10 C 92/2023 - 227

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jana Chmela, Ph.D. a přísedících Petra Vítka a Ing. Hedvigy Klepáčkové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [právnická osoba] [Jméno žalované]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení neplatnosti výpovědi ze dne 5. 12. 2022 a výpovědi ze dne 13. 2. 2023, takto:

Výrok

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalobci žalovanou dne [datum] je neplatná.

II. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] daná žalobci žalovanou dne [datum] je neplatná.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 44 874 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro [adresa] náhradu nákladů řízení státu ve výši 1 700 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

I. Předmět řízení a argumentace účastníků I.1 Tvrzení a argumentace žalobce 1. Žalobce se žalobou podanou k soudu [datum] domáhal určení neplatnosti dvou výpovědí z pracovního poměru daných mu ze strany žalované dne [datum] („Výpověď 1“) a [datum]. („Výpověď 2“). Žalobce je přesvědčen, že obě výpovědi jsou předně nicotné, neboť nebyly podepsány osobami oprávněnými zastoupit žalovanou, a případně i neplatné, neboť nebyly naplněny zákonné výpovědní důvody.

2. Dle žalobních tvrzení žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy z [datum] na pozici [pracovní pozice] [pracovní pozice] („[pracovní pozice]“). Dne [datum] byla žalobci doručena Výpověď 1 odůvodněná organizačními změnami spočívajícími ve zrušení pracovního místa [pracovní pozice 2] („[pracovní pozice 2]“). Spolu s výpovědí mu byly oznámeny překážky v práci na straně zaměstnavatele, byl mu omezen přístup na pracoviště a odebrány pracovní pomůcky. Dne [datum] byla žalobci poštou doručena Výpověď 2 daná mu „ještě jednou pro případ, že by se dovolával u soudu neplatnosti Výpovědi 1 a soud by mu dal za pravdu“. S oběma výpověďmi žalobce vyjádřil písemný nesouhlas a požadoval, aby mu nadále byla přidělována práce.

3. Důvody nicotnosti Výpovědi 1 spatřuje žalobce v tom, že na ní chybí podpis osoby oprávněné jednat za žalovanou: výpověď je podepsána jednatelem žalované [jméno FO] a personalistou [jméno FO]. Dle obchodního rejstříku však za žalovanou jednají oba jednatelé společně. Za situace, kdy podpis druhého jednatele absentuje, nebyl dle žalobce dodržen zákonný požadavek písemné formy výpovědi.

4. Důvody neplatnosti Výpovědi 1 spatřuje žalobce v tom, že v ní není uveden odkaz na příslušné zákonné ustanovení a výpovědní důvod není dostatečně skutkově vymezen. Žalobce pak nikdy nepracoval na pozici [pracovní pozice 2], která měla být organizační změnou, na kterou Výpověď 1 odkazuje, zrušena – na základě pracovní smlouvy byl žalobce zaměstnán na pozici [pracovní pozice]. Z výpovědi navíc není zřejmé, v čem spočívala příslušná organizační změna.

5. Důvody nicotnosti Výpovědi 2 spatřuje žalobce v její nesrozumitelnosti – z výpovědi nelze seznat, zda je žalobci tímto dána, nebo má být dána až pro případ, že by se bránil proti Výpovědi 1 a byl úspěšný. Výpověď 2 je tedy dle žalobce zmatečná a neurčitá.

6. Důvody neplatnosti Výpovědi 2 konečně žalobce spatřuje předně v jejím podmíněném charakteru – Výpověď 2 je podmíněna platností Výpovědi 1, což je dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu nepřípustné. Vedle toho ani ve Výpovědi 2 není uveden odkaz na příslušné zákonné ustanovení a výpovědní důvod není dostatečně skutkově vymezen. Konečně, Výpověď 2 je dle názoru žalobce účelová, neboť byla žalobci podána až po sdělení jeho námitek proti Výpovědi 1. Výpověď 2 navíc odkazuje na totožnou organizační změnu jako Výpověď 1, ale tvrdí zrušení odlišné pracovní pozice. Účelová je i sdělená organizační změna, neboť z hlediska obchodní a hospodářské činnosti žalované není zrušení pracovní pozice žalobce opodstatněné. Žalovaná má v současnosti v ČR 3 zaměstnance na pozicích „[pracovní pozice 3]“, „[pracovní pozice 4]“ a „[pracovní pozice 5]“, jejichž pracovní náplň nemůže zajistit dosahování hospodářských výsledků, které zajišťovala pracovní pozice žalobce. I.2 Tvrzení a argumentace žalované 7. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a ve věci uvedla, že již Výpověď 1 je dle jejího názoru platná a účinná, Výpověď 2 pak byla žalobci dána z opatrnosti.

8. K námitce nicotnosti Výpovědi 1 žalovaná uvedla, že tato námitka není důvodná a jedná se o účelové tvrzení žalobce. Výpověď 1 byla podepsána jednatelem žalované [jméno FO] a panem [jméno FO], který byl k tomuto jednání druhým jednatelem žalované panem [jméno FO] ústně zmocněn. Pan [jméno FO] navíc v rámci skupiny [právnická osoba] zastává pozici personálního ředitele (což bylo žalobci známo), a jeho oprávnění zastupovat žalovanou v právním jednání směřujícím k uzavření nebo rozvázání pracovního poměru tak vyplývá rovněž z § 166, popř. § 430 o. z. – jde totiž o jednání v obvyklém rozsahu vzhledem k pracovnímu zařazení pana [jméno FO] a k jeho pověření výkonem funkce personálního ředitele. Výpověď pak byla žalobci dána v písemné formě – otázka oprávnění osob jednat za žalovanou dle žalované nemá na hodnocení formy výpovědi vliv.

9. K platnosti Výpovědi 1 žalovaná uvedla, že žalobce se pro žalovanou stal nadbytečným ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce. Žalobce sice u žalované původně pracoval na pozici [pracovní pozice], to však jen do [datum]. Následně však žalobce jeho nadřízená v rámci struktury skupiny [právnická osoba] [jméno FO] informovala o změně pracovní pozice na pozici [pracovní pozice 2]. Proti této změně žalobce nic nenamítal a od [datum] tento titul používal i v e-mailové komunikaci. U právního jednání, kterým došlo ke změně pracovní pozice, sice nebyla dodržena písemná forma, tento nedostatek však byl ve smyslu § 20 zákoníku práce konvalidován. Na původní pozici [pracovní pozice] práce žalobce zahrnovala úkony zaměřené na celkové výsledky oddělení prodeje v ČR, Slovensku a Maďarsku, některé úkony personální agendy, schvalování místních nákladů, bankovních plateb a vedení místního tříčlenného týmu zaměstnanců žalované. Oproti tomu náplň práce na pozici [pracovní pozice 2] zahrnovala zejména prodej distributorům a klíčovou odpovědností byl rozvoj distributorské sítě. Daná změna byla výsledkem rozhodnutí o rozdělení jednotlivých oddělení prodeje v regionu západní Evropy, kdy jedna část oddělení prodeje zajišťovala největší klienty a druhá zajišťovala prodej distributorům.

10. Nadbytečnost žalobce poté nastala následkem zrušení pracovního místa žalobce rozhodnutím o organizační změně z [datum], které navazovalo na strukturální změny přijaté na úrovni skupiny, jíž je žalovaná součástí. Změny se snažily o celkovou restrukturalizaci a zvýšení efektivity a současně reagovaly na nepříznivou situaci na trhu a krizi související s výskytem salmonely, která citelně zasáhla obchodní činnost skupiny. K těmto změnám došlo v druhé polovině roku 2022 a týkaly se mj. oddělení prodeje v regionu střední a východní Evropy. V rámci daných změn došlo mj. k přiřazení ČR, Slovenska a Maďarska do regionu střední a východní [jméno FO] a vedení celého regionu nadále zajišťovala [Anonymizováno] ([Anonymizováno]) spolu s vedoucí zákaznického oddělení pro střední a východní [jméno FO]. Odpovědnost za prodej distributorům pak byla převedena na obchodní ředitelku pro region centrální [jméno FO], personální agendu převzalo personální oddělení v Polsku, mzdovou agendu příslušné oddělení v Belgii. Záležitosti týkající se nákladů a právní agendy byly převedeny na externí společnosti. Od ukončení pracovního poměru se žalobcem pak žalovaná nezřídila nové pracovní místo ani nepřijala nového zaměstnance na obdobnou pracovní pozici jako zastával žalobce. Došlo též ke snížení mzdových nákladů. Je tak zcela vyloučeno, že by Výpověď 1 byla účelová.

11. Uvedené změny pak představovaly začátek komplexní restrukturalizace skupiny a i v současnosti dochází k dalším organizačním změnám. Žalovaná na místo žalobce nepřijala žádného nového zaměstnance a tvrzení žalobce, že žalovaná výpovědí sledovala jiné, než právní úpravou předpokládané cíle, je třeba odmítnout jako účelové, neopodstatněné a neprokázané. Důvod výpovědi pak byl žalobci při předání Výpovědi 1 sdělen a přímo v textu výpovědi byl rovněž uveden. Dle žalované přitom není obligatorní náležitostí výpovědi specifikace výpovědního důvodu zákonným ustanovením.

12. K námitce nicotnosti Výpovědi 2 žalovaná uvedla, že není zřejmé, v čem žalobce spatřuje její nejasnost či zmatečnost. Jak žalovaná ve Výpovědi 2 uvedla, ačkoliv považuje Výpověď 1 za platnou a účinnou, Výpověď 2 žalobci dala s ohledem na jeho výhrady proti Výpovědi 1 z procesní opatrnosti pro případ, že by z jakéhokoliv důvodu byla Výpověď 1 příslušným soudem shledána neplatnou.

13. K platnosti Výpovědi 2 žalovaná uvedla, že výpovědní důvod považuje za řádně specifikovaný. Žalobce pak dle žalované nedisponuje dostatkem informací pro posouzení vlivu organizačních změn na hospodářské výsledky žalované a skupiny a takové hodnocení mu nepřísluší. Výpověď 2 pak dle žalované není podmíněná: není vyloučeno rozvázat pracovní poměr více než jedním úkonem a platnost každé z výpovědí je třeba posuzovat samostatně. Judikatura, která se týká neplatnosti podmínění výpovědi, přitom dle žalované dopadá na jiné situace, než je ta projednávaná: týká se situací, kdy si zaměstnavatel není jistý, zda jsou naplněny požadavky pro okamžité zrušení pracovního poměru a „pojišťuje“ se podáním výpovědi z týchž důvodů. Oproti tomu v nyní projednávaném případě na straně žalované ani na straně žalobce nebylo žádných pochyb o důvodu ukončení žalobcova pracovního poměru. Žalovaná k opětovnému podání výpovědi přistoupila v reakci na fakt, že žalobce se proti Výpovědi 1 vymezil i s uvedením důvodů, pro které ji považuje za neplatnou.

14. Dále žalovaná dodala, že žalobce vůči ní již od předání výpovědi postupuje účelově s cílem získat od ní co nejvyšší finanční kompenzaci za ukončení pracovního poměru, aniž by měl skutečný zájem být nadále zaměstnancem žalované. Žalovaná již před předáním Výpovědi 1 navrhla žalobci rozvázání pracovního poměru dohodou s odstupným ve výši 888 240 Kč, tuto nabídku však žalobce na místě odmítl. V navazující komunikaci stran žalobce požadoval vyplacení osmnáctinásobku svého průměrného měsíčního výdělku pod pohrůžkou vedení soudního sporu o neplatnost výpovědi. V rámci následné komunikace pak žalobce deklaroval zájem o smírné řešení sporu, které však podmiňoval požadavkem na úhradu zcela absurdních částek, které navíc postupně navyšoval. Dle informací u žalované navíc žalobce již nastoupil do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, přestože měl být připraven nastoupit zpět do práce u žalované, tvrdí-li, že trval na dalším zaměstnávání. Popsaný postup žalobce dle žalované představuje zneužití práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku, které nepožívá právní ochrany.

II. Skutkový stav

15. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění: II.1 K pracovnímu poměru, výpovědím z pracovního poměru a související korespondenci 16. Žalobce byl u žalované na základě pracovní smlouvy uzavřené účastníky [datum] od [datum] zaměstnán na pozici [pracovní pozice] [pracovní pozice] [Anonymizováno] („[pracovní pozice]“). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (prokázáno pracovní smlouvou z [datum]).

17. Dne [datum] žalovaná předala žalobci písemnou výpověď z pracovního poměru („Výpověď 1) podepsanou za ni [jméno FO] (označeným jako HR Director [Anonymizováno]) a jednatelem [jméno FO]. V ní uvedla, že žalobce je u ní zaměstnán na pozici [pracovní pozice 2] („[pracovní pozice 2]“) a v souvislosti s rozhodnutím zaměstnavatele z [datum] bylo rozhodnuto o organizačních změnách, na jejichž základě došlo ke zrušení žalobcovy pozice [pracovní pozice 2] s účinností od [datum]. V důsledku toho se žalobce stává pro žalovanou od [datum] nadbytečným, a proto mu žalovaná dává výpověď z pracovního poměru z organizačních důvodů. Současně žalovaná žalobci sdělila, že od [datum] mu nebude přidělována práce z důvodu překážek na straně zaměstnavatele a od tohoto data žalovaná žalobci rovněž nařizuje čerpání dovolené (prokázáno výpovědí z pracovního poměru z [datum]).

18. E-mailem z [datum] žalobce sdělil jednatelům žalované, že s Výpovědí 1 nesouhlasí, domnívá se, že pracovní poměr trvá, a žádá, aby mu nadále byla přidělována práce v rozsahu pracovní smlouvy (prokázáno e-mailem žalobce z [datum]). Předžalobní výzvou z [datum] žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně sdělil žalované, že Výpověď 1 považuje za nicotnou a neplatnou, trvá na dalším zaměstnávání a je připraven domáhat se svých nároků u soudu (prokázáno předžalobní výzvou z [datum] včetně doručenky).

19. Dopisem z [datum] doručeným žalobci [datum] („Výpověď 2“) žalovaná žalobci sdělila, že byl u ní zaměstnán na pozici [pracovní pozice] a později [pracovní pozice 2] a v souvislosti s rozhodnutím žalované z [datum], které bylo přijato v návaznosti na organizační změny přijaté na úrovni skupiny, jíž je žalovaná součástí, bylo rozhodnuto o organizačních změnách u žalované, na jejichž základě došlo ke zrušení žalobcovy pracovní pozice [Anonymizováno] [Anonymizováno] s účinností ke dni [datum]. V důsledku těchto organizačních změn se stal žalobce pro žalovanou nadbytečným, a vzhledem k tomu žalovaná přistoupila k rozvázání žalobcova pracovního poměru a dala mu [datum] Výpověď 1. Dále v uvedeném dopise žalovaná uvedla: „Ačkoliv Zaměstnavatel výše uvedenou výpověď považuje za platnou a má za to, že pracovní poměr zaměstnance skončí uplynutím výpovědní doby, která činí dva (2) měsíce a začala běžet dne [datum], tj. uplyne 28 2. 2023, s ohledem na skutečnost, že Zaměstnanec prostřednictvím svého právního zástupce jasně deklaroval, že řádně obdrženou výpověď ze dne [datum] považuje za neplatnou a trvá na svém další zaměstnávání u Zaměstnavatele, se Zaměstnavatel z procesní opatrnosti a s ohledem na své oprávněné zájmy rozhodl dát Zaměstnanci výpověď z pracovního poměru ještě jednou pro případ, že by se Zaměstnanec domáhal vyslovení neplatnosti výpovědi ze dne [datum] soudem a tento dal Zaměstnanci za pravdu.“ (Prokázáno výpovědí z pracovního poměru z [datum] a plnou mocí pro zástupce žalované z [datum] podepsanou oběma jednateli žalované; datum doručení Výpovědi 2 bylo mezi účastníky nesporné).

20. Dopisem z [datum] žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně sdělil žalované, že i Výpověď 2 považuje za neplatnou, nadále trvá na dalším zaměstnávání a v případě, že nedojde k mimosoudní dohodě, je připraven podat žalobu na neplatnost obou výpovědí (prokázáno předžalobní výzvou z [datum] včetně doručenky).

21. Mezi účastníky bylo nesporné, že v době Výpovědi 1 byli jednateli žalované [jméno FO] a [jméno FO], přičemž jako způsob jednání bylo v obchodním rejstříku zapsáno, že „jménem společnosti jednají vždy dva z jednatelů společně.“ 22. Mezi účastníky bylo nesporné, že [jméno FO] působil v rámci skupiny [právnická osoba] jako personální ředitel a byl zaměstnancem polské entity této skupiny (prokázáno rovněž e-mailovou pozvánkou na seznámení s novým HR ředitelem z [datum] a e-mailem žalobce z [datum] týkajícím se personálních záležitostí). Pan [jméno FO] byl konkrétně zodpovědný za HR pro oblast Polska a ČR (prokázáno výpovědí svědkyně [jméno FO]).

23. Výpověď 1 podepsal pan [jméno FO] jakožto zástupce HR podle praxe, která byla běžná v Polsku. Jednatel žalované [jméno FO] se účastnil rozhodovacího procesu ohledně výpovědi, Výpověď 1 nepodepsal, protože se v dané době nacházel ve Švýcarsku. Panu [jméno FO] dal jednatel pan [jméno FO] k podpisu Výpovědi 1 ústní pověření, nikoliv však písemnou plnou moc (prokázáno výpovědí svědka [jméno FO]). II.[právnická osoba] organizačním změnám a k tvrzené změně druhu práce žalobce 24. Mezi účastníky bylo nesporné, že skupina [právnická osoba], do níž spadá žalovaná společnost, se zabývá výrobou a distribucí surovin pro potravinářský, cukrářský a pekárenský průmysl, které následně další výrobci používají pro svůj business.

25. V září 2022 skupina [právnická osoba] oznámila zřízení nového designu pro obchodní organizaci Západní Evropě spočívající v nové organizační struktuře, která bude založena na čtyřech segmentech: [Anonymizováno]. V této souvislosti bylo mj. sděleno, že pan [jméno FO], aktuálně viceprezident pro [Anonymizováno] západní Evropa bude od [datum] jmenován viceprezidentem pro [Anonymizováno] západní [jméno FO] a že v následujících týdnech týmy provedou důkladný průzkum nového organizačního desginu a další novinky přijdou včas (prokázáno zprávou z webu žalované [Anonymizováno] [Anonymizováno] in [právnická osoba] v anglickém originále a překladu do češtiny).

26. V říjnu 2022 v návaznosti na to skupina [právnická osoba] oznámila rozdělení „západní Evropy“ do 6 geografických klastrů – v rámci tohoto rozdělení byl vytvořen mj. klastr středovýchodní [jméno FO] zahrnující Polsko, Pobaltí, Českou republiku, Slovensko a Maďarsko. V této souvislosti byla současně oznámena nová jmenování k [datum] – z toho se klastru středovýchodní [jméno FO] týkalo jmenování [jméno FO] do pozice [Anonymizováno] a jmenování [jméno FO] do pozice [Anonymizováno] e-mailem [jméno FO] z [datum] obsahující interní zprávu [Anonymizováno] – říjen 2022 v anglickém originále a v překladu do češtiny).

27. Organizační změny uvnitř skupiny [právnická osoba] pokračovaly i později v letech 2023 a 2024 (prokázáno e-mailem z [datum] obsahujícím dopis [jméno FO] [jméno FO] ohledně strategického investičního programu [anonymizováno], investic a opaření na zvýšení efektivity v anglickém originále a překladu do češtiny a rovněž výpovědí svědkyně [jméno FO]).

28. Se žalobcem o očekávaných změnách a o tom, co pro něj budou znamenat v rámci organizace [Anonymizováno] hovořil [datum] jeho nadřízený (který byl zaměstnancem jiné entity v rámci skupiny [právnická osoba]) [jméno FO] (prokázáno e-mailem [jméno FO] z [datum] v anglickém originále a překladu do češtiny).

29. V e-mailu z [datum] (týkajícím se půjčení nového vozidla pro jeho osobu na říjen 2022 z půjčovny) měl žalobce v podpisu pod svým jménem uvedenou funkci „[pracovní pozice 6]“ (prokázáno e-mailem žalobce z [datum]). Oproti tomu v e-mailu z [datum], v němž žalobce řešil dodávky zboží s obchodním partnerem, stejně jako v e-mailech z [datum] a [datum], v nichž zasílal společnosti [právnická osoba] faktury, měl žalobce v podpisu pod jménem uvedeno „[pracovní pozice 2]“ (prokázáno e-mailovou korespondencí žalobce s [jméno FO] z 15.–[datum] v anglickém originále a překladu do češtiny a e-maily žalobce z [datum] a [datum]).

30. E-mailem z [datum] žalobce žádal personálního ředitele [jméno FO] o informace, jak dokončit hodnocení zaměstnankyně žalované [adresa] (prokázáno e-mailem žalobce [jméno FO] z [datum]).

31. E-mailem z [datum] [jméno FO] za účelem svého seznámení s trhem v regionu Cz/Sk/Hu požádala žalobce o přípravu přehledu podnikání se zaměření na [Anonymizováno] ve formě prezentace. Žalobce v odpovědi z téhož dne sdělil, že před poskytnutím požadovaných informací by bylo vhodné sdílet důležité informace o místním nastavení a že mezitím byly žalobci poskytnuty informace od ostatních členů týmu včetně informací o žalobcově pozici. [jméno FO] téhož dne odpověděla, že žalobcova odpovědnost bude v této fázi zaměřena čistě na distribuci v Cz/Sk/HU, takže všechny „[Anonymizováno]“ jsou (jako v ostatních zemích) přepnuty na nově vytvořenou pozici [Anonymizováno] ([jméno FO]). Žalobce měl u podpisu svého e-mailu z [datum] pod jménem uvedeno „[pracovní pozice 2]“ (prokázáno e-mailovou komunikací žalobce a [jméno FO] z [datum] v anglickém originále a překladu do češtiny).

32. E-mailem z [datum] žalobce požádal [jméno FO] o poskytnutí či doplnění pokynů, zda [jméno FO] a [jméno FO] mohou poskytnout podporu pro aktivity distributorů. [jméno FO] téhož dne odpověděla, že z hlediska podpory, kterou poskytují, nedošlo k žádné změně, jsou přiděleny především na podporu distributorů, všichni jsme odpovědní za divizi [Anonymizováno]; navíc [Anonymizováno] a [Anonymizováno] nepotřebují stejnou marketingovou podporu jako distributoři, takže až 90 % marketingových aktivit by mělo být přiděleno na distribuci. Žalobce [datum] odpověděl, že je mu to jasné, není si ale jistý, zda i [jméno FO] a [jméno FO]. Vzhledem k tomu, že jsou nyní pouze podřízenými paní [jméno FO], následují pouze ji a pro žalobce je těžké dosáhnout očekávání distributorů a zákazníků, pokud jednají nezávisle na žalobci či vůbec nejednají na základě žalobcových pokynů. I v této e-mailové komunikaci měl žalobce u podpisu pod jménem uvedeno „[pracovní pozice 2]“ (prokázáno e-mailovou komunikací žalobce a [jméno FO] z 21.–[datum] v anglickém originále a překladu do češtiny).

33. Rozhodnutím o organizační změně z [datum] rozhodli oba jednatelé žalované, že se ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce s účinností od [datum] ruší pracovní pozice [pracovní pozice 2]. Toto rozhodnutí odůvodnila žalovaná tak, že v návaznosti na strukturální změny přijaté a realizované na úrovni skupiny, jíž je součástí, za účelem optimalizace činnosti celé skupiny, se žalovaná rozhodla, že za účelem zvýšení efektivnosti práce a racionalizace změní způsob a organizaci výkonu práce a v souvislosti s tím ruší danou pracovní pozici. Činnosti a úkoly, které pro žalovanou zajišťoval zaměstnanec na organizační změnou dotčené pracovní pozici, budou dle provozních a personálních možností rozděleny mezi jiné zaměstnance žalované, a to výhradně dle rozhodnutí vedení žalované. Se zaměstnancem, který se v důsledku tohoto rozhodnutí stane nadbytečným, bude rozvázán pracovní poměr ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce (prokázáno rozhodnutím o organizační změně z [datum]).

34. Ve výstupní kartě („off boarding card“) z [datum], kterou se žalobcem vyplňoval [jméno FO], byla žalobcova pracovní pozice označena jako „[pracovní pozice] [pracovní pozice]“ (prokázáno off boarding card z [datum]; vyplnění karty [jméno FO] bylo prokázáno jeho svědeckou výpovědí).

35. V potvrzení o zaměstnání z [datum] žalovaná uvedla, že žalobce u ní byl od [datum] do [datum] zaměstnán na pozici [pracovní pozice] (prokázáno potvrzením o zaměstnání z [datum]). 36. [jméno FO] je zaměstnankyní polské entity v rámci skupiny [právnická osoba] a není v žádném přímém právním vztahu k žalované. Z organizačního hlediska je však v současnosti nadřízenou dvou českých zaměstnanců žalované. Pozice [Anonymizováno], na niž byla paní [jméno FO] jmenována k [datum], vznikla až k tomuto datu v rámci širších organizačních změn – v jejich rámci ve skupině [právnická osoba] vznikla sekce [Anonymizováno] rozdělená dále na oddělení [Anonymizováno]. Došlo k přerozdělení regionálních klastrů a současně k oddělení prodeje dvěma kategoriím klientů, které dohromady [právnická osoba] označuje jako „[Anonymizováno]“: distribučním klientům, tj. těm, kteří produkty dále přeprodávají, a „poloprůmyslovým“ klientům, tj. těm, kteří produkty využívají pro svou další výrobu.

37. Na dané pozici měla paní [jméno FO] od října 2022 pro region Středovýchodní Evropy na starost úkoly spojené s vedením prodejního týmu pro prodej produktů distribučním klientům. Před říjnem 2022 měla naproti tomu paní [jméno FO] na starost pouze region Polska a Pobaltí.

38. Také žalobce měl původně na starost vedení týmu a prodej produktů v celé oblasti [Anonymizováno] (tj. distribučním i „poloprůmyslovým“ klientům), a to pro region ČR, Slovensko, Maďarsko. V rámci organizačních změn se však měl na podzim 2022 žalobcův záběr zúžit pouze na vlastní prodej distribučním klientům. Tuto změnu žalobci paní [jméno FO] oznámila na online meetingu, a to formou oznámení rozhodnutí, nikoliv nabídky změny. Jednatelé žalované v této souvislosti s žalobcem žádnou schůzku neměli. Po určitou dobu poté žalobce nadále vykonával i činnosti související s poloprůmyslovými klienty (např. telefonáty od klientů, předávání úkolů). Poloprůmyslové klienty pak převzaly zaměstnankyně žalované [adresa] a její nadřízená z polské entity [jméno FO]. Od žalobce také externí společnost převzala [právnická osoba] a nové oddělení [anonymizováno] převzalo agendu související s platbami.

39. S ohledem na poměrně malý počet distribučních klientů následně z vedení oblasti Západní Evropa přišlo rozhodnutí o zrušení žalobcovy pracovní pozice – vlastním prodejem distribučním klientům se pak začala přímo osobně zabývat paní [jméno FO]. (Prokázáno výpovědí svědkyně [jméno FO]) II.3 Hodnocení důkazů a další provedené a navržené důkazy 40. Shora uvedené listinné důkazy soud hodnotil jako plně věrohodné, neboť v řízení nevyvstal žádný důvod pro pochybnosti o jejich obsahu. V rozsahu shora uvedených zjištění relevantních pro rozhodnutí ve věci pak soud uvěřil i výpovědím svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří vypovídali bezprostředně a přesvědčivě a jejichž výpovědi byly nepřímo podpořeny i obsahem listinných důkazů.

41. Soud provedl rovněž důkaz dopisem žalované žalobci z [datum], doručenkou datové zprávy adresované žalované z [datum], poštovním podacím lístkem k zásilce podané žalobcem [datum], popisem pracovní pozice „[pracovní pozice 2]“ a e-mailovou korespondencí žalobce s jeho kolegy týkající se jeho odchodu od žalované z 22.–31. 12. 2022, pracovní nabídkou na pozcii [pracovní pozice] adresovanou žalobci, výňatkem z výroční zprávy skupiny [právnická osoba] 2022/23 označeným jako „[Anonymizováno]“ v anglickém originále a překladu do češtiny, zprávou „[jméno FO] [právnická osoba] [jméno FO]“ z [datum] a zprávou „[Anonymizováno] z [datum] v anglickém originále a překladu do češtiny. Z těchto důkazů však soud nezjisti žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci.

42. S ohledem na níže rozvedený právní názor soud považoval za nadbytečný i (nadto zcela neurčitý) návrh žalované, „aby bylo ze strany soudu zjištěno, zda a u jakého zaměstnavatele a odkdy je žalobce u tohoto nového zaměstnavatele zaměstnán“ a „aby soud vyžádal u současného zaměstnavatele žalobce veškerou dokumentaci vztahující se k pracovnímu poměru u daného zaměstnavatele.“ 43. Soud neprovedl žalobcem navržené důkazy reportem prodejů za rok 2022 a pracovní smlouvou zaměstnankyně žalované [adresa] včetně dodatku, které byly navrženy až po koncentraci řízení. II.4 Závěr o skutkovém stavu 44. Na podkladě uvedených skutkových zjištění soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

45. Žalobce byl u žalované od roku 2017 zaměstnán na pozici [pracovní pozice], na níž bylo jeho úkolem vedení týmu a prodej produktů v regionu ČR, Slovensko a Maďarsko, a to pro tzv. oblast [Anonymizováno] představující distribuční klienty (přeprodejce produktů) a poloprůmyslové klienty (zpracovatele produktů).

46. Na podzim 2022 začaly ve skupině [právnická osoba], jejíž je žalovaná součástí, probíhat organizační změny. V jejich rámci byly mj. přeorganizovány regionální klastry a ČR byla zahrnuta do širšího klastru středovýchodní Evropy; současně byly oddělen prodej pro dvě zmíněné kategorie klientů tvořící oblast [Anonymizováno]. V této souvislosti pak od [datum] byla jmenovány zaměstnankyně polské entity skupiny [právnická osoba] [jméno FO] do pozice [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [jméno FO] do [Anonymizováno].

47. Žalobci paní [jméno FO] (zřejmě v průběhu října 2022) sdělila rozhodnutí o tom, že se bude žalobce nadále zaměřovat pouze na prodej distribučním klientům. Tuto otázku s ním debatoval rovněž pan [jméno FO], který byl předtím z organizačního hlediska jeho nadřízeným, byť byl zaměstnancem jiné entity v rámci skupiny [právnická osoba]. Od [datum] se v e-mailech žalobce začalo pod podpisem objevovat označení funkce [pracovní pozice 2]. S žalobcem nikdy nebyla uzavřena písemná dohoda o změně druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě.

48. Dne [datum] rozhodli jednatelé žalované o organizační změně spočívající ve zrušení pracovní pozice [právnická osoba] s účinností od [datum]. Dne [datum] pak byla žalobci předána písemná Výpověď 1 odůvodněná jeho nadbytečností s ohledem na toto rozhodnutí organizační změně. Výpověď 1 podepsal HR Director [jméno FO], který byl zaměstnancem polské entity skupiny [právnická osoba] a jeden ze dvou jednatelů žalované, pan [jméno FO]. Žalovaná v dané době měla dva jednatele a v obchodním rejstříku bylo zapsáno, že jejím jménem jednají vždy dva jednatelé společně.

49. Dne [datum] byla žalobci doručena ještě Výpověď 2 datovaná [datum], v níž žalovaná uvedla, že se rozhodl dát mu výpověď z pracovního poměru ještě jednou pro případ, že by se domáhal vyslovení neplatnosti Výpovědi 1 soudem a tento mu dal za pravdu.

III. Právní posouzení

50. Zjištěný skutkový stav soud po právní stránce následovně:

51. Výpověď 1 byla žalobci doručena [datum] a pracovní poměr měl na jejím základě skončit uplynutím dvouměsíční výpovědní doby (§ 51 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce) dne [datum]. Výpověď 2 byla žalobci doručena [datum] a pracovní poměr měl na jejím základě skončit dne [datum]. Žaloba byla podána [datum], tj. v zachované dvouměsíční lhůta dle § 72 zákoníku práce. Soud se proto zabýval otázkou platnosti obou výpovědí.

52. Obě výpovědi pak soud shledal neplatnými: Výpověď 1 předně nebyla podepsána osobami oprávněnými jednat za žalovanou a Výpověď 2 byla nepřípustně podmíněna předem nejistým skutečnostmi. Výpovědi nadto odkazovaly na rozhodnutí o organizační změně, kterým bylo zrušeno pracovní místo, na němž žalobce nepracoval. K těmto závěrům soud dospěl z následujících důvodů: III.1 K oprávnění jednat za žalovanou při podpisu Výpovědi 1 53. Pokud se jedná o Výpověď 1, shledal soud, že absence podpisu druhého z jednatelů způsobuje její neplatnost.

54. Výpověď 1 předanou žalobci podepsal za žalovanou jeden z jejích dvou jednatelů, pan [jméno FO], a HR Director zaměstnaný v jiné entitě skupiny [právnická osoba] pan [jméno FO]. V obchodním rejstříku bylo v dané době zapsáno, že jménem společnosti jednají vždy dva z jednatelů společně.

55. Jak vysvětlil Nejvyšší soud v rozsudku z 19. 3. 2021, sp. zn. 21 Cdo 2114/2019, „překročí-li zástupčí oprávnění osoba jednající za zaměstnavatele (podnikatele) podle ustanovení § 430 odst. 1 o. z., zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu, což platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.“ Tamtéž Nejvyšší soud rovněž s odkazem na svou předcházející rozhodovací praxi vyložil, že „žaloba zaměstnance (zaměstnavatele) na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru může být úspěšná jen tehdy, směřuje-li proti zaměstnavateli (zaměstnanci), který rozvázal pracovní poměr existující mezi účastníky, což platí i v případě, kdy pracovní poměr rozvázala jménem zaměstnavatele osoba, která k tomu nebyla oprávněna ze své funkce ani tím nebyla pověřena.“ I v kontextu pracovněprávních vztahů se tedy lze zabývat otázkou, zda bylo rozvázání pracovního poměru za zaměstnavatele učiněno osobou k tomu oprávněnou. S ohledem na zásadu zvláštní zákonné ochrany zaměstnance a právní jistotu se přitom zaměstnanec může proti rozvázání pracovního poměru, které vůči němu bylo v písemné formě učiněno neoprávněnou osobou, úspěšně bránit žalobou na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru – ač v kontextu občanskoprávních vztahů by jinak připadal v úvahu i závěr o tom, že právní jednání učiněné neoprávněným zástupcem pouze není způsobilé zavazovat zastoupeného (srov. k tomu obdobně důvody rozsudku Městského soudu v Praze z 14. 6. 2023, č. j. 23 Co 153/2023-96).

56. Ve vtahu k projednávanému případu pak soud shledal, že osoby, které podepsaly výpověď, oprávnění řádně zastoupit žalovanou neměly. Předně, s ohledem na způsob zastupování žalované jejími jednateli v obchodním rejstříku nemohl při podpisu výpovědi žalovanou ve smyslu § 164 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zastoupit pouze jeden z jejích jednatelů.

57. Žalovanou pak při právním jednání spočívajícím v rozvázání pracovního poměru se žalobcem nemohl řádně zastoupit ani pan [jméno FO], HR ředitel v rámci skupiny [právnická osoba], zaměstnaný však v jiném subjektu v rámci této skupiny (tj. v sesterské společnosti žalované). Jeho zástupčí oprávnění s ohledem na toto jeho postavení nemohlo vyplývat ani z § 166 o. z., který upravuje zastoupení právnické osoby jejími zaměstnanci, ani z § 430, upravující zastoupení podnikatele osobami, které tento podnikatel pověří určitými činnostmi při provozu závodu. Vzhledem k tomu, že pan [jméno FO] nebyl vůči žalované v žádném přímém právním vztahu a jeho jednání vůči ní vyplývalo čistě z koncernových vztahů mezi členy skupiny [právnická osoba], nelze z jeho postavení HR ředitele dovodit jeho oprávnění dát výpověď zaměstnancům žalované.

58. Právní jednání spočívající v ve Výpovědi 1 dané žalobci tedy bylo učiněno osobami postrádajícími oprávnění řádně zastoupit žalovanou. Ani následně pak bez zbytečného odkladu nedošlo k dodatečnému schválení tohoto právního jednání ze strany žalované ve smyslu § 440 o. z. Jakkoliv by totiž za takové dodatečné schválení bylo možno považovat obsah Výpovědi 2 doručené žalobci [datum], nedošlo k tomuto schválení bez zbytečného odkladu: jednatelé žalované se o Výpovědi 1 a nesouhlasu žalobce s ní dozvěděli nejpozději z e-mailu žalobce z [datum] a Výpověď 2 byla žalobci doručena až téměř 2 měsíce poté. V kontextu běhu dvouměsíčních lhůt dle § 51 a 72 zákoníku práce je přitom neurčitý pojem „bez zbytečného odkladu“ třeba vykládat přísně tak, že tato lhůta je splněna jen tehdy, pokud k dodatečnému schválení právního jednání učiněného neoprávněnou osobou dojde v řádu jednotek dnů od tohoto právního jednání. Tento požadavek přitom v projednávaném případě jednoznačně naplněn nebyl. III.2 K podmíněnému charakteru Výpovědi 2 59. Pokud se jedná o Výpověď 2, shledal soud, že její podmíněný charakter způsobuje její neplatnost.

60. Žalovaná klíčovou pasáž dopisu z [datum] obsahující Výpověď 2 formulovala tak, že „se Zaměstnavatel z procesní opatrnosti a s ohledem na své oprávněné zájmy rozhodl dát Zaměstnanci výpověď z pracovního poměru ještě jednou pro případ, že by se Zaměstnanec domáhal vyslovení neplatnosti výpovědi ze dne [datum] soudem a tento dal Zaměstnanci za pravdu.“ Z uvedené textace je zřejmé, že Výpověď 2 je vázána na (odkládací) podmínku spočívající v tom, že se žalobce bude domáhat vyslovení neplatnosti Výpovědi 1 a soud mu dá za pravdu. Výpověď 2 je tedy vázána na nejisté skutečnosti, která může nastat teprve v budoucnu. Takový postup však u rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele není přípustný.

61. Otázkou podmíněného charakteru výpovědi z pracovního poměru se v minulosti již opakovaně zabývala rozhodovací praxe Nejvyššího soudu. Ta sice ustáleně vychází z toho, že zaměstnavateli nic nebrání, aby pracovní poměr rozvázal současně či postupně více právními jednáními (viz např. rozsudek z 11. 9. 1997, sp. zn. 2 Cdon 195/1997, usnesení z 16. 6. 2020, sp. zn. 21 Cdo 873/2020, či usnesení z 5. 6. 2024, sp. zn. 21 Cdo 217/2024). Současně však Nejvyšší soud opakovaně vyslovil jednoznačný obecný závěr, podle nějž „výpověď z pracovního poměru, která je podmíněna tím, že vznik právních účinků spojených s doručením výpovědi je činěn závislým na nejisté skutečnosti, která může teprve nastat v budoucnosti, ale o níž není známo, zda vůbec nastane, je neplatným právním úkonem“ (viz např. rozsudek z 2. 2. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1161/2013, usnesení z 25. 2. 2022, sp. zn. 25 Cdo 1144/2021, usnesení z 8. 4. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4004/2019). V rozsudku z 11. 12. 2019, sp. zn. 21 Cdo 3541/2019 Nejvyšší soud dodal, že tento závěr se uplatní nejen, když jsou rozvazovací úkony učiněny současně v jedné listině, ale i tehdy, jsou-li učiněny ve více samostatných listinách.

62. Žalovaná v řízení prosazovala názor, podle nějž citovaná judikatura na projednávaný případ nedopadá, neboť soudy v ní řešily vzájemnou podmíněnost výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru pro porušení povinností zaměstnance. Tomuto argumentu žalované však soud nemohl přisvědčit, neboť míjí podstatu důvodů, pro které judikatura k závěru o zákazu podmíněného rozvázání pracovního poměru dospěla. Ty totiž nespočívají v tom, že by mělo být zaměstnavateli a priori znemožněno „pojistit“ si skončení pracovního poměru se zaměstnancem v případě, kdy připadá v úvahu použití více různých zákonných rozvazovacích důvodů. Spočívají v ochraně zaměstnance před nejistotou, kterou mu podmíněný charakter rozvázání pracovního poměru způsobuje: Je-li totiž rozvázání pracovního poměru vázáno na předem nejistou skutečnost, zůstává nejistým i to, zda toto rozvázání pracovního poměru vůbec nastane. Dochází pak k odložení účinků spojených s rozvázání pracovního poměru, jako je počátek běhu výpovědní lhůty či lhůty pro podání žaloby o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru. Takový postup pak představuje odchýlení od kogentních ustanovení zákoníku práce upravujících běh daných lhůt (viz výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1161/2013). Uvedený postup odporuje i zásadě zvláštní zákonné ochrany zaměstnance ve smyslu § 1a odst. 1 písm. a) zákoníku práce. Tyto důvody přitom plně dopadají i na nyní projednávaný případ, v němž byly Výpověď 1 i podmíněná Výpověď 2 odůvodněny nadbytečností žalobce ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce. III.3 K předpokladům výpovědi pro nadbytečnost 63. Nad rámec uvedených důvodů (které by samy o sobě postačovaly pro vyhovění žalobě) se soud v řízení zabýval i otázkou naplnění zákonných předpokladů obou výpovědí pro nadbytečnost ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce. Ty spočívají v rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, nadbytečnosti zaměstnance a příčinné souvislosti mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností.

64. Ani tyto předpoklady v projednávaném případě naplněny nebyly.

65. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná prováděla na podzim 2022 řadu organizačních změn a že po odchodu žalobce jeho práci fakticky převzali stávající zaměstnanci žalované a jejích sesterských společností. Žalovaná však Výpověď 1 i Výpověď 2 odůvodnila odkazem na rozhodnutí o organizační změně z [datum], kterým byla zrušena pracovní pozice [pracovní pozice 2], zatímco žalobce pracoval na odlišné pracovní pozici, [pracovní pozice]. Mezi rozhodnutím o organizační změně a nadbytečností žalobce tedy není dána příčinná souvislost.

66. Soud na podkladě zjištěného skutkového stavu nemohl přisvědčit názoru žalované, podle nějž u žalobce od [datum] došlo ke změně druhu práce z původně sjednané poz ice [pracovní pozice] právě na pozici [pracovní pozice 2]. Taková změna nemohla nastat pouze na základě skutečnosti, že žalobci na podzim 2022 zaměstnanci jiných koncernových subjektů [jméno FO] a [jméno FO] sdělili rozhodnutí, že se má nadále zaměřovat pouze na prodej distribučním klientům (tj. pouze jedné z kategorií klientů spadajících do oblasti „[Anonymizováno]“). Předně, obdobně jako [jméno FO], ani tito zaměstnanci od žalované odlišných subjektů nebyli oprávněni žalovanou zastoupit v pracovněprávním jednání, jakým je oferta ke změně pracovní smlouvy v ujednání o druhu práce. Vedle toho pak prodej distribučním klientům spadal i do původního žalobcova druhu práce [pracovní pozice], a ani obsahově tak takový jednostranný pokyn nelze považovat za ofertu ke změně druhu práce, nebyl-li zjevně jako taková oferta vyjádřen.

67. Ke dni doručení Výpovědi 1 i Výpovědi 2 tedy žalobce nadále působil na pozici [pracovní pozice], tedy na pozici, která nebyla ve výpovědích odkazovaným rozhodnutím o organizační změně z [datum] zrušena. Skutkové vymezení důvodu výpovědi z pracovního poměru přitom není možné dodatečně měnit (§ 50 odst. 4 zákoníku práce). Z tohoto důvodu v nynějším řízení nemá žádnou relevanci, zda se žalobce v průběhu podzimu 2022 nestal pro žalovanou nadbytečným z důvodů jiných organizačních opatření nežli rozhodnutí o organizační změně z [datum].

68. Nenaplnění předpokladů výpovědi pro nadbytečnost dle § 52 písm. c) zákoníku práce proto představuje další důvod neplatnosti Výpovědi 1 i Výpovědi 2. III.4 K námitce zneužití práva žalobcem 69. Soud konečně neshledal důvodnou ani námitku žalované, podle níž postup žalobce představuje zjevné zneužití práva ve smyslu § 8 o. z. Je pravdou, že i v průběhu řízení postupoval žalobce tak, že nejprve na jednání [datum] souhlasil s rámcovou dohodou o podobě smírného řešení sporu a následně své požadavky ohledně podoby takové dohody postupně navyšoval. Soud má plné pochopení pro to, pokud žalovaná tento postup ze strany žalobce považuje za lidsky nekorektní. Uvedený postup, ani případná finanční motivace žalobcova jednání po předání výpovědí, ovšem nemohou zpětně ničeho změnit na skutečnosti, že obě výpovědi byly žalobci dány neplatně. Žalobce byl nadto v rámci pracovněprávního vztahu účastníků slabší stranou, které náleží zvláštní zákonná ochrana (§ 1a odst. 1 písm. a/ zákoníku práce) a v soudním řízení nemůže být jakkoliv sankcionován za to, že se této zvláštní zákonné ochrany zákonem stanoveným způsobem domáhá. Žádnou relevanci pak ve sporu o určení neplatnosti výpovědí z pracovního poměru (na rozdíl od případného sporu o náhradu mzdy) nemá ani otázka, zda a za jakých podmínek žalobce v době po předání výpovědí nastoupil k jinému zaměstnavateli.

IV. Závěr a náklady řízení

70. Ze všech uvedených důvodů soud shledal Výpověď 1 i Výpověď 2 neplatnou a žalobě v plném rozsahu vyhověl.

71. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který byl v řízení plně úspěšný.

72. Náklady žalobce činí celkem 44 874 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 4 000 Kč, odměny advokátky ve výši 36 000 Kč podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to za 6 úkonů po 3 900 Kč podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (úkony učiněné do [datum], podle znění advokátního tarifu do tohoto data tarifní hodnota 70 000 Kč; úkony převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast na jednání [datum] v délce přesahující 4 hodiny), 2 úkony po 6 300 Kč podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (úkony učiněné od [datum], podle znění advokátního tarifu do tohoto data tarifní hodnota 130 000 Kč; úkony vyjádření ze [datum], účast na jednání [datum]), paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 700 Kč podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu za 6 úkonů po 300 Kč a 2 úkony po 450 Kč a z náhrady doložených nákladů na překlady do českého jazyka ve výši 2 174 Kč.

73. Soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu v souvislosti s doplněním žaloby z [datum], neboť daný náklad nelze považovat za účelně vynaložený – tímto stručným doplněním žalobce po výzvě soudu dle § 43 odst. 1 o. s. ř. odstranil vady žaloby, nic mu však nebránilo, aby žalobu již v původní podobě formuloval jako bezvadnou. Dále soud žalobci nepřiznal požadovanou náhradu v souvislosti se sdělením z [datum] o stavu mimosoudního jednání, které nepředstavovalo vyjádření ve věci samé, ale pouhý přípis administrativního rázu, a nelze jej tak považovat za samostatný úkon právní služby.

74. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že povinnost k jejich náhradě podle výsledku řízení uložil žalované, která v řízení nebyla úspěšná. Náklady státu činí celkem 1 700 Kč a jsou tvořeny tlumočným vyplaceným tlumočníkovi [tituly před jménem] [jméno FO] na základě usnesení z [datum], č. j. [spisová značka], v souvislosti s tlumočením svědeckých výpovědí z polského jazyka. Tlumočné činilo celkem 3 200 Kč a do výše 1 500 Kč již bylo pokryto zálohou, kterou žalovaná uhradila [datum]. Náklady státu tedy činí 1 700 Kč.

75. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení