z funkce tajemníka, jeho náležitosti a výklad 59. V řízení bylo prokázáno, že odvolání žalobce ze dne [datum] bylo textováno následovně:„ Po dobu své pracovní neschopnosti, kterou jste nastoupil dne [datum], tedy po období delší než 6 měsíců jste nezajistil svého zástupce. K zastupování ve funkci tajemníka pověřujete jednotlivé pracovníky úřadu bez projednání v radě městské části [obec a číslo], čímž za použití ustanovení § 103 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů, porušujete povinnost danou ustanovením § 81 odst. 5 písm. c) zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], ve znění pozdějších předpisů.

60. V době své dočasné pracovní neschopnosti docházíte na úřad a vykonáváte pracovní a úřední činnost, podepsal jste např. užití sociálního fondu (příloha [číslo]). Dále jste činil úkony v rámci zadávacího řízení na ‘zajištění externího správce, tj. Outsourcing informačních technologií a služeb’ a to tak, že jste se např. Zúčastnil jako člen komise pro otvírání obálek a člen hodnotící komise jednání těchto komisí a podepsal příslušné protokoly a informaci o nabídkové ceně a údajích z nabídek (příloha [číslo]).“ 61. Soud předně shledal, že odvolání z funkce splňuje formální náležitosti stanovené v ust. § 12 odst. 3 zákona o úřednících územních samosprávných celků. Právní jednání bylo učiněno písemně a důvody v něm byly dostatečně určitě vymezeny způsobem, který neumožňuje vytýkané jednání žalobce zaměnit s jiným.

62. V řízení bylo též prokázáno, že byl udělen rovněž souhlas ředitelky Magistrátu hl. m. Prahy s odvoláním žalobce vyžadovaný § 97 odst. 2 zákona o hl. m. [obec]. Námitka žalobce, že tento souhlas není dostatečně odůvodněn, není rozhodná za situace, kdy dostatečně podrobně je odůvodněna žádost u udělení souhlasu.

63. Z odvolání z [datum] je zřejmé, že žalovaná žalobci vytkla tři skutečnosti: 1) Po dobu své pracovní neschopnosti, na kterou žalobce nastoupil dne [datum], tedy po dobu delší než šest měsíců, žalobce nezajistil svého zástupce; 2) K zastupování žalobce pověřoval jednotlivé pracovníky úřadu bez projednání v [jméno] městské části [obec a číslo]; 3) V době dočasné pracovní neschopnosti žalobce docházel na úřad a vykonával pracovní a úřední činnost.

64. Pokud jde o první z uvedených důvodů, ze samotného jazykového vyjádření žalované („ po dobu své pracovní neschopnosti, kterou jste nastoupil dne [datum], tedy po období delší než 6 měsíců jste nezajistil svého zástupce“) nelze bez dalšího učinit jednoznačný závěr, jaké konkrétní pochybení žalovaná přesně žalobci vytkla. Soud se proto v souladu se závazným právním názorem odvolacího a dovolacího soudu vyjádřeném v rozhodnutích č. j. 21 Cdo 5281/2016-184 a č. j. 62 Co 99/2016-193 věnoval otázce výkladu projevu vůle žalované v uvedeném bodě odvolání žalobce.

65. Relevantní výkladová pravidla jsou obsažena v ustanoveních § 555 a 556 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 18 zákoníku práce. Podle § 555 občanského zákoníku,„ právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.“ Podle § 556 odst. 1 občanského zákoníku„ co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.“ Podle odst. 2 tohoto ustanovení„ při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.“ Podle ust. § 18 zákoníku práce„ Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.“ 66. Z jazykového vyjádření příslušného odstavce odvolání ze dne [datum] týkajícího se prvních dvou pochybení, jakož i z úmyslu žalované zjištěného zejména z výslechu starosty žalované, je zjevné, že žalovaná mínila žalobci vytknout porušení zákonné povinnosti jmenovat po projednání v radě hlavního města Prahy své zástupce stanovené ustanovením § 81 odst. 5 písm. c) zákona o hlavním městě [obec] ve spojení s ust. § 103 tohoto zákona. Zřejmé však není, zda žalovaná porušení této povinnosti mínila vymezit tak, že žalobce nejmenoval (nezajistil) svého zástupce po dobu své pracovní neschopnosti, nebo že jej nejmenoval hned po nástupu do funkce a popřípadě kdykoliv později v průběhu pracovního poměru. Žalobce v řízení tvrdil, že si právní jednání žalované vykládal prvním z uvedených způsobů. Žalovaná naproti tomu tvrdila, že právní jednání mínila druhým způsobem.

67. V řízení bylo zjištěno, že mezi stranami nebyla zavedena zvláštní praxe týkající se výkladu právního jednání a že právnímu jednání žalované nepředcházela ani po něm nenásledovala žádná taková komunikace mezi účastníky, která by mohla obsah daného právního jednání vyjasnit. Za daných okolností soud při výkladu tohoto právního jednání zohlednil jednak jeho samotné jazykové vyjádření, jednak zjištěný úmysl žalované a jednak pravidlo výkladu ve prospěch zaměstnance a dospěl k závěru, že žalovaná vytkla žalobci, že nejmenoval svého zástupce v době, kdy byl v pracovní neschopnosti.

68. Pokud jde o jazykové vyjádření, to k pochybení žalobce v období pracovní neschopnosti a nikoliv dříve, odkazuje jak slovy„ po dobu své pracovní neschopnosti“, tak slovy„ tedy po období delší než 6 měsíců“. I ze zjištěných okolností, za nichž se formovala vůle žalované, pak lze dovozovat, že žalovaná pochybení žalobce spatřovala v nejmenování zástupce v období pracovní neschopnosti: O odvolání žalobce z funkce tajemníka rozhodl starosta žalované několik týdnů po svém jmenování a převzetí funkce poté, co zjistil, že žalobce je v pracovní neschopnosti a není zajištěn řádný zástup – starosta byl s touto situací nespokojen s tím, že způsobuje na úřadě chaos. Ostatně i ze skutečnosti, že v průběhu jednání mezi starostou a žalobcem měl dle starosty žalobce zmiňovat, že„ přijít a něco tam udělat, pracovat, že to není žádný problém“ je zjevné, že starosta a žalobce jednali o neuspokojivé situaci na úřadě v době pracovní neschopnosti žalobce. Z uvedených skutečností lze dovozovat, že žalovaná byla nespokojena s postupem žalobce v průběhu jeho pracovní neschopnosti a jeho dopady na fungování úřadu a mínila žalobci vytýkat právě tento postup spíše než případné pochybení v době před nástupem na pracovní neschopnost. K uvedenému lze doplnit, že v souladu s výkladovým pravidlem obsaženým v ust. § 18 zákoníku práce je v pochybnostech na místě se přiklonit k výkladu pro zaměstnance příznivějšímu. V daném případě je jím výklad vedoucí k užšímu skutkovému vymezení pochybení žalobce v právním jednání žalované a tedy k závěru, že žalovaná žalobci vytkla, že nejmenoval svého zástupce v době, kdy byl v pracovní neschopnosti.

69. Dále se soud zabýval otázkou, zda lze vytýkaná pochybení považovat za porušení § 81 odst. 5 písm. c) zákona o hlavním městě [obec] ve spojení s ust. § 103 tohoto zákona, a současně závažné porušení zákonem stanovených povinností ve smyslu ust. § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících územních samosprávných celků. V. 4 První důvod odvolání: nejmenování zástupce žalobce 70. Pokud jde o první důvod odvolání, podle něhož žalobce nejmenoval svého zástupce v době, kdy byl v pracovní neschopnosti, dovolací soud ve zrušujícím rozsudku ze dne 25. 2. 2020, č.j. 21 Cdo 3212/2019-397, uvedl závazný právní názor ohledně toho, zda i po dobu pracovní neschopnosti žalobce byl tento vázán povinností jmenovat svého zástupce. Dovolací soud dospěl k závěru,„ že„ povinnost jmenovat svého zástupce“ vyplývá z právního předpisu vztahujícího se k jím vykonávané práci (ze zákona o hlavním městě [obec]). Dodržování této povinnosti žalobce patřilo (…) k základním povinnostem žalobce vyplývajícím z jeho pracovního poměru. V době, kdy byl žalobce uznán dočasně práce neschopným a kdy (jak dovolatel správně uvádí) došlo k suspenzi jeho pracovního závazku, tedy došlo i k suspenzi povinnosti žalobce jmenovat po projednání v radě městské části [obec a číslo] svého zástupce. Žalobce se proto nemohl dopustit porušení zákonem stanovené povinnosti ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících tím, že v době, kdy byl uznán dočasně práce neschopným,„ nezajistil svého zástupce“.“ První důvod odvolání tak nemohl být shledán důvodným, neboť žalobce po dobu, kdy byl v pracovní neschopnosti, nebyl povinen plnit své pracovní povinnosti, mezi něž patřila i povinnost jmenovat svého zástupce ve smyslu ust. § 81 odst. 5 písm. c) zákona o hlavním městě [obec]. V. 5 Druhý důvod odvolání: pověřování zástupců ad hoc 71. Pokud jde o druhý důvod odvolání, podle něhož žalobce pověřoval jednotlivé pracovníky úřadu bez projednání v radě městské části [obec a číslo], i zde dovolací soud vyjádřil svůj závazný právní názor v tom smyslu, že docházel-li žalobce v době, kdy byl uznán dočasně práce neschopným, příležitostně (podle svého uvážení) do zaměstnání a uděloval-li písemná„ pověření k zastupování“ několika zaměstnancům, bylo jeho povinností postupovat při tom podle právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Dovolací soud zde konstatoval, že za jmenování zástupce ve smyslu ust. § 81 odst. 5 písm. c) zákona o hlavním městě [obec] přitom je nutné považovat též takový projev vůle, kterým byla určitá osoba (zaměstnanec městské části) tajemníkem úřadu městské části„ pověřena k zastupování“ tajemníka úřadu městské části hlavního města Prahy (ať dočasně, nebo trvale, v plném rozsahu, nebo jen pro určité oblasti nebo úkony, v nichž jej zastupuje).„ (P) rávní jednání žalobce („ pověření a plné moci k zastupování tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo] v době jeho nepřítomnosti“), kterými„ pověřoval“ jednotlivé zaměstnance městské části [obec a číslo] zastupováním tajemníka Úřadu městské části [obec a číslo], tak představují (podle svého obsahu) jmenování jeho zástupců ve smyslu ustanovení § 81 odst. 5 písm. c) ve spojení s ustanovením § 103 zákona o hlavním městě Praze, kterým podle uvedených ustanovení zákona o hlavním městě [obec] musí předcházet projednání v radě městské části. (…) Prováděl-li by (tedy) žalobce jmenování svých zástupců bez projednání v radě městské části [obec a číslo], porušoval by tak svou zákonem stanovenou povinnost jmenovat své zástupce po projednání v radě městské části (byť tak činil v době, kdy byl uznán dočasně práce neschopným).“ Odvolací soud pak v usnesení z 27. 4. 2022, č. j. 62 Co 69/2022-628, zdůraznil, že je nezbytné zkoumat splnění povinnosti předchozího projednání v radě ve vztahu ke každému pověření zvlášť.

72. Soud se v souladu s tímto závazným právním názorem zabýval tím, zda skutečně došlo k takovému projednání jednotlivých pověření zástupců žalobce v [jméno] městské části [obec a číslo], přičemž dospěl k závěru, že se tak nestalo.

73. V řízení bylo prokázáno, že pověření zástupců žalobce bylo v [jméno] městské části [obec a číslo] projednáno (a to v bodě různé, aniž by tato skutečnost byla zachycena v zápisu ze zasedání rady) pouze v období před volbami na podzim 2014. Naproti tomu, pokud jde o období po těchto volbách, a o pověření ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], bylo mezi účastníky nesporné, že tato pověření v radě projednána nebyla. Pokud tedy uvedená pověření k zastupování žalobce uděloval navzdory absenci projednání [jméno] městské části [obec a číslo], činil tak v rozporu s § 81 odst. 5 písm. c) ve spojení s § 103 zákona o hlavním městě [obec].

74. Nelze přisvědčit námitce žalobce, podle níž mu žalovaná v plnění jeho zákonné povinnosti projednat záměr na jmenování zástupce s radou městské části bránila, neboť starosta Mgr. [příjmení] mu vstup na radu zakazoval. V řízení sice skutečně bylo prokázáno, že nový starosta si nepřál, aby se žalobce zasedání rady městské části zúčastnil, tato skutečnost však na závěru o protiprávnosti postupu žalobce nemůže nic změnit: Za situace, kdy byl žalobce v pracovní neschopnosti a jeho pracovní závazek byl suspendován, žalovaná jednala zcela po právu, pokud si nepřála, aby žalobce konal práci svou účastí na radě městské části. Především je ovšem třeba zdůraznit, že tímto jednáním žalobci nebránila, aby jmenování svých ad hoc zástupců – pokud už k němu hodlal navzdory své pracovní neschopnosti přistoupit – činil v souladu se zákonem jedině po projednání v radě městské části. Pokud totiž zákon požaduje jmenování zástupců„ po projednání v radě“, pak z uvedené formulace nijak nevyplývá, že by projednání muselo proběhnout za osobní přítomnosti tajemníka. Projednání záměru tajemníka na jmenování zástupců zde tak mohl navrhnout kterýkoliv z radních, stejně jako Ing. [příjmení], která v praxi žalobce na jednání rady zastupovala, jak bylo v řízení prokázáno. Žalobce pak navíc v řízení netvrdí ani neprokazuje, že by se o projednání svého záměru jmenovat zástupce kdykoliv po volbách v říjnu 2014 – byť třeba neúspěšně – alespoň pokoušel. Konečně, na okraj soud poznamenává, že i pokud by nastala situace, v níž by projednání záměru žalobce na jmenování zástupců v radě bylo skutečně objektivně nemožné (jakkoliv v projednávaném případě z výše uvedených důvodů nenastala), měla by tato situace za následek nemožnost zástupce jmenovat, nikoliv vznik oprávnění žalobce jmenovat zástupce svévolně, bez vědomí rady a projednání v ní.

75. Druhý žalovanou použitý důvod odvolání žalobce z funkce tajemníka, spočívající ve pověřování jednotlivých pracovníků úřadu bez projednání v radě městské části [obec a číslo], byl tedy naplněn ve vztahu k pověřením uděleným v období mezi [datum] a [datum]. Soud podotýká, že ve vztahu k těmto pověřením byla při odvolání žalobce dne [datum], doručeném žalobce [datum], dodržena i zákonná šestiměsíční lhůta dle § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících územních samosprávných celků, která se podle ustálené rozhodovací praxe soudů vztahuje i na závažné porušení zákonem stanovených povinností dle tohoto ustanovení (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2015 sp. zn. 21 Cdo 4123/2013). V. 6 Třetí důvod odvolání: docházení na úřad v době dočasné pracovní neschopnosti 76. Pokud jde o třetí důvod odvolání, podle něhož žalobce době dočasné pracovní neschopnosti docházel na úřad a vykonával pracovní a úřední činnost, v tomto bodě naopak závažné porušení povinností žalobce spatřovat nelze. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná o docházkách žalobce do zaměstnání věděla, věděla též, že činí jednotlivá právní jednání. Žalovaná netvrdila, že by žalobce svým jednáním způsobil nějakou škodu nebo že by jednotlivá právní jednání činil v rozporu se zájmy žalované. Žalovaná si pouze nevěděla rady s chaosem, který žalobce údajně svévolnou činností přivodil. Soud má za to, že samotná tato skutečnost k odvolání žalobce z funkce tajemníka dle ust. § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících územních samosprávných celků nestačí, neboť žalobce neporušil žádnou povinnost uloženou mu Organizačním řádem žalované, zákonem o hlavním městě [obec] ani zákoníkem práce. Ust. § 191 zákoníku práce ukládá zaměstnavateli povinnost omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnanec po tuto dobu není povinen vykonávat práci podle pracovní smlouvy, a zaměstnavatel není povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy a platit mu za vykonanou práci mzdu, přičemž hmotné zabezpečení zaměstnance je zajištěno jiným způsobem. A contrario, zaměstnanec neporuší své povinnosti vztahující se k výkonu jeho práce, pokud během dočasné pracovní neschopnosti vykonává práci. Žalovaná měla využít jiné právní prostředky, jak žalobce přimět, aby dodržoval režim pracovní neschopnosti, jak jej za nedodržování postihnout, případně mohla iniciovat kroky vedoucí k ukončení pracovní neschopnosti, pokud ji shledala účelovou. V. 7 Intenzita porušení povinností žalobce 77. Ze tří skutků, které žalovaná žalobci vytkla v odvolání z funkce tajemníka z [datum] lze tedy z výše rozvedených důvodů považovat za porušení zákonem stanovených povinností žalobce pouze druhý skutek spočívající v pověřování jednotlivé pracovníky úřadu zastupováním žalobce bez projednání v radě městské části [obec a číslo]. Soud se dále zabýval otázkou, zda toto porušení dosahuje intenzity závažného porušení ve smyslu § 12 odst. 1 písm. b) zákona o úřednících územních samosprávných celků, a zda tedy samo o sobě postačuje pro odvolání žalobce z funkce tajemníka. V tomto směru soud dospěl ke kladnému závěru.

78. K otázce posouzení intenzity porušení povinností žalobce se v projednávané věci vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku 21 Cdo 3212/2019-397, v němž v tomto směru mj. uvedl:„ Jsou-li některá hlediska pro posouzení intenzity porušení pracovní povinnosti v konkrétní věci významnější (závažnější, důležitější) soud jim logicky přikládá také větší význam (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2013 sp. zn. 21 Cdo 1405/2012). V projednávané věci by to v případě, že by soudy dospěly k závěru o porušení povinnosti žalobce jmenovat své zástupce po projednání v radě městské části, mohla být například soudy zmiňovaná povaha a význam funkce tajemníka městské části, soustavnost a četnost porušování povinnosti, skutečnost, že žalobce o této své povinnosti věděl (měl vědět) a že již předtím, než byl uznán dočasně neschopným práce, dlouhodobě neplnil svou povinnost jmenovat svého zástupce zákonným způsobem, jakož i důsledky jeho jednání spočívající ve ztížení chodu úřadu apod.“ Právě z uvedených Nejvyšším soudem zdůrazněných hledisek se pak porušení povinnosti žalobce jeví závažným: žalobce svou povinnost jmenovat zástupce až po projednání v radě městské části porušoval dlouhodobě a opakovaně, dvanácti jmenovacími akty v období 4 měsíců od [datum] do [datum]. Potřeby předchozího projednání v radě městské části si přitom žalobce byl zjevně vědom, neboť v období před říjnovými volbami tuto povinnost po určitou dobu plnil. Pověřování zástupců ad hoc v době pracovní neschopnosti navíc představovalo vyústění dřívějšího porušení povinností žalobce (byť porušení, které mu v odvolání nebylo vytčeno) jmenovat jednoho stálého zástupce. Rovněž je pak třeba zdůraznit, že funkce tajemníka městské části představuje jednu z nejvýznamnějších úřednických funkcí v rámci organizační struktury městských částí, a od nositelů této funkce je tedy na místě očekávat postup v souladu se zákonnou úpravou. Konečně, jakkoliv mezi účastníky zůstalo sporné, nakolik postup žalobce způsobil či nezpůsobil ve fungování úřadu„ chaos“, nelze pochybovat o tom, že jmenování zástupců ad hoc a nadto bez vědomí rady městské části chod úřadu v jisté míře komplikovalo. Soud proto porušení povinností žalobce hodnotil jako závažné.

VI. Závěr a náklady řízení

79. Ze všech uvedených důvodů soud shledal, že žalobce byl z funkce tajemníka žalované odvolání platně, neboť závažným způsobem porušil své zákonem stanovené povinnosti. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

80. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalované, která byla v řízení plně úspěšná. Za účelně vynaložené přitom soud považoval i náklady na zastoupení žalované advokátem, navzdory tomu, že žalovaná je městskou částí statutárního města. Projednávaný případ lze totiž považovat za výjimečně složitý jak po právní, tak po skutkové stránce, o čemž svědčí opakované rozhodování odvolacího a dovolacího soudu ve věci a značný rozsah uplatňované argumentace účastníků a provedeného dokazování (provedena byla řada listinných důkazů, a především větší počet svědeckých výpovědí). Za této situace je vyvrácena judikaturou dovozená obecná presumpce, podle níž jsou obvykle statutární města (jejich městské části) dostatečně materiálně a personálně vybavena k tomu, aby mohla zajistit výkon svých účastnických práv vlastními silami a z vlastních zdrojů (srov. např. nález Ústavního soudu z24. 3. 2020, sp. zn. IV. ÚS 2434/19). Náklady žalované činí celkem 76 836 Kč a sestávají z: -) zaplaceného soudního poplatku za odvolání proti rozsudku z [datum] ve výši 2 000 Kč; -) odměny advokáta ve výši 55 000 Kč podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 22 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 2 500 Kč (převzetí zastoupení, účast na jednání [datum] v délce přesahující 2 hodiny, odvolání ze [datum], vyjádření z [datum], účast na jednání odvolacího soudu [datum], vyjádření k dovolání z [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum], vyjádření k odvolání z [datum], účast na jednání [datum], vyjádření k odvolání z [datum], účast na jednání odvolacího soudu [datum], vyjádření k dovolání z [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum], odvolání ze [datum], vyjádření z [datum] a účast na jednání [datum]). Soud žalované nepřiznal požadovanou odměnu a advokáta za úkony porady s klientem ze [datum], vyjádření z [datum], doplnění odvolání z [datum], vyjádření k odvolání z [datum], vyjádření z [datum], vyjádření z [datum] a doplnění odvolání ze [datum], a to z následujících důvodů: První porada s klientem představuje součást úkonu převzetí zastoupení, a převzal-li tedy zástupce žalované zastoupení [datum], nepředstavuje porada z téhož dne samostatný úkon právní služby. Vyjádření z [datum] soudu zaslala sama žalovaná, nikoliv její zástupce. Doplnění odvolání z [datum] a doplnění odvolání ze [datum] soud posuzoval jako neúčelné úkony, neboť žalované nic nebránilo jejich obsah zahrnout již do původního odvolání. Vyjádření k odvolání z [datum] nelze považovat za samostatný úkon právní služby, neboť představovalo pouze blanketní vyjádření až následně doplněné vyjádřením z [datum]. Vyjádření z [datum] představovalo pouze několikařádkový doprovodný přípis k soudem vyžádaným důkazům, a jeho obsah proto nelze považovat za úkon právní služby. Vyjádření z [datum] se soudu nepodařilo ve spise dohledat; -) paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za úkon vyjádření z [datum], který žalovaná v řízení učinila jako nezastoupený účastník; -) paušální náhrady hotových výdajů ve výši 6 600 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 22 úkonů právní služby po 300 Kč; -) náhrady za 21% DPH z částky 61 600 Kč (tj. z odměny a paušální náhrady hotových výdajů advokáta s tím, že paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč není předmětem daně) ve výši 12 936 Kč.

81. Třídenní lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení