10 C 93/2021- 82

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Bartůňkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobě na ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zdržet se zásahů do osobnostních práv žalobce spočívajících ve sdělování nepravdivých tvrzení o tom, že žalobce svým jednáním umožnil poškození životního prostředí v [obec], a že žalobce založil spolek [anonymizováno] [obec] z.s. za účelem zmaření snahy o záchranu lipové aleje v [obec] a toto své jednání následně využil ve prospěch své rodiny.

II. Žalovaný je povinen odstranit závadný stav, a to smazáním všech svých komentářů, které zveřejnil na facebookových stránkách s názvem„ [územní celek] – oficiální stránka“ pod příspěvkem ze dne 15. října 2020.

III. Žalovaný je povinen do 15 dnů od právní moci rozsudku na svém facebookovém profilu, na facebookových stránkách s názvem„ [územní celek] – oficiální stránka“ a ve čtrnáctideníku [příjmení] listy zveřejnit na vlastní náklady omluvu v následujícím znění:„ Já, [celé jméno žalovaného], uvádím, že mé komentáře, které jsem zveřejnil na facebookových stránkách [územní celek], a které se týkaly pokácení lipové aleje v souvislosti s výstavbou protipovodňových opatření a s tím spojené činnosti spolku [anonymizováno] [obec], obsahovaly nepravdivá tvrzení o osobě pana [celé jméno žalobce] a jeho rodinných příslušnících. Omlouvám se tímto panu [celé jméno žalobce], že jsem o něm sdělil a zveřejnil nepravdivé informace, když jsem tvrdil, že založil spolek [anonymizováno] [obec], aby zhatil snahy o záchranu lipové aleje a že v důsledku jeho aktivit došlo k pokácení lipové aleje, a že tyto své aktivy využil ve prospěch své rodiny. Žádné z těchto mých tvrzení se nezakládá na pravdě. Za způsobené nepříjemnosti se tímto panu [celé jméno žalobce] omlouvám. Omlouvám se i všem, které jsem těmito tvrzeními uvedl v omyl. [celé jméno žalovaného]“

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 39.026 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobce se domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zdržet se zásahů do osobnostních práv žalobce, odstranit závadný stav smazáním komentářů a zveřejnit na vlastní náklady omluvu. Žalobce je členem spolku [anonymizováno] [obec] z.s. (dále i jen„ spolek“), který se v letech 2018 – 2020 snažil zabránit pokácení lip rostoucích v [obec] podél [příjmení] [jméno]. Žalovaný v říjnu 2020 veřejně rozšířil o žalobci nepravdivé a lživé informace na facebookové stránce„ [územní celek] – oficiální stránka“, kde uveřejnil komentáře: …Vysadit lipové stromořadí, aby mohlo být následně zase pokáceno. A k tomu ten hnusnej beton.„ rakovina města“ A jsou tací, kteří na celé věci ještě vydělávají. [příjmení] [příjmení], povýšila z popelnic na vedoucí Odboru životního prostředí… (dále i jen„ komentář 1“), [příjmení] byla povýšena za to, že její syn umožnil poškození životního prostředí..korupce (Vedoucí Odboru životního prostředí) Říká se, že charakter lidí odpovídá jejich jménu, že?????????????? (dále i jen„ komentář 2“), Předseda spolku [anonymizováno] [obec] psal žádosti o pokácení stromů, Rada města a vaše maminka mu vyhověla. Došlo k navýšení pokácených stromů a žádný se nezachránil. Zvítězila prospěchářská HOVADA. (dále i jen„ komentář 3“), Pan [celé jméno žalobce] založil spolek [anonymizováno] aby snahy o záchranu líp zhatil a následně využil v prospěch své rodiny. Odstřelit vedoucí Odboru životního prostředí a následně tam instalovat paní [příjmení]. Žádný spolek nebylo třeba zakládat a vše by dopadlo záchranou líp. To pan [celé jméno žalobce] nechtěl dopustit. (dále i jen„ komentář 4“), Kdyby ten [příjmení] [příjmení] spolek nevznikl a nevetřel se do celého procesu, tak dnes lípy STOJÍ. Hnus prospěcháře. (dále i jen„ komentář 5“). Žalovaný dále obviňuje žalobce z korupce tvrzením, že matka žalobce byla povýšena za to, že žalobce umožnil poškodit životní prostředí, a že založil spolek za účelem zmaření snahy o záchranu lip, žalovaný označil žalobce jako„ prospěchářské hovado“. Žalobce se jednání a aktivit, jež mu žalovaný přisuzuje, nikdy nedopustil, naopak se aktivně podílel na činnosti spolku spočívající ve snaze o záchranu lipové aleje v [obec], díky činnosti žalobce došlo k rozšíření výsadby nových stromů. Žalovaný v podstatě obviňuje žalobce z trestné činnosti, tvrzení žalobce může mít zásadní vliv na plány žalobce kandidovat ve volbách do zastupitelstva města, v očích veřejnosti mohou z žalobce učinit nedůvěryhodnou osobu. Žalobce je nucen často reagovat na nepříjemné dotazy a žádosti o vysvětlení třetích osob na pravdivost tvrzení žalovaného. Zásah do pověsti a osobnosti žalobce dosáhl podstatného rozměru a žalobci byla způsobena vážná újma, tvrzení žalovaného nepochybně představují neoprávněný zásah do práv na ochranu osobnosti. Žalobce není veřejně činný subjekt, není pravdou, že by měl snášet více kritiky. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že je neopodstatněná a nedůvodná a neexistuje žádný naléhavý právní zájem, kterého by se žalobce mohl případně dovolávat, čímž nelze chápat ani případnou kandidaturu v komunálních volbách. Žádné nepravdivé tvrzení nezveřejnil. Jednalo se pouze o legitimní kritiku, žalovaný poukazoval na to, že cíle spolku se rozcházejí s tím, co se potom dělo. Naopak žalobce dehonestoval žalovaného tím, že jej označil za extremistu, a že to byl žalovaný, kdo lípy poškodil, ve facebookové komunikaci žalobce uvádí urážlivé výroky o žalovaném. Žalobce jako osoba veřejně činná, která hodlá kandidovat v komunálních volbách, musí být schopna nést větší zátěž, pokud se týká kritiky. Komentáře žalovaný napsal, ale vše je vytrženo z kontextu, žalobce dezinterpretuje a zkresluje výroky žalovaného a vkládá žalovanému do úst něco, co žalovaný nevyslovil ani tak nemínil. Tvrzení žalobce o údajném protiprávním zásahu do práv žalobce jsou značně přehnaná. Žalobce podsouvá žalovanému výroky, které vyslovil někdo jiný ([jméno] [anonymizováno]). Výroky žalovaného nevybočují z ústavněprávně zaručených práv na svobodu projevu a též z mezí oprávněné kritiky. Žalovaný se pouze vyjadřoval k rozporu mezi kroky osoby, která se prezentovala jako veřejně činná, s reálnými činy, kdy spolek v rozporu s prezentovaným závazkem ani nepodal odvolání proti povolení kácení. To opravňovalo žalovaného k legitimní kritice tohoto zjevného rozporu. Nebylo nijak prokázáno, že kritika měla dopad na osobní či profesní život žalobce, nelze proto hovořit o zásahu do pověsti a osobnosti žalobce podstatného rozměru, ani o způsobení újmy. Žalovaný nenapsal, že by se žalobce dopustil korupce, ani že termínem hovada tituloval právě žalobce. Postesk zvítězila prospěchářská hovada byl směrován obecně na subjekty, které dané úpravy dopustily, respektive prováděly. Již jen reakce žalobce na stejném fóru, kdy sám uráží žalovaného, svědčí o tom, že se žalobci dostalo zadostiučinění. Hodnotící soud pouze reflektuje práva každého na názor, žalovaný v podstatě pouze prezentoval vlastní názor a negativní hodnocení žalobce. Požadavek zveřejnit omluvu ve čtrnáctideníku [příjmení] listy zjevně neodpovídá okolnostem a tomu, že kritika byla vyjádřena na facebookovém profilu města Žamberk. Ze strany spolku došlo k nečinnosti, což vedlo k poškození životního prostředí, nebylo prokázáno, že by podání odvolání mělo pro město likvidační účinky. Postup spolku byl nekonzistentní a nelogický. Ze strany představitele spolku pana [příjmení] byly podány žádosti o kácení předmětných stromů. Názory o ohrožení dotace jsou pouhou spekulací nynějšího představitele města, který by o tom nerozhodoval a těžko to může odborně posoudit, město si na tuto otázku nenechalo zpracovat žádnou analýzu či rozbor. Personální obměny byly výsledkem tlaku vedení města, jmenování paní [příjmení] bylo v souvislosti s tím, že tato souzněla s postoji vedení města. Je výrazný rozpor mezi veřejně deklarovanými cíli spolku a tím, co spolek ve skutečnosti činil, spolek nevyužil svých procesních práv a nečinil to, k čemu se zavázal a k čemu organizoval petici občanů. Žalovaný i další občané spolku důvěřovali, že učiní, co od počátku deklaroval, pokud si to spolek následně rozmyslel, již nebylo reálné, aby si někdo jiný narychlo zakládal nový spolek. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že pracuje jako obchodní zástupce, v roce 2012 se rozhodlo, že bude vybudováno protipovodňové opatření, které devastovalo okolí řeky, v roce 2018 potkal paní [příjmení] a vznikl spolek, spontánně. Ve spolku chtěli zachránit něco, co již bylo v běhu, v rámci protipovodňového opatření měly být skáceny lípy, udělali petici, založili facebookové stránky a začali na věci pracovat. Žalovaný se k věci vyjadřoval taky, jménem žalobce psal nesmyslné dopisy na Ministerstvo zemědělství a životního prostředí. Vznikl však problém, kdyby se protipovodňového opatření nerealizovalo ve všem, musela by se vrátit dotace ve výši asi 130 milionů korun. Když bylo žádosti města vyhověno, podali odvolání na krajský úřad, kterým však bylo rozhodnutí o protipovodňovém opatření města potvrzeno. Ve spolku se dohodli, že není jejich zájmem zadlužovat město, kdy se muselo vracet dotaci, a nebudou podávat odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu. Stavba protipovodňového opatření byla dokončena, spolek se snažil o náhradní výsadbu, tuto dvakrát navýšili. Žalovanému nic neudělal, neví, proč jej pomlouvá. Za činnost ve spolku jej neměli rádi lidi z městského úřadu, žalovaný píše své komentáře vůči žalobci i jeho rodině na oficiální stránky města. Vadí mu, že napadá i jeho matku, která 20 let pracuje na městském úřadu, do výběrového řízení se řádně přihlásila, vyhrála jej a získala pozici vedoucí odboru, nebylo to z důvodu korupce. Spolek nikdy nepsal žádnou žádost o pokácení stromů. Jeden člen spolku, pan [příjmení], chtěl asi dva roky předtím pokácet nějaké stromy, členové spolku se proti tomuto svému členovi postavili, takže k pokácení nedošlo. Je zvyklý, že mu lidi nadávají kvůli jménu, ale je nesmysl, že se vetřel do spolku a umožnil pokácení lip. Snažil se něco udělat, veřejně se angažovat, dodnes jej někteří zastupitelé města nezdraví. Jednání žalovaného jej uráží, připadá si jak v padesátých letech, totálně jej to„ sere“. Matka nechce, aby ji s touto věcí kontaktoval. Matka má podřízené na úřadu, také si čtou komentáře žalovaného na facebooku. Žalovaného několikrát žádal, ať toho nechá, snažil se s ním jednat, jeho jednání je dehonestující, známí se jej ptají, co to má znamenat a někdy si z něj dělají srandu, ptají se, kdo spolek financuje. Upozorňovali jej na komentáře žalovaného. Jeho jménem psal žalovaný odvolání na ministerstvo a posílal e-maily na jaře 2018, které na ministerstvu dementoval s tím, že se jedná o soukromou aktivitu žalovaného. S žalovaným mluvil telefonicky, žalovaný hovor nahrál bez jeho vědomí a rozhovor zaslal asi 30 lidem, včetně zastupitelů města. Chce, aby žalovaný se svým jednáním přestal a aby se omluvil. Někteří členové spolku nebyli ze [obec], proto to byl hlavně on, kdo komunikoval s městem, chodil na zastupitelstvo, koordinoval činnost spolku a psal jménem spolku do [anonymizováno] listů, kde uváděli vady projektu, pochybení a nabízeli náhradní výsadbu, všude za spolek chodil a jednal. Členka spolku paní [příjmení] darovala městu projekt ozelenění, který byl městem akceptován. Nově vysázené lípy nebyly vykáceny, slyšel z doslechu, že se výsadba vykácí. Předsedkyně spolku paní [příjmení] se ze situace a nátlaku hroutila, tak předsedu spolku dělal pan [příjmení]. Na komentáře odpovídal on, měl za to, že profil„ [jméno] [příjmení]“ je falešný. Komentář žalovaného„ prospěchářská hovada“ si vzal na sebe a svoji matku. Matka před tím, než dělala vedoucí, dělala řadovou úřednici na odpadovém hospodářství, neví, kolik lidí se účastnilo výběrového řízení na vedoucí. Že by bylo nutno vrátit dotaci, říkal generální ředitel Povodí [anonymizováno] i starosta města a pan [příjmení]. S největší pravděpodobností se nechystá kandidovat v komunálních volbách. Na začátku se zavázal, že chtěli zakázat skácení lip, z vyjádření městského úřadu a Povodí [anonymizováno] vyplynulo, že je lípy nutno skácet. Posléze to byl i jeho názor, město by muselo vrátit dotaci, zkrachovalo by, nechtěl, aby činnost spolku položila město. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že pracuje jako OSVČ v oboru reality a doprava. K MěÚ v [obec] nemá žádný vztah, přišel na zastupitelstvo, kde se řešilo protipovodňové opatření, a měly se kácet lípy, o čemž se hodně diskutovalo mezi občany. V té době se objevil žalobce, že bude zakládat spolek, který se bude zabývat ochranou lip, tak mu poskytl veškeré podklady, které měl, měl za to, že žalobce svůj závazek splní. Žalobce mu zaslal nějaké dokumenty, které okomentoval a zaslal na Ministerstvo zemědělství, žalobce jej posléze napadl, že využil jeho dokumentů. Na to mu došlo, že cíle žalobce nebudou čisté a má jinou úlohu, než zabránit kácení lip. Žalobce založil sdružení lidí, sbírali podpisy proti kácení lip, posléze založili spolek, což byla uzavřená společnost lidí. Kdo se odlišoval od názorů žalobce, nebyl přijat do spolku, žalobce si zprivatizoval veřejné mínění a za bojovníky proti kácení lip vystupoval jen on sám a jeho spolek. Dělalo to na něj dojem křoví, aby se vedení města mohlo odkázat, že jedná s aktivisty, když přinášel návrhy někdo jiný, město reagovalo, že jedná se spolkem. U výsadby na [anonymizováno] nábřeží bylo od začátku jisté, že jakákoliv náhradní výsadba není dlouhodobě možná. Chtěli odstranit betonovou zeď a použít mobilní protipovodňové opatření, spolek se o tom nechtěl bavit a navrhl náhradní výsadbu. Nebyl respektován projekt paní [příjmení], nebyl dodržen jeden metr od obrubní zdi pro výsadbu. Spolek udělal veřejný závazek, že zabrání kácení lip, ve správním řízení o povolení kácení byl v kontaktu s krajským úřadem jenom spolek. Petici podepsalo asi 300 lidí, ale ve spolku bylo asi jen 10 lidí, víceméně známí žalobce. Jeho jménem přestal komunikovat zkraje, když ho žalobce nařknul, že psal na ministerstvo jeho jménem. Volal žalobci, když mu MěÚ sdělil, že se jejich žádost nevyřídí, že se jedná se spolkem, on mu potvrdil, že hlavním cílem není zrušení kácení, ale dohoda s městem. Pak spolu přerušili veškeré kontakty. Kdyby věděli, jak se spolek zachová, sami by založili sdružení a vstoupili do jednání s krajským úřadem. Ke kácení lip došlo v rámci záměru protipovodňových opatření. Napsal komentář 1, žalobci nešlo o to, aby bylo zastaveno kácení, ale zdehonestovat práci vedoucí odboru životního prostředí paní [příjmení], která byla odvolána z tlaku jejích podřízených i ze strany města, následně toto místo obsadila matka žalobce, paní [příjmení]. Pokud uvádí, že jsou tací, kteří na celé věci ještě vydělávají, měl za to, že si kariérně polepšila. Napsal i komentář 2, myslel tím, že se žalobce zachoval nesprávně a nečestně, měl za to, že matka žalobce byla povýšena za to, že žalobce zastavil řízení o povolení kácení, že se spolek nedovolal proti rozhodnutí krajského úřadu. Je to stará známá pravda, dle jeho názoru je žalobce patolízal. Napsal i komentář 3, což nebylo adresováno pouze žalobci, prospěchářská hovada byl povzdech, jak se celá věc vyvinula, komentář adresoval [jméno] [příjmení], žalobce se netýká, matka pana [příjmení] jako radní schválila kácení lip. Napsal též komentář 4. Spolek ve svých článcích neustále kritizoval práci odboru životního prostředí, kdyby spolek nevznikl, tak by se o věc postaral jiný spolek, který měl o věc opravdový zájem, a dopadlo by to jinak. Má za to, že žalobce dopředu předpokládal, že se stromy pokácí a byla to nátlaková akce, jak odstranit vedoucí odboru životního prostředí. K [anonymizováno] [příjmení] byl velice kritický, pak jej přesvědčila o své statečnosti, když vystoupila na zastupitelstvu města a zkritizovala práci vedení města. Žalobce odstřelil dvě osoby najednou, povolení o kácení vydávala paní [příjmení], vedoucí oddělení, která měla být jmenována vedoucí odboru, a obrátilo se to i proti vedoucí oddělení. Napsal i komentář 5, žalobce pokládá za prospěcháře. [příjmení] spolkem myslel situaci z atentátu na Heydricha, pan [příjmení] zradil veškeré své odbojáře. Že zachrání město před finanční zkázou, byla pouze domněnka žalobce. Ministerstvo zemědělství mohlo povolit čerpání dotace. Není statik ani stavař, ale kdyby tam byla druhá zeď, nedávalo by to logiku. Přihlášku do spolku nepodal, protože s ním nesouhlasil, ale ví, že panu [příjmení] nebylo vyhověno. Členy spolku byly převážně známí žalobce, lidi, kteří mu vyhovovali, nebral lidi s razantnějšími názory, žalobce jej označil na extrémistu. Nebyl příznivcem založení spolku, nebylo to potřeba, bylo mnoho lidí proti kácení, měl za to, že se osloví nějaká nezisková organizace, která má s podobnými problémy zkušenosti. Měl za to, že spolek svůj veřejný příslib dodrží. Ve spolku by byli i lidi s jiným názorem, ale žalobce je uměl zastrašit. Nikdo se jej na komentáře neptal, jen jej třeba pan [příjmení] podpořil. K nahrání ani rozeslání telefonického rozhovoru mu žalobce souhlas nedal, zaslal jej asi 10 lidem. Spolek podával stížnosti proti kácení, to zařizoval pan [příjmení], který nebyl členek spolku. Na kácení lip žádosti neměli dopad. Činnost spolku byla pouze formální. [příjmení] podával stížnost na nečinnost ale až po stížnosti pana [příjmení]. Spolek dělal úpravy, ale doplňkové, lavičky, atd. Náhradní výsadba je určena k zániku, neboť došlo k rozšíření výsadby, ale nesplnili podmínky projektu, Povodí [anonymizováno] konstatovalo, že zeď to nevydrží a stromy budou muset být vykáceny. U mostu se stromy nevysadili a na [anonymizováno] nábřeží mají být vykáceny. Napsal na stránkách města Bohužel, spolek [anonymizováno] [obec] a pan [celé jméno žalobce] nic neblokuje, každé, procesně efektivní odvolání se dá přece vyměnit za trafiku na městském úřadě (dále i jako„ komentář 6“). Pan [anonymizováno] patřil k bojovníkům za stromy, sledoval problematiku a zná ty podmínky okolo toho lépe, je jeho soused, pravidelně se baví a sdělil mu podrobnosti o členství ve spolku. Šlo pouze o kácení lip. Žalobce jej nezajímá, zradil spoustu lidí. Krajský úřad rozhodnutí o kácení lip podrobil přezkumu, vydal předběžné opatření a nakonec rozhodnutí městského úřadu schválil. V hlavním úseku, kde se jednalo o 23 lip, se protipovodňové opatření nerealizovalo. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je starostou od listopadu 2018, předtím byl místostarostou města. Od roku 2017 probíhala akce protipovodňové ochrany, měla se zajistit bezpečnost obyvatelstva proti povodním. Návrh na kácení lip byl od roku 2012, o protipovodňových opatřeních se jednalo před rokem 2008. Povodí [anonymizováno] žádalo o dotace v roce 2016, získalo je a začalo se stavět, nejprve pracovala polská firma, v té době byla pokácena část lip, posléze s touto firmou byl problém a chvíli se čekalo, než se sjednala firma nová. O kácení lip se občané začali zajímat v roce 2018, jednalo se o tom na zastupitelstvu, vznikl spolek. Na jednání zastupitelstva byl kritizován projekt nového ozelenění, které se tvořilo znovu, a spolek, zejména žalobce, paní [příjmení] a paní [příjmení], se na tom podílel. Žalobce chtěl lípy zachránit už před vznikem spolku, často jednal i s majiteli pozemků, aby nemusely být skáceny. [příjmení] dotační program a byl časový tlak, aby se dotace neztratila, v tom spolek podal návrh, aby krajský úřad přezkoumal povolení ke kácení lip z roku 2012, tento rozhodnutí změnil pouze tak, že jej lépe odůvodnil. Někdy v loňském roce, v říjnu nebo listopadu dostal žádost od žalobce, aby vyjádřil své stanovisko ke komentářům na facebookových stránkách města Žamberk, žalobci odpověděl, jak je na čl. 9 spisu. Matka žalobce paní [příjmení] [příjmení] se stala vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství, její předchůdkyně paní [příjmení] [jméno] ukončila pracovní poměr u MěÚ dohodou a bylo vyhlášeno výběrové řízení na nového vedoucího, které [anonymizováno] [příjmení] vyhrála a byla radou do funkce jmenována. Není pravdou, že by to bylo z nějaké protekce anebo z nějakého prospěchu, že se o to zasloužil žalobce. Když v roce 2014 nastoupil do funkce místostarosty, paní [příjmení] na odboru životního prostředí již pracovala a domnívá se, že tam pracovala již několik let předtím. Za svého působení, kdy vykonával i funkci místo tajemníka, kterého v té době neměli, měl osobní výhrady vůči práci Ing. [příjmení] a měl vůči ní i výtky. Výtky nesouvisely jakkoliv s kácením lip. Město jednalo se všemi subjekty ohledně zeleně, kácení lip i s občany, začalo to být markantní na přelomu let 2017 2018, neví přesně, kdy spolek vznikl. Žalobce vystupoval ohledně lip v rámci zastupitelstva, podával písemná podání, podněty. Při jednání o náhradní výsadbě vystupoval žalobce a paní [příjmení], možná i někdo další. Žalobce i paní [příjmení] se účastnili i kontrolních dnů na stavbě, kdy bylo jednáno ohledně kácení stromů. Bylo třeba nabízeno, že strom zůstane zachován, ovšem s polovičními kořeny, což pro město nepřipadalo v úvahu, neboť by mohlo docházet ke škodám. Spolek se zasloužil o rozšíření náhradní výsadby oproti původnímu projektu, část připravila paní [příjmení] a výsadba proběhla. Sázeli se již širší kmínky. V roce 2019 hrozilo riziko, že pokud by spolek podal do rozhodnutí krajského úřadu odvolání, že se přijde o dotace, neboť tam byl časový harmonogram, kdy investor mohl stromy pokácet jen v době vegetačního klidu. Ve smlouvě byla klauzule, že náklady se stavbou v případě ztráty dotace hradí navrhovatel, což by bylo město. Měli obavy, že by Povodí [anonymizováno] mohlo tyto náklady chtít po městu nad rámec poskytnutí dotace, o čemž se spolkem jednali. Pan [anonymizováno] figuroval na nějakých žádostech, ale asi jako zmocněnec. Jednalo se o změnu technického řešení, která souvisela i s kácením stromů. Odpověď pro žalobce založenou na čl. 9 připravovala paní doktorka [příjmení], která je vedoucí právního odboru. Právní odbor řeší přestupky mimo odbor SPDO, který se zabývá přestupky v dopravě. Na hrozbu ztráty dotací si město nenechalo zpracovat analýzu ani právní rozbor. Tím, že spolek nepodal odvolání do rozhodnutí krajského úřadu, byla odvrácena hrozba ztráty dotace. Žalobce nebo žalovaný vystupovali na zastupitelstvu, oba se zúčastňovali zastupitelstev aktivně, žalobce přicházel s konstruktivními řešeními a žalovaný kritizoval. Projekt odhlasoval, současně s ostatními zastupiteli. Ministerstvo životního prostředí řešilo nějaké stížnosti. Došlo k navýšení počtu vykácených stromů oproti původnímu plánu. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že do července 2019 aktivně pracovala na MěÚ [obec] jako vedoucí odboru životního prostředí, pak byla v pracovní neschopnosti a v srpnu dostala výpověď pro závažné porušení pracovní kázně, s čímž nesouhlasila, byla vyčerpaná, nicméně město nakonec uzavřelo dohodu, dalo jí pětiměsíční odstupné a pracovní poměr ukončili ke konci října 2019. Na MěÚ nastoupila 2. 1. 2003 jako vedoucí správního oddělení, v roce 2018 vystoupila na jednání zastupitelstva proti protipovodňovým opatřením, po jednání zastupitelstva jí 20. 6. starosta nařídil dovolenou. Měla problémy, nevyhovovala i matce žalobce a myslí si, že tato využila situace a těžila z toho, že její syn je ve spolku. Spolupracovala s nimi, a proto výběrové řízení vyhrála ona a rada ji jmenovala do funkce. Dělala městu prostředníka se spolkem, možná to pouze dělalo takový dojem u rady a starosty. Neplnění pracovních povinností jí byly vytčeno před ukončením pracovního poměru, bylo to po zastupitelstvu. Má za to, že volba matky žalobce na vedoucí odboru bylo finančně nevýhodné řešení, bylo to domluveno už za jejího působení v úřadu. Šikany vůči ní se dopouštěl [příjmení] i [příjmení] bývalý starosta, na úřadě bylo bezvládí, tajemník v té době byl dlouhodobě odvolán. Postoj vedení se výrazně zhoršil po jejím vystoupení na zastupitelstvu. Má za to, že by matka žalobce nebyla jmenována do funkce, kdyby selhala jako prostředník, kdyby žalobce prosadil odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu. Od roku 2019 to již nesleduje, věděla, co se děje okolo lip a byla ráda, že se do toho veřejnost vložila. Spolek byl založen ohledně dění okolo kácení lip. Spolek měl web a účastnili se jednání, jednání se účastnil pan [celé jméno žalobce]. Měl smířlivější návrhy na rozdíl od žalovaného, který je razantnější a posluchači jej odmítají poslouchat. Žalobce měl upřímnou snahu, aby lípy nemusely být pokáceny. Náhradní výsadba byla povrchní, spolek usiloval o to, aby náhradní výsadba byla udělána dobře. Komentáře žalovaného na facebooku nezaznamenala. Myslí si, že žalobce se nedopustil poškození životního prostředí ve městě [obec], nebylo to jeho záměrem. Neví, zda žalobce usiloval o to, aby se jeho matka stala vedoucí odboru životního prostředí. Nepřímo určitě, ale nemyslí si, že by byl za starostou, a řekl, že bude hodný, když učiní jeho mámu vedoucí odboru. Pokud se týká náhradní výsadby, tak k tomu ji nepustili. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je od roku 2003 vedoucím oddělení ochrany přírody Krajského úřadu Pardubického kraje. Byl podán podnět ke změně rozhodnutí o povolení kácení lip na krajský úřad, celou věc přezkoumali a výrok rozhodnutí zněl tak, že se lípy skácí. Jednal se zástupci spolku proto, že měli postavení účastníka řízení. Očekával, že do rozhodnutí bude podáno odvolání, což se nestalo, neví proč. V rámci svých úředních povinností jednal s paní [příjmení] [příjmení], když studoval spis, který se týkal kácení lip. Při rozhodování o pokácení lip bylo vydáno předběžné opatření, kterým bylo uloženo zdržet se pokácení lip, je možné, že podnět na zahájení řízení ve věci změny či zrušení rozhodnutí MěÚ podala fyzická osoba. Otázka řešení zdi v rámci řízení také padla. Spolku šlo o zachování lip, jednal v průběhu řízení asi s [jméno] [příjmení]. Čerpání dotací městem mu nepříslušelo zkoumat. S žalobcem spolu nikdy nejednali, ani se nestýkali, dnes jej vidí poprvé. Je mu známo jeho jméno z rejstříku, kdy si ověřoval, zda spolek existuje. Pokud by odvolání bylo podáno, tak by se tím zabýval. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je sousedem žalovaného a baví se o věcech z města, byl zakládajícím členem spolku, bylo to u [anonymizováno] na zahradě a pak už členem nebyl, byl vyřazen z neznámých důvodů. Byl s panem [příjmení] v [obec] ohledně kácení lip, s [příjmení] a [anonymizováno] vedou boj, ze spolku nikdo neměl zájem. Podávali to v [obec], vše bylo zastaveno. [příjmení] [celé jméno žalobce] o této činnosti neinformoval. Pak mu [jméno] [příjmení] volala, co si to dovolili. Není pravdou, že v roce 2019 chtěl vést spolek. Ve spolku něco nechali pokácet, pak zas byli pro to, aby se nekácelo. Spolek vznikl až po pokácení lip na [anonymizováno] nábřeží. V roce 2018 kandidoval do komunálních voleb. Nechal vypracovat posudek na lípy, zaplatil ho a dal ho spolku. [příjmení] [příjmení] řešila náhradu lip. Nezaznamenal komentáře žalovaného na žalobce na facebooku. Neví, proč spolek nepodal odvolání na krajský úřad, myslí si, že odvolání se muselo dát k soudu. Kdyby se odvolání podalo, město stejnak žádné dotace nečerpalo, zná podmínky dotací pro Povodí [anonymizováno]. Žalobce jednal s městem a tam se nějak dohodli, starosta potom děkoval spolku v [anonymizováno] listech. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je členem spolku, asi jeden rok dělá předsedu. Do spolku vstoupil před dvěma roky, byl účasten různých akcí ohledně kácení lip. [příjmení] vznikl za účelem ochrany zeleně. Protipovodňové opatření byl paskvil od začátku až do konce. Spolek navrhoval různá technická řešení, aby se tento gigant nemusel vůbec budovat. Žalovaný je jeho soused, několikrát se dostali ústně do sporu. Byl jím napaden, že jako člen spolku zařídil devastaci lip, což je absolutní nesmysl. Žalobce a celou jeho rodinu zná. Není mu známo nic z komentářů žalovaného na facebookové stránce Města Žamberk. Žalobce se snažil situaci vyřešit, aby nebyla devastace, jednali s Povodím [anonymizováno], s městem, obraceli se na ně se svými požadavky. Žalobce napsal článek do [anonymizováno] listů na podporu záchrany lip. Měli za to, že dvě třetiny lip se dají zachránit. Jednali o rozšíření náhradní výsadby, což se podařilo. Jednání s městem vedl žalobce. Bavili se ve spolku o tom, že žalobce je ze strany žalovaného napadán nesmysly. Žalovaný obvinil žalobce, že v rámci činnosti spolku byla odvolána z odboru životního prostředí paní [příjmení] a byla dosazena žalobcova matka, což je absolutně nepravdivý komentář. Není pravdou, že by jej žalobce někdy zastrašoval kvůli rozhodnutím v rámci spolku, v rámci spolku nezastrašoval nikoho. Pokud se týká výroku žalobce, jedná se o absurdní divadlo. Odvolání ve spolku nepodali proto, že městu hrozilo propadnutí dotace a město by se na 10-15 let dostalo do dluhové pasti. Volili menší zlo, aby zachránili peníze pro město. Nemá žádné informace o nahrávce rozhovoru mezi účastníky. [příjmení] jej oslovil, zda by se nemohl stát členem spolku, nějak to vyšumělo. Jednal s [příjmení] [příjmení] a generální ředitel jej ujistil, že akce se dokončí v každém případě, ať to platí, kdo to platí. Jednání o nepodání odvolání bylo přítomno 100 % členů spolku, možná že jeden chyběl a rozhodli jednohlasně. Nechtěli si pod sebou podříznout větev, když v [obec] žijí, nechtěli poškodit město. Komentáře žalovaného o žalobci má z doslechu. Žalobce je prostým členem spolku, mají sedm členů. Věděli o investiční akci, že je to akce Povodí [anonymizováno], kde má podíl 15- 20 % město, podmínky dotací neznal. Žádost o změnu stavby na pravém břehu řeky [anonymizováno] podal on, jednalo se o jeho pozemek, a když viděl plány, hrůzou mu vstávaly vlasy na hlavě, v té době nebyl členem spolku. Stromy, které tam zůstaly, jej neohrožují na majetku a životě. Nežádal o to, aby byly pokáceny, žádal o změnu projektu. K navýšení původního počtu pokácených stromů nedošlo. Co je předsedou, tak se do spolku nikdo nehlásil a v minulosti o tom nic neví. Rovněž podepsal listinu ze dne 27.8.2017 - výzva k pokácení lip a změně technologie výsadby PPO. První žádost, kdy požádal ohledně stávající zeleně z hlediska pro život, neměla nic se spolkem společného. Pokud se týká druhé žádosti, tak v té době už se stával členem spolku a ty čtyři stromy zachránili. Ze zápisu z ustavující schůze spolku [anonymizováno] [obec] z.s. soud zjistil, že ustavující schůze svolaná [jméno] [příjmení] se uskutečnila dne 18. 5. 2018, přítomných bylo celkem 5 osob, členy rady spolku byli zvolení [jméno] [příjmení], žalobce a [jméno] [příjmení], předsedkyní spolku byla zvolena [jméno] [příjmení]. Z výpisu ze spolkového rejstříku bylo zjištěno, že spolek vznikl dne 22. 6. 2018, jeho předsedkyní byla [jméno] [příjmení] do 20. 9. 2019 a následně [příjmení] [příjmení]. Z petice„ Stop zbytečnému kácení“ ze dne 18. 5. 2018 bylo zjištěno, že petenti deklarují, že podporují ochranu města před rizikem povodní, ale neztotožňují se se současným neadekvátním a necitlivým návrhem a žádají navrhovatele stavby MÚ [obec] o přehodnocení míry kácení vzrostlé ještě stojící zeleně a záchranu většiny vzrostlých ještě stojících dřevin s tím, že v místech, kde již ke kácení došlo, žádají o umístění odpovídající náhradní výsadby co do počtu i druhové sklady dřevin, aby zůstal zachován charakter původní podoby nábřeží. Z pohlednice vydané pro spolek s deklarací STOP kácení! Jde to i jinak soud zjistil, že spolek vyzýval, nechť jsou mu napsány názory na výstavbu [příjmení] [příjmení] [jméno] v [obec]. Z otisku stránek [příjmení] lípy – [příjmení] [jméno] [příjmení], protipovodňová ochrana, článku ze dne 18. 5. 2018, bylo zjištěno, že petice za lípy již není aktuální, archy byly předány na zasedání města, a byl zde deklarován nesouhlas se zbytečným kácením lipové aleje na [příjmení] nábřeží. Z otisku stránek [příjmení] lípy – [příjmení] [jméno] [příjmení], protipovodňová ochrana, bylo zjištěno, že spolek se uvádí jako spontánní sdružení občanů environmentálně a ekologicky zaměřených, které není nijak politicky motivováno a vadí mu, že zastupitelé a radní nevyhodnotili stávající projekt PPO jako nevyhovující a dali prioritu rychlosti a nízkonákladovosti, a snaží se zastavit kácení stromů. Dále je zde uvedeno, že investor čerpá z dotací a z hlediska dotačního titulu musí dodržet termín ukončení stavby do [datum] a pokud jej nestihne, nebude moci čerpat z dotací a všechny náklady hradí podílem dle dohody město a zhotovitel. Jako cíl je deklarováno nekompromisně zabránit kácení lip. Z otisku webových stránek [příjmení] voda bylo zjištěno, že v článku Stavba protipovodňových opatření v [obec] se protáhne je uvedeno, že u stavby protipovodňových opatření v [obec] došlo k posunutí termínu ukončení asi o šest měsíců na konec roku 2018 z důvodu úpravy projektu nábřežní ochranné zdi na pravém břehu sousedícím se stromovou alejí tak, aby ochranná zeď co nejméně zasahovala do kořenového systému stromů aleje. Z veřejné vyhlášky Městského úřadu Benešov ze dne 7. 1. 2019, č. j. VOD [číslo] 2018 (MUBN/146687/2018), soud zjistil, že Povodí [anonymizováno], státní podnik, požadovalo o prodloužení termínu dokončení stavby Město Sázava – protipovodňová opatření do 31. 12. 2019. Z otisku webové stránky [webová adresa], článku Co jste dobrovolní hasiči, co jste dělali? Připravovali se na rozvodněný [anonymizováno] soud zjistil, že v ulici [příjmení] [příjmení] v pražské čtvrti [část obce] byla instalována mobilní protipovodňová zábrana, která je mezinárodně certifikovaná a prokázala v testech vysokou odolnost, v závěru článku je zmíněn povzdech autora, že takové zábrany mají nedostatek v tom, že jsou mnohem lacinější a nejsou přitažlivé pro získávače dotací a grantů a tím, že jsou mobilní, nesplňují podmínky zadávané z [anonymizováno]. Z otisku webových stránek [webová adresa], článku Protipovodňové zábrany má i [anonymizováno] bylo zjištěno, že meandry [anonymizováno] jsou součástí chráněné krajinné oblasti a stavební práce by asi ochranáři nepovolili, proto radnice [obec a číslo] našla dodavatele hrazení, které do ničeho nezasahuje. Ze stížnosti ze dne [datum] ke Krajskému úřadu Pardubického kraje bylo zjištěno, že spolek podal stížnost pro nečinnost ve věci vyřízení podnětu na změnu – zrušení rozhodnutí o povolení kácení s tím, že uplynulo pět měsíců, nadřízený Krajský úřad přijal několik opatření proti nečinnosti [stát. instituce] ve vyřízení tohoto podnětu, odbor životního prostředí [obec] podnět dosud stále nevypořádal, proto žádají, aby krajský úřad věc převzal a rozhodl namísto nečinného správního orgánu a rozhodnutí o kácení bylo zastaveno min. do doby prošetření přítomnosti a ochrany chráněných druhů. Z vyjádření spolku ze dne [datum] bylo zjištěno, že spolek jako účastník řízení nesouhlasil s řešením stavby podmiňujícím kácení stromů – dvou líp srdčitých a tří líp velkolistých s tím, že dojde k vážné ekologické újmě. Z projektu„ PPO DO V [anonymizováno]“ bylo zjištěno, že zhotovitel [příjmení] * [příjmení] vypracoval pro [územní celek] projekt obnovy stromořadí v lokalitě [ulice] nábřeží. Ze zápisu z jednání k PPO – změny nové vegetace ze dne [datum] přítomných zástupců [územní celek], [anonymizováno] [obec], Středisko PLA a TS [obec] bylo zjištěno, že bylo poukázáno na nedostatky v projektu, paní [příjmení] byla připravena spolupracovat s městem na návrzích nové výsadby. Ze zápisu z jednání k PPO 30. 7. 2018 – vegetace přítomných zástupců Povodí [anonymizováno] s.p., [anonymizováno] [obec] a [územní celek] soud zjistil, že dle jednání projekt na novou zeleň zadá [územní celek], s provedením výsadeb na podzim 2018 na [anonymizováno] nábřeží a zbytek na podzim 2019 dle projektu výsadeb I. [příjmení]. [anonymizováno]. [obec] poukázal na riziko na [anonymizováno] nábřeží, a to pokud se bude v budoucnu při zhoršení technického stavu rekonstruovat stará opuková zeď, bude nezbytné nově vysázené stromy odstranit a následně vysázet nové. Ze zápisu z jednání k PPO – 3. 1. 2019 přítomných zástupců [územní celek] a [anonymizováno] [obec] soud zjistil, že zástupce spolku [anonymizováno]. [příjmení] přednesl, že další postupy spolku budou pravděpodobně směřovat k soudu, jako spolek jsou schopni stavbu zastavit, ale nechtějí za současné situace dělat problémy. Požadují kvalitu např. v oblasti projektu nové zeleně, dle starosty nelze za stávající situace a podmínek dotačního titulu provádět výrazné změny v projektu a nedokončit stavbu v termínu, čímž by se město vystavilo značným finančním sankcím, starosta kladně hodnotí úsilí spolku jednat, ale nesmí být kladeny ultimativní a nesplnitelné požadavky. Dle zástupce města je zpracován návrh projektu nové vegetace podél PPO [anonymizováno] [příjmení]. Z fotodokumentace byl zjištěn stav návrhu, dle kterého jsou stromy nad zdí označeny červenými křížky a dle popisu není nová vegetace kvůli přehlednosti zakreslena a dále byl zjištěn stav nové výsadby, která byla umístěna mezi dvě na sebe navazující zdi podél řeky. Z fotodokumentace a části projektové dokumentace pak byl zjištěn stav po vykácení stromů při zohlednění polohy domu pana [příjmení]. Žádostí ze dne 1.9 2017 požádalo město Žamberk o povolení kácení 5 dřevin rostoucích mimo les z důvodu výstavby protipovodňových opatření a na základě žádostí občanů žijících v daném prostoru, kteří se cítí ohroženi na zdraví a majetku. Žádostí ze dne 23. 5. 2018 požádalo [územní celek] o povolení kácení 5 dřevin rostoucích mimo les z důvodu zastupitelstvem schválené změny průběhu stavby. Výzvou ze dne [datum] [jméno] [příjmení] za níže podepsané majitele pozemků v lokalitě [ulice] vyzvala k pokácení stromů z důvodu ohrožení života a zdraví a k posouzení vhodnosti použité technologie výstavby PPO. Žádostí ze dne 16. 8. 2017 požádal [příjmení] [příjmení] v zastoupení [jméno] [příjmení] o změnu stavby na pravém břehu tak, že by došlo k posunu celé stavby o cca 20 metrů níže po proudu a bylo by nutné pokácet 3 břízy, které již nejsou v dobrém stavu, a dále požádal o pokácení 3 – 4 starých a okolí ohrožujících lip oproti [anonymizováno] pro rozšíření přístupové komunikace k nemovitostem. Z podnětu na přezkoumání možných pochybení ze dne 10. 6. 2019 bylo zjištěno, že Ministerstvo životního prostředí sděluje„ panu magistrovi“ (ze sdělení nelze zjistit, komu bylo adresováno, pouze, že bylo zasláno spolku na vědomí), že byl podán podnět k prošetření celé řady skutečností, které se dotýkají činnosti projektantů, samosprávných orgánů i orgánů veřejné správy. Dle zjištění se MěÚ [obec] v rozhodnutí o povolení kácení dřevin, závazném stanovisku k zásahu do významného krajinného prvku vodní tok a závazném stanovisku k zásahu do přírodního parku [anonymizováno] prakticky nezabýval ochranou dotčených zájmů. Rozhodnutí vykazuje závažné právní vady, pro které by dle konstantní judikatury bylo patrně v přezkumném řízení zrušeno, rozhodnutí však lze přezkoumat nejdéle do jednoho roku. Je možná změna nebo zrušení vydaného rozhodnutí a bylo ke škodě věci, pokud se spolek v řízení vedeném Krajským úřadem Pardubického kraje neodvolal a rozhodnutí nabylo právní moci. V přípravě a provedení stavby PPO došlo k upřednostnění jednoho veřejného zájmu nad ochranou přírody a krajiny. Z žádosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že spolek požádal Ministerstvo životního prostředí o prošetření kvality projektu a postupu navrhovatele [příjmení] na vodním toku [příjmení] [jméno], k. ú. [obec] z důvodu devastace krajiny a hodnotné zeleně s tím, že obec se se spolkem vyhýbá jednat o změnách týkajících se stávající zeleně ale i veškerých změn v projektu. Z žádosti ze dne 11. 7. 2018 bylo zjištěno, že spolek požádal Ministerstvo zemědělství – sekce vodního hospodářství o prošetření účelnosti dotace na PPO na vodním toku [příjmení] [jméno] k. ú. [obec] s odůvodněním, že projekt ve stávající podobě slouží pouze proinvestování nemalé finanční částky na stavbu díla, které neřeší problém 50leté ani 100leté povodně, které v minulosti v [obec] napáchaly značné škody. Z vyjádření [územní celek] ze dne 11. 11. 2020 bylo zjištěno, že starosta [územní celek]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k dotazu žalobce sděluje, že [anonymizováno] [příjmení] byla jmenována vedoucí odboru životního prostředí a zemědělství na základě výsledků výběrového řízení, a že spolek nepodal žádnou žádost o kácení dřevin rostoucích mimo les v rámci stavby protipovodňových opatření, naopak členové spolku se intenzivně snažili, aby se snížil počet pokácených stromů a poté úzce spolupracoval s městem na projektu náhradní výstavby s tím, že dle spolkového rejstříku žalobce nebyl předsedou spolku. Dále doporučuje žalobce zvážit možnost obrátit se na Policii ČR vzhledem k tomu, že komentáře na Facebooku mohou naplňovat skutkovou podstatu některého z přestupků proti občanskému soužití. Z odvolání ze dne 14. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný podal odvolání proti rozhodnutí Krajského úřad Pardubického kraje, dle kterého starosta [územní celek]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] není vyloučen pro podjatost z projednávání a rozhodování o námitkách podjatosti jemu podřízených osob v řízení o přestupcích obviněného žalovaného. Z rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne 20. 11. 2018, č. j. 78013 2018 OŽPZ/VR, soud zjistil, že k podnětu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo nařízeno předběžné opatření, kterým bylo Povodí [anonymizováno], s.p. uloženo zdržet se kácení dřevin rostoucích mimo les na území specifikovaném parcelními čísly pozemků v [katastrální uzemí]. V otisku příspěvku ze dne 15. října je na profilové stránce„ [územní celek] – oficiální stránka“ sdělováno, že je připraveno nové vydání zpravodaje [příjmení] listy [číslo]. V diskusi k příspěvku diskutují osoby„ [celé jméno žalovaného]“,„ [jméno] [příjmení]“,„ [jméno] [příjmení]“ a„ [jméno] [příjmení]“, osoba„ [celé jméno žalovaného]“ uvádí mimo jiné: …Vysadit lipové stromořadí, aby mohlo být následně zase pokáceno. A k tomu ten hnusnej beton.„ rakovina města“ A jsou tací, kteří na celé věci ještě vydělávají. [příjmení] [příjmení], povýšila z popelnic na vedoucí Odboru životního prostředí…, načež„ [jméno] [příjmení]“ uvádí, že [příjmení] z popelnic povýšila na vedoucí za odměnu za to, že její syn – [celé jméno žalobce], se infiltroval – vetřel do hnutí [příjmení] lípy a intrikami a přetvářkami tam docílil umožnění dokončení té betonové hrůzy. Osoba„ [jméno] [příjmení]“ sděluje mimo jiné, [příjmení] [jméno] [příjmení], vy jste pan [celé jméno žalovaného] schovany za falesny profil? Uroven komunikace, znalosti o mysleni extremisty na to jasne ukazuje, a dále uvádí, že se snažil udělat alespoň něco, něco se i změnit podařilo, vždy jednal podle svého nejlepšího svědomí. Máma s tím nemá nic společného, tu ať vynechají, a že spolek zakládal a nemusel se nikam vtírat. Osoba„ [jméno] [příjmení]“ následně děkuje za snahu zachránit lípy s tím, že udělal, co se dalo. Následně osoba„ [celé jméno žalovaného]“ uvádí [příjmení] byla povýšena za to, že její syn umožnil poškození životního prostředí..korupce (Vedoucí Odboru životního prostředí) Říká se, že charakter lidí odpovídá jejich jménu, že?????????????? a v odpovědi [jméno] [příjmení] (stále však v jedné diskusi) sděluje, že Předseda spolku [anonymizováno] [obec] psal žádosti o pokácení stromů, [jméno] města a vaše maminka mu vyhověla. Došlo k navýšení pokácených stromů a žádný se nezachránil. Zvítězila prospěchářská HOVADA. Osoba„ [jméno] [příjmení]“ odpovídá, že pan [celé jméno žalovaného], stejně jako pan [příjmení] a celé město co si šušká cosi, umožnili poškození životního prostředí tím, že nezaložili žádný spolek a neudělali vůbec nic, snažil se udělat alespoň něco a žádá, aby [celé jméno žalovaného] doložil, že předseda spolku psal žádosti o pokácení stromů, nebo se omluvil s tím, že …předpokládám, že ani na jedno nemáte. Na to první důkazy a na to druhé koule. Na to osoba„ [celé jméno žalovaného]“ sděluje, že Kdyby ten [příjmení] [příjmení] spolek nevznikl a nevetřel se do celého procesu, tak dnes LÍPY stojí. Hnus prospěcháře. a Pan [celé jméno žalobce] založil spolek [anonymizováno] aby snahy o záchranu lip zhatil a následně využil v prospěch své rodiny. Odstřelit vedoucí Odboru životního prostředí a následně tam instalovat paní [příjmení]. Žádný spolek nebylo třeba zakládat a vše by dopadlo záchranou líp. To pan [celé jméno žalobce] nechtěl dopustit.. Dle historie úprav osoba„ [celé jméno žalovaného]“ své příspěvky několikrát upravovala v jednotlivých spojeních a též tak, že k původnímu příspěvku o„ geniu loci města“ přidala názor o tom, že jsou tací, kteří na celé věci ještě vydělávají, a že paní [příjmení] povýšila z popelnic na vedoucí odboru. Z otisku diskuze k příspěvku„ Bouřlivé jednání v [obec] o obchodní zóně. [obec] i lidé se cítí v kleštích“ bylo zjištěno, že osoba„ [celé jméno žalovaného]“ uvádí, že Bohužel, spolek [anonymizováno] [obec] a pan [celé jméno žalobce] nic neblokuje. Každé, procesně efektivní odvolání se dá přece vyměnit – za„ trafiku“ na Městském úřadě. Z otisku [anonymizováno] listů bylo zjištěno, že žalobce za spolek v článku nazvaném Pokračování stavby PPO uvádí, že verzi projektu PPO považují za velmi špatnou a zatíženou chybami, nejsou proti stavbě PPO, ale jejich cílem je, aby projekt PPO nezničil okolí řeky a byl proveden šetrně k stávajícímu životnímu prostředí. Zastupitelé města na předchozích jednáních upozorňovali na několik problémů týkajících se jak náhradní výsadby, tak i provádění stavby samotné s tím, že jejich cílem bylo nalézt lepší řešení PPO i za cenu nepokračování ve stavbě. Z otisku [anonymizováno] listů soud zjistil, že žalobce za spolek v článku Reakce spolku [anonymizováno] [obec] na rozhodnutí Krajského úřadu uvádí, že krajský úřad vydal rozhodnutí ohledně podnětu ke zrušení povolení kácení stromů tak, že původní rozhodnutí neruší ani nemění. Proti rozhodnutí se mohli jako spolek odvolat a zastavit tak kácení a potažmo dokončení celého projektu PPO v [obec], avšak přestože projekt považují za velmi špatný, po bouřlivé diskusi tak neučinili z důvodu, že stavba PPO by se procesně zdržela, zhotovitel díla by odstoupil od smlouvy a městu by tak – dle vyjádření navrhovatele, příjemce i poskytovatele dotace – vznikla povinnost vrátit dotaci a s tím spojené vícenáklady. Nechtějí dále podporovat rozdělení společnosti a obyvatel města a pozastavit rozvoj města na roky dopředu. Spolek není v roli soudce, je zákonnou i morální povinností příslušných odpovědných činitelů města a investora i státní správy, aby přijali odpovědnost a rozhodnutí, není jejich cílem snažit se vyhrát za každou cenu. Některé změny se podařilo prosadit. Z otisku [anonymizováno] listů bylo zjištěno, že v článku Vyjádření k Prohlášení zastupitelů [jméno] [příjmení] uvádí mimo jiné, že podněty k šetření obdrželo Ministerstvo zemědělství i Česká inspekce životního prostředí, ale nebylo shledáno porušení zákonů a veškerá rozhodnutí jsou platná. Již není možné stavbu a projekt oproti vydanému stavebnímu povolení výrazně měnit. Zastavením stavby pravděpodobně dojde k mnohamilionovým ztrátám pro město a co dále s rozestavěnou stavbou. Dle sdělení náměstka MZe dotační program Podpora prevence před povodněmi III nelze prodloužit. V článku Z vyjádření generálního ředitele Povodí [anonymizováno], s.p., ke stavbě protipovodňové ochrany města Žamberka pak bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] uvádí mimo jiné, že stavbu realizuje Povodí [anonymizováno], kterému je dotace poskytnuta. Byla uzavřena trojstranná smlouva mezi Ministerstvem zemědělství, Povodím [anonymizováno] a městem Žamberk, město se zavázalo uhradit 15 % nákladů stavby. Po úpadku [právnická osoba] Invest Povodí [anonymizováno] od smlouvy odstoupilo, byla zpracována dokumentace na dokončení stavby a byla připravena nová trojstranná smlouva o financování. Pokud by byla stavba zastavena, muselo by Povodí [anonymizováno] vymáhat náklady po tom, kdo ukončení stavby způsobil, a dotace by musela být v plné výši vrácena poskytovateli. Pokud město neschválí novou smlouvu, bude dokončena stavba v původním rozsahu a zvýšené náklady budou v plné výši vymáhány po městě. Pokud město bude chtít stavbu ukončit, musí dojít k dohodě všech smluvních stran a Povodí [anonymizováno] bude vymáhat účelně vynaložené prostředky na stavbu a zadávací řízení a musí být rozhodnuto o odstranění nedokončené stavby. Pokud město bude chtít stavbu změnit, musí dojít k dohodě všech smluvních stran a je nutné splnit termín dokončení stavby do listopadu 2019, kdy končí dotační program. Veškeré náklady na požadované změny jsou k tíži města. Z e-mailu odesílatele [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], soud zjistil, že odesílatelka„ [jméno]“ využívá možnost veta a dále píše Třetí cesta: Hlasování skončilo nerozhodně nebo těsně proti odvolani s tím, že dokud lípy stojí, je čas se s nimi rozloučit. Z e-mailové komunikace ze dne 14. 5. 2018 soud zjistil, že odesílatel [obec] [obec] sděluje, že se-mailem žalovaného ze dne 14. 5. 2018, ve kterém žalovaný žádá odvolání ředitele Povodí [anonymizováno] a sděluje přeposílám info z nově utvořené skupiny [email] ([anonymizována dvě slova] tel [číslo]) a dále, že Povodí Labe je státní podnik a komunistický funkcionalismus mu není cizí (…), podílí se na devastaci města Žamberk a diletantsky navržené protipovodňové úpravy a zničené nábřeží jsou toho důkazem, se odesílatel neztotožňuje a distancuje se od něj a žádá, aby předchozí e-mail byl brán jako soukromá iniciativa žalovaného. Ze sdělení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že autorka nesouhlasí s projektem protipovodňového systému z důvodu necitlivosti, nevkusnosti a nedůstojnosti řešení a doufá v nalezení vhodnějšího a přijatelnějšího řešení s tím, že omluvu starosty finančními možnostmi a časovou tísní (nutnost dokončení projektu do roku 2019) hodnotí jako krátkozrakou. V odpovědi Ing. [jméno] [příjmení], generální ředitel státního podniku Povodí [anonymizováno] sděluje, že protipovodňová ochrana je záležitostí obcí, povodí pouze pomáhá uskutečnit záměry, vysvětluje fungování dotačních programů a hodnocení záměrů strategickými experty, záměr byl vysloven okolo roku 2008, občané ve věci připravované výstavby vystupovali již v dubnu 2010, načasování do konce roku 2019 je dáno koncem etapy dotačního programu a v případě nedokončení stavby v plánovaném čase by bylo ze strany město nutno uhradit veškeré dosud vynaložené náklady a učinit další úkony a za vlastní prostředky stavbu dokončit v nové podobě. Ze sdělení [stát. instituce] ze dne 8. 8. 2018, č. j. MUZBK [číslo] 2018 ZPZE/KREA/Vy [číslo], soud zjistil, že úřad v odpovědi na podání žalovaného uvádí, že dne 19. 6. 2018 rozhodlo zastupitelstvo o pokračování stavby protipovodňových opatření, která jsou veřejným zájmem a jejich výstavba převažuje nad zájmy ochrany přírody a krajiny a byla zahájena spolupráce se spolkem v oblasti zpracování nového plánu náhradních výsadeb. Z odpovědi na podání ze dne 13. 9. 2011 soud zjistil, že [ulice] inspekce životního prostředí sděluje žalovanému, že Městský úřad Žamberk nevydával ke kácení stromů žádné povolení, žadatel vzal podanou žádost zpět, a proto není vedeno ani správní řízení o povolení kácení. Ze sdělení České inspekce životního prostředí ze dne 8. 2. 2018 adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že ČIŽP neshledala podnět důvodným, kácení bylo povoleno pravomocným rozhodnutím, které nebylo právní moci dne 20. 6. 2012 a jeho přezkum není možný. Z otisku webových stránek [webová adresa] bylo zjištěno, že pojem korupce je zde charakterizován tak, že se jedná o zneužití postavení, které je spojeno s porušením principu nestrannosti při rozhodování. Ze záznamu telefonického rozhovoru žalobce a žalovaného soud zjistil, že žalovaný sděluje žalobci, že s panem [příjmení] zaslali žádost na zrušení kácení a bylo jim odpovězeno, že zrušení kácení nepřijmou, a že se s nimi dohodli na náhradní výsadbě. Žalobce sděluje, že se ještě nedohodli, jednají na změně projektu náhradní výsadby. Účastníci dále řeší možnosti náhradní výsadby. Žalovaný sděluje žalobci, že spolek měl za cíl záchranu lip a nikoliv náhradní výsadbu, žalobce odpovídá, že to z toho nebyli schopni dostat, že zrušení kácení by stejně neprošlo, načež mu žalovaný sděluje, že výsadba je již pouze kosmetickou záležitostí a celou dobu se snaží, aby lípy zůstaly, a že spolek se začne kmotřit a celou snahu zničí. Žalobce sděluje žalovanému, že pokud se žalovanému podaří to zastavit jinak, jedině dobře, a že kácení a náhradní výsadba jsou dvě oddělené věci. Žalovaný se ptá, zda spolek podal žádost na zrušení kácení, žalobce odpovídá, že žádost nedávali, neboť ji podal pan [příjmení] a bylo by nadbytečné žádost podávat znovu. Žádost byla jednou podaná, tak proč by ji podávali znovu. Žalovaný odpovídá, že žádost nebyla vyřízena s tím, že spolek žádost nepodal, a že spolupracují na plánu nové výsadby. Žalobce sděluje žalovanému, že to, že spolupracují na plánu výsadby, nemá co dělat se zastavením kácení. Žalovaný uvádí, že hnutí se schovává za to, že chce zachránit lípy, a přitom efektivně pro to nic neudělalo a ptá se žalobce, zda to nechává na ně, a co bude dělat. Žalobce sděluje, že se snaží aspoň, aby to vypadalo nějak normálně, a k otázce žalovaného uvádí, že se smířil s tím, že lípy budou vykáceny a snaží se dělat něco jiného. Výzvou ze dne 2. 12. 2020 vyzval žalobce žalovaného ke splnění povinností vyplývajících z práva na ochranu osobnosti a upozornil jej na možnost soudního vymáhání splnění těchto povinností. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Nároky z ochrany osobnosti jsou občanským zákoníkem stanoveny taxativně, mezi tyto nároky patří nárok zápůrčí (ve formě upuštění od neoprávněného zásahu) a nárok odstraňovací (odstranění následku). Nárok žalobce v části, ve které žalobce požaduje, aby se žalovaný zdržel dalšího jednání a odstranil závadný stav smazáním komentářů, soud posoudil dle ust. § 82 odst. 1 o.z., dle kterého člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek. Nárok satisfakční na přiměřené zadostiučinění omluvou je nárokem vyplývajícím ze způsobené nemajetkové újmy a tento soud posoudil dle obecných ustanovení o náhradě nemajetkové újmy. Dle ust. § 2910 věty první o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Dle ust. § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Žalovaný nepopíral, respektive uznal, že je autorem komentářů 1 až 5, že tyto komentáře napsal, stejně tak uznal, že napsal komentář 6. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalovaný jednal v mezích svého práva na svobodu projevu (dle čl. 17 Listiny základních práv a svobod), či zda došlo k porušení práv na ochranu osobnosti žalobce (čl. 10 Listiny základních práv a svobod). V této souvislosti je významné zhodnotit, zda jsou výroky žalovaného skutkovými tvrzeními či hodnotícími soudy. Skutkové tvrzení je pravdivou informací, kterou lze verifikovat, a jejíž sdělení samo o sobě nezasahuje do práva na ochranu osobnosti. Naopak hodnotící soud nelze verifikovat, vyjadřuje subjektivní, hodnotící, názor autora a je zde nutno zkoumat, zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, či zda je primárním cílem zásahu hanobení a zneuctění dané osoby. K rozdílu mezi skutkovými tvrzeními a hodnotícími soudy viz například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 608/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2007, sp. zn. 30 Cdo 996/2007. Hlavní poselství výroků žalovaného lze rozdělit zejména do dvou okruhů. Prvním z nich jsou tvrzení o tom, že žalobce umožnil poškození životního prostředí, pokácení lip, výměnou za to, že se jeho matka stane vedoucí odboru životního prostředí (přičemž sem lze zahrnout i samotné výroky bez souvislostí s matkou žalobce o tom, že žalobce založil spolek, aby zhatil záchranu lip). Druhým tématem výroků žalovaného jsou sdělení žalovaného o prospěchářských hovadech, že charakter lidí odpovídá jejich jménu a spojení čurda spolek, viz odůvodnění níže. První okruh sdělení žalovaného je třeba posoudit jako skutková tvrzení. Žalovaný sděluje něco, o čem má za to, že je pravdou, proto by mělo být možno tyto výroky též verifikovat, ověřit jejich pravdivost. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda takové výroky mohly zasáhnout i osobnostní sféru žalobce, či zda se jedná o zásah do osobnostní sféry matky žalobce, když žalovaný vždy uvádí, že byla povýšena matka žalobce. S ohledem na to, že těmito výroky bylo primárně posuzováno jednání žalobce v tom smyslu, že žalobce umožnil poškození životního prostředí, že žalobce směnil pokácení lip za profesní postup své matky, má soud za to, že takové výroky byly namířeny primárně proti žalobci, a proto primárně směřovaly do osobnostní sféry žalobce. Nad to je třeba výroky i v části matky žalobce vztáhnout k osobě žalobce s ohledem na osobní a rodinné vazby. Soud se dále zabýval, zda byly dané výroky, které jsou skutkovými tvrzeními, v řízení verifikovány, zda byla prokázána jejich pravdivost. V řízení bylo prokázáno, že matka žalobce vyhrála výběrové řízení a byla radou jmenována do funkce, aniž by to bylo z nějakého přičinění nebo zásluh žalobce, jak bylo zjištěno z výpovědi svědka [příjmení], starosty [územní celek]. Je zřejmé, že původní vedoucí odboru opustila své místo ne zcela bez nátlaku, jak bylo zjištěno právě z její svědecké výpovědi či z výpovědi svědka [příjmení], který uvedl, že měl vůči ní výtky, nicméně tato situace nebyla zapříčiněna žalobcem, ale byla nastolena špatnými vztahy v rámci organizace města. Naopak bylo v řízení prokázáno, že spolek nepodal odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu z důvodu ochrany finančních zájmů města. Tedy hlavním důvodem pro takové rozhodnutí spolku byl zájem na splnění podmínek dotace bez případného finančního postihu města, jak vyplynulo z výpovědi svědka [příjmení], svědka [příjmení], z webových stránek [příjmení] lípy – [příjmení] [jméno] [příjmení], protipovodňová ochrana, zápisů z jednání k PPO, jakož i z několika článku z [anonymizováno] listů (ve kterých například i žalobce za spolek vysvětluje veřejnosti toto jednání spolku). Tedy rozhodnutí nepodat odvolání učinilo celé sdružení osob a nevzešlo toliko od žalobce, jak bylo prokázáno například i z výpovědi svědka [příjmení] (který uvedl, že není pravdou, že by jej žalobce někdy zastrašoval kvůli rozhodnutím v rámci spolku) či z e-mailu ze dne [datum], ve kterém [jméno] [příjmení] sděluje, že využívá možnosti veta. Je však třeba vzít v úvahu veškeré souvislosti, a proto je nutno též podotknout, že spolek sice deklaroval zájem zabránit kácení, ale v úvodu petice proti kácení je jasně uvedeno, že je podporována ochrana města před rizikem povodní, proto již zde lze spatřovat kompromisní postoj spolku, jeho přístupnost jednání ohledně různých variací protipovodňových opatření, které následně přesunuly zájem spolku alespoň na adekvátní náhradní výsadbu. Kdyby nebylo včas rozhodnuto o odvolání spolku, bylo by dokončení protipovodňových opatření zmařeno už jen tím, že by z důvodu uplynutí doby vegetačního klidu nebylo možno kácet dotčené stromy a stavbu protipovodňových opatření by nebylo možno dokončit v termínu, který byl mezním termínem též pro možnost čerpání dotací na tuto akci, jak bylo opět prokázáno výpovědí svědka [příjmení] nebo například ze zápisů k jednání k PPO či článků z [anonymizováno] listů. Pouze okrajem pak soud dodává, že i přes sdělení Ministerstva životního prostředí o tom, že bylo ke škodě věci, pokud se spolek v řízení vedeném Krajským úřadem Pardubického kraje neodvolal, je třeba zachovat důvěru v odbornost a nestrannost rozhodování správních orgánů, zde zejména krajského úřadu, který posuzoval stávající rozhodnutí, kterým bylo kácení povoleno, a hledět na jeho rozhodnutí jako na řádně odůvodněné a zákonné, aniž by bylo podrobeno přezkumu v odvolacím řízení (ať již na základě odvolání spolku či jiného účastníka řízení). Soud ze shora uvedeného vzal za prokázané, že nepodání odvolání proti rozhodnutí o povolení kácení bylo odůvodněno mnoha na žalobci nezávislými okolnostmi a nebylo odůvodněno soukromými zájmy žalobce. Proto výroky žalovaného v té části, ve které sděluje, že žalobce umožnil poškození životního prostředí a pokácení lip výměnou za to, že se jeho matka stane vedoucí odboru, nebyly pravdivé. Je přitom nerozhodné, zda se v této souvislosti mělo jednat o nařčení z korupce v trestněprávních souvislostech či nikoliv, když již samotný základ nařčení, že žalobce vyměnil záchranu lip za nějakou neopodstatněnou výhodu, byl v souvislostech se záchranou lip, o kterou se žalobce upřímně snažil, jak bylo v řízení prokázáno například svědeckou výpovědí svědka [příjmení], svědkyně [příjmení] nebo různými návrhy na přijetí opatření proti nečinnosti, nepravdivým sdělením. Žalobce sice lze hodnotit jako veřejně činnou osobu, když věcí veřejnou je i činnost osob působících ve veřejném životě, která může být a pravděpodobně bude veřejně posuzována, přičemž kritiku lze v tomto smyslu chápat jako výraz participace občanské společnosti na věcech veřejných (viz Nález Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. IV. ÚS 23/05-2), avšak ne každá kritika i veřejně činné osoby bude kritikou přípustnou a oprávněnou, neboť dle ustálené judikatury (o) právněnou kritikou veřejně činné osoby není uvádění nepravdivých údajů o této osobě nebo hodnotících soudů z těchto údajů vycházejících. (viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1174/2007). A obecně nepravdivá tvrzení nelze ztotožnit s institutem oprávněné kritiky, k tomu viz Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1174/2007. Druhým tématem výroků žalovaného jsou sdělení žalovaného o prospěchářských hovadech, že charakter lidí odpovídá jejich jménu a spojení čurda spolek. V této části se naopak jedná o hodnotící soudy, které nelze verifikovat, které vyjadřují právě subjektivní názor žalovaného na osobu žalobce. V souladu s výše uvedenými rozhodnutími Nejvyššího soudu je třeba posuzovat, zda tyto výroky žalovaného byly nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, či zda bylo jejich primárním cílem hanobení a zneuctění osoby žalobce. Jak bylo v řízení prokázáno, a je odůvodněno též výše, na jednání ve věci zamezení kácení lip se nepodílel pouze žalobce, ale celý spolek i osoby mimo tento spolek organizované (například i sám žalovaný, jak bylo zjištěno ze sdělení České inspekce životního prostředí). Přesto žalovaný své výroky směřuje toliko proti žalobci, veškeré své výroky zaměřuje právě na žalobce. Ačkoliv žalovaný namítal, že odpovídal jiné osobě, že své komentáře činil pouze jako obecný povzdech, objektivně (z pohledu čtenáře těchto komentářů, k objektivnímu hodnocení posouzení způsobilosti jednání přivodit újmu na osobnosti člověka viz TŮMA, Pavel. § 82 (Nároky ze zásahu do osobnosti člověka). In: LAVICKÝ, Petra kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, marg. č. 2) ve svých sděleních útočí na příjmení žalobce, tedy potažmo právě na žalobce samého. Je skutečností obecně známou, že slovo hovado je vnímáno spíše v negativních konotacích, odkazuje na dobytek, a je stabilně používáno jako nadávka. Jako nadávka v urážlivých souvislostech byla užívána i v klasické literatuře, například v knize Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války v souvislosti s množstvím jiných urážek, když literární postava nadporučíka Lukáše vůči svému podřízenému zvolává například Švejku, ježíšmarjá, himlhergot, já vás zastřelím, vy hovado, vy dobytku, vy vole, vy hajzle jeden. Jste tak blbej? Žalovaný ve svých komentářích žalobce častoval přídomkem hovado, ať již výslovně či zastřeně, když uvedl, že charakter lidí odpovídá jejich jménu. Tedy objektivně žalovaný směřoval své výroky proti žalobci, když používal nadávek s negativní konotací, čímž primárně směřoval k hanobení a zneuctění žalobce, k čemuž si vybral právě souvislost této nadávky s jeho jménem. Bylo-li primárním cílem hanobení a zneuctění žalobce, je na místě osobnostním právům žalobce poskytnout ochranu. V souvislosti s nároky vyplývajícími z ochrany osobnosti dle ust. § 82 o.z. soud nezkoumal, jakým konkrétním způsobem došlo k narušení osobnostní sféry žalobce, když (s ) amotné způsobení újmy není podmínkou pro vznik zvláštních nároků z ochrany osobnosti. Právní teorie a praxe však tradičně vychází z toho, že závadné jednání musí být alespoň potenciálně způsobilé újmu na osobnosti vyvolat. (TŮMA, Pavel. § 82 (Nároky ze zásahu do osobnosti člověka). In: LAVICKÝ, Petra kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, marg. č. 2). Jak již bylo uvedeno výše, nárok zápůrčí a odstraňovací je normován ust. § 82 odst. 1 o.z. Konkrétně se žalobce domáhal, aby bylo žalovanému uloženo zdržet se tvrzení, že žalobce svým jednáním umožnil poškození životního prostředí v [obec], a že žalobce založil spolek za účelem zmaření snahy o záchranu lipové aleje v [obec] a toto své jednání následně využil ve prospěch své rodiny, a též, aby bylo žalovanému uloženo odstranit závadný stav, a to smazáním všech svých komentářů, které zveřejnil na facebookových stránkách s názvem„ [územní celek] – oficiální stránka“ pod příspěvkem ze dne 15. října 2020. Pro vznik nároku zápůrčího a odstraňovacího plynoucího z ochrany osobnosti musí být naplněny tři předpoklady odpovědnosti, a to (1) existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu, (2) neoprávněnost tohoto zásahu, (3) příčinná souvislosti mezi zásahem a jeho neoprávněností. (k tomu viz TŮMA, Pavel. § 82 (). In: LAVICKÝ, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 468.). Jak je zdůvodněno výše, zásah objektivně způsobilý vyvolat újmu byl dán, zásah byl neoprávněný (mimo meze přípustné kritiky, když skutková tvrzení byla nepravdivá a hodnotící soudy nebyly nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky) a též příčinná souvislost je dána. Zásah stále trvá, žalovaný se o žalobci stále vyjadřuje v tomto spojení, což vyplývá například z komentáře 6. Vzhledem k tomu, že byly naplněny veškeré podmínky vyžadované ust. § 82 odst. 1 o.z. a je třeba upřednostnit zájem na ochraně osobnosti před zájmem na svobodu projevu, když žalovaný svými výroky neoprávněně zasáhl do osobnostní sféry žalobce zejména ve složkách vážnosti a cti žalobce, uložil soud žalovanému zdržet se dalších takových tvrzení a odstranit závadný stav smazáním komentářů. Žalobce se dále domáhal přiměřeného zadostiučinění ve formě omluvy. Takový nárok je třeba posoudit dle obecných ustanovení o náhradě škody a nemajetkové újmy. Aby byl nárok dán, je třeba naplnit celkem čtyři předpoklady – (1) existence protiprávního činu, (2) vznik újmy, (3) příčinná souvislost mezi protiprávním činem a vznikem újmy a (4) zavinění. Existence protiprávního činu je dána, jak je uvedeno výše – výroky žalovaného nebyly pravdivými a vybočily z mezí přípustné kritiky. Soud se proto dále zabýval mírou narušení práv na ochranu osobnosti, tedy zda došlo ke vzniku újmy žalobce. Jednáním žalovaného byla zasažena osobnost žalobce ve složkách cti (jako morální kredit, potenciál k získání důvěry), vážnosti a pověsti. I bez ohledu na dosah příspěvků žalovaného je zřejmé, že když žalovaný napadá žalobce a vlastně mu (nepravdivě) podsouvá nekalé záměry, napadá tak čest žalobce a jeho vážnost v kruzích, ve kterých žalobce působí, zde zejména v souvislosti s činností spolku. Újma pak žalobci vznikla též v tom, že musel ve svém okolí vysvětlovat záměry a cíle spolku a je terčem posměchu v souvislosti s domněle pochybným financováním spolku. Také lze dovodit újmu v soukromé sféře žalobce, když výroky žalovaného dávají do přímé souvislosti jednání žalobce s profesním postupem jeho matky. Tedy lze uzavřít, že i předpoklad odpovědnosti za náhradu nemajetkové újmy spočívající ve vzniku újmy byl naplněn. Příčinná souvislost mezi protiprávním činem a vznikem újmy je též dána, újma shora uvedená vznikla právě v důsledku výroku žalovaného. I poslední z předpokladů vzniku nároku na náhradu nemajetkové újmy, zavinění, je dán. Žalovaný do osobnostních práv žalobce zasáhl úmyslně – žalovaný do osobnostních práv žalobce zasáhnout chtěl a bylo to jeho cílem. Přestože žalovaný zveřejnil svůj příspěvek primárně na sociální síti facebook, již v tuto chvíli jej učinil veřejně přístupným a kdokoliv se s ním mohl seznámit, tím spíše, že se tak stalo v diskusi pod příspěvkem osoby sdružující větší množství lidí s různými zájmy, oficiálního profilu města Žamberk. I zavinění je proto dáno. Lze proto uzavřít, že byly naplněny veškeré předpoklady pro vznik nároků z titulu zásahu do absolutního práva žalobce. Dle ust. § 2951 odst. 1 o.z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Jako přiměřené zadostiučinění pak může sloužit i omluva. Žalovaný ve svých komentářích o žalobci sděloval prokazatelně nepravdivá tvrzení, jak bylo v řízení prokázáno, viz výše, a jeho jednáním byly naplněny předpoklady pro vznik nároku na náhradu nemajetkové újmy, která žalobci vznikla. Nemajetkovou újmu je pak žalovaný povinen žalobci nahradit formou omluvy, která je přiměřeným zadostiučiněním. Žalobcem požadovanou formulaci omluvy i požadavek na zveřejnění ve dvou různých médiích soud shledal oprávněnou a též přiměřenou, neboť právě na facebookových stránkách došlo výroky žalovaného k zásahu do osobnostních práv žalobce, a městské periodikum se tématikou kácení lip a výstavby protipovodňových opatření hojně zabývalo, je proto vhodné, aby byla omluva uvedena právě v těchto lokálních zdrojích. Takovou omluvou se žalobci dostane přiměřeného zadostiučinění, kterým dojde na obou stranách k osobnímu vyrovnání s minulostí (k přiměřenosti poskytnutého zadostiučinění například TŮMA, Pavel. § 82 (Nároky ze zásahu do osobnosti člověka). In: LAVICKÝ, Petra kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, marg. č. 8). Vzhledem k tomu, že jednáním žalovaného bylo zasaženo do osobnostních práv žalobce, bylo žalovanému uloženo odstranit komentáře, zdržet se dalšího jednání a nahradit žalobci vzniklou nemajetkovou újmu zveřejněním omluvy. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč, z částky 27.900 Kč za 9 úkonů právní služby po 3.100 Kč dle ust. § 7, § 9 odst. 4 písm. a) a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za úkon – závěrečnou řeč, žalobci nebyla přiznána odměna, viz Usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 8 To 59/99, dle kterého Závěrečnou řeč obhájce vypracovanou písemně nelze pokládat za„ písemné podání soudu týkající se věci samé“ ve smyslu § 11 odst. 1 písm. d) AT, a proto za tento úkon obhájci nenáleží odměna.), z částky 2.700 Kč jako 9 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 6.426 Kč. Celková náhrada nákladů činí 39.026 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.

Poučení