10 C 95/2021-209

Rubrum

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba na určení, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti k pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], to vše v k.ú. [obec] pod [příjmení], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 40 559,25 Kč k rukám právního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 26. 3. 2021 domáhala určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že sdílela se žalovaným společnou domácnost v nemovitosti v [obec], jejímž byla dříve výlučným vlastníkem. Mezi účastníky vznikaly konflikty, které vyvolával žalovaný, a žalobkyně proto v červnu 2019 ukončila se žalovaným soužití. Žalovaný však společnou domácnost neopustil, žalobkyni hrubě napadl a vyhrožoval jí újmou na zdraví. Po naléhání žalovaného s ním žalobkyně obnovila soužití a dne 17. 7. 2019 mu darovala předmětný spoluvlastnický podíl. Žalobkyně tak učinila po opakovaném nátlaku žalovaného. Ani poté však konflikty mezi účastníky neutichly a jejichž četnost se začala zvyšovat. Žalobkyně se proto znovu rozhodla ukončit společné soužití účastníků, a žalovaný ji proto dne 22. 11. 2020 fyzicky napadl a způsobil jí pohmožděniny. Žalobkyně pak společnou domácnost z důvodu obav opustila. Dne 9. 2. 2021 žalobkyně navštívila nemovitost za účelem vystěhování svých věcí, a žalovaný ji při tom opakovaně vyhrožoval, že se nedožije návratu dcery ze zahraničí, slovně ji napadal a urážel a nakonec ji napadl i fyzicky, kdy ji opakovaně udeřil pánví do hlavy. Žalobkyně byla ošetřena v nemocnici a věc byla šetřena policií. Žalovaný po celou dobu jejich soužití bránil žalobkyni ve styku s jejími blízkými a omezoval ji v sociálních kontaktech. Žalobkyně z těchto důvodů odstoupila od daru pro nevděk dopisem ze dne 2. 3. 2021 a současně odvolala dar i pro nouzi, jelikož není schopna hradit náklady na svoji výživu. Žalobkyně rovněž namítla neplatnost darovací smlouvy z 17. 7. 2019 i s ohledem na to, že ji uzavřela v tísni a pod vlivem žalovaného, který ji k tomu přesvědčil lstí a úskokem. Žalobkyně odstoupila in eventum od daru i pro rozpor s dobrými mravy. Žalobkyně poté doplnila, že má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť zbývající spoluvlastnický podíl o velikosti na nemovitostech prodala třetí osobě.

2. Žalovaný považoval žalobu za nedůvodnou a navrhl, aby ji soud zamítnut. Účastníci žili v partnerském soužití od 25. 1. 2012 a bydleli každý zvlášť. Žalobkyně poté prodala svůj byt a peníze investovala do výstavby domu, kterou prováděla stavební firma. Od ledna do června 2017 bydlela žalobkyně v bytě žalovaného, a po dostavění domu v něm účastníci bydleli společně. Žalovaný pak stavbu dokončil svojí prací a financoval její část z prodeje svého bytu. K prvnímu konfliktu mezi účastníky došlo na přelomu května a června 2019 kvůli tomu, že žalovanému i přes jeho žádosti o vyřešení majetkových záležitostí, v domě nic nepatřilo. Žalobkyně mu pak darovala předmětný spoluvlastnický podíl. Žalovaný popřel, že by žalobkyni napadl a napadal, a stejně tak odmítl, že by na žalobkyni vyvíjel nepřiměřený nátlak při uzavření smlouvy a využil její tísně a obav. Od léta 2019 mezi účastníky docházelo k hádkám proto, že se rodinní příslušníci žalobkyně začali po uzavření darovací smlouvy chovat k žalovanému nevhodně. Účastníci se nakonec dohodli na ukončení jejich soužití a na prodeji domu, nicméně dne 22. 11. 2020 mezi nimi došlo k hádce ohledně návrhu kupní smlouvy, a žalobkyně dala v této souvislosti žalovanému facku. V přestupkovém řízení byli oba účastníci uznání vinnými ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, a každému z nich byla uložena pokuta ve výši 1 000 Kč. Po odstěhování žalobkyně v listopadu 2020 bydlel žalovaný v domě do února 2021 sám, přičemž žalobkyně nechala v prosinci 2020 dům odpojit od energií. K poslednímu incidentu mezi účastníky došlo 8. 2. 2021, kdy si žalobkyně přijela pro své věci. Žalovaný připustil, že z jeho strany padlo vůči žalobkyni i několik nadávek, ale popřel, že by žalobkyni udeřil pánví do hlavy. Žalovaný měl za to, že se vůči žalobkyni nedopustil nevděku a u žalobkyně nejsou splněny podmínky pro odvolání daru pro nouzi. Žalovaný měl za to, že se ze strany žalobkyně jedná o šikanózní návrh, kterému by soud neměl poskytnout ochranu.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně byla výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], to vše v k.ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení]. Žalobkyně dne 17. 7. 2019 darovala žalovanému darovací smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných nemovitostech. Mezi účastníky došlo k incidentu dne 22. 11. 2020, kdy žalovaný nadával žalobkyni tak, jak je uvedeno v rozhodnutí přestupkové komise z 11. 6. 2020, tedy„ ty káčo, jdi do prdele, krávo“. Proti tomuto rozhodnutí se žalovaný neodvolal a žalobkyně se odvolala. Sporu nebylo rovněž o tom, že žalobkyně nechala z domu na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že mezi nimi došlo k incidentu večer z 8. na 9. února 2021. Žalobkyně odeslala žalovanému dopis ze dne 2. 3. 2021, kterým odvolala svůj dar. Soud vzal tyto nesporné skutečnosti za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Z informace o pozemcích soud zjistil, že žalovaný je zapsán jako podílový spoluvlastník pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], to vše v k.ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení] o velikosti , a manželé [příjmení] vlastní zbývající podíl o velikosti .

5. Z kupní smlouvy z 24. 10. 2017 soud zjistil, že žalovaný prodal svoji bytovou jednotku v [obec] za částku 1 750 000 Kč, z níž 50 000 Kč byla zaplacena jako provize zprostředkovateli a 770 238,32 Kč bylo použito na úhradu stávajícího zástavního práva k jednotce.

6. Z podstatného obsahu spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 23 Nc 51/2021 soud zjistil, že žalovaný byl podezřelý z přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit dne 7. 6. 2019 tím, že úmyslně slovně napadl žalobkyni (viz poučení o právu o udělení souhlasu se zahájením řízení o přestupku ze dne 25. 6. 2019). V červnu došlo k ukončení soužití účastníků a žalobkyně vyzvala žalovaného k vyklizení předmětného domu (viz výzva z 11. 6. 2019). Komise pro projednávání přestupků [územní celek] pak přestupek odložila usnesením z 22. 8. 2019 (viz dané usnesení). Žalobkyně poté darovala dne 17. 7. 2019 žalovanému svůj spoluvlastnický podíl o velikosti jedné ideální čtvrtiny na předmětných nemovitostech (viz notářský zápis sepsaný dne 17. 7. 2019 Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka]). Z notářského zápisu dále vyplývá, že účastníci spolu žili déle než rok ve společné domácnosti a smlouvu podepsali poté, co si notářský zápis přečetli.

7. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], notářka v [obec], která sepisovala předmětný notářský zápis, si při své výpovědi nevybavovala přesné okolnosti, ale ani jakékoliv námitky, při jeho sepsání. Vše proběhlo příjemně a účastníci při sepsání zápisu probírali„ radosti a strasti“ staveb. Pokud by se při sepsání zápisu objevily problémy, zápis by nesepsala. Notářský zápis jako veřejná listina byl učiněn svobodně a vážně a vše proběhlo standardně.

8. Soud dále z podstatného obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. 23 Nc 51/2021 zjistil, že dne 23. 11. 2020 byl se žalobkyní sepsán úřední záznam o podání vysvětlení, v němž uvedla, že se žalovaným žila ve společné domácnosti do srpna 2020. Od roku 2017 je neustále slovně napadána žalovaným, což oznamovala policii v létě 2019. Po tomto oznámení bylo soužití účastníků dobré do Vánoc 2019. Od srpna 2020 ji pak žalovaný slovně napadal, aniž by mu k tomu dala záminku. Žalobkyni říkal, že je kurva, děvka, káča, a že má jít do prdele, že je nemocná, a další nadávky. Nikdy nedošlo k fyzickému napadení. Žalobkyně chtěla situaci řešit tím, že společně prodají dům a peníze si rozdělí podle jejich podílů. Žalovaný ale dělal schválnosti, aby se dům neprodal a zakazoval jí stýkat se s dcerou. Neshody účastníků vygradovali 22. 11. 2020, kdy žalovaný začal žalobkyni opět slovně napadat a ona mu dala facku. Žalovaný na to praštil se žalobkyní o nábytek a kopal ji. Rozhodnutím Komise pro projednávání přestupků [územní celek] ze dne 11. 6. 2021 byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustil tím, že dne 22. 11. 2020 úmyslně slovně napadl žalobkyni tak, že jí sprostě nadával nadávkami„ ty káčo, jdi do prdele, krávo“, za což mu byla uložena pokuta ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně byla rovněž uznána vinnou, že téhož dne úmyslně slovně napadla žalovaného tak, že jej označila za„ čůráka“, za což jí rovněž byla uložena pokuta 1 000 Kč. (Řízení o tomto přestupku žalobkyně pak bylo zastaveno rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 20. 10. 2021, neboť jí obvinění nebylo prokázáno). Řízení bylo dále zastaveno ohledně přestupku žalovaného, kterého se měl dopustit tím, že téhož dne úmyslně žalobkyni chytil pod krkem, následně s ní praštil o zem a odtáhl po zemi do kuchyně, kde do ní kopl, a dále ohledně přestupku žalobkyně, kterého se měla dopustit žalobkyně tím, že žalovaného udeřila otevřenou dlaní z hřbetní strany do obličeje, až mu tekla krev ze rtu, neboť v obou případech nebylo prokázáno spáchání skutku. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že ve věci vypovídala žalovaný i žalobkyně. Žalovaný uvedl, že mu žalobkyně i přes jeho žádost předložila jinou smlouvu než zprostředkovatelskou smlouvu na prodej nemovitosti, a správnou mu nechtěla dát přečíst a začala se chovat agresivně. Účastníci se poté dohadovali ohledně správné smlouvy a žalovaný žalobkyni zprostředkovatelskou smlouvu vytrhl z ruky. Na to mu dala žalobkyně na levou tvář facku, až mu tekla krev a nazvala jej čurákem. Žalovaný chytil žalobkyni za ruce a odhodil ji od sebe, a žalobkyně spadla do sedačky. Žalovaný začal odcházet z pokoje, a řekl žalobkyni„ ty káčo, jdi do prdele, ty krávo“. Žalobkyně pak chtěla svůj útok opakovat, ale protože žalovaný již odcházel, spadla do prázdna a hlavou narazila o nábytek. Žalovaný byl ošetřen v nemocnici a dodnes má zdravotní problémy. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že jí žalovaný koncem srpna a začátkem září 2020 zakazoval, aby ji navštěvovaly její děti a docházelo, mezi nimi k rozbrojům. Asi týden před incidentem žalobkyně tento stav opětovně projednávala se žalovaným, který jí řekl, že se s ní chce rozejít a dům prodat, protože má přítelkyni. Na podzim 2020 byl dům dán do prodeje a podepsala se zprostředkovatelská smlouva, na základě které se 22. 11. 2020 dostavili do nemovitosti manželé [příjmení] jako zájemci o koupi. Žalovaný je odrazoval od koupě. Po jejich odchodu žalovaný žalobkyni nadával, a v kuchyni ji nakopl do hýždě a chtěl po ní zprostředkovatelskou smlouvu, místo které mu žalobkyně omylem předložila nesprávnou. Žalovaný ji povalil na válendu, a žalobkyně se po něm ohnala a dostal od ní, až se mu roztrhl ret. Žalovaný poté žalobkyni chytil a praštil s ní o zem, až odsunula nábytek v pracovně, a měla bouli na hlavě, odřené kotníky a ruku a naražené klouby. Žalovaný poté řval na žalobkyni„ ty krávo“ a kopal ji do hýždí. Po příjezdu policie se oba nechali odvézt k lékaři. Podle žalobkyně byly konflikty a sprosté výrazy žalovaného na denním pořádku a žalobkyně se žalovaného bála. Z rozhodnutí dále vyplývá, že žádný z účastníků dosud nebyl trestán za přestupek. Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí odvolala (viz odvolání). Podle lékařské zprávy žalobkyně z 22. 11. 2020 utrpěla žalobkyně pohmoždění hlavy v průměru 3 cm, dále hrudníku a pánve s 10 cm zarudnutím na pravé hýždi, a měla dvě oděrky velikosti do 2 cm na pravém předloktí. Žalobkyně k tomuto uvedla, že byla napadena přítelem, který ji hodil na zem, a ona se uhodila o nábytek a dal jí několik kopanců do zadku. Z lékařských zpráv žalovaného ze dne 22. 11. 2020, 26. 3. 2021 a 7. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný utrpěl dne 22. 11. 2020 zhmoždění levé tváře, a motala se mu hlava při změně polohy. Žalovaný k tomu uvedl, že daného dne dostal facku od přítelkyně. Proti rozhodnutí z 11. 6 2021 se žalobkyně odvolala v části zastavení řízení týkajícího se fyzického napadení žalobkyně žalovaným. Krajský úřad Středočeského kraje rozhodnutím ze dne 20. 10. 2021 toto odvolání zamítl (viz dané rozhodnutí).

9. Ze zvukových nahrávek žalobkyně a žalovaného spolu s jejich přepisem, výpovědí svědka [příjmení] a odvoláním daru z 2. 3. 2021 vyplývá, že žalobkyně pořídila na přelomu dne 8. 2. 2021 a 9. 2. 2021 nahrávky sebe a žalovaného. Nahrávky jsou rozděleny do šesti částí 008 až 013. Z nahrávky 008 vyplývá, že žalobkyně obvinila žalovaného, že okradl svoji matku a že jí odvezl obraz, na což žalovaný reagoval tak, že se sejdou u soudu a dále jí řekl„ Tonoucí se hovna chytá“. Na nahrávce 009 žalovaný říká, že by byl blbý, aby někomu nechal sedmi milionů, za což se mu žalobkyně smála. Na to jí žalovaný řekl, že má naději, že se u ní objeví její dcera s nahou prdelí, ale že se toho žalobkyně nedočká, protože neumí myslet dopředu. Na to žalobkyně nazvala žalovaného kalkulátorem, který má tohle vypočítané. Žalovaný oponoval tím, že prodal byt a dva roky žije u žalobkyně bez smlouvy a jediného dobrého slova. Na to se žalobkyně smála, a žalovaný ji za to nazval„ kundou jednou zasranou, smradlavou“. Poté žalobkyně řekla, že žalovaný nedal do jejího domu nic, což jí žalovaný vyvracel a účastníci se hádaly. Žalovaný pak řekl žalobkyni, že ji„ odtáhne za pačesy do sraček“. Poté si účastníci navzájem vyčítali, že si neříkají jménem, kdy si žalovaný podle žalobkyně takové oslovování asi nezasloužil pro jeho nadávky a ponižování. Žalovaný pak říká žalobkyni, že je póvl a spodina společnosti, na což žalobkyně ironicky reaguje tím, že žalovaný je„ pan inženýr“. Žalovaný pak nazývá žalobkyni„ kunda jedna smradlavá“ a doufá,„ že si tu píču umeje“ aspoň ve studené vodě. Poté účastníci řeší vrácení peněz od žalobkyně a vzájemné placení nákupů, a rovněž to, zda se žalovaný stravoval sám. Žalovaný poté nazval žalobkyni opětovně„ kundou“ s tím, že se s ní nedá jinak mluvit, protože je zatrpklá a zlomyslná, neboť mu neoznámila vypnutí energií v domě. Na to žalobkyně řekla žalovanému, aby se„ nevopupínkoval“ a žalovaný jí nazývá„ kundo smradlavá“. Z nahrávky 010 vyplývá, že žalobkyně říkala žalovanému, že musí držet hubu a krok, aby žalovaný neřval, na což jí žalovaný nazývá„ póvlem“ a ona mu ironicky říká, že je„ pan dokonalý“. Poté žalobkyně obviňuje žalovaného, že okradl svoji matku, [jméno] i jí, s čímž žalovaný nesouhlasí a nazývá žalobkyni„ kundou“ Na nahrávce 011 žalobkyně vyzývá žalovaného, aby odešel do svého pokoje, protože je jedenáct hodin, což žalovaný odmítá s tím, že to není dané soudem a oslovuje ji„ kundo“. Žalobkyně mu říká, že žalovaný má domu, což žalovaný odmítá, neboť žalobkyni poslal čtvrtinu a účastníci se poté hádají. Žalovaný poté říká, že dal žalobkyni vybavení za milion, za což mu žalobkyně ironicky děkuje. Žalobkyně poté popírá, že by žalovaný platil pozemek a stavbu, a účastníci se hádají s tím, že to bude řešit soudní znalec. Žalobkyně pak říká„ Nech toho“ a na nahrávce jsou slyšet rány. Na nahrávce 012 žalobkyně říká, že by se žalovaný měl nechat vyšetřit. Žalovaný na to vyzývá žalobkyni, aby si založila svůj oheň, protože netopí pro ni. Žalobkyně vyčítá žalovanému, že se roztahuje v jejím domě a používá její věci. Poté mu říká, aby něčeho nechal. Žalovaný nazývá žalobkyni„ čůzo smradlavá“, a že mu nebude něco říkat, a na nahrávce je slyšet zvýšený hluk. Na nahrávce 013 žalobkyně říká pouze,„ já chci hlavně asi“ (viz spis zn. 23 Nc 51/2021).

10. Soud z podstatného obsahu spisu Policie České republiky, KŘP Středočeského kraje, ú.o. [obec], OOP [obec], sp. zn. KRPS [číslo] [spisová značka] a ním spojeného spisu Okresního státního zastupitelství v [obec] sp. zn. [spisová značka] (dále také jako„ spis policie a OSZ“) zjistil, že žalobkyně podala 24. 2. 2021 trestní oznámení na žalovaného pro podezření ze spáchání přečinu„ [anonymizováno] osoby žijící ve společném obydlí“, kterého se měl dopustit tím, že od května 2017 do 23. 11. 2020 žalobkyni v jejich společném obydlí týral, a způsobil jí psychické útrapy opakovaným slovním napadáním narušujícím její důstojnost a zákazem styku s rodinnými příslušníky, které vygradovalo 22. 11. 2020 jejím fyzickým napadením žalovaným. Podle lékařské zprávy žalobkyně z 9. 2. 2021 žalobkyně utrpěla tohoto dne poranění hlavy, a to hematom o velikosti 5 x 8 cm u vlasové části. Jiné zranění není v lékařské zprávě zaznamenáno, resp. je zde uvedeno, že hrudník, břicho, pánev, dolní i horní končetiny jsou bez známek traumatu. Žalobkyně k tomu uvedla, že byla svým přítelem opakovaně udeřena pánví do hlavy. Podle úředního záznamu ze dne 26. 2. 2021 byly mezi účastníky řešeny tři přestupky proti občanskému soužití, ke kterým mělo dojít 7. 6. 2019 a 22. 11. 2020, které byly předány k projednání [obec] [obec], a dále 8. 2. 2021, který byl policií dále řešen. Podle úředního záznamu z 25. 3. 2021 žalobkyně uvedla, že se žalovaným žila ve společné domácnosti od roku 2017 v předmětné nemovitosti, jejíž stavbu financovala spolu se svědkyní [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Žalovaný se k ní od počátku jejich soužití choval hrubě, a začalo to nadávkami vůči jejímu psovi. Postupně se situace stupňovala a žalovaný žalobkyni nadával a vyčítal jí, že nic nedělá, když on chodí do práce. V červnu 2019 se proto žalobkyně se žalovaným rozešla, ale posléze se k sobě vrátili. Protože žalovaný neměl k domu žádná práva, přestože do něj investoval peníze, darovala mu spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných nemovitostech. Smlouva se podepisovala u notářky v [obec], kde bylo vše připravené. Asi po měsíci se situace vrátila do původních kolejí. Když za žalobkyní přijeli příbuzní, žalovaný se s nimi nebavil. V létě 2020 za žalobkyní přijela její dcera z Lucemburska, což žalovaný zakázal s tím, že je to stejná děvka jako žalobkyně, a proto žalobkyně na týden odjela. Protože se nechtěla vzdát své rodiny, řekl jí po návratu žalovaný, že má přítelkyni, že se rozejdou a dům se prodá. Oba pak zůstali bydlet v domě a žalovaný neustále žalobkyni slovně napadal a nadával jí. Dne 22. 11. 2020 přišli do domu kupci, které žalovaný od koupě odrazoval. Poté co odjeli, chtěl žalovaný předložit zprostředkovatelskou smlouvu a žalobkyně mu omylem přinesla jiný dokument. Kvůli tomu mezi nimi vznikla hádka, která vyvrcholila fyzickým napadením. Z obavy ze žalovaného se pak žalobkyně z domu odstěhovala. Žalobkyně na žádost žalovaného odhlásila energie v předmětném domě. Dne 8. 2. 2021 žalobkyně jela do domu se svědkem [příjmení], a žalovaný na ni křičel, aby si vzala roušku. Poté jí zase začal nadávat, ale nikoliv před svědkem. Když si žalobkyně večer sedla ke krbu, žalovaný na ni řval, že se ohřívá u jeho ohně. Zvedl ji za vlasy a da jí několik facek. Potom přinesl kastrůlek s vodou a oheň uhasil a dal žalobkyni několik ran pěstí do hlavy. Poté, co žalobkyně zavolala policii, se oheň opět rozhořel, a žalovaný ho uhasil. Když se to stalo potřetí, začal žalovaný žalobkyni zase mlátit a nakonec ji praštil do hlavy kastrolem. Na chodbě pak žalovaný žalobkyni chytil a praštil s ní.

11. Podle úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne 14. 4. 2021 žalovaný uvedl, že se se žalobkyní znají osm let. V roce 2017 spolu bydleli asi čtyři měsíce v jeho bytě v [obec]. Žalobkyně pak našla v [obec] pozemek, který zakoupila a začala na něm stavět předmětný dům. Žalovaný na domě pracoval a investoval do něj peníze z prodeje svého bytu. Od června 2017 účastníci bydleli v domě společně, pracovali na něm a až do června 2019 bylo jejich soužití bezproblémové. V červnu 2019 se pohádali kvůli majetku, protože žalovaný chtěl s ohledem na svůj vklad do domu podíl. Žalobkyně pak dobrovolně žalovanému darovala spoluvlastnický podíl o velikosti jedné čtvrtiny na nemovitostech a smlouva byla sepsána u notářky v [obec]. Dcera žalobkyně se poté přestala se žalovaným bavit a ignorovala ho, což se mu nelíbilo. Protože žalobkyně nechtěla tento konflikt řešit, žalovaný navrhl žalobkyni, ať se rozejdou a dům prodají, s čímž žalobkyně souhlasila. Do listopadu 2020 účastníci žili společně v domě, i když odděleně a řešil se prodej domu. Žalovaný zajistil kupce tak, aby mohl v domě nadále bydlet, ale žalobkyně s tím nesouhlasila. Dne 22. 11. 2020 mu žalobkyně odmítla ukázat smlouvu o prodeji domu, kterou měl žalovaný podepsat, a mezi účastníky kvůli tomu vznikl incident. Asi po týdnu se pak žalobkyně odstěhovala a dne 15. 12. 2020 nechala žalovanému odpojit plyn a elektřinu, aniž by jej na to upozornila. Plyn se poté žalovanému nepodařilo zajistit. Na počátku roku 2021 si žalobkyně chtěla odstěhovat věci a přijela do domu. Mezi účastníky došlo k incidentu, protože žalobkyně neměla nasazenou roušku. Večer chtěl žalovaný jít spát a šel proto s hrncem uhasit oheň v krbu, kde topil kvůli tomu, že byl bez plynu. Požádal žalobkyni, aby šla pryč, na což žalobkyně nereagovala. Proto se žalovaný vklínil mezi žalobkyni a krb, čímž žalobkyni odstrčil od krbu, následkem čehož se žalobkyně svalila na záda. Při tom se mohla praštit o nábytek. Žalovaný dále uvedl, že poslední týden jejich soužití se účastníci k sobě nechovali dobře (viz spis policie a OSZ).

12. Z úředního záznamu z 12. 5. 2021 soud zjistil, že policie v této souvislosti vyslechla několik osob. [jméno] [příjmení], zaměstnavatel žalovaného, uvedl, že žádný konflikt mezi účastníky nikdy nezaznamenal. Pouze před dvěma lety byl žalovaný nešťastný z toho, že žije v domě, do kterého investoval peníze a práci a nic nevlastní. [jméno] [příjmení], soused účastníků rovněž mezi nimi žádný konflikt nezaznamenal, stejně jako [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení], souseda účastníků, žalovaný i po práci pořád pracoval na domě na rozdíl od žalobkyně. Žádné konflikty mezi účastníky nezaznamenal, pouze 22. 11. 2020, kdy slavil narozeniny, u nich zaklepal velice rozrušený žalovaný s tím, že jej žalobkyně napadla, a bylo vidět, že je žalovanému špatně. Pan [příjmení] proto odvezl žalovaného do nemocnice. [jméno] [příjmení] nebyl svědkem konfliktu mezi účastníky, přestože zaznamenal, že u nich byla policie. Se svojí přítelkyní byli u účastníků několikrát na návštěvě, a účastníci měli na sebe vzájemné narážky. Žalobkyně nepůsobila dojmem, že by sebou nechala vláčet, či si něco líbit. [jméno] [příjmení] uvedla, že od účastníků koupila s manželem předmětný dům. Pohromadě viděla účastníky pouze v listopadu 2020, kdy na žalovaném bylo vidět, že dům prodat nechce, neboť měl jiného kupce, s nímž byl dohodnut, že bude moci zůstat v domě. Žalobkyně pak dělala manželům [příjmení] problémy a slibovala jim věci, které pak popřela. Na obou účastnících byla vidět jejich vzájemná averze a zlost vůči druhému. Vztahy mezi účastníky byly vzájemně vyhrocené a paní [příjmení] nepřekvapilo, že mělo dojít k jejich vzájemnému napadení. Podle úředního záznamu ze dne 14. 5. 2021 paní [jméno] [příjmení], realitní makléřka, která zařizovala prodej předmětného domu, uvedla, že ji oslovila žalobkyně. Při jednáních bylo vidět, že žalovaný nechce dům prodávat, ale později se tomu přestal bránit. Účastníci si vzájemně dělali naschvály, a když jeden něco navrhl, druhý s tím nesouhlasil. Do prodeje pak vstoupila svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], která vše komplikovala. Každý z účastníků uzavřel s manželi [příjmení] smlouvu zvlášť, a na popud [příjmení] pak byl předběžným opatřením, zablokován podíl žalovaného na katastru, a nebyla mu vyplacena část jeho kupní ceny. Z úředních záznamů ze dne 1. 6. 2021 vyplývá, že [jméno] [příjmení], dcera žalobkyně, uvedla, že v roce 2018 zaznamenala, že vztah účastníků není ideální. Žalobkyně jí říkala, že se hádají, protože se žalovaný cítí jako bezdomovec, protože v domě nic nevlastní. V roce 2019 se jejich hádky stupňovaly. Pak žalovanému nabízeli peníze za to, že se vystěhuje. Žalovaný se začal žalobkyni dvořit a ta na něj přepsala domu. Poté si žalobkyně opět stěžovala, že jejich vztah není dobrý a v listopadu 2020 se z domu odstěhovala. V únoru 2021 žalobkyně volala své dceři, že ji žalovaný napadl a v telefonu křičela„ nech mě být“ a paní [příjmení] pak slyšela rány. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že soužití účastníků bylo zpočátku dobré, ale po přestěhování začaly problémy, které žalovaný odůvodňoval tím, že mu v domě, na kterém jen pracuje, nic nepatří. Žalovaný v roce 2019 napadl žalobkyni. Nabízeli mu peníze, ale mezitím na něj žalobkyně přepsala domu. Když pak do domu za žalobkyní jezdili, se žalovaným nekomunikovali, protože mu nemohli odpustit jeho chování. V listopadu 2020 svědkovi žalobkyně napsala, že ji žalovaný napadl, a proto ji odvezl na ošetření. Na ošetření byl i žalovaný. V únoru 2021 chtěla žalobkyně dům uklidit před stěhováním a svědek ji odvezl do domu, kam ji žalovaný kvůli rouškám a Covidu nechtěl pustit. Svědek pak odjel. Nad ránem volala žalobkyně jeho manželce, že ji žalovaný bije. Svědek pak přijel za žalobkyní do nemocnice, kam byla odvezena na ošetření (viz spis policie a OSZ). Ze spisu policie a OSZ dále vyplývá, že Policie České republiky usnesením z 21. 9. 2021 podezření žalovaného ze spáchání výše uvedeného přečinu odložila, neboť toto jednání nebylo prokázáno. Žalobkyně podala uvedenému rozhodnutí stížnost ze dne 14. 10. 2021.

13. Z odvolání daru ze dne 2. 3. 2021 soud zjistil, že žalobkyně daným přípisem sdělila žalovanému, že odstupuje od výše uvedené darovací smlouvy pro nevděk žalovaného, který jí měl úmyslně ublížit jednáním, které je zjevně v rozporu s dobrými mravy. Toto jednání spočívalo v tom, že žalovaný dne 22. 11. 2020 mylně informoval zájemce o koupi nemovitosti o stavu nemovitosti a obecně je od koupě odrazoval. Po odchodu zájemců o koupi došlo téhož dne v rámci dalšího konfliktu mezi účastníky k fyzickému napadení žalobkyně, čímž jí byly způsobeny zhmožděniny na hlavě a rukách. Žalobkyně poté ze strachu před dalším napadením opustila společnou domácnost účastníků. Dne 9. 2. 2021 žalobkyně navštívila nemovitost za účelem vystěhování jejích osobních věcí, a žalovaný jí v rámci komunikace mezi účastníky opakovaně vyhrožoval tím, že se nedočká návratu své dcery ze zahraničí, že jí„ potáhne za pačesy až do sraček“, a urážel ji slovy„ píča“ a„ kunda jedna zasraná smradlavá“. Poté ji fyzicky napadl a opakovaně ji udeřil pánví do hlavy, čímž jí způsobil hematom na hlavě o velikosti 5 x 8 cm. Žalobkyně pak byla odvezena RZS k ošetření. Žalobkyně pořídila z průběhu tohoto incidentu audiozáznamy. Žalovaný dále zamezoval žalobkyni po celou dobu jejich společného soužití v kontaktu s členy její rodiny a odmítal jejich návštěvy ve společném obydlí, a omezoval i její sociální kontakty. Pravidelné konflikty účastníků byly ukončovány příjezdem hlídky PČR MO [obec] a MO [obec]. Žalobkyně současně odvolala dar i pro nouzi s odůvodněním, že není s ohledem na spor se žalovaným schopna nést náklady na svou výživu a další náklady ze starobního důchodu. Toto odolání daru bylo žalovanému doručeno 5.3.2021 (viz potvrzení o převzetí poštovní zásilky a dodejka).

14. Podle výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] ze dne 27. 7. 2021 spolu s usnesením [název soudu] ze dne 9. 12. 2020, č.j. [číslo jednací], nabyla žalobkyně spoluvlastnický podíl o velikosti na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] v k.ú. [obec] v hodnotě 725 000 Kč (s ohledem na celkovou cenu nemovitostí 2 900 000 Kč), a to s právními účinky k 9. 12. 2020.

15. Z kupní smlouvy z 23. 2. 2021 a nesporného prohlášení účastníků, že účet č. [bankovní účet] je účtem žalobkyně (což vzal soud za své skutkové zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.), soud zjistil, že žalobkyně touto smlouvou prodala manželům [jméno] a [jméno] [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 3/4 na předmětných nemovitostech za částku 7 337 700 Kč. Část kupní ceny ve výši 100 000 Kč byla uhrazena žalobkyni pět pracovních dní po uzavření smlouvy a zbývající část kupní ceny měla být vyplacena žalobkyni do 5 pracovních po předložení výpisu z katastru nemovitostí, v němž budou kupující zapsáni jako vlastníci nemovitostí.

16. Z výpisů z bankovního účtu žalobkyně č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalobkyni byl za dobu od 8. 4. 2020 do 31. 12. 2020 vyplácen měsíčně důchod ve výši 7 636 Kč, a od 1. 1. 2021 měsíčně ve výši 7 991 Kč. Žalobkyni byla připsána od svědka [příjmení] dne 16. 10. 2020 částka 13 500 Kč a dne 1. 3. 2021 částka 14 700 Kč. Dne 12. 2. 2021 byla žalobkyni vyplacena na účet částka 90 496 Kč jako penzijní připojištění, dne 24. 2. 2021 částka 100 000 Kč od [jméno] [příjmení] a dne 13. 4. 2021 částka ve výši 7 237 700 Kč.

17. Svědek [jméno] [příjmení], zeť žalobkyně, vypověděl, že žalobkyně zakoupila pozemek v [obec], na němž nechala postavit jen ze svých prostředků novou stavbu. Začali zde se žalovaným bydlet, ale jejich vztah se postupně zhoršoval. Žalobkyně se pak po incidentu v říjnu 2020 odstěhovala, protože nesnesla napadání žalovaným a jeho hrubé chování a nároky na vše. Žalovaný byl vůči žalobkyni apatický a nazýval žalobkyni vulgárními výrazy„ kundo, špíno“. Svědek tyto nadávky slyšel jen dne 8. 2. 2021, když přivezl žalobkyni do [obec] a pomáhal jí nosit věci. Jindy svědek nadávky žalobkyni neslyšel, resp. žalovaný nadával jen, když se mu něco nedařilo nebo to souviselo s politikou. Dne 8. 2. 2021 žalovaný bránil žalobkyni ve vstupu do domu, protože neměla roušku. Poté, co si ji nasadila, ji do domu pustil. Svědek pak oběma řekl, že jsou dospělí a odjel. Po půlnoci pak telefonovala žalobkyně s tím, že ji žalovaný napadá, uráží a bije. Svědek pak jel za žalobkyní, která byla mezitím převezena do nemocnice v [obec] na ošetření. Žalobkyně byla hodně otřesená a skleslá, bylo jí špatně a točila se jí hlava, měla bouli na hlavě a měla pusu, jako kdyby ji někdo propleskl. Svědek dále uvedl, že ví, že se účastníci hádali, byly to takové žabomyší války. Svědek jezdil za žalobkyní zhruba jedenkrát za týden až dva a zůstávali u ní s rodinou i přes víkend, žalovaný je ale ignoroval. Žalobkyni párkrát navštívily i její sestry a dvakrát až třikrát do roka svědkova švagrová s rodinou, která takto navštěvovala žalobkyni i před tím, něž potkala žalovaného. Žalovaný si v době jejich zhoršených vztahů nepřál, aby se žalobkyně stýkala se svědkovou švagrovou. Mezi účastníky došlo ještě k dvěma dalším incidentům, při kterých byla žalobkyně napadena, ale svědek u nich nebyl. Snažili se pak soudně žalovaného vystěhovat, ale žalovaný chtěl proplatit nějaké jeho investice i svoji práci, což je překvapilo. Zjistili pak, že mu žalobkyně darovala část předmětné nemovitosti, aby měla klid. Žalobkyně podepsala už připravenou darovací smlouvu, a přišla k tomu jako„ slepá k houslím“. Svědek dále uvedl, že běžně posílal žalobkyni peníze na její účet, a asi 3-5 x směňoval žalobkyni peníze od švagrové na vybavení domu. Žalobkyně jim pak se ženou pomohla složit kauci při pořizování nemovitosti.

18. Svědkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], dcera žalobkyně, vypověděla, že si o celé věci hodně se žalobkyní povídaly, přestože žije v [země] a jezdí do [obec] jedenkrát nebo dvakrát za rok. Svědkyně zná žalovaného asi pět let a viděla jej pětkrát až šestkrát, kdy jezdívala na týden nebo deset dní za účastníky do domu do [obec]. Vždy přivezla žalobkyni nějaký finanční příspěvek na dům. Dům stavěla žalobkyně, a než byl hotový, bydlela u žalovaného v jeho bytě. Oba se do domu přestěhovali v březnu 2017. Účastníci se hádali od počátku jejich vztahu, a postupně se hádky stupňovaly; svědkyně slyšela dvě hádky. Žalobkyně si stěžovala na žalovaného, že vše musí být po jeho. Žalovaný si stěžoval, že kdyby se žalobkyni něco stalo, nemá střechu nad hlavou a nic mu nepatří. V roce 2017 měli účastníci konflikty pouze ohledně zvířat nebo kuchyně, v roce 2018 se pak žalobkyně chovala jako služka, a žalovaný si jí nevážil. Žalobkyně ale nechtěla nic řešit. V roce 2019 svědkyně v [obec] nebyla, protože nechtěla žalovaného vidět, protože napadl žalobkyni. Žalobkyně se tehdy se žalovaným rozešla. V té době svědkyně telefonovala se žalobkyní a slyšela, že jí žalovaný nadává. Po žalovaném proto chtěli, aby se odstěhoval, ale nabídnutá částka byla pro něj nízká. Je pravdou, že žalovaný investoval do nemovitosti nějaké peníze, platil plot, světla a bazén a sám na domě dělal dlažbu, dům na zahradě a dřevník. Žalobkyně se pak k žalovanému vrátila a svědkyně později zjistila, že mu darovala nemovitostí. Žalobkyně tuto smlouvu podepsala ze strachu, aby nevypadali u notářky blbě, protože smlouva už byla připravená. V roce 2020 přijela svědkyně do [obec] na pět dní na začátku srpna a tři až pět dní na konci srpna, ale se žalovaným se jen pozdravili. Atmosféra tehdy nebyla dobrá, a žalovaný říkal žalobkyni, že nesnese přítomnost dcer žalobkyně v domě. Proto se účastníci rozešli. V listopadu 2020 se svědkyně od sestry dozvěděla, že je žalobkyně v nemocnici, protože ji žalovaný mlátil. Žalobkyně mu tehdy dala facku poté, co jí vytrhl z ruky smlouvu budoucí o koupi nového domu, a byl na ni ošklivý. Žalobkyně se pak z obav ze žalovaného z domu odstěhovala. Svědkyně chtěla řešit odvolání daru s právníkem, ale žalobkyně se bála, že ji žalovaný zabije. V den narozenin svědkyně, [datum], jela žalobkyně připravit dům pro nového majitele. Svědkyně ji varovala, ale žalobkyně říkala, že žalovaný už má peníze z prodeje na účtu, takže nebude problém. Došlo však k dalšímu incidentu, kdy žalovaný napadl žalobkyni slovně i fyzicky. Svědkyně dále uvedla, že žalovaný napadl žalobkyni vícekrát, a vždy pak jela k lékaři a volala se policie.

19. Svědkyně [jméno] [příjmení], sestra žalovaného uvedla, že se se žalobkyní jen párkrát navštívily. Účastníci se seznámili v roce 2010 nebo 2013, ale svědkyně nikdy nebyla v předmětném domě a od roku 2015 se se žalovaným nenavštěvují.

20. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že s manželem od účastníků zakoupili předmětné nemovitosti. Společně je viděli při prohlídce domu, kde jim oba řekli, že se rozcházejí, a proto dům prodávají. Tehdy spolu nemluvili, ale nehádali se a oba se chovali slušně. Žalovaný byl ze začátku proti prodeji domu, a říkal manželovi svědkyně něco o vadách domu, ale pak se zřejmě se žalobkyní dohodli. Při jednání o prodeji domu si účastníci dělali navzájem naschvály. Svědkyně se pak dozvěděla, že žalovaný měl údajně napadnout žalobkyni.

21. Svědkyně [jméno] [příjmení], bývalá sousedka účastníků, vypověděla, že dříve byli se žalobkyní kamarádky. Účastníky poznala v říjnu 2018, kdy se nastěhovali do vedlejšího domu. Žalobkyně pak dům prodala pro neshody se žalovaným. K účastníkům byla asi třikrát volána policie, a to poprvé v létě 2019. Žalobkyně pak odjela bydlet jinam, svým způsobem se žalovaného bála, ale pak se k sobě vrátili. Dále byla policie u účastníků v roce 2020 a pak v lednu nebo únoru 2021. Žalobkyně poté ukazovala svědkyni fotky na mobilu, jak dopadla. Svědkyně několikrát viděla, jak se účastníci dohadují, ale neslyšela, co si říkají. Žalobkyně si jí několikrát stěžovala a žalovaný zase říkal, že by mohlo být vše jinak, kdyby ho žalobkyně občas pochválila.

22. Svědkyně [jméno] [příjmení], bývalá sousedka účastníků, vypověděla, že se přistěhovali do [obec] v roce 2018. S účastníky se zpočátku vídali často, ale později musela mít žalobkyně svoji pravdu. Účastníci byli oba velmi pracovití a stále něco dělali na zahradě. Žalobkyně si stěžovala na žalovaného, že jí nepomáhá, přestože uklízel celý dům a po práci pracoval kolem domu. Účastníci měli neshody, nějakou dobu spolu třeba nemluvili, nebo se hádali, ale svědkyně nic konkrétního neslyšela. Asi rok po tom, co se svědkyně přistěhovala, slavil žalovaný narozeniny a žalobkyně se na něj zlobila, že po sobě neuklidil prázdnou lahev. Žalobkyně se také vyjadřovala v tom smyslu, že žalovaný má„ piliny v hlavě“. Přítel svědkyně pak vezl žalovaného do nemocnice na ošetření v souvislosti s nějakým incidentem, nic bližšího ale svědkyně nevěděla. Když se žalobkyně stěhovala z domu, svědkyně jen viděla, že se nějak nemohla dostat do domu.

23. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je považoval za nadbytečné s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů.

24. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., vzal soud za prokázané, že po několika letech, kdy se účastníci seznámili, spolu začali v roce 2017 bydlet v [obec], kde žalobkyně zakoupila pozemek a nechala na něm postavit předmětný dům. Žalovaný do domu investoval část svých prostředků z prodeje bytu a na domě pracoval. Protože vlastníkem domu byla výlučně žalobkyně, a žalovaný se obával, že, pokud by se žalobkyni něco stalo, neměl by kam jít, začaly mezi účastníky vznikat konflikty. V červnu 2019 mezi nimi došlo k incidentu, a žalovaný byl podezřelý ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kdy měl úmyslně slovně napadnout žalobkyni; nebyl však shledán vinným. Žalobkyně pak žalovanému darovala spoluvlastnický podíl o velikosti předmětných nemovitostí darovací smlouvou sepsanou formou notářského zápisu ze 17. 7. 2019. Soužití účastníků pak bylo klidné do Vánoc 2019. Poté, co se děti žalobkyně dozvěděly, že žalobkyně darovala žalovanému spoluvlastnický podíl, přestaly s ním komunikovat. Žalovaný je ignoroval a posléze nesouhlasil s tím, aby do domu jezdila dcera žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně]. V srpnu 2020 se proto účastníci rozešli a rozhodli se dům prodat, bydleli ale spolu až do listopadu 2020. Dne 22. 11. 2020 se účastníci pohádali, neboť žalobkyně omylem předložila žalovanému jinou než zprostředkovatelskou smlouvu. Poté, co jí žalovaný tuto smlouvu vytrhl z ruky, žalobkyně mu dala facku. Žalovaný jí řekl„ ty káčo, jdi do prdele, ty krávo“. Žalobkyně utrpěla pohmoždění hlavy, hrudníku a pánve s 10 cm zarudnutím na pravé hýždi, a měla dvě odřeniny na pravém předloktí. Poté se žalobkyně z domácnosti odstěhovala. V prosinci 2020 žalobkyně nechala odpojit z domu elektřinu a plyn, ale žalovaného o tom neinformovala a dům zůstal bez plynu. Dne 23. 2. 2021 žalobkyně uzavřela kupní smlouvu s manžely [příjmení], kterým prodala svůj spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných nemovitostech. K poslednímu incidentu mezi účastníky došlo v noci z 8. 2. 2021 na 9. 2. 2021, a žalobkyně z něj pořídila audiozáznam. Účastníci se pohádali a žalovaný nadával žalobkyni„ kundo“,„ odtáhnu tě za pačesy do sraček“ a„ čůzo smradlavá“. Žalovaný pak chtěl před spaním uhasit oheň v krbu, u kterého seděla žalobkyně. Podle lékařské zprávy z 9. 2. 2021 pak žalobkyně utrpěla hematom na hlavě o velikosti 5 x 8 cm; jiné zranění nebylo v lékařské zprávě uvedeno. Žalobkyně pak přípisem z 2. 3. 2021 odstoupila od darovací smlouvy a odvolala svůj dar. K tomuto dni měla žalobkyně dostatečné finanční prostředky na svoji obživu.

25. Podle § 587 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho, jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout neplatnost právního jednání. Podle odstavce 2 téhož ustanovení kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbou nebo lstí, nahradí vždy újmu z toho vzniklou.

26. Podle § 2055 odst. 1 o.z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. Podle § 2057 odst. 1 o.z. při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu. Podle § 2068 odst. 1 o.z. upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba. Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny. Podle § 2073 o.z. nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

27. Podle § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Z ust. § 2128 odst. 1 o.z. vyplývá, že při prodeji nemovitosti musí mít kupní smlouva písemnou formu.

28. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

29. Vzhledem k tomu, že v daném případ se jedná o žalobu, kterou má být rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není ve smyslu § 80 o.s.ř., zabýval se soud otázkou, zda má žalobkyně na určení svého vlastnického práva k předmětnému spoluvlastnickému podílu naléhavý právní zájem. V daném případě je třeba postavit najisto, kdo je jeho vlastníkem, neboť v případě, že by bylo prokázáno, že došlo k platnému odvolání daru, bylo by třeba učinit změnu údajů zapsaných v katastru nemovitostí. Rozhodnutím o žalobě tak lze dosáhnout shody mezi skutečným stavem a stavem zápisu v katastru nemovitostí. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

30. Soud se dále zabýval otázkou, zda byla darovací smlouva uzavřena platně, vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila, že ji uzavřela v tísni a pod vlivem žalovaného, který ji k tomu přesvědčil lstí a úskokem. Z provedených důkazů vyplývá, že žalobkyně uzavřela darovací smlouvu se žalovaným formou notářského zápisu, sepsaného notářkou v [obec] Mgr. [jméno] [příjmení]. Ze zápisu vyplývá, že jej účastníci podepsali poté, co si jej přečetli. Notářka pak vypověděla, že pokud by byl jakýkoliv problém, zápis by nesepsala, a proto byl učiněn svobodně a vážně a vše proběhlo standardně. Sama žalobkyně podle úředního záznamu z 25. 3. 2021 uvedla, že smlouvu uzavřela proto, že žalovaný investoval do domu nějaké peníze, a přesto k němu neměl žádná práva a byl proto nervózní. Svědek [příjmení] tuto skutečnost v zásadě potvrdil, když uvedl, že žalobkyně smlouvu uzavřela, aby měla klid. Z jeho výpovědi dále vyplývá, že darovací smlouva byla již u notářky připravená, a žalobkyně ji podle svědkyně [celé jméno žalobkyně] podepsala ze strachu, aby nevypadali u notářky blbě. Z uvedeného je zřejmé, že darovací smlouva nebyla uzavřena v tísni a žalobkyně k jejímu uzavření nebyla donucena žalovaným, ale„ aby to nevypadlo blbě před notářkou“. Žalobkyně tak mohla kdykoliv, a to i v průběhu jednání u notářky, podpis smlouvy odmítnout. Soud proto dospěl k závěru, že nebyly naplněny podmínky uvedené v ust. § 587 o.z. a darovací smlouva byla uzavřena platně ve smyslu § 2055 odst. 1 o.z. a § 2057 odst. 1 o.z.

31. Přípisem z 2. 3. 2021 žalobkyně odvolala svůj dar žalovanému pro svoji nouzi. Z výpisu z účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyni byl od dubna 2020 do 31. 12. 2020 měsíčně vyplácen důchod ve výši 7 636 Kč, a od 1. 1. 2021 ve výši 7 991 Kč. Žalobkyni pravidelně přispívala na její výživu i dcera, svědkyně [celé jméno žalobkyně], jak vyplynulo z výpovědi této svědkyně. Žalobkyni finančně přispíval i svědek [příjmení], manžel druhé dcery žalobkyně, a to 16. 10. 2020 částku 13 500 Kč a 1. 3. 2021 částku 14 700 Kč. Žalobkyni byla vyplacena 12. 2. 2021 částka 90 496 Kč z penzijního připojištění a v souvislosti s prodejem předmětného domu pak dne 24. 2. 2021 částka 100 000 Kč. Ke dni 2. 3. 2021 sice žalobkyni ještě nebyla vyplacena zbývající část kupní ceny 7 237 700 Kč, ale s ohledem na uzavření smlouvy z 24. 2. 2021 o prodeji nemovitostí manželům [příjmení], bylo možné předpokládat, že žalobkyně bude mít tyto finanční prostředky k dispozici v dohledné době, což se skutečně dne 13. 4. 2021 stalo. Žalobkyně v dané době rovněž vlastnila spoluvlastnický podíl na nemovitosti v k.ú. [obec] v hodnotě 725 000 Kč, jak je zřejmé z usnesení [název soudu] ze dne 9. 12. 2020, č.j. [číslo jednací]. Soud proto dospěl k závěru, že není pravdou, že by žalobkyně ke dni 2. 3. 2021 trpěla nouzí, a neměla dostatek prostředků na svoji výživu. Z tohoto důvodu dospěl soud k závěru, že k odvolání daru podle § 2068 odst. 1 o.z. nedošlo platně.

32. Pokud jde o naplnění podmínek odůvodňujících odstoupení žalobkyně od výše uvedené darovací smlouvy pro nevděk žalovaného, který svým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti zjevně porušil dobré mravy, pak„ zákon pojem dobrých mravů blíže nespecifikuje… Ústavní soud … vymezil obecný korektiv dobrých mravů jakožto "souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a času, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu" (viz II. ÚS 249/97). Historickou determinaci a nepřímo i evolutivnost pojmu dobrých mravů připomněl pak Nejvyšší soud, který jimi (více pragmaticky - přes sdílení společenskou majoritou) rozumí "souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence sdílené rozhodující částí společnosti, a mají povahu norem základních" (viz NS 20 Cdo 263/2001).“ (viz komentář ASPI k ust. § 2072 o.z.).

33. Prvním z důvodů žalobkyně, pro který odstoupila od daru žalovanému, bylo, že dne 22. 11. 2020 mylně informoval zájemce o koupi nemovitosti o stavu nemovitosti a obecně je od koupě odrazoval. Žalobkyně podle úředního záznamu z 23. 11. 2020 uvedla, že žalovaný dělal schválnosti, aby se dům neprodal, což uvedla při výpovědi v přestupkovém řízení, jak plyne z rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků [územní celek] ze dne 11. 6. 2021 Tomu však soud neuvěřil, neboť kupující, svědkyně [příjmení] podle úředního záznamu z 12. 5. 2021 uvedla, že sice na žalovaném bylo vidět, že dům prodat nechce, neboť měl jiného kupce, ale problémy jim dělala i žalobkyně. Z její výpovědi u soudu pak vyplynulo, že žalovaný upozorňoval jejího manžela na vady domu, ale pak s prodejem souhlasil. Při jednání o prodeji domu si účastníci dělali vzájemné naschvály, což potvrdila podle úředního záznamu ze dne 14. 5. 2021 i realitní makléřka [jméno] [příjmení], která zajišťovala prodej domu. K uzavření kupní smlouvy s manželi [příjmení] pak došlo 24. 2. 2021. Z uvedeného tak vyplývá, že žalovaný sice nejprve dům nechtěl prodat manželům [příjmení], protože byl dohodnut s jiným zájemcem, že bude v domě nadále bydlet, ale protože s tím žalobkyně nesouhlasila, k uzavření kupní smlouvy s manželi [příjmení] došlo, a to i ze strany žalovaného, jak je zřejmé z výpovědi [jméno] [příjmení]. Toto jednání žalovaného tak nebylo zjevným porušením dobrých mravů.

34. Žalobkyně dále odůvodnila odstoupení od smlouvy proto, že žalovaný zamezoval žalobkyni po celou dobu jejich společného soužití v kontaktu s členy její rodiny a odmítal jejich návštěvy ve společném obydlí a omezoval i její sociální kontakty. Žalobkyně však v přestupkovém řízení vypověděla, že jí žalovaný až koncem srpna a začátkem září 2020 zakazoval, aby ji navštěvovaly její děti, jak vyplývá z rozhodnutí Komise pro projednávání přestupků [územní celek] z 11. 6. 2020. Podle úředního záznamu z 25. 3. 2021 žalobkyně uvedla, že když za ní přijeli její příbuzní, žalovaný se s nimi nebavil. V létě 2020 pak žalovaný zakázal, aby za žalobkyní přijela její dcera z [země]. Z výpovědi svědkyně [celé jméno žalobkyně] však vyplynulo, že jezdila na týden nebo deset dní za účastníky jednou až dvakrát do roka. Podle svědka [příjmení] ale tato svědkyně takto navštěvovala žalobkyni i v době před tím, než se seznámila se žalovaným. V roce 2020 pak svědkyně [celé jméno žalobkyně] přijela do [obec] na pět dní na začátku a tři až pět dní na konci srpna, a žalovaný tehdy nesnesl její přítomnost v domě. Svědek [jméno] [příjmení] pak k tomu vypověděl, že navštěvoval žalobkyní jedenkrát za týden až dva spolu s rodinou, a to i na víkend. Žalovaný je ale ignoroval. Žalobkyni také párkrát navštívily její sestry. V době, kdy se vztahy mezi účastníky zhoršily, si žalovaný nepřál, aby se žalobkyně stýkala se svědkovou švagrovou. Z uvedeného vyplývá, že rodina žalobkyni běžně navštěvovala, a pouze na konci prázdnin 2020 se vztahy účastníků zhoršily natolik, že sice žalovaný nesouhlasil s tím, aby do domu jezdila dcera žalobkyně, svědkyně [celé jméno žalobkyně], ta ale přesto přijela a setrvala zde cca 3-5 dní. Je tak zřejmé, že uvedený důvod pro odstoupení od smlouvy nebyl naplněn.

35. Pokud jde o další důvod, a to že žalovaný fyzicky napadl žalobkyni 22. 11. 2020 a způsobil jí zhmožděniny na hlavě a rukách, pak lékařská zpráva žalobkyně z tohoto data sice potvrzuje, že žalobkyně utrpěla pohmoždění hlavy v průměru 3 cm, a hrudníku a pánve s 10 cm zarudnutím na pravé hýždi, a měla dvě oděrky velikosti do 2 cm na pravém předloktí, nicméně nebylo prokázáno, že jej žalobkyni způsobil právě žalovaný. Přestupkové řízení bylo v tomto směru zastaveno a vina žalovaného nebyla konstatována. Byť soud není vázán posouzením správního orgánu o tom, zda byl spáchán žalovaným přestupek, účastníci se při podání vysvětlení ohledně tohoto incidentu shodovali, že mezi nimi došlo k hádce po odchodu zájemců o koupi, manželů [příjmení]. Žalovaný požadoval po žalobkyni zprostředkovatelskou smlouvu, kterou měl podepsat. Je zřejmé, že situace byla vyhrocená, neboť žalovaný chtěl prodat nemovitosti jinému zájemci, který by jej nechal v domě nadále bydlet, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Proto pokud pak předložila žalovanému nesprávnou smlouvu, kterou mu pak nechtěla ukázat, reagoval nepřiměřeně a vytrhl jí smlouvu z ruky. Na to mu žalobkyně dala facku, což potvrdila i svědkyně [celé jméno žalobkyně], a vyvolalo to pokračování konfliktu. Žalobkyně uvedla, že s ní pak žalovaný praštil o nábytek a kopal ji, podle žalovaného poté, co mu dala žalobkyně facku, ji chytil za ruce a odhodil od sebe, až žalobkyně spadla do sedačky. Při nepodařené snaze o opakování útoku pak žalobkyně spadla do prázdna a hlavou narazila o nábytek. V rámci přestupkového řízení pak žalobkyně uvedla, že ji žalovaný v kuchyni nakopl do hýždě, poté co mu omylem předložila jinou smlouvu, ji povalil na válendu, což by odpovídalo výpovědi žalovaného, že žalobkyně spadla do sedačky. Poté co mu žalobkyně dala facku, až mu roztrhla ret (což potvrzuje lékařská zpráva žalovaného), ji žalovaný chytil a praštil s ní o zem, až odsunula nábytek, a způsobilo jí to bouli na hlavě, odřené kotníky a ruku a naražené klouby. V lékařské zprávě z 22. 11. 2020 pak žalobkyně uvedla, že ji žalovaný hodil na zem, a ona se uhodila o nábytek a dal jí několik kopanců do zadku. Z uvedeného tak vyplývá, že k poškození zdraví žalobkyně došlo poté, co mezi účastníky došlo k hádce vyvolané v souvislosti s prodejem domu manželům [příjmení], po které následovala hádka o správnou zprostředkovatelskou smlouvu a facka žalobkyně žalovanému. Účastníci se shodují v tom, že žalobkyně spadla na zem, kde se praštila o nábytek. Bez pochybností však nebylo prokázáno, že by ji na zem hodil žalovaný. S ohledem na celkovou konfliktní situaci mezi účastníky nelze než konstatovat, že ani toto jednání žalovaného nebylo ve zcela zjevném v rozporu s dobrými mravy.

36. K poslednímu konfliktu mezi účastníky, který byl dalším z důvodů odstoupení od darovací smlouvy, došlo v noci z 8. 2. 2021 na 9. 2. 2021. Stalo se tak poté, co se žalobkyně z rodinné domácnosti odstěhovala a nechala žalovanému v prosinci 2020 odpojit elektřinu a plyn, o čemž ho neinformovala, což bylo mezi účastníky nesporné a potvrzuje to i audionahrávka č. 009 z 8. či 9. 2. 2021. Tato audionahrávka sice potvrzuje, že žalovaný řekl žalobkyni, že se nedočká návratu své dcery ze zahraničí, nicméně se tak stalo poté, co jej žalobkyně nejprve obvinila, že okradl svoji matku a že jí odvezl obraz, a poté se mu smála, když říkal, že by byl blbý, aby někomu nechal sedmi milionů. Žalovaný tuto větu pak doplnil tím, že se žalobkyně návratu dcery nedočká, protože neumí myslet dopředu. Nevyplývá z toho tedy, že by žalobkyni hrozil újmou na zdraví, ale mluvil tak v souvislosti s financemi. Pokud žalovaný nazval žalobkyni„ kundou jednou zasranou, smradlavou“, pak žalovaný tak učinil poté, co jej žalobkyně označila za kalkulátora, který má věci vypočítané a pak se mu smála za to, že žalovaný prodal svůj byt a dva roky žil u žalobkyně bez jakékoliv smlouvy, a tedy byl na ní závislý. Ve stejné souvislosti pak žalovaný řekl žalobkyni, že ji„ potáhne za pačesy až do sraček“, a to poté, co mu řekla, že žalovaný nedal do jejího domu nic, což však není pravda, jak vyplynulo z výpovědi zejména svědkyně [celé jméno žalobkyně], přičemž v případě, že by žalovaný do nemovitosti žalobkyně ničeho neinvestoval a na nemovitosti nepracoval, neměla by důvod darovat mu spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Žalovaný pak nazval žalobkyni„ kunda jedna zasraná smradlavá“ poté, co si navzájem vytýkali, že si neříkají jménem. Opětovně jí pak řekl„ kunda“ v souvislosti s tím, že mu neoznámila vypnutí energií v domě, za což se žalobkyně žalovanému nijak neomlouvala, ale naopak reagovala slovy, aby se„ nevopupínkoval“, a žalovaný ji opět nazval„ kundou smradlavou“. Na dalších nahrávkách žalovaný označil žalobkyni jako„ kundu“ poté, co jej obvinila, že okradl svoji matku i žalobkyni, a dále poté, co jej posílala spát. Žalovaný neoznačil žalobkyni jako„ píču“, ale zřejmě v souvislosti s vypnutým plynem řekl, že„ si (žalobkyně) tu píču umeje“ aspoň ve studené vodě. Toto jednání žalovaného není v souladu s dobými mravy, nicméně výrazy žalovaného byly, jak vyplývá z audiozáznamů, reakcí na předchozí hádku účastníků, která započala již při vstupu žalobkyně do domu, neboť neměla nasazenou roušku. Žalobkyně pak na nahrávkách nepůsobí tak, že by se nedokázala nadávkám bránit, a byť nepoužívala sprostá slova, mluvila k žalovanému ironicky, případně se mu vysmívala. Dá se proto říci, že žalovaný vulgarismy reagoval na výhrady žalobkyně vůči němu, byť je zřejmé, že ve slušné společnosti by se takto lidé neměli vyjadřovat. Výrazy žalovaného je však nutno chápat v kontextu toho, že mu žalobkyně vyčítala, že ji okradl, že mu pak nepravdivě říkala, že do domu nic neinvestoval, a že mu v něm nic nepatří. Účastníci se nad to hádali i v minulosti, jak je zřejmé z vyjádření [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], který uvedl, že účastníci měli na sebe vzájemné narážky, a dále z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] a svědkyň [jméno] [celé jméno žalobkyně], [příjmení] a [příjmení]. Dělali si také při prodeji domu vzájemné naschvály, jak uvedla [jméno] [příjmení] a potvrdila svědkyně [jméno] [příjmení], a je třeba zohlednit i to, že žalobkyně nechala žalovanému v domě odpojit elektřinu a plyn, aniž by jej na to upozornila. Vztahy mezi účastníky tak byly zjevně vyhrocené. Proto pokud se žalobkyně žalovaného bála, jak uváděla, je s podivem, že se v domě rozhodla přespat z 8.2.2021 na 9.2.2021, a současně při tom jejich konverzaci nahrávala. Je proto otázkou, zda tak žalobkyně neučinila úmyslně ve snaze žalovaného provokovat.

37. Dalším důvodem pro odstoupení od darovací smlouvy mělo být fyzické napadení žalobkyně žalovaným 9. 2. 2021, kdy ji měl opakovaně udeřit pánví do hlavy a způsobit jí hematom o velikosti 5 x 8 cm. Takovýto popis skutku však neodpovídá úřednímu záznamu žalobkyně z 25. 3. 2021, v němž uvedla, že si večer sedla ke krbu, a žalovaný na ni řval, že se ohřívá u jeho ohně. To neodpovídá audiozáznamu pořízenému žalobkyní. Žalovaný ji měl poté zvednout za vlasy, dát jí několik facek, a když nesl kastrůlek s vodou, aby uhasil oheň, měl žalobkyni dát několik ran pěstí do hlavy. Když šel žalovaný uhasit oheň potřetí, měl žalovaný žalobkyni opět mlátit a nakonec praštit do hlavy kastrolem, a na chodbě pak žalobkyni chytit a praštit s ní. Podle lékařské zprávy žalobkyně z 9. 2. 2021 však žalobkyně utrpěla„ pouze“ poranění hlavy, a to hematom o velikosti 5 x 8 cm u vlasové části. Jakékoliv jiné zranění, které by odpovídalo popisu událostí žalobkyně z 25. 3. 2021, jako je pohmoždění hlavy či jiných částí těla, však v lékařské zprávě není uvedeno. Podle lékařské zprávy žalobkyně uvedla, že byla svým přítelem opakovaně udeřena pánví do hlavy, což rovněž neodpovídá jejímu zranění. Žalobkyně měla na hlavě jeden hematom a nikoliv více hematomů, což by bylo možné očekávat, pokud by ji žalovaný skutečně uhodil opakovaně. Žalovaný k incidentu podle úředního záznamu o podaném vysvětlení z 14. 4. 2021 uvedl, že večer šel s hrncem s vodou uhasit oheň v krbu. Na jeho žádost, aby šla pryč, žalobkyně nereagovala. Proto se vklínil mezi žalobkyni a krb, čímž ji odstrčil od krbu, a žalobkyně se svalila na záda, a při tom se mohla praštit o nábytek. Na audionahrávce č. 011 sice žalobkyně říká„ Nech toho“ a na nahrávce jsou slyšet rány, ale na navazující nahrávce č. 012 si žalobkyně nestěžuje, že by ji žalovaný uhodil, pouze konstatuje, že by se měl nechat vyšetřit. Žalovaný reaguje tím, že si žalobkyně má založit svůj oheň, protože pro ni netopí. Soud má za to, že nahrávka tak zachycuje uhašení ohně žalovaným. Poté, co pak žalobkyně vyčítala žalovanému, že se roztahuje v jejím domě, došlo ke strkanici mezi účastníky. Není ale zřejmé, zda skutečně žalovaný žalobkyni uhodil do hlavy nebo žalobkyně spadla a uhodila se do hlavy. Vyjádření [jméno] [příjmení], že když jí žalobkyně telefonovala, křičela„ nech mě být“, případně výpověď svědka [příjmení], že jí žalovaný napadal a bil, také neodpovídá lékařské zprávě, podle které měla žalobkyně jedno zranění hlavy, přičemž při opakovaném útoku by měla mít zranění více. Protože z provedených důkazů není zcela zřejmé, že by žalovaný žalobkyni skutečně napadl, dospěl soud k závěru, že ani tento výpovědní důvod nebyl naplněn. Soud při svém hodnocení důkazů přihlédl i k tomu, že ostatní důvody pro odvolání daru, případně pro odstoupení od smlouvy, stejně jako tvrzení o uzavření smlouvy žalobkyní v tísni, nebyly soudem zjištěny jako pravdivé.

38. Je pravdou, že mezi účastníky došlo ke třem konfliktům, ke kterým byla volána policie, jak je zřejmé ze spisu policie a OSZ. jednalo se o incidenty z 7. 6. 2019, 22. 11. 2020 a 9. 2. 2021. Pokud jde o 7. 6. 2019, nebylo prokázáno, že k incidentu skutečně došlo, když přestupkové řízení bylo zastaveno a navíc jej žalobkyně případně žalovanému odpustila, kdy mu darovala předmětných nemovitostí. Pokud jde o zbývající dva incidenty, soud odkazuje, na výše uvedené.

39. Je proto možné konstatovat, že z provedeného dokazování nevyplynuly skutečnosti, na základě kterých by bylo možné učinit závěr, že žalovaný svým jednání zjevně porušil dobré mravy. V tomto směru soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 2718/2019, podle něhož„ k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoli jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé (podle současné právní úpravy„ zjevné“) kolizi s dobrými mravy.“ V podstatě bylo prokázáno pouze to, že žalovaný skutečně nazýval žalobkyně dne 22. 11. 2020 a 9. 2. 2021 vulgárními výrazy, které slušní lidé neužívají, nicméně z provedených důkazů vyplynulo, že vztahy mezi účastníky byly vyhrocené, a jejich spory byly vzájemné. Proto se ostatně i rozešli jako partneři a prodali dům, který společně budovali. Vulgární výrazy žalovaného tak sice z pohledu mravního neodpovídají normě slušného chování, ale s ohledem na okolnosti, za kterých byly užity, nejde o tak výrazný zásah do práv žalobkyně, aby to bylo důvodem pro odvolání daru, případně odstoupení od darovací smlouvy.

40. Na základě shora uvedených skutečností lze uzavřít, že nedošlo k naplnění rozvazovací podmínky dle ustanovení § 2068 odst. 1 o.z. a § 2072 odst. 1 o.z. Ze všech uvedených důvodů proto soud výrokem I. rozsudku žalobu zamítl.

41. Ohledně nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. výrokem II. tak, že plně úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva. Tyto náklady jsou představovány náklady právního zastoupení žalovaného advokátkou, a sestávají jednak z odměny za zastupování dle § 9 odst. 3 písm. a), resp. odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za 8 úkonů právní služby – 1x převzetí a příprava zastoupení, 1x vyjádření k žalobě, 1x vyjádření z 6.10.2021, 1x účast na jednání soudu dne 25.8.2021, 2 x 2 účast na jednání soudu ve dnech 9.10.2021 a 0.11.2021, která trvala přes 2 hodiny (tj. vždy 2 úkony), přičemž odměna za jeden úkon činí 3 100 Kč, dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to za 8 úkonů právní služby po 300 Kč, a dále představují náhradu cestovních výdajů za cestu advokáta osobním automobilem k jednání soudu dne 26.7.2021, 9.10.2021 a 10.11.2021 z [obec] do [obec] a zpět vypočtenou dle ustanovení § 157 a § 158 zák. č. 262/2006 Sb. ve výši celkem 506,68 Kč za každou z cest (osobní automobil Mercedes Benz, spotřeba dle TP: 6 l /100 km (3. údaj o spotřebě dle TP), palivo nafta motorová, cena 27,20 Kč na 1litr, sazba zák. náhrady 4,40 Kč km, počet km 84), a to včetně náhrady za ztrátu času advokáta (cesta k jednání soudu a zpět) za 12 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% ve výši 7 039,21 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., neboť zástupce žalovaného je jako advokát plátcem daně z přidané hodnoty. Soud proto rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení v celkové výši 40 559,25 Kč, jak ve výroku II. rozsudku uvedeno. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

Poučení