10 C 94/2019-682

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Alicí Karpíškovou ve věci žalobkyní: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] obě zastoupeny advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro: nahrazení projevu vůle źalovaného při uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemků takto:

Výrok

I. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhají nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní a) smlouvu o bezúplatném převodu pozemku par. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], Katastrální pracoviště v [obec], zastavuje.

II. Řízení se v části, ve které se žalobkyně domáhají nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní b) smlouvu o bezúplatném převodu pozemku par. [číslo] k.ú. [obec], [územní celek], zapsané u [stát. instituce], Katastrální pracoviště v [obec], zastavuje.

III. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s oprávněnou žalobkyní b) tuto smlouvou o převodu pozemků dle zákona o půdě: [anonymizováno 5 slov] IC: [číslo] se sídlem [adresa] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobkyně] nar. dne [datum] bytem [adresa] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemků podle zákona o půdě: I. [anonymizováno 5 slov] má jako převodce v příslušnosti hospodaření: k.ú. [obec], [územní celek], par. [číslo] vše zapsané u [stát. instituce], Katastrální pracoviště v [obec]. [celé jméno žalobkyně] je držitelkou platného restitučního nároku pocházejícího z rozhodnutí pozemkového úřadu [číslo jednací], PÚ [číslo] a PÚ [číslo].

II. Převodce tímto převádí do vlastnictví nabyvatele nemovitou věc uvedenou v čl. I této smlouvy včetně všech součástí a příslušenství, a nabyvatel předmětnou nemovitou věc přejímá do svého výlučného vlastnictví.

III. Vlastnické právo k převáděné nemovité věci, včetně všech jejich součástí a příslušenství, přechází na nabyvatele vkladem do příslušného katastru nemovitostí. Převodce Nabyvatel

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhaly vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalované při uzavření smlouvy o bezplatného převodu pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec]. Uvedly, že jsou dědičkami po zemřelé oprávněné osobě dle zákona o půdě [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum], a to na základě rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [číslo jednací], [číslo jednací] a současně oprávněnými osobami přímo z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] č. j [anonymizováno] [číslo]. Zemřelá [jméno] [příjmení] byla vlastnicí zemědělského majetku v k. ú. [část obce] a k. ú. [část obce], obec Praha a své restituční nároky odvozovala z rozhodnutí PÚ [číslo] a to ve vztahu k původní dle [anonymizováno] části parc. [číslo] role, k. ú. [část obce], [územní celek], nyní dle dle KN par. [číslo] části par. [číslo] o výměře [výměra], když tento pozemek by převeden na stát na základě kupní smlouvy [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], dále z rozhodnutí [číslo jednací] a to ve vztahu k původní dle [anonymizováno] části parc. [číslo] zahrada, v k. ú. [část obce], [územní celek], nyní dle KN par. [číslo] části par. [číslo] o výměře [výměra], když tento pozemek by převeden ve výměře [výměra] na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum], ve výměře [výměra] byl pozemek převeden na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum], ve výměře [výměra] byl pozemek převeden na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Dále žalobkyně odvozují restituční nárok z rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] a to ve vztahu k původní dle [anonymizováno] části parc. [číslo] role, k. ú. [část obce], [územní celek], nyní dle KN par. [číslo] o výměře [výměra], když tento pozemek by převeden na stát na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Hodnota nevydaných pozemků podle znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] činí celkem [částka], konkrétně z rozhodnutí úřadu [číslo jednací] činí ocenění restitučního nároku částku [částka], z rozhodnutí [číslo jednací] částku [částka] a z rozhodnutí [číslo jednací] pak částku [částka]. Pozemky byla matka žalobkyň nucena odprodat státu, který je vykupoval za účelem výstavby sídliště [část obce] a [část obce], které bylo potom na odňatých pozemcích skutečně i vybudováno. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná postupovala při uspokojování restitučních nároků svévolně, liknavě a diskriminačně, když ani po více než dvaceti šesti letech není restituční nárok žalobkyň řádně oceněn a vypořádán. Žalobkyně vedly i jiné soudní spory s žalovanou a bylo pravomocně judikováno, že postup žalované byl svévolný a liknavý. Žalobkyně u žalované uplatnily restituční nárok již na začátku devadesátých let, a přestože měla žalovaná k dispozici vlastní znalecké posudky, kterými byly nevydané pozemky oceněny jako stavební, ocenila žalobkyně odňaté pozemky v k. ú. [část obce] a k. ú. [část obce] z předmětných rozhodnutí pozemkového úřadu dle BPEJ jako pozemky zemědělské finančními částkami [částka] a [částka]. Znaleckými posudky [číslo] [rok] ze dne [datum] a [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovanými na základě objednávky žalované [titul] [příjmení] byl nevydaný pozemek dle [anonymizováno] parc. [číslo] oceněn jako stavební na částku [částka], po provedení srážek částkou [částka], pozemek dle [anonymizováno] par. [číslo] byl oceněn jako stavební na částku [částka], po provedení srážek částkou [částka]. I přes toto ocenění pozemků žalovaná přípisem ze dne [datum] [jméno] [příjmení] sdělila, že její nezákonně odňaté pozemky v k. ú. [část obce] z rozhodnutí [číslo jednací], a v k. ú. [část obce] z rozhodnutí [číslo jednací] byly oceněny dle BPEJ jako pozemky zemědělské finančními částkami [částka] a [částka], celkem [částka]. Matka žalobkyně uplatnila restituční nárok již v roce 1992 a teprve v roce 2008 a 2017 vydala žalovaná rozhodnutí o nevydání pozemků. Žalobkyně se v roce 2017 staly dědičkami po zemřelé matce. V roce 2018 se žalobkyně b) zúčastnila veřejné nabídky a požádala o převod pozemku v okrese [obec], avšak žalovaná žalobkyni b) účast v nabídce neumožnila a z nabídky ji vyřadila. Žalobkyně žádaly v dubnu 2019 o převod pozemků v okrese [okres] a [okres], okrese [obec] a [obec], avšak žalobkyním nebyla účast v nabídkách umožněna. Žalobkyně označily náhradní pozemky v [katastrální uzemí], které jsou ve správě žalované a dle žalobkyň jsou vhodnými pozemky k převodu na žalobkyně, neboť se jedná o pozemky zemědělské, na které jsou pobírány zemědělské dotace za jejich zemědělské využívání. K prokázání ceny náhradních pozemků žalobkyně předložily znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], [číslo] [rok], dle kterého celková hodnota těchto pozemků činí [částka] a nepřesahuje tak restituční nárok žalobkyň. Ke dni zahájení řízení bylo nepravomocně rozhodnuto o restitučních nárocích žalobkyň v rozsahu [částka].

2. V průběhu řízení podáním ze dne [datum] vzaly žalobkyně žalobu částečně zpět ve vztahu k pozemkům p. [číslo] v k. ú. a obci [obec], neboť katastrálním úřadem při revizi katastru v [katastrální uzemí], [územní celek] byl zjištěn nesoulad údajů katastru se skutečným stavem, a z tohoto důvody byly tyto pozemky sloučeny do pozemku [parcelní číslo], o čemž vypovídá příloha protokolu o výsledku revize údajů katastru nemovitostí ze de [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka]. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně učinily částečné zpětvzetí žaloby ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec]. S ohledem na učiněná zpětvzetí žaloby soud postupoval dle § 96 odst. 1,2 o. s. ř. a řízení v části, v níž se žalobkyně domáhaly bezplatného převodu pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec] zastavil, když žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila (výrok I. a II.).

3. Při jednání konaném dne [datum] žalobkyně učinily cenu náhradních pozemků uvedenou ve znaleckém posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] [rok] ze dne [datum] za nespornou.

4. Žalovaná žalobu ani z části neuznala. Učinila nesporným, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami dle zákona o půdě a poukázala na to, že nárok na zákonnou náhradu však mohou žalobkyně získat účastí ve veřejných nabídkách žalované, v jejichž účasti jim nic nebrání. Paní [jméno] [příjmení] se nezúčastnila ani jedné z celkem 60 vyhlášených kol veřejných nabídek. Závěr o její případné liknavosti při vypořádávání nároků oprávněných osob je nepřípadný za situace, kdy žalovaná nabízí dostatek pozemků k vypořádání těchto nároků ve veřejných nabídkách. Žalovaná rovněž dlouhodobě neupřednostňuje při převodech státního majetku třetí osoby před restituenty, neboť nabídka náhradních pozemků pro restituenty je více než dostatečná (viz čtyřnásobný převis nabídky před poptávkou) a mohou své nároky řádně uspokojovat. Žalobkyně a) se rovněž nezúčastnila ani jedné veřejné nabídky od nabytí nároku a žalobkyně b) se zúčastnila pouze jedné veřejné nabídky od nabytí nároku, a to teprve v roce 2018, kdy přihlášku podala do veřejné nabídky [datum], a to na pozemek, jehož vyhlášková cena převyšovala nárok žalobkyně, a proto přihláška byla neplatná. Žalobkyně b) si musela být velmi dobře této skutečnosti vědoma, neboť u všech pozemků zařazených do veřejné nabídky jsou uvedeny rozhodné údaje, tj. v jakém k. ú. i v jaké obci se nacházejí, parcelní čísla vč. podlomení, jejich výměra a cena dle vyhlášky. Je tak zjevné, že žalobkyně svou přihlášku podala účelově, že se nejednalo o úkon vážný, ale naopak o úkon zastřený, učiněný na oko. Dále uvedla, že eviduje restituční nárok žalobkyň dle rozhodnutí [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [anonymizována tři slova], resp. [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] a [anonymizováno] [část Prahy] ze dne [datum], a to v celkové dosud nevypořádané výši [částka], tj. u každé z žalobkyň po [částka], neboť žalobkyně postoupily dne [datum] svůj nárok vyplývající z rozhodnutí [číslo jednací] na pana [titul] [jméno] [příjmení], a to v celkové výši [částka]. Doplnila, že neoceňovala všechny žalobkyním odňaté pozemky jako pozemky zemědělské, když odňatý a nevydaný pozemek dle [anonymizováno] parc. č. st. [anonymizováno] na základě rozhodnutí [číslo jednací] byl oceněn jako stavební, když byl takto evidován v pozemkové knize.

5. Dále uvedla, že znalec ocenil předmětné pozemky podle toho, jaké dostal zadání ze strany objednatele, a proto nelze klást k tíži žalované, že nakonec nechala ocenit odňaté pozemky i jiným způsobem. Poukázala na to, že následná změna v charakteru odňatých pozemků nastala až v důsledku činnosti státu, tj. bez přičinění původního vlastníka, když na odňatých pozemcích bylo vybudováno sídliště [část obce] a [část obce]. Žalobkyně požádaly o přecenění dopisem, který byl žalované doručen dne [datum], tak došlo následně k částečnému přecenění nároku žalobkyň, a to konkrétně ve vztahu k části pozemku dle [anonymizováno] [číslo] o výměře [výměra], neboť žalobkyně žalované řádně doložily, že v případě části tohoto jediného pozemku došlo k vydání rozhodnutí o umístění stavby už v roce 1972, tj. ještě před přechodem předmětného pozemku na stát dne [datum]. Navýšený nárok není však dosud evidován v nové výši. V případě, že by odňaté pozemky měly být oceněny jako pozemky stavební, žalovaná trvá na tom, aby byla cena upravena podle přílohy č. 7 oceňovací vyhlášky (v úvahu přichází srážky podle položky č. 1 (samostatné sídlo nebo část obce, která není s obcí stavebně srostlá), položky č. 2 (přístup po nezpevněné komunikaci), případně že zde je dán i důvodný předpoklad pro uplatnění dalších srážek (nemožnost napojení v místě na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci, rozvod elektřiny nebo vzdálenost ke zdroji více než 200 metrů, ztížené základové podmínky, není-li v místě obchod s potravinami, národní výbor, základní škoda atd.). Dále uvedla, že v souladu se zákonem o půdě by měly být vráceny pozemky zemědělské, nikoliv ty, na nichž žalobkyně nemohou hospodařit.

6. Žalovaná poukázala na to, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek] je na základě judikatury Nejvyššího soudu k převodu na žalobkyně v části nevhodný. Předmětný pozemek je totiž v části zastavěn dřevěnými kolnami (viz i předložený znalecký posudek na str. 2 a 8). Částečně pozemek rovněž navazuje na přiléhající chatovou zástavbu v osadě [anonymizováno] a přístup k těmto chatám ve vlastnictví třetích osob je možný toliko právě přes část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. I s ohledem na nezajištěnou jinou přístupovou cestu pro vlastníky přilehlých chat, je předmětný pozemek nevhodný k vydání, když ani není zařaditelný do veřejné nabídky dle § 11a zákona o půdě (viz rozsudek [název soudu], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). Pozemek byl znaleckým posudkem [číslo] [rok] znalce [titul] [jméno] [příjmení], oceněn na částku ve výši [částka].

7. Při jednání konaném dne [datum] učinila žalovaná cenu odňatých pozemků dle znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] [rok] ze dne [datum], za nespornou.

8. Z rozhodnutí [anonymizováno 7 slov] [územní celek] a [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] má soud za prokázané, že žalobkyně jako dědičky po oprávněné osobě dle § 4 odst. 4 zákona o půdě nejsou vlastníky nemovitostí dle [anonymizováno] par. [číslo] s [adresa] a zahrady o výměře [výměra] a dle [anonymizováno] části par. [číslo] o výměře [výměra] vedených dle katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] s tím, že v řízení bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] uzavřela dne [datum] kupní smlouvu s [anonymizováno 7 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec a číslo], kterou prodala pozemek dle [anonymizováno] [parcelní číslo] s [adresa], dále pozemek dle [anonymizováno] par. [číslo] v k. ú. [část obce] prodala kupní smlouvou ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] zastoupeného investorem [anonymizována dvě slova] [územní celek] pro výstavbu sídliště [část obce], přičemž [jméno] [příjmení] kupní smlouvy uzavřela v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

9. Z přehledu nároků vedených žalovanou ke dni [datum] má soud za prokázané, že žalovaná k tomuto dni vedla u žalobkyň nárok z rozhodnutí [číslo jednací] [číslo jednací] ve výši [částka], z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ve výši [částka], celkem [částka]. 10. [anonymizována dvě slova] [země] dopisem ze dne [datum] sdělil [jméno] [příjmení], že zaregistroval a ocenil pozemky z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] a [anonymizováno] [číslo jednací], přičemž za nevydané pozemky náleží náhradní pozemky ve vlastnictví státu a správě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nacházející se na celém území České republiky. Pozemky z rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] byly oceněny částkou [částka] a pozemky z [anonymizováno] [číslo jednací] částkou [částka].

11. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], má soud za prokázané, že v řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], každá ze žalobkyň nabyla rovným dílem, do podílového spoluvlastnictví, mimo jiné i restituční nároky z rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [územní celek] a [anonymizováno] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] a z rozhodnutí [číslo jednací], které byly oceněny částkou [částka].

12. Dne [datum rozhodnutí] ve věci [číslo jednací] [číslo jednací] učinila [jméno] [příjmení] před [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad], čestné prohlášení o tom, že byla původní vlastnicí veškerých nemovitostí uvedených v knihovních vložkách [číslo] pozemkové knihy pro [katastrální uzemí]. Převážná část pozemků přešla na [anonymizována dvě slova] způsoby uvedenými v § 6 odst. 1 zákona.

13. Podle znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] činí cena pozemků původní parc. č. dle [anonymizováno] část [anonymizováno] v k. ú [část obce] a původní parc. č. dle [anonymizováno] část [anonymizováno] v k. ú. [část obce], v obci [obec], zjištěná v cenové úrovni podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to ke dni [datum], při zohlednění jejich stavu k datu jejich odnětí, částku [částka], a to konkrétně z rozhodnutí [číslo jednací] částku [částka], z rozhodnutí [číslo jednací] částku [částka], z rozhodnutí [číslo jednací] částku [částka]. Pozemky byly oceněny jako pozemky stavební, neboť byly využity k zastavění sídlištěm. Znalecký posudek obsahuje doložku ve smyslu § 127a o. s. ř.

14. Dodatkem č. 1 znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], při dodatečném předložené územně plánovací a mapové dokumentace, činí cena pozemků původní parc. č. dle [anonymizováno] část [anonymizováno] v k. ú. [část obce] a původní parc. č. dle [anonymizováno] část [anonymizováno] v k. ú. [část obce], v obci [obec], zjištěná v cenové úrovni podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to ke dni [datum], při zohlednění jejich stavu k datu jejich odnětí, částku [částka], a to konkrétně z rozhodnutí [číslo jednací] částku [částka], z rozhodnutí [číslo jednací] částku [částka], z rozhodnutí [číslo jednací] částku [částka]. Pozemky byly oceněny jako pozemky stavební. Znalecký posudek obsahuje doložku ve smyslu § 127a o. s. ř.

15. Žalovaná učinila cenu pozemků uvedenou ve znaleckém posudku za nespornou, když při jednání konaném dne [datum] uvedla ve vztahu ke znaleckému posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], že cenu pozemků v tomto znaleckém posudku nezpochybňuje.

16. Ze stavebně technické dokumentace k rozhodnutí [číslo jednací], lokalita sídliště [část obce], z května 2019 soud zjistil, že na část pozemku [anonymizováno] par. [číslo] v k. ú. [část obce] bylo dne [datum] vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby sídliště [část obce]. Podle směnečného územního plánu z roku 1975 se na tomto pozemku nachází plocha bydlení. Podle ortofotomapy z roku 1975 je na pozemku zřejmá výstavba sídliště [část obce], která byla ukončena v roce 1988 (ortofotomapa).

17. Ze stavebně technické dokumentace k rozhodnutí [číslo jednací], [číslo jednací] lokalita sídliště [část obce], z května 2019 soud zjistil, že na část pozemku [anonymizováno] par. [číslo] v k.ú. [část obce] bylo dne [datum] vydáno územní rozhodnutí o umístění stavby sídliště [část obce]. Podle směnečného územního plánu z roku 1975 se na tomto pozemku nachází plocha bydlení. Podle ortofotomapy z roku 1975 je na pozemku zřejmá výstavba sídliště [část obce], která byla ukončena v roce 1988 (ortofotomapa).

18. Z rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] má soud za prokázané, že oprávněná osoba dle § 4 odst. 4 zákona o půdě [jméno] [příjmení] není vlastníkem pozemku dle [anonymizováno] části par. [číslo] o výměře [výměra] (nyní dle KN par. [číslo] části par. [číslo]) dosud vedených u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek] [územní celek], [katastrální uzemí], s odůvodněním, že [jméno] [příjmení] byla původním vlastníkem mimo jiné i tohoto pozemku, který přešel na [anonymizována dvě slova] zastoupený investorem [anonymizována dvě slova] [územní celek], a to kupní smlouvou [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] s tím, že [jméno] [příjmení] uplatnila svůj restituční nárok podáním ze dne [datum], přičemž [anonymizována dvě slova] shledal za prokázané, že uvedená kupní smlouva byla uzavřena v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, přičemž dospěl k závěru, že předmětné pozemky nelze vydat pro překážku zastavěnosti dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě s tím, že oprávněné osobě přísluší za nemovitosti náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě, popř. § 16 zákona.

19. Z rozhodnutí [stát. instituce] [anonymizováno] [pozemkový úřad] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] má soud za prokázané, že oprávněná osoba dle § 4 odst. 4 zákona o půdě [jméno] [příjmení] není vlastníkem pozemku dle [anonymizováno] části par. [číslo] role o výměře [výměra] (nyní dle KN par. [číslo] části par. [číslo]) dosud vedených u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek] [územní celek], [katastrální uzemí], s odůvodněním, že část pozemku o výměře [výměra] přešla z původního vlastníka na [anonymizována čtyři slova] [územní celek] to kupní smlouvou ze dne [datum], část předmětného pozemku o výměře [výměra] přešla z původního vlastníka na [anonymizována čtyři slova] [územní celek], kupní smlouvou ze dne [datum], část předmětného pozemku o výměře [výměra] přešla z původního vlastníka na [anonymizována čtyři slova] [územní celek], kupní smlouvou ze dne [datum], přičemž bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] kupní smlouvy uzavřela v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, a tudíž předmětné pozemky nelze vydat pro překážku zastavěnosti dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě s tím, že oprávněné osobě přísluší za nemovitosti náhrada dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona o půdě, popř. § 16 zákona.

20. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [anonymizováno 7 slov] [územní celek] jako kupujícím má soud za prokázané, že kupující odkoupil od prodávající pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra] zapsaný ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [část obce] a pozemek [parcelní číslo] o výměře [výměra] zapsaný ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [část obce] za kupní cenu [anonymizována dvě slova], [částka], a to za účelem výstavby sídliště [část obce] [anonymizována dvě slova] [územní celek]. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] sídlišť jako kupujícím má soud za prokázané, že kupující odkoupil od prodávající pozemek [parcelní číslo] díl„ a“ o výměře [výměra] v k. ú. [část obce] za kupní cenu [částka], a to za účelem výstavby sídliště [část obce] -1. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jako kupujícím má soud za prokázané, že kupující odkoupil od prodávající část pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra] v k. ú. [část obce] za kupní cenu [částka], a to za účelem výstavby sídliště [část obce] - 1. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] jako kupujícím má soud za prokázané, že kupující odkoupil od prodávající pozemek [parcelní číslo] díl„ b“ o výměře [výměra] v k. ú. [část obce] za kupní cenu [částka], a to za účelem výstavby sídliště [část obce] - 1.

21. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi [jméno] [příjmení] jako prodávající a [anonymizováno 10 slov] v [obec a číslo] má soud za prokázané, že kupující odkoupil od prodávající pozemek [parcelní číslo] a rodinný dům [adresa] zapsané ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [část obce] za kupní cenu [částka]. Žádostí ze dne [datum] [anonymizováno 10 slov] v [obec a číslo] požádal [anonymizována čtyři slova] [územní celek] o vyznačení vlastnického práva k uvedeným nemovitostem.

22. Žádostí odeslanou dne [datum] požádala žalobkyně b) jako oprávněná osoba dle § 11a zákona o půdě o převod pozemku par. č. [rok] v k.ú. [obec] – [část obce], [územní celek]. Nárok žalobkyně b) dovozovala z rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

23. K žádosti žalobkyně b) žalovaná sdělením ze dne [datum] žalobkyni b) oznámila, že žádost k uzavření smlouvy o převodu pozemku par. č. [rok] v k.ú. [obec] – [část obce], [územní celek] z vlastnictví státu je neplatná z důvodu nedostatečného krytí restitučních nároků.

24. Žalobkyně b) dne [datum] požádala žalovanou, aby jí nevyřazovala z veřejné nabídky týkající se pozemku par. č. [rok] v k. ú. [obec] - [část obce] s odůvodněním, že její restituční nárok z rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] je zcela dostačující a její účast v nabídce je plně oprávněná, neboť odňatý pozemek [anonymizováno] [parcelní číslo] v k. ú [část obce], [územní celek] nebyl vrácen z důvodu zastavěnosti. Za tento pozemek je třeba poskytnout náhradu jako za pozemek určený pro stavbu, neboť byl v době převodu vykoupen za účelem výstavby sídliště.

25. Žalobkyně soudu předložily seznam pozemků v k. ú. [část obce] a k. ú [část obce], [územní celek] (č. l. 91-94), které žalovaná spravuje.

26. Žalobkyně soudu předložily seznam veřejných nabídek ze dne [datum] (č. l. 100-101).

27. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaným znalcem [titul] [jméno] [příjmení] vyplývá, že znalec ocenil pozemek dle [anonymizováno] par. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], dle oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1991 Sb. podle stavu ke dni [datum] částkou [částka]. Znalec ocenil pozemek dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky jako stavební s odůvodněním, že se jednalo o pozemek určený pro stavbu, přičemž uplatnil srážky dle přílohy [číslo] tabulky I.

28. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaným znalcem [titul] [jméno] [příjmení] vyplývá, že znalec ocenil pozemek dle [anonymizováno] par. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], dle oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1991 Sb. podle stavu ke dni [datum] částkou [částka]. Znalec ocenil pozemek dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky jako stavební s odůvodněním, že se jednalo o pozemek určený pro stavbu, přičemž uplatnil srážky dle přílohy [číslo] tabulky I.

29. Z přehledu nároků vedených žalovaným ke dni [datum] má soud za prokázané, že žalovaná k tomuto dni vedla u žalobkyň nárok z rozhodnutí [číslo jednací] ve výši [částka] z rozhodnutí [číslo jednací] ve výši [částka], z rozhodnutí [číslo jednací] ve výši [částka], celkem [částka].

30. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] mezi žalobkyněmi jako postupiteli a [jméno] [příjmení] jako postupníkem vyplývá, že žalobkyně postoupily práva na náhradu za nevydané pozemky par. [číslo] v k. ú. [část obce] o výměře [výměra] ve výši nominální částky [částka], když tuto skutečnost oznámily žalované dopisem ze dne [datum].

31. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaným znalcem [titul] [jméno] [příjmení] vyplývá, že znalec ocenil pozemek dle [anonymizováno] par. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] ve vlastnictví [územní celek], dle oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb. podle stavu ke dni [datum] částkou [částka]. Znalecký posudek obsahuje doložku ve smyslu § 127a o. s. ř. Vypracování znaleckého posudku bylo objednáno dne [datum] [anonymizována tři slova].

32. Z výpisu z pozemkové knihy, knihovní vložky 1, má soud za prokázané, že usnesením ze dne [datum], [číslo] [anonymizováno] [číslo] a usnesením [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka] a odd. listu ze dne [datum] bylo vloženo vlastnické právo ve prospěch [jméno] [příjmení] k [parcelní číslo] role, [parcelní číslo] se stavbou [adresa] a [parcelní číslo] role, v [katastrální uzemí].

33. Žalovaná předložila na č. l. 135-138 obecný vzor dopisu zasílaného v letech 2008 a 2012 oprávněným osobám.

34. Žalovaná předložila nabídku pozemků podle zákona o půdě ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (č. l. 139-147).

35. Z tabulky evidence zemědělských dotací soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] pobírá na využívání pozemku [parcelní číslo] v k.ú. [obec] zemědělské dotace.

36. Žalobkyně požádaly [anonymizováno 7 slov] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [obec] o přecenění nároku za pozemek v k. ú. [část obce] nevydaný rozhodnutím [pozemkový úřad] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], konkrétně části pozemku dle [anonymizováno] [parcelní číslo], role o výměře [výměra], část [parcelní číslo] role o výměře [výměra], část [parcelní číslo], role o výměře [výměra]. V reakci ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] žalobkyním sdělil, že část pozemku dle [anonymizováno] [parcelní číslo], role o výměře [výměra] je možné ocenit dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 316/1991 Sb. K ostatním částem pozemku nebyly doloženy žádné doklady, a proto zůstaly oceněny sazbou dle BPEJ.

37. Žalobkyně b) jako oprávněná osoba dle § 11a zákona o půdě požádala žalovanou žádostí doručenou dne [datum] o převod pozemků v k. ú [část obce], [územní celek] [anonymizována dvě slova], v k. ú. [obec] u [obec], k. ú. [anonymizováno], k.ú. [obec], [územní celek] [anonymizováno], v k.ú. [obec], [územní celek], v hodnotě [částka]. Nárok žalobkyně b) dovozovala z rozhodnutí [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. K žádosti žalobkyně b) žalovaná sdělením ze dne [datum] a [datum] žalobkyni b) oznámila, že uplatněné nároky považuje za nedostatečné, neboť hodnota požadovaných pozemků k. ú [část obce], v k. ú. [obec] u [obec], k. ú. [anonymizováno], k. ú. [obec], k. ú. [obec] je vyšší než hodnota restitučního nároku.

38. Žalobkyně a) jako oprávněná osoba dle § 11a zákona o půdě požádala žalovanou žádostí doručenou dne [datum], o převod pozemků v k. ú [část obce], v k.ú. [anonymizováno], k. ú. [anonymizováno], k.ú. [obec] u [anonymizováno], k. ú. [obec], k. ú. [obec], k. ú [anonymizováno], k. ú. [anonymizováno], k. ú. [anonymizováno], vše v obci [obec], v hodnotě [částka]. Nárok žalobkyně a) dovozovala z rozhodnutí [anonymizováno 6 slov] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. K žádosti žalobkyně a) žalovaná sdělením ze dne [datum] žalobkyni a) oznámila, že uplatněné nároky považuje za neprokázané.

39. Z přehledu nároků vedených žalovanou ke dni [datum], ke dni [datum] má soud za prokázané, že žalovaná k tomuto dni vedla u žalobkyň nárok z rozhodnutí [číslo jednací] ve výši [částka] z rozhodnutí [číslo jednací] ve výši [částka], z rozhodnutí [číslo jednací] ve výši [částka], celkem [částka].

40. Znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba] k žádosti žalobkyně b), byl mimo jiné oceněn i pozemek [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Znalecký ústav provedl šetření na základě relevantních dokumentů předaných objednatelem, a to výpisem z katastru nemovitostí, kopií územního plánu. V popisu znalecký ústav uvedl, že se jedná o pozemek využívaný jako trvalý travní porost s trvalými porosty v části pozemku ([výměra]), přičemž v zimním období je část pozemku využívána jako část sjezdovky. Dle územního plánu se jedná o pozemek ploch ZE zemědělské, skutečné využití trvalý porost (tabulka I.) Pozemek neleží v zastavitelném území. Zjištěná cena pozemku v cenové úrovni podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to ke dni [datum], při zohlednění jejího stavu ke dni vypracování tohoto znaleckého posudku ([datum]), činí částku [částka] (tabulka II.). Cena trvalých porostu vyskytujících se na předmětném pozemku činí [částka]. Z výseku územního plánu (bod [číslo]) nevyplývá, že by na pozemku [parcelní číslo] se nacházela sjezdová trasa, není označen jako plocha pro sjezdovku, vlek symbolem RE nebo RE 1, jak je tomu u ostatních pozemků. Znalecký posudek obsahuje doložku ve smyslu § 127a o. s. ř.

41. Dopisem ze dne [datum] adresovaným [anonymizováno] [obec] bylo požádáno o změnu katastrálních hranic katastrálních území [část obce] a [část obce]. Ze zápisu z porady ze dne [datum] odboru vnitřních věcí [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] vyplývá, že byla odsouhlasena změna katastrálních hranic mezi [anonymizováno] a [anonymizováno]. Dopisem ze dne [datum] [anonymizována čtyři slova] [obec a číslo] sdělil [anonymizováno] [obec], že změna katastrálních hranic mezi [anonymizováno] a [anonymizováno] byla příslušnými orgány odsouhlasena. Změna katastrálních hranic [část obce] a [část obce] byla zaznamenána v záznamu podrobného měření v roce 1981.

42. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaným znalcem [titul] [jméno] [příjmení] vyplývá, že znalec ocenil pozemek dle [anonymizováno] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] a pozemek dle [anonymizováno] [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], dle oceňovací vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1991 Sb. podle stavu ke dni [datum] ve variantě jako pozemky stavební částkou [částka], přičemž uplatnil srážky dle přílohy 7 oceňovací vyhlášky a ve variantě jako pozemky zemědělské částkou [částka]. Znalecký posudek obsahuje doložku ve smyslu § 127a o. s. ř.

43. Žalovanou předloženým znaleckým posudkem [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaným znalcem [titul] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že zjištěná cena pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] v cenové úrovni podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a to ke dni [datum], při zohlednění jejího stavu ke dni vypracování tohoto znaleckého posudku, činí částku [částka]. Znalecký ústav ocenil pozemek částkou [částka], kolny na zastavěné ploše [výměra] částkou [částka] a trvalé porosty částkou [částka]. V popisu kolny uvedl, že se jedná o kolny o 1 NP zastavěné plochy [výměra], bez podezdívky, pouze základy pod sloupky, svislé konstrukce dřevěné trámové, krytina lepenková, dveře svlákové. Znalecký posudek obsahuje doložku ve smyslu § 127a o. s. ř.

44. Žalobkyně učinily cenu pozemků uvedenou ve znaleckém posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], za nespornou, když při jednání konaném dne [datum] uvedly ve vztahu k tomuto znaleckému posudku, že činí nesporné ocenění pozemků v k. ú [obec].

45. Z odpovědi [titul] [jméno] [příjmení], jednatele [anonymizována dvě slova] [obec], k dotazu soudu, ze seznamu pozemků využívaných [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a svědecké výpovědi [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 506, 522) má soud za prokázané, že pozemek par. [číslo] není [anonymizována dvě slova] [obec] využíván ke sjezdovému lyžování.

46. Z katastrální mapy a ortofotomap (č.l.531-535, 665, 667) vyplývá, že pozemek [parcelní číslo] se nachází v okrajové části [územní celek], mimo dosah sjezdových tratí, vleků, na pozemku se nenachází stavby, pozemek neobklopuje chatovou zástavba, pouze na ní z části okrajově navazuje, přístup k zástavbě je po místní komunikaci p. [číslo].

47. Z ortofotomapy (č. l. 524) se zakreslením pozemků využívaných [anonymizována dvě slova] k lyžařským účelům vyplývá, že pozemek p. [číslo] není sjezdovými tratěmi dotčen a není součástí [anonymizována dvě slova] [obec].

48. Z výpisu z katastru nemovitostí zachycující stav ke dni [datum] soud zjistil, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo], o výměře [výměra], trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, BPEJ v celé výměře parcely, v katastrálním území a obci [obec] je [země] [anonymizována čtyři slova]. Pozemek není zatížen věcným právem.

49. Při jednání dne [datum] žalobkyně uvedly, že již bylo pravomocně rozhodnuto o uspokojení restitučního nároku žalobkyně b) v rozsahu [částka] a současně odkázaly na vyjádření žalované ze dne [datum] v řízení vedeném u [název soudu] mezi týmiž účastníky. Ze sdělení žalované ze dne [datum] soud zjistil, že u [název soudu] mezi týmiž účastníky je vedeno řízení pod sp.zn. [spisová značka], a v rámci tohoto sdělení žalovaná uvedla, že ke dni podání je pravomocně rozhodnuto o uspokojení restitučního nároku žalobkyně b) v rozsahu [částka]. Žalovaná tuto skutečnost nesporovala, neměla námitek.

50. Z výpisu z katastru nemovitostí zachycující stav ke dni [datum] soud zjistil, že vlastníkem pozemku [parcelní číslo] o výměře [výměra], trvalý travní porost, zemědělský půdní fond, BPEJ v celé výměře parcely, v katastrálním území a obci [obec] je [země] [anonymizována čtyři slova]. Pozemek není zatížen věcným právem.

51. Žalobkyně podaly u různých soudů větší množství žalob na nahrazení projevu vůle žalované s převodem pozemků, kterými se domáhají uspokojení svých restitučních nároků. Pravomocným rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (částečný rozsudek) ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (konečný rozsudek) ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soudy dospěly k závěru, že odňaté pozemky splnily veškeré podmínky pro to, aby byly oceněny jako pozemky stavební ve smyslu ust. § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, neboť pozemky byly odkoupeny na základě kupních smluv ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] za účelem výstavby sídliště [část obce] a [část obce], přičemž v době odnětí pozemků existovala schválená územní plánovací dokumentace k pozemku dle [anonymizováno] p. [číslo] v k. ú. [část obce] a územní rozhodnutí ve vztahu k pozemku dle [anonymizováno] p. [číslo] v k. ú. [část obce], přičemž sídliště byla na dotčených pozemcích v následujících letech vybudována. Dále dospěly k závěru, že není důvod pro uplatnění srážek dle Přílohy 7 bod I tabulky oceňovací vyhlášky ke dni odnětí daných pozemků státem, neboť již v době odnětí dotčených pozemků státem územně plánovací dokumentace počítala s vybudováním sídlišť na těchto pozemcích včetně jejich napojení na inženýrské sítě a občanské vybavenosti, přičemž tato výstavba byla v následujících letech realizována. Pozemky byly odňaty jako celek pro výstavbu sídlišť, jež„ stavebně srostla“ s [územní celek] a byla napojena na inženýrské sítě. Postup žalované byl ve vztahu k žalobkyním liknavý a svévolný, kdy žalovaná nesprávným ohodnocením odňatých pozemků, ztěžuje uspokojení nároku, neboť žalobkyně tak nemohou ve veřejných nabídkách uplatnit svůj nárok v celém rozsahu a jsou tak limitovány i ve svém právu získat náhradní pozemky, které by svým charakterem a hodnotou odpovídaly hodnotě nevydaných pozemků. Přestože žalovaná měla k dispozici znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení], který výši restitučního nároku ohodnotil částkou [částka], zaslal matce žalobkyň zprávu o tom, že výše restitučního nároku činí pouhých [částka].

52. K obdobným závěrům dospěl rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] dále pak rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

53. Pokud soud neuvedl některé listinné důkazy, které byly v řízení provedeny, pak se část těchto listin vztahovala k pozemkům, jejichž bezplatného převodu se žalobkyně domáhaly před zpětvzetím žaloby vztahující se právě k těmto pozemkům ([parcelní číslo], [parcelní číslo], [parcelní číslo]). Soud neprovedl důkaz přehledem pozemků na území [anonymizováno], veřejnými nabídkami žalované, revizním znalecký posudkem, geometrickým plánem, dotazem na odbor životního prostředí [anonymizována dvě slova] pro jejich nadbytečnost.

54. Podle § 11a odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, dále jen („ zákona o půdě“) oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

55. Podle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, pozemky nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, nebo dočasnou, nebo jednoduchou, nebo drobnou anebo stavbu umístěnou pod povrchem země.

56. Na základě shora učiněných zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 11a odst. 1 zákona o půdě, a to ve vztahu k rozhodnutí [číslo jednací] a [číslo jednací] jako dědičky své matky [jméno] [příjmení] a dále jako oprávněné osoby z rozhodnutí [číslo jednací]. Mezi stranami nebyla sporná výše ocenění odňatých pozemků, když žalovaná v průběhu řízení uvedla, že cenu těchto pozemků uvedenou znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba], [číslo] [rok] ze dne [datum] nezpochybňuje, čímž již nesporovala charakter pozemků, tedy, že se jedná o pozemky stavební. Rovněž nebylo sporu o hodnotě náhradního pozemku p. [číslo] v k. ú. a obci [obec], když při jednání konaném dne [datum] žalobkyně uvedly, že činí nesporné ocenění pozemků v k. ú [obec] dle znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] znalce [příjmení].

57. Soudní judikaturou byly formulovány tři podmínky pro vyhovění žaloby o nahrazení projevu vůle k uzavření dohody o převodu konkrétních pozemků určených oprávněnou osobou, a to 1. postup žalované byl vůči žalobcům jako oprávněným osobám podle zákona o půdě liknavý a svévolný, 2. náhradní pozemky dosud do veřejné nabídky nezahrnuté jsou způsobilé k vydání, 3. cena náhradních pozemků nepřevyšuje zůstatkovou hodnotu uplatněného restitučního nároku oprávněné osoby.

58. Pokud jde o první podmínku, tak nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku je právem, které je vymožitelné, je soudem chráněno a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu. Ani postup podle nového ustanovení § 11a zákona o půdě (jež zásadně předpokládá převod pozemků oprávněným osobám na základě veřejných nabídek [anonymizována dvě slova]) nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností [anonymizována dvě slova] k převodu náhradních pozemků. Poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem [anonymizována dvě slova], přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné. Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), je ovšem třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (nyní [anonymizována dvě slova]) lze kvalifikovat jako liknavý či svévolný; uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv (viz rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

59. Judikatura Nejvyššího soudu je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminačního postupu žalované může oprávněná osoba nárok dle zákona o půdě uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo třeba vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky a že takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (nález Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. 495/02, ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. 495/05, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009).

60. Judikatura Nejvyššího soudu rovněž zastává názor, že v situaci, v níž odňaté pozemky byly v době přechodu na stát sice vedeny v evidenci jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (zejména podle v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení např. za účelem realizace sídliště, bezprostřední uskutečnění takového záměru), je třeba je ocenit jako pozemky stavební ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (rozhodnutí ze dne 5. 6. 2018 sp. zn. 28 Cdo 427/2018, rozhodnutí ze dne 12. 6. 2018 sp. zn. 28 Cdo 5345/2017, rozhodnutí ze dne 9. 5. 2018 sp. zn. 28 Cdo 1024/2018 61. V projednávané věci odňaté pozemky splnily veškeré podmínky pro to, aby byly oceněny jako pozemky stavební ve smyslu ust. § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, neboť pozemky byly odkoupeny na základě kupních smluv ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] za účelem výstavby sídliště [část obce] a [část obce], přičemž v době odnětí pozemků existovala schválená územní plánovací dokumentace k pozemku dle [anonymizováno] [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] a územní rozhodnutí ve vztahu k pozemku dle [anonymizováno] [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], přičemž sídliště byla na dotčených pozemcích v následujících letech vybudována. Při posouzení charakteru odňatých pozemků soud vycházel z vydaných rozhodnutí i v jiných řízeních, jejichž účastníky byly žalobkyně a žalovaná, ve kterých soudy dospěly k závěru, že se jedná o pozemky stavební.

62. V projednávané věci lze liknavost a svévoli žalované spatřovat především v nesprávném ocenění restitučního nároku žalobkyň žalovanou, ztěžováním uspokojení restitučního nároku žalobkyň prostřednictvím veřejných nabídek pozemků nesprávným oceněním odňatých pozemků, přestože byly v době odnětí určeny k výstavbě, a měly tudíž být oceněny jako pozemky stavební, v odmítání přecenění pozemků, ve vyřazování žalobkyň z veřejných nabídek z důvodu, že jejich nároky jsou nedostatečné. Soud vycházel i z toho, že i v jiných řízeních, jejichž účastníky byly žalobkyně a žalovaná, byla vydána rozhodnutí, v nichž soudy dospěly k závěru, že postup žalované vůči nim byl liknavým a svévolným, diskriminačním.

63. Podle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku platí, že o stejné otázce mezi týmiž účastníky týkající se shodných pozemků nemá být rozhodováno odlišně oproti sporům, v nichž se již tato otázka stala předmětem řízení před soudem prvního stupně i soudem odvolacím. V předchozích rozhodnutích odvolacího soudu v obdobných sporech totožných stran přitom byl zaujat názor, že postup žalované vůči nim byl liknavým a svévolným, a že odňaté pozemky svým charakterem byly pozemky stavební. K žalovanou nastoleným právním otázkám ocenění restitučního nároku žalobkyň, možnosti uspokojování restitučního nároku žalobkyň při tvrzeném nedostatku jejich aktivity a liknavosti či svévole žalované při uspokojování restitučního nároku lze plně odkázat na odůvodnění a závěry uvedené v rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], v němž ve věci týchž účastnic dovolací soud dospěl k závěru, že hodnotící závěr odvolacího soudu o liknavosti žalované a aktivním přístupu žalobkyň není nepřiměřený zjištěným skutkovým okolnostem věci, a za korektní považoval též postup odvolacího soudu v otázce ocenění restitučního nároku žalobkyň. Ve zmíněném rozhodnutí [název soudu] rozhodoval o dovolání podaném proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jenž je ve vztahu k žalobkyni a) rozsudkem konečným a ve vztahu k žalobkyni b) rozsudkem částečným. Shodně též rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým soud rozhodoval o dovolání podaném proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

64. Další z podmínek pro vyhovění žaloby o nahrazení projevu vůle k uzavření dohody o převodu konkrétních pozemků určených oprávněnou osobou, je vhodnost náhradního pozemku. Při posuzování„ vhodnosti“ pozemku k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) je nutno hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a v § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010, ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2364/2017, a ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 28 Cdo 220/2005).

65. Žalobkyněmi označený náhradní pozemek v katastrálním území a obci [obec] je ve správě žalované. Jedná se o pozemek, který je dle údajů v katastru nemovitostí v celé své výměře zemědělsky využitelný. Společnosti [právnická osoba] je na tento pozemek poskytována zemědělská dotace. Žalovaná argumentovala tím, že převod tohoto pozemku jako pozemku náhradního je nevhodný z důvodu, že se jedná o pozemek, který je v části zastavěn dřevěnými kolnami, pozemek částečně navazuje na přiléhající chatovou zástavbu v osadě [anonymizováno] a přístup k těmto chatám ve vlastnictví třetích osob je možný toliko právě přes část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec].

66. Soud k tomu uvádí, že ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě nezapovídá převod pozemku, jde-li o stavbu drobnou, kterou kolny bezesporu jsou. V posuzované věci se jedná o kolny na zastavěné ploše [výměra], o 1 NP, bez podezdívky, pouze základy pod sloupky, svislé konstrukce dřevěné trámové, krytina lepenková, dveře svlákové (znalecký posudek [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaným znalcem [titul] [jméno] [příjmení]). Kolny nejsou zapsány v katastru nemovitostí ani součástí tohoto pozemku [parcelní číslo] nejsou jiné stavby.

67. Je nutno z obecného hlediska připomenout, že podle zákona o půdě lze oprávněné osobě vydat i pozemky, na nichž se nacházejí stavby bránící zemědělskému nebo lesnímu využití takového pozemku, pokud se jedná z hlediska stavebně technického o některou ze staveb, uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) citovaného zákona (stavba movitá, dočasná, jednoduchá, drobná nebo umístěná pod povrchem země. Dále nutno připomenout, že zákon č. 229/1991 Sb. sice počítá se zajištěním zemědělského využití pozemku, z jeho preambule však nicméně vyplývá, že tento cíl má být podřazen požadavku zmírnění majetkových křivd tím, že zlepšení péče o půdu spojuje s obnovením původních vlastnických vztahů k ní (srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 747/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu České republiky, svazek 26, nález č. 63).

68. Dále soud uvádí, že na náhradním pozemku není zřízena zahrádková nebo chatová osada. Z katastrálních map a ortofotomap je zřejmé, že náhradní pozemek neobklopuje chatovou zástavbu, pouze na ní z části okrajově navazuje, jak žalovaná sama uvedla,„ pozemek navazuje na přiléhající chatovou zástavbu“. Námitce nevhodnosti z tohoto důvodu tedy nelze přisvědčit. Z evidence katastru nemovitostí nevyplývá, že by tento pozemek byl dotčen věcným břemen kvůli zajištění přístupu na jiné pozemky. Přístup k zástavbě přiléhající k pozemku je po místní komunikaci [parcelní číslo].

69. Přestože znalecký ústav [právnická osoba] ve svém znaleckém posudku [číslo] [rok] uvedl, že se na tomto pozemku nachází část sjezdové dráhy, tak z provedeného dokazování tento závěr nevyplývá. Pozemek p. [číslo] není označen jako plocha pro sjezdovku, vlek, jak je tomu u ostatních pozemků uvedených v onom znaleckém posudku. Pozemek se nachází v okrajové části [územní celek], resp rekreační zástavby, tedy mimo [anonymizována dvě slova] [obec] (katastrální mapy, ortofotomapy). To, že pozemek není v rámci [anonymizována dvě slova] [obec] využíván ke sjezdovému lyžování, potvrdil [titul] [jméno] [příjmení] předloženým seznamem pozemků využívaných k lyžování a uvedené vyplývá, i ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaným znalcem [titul] [jméno] [příjmení], který k závěru, že by se na pozemku nacházela sjezdová dráha, nedospěl.

70. Z popsaných důvodu má soud za to, že pozemek par. [číslo] v k. ú. a obci [obec] může být převeden k uspokojení restitučního nároku žalobkyně b).

71. Dále se soud zabýval splněním třetí podmínky spočívající v tom, že cena náhradního pozemku nesmí převyšovat zůstatkovou hodnotu uplatněného restitučního nároku oprávněné osoby.

72. Žalobkyně podaly u různých soudu větší množství žalob na nahrazení projevu vůle žalovaného s převodem pozemků, kterými se domáhají uspokojení svých restitučních nároků plynoucích z totožných rozhodnutí pozemkového úřadu. Soud tedy přihlížel k rozsahu jejich již uspokojených restitučních nároků a zkoumal, zda rozsudkem o vydání pozemků nedojde k přečerpání restitučních nároků.

73. Restituční nárok žalobkyň z rozhodnutí [číslo jednací] činí [částka], [číslo jednací] činí [částka]. Účastníci učinili nesporným, že dosud bylo pravomocně rozhodnuto o uspokojení restitučního nároku žalobkyně b) ve výši [částka], přičemž žalobkyně b) disponuje restitučním nárokem ve výši [částka]. V tomto řízení byl navrhován k vydání žalobkyni b) náhradní pozemek par. [číslo] v k. ú. [obec] v celkové hodnotě [částka]. Nárok žalobkyně b) ani ve spojení s tímto rozhodnutím nebude zcela vyčerpán.

74. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně zavinily zastavení řízení co do žalobou požadovaného náhradního pozemku [parcelní číslo] ([parcelní číslo], [parcelní číslo]) v celkové výši [částka] (soud vycházel z ocenění náhradních pozemků ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], které bylo mezi účastníky nesporné), co do hodnoty pozemku [parcelní číslo] ve výši [částka] byly úspěšné, tedy náhrada nákladů řízení by ve smyslu § 146 odst. 2 věta první a § 142 odst. 2 o. s. ř. náležela žalované, avšak soud je nepřiznal s ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3790/19, dle kterého platí,„ V případě státu, který je k hájení svých zájmů vybaven příslušnými organizačními složkami finančně i personálně zajištěnými ze státního rozpočtu, není důvod, aby výkon svých práv a povinnosti v této oblasti přenášel na advokáta jako soukromý subjekt. Pokud tak přesto učiní, pak není důvod pro uznání takto mu vzniklých nákladů jako účelně vynaložených podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Tím ovšem není řečeno, že by náklady na zastoupení státu bylo možné považovat za„ neúčelně“ vynaložené za každé situace. Předmětem sporu může být totiž i právní problematika, která přímo nesouvisí s oblastí spravovanou ústředním orgánem státní správy, případně jde o právní problematiku velmi specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, problematiku s mezinárodním prvkem, vyžadující znalosti cizího práva, eventuelně jazykové znalosti apod. V takových případech lze shledat postup orgánů státní správy, který zvolí pro své zastupování advokáta, který se na danou problematiku specializuje, za adekvátní. Danou otázku proto obecné soudy musí vždy posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu a svůj závěr musí řádně odůvodnit. Nejsou-li takovéto důvody dány, pak uložením povinnosti k náhradě nákladů řízení účastníkovi řízení, který je organizační složkou státu, bylo porušeno základní právo dotčeného účastníka řízení na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listina“) a s ohledem na dopad této povinnosti do jejich majetkové sféry také jeho základní právo vlastnit majetek podle čl. 11 odst. 1 Listiny II. Existence neuspokojených restitučních nároků na vydání náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, je více než 25 let trvajícím problémem, který zasahuje do práv oprávněných osob, a bylo povinností státu v průběhu tohoto dlouhého období nalézt účinný způsob, jakým budou tyto nároky při respektování legitimního očekávání oprávněných osob vypořádány. Za stávajícího právního stavu, v jehož rámci jsou připuštěny žaloby oprávněných osob na nahrazení souhlasu vedlejší účastnice s převodem jimi vybraného pozemku, to znamená alespoň zajistit dostatečnou personální a odbornou kapacitu státu pro řešení těchto sporů.“