10 T 6/2016

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl senátem ve složení z předsedy senátu JUDr. Petra Blažka a příse-dících JUDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení] v hlavním líčení konaném dne [datum] v [obec] takto:

Výrok

I. Obžalovaní 1. [jméno] [příjmení], [datum narození], ředitel spol. [příjmení] & [právnická osoba], bytem [adresa]; 2. Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], jednatel spol. [právnická osoba], bytem [adresa]; 3. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] jsou vinni, že [jméno] [příjmení] jako zástupce generálního ředitele a vrchní ředitel divize poštovní provoz a logistika České pošty, s.p., jeho podřízený Mgr. [jméno] [příjmení], jehož trestní stíhání bylo v samostatném trestním řízení vedeném před zdejším soudem pod sp. zn. 10 T 4/2018 na základě narovnání pravomocně zastaveno, jako ředitel odboru investic České pošty, s.p., a Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., jehož trestní stíhání skončilo v samostatném trestním řízení vedeném před zdejším soudem pod sp. zn. 10 T 17/2017 pravomocným rozsudkem, jako ředitel úseku nákupu a zásobování České pošty s.p., nejméně od září roku 2013 v úmyslu obohatit se, resp. opatřit prospěch vybraným dodavatelům na úkor jiných dodavatelů buď přímo, nebo prostřednictvím dalších osob konspira-tivním způsobem předávali zástupcům preferovaných dodavatelů interní neveřejné informace o chystaných veřejných zakázkách na stavební práce malého rozsahu podle § 12 odst. 3 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen ZVZ), zadavatele Česká pošta, s.p. a o průběhu zadávacích řízení, a v rozporu s povinnostmi stanovenými jim v ust. § 301 písm. c), d) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a stanoveným jim v § 302 písm. f), g) citovaného zákona, jakož i povinností dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace stano-venou v § 18 odst. 5 ZVZ a též ve Směrnici č. SM-3/ 2011, Zadávání veřejných zakázek I., pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu, činili i jiné kroky k tomu, aby došlo k zadání zakázky vždy jimi preferovanému dodavateli, konkrétně pak: 1) obžalovaní [jméno] [příjmení], [titul] [příjmení], [anonymizováno] spol. s r.o. společně s Mgr. [jméno] [příjmení], jehož trestní stíhání bylo pravomocně zastaveno (bod I/3 obžaloby) poté, co se nejpozději dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], jednatel spol. [právnická osoba], rozhodl, že pro společnost [právnická osoba] získá připravovanou veřejnou zakázku na stavební práce malého rozsahu„ [příjmení] [obec a číslo] - výměna oken“ zadavatele Česká pošta, s.p., zaslal dne [datum] ve 14.04 hod. Mgr. [jméno] [příjmení], řediteli odboru investic České pošty, s.p., na jeho soukromý e-mail seznam společností, které chtěl, aby byly obeslány k podání nabídky, aby mohla být zakázka hladce zadána spol. [právnická osoba], neboť věděl, že Česká pošta s.p. vždy u podobných zakázek obesílá několik potenciálních dodavatelů, následně dne [datum] [jméno] [příjmení] jako zástupce generálního ředitele a vrchní ředitel divize poštovní provoz a logistika České pošty, s. p. požádal Ing. [jméno] [příjmení] z titulu své funkce spojené s vlivem na zadávání veřejných zakázek o úplatek v podobě nového notebooku, jehož konkrétní specifikaci zaslal Ing. [jméno] [příjmení] ze svého soukromého e-mailu dne [datum] v 11:56 hod. s tím, že jej žádal dodat v týdnu od [datum], neboť jej chtěl dát dne [datum] své dceři k narozeninám, s čímž Ing. [jméno] [příjmení] ve snaze zajistit si pomoc [jméno] [příjmení] při zadávání veřejných zakázek České pošty, s.p. souhlasil, a poté, co Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] požadovaný notebook zn. HP Pro Book 450 i7-36 32QM pro [jméno] [příjmení] objednal u svého známého [jméno] [příjmení] ze spol. [právnická osoba], který jej dne [datum] zakoupil od spol. HP TRONIC [obec], spol. s r.o. za částku [částka], spol. [právnická osoba] jej dne [datum] prodal za částku [částka], a na přání Ing. [jméno] [příjmení] jej fiktivně vyfakturoval jako 178 ks drobného elektroinstalačního materiálu, předal jej Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] dopoledne v [obec] na parkovišti u motorestu [anonymizováno], a poté, co dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], přímý podřízený [jméno] [příjmení], schválil investiční záměr veřejné zakázky na stavební práce malého rozsahu označené jako„ [příjmení] [obec a číslo] - výměna oken“ a uložil, aby byly poptány společnosti ze seznamu předloženého mu Ing. [příjmení] [příjmení], a poté, co byl v rámci interních postupů České pošty, s.p. dne [datum] schválen záměr veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“, kterou Česká pošta, s.p. hodlala zadat postupem platným pro sektorové zadavatele s odkazem na § 2 odst. 7 ZVZ a § 19 odst. 1 ZVZ podle Směrnice č. SM-3/ 2011, Zadávání veřejných zakázek I., s předpokládanou hodnotou [částka] bez DPH, co byla ustanovena hodnotící komise ve složení Mgr. [jméno] [příjmení], Ing. [příjmení] [příjmení] a Bc. [jméno] [příjmení] a co byl schválen seznam dodavatelů, kteří budou obesláni k podání nabídky, přesně korespondující se seznamem dodaným Ing. [jméno] [příjmení], urgoval dne [datum] v 8:27 hodin Ing. [jméno] [příjmení] e-mailem [jméno] [příjmení] o zahájení zadávacího řízení na předmětnou zakázku s odkazem na darovaný notebook, na což jej [jméno] [příjmení] vyzval ke strpění s tím, že výzva k podání nabídek je před odesláním, a poté, co dne [datum] v 10:19 hod. Bc. [jméno] [příjmení] zahájila zadávací řízení odesláním výzvy k podání nabídky vybraným dodavatelům dle seznamu Ing. [jméno] [příjmení] a společ-nostem [právnická osoba] a [právnická osoba], a to bez uvedení předpokládané hodnoty zakázky, kdy přijetí výzvy Ing. [jméno] [příjmení] téhož dne v 15:13 hod. potvrdil [jméno] [příjmení], ač tento nebyl administrátorem uvedeného zadávacího řízení, a dotazoval se jej, zda zadávací řízení proběhne dvoukolově a zda na něj bude mít dne [datum] čas, což mu [jméno] [příjmení] potvrdil, a poté, co byla dne [datum] hodnotící komisí vyřazena nabídka [právnická osoba] s.r.o. s odůvodněním, že byla podána po lhůtě, tudíž že k ní nebude přihlíženo z důvodu dodržení principů transparentnosti a rovného zacházení s uchazeči, a poté, co dne [datum] Bc. [jméno] [příjmení] zaslala uchazečům, tedy společnostem [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], výzvu ke snížení nabídkové ceny, jedinou společností, která na tuto výzvu v rámci 2. kola reagovala, byla spol. [právnická osoba], která nabídla sníženou nabídkovou cenu [částka] bez DPH, a přestože předpokládaná hodnota zakázky byla stanovena na částku [částka] a Bc. [jméno] [příjmení] sdělila dne [datum] Mgr. [jméno] [příjmení], že hodnotící komise podle čl. 3 [číslo] odst. 1 Směrnice č. SM-3/ 2011, Zadávání veřejných zakázek I., navrhuje uskutečnit další kolo jednání, Mgr. [jméno] [příjmení] po zjištění, že nejnižší cenu nabídla spol. [právnická osoba], uložil dne [datum] zadávací řízení ukončit, o čemž dne [datum] e-mailem vyrozuměl přímo Ing. [jméno] [příjmení], neboť tento se jej předtím téhož dne dotazoval, jak zadávací řízení pokračuje, a žádal o setkání, následně dne [datum] hodnotící komise doporučila zadavateli zadat předmětnou zakázku spol. [právnická osoba] a dne [datum] odeslala Bc. [jméno] [příjmení] spol. [právnická osoba] výzvu k podpisu smlouvy, avšak k podpisu smlouvy již nedošlo, neboť dne [datum] došlo k zahájení trestního stíhání Ing. [jméno] [příjmení] a dalších obviněných a spol. [právnická osoba] přestala mít o předmětnou zakázku zájem; 2) obžalovaný [jméno] [příjmení] společně s již pravomocně odsouzeným [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. (bod I/5 obžaloby) poté, co byl v rámci interních postupů České pošty, s. p. dne [datum] schválen záměr veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – obnova přepážkové části“, kterou Česká pošta, s. p. hodlala zadat postupem platným pro sektorové zadavatele s odkazem na § 2 odst. 7 ZVZ a § 19 odst. 1 ZVZ podle Směrnice č. SM-3/ 2011, Zadávání veřejných zakázek I., s předpokládanou hodnotou [částka] bez DPH, co byla ustanovena hodnotící komise ve složení Ing. [jméno] [příjmení], Bc. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] [příjmení] a co byl schválen seznam dodavatelů, kteří budou obesláni k podání nabídky, přičemž tento záměr, složení hodnotící komise a seznam poptávaných dodavatelů schválil mj. odsouzený [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., přičemž s obž. [jméno] [příjmení] měli oba osobní zájem na tom, aby byla tato zakázka zadána spol. [právnická osoba], a poté, co dne [datum] Ing. [příjmení] [příjmení] zahájil zadávací řízení rozesláním výzvy k podání nabídky vybraným dodavatelům, konkrétně společnostem [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení] stavební spol. s r.o., [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení], spol. s r.o. a [právnická osoba], dne [datum] v 16.31 hodin využil obž. [jméno] [příjmení] svého postavení a vlivu a v úmyslu snížit počet konkurentů preferované společnosti [právnická osoba] přikázal svému známému [jméno] [příjmení], jednateli spol. [právnická osoba], aby jeho společnost žádnou nabídku nepodávala, čemuž [jméno] [příjmení] vyhověl, ačkoli spol. [právnická osoba] měla nabídku již téměř hotovou a měla zájem se o zakázku ucházet, a proto se také její zástupce dne [datum] od 09.30 hodin společně s [jméno] [příjmení] za spol. [právnická osoba] účastnil prohlídky místa plnění, a dále poté, co bylo dne [datum] v rámci otevírání obálek zjištěno, že nejvýhodnější nabídku v 1. kole nepodala spol. [právnická osoba], ale spol. [příjmení] stavební spol. s r.o., upozornil obž. [jméno] [příjmení] dne [datum] ve 20.19 hodin Ing. [jméno] [příjmení], že bude třeba zadání předmětné zakázky řešit, a když Ing. [jméno] [příjmení] navrhl společné jednání, vyzval jej, aby se na dalším postupu domluvil přímo se zástupcem [email] [číslo] stavební spol. s r.o., a i díky jednání obž. [jméno] [příjmení] byla dne [datum] předmětná zakázka nakonec zadána spol. [právnická osoba] za nabídkovou cenu [částka] bez DPH; tedy: obž. [jméno] [příjmení] (skutek pod body I [číslo]) v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit sobě a jinému prospěch zjednal některému dodavateli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, a žádal a přijal majetkový prospěch obž. Ing. [jméno] [příjmení] (skutek pod bodem I/1) jednak v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit jinému prospěch zjednal některému dodavateli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, jednak jinému v souvislosti se svým podnikáním poskytl úplatek a takový čin spáchal vůči úřední osobě obž. společnost [právnická osoba] (skutek pod bodem I/1) jednak v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu opatřit sobě prospěch zjednala některému dodavateli přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, jednak jinému v souvislosti se svým podnikáním poskytla úplatek a takový čin spáchala vůči úřední osobě; čímž spáchali: obž. [jméno] [příjmení] (skutek pod body I [číslo]) pokračující zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, obž. Ing. [jméno] [příjmení] (skutek pod bodem I/1) jednak přečin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku, jednak zločin podplacení dle § 332 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, obž. společnost [právnická osoba] (skutek pod bodem I/1) jednak přečin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 7 zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, jednak zločin podplacení dle § 332 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku za použití § 7 zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim; a odsuzují se: obžalovaný [jméno] [příjmení] podle § 256 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 3 (tří) roků. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku se obžalovanému dále ukládá peněžitý trest v celkovém počtu 150 (sto padesáti) denních sazeb s výší denní sazby [částka] (tisíc korun českých), tedy v celkové ve výši [částka] (sto padesáti tisíc korun českých). Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoví náhradní trest odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) měsíců. Podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku se obžalovanému dále ukládá trest propadnutí věci, a to 1 ks notebooku, zn. HP ProBook 450G0, výr.č. 2CE3382MM1. obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku. Podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 82 odst. 1 tr. zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 (dvou) roků. Podle § 67 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku se obžalovanému dále ukládá peněžitý trest v celkovém počtu 50 (padesáti) denních sazeb s výší denní sazby [částka] (tisíc korun českých), tedy v celkové ve výši [částka] (padesáti tisíc korun českých). Podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku se pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoví náhradní trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) měsíců. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se obžalovanému dále ukládá trest propadnutí věci, a to 1 ks mobilního telefonu zn. Samsung, model GT-I8190N, IMEI: [číslo], výr. č. R21D80D9FFX, černé barvy, včetně baterie, bez [příjmení] karty, 1 ks notebooku zn. [příjmení] [příjmení], typ Amilo Si [číslo], výr. č. YSMZ030054, 1 ks stolního počítače bez označení, výr. č. ML5431ZMNOAO350X9000698 a 1 ks mobilního telefonu zn. Apple iPhone, IMEI: [číslo] [číslo], včetně [příjmení] karty. obžalovaná spol. [právnická osoba] podle § 332 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku a § 18 odst. 1, 2 zák. č. 418/ 2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim peněžitý trest v celkovém počtu 250 (dvě stě padesáti) denních sazeb s výší denní sazby [částka] (tisíc korun českých), tedy v celkové ve výši [částka] (dvě stě padesáti tisíc korun českých).

II. Naproti tomu se obžalovaní 1. [jméno] [příjmení], [datum narození], ředitel spol. [příjmení] & [právnická osoba], bytem [adresa]; 2. Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], jednatel spol. [právnická osoba], bytem [adresa]; 3. [jméno] [příjmení], [datum narození], jednatel spol. [právnická osoba], bytem [adresa]; 4. Ing. [jméno] [příjmení], [datum narození], OSVČ, bytem [adresa]; 5. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]; 6. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] 7. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] 1) obžalovaní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [právnická osoba] (bod I/1 obžaloby) podle § 226 písm. c) tr. řádu zprošťují obžaloby Vrchního státního zastupitelství v [obec] sp. zn. VZV 2/ 2014 z [datum], v části I/1 předmětné obžaloby, která jim kladla za vinu, že poté, co byl v rámci interních postupů České pošty, s.p. dne [datum] schválen záměr veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo], [obec] v [obec], [obec], [obec], [obec a číslo], [obec a číslo], [obec] - specializované přepážky červené“, kterou Česká pošta, s.p. hodlala zadat postupem platným pro sektorové zadavatele s odkazem na § 2 odst. 7 ZVZ a § 18 odst. 5 ZVZ podle Směrnice č. SM-3/ 2011, Zadávání veřejných zakázek I., s předpokládanou hodnotou [částka] bez DPH, neboť předmětem této veřejné zakázky nebylo zajištění provozu poboček, které je Česká pošta, s.p. na základě poštovní licence povinna zřídit a udržovat v provozu, ale především zajištění provozu specializovaných přepážek aliančních partnerů zabývajících se bankovními a pojišťovacími službami, co byla ustanovena hodnotící komise ve složení Ing. [jméno] [příjmení], Bc. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] [příjmení] a co byl schválen seznam dodavatelů, kteří budou obesláni k podání nabídky, přičemž tento záměr, složení hodnotící komise a seznam poptávaných dodava-telů schválili mj. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., poté, co dne [datum] Ing. [příjmení] [příjmení] zahájil zadávací řízení odesláním výzvy k podání nabídky vybraným dodavatelům, konkrétně společnostem [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], a dne [datum] spol. [právnická osoba], a to bez uvedení předpokládané hodnoty zakázky, se dne [datum] začali mimo prostory České pošty, s.p. scházet [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jednatel spol. [právnická osoba], neboť oba měli zájem na tom, aby byla zakázka zadána společnosti [právnická osoba], a poté, co dne [datum] podaly své nabídky i spol. [právnická osoba] s nabídkovou cenou [částka] bez DPH a [právnická osoba] s nabídkovou cenou [částka] bez DPH, která se jako jediná dostala pod hranici neveřejné předpokládané hodnoty zakázky, vyzval dne [datum] Ing. [příjmení] [příjmení] všechny uchazeče, tedy spol. [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba], ke snížení nabídkové ceny, na což [jméno] [příjmení] reagoval dne [datum] iniciací schůzky s [jméno] [příjmení], který mu slíbil zjistit podrobnosti a poskytnout informace o dalším postupu, následně nejpozději dne [datum] [jméno] [příjmení] požádal Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., zda by tuto zakázku nemohla získat jím preferovaná spol. [právnická osoba] namísto spol. [právnická osoba], s čímž Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. dne [datum] kolem 13.00 hodin souhlasil poté, co od [jméno] [příjmení] ve 13.00 hodin zjistil, o které další zakázky se spol. [právnická osoba] v té době ucházela, a svůj souhlas podmínil požadavkem, že za to jím preferovaná společnost společnost [právnická osoba] získá chystanou zakázku„ Pošta [obec] – rekonstrukce přepážek“, u níž bylo počítáno se zadáním spol. [právnická osoba], s čímž [jméno] [příjmení] souhlasil, a ve 13.15 hod. dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. [jméno] [příjmení] sdělil, že by se nabídka spol. [právnická osoba] měla pohybovat kolem [částka] bez DPH, a ve 13.32 hod. dne [datum] Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. ještě pro jistotu telefonicky zaúkoloval [jméno] [příjmení], aby od spol. [právnická osoba] zjistila přesnou výši upravené nabídkové ceny, aby si byli jisti, že nebude nižší než [částka] bez DPH, což tato slíbila do večera udělat, ačkoli si byla vědoma svých povinností člena hodnotící komise, zejména povinnosti mlčenlivosti podle článku 2.8. odst. 4 Směrnice č. SM-3/ 2011, Zadávání veřejných zakázek I., následně [jméno] [příjmení] dne [datum] kolem 21.00 hod. sdělil tuto informaci [jméno] [příjmení] při osobním setkání u dálnice D1 v lokalitě poblíž obce Průhonice, který ji využil a nechal nabídkovou cenu spol. [právnická osoba] snížit pod částku [částka] bez DPH, a dne [datum] doručila spol. [právnická osoba] nabídku s upravenou cenou ve výši [částka] bez DPH a spol. [právnická osoba] nabídku s upravenou předjednanou cenou ve výši [částka] bez DPH, a protože tato nabídka byla ze všech nabídek nejnižší, dne [datum] ve 14.15 hodin vydal Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. pokyn [jméno] [příjmení], která byla stejně jako [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] od počátku srozuměna s popsaným průběhem poptávacího řízení a zasahováním do jeho průběhu ve prospěch spol. [právnická osoba], aby s tímto výsledkem hodnotící komise ukončila jednání o nabídkách a aby bylo zadávací řízení směrováno ke skončení, a proto byla dne [datum] předmětná zakázka zadána Českou poštou, s.p. spol. [právnická osoba] za částku [částka], která si realizací této zakázky zajistila čistý zisk ve výši [částka]; čímž měl obž. [jméno] [příjmení] spáchat zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odsdt. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, a obžalovaní [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odsdt. 2 písm. a) tr. zákoníku, v případě obž. [právnická osoba] za použití § 7 zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchali obžalovaní; 2) obžalovaní [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] spol. s r.o. (bod I/5 obžaloby) podle § 226 písm. c) tr. řádu zprošťují obžaloby Vrchního státního zastupitelství v [obec] sp. zn. VZV 2/ 2014 z [datum], v části I/5 předmětné obžaloby, která jim kladla za vinu, že poté, co byl v rámci interních postupů České pošty, s. p. dne [datum] schválen záměr veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – obnova přepážkové části“, kterou Česká pošta, s. p. hodlala zadat postupem platným pro sektorové zadavatele s odkazem na § 2 odst. 7 ZVZ a § 19 odst. 1 ZVZ podle Směrnice č. SM-3/ 2011, Zadávání veřejných zakázek I., s předpokládanou hodnotou [částka] bez DPH, co byla ustanovena hodnotící komise ve složení Ing. [jméno] [příjmení], Bc. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [příjmení] [příjmení] a co byl schválen seznam dodavatelů, kteří budou obesláni k podání nabídky, přičemž tento záměr, složení hodnotící komise a seznam poptávaných dodavatelů schválil mj. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. a [jméno] [příjmení], který se dne [datum] kolem 13.00 hodin sešel mimo prostory České pošty, s. p. v Obchodním centru [jméno] v [obec] s Ing. [jméno] [příjmení], jednatelem společnosti [právnická osoba], a dohodli se, že [jméno] [příjmení] pomůže spol. [právnická osoba] tuto veřejnou zakázku získat, a poté, co dne [datum] Ing. [příjmení] [příjmení] zahájil zadávací řízení rozesláním výzvy k podání nabídky vybraným dodavatelům, konkrétně společnostem [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení] stavební spol. s r.o., [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [příjmení], spol. s r.o. a [právnická osoba], to bez uvedení předpokládané hodnoty zakázky, dne [datum] kolem 12.00 hodin se Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. sešel v [obec] v hotelu [jméno] s Ing. [jméno] [příjmení], jednatelem spol. [příjmení] stavební spol. s r.o., následně dne [datum] v 16.31 hodin přikázal [jméno] [příjmení] v úmyslu snížit počet konkurentů spol. [právnická osoba] svému známému [jméno] [příjmení], jednateli spol. [právnická osoba], aby jeho společnost žádnou nabídku nepodávala, čemuž [jméno] [příjmení] vyhověl, ačkoli spol. [právnická osoba] měla nabídku již téměř hotovou a měla zájem se o zakázku ucházet, a proto se také její zástupce dne [datum] od 9.30 hod. společně s [jméno] [příjmení] za spol. [právnická osoba] účastnil prohlídky místa plnění, a protože nabídka společnosti [právnická osoba] podaná dne [datum] nebyla v 1. kole ekonomicky nejvýhodnější a žádná nabídka nebyla nižší než předpokládaná hodnota zakázky, rozeslal dne [datum] Ing. [příjmení] [příjmení] všem uchazečům výzvu ke snížení nabídkové ceny, a poté, co bylo dne [datum] v rámci otevírání obálek zjištěno, že nejvýhodnější nabídku podala spol. [příjmení] stavební spol. s r.o. s nabídkovou cenou [částka] bez DPH a 50 dny plnění a dne [datum] v 17.26 hodin o tom [jméno] [příjmení] v rozporu s článkem 2.8. odst. 4 Směrnice č. SM-3/ 2011, Zadávání veřejných zakázek I., informovala Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., místo toho, aby členové hodnotící komise rozhodli o ekonomicky nejvýhodnější nabídce a doporučili uzavřít smlouvu se spol. [příjmení] stavební spol. s r.o., dohodli se [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., že budou učiněny kroky k tomu, aby zakázka byla zadána společnosti [právnická osoba], což v prvé řadě obnášelo vyřešit problém s nabídkovou cenou spol. [příjmení] stavební spol. s r. o., neboť podle bodu 7.2 zadávací dokumentace byli uchazeči svou nabídkou vázáni až do okamžiku uzavření smlouvy s uchazečem, nejpozději však do 90 dnů ode dne skončení lhůty pro podání nabídek, a proto Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. dne [datum] v 17.42 hodin [jméno] [příjmení] uložil, aby Ing. [jméno] [příjmení] poradila nabídkovou cenu upravit a napsat dopis, v němž uvede, že při tvorbě nabídkové ceny ve 2. kole došlo k součtové chybě nebo že se překliknul, a aby v zadá-vacím řízení bylo pokračováno dalším kolem, což [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] vyřídila, a souběžně s tím [jméno] [příjmení] dne 7.5 2013 ve 20.19 hodin sdělil Ing. [jméno] [příjmení], že bude třeba další postup v rámci zadávacího řízení řešit a ve 20.46 hodin mu navrhl, aby se ohledně dalšího postupu domluvil přímo se zástupcem [email] [číslo] stavební spol. s r.o., s čímž Ing. [jméno] [příjmení] souhlasil, a poté, co dne [datum] Ing. [příjmení] [příjmení] zaslal všem uchazečům výzvu ke snížení nabídkové ceny, doručila dne [datum] v 10.30 hod. nabídku spol. [příjmení] stavební spol. s r.o., v níž Ing. [jméno] [příjmení] na doporučení Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. uvedl, že při rozpočtování 2. kola nabídek došlo k chybě při převodu z rozpočtářského programu do tabulkového excelu, ačkoli si byl vědom toho, že k žádné takové chybě nedošlo, neboť nabídková cena přesně odpovídala součtu jednotlivých položek, a aby tato lež byla obtížněji odhalitelná, odstranila dosud nezjištěná osoba z nabídky [email] [číslo] stavební spol. s r.o. z 2. kola jednak CD, na němž byl mj. uložený položkový rozpočet, a také list s obsahem nabídky, v němž bylo toto CD uvedeno, a poté, co byly dne [datum] otevřeny obálky s doručenými nabídkami spol. [příjmení] stavební spol. s r.o. a [právnická osoba] a bylo zjištěno, že nabídku preferované spol. [právnická osoba] překonala jak navýšená nabídka spol. [příjmení] stavební spol. s r.o. s nabídkovou cenou [částka] bez DPH, tak nabídka spol. [právnická osoba] s nabídkovou cenou [částka] bez DPH, namísto toho, aby hodnotící komise provedla konečné hodnocení nabídek a aby doporučila uzavření smlouvy se spol. [příjmení] stavební spol. s r.o. vzhledem k její závazné nabídce ze 2. kola, resp. se spol. [právnická osoba], jejíž nabídka byla druhá nejvýhodnější, rozhodl Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. pokračovat v zadávacím řízení konáním 4. kola, aby preferovaná společnost [právnická osoba] měla možnost svou nabídku korigovat a předmětnou zakázku získat, přičemž blíže nezjištěného dne, nejpozději dne [datum], se v 9.30 hodin sešli v [obec] na benzínové čerpací stanici zn. ÖMV Ing. [jméno] [příjmení] za [právnická osoba] stavební spol. s r. o. a Ing. [jméno] [příjmení] za společnost [právnická osoba] a dohodli se, že [právnická osoba] stavební spol. s r. o. již další nabídku podávat nebude, a poté, co jako jediná ve 4. kole podala dne [datum] nabídku spol. [právnická osoba] s nabídkovou cenou [částka] bez DPH, pak ačkoli tato nabídka nebyla pod úrovní přepo-kládané hodnoty zakázky, uložil Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. dne [datum] hodnotící komisi jednání o nabídkách ukončit, protože tato situace umožňovala při současném ignorování závazné nabídky [právnická osoba] stavební spol s r.o. z 2. kola zadání zakázky preferované spol. [právnická osoba], a protože hodnotící komise jeho pokynu vyhověla, byla dne [datum] předmětná zakázka zadána spol. [právnická osoba] za částku [částka], čímž Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. a [jméno] [příjmení] způsobili [obec] poště s.p. škodu ve výši [částka], o kterou byla závazná nabídka spol. [příjmení] stavební spol. s r.o. nižší než zvolená nabídka preferované spol. [právnická osoba], čímž měli obžalovaní [příjmení] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] spol. s r.o. spáchat jednak zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, jednak zločin podplacení dle § 332 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, v případě obž. [příjmení] spol. s r.o. za použití § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchali obžalovaní; 3) obžalovaní [příjmení] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] (bod II/1 obžaloby ve znění upraveném státním zástupcem VSZ v [obec] v jeho závěrečné řeči přednesené v hlavním líčení konaném dne [datum]) podle § 226 písm. c) tr. řádu, v případě obž. [právnická osoba] za použití § 8 odst. 5 zák. č. zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim zprošťují obžaloby Vrchního státního zastupitelství v [obec] sp. zn. VZV 2/ 2014 z [datum], v části II/1 předmětné obžaloby (ve znění předneseném v HL dne [datum]), která jim kladla za vinu, že poté, co dne [datum] Česká pošta, s. p. zahájila zadávací řízení na zadání veřejné zakázky směřující k uzavření rámcové smlouvy na nákup cca [číslo] pneumatik v předpokládané hodnotě [částka] bez DPH, v němž [jméno] [příjmení] jako ředitel sekce řízení dopravy České pošty, s. p. figuroval jako člen hodnotící komise, v jehož průběhu hodnotící komise rozhodla dne [datum] o vyřazení uchazeče spol. [právnická osoba] pro nesplnění zadávacích podmínek, neboť tento uchazeč nabídl pneumatiky nesplňující minimální požadavky stanovené zadavatelem, a o nejvhodnější nabídce, kterou byla nabídka uchazeče [právnická osoba] s nejnižší nabídkovou cenou [částka], a poté, co bylo dne [datum] z iniciativy [jméno] [příjmení] toto zadávacího řízení zrušeno pod záminkou nedostatku finančních prostředků s odkazem na § 84 odst. 5 ZVZ, ale bez jakéhokoli odůvodnění pro uchazeče, neboť [jméno] [příjmení] preferoval spol. [právnická osoba], které svým jednáním umožnil v období od [datum] do [datum] v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek bez veřejné soutěže dodat 10 394 ks pneumatik [obec] poště s. p. za celkovou částku [částka] bez DPH, když k ospravedlnění tohoto postupu po dohodě s dalšími dosud neustanovenými osobami účelově využil Kupní smlouvu č. [spisová značka] uzavřenou dne 30.4.2004, tedy jeden den před nabytím účinnosti zák. č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, který stanovoval povinnost zadávat veřejné zakázky cestou zadávacího řízení i pro Českou poštu, s. p., mezi odštěpným závodem České pošty, s. p. [ulice] Morava se sídlem v [obec], [ulice a číslo], a [právnická osoba] a.s., o níž věděl, že byla v roce 2004 uzavřena pouze za účelem umožnění nákupu náhradních dílů a příslušenství pro odštěpný závod [ulice] Morava, kdy v jejím využití mu nezabránilo vědomí, že od [datum] byla na základě zák. č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, Česká pošta, s. p. povinna veřejné zakázky zadávat formou zadávacího řízení, ani zjištění, které mu dne [datum] v 13.02 hodin zaslal jeho podřízený Bc. [jméno] [příjmení], ředitel odboru doprava, že originál smlouvy neexistuje, neboť byl zlikvidován, ani fakt, že nebyl dohledán seznam dodávaného sortimentu včetně ceny, který měl být dle čl. 4 odst. 2 nedílnou součástí smlouvy, což fakticky znamenalo, že si spol. [právnická osoba] mohla ceny určovat sama, činil Ing. [jméno] [příjmení], coby ředitel divize [ulice] automobily ve spol. [právnická osoba], vše pro to, aby si udržel náklonnost [jméno] [příjmení], s nímž si nejméně od [datum] tykal, neboť od něj chtěl získat neveřejné informace ze zadávacího řízení, resp. o přípravě nového zadávacího řízení, neboť měl jako ředitel divize [ulice] automobily ve spol. [právnická osoba] zájem na tom, aby byla zakázka na nákup pneumatik zadána právě spol. [právnická osoba], a proto mu např. dne [datum] v 16.27 hodin v rozporu s čl. 6 Programu Compliance – pravidel etického chování ve skupině [anonymizována dvě slova], který se zavázal dodržovat dne [datum], nabídl zájezd do výrobního závodu [anonymizováno] spojený s účastí na fotbalovém utkání [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] [jméno] [příjmení] kvůli jinému svému programu odmítl, a když mu [jméno] [příjmení] ještě před rozesláním rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení ucha-zečům k jeho dotazu sdělil, že zadávací řízení na zadání veřejné zakázky směřující k uzavření rámcové smlouvy na nákup cca [číslo] pneumatik v předpokládané hodnotě [částka] bez DPH bylo zrušeno, požádal jej Ing. [jméno] [příjmení] o informaci, zda a kdy bude zahájeno další zadávací řízení na nákup pneumatik, aby na to mohla spol. [právnická osoba] v předstihu reagovat zjišťováním aktuálních cen pneumatik a přípravou nové nabídky, a tyto jiným dodavatelům nepřístupné informace mu [jméno] [příjmení] poskytl nejpozději dne [datum] během návštěvy Ing. [jméno] [příjmení] v jeho kanceláři v [obec], když si předtím ve 12.02 hodin telefonicky zjistil aktuální stav přípravy nového zadávacího řízení na nákup pneumatik od JUDr. [jméno] [příjmení], který měl zakázku administrovat a který jej informoval o tom, že aktuálně se schvaluje záměr veřejné zakázky a že počítá se 14 dny, následně dne [datum] JUDr. [jméno] [příjmení] v zastoupení České pošty, s. p. skutečně zahájil zadávací řízení směřující k zadání veřejné zakázky„ Nákup pneumatik“ s předpokládanou hodnotou [částka] bez DPH rozesláním výzvy k podání nabídek, na což [právnická osoba] a.s. reagovala podáním nabídky dne [datum] čímž měli obžalovaní [příjmení] [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] spáchat jednak přečin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku, v případě obž. [příjmení] spol. s r.o. za použití § 7 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim neboť nebylo prokázáno, že tento skutek spáchali obžalovaní.

Odůvodnění

I.

1. Po provedeném hlavním líčení zjistil soud skutkový stav tak, jak je podrobně uveden ve výroku tohoto rozsudku. II.

2. Ohledně dosavadního průběhu trestního řízení lze konstatovat, že v předmětné trestní věci byla dne [datum] k Městskému soudu v Praze podána obžaloba Vrchního státního zastupitelství sp. zn. VZV 2/ 2014, a to na 10 fyzických a 3 právnické osoby, konkrétně na Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Dis., [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], spol. [právnická osoba], spol. [právnická osoba] a spol. [právnická osoba] Trestní řízení vůči obžalovaným [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [příjmení] bylo vyloučeno k samostatnému projednání a rozhodnuto rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. 10 T 17/2017, z 15.12. 2017, tak že obž. [příjmení], [příjmení] a [příjmení] uznal zdejší soud vinnými, přičemž v případě obž. [příjmení] jakožto spolupracujícího obviněného upustil od potrestání, obž. [příjmení] naopak zprostil obžaloby. Trestní řízení vůči obž. [příjmení] bylo též vyloučeno k samostatnému projednání s tím, že skončilo usnesením Městského soudu v Praze, sp. zn. 10 T 4/2018, ze 17.4.2018, jimž byla schválena dohoda o narovnání mezi obž. [příjmení] a pošk. Českou poštou, s.p. Rovněž trestní řízení vedené proti obž. [příjmení] bylo vyloučeno k samostatnému projednání a skončilo pod sp. zn. 10 T 5/2018 podmíněným zastavením trestního stíhání obžalovaného.

3. Ohledně zbylých obžalovaných zdejší soud pokračoval v řízení, přičemž dne [datum] v dané věci vyhlásil rozsudek, kterým byli obž. [příjmení], [příjmení], [příjmení], SP spol s r.o. a [anonymizováno] s r.o. uznáni vinnými z jednání popsaného v obžalobě, naproti tomu obž. [příjmení] a [právnická osoba] byli obžaloby zproštěni. Proti předmětnému rozsudku Městského soudu si podali v zákonné lhůtě odvolání obž. [příjmení], [příjmení], [příjmení], [právnická osoba], [právnická osoba] a státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v [obec].

4. Vrchní soud v Praze k odvolání obžalovaných i státní zástupce svým usnesením, sp. zn. 6 To 12/ 2019, ze dne [datum], napadený rozsudek Městského soudu v Praze v celém jeho rozsahu ohledně všech obžalovaných zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k opětovnému projednání a rozhodnutí. Ve svém rozhodnutí vyzval zdejší soud, aby doplnil spisový materiál o listiny, které sice byly uvedeny ve spisovém materiálu, ale v samotném spise žurnalizovány nebyly. Dále zdejší soud upozornil na skutečnost, že jediným způsobem, jak může provést důkaz výpovědi dřívějších spoluobžalovaných, je jejich výslech v hlavním líčení v postavení svědků při respektování jejich práva odmítnout jako svědek vypovídat. Dále zdejší soud zavázal k tomu, aby se řádně vypořádal s obhajobou obž. [příjmení] a [příjmení] spočívající v tom, že se jako dlouholetí známí setkávali nikoli za účelem ovlivňování zadávacího řízení, ale kvůli soukromé zakázce obž. [příjmení] týkající se zahradních úprav na jeho pozemku. Odvolací soud zdejšímu soudu dále uložil, aby se blíže zabýval dárkovou politikou obž. [právnická osoba], tedy otázkou kolik darů a v jakých hodnotách obžalovaná na svoji reprezentaci obvykle vydávala. Ohledně [email] [číslo] stavební spol. s r.o. byl zdejší soudu zavázán, aby v rámci hlavního líčení vyslechnul svědka [jméno] [příjmení], jednatel předmětné společnosti, který v postavení svědka dosud vyslechnut nebyl. Pokud jde o zprošťující výroky ve vztahu k obž. [příjmení] a [právnická osoba], odvolací soud zdejší soud vyzval, aby zkoumal a hodnotil, zda tzv.„ Program Compliance“ v případě obž. spol. [právnická osoba] byl v době, kdy ke spáchané trestné činnosti mělo dojít, reálně naplňován, zda a kým bylo v té době jeho dodržování kontrolováno, popř. vynucováno, a aby v této souvislosti tyto osoby vyslechnul. V neposlední řadě byl soud prvního stupně vyzván k zopakování dokazování předložením částí spisů Městského soudu v Praze sp. zn. 10 T 17/2017, 10 T 4/2018 a 10 T 5/2018, které mohou být čteny jako listiny, příp. aby dle potřeby dřívější spoluobžalované vyslechnul jako svědky.

5. Pro úplnost se dodává, že v meziobdobí od předložení spisu Vrchnímu soudu k rozhodnutí o podaných odvoláních do jeho vrácení zdejšímu soudu došlo ke změně v obsazení senátu, jelikož s ohledem na jeho odchod do důchodu zanikla funkce soudce původního předsedy senátu, v důsledku čehož byla předmětná trestní věc v souladu s rozvrhem práce přidělena k projednání novému předsedovi senátu. Obžalovaní, jejich obhájci i státní zástupce byli o této skutečnosti vyrozuměni a v souladu s § 219 odst. 3 tr. řádu vyzváni, aby soudu sdělili, zda vyjadřují svůj souhlas s přečtením podstatného obsahu protokolů o dosud provedených hlavních líčeních vč. v nich provedených důkazů, či naopak zda takový souhlas neudělují a trvají na tom, aby bylo celé hlavní líčení provedeno znovu. Jelikož obž. [příjmení] a obž. [právnická osoba] s uvedeným postupem nesouhlasili, nezbylo zdejšímu soudu nežli projednat celou věc v pozměněném složení senátu znovu. V návaznosti na tuto skutečnost bylo v dané trestní věci s přihlédnutím k zavazujícím pokynům odvolacího soudu provedeno několik termínů hlavního líčení, přičemž dne [datum] byl ve věci vyhlášen tento rozsudek. III.

6. Obžalovaný [jméno] [příjmení] v hlavním líčení konaném využil svého práva a odmítl ve věci vypovídat, přičemž pouze odkázal na své dřívější výpovědi, které poté soud dle § 207 odst. 2 tr. řádu k důkazu přečetl, přičemž konkrétně se jednalo o výpovědi obžalovaného ze dnů [datum] (č.l.749-755), [datum] (č.l.756-759), [datum] (č.l.760-764), kdy jde o výslechy obžalovaného z přípravného řízení), [datum] (č.l. 1569-1573), kdy jde o výslech z vazebního zasedání, a [datum] (č.l [číslo]), kdy jde o výslech z hlavního líčení v předchozím složení senátu. [příjmení] [příjmení] v rámci své výpovědi v přípravném řízení mj. uvedl, že nemá pocit, že by se dopustil něčeho trestněprávního. Ze své pozice vedoucího manažera České pošty měl k dispozici detailní informace o jejím chodu a používal je pro svoji potřebu. Na tom, že se s některými osobami setkal, nevidí nic trestného, jen se hovořilo o termínech, problémových věcech a o reklamacích, mimo pracoviště se scházeli kvůli tomu, že si přitom zašel na oběd nebo to měl při cestě. Od října 2010 do poloviny r. 2011 pracoval jako referent analytik, posléze jako specialista analytik pro Českou poštu, s.p. a též vykonával dozor na stavbách. Jelikož pracoval často externě, k poštovnímu e-mailu a intranetu měl přístup pouze sporadicky, a tak využíval svůj soukromý e-mail též pro pracovní účely. V rámci vazebního zasedání konaného obžalovaný [příjmení] vypovídal obdobně, nad rámec své výpovědi z přípravného řízení dále uvedl, že v [obec] poště, s.p. přestal pracovat koncem r. 2013, a to z osobních a finančních důvodů, jelikož se mu koncem října 2013 narodila dcera a zároveň se měl zúčastnit výběrového řízení na novou pozici, přičemž v případě, kdyby neuspěl, se mohl vrátit do [právnická osoba] & [právnická osoba], kde dříve pracoval na postu ředitele. Příjem u České pošty, s.p. byl dle jeho slov celkem slušný, jednalo se průměrně o [částka] měsíčně, u spol. [příjmení] & [právnická osoba] se jeho příjem pohyboval v částce okolo [částka] měsíčně. V [obec] poště neměl v gesci veřejné zakázky, měl na starost pouze přípravu podkladů, jelikož zastával pozici vrchního ředitel divize provoz a logistika a zástupce generálního ředitele. Dále byl zaměstnán ve spol. Česká pošta [právnická osoba] jako její generální ředitel. Na dotaz, zda měl v gesci jednání s dodavateli stavebních zakázek v [obec] poště, s.p. obžalovaný uvedl, že to bylo jeho pracovní náplní z pozice vrchního ředitele divize provoz a logistika, přičemž jednal s dodavateli všech zakázek, které spadali do gesce dané divize. S těmi se setkával na různých místech, jak v kanceláři, tak v restauracích, či na dálničních odpočívadlech. S osobami [příjmení] a [příjmení] byl v kontaktu. Se zástupci dodavatelů komunikoval též e-mailem, konkrétně pak s [příjmení], přičemž k tomu používal svůj soukromý e-mail. K dotazu, zda měli v [obec] poště nějaký etický kodex, obžalovaný uvedl, že si toho není vědom.

7. V rámci hlavního líčení konaného dne [datum] obž. [příjmení] přečetl své prohlášení, ve kterém nad rámec shora popsaného opětovně popřel, že by se dopustil jednání popsaného v obžalobě, jeho úmyslem nikdy nebylo někoho poškodit či zvýhodnit. Ke skutku uvedenému ve výroku pod bodem I/1 výroku obžalovaný uvedl, že akce„ [příjmení] [obec a číslo] - výměna oken“ byla vypsána již v roce 2012, přičemž mezi tehdy oslovenými společnostmi byla též spol. [právnická osoba], která byla následně i vybrána. Nakonec se tato zakázka nerealizovala, ale byla vypsána znovu v roce 2013. V této souvislosti obžalovaný uvedl, že nemohl spol. [právnická osoba] poskytnout žádné další údaje, jelikož tato již dané zadání dávno měla. To byl též důvod, proč o tom s obž. [příjmení] komunikoval, jelikož ten o té akci již věděl a jen se dotazoval, kdy tato bude vypsána znovu a dále žádal, aby byl osloven, což mu bylo přislíbeno. Ohledně předání notebooku obž. [příjmení] uvedl, že rozhodně nešlo o žádný úplatek, a to i vzhledem k tomu, že společnost [právnická osoba] podklady k dané veřejné zakázce již téměř rok disponovala. Dohady o tom, že předmětný notebook obdržel za informace o veřejné zakázce„ [obec]“ jsou dle obžalovaného nesmyslné. Na jedné schůzce se ho prostě obž. [příjmení] dotázal, zda a jaké má rád pití, či jaký jiný vánoční dárek by uvítal, načež mu odpověděl, že žádný alkohol nechce, následně se ho obž. [příjmení] zeptal, zda by nechtěl nějakou elektroniku. V návaznosti na to mu za pár dnů poslal e-mail s dotazem„ zda umí tohle, či něco obdobného“ a pod to přidal odkaz na konkrétní typ notebooku. Byl to dotaz, zda to umí, nikoli co má sehnat. Obžalovaný dále doplnil, že se jednalo o dar pro jeho dceru, která měla v předmětné době své narozeniny. [příjmení] toho dle slov obžalovaného většina společností řeší vánoční dárky již koncem října, takže dotaz na dárek za spolupráci v podobě elektroniky nebo dražší lahve alkoholu mu nepřišel nikterak zvláštní.

8. Ke skutku uvedenému pod bodem II/2 výroku uvedl, že schůzky s dodavateli i mimo prostory České pošty byly běžnou náplní jeho práce, ostatně i vzhledem k zajištění poštovního provozu a složitosti celého mechanismu. S obž. [příjmení] se setkávali často, jelikož byl mnohaletý dodavatel pro Českou poštu a řešil s ním problémy ohledně reklamací a dalších záležitostí, které se týkaly pracovních činností. Komunikace s panem [příjmení] byla jen v tom smyslu, jestli zajistí, tedy„ řeší akci [část obce]“. To vše z obavy, aby měli dostatek nabídek a nemuseli tak soutěž rušit. V souvislosti s tím, že se [část obce] komplikoval, urgoval obž. [příjmení], že jej musí řešit, jelikož má sídlo v [obec], což je nedaleko od [část obce]. Komunikaci ohledně jižní Moravy si obžalovaný blíže nepamatuje.

9. Ke skutku I/1 obžaloby obž. [příjmení] uvedl, že obž. [příjmení] zná několik let, jejich setkání, které je uvedeno v obžalobě, bylo obecné a přátelské, řešili spolu osobní věcí. S přítelkyní chtěli tehdy zrekonstruovat dům, přičemž o rekonstrukci požádal právě obž. [příjmení], konkrétně se jednalo o stavební úpravu zahradního posezení. Ohledně rozhovoru se sv. [příjmení] uvedl, že se tehdy současně prováděla rekonstrukce několika přepážek na poštách v různých lokalitách, šlo o přepážky tzv. červené a modré pro pojišťovnu a spořitelnu a jejich úkolem bylo vejít se do celkového rozpočtu všech akcí vč. nábytku a zabezpečení, a tudíž museli hlídat celkový rozpočet i rozsah jednotlivých akcí. Dále museli komunikovat i s odborem nákupu ohledně poptávaných společností, aby některý z dodavatelů nezkolaboval, aby nenastal problém s dokončením jednotlivých akcí. Jednalo se v průběhu pár měsíců o desítky menších akcí za několik desítek milionů Kč, ročně museli zabezpečit realizaci několik stovek provozně důležitých akcí.

10. Obžalovaný [jméno] [příjmení] ve své výpovědi v hlavním líčení konaném mj. uvedl, že popírá to, co je mu kladeno za vinu. Stále působí ve společnosti [právnická osoba], přičemž je zároveň jejím jednatelem. Tato společnost se zabývá stavební činností, působí převážně na území hl. m. Prahy a Středočeského kraje, ale i v zahraničí. Veřejné zakázky u nich činí cca 90 % objemu jejich prací. Co se týče jeho osoby, obžalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem se pohybuje kolem [částka]. Dosud nebyl nikdy odsouzen, ani trestně stíhán. S obž. [příjmení] se osobně neznají, volný čas společně netrávili, pracovně se znají [číslo] let. S obž. [příjmení] se měl sejít za účelem řešení jeho soukromé zakázky, kdy probírali to, zda jsou schopni zakázku provést. Při té příležitosti mu předával vzorník materiálů. Ohledně veřejné zakázky„ [ulice] [obec]“ obžalovaný uvedl, že se mělo jednat o stavební úpravy na přepážkách České pošty v celkem pěti lokalitách ve východních [obec]. Na schůzce s obž. [příjmení] se ho jen ptal na to, proč bylo v rámci zadávacího řízení vyhlášeno druhé kolo, jelikož nebyl zvyklý na více kol. Buď vyhráli, nebo prohráli. [příjmení] mu při této příležitosti nesdělil, v jaké výši by se měla jejich nabídková cena pohybovat, pouze mu sdělil, že mají dvě možnosti, a to že buď cenu sníží, nebo ponechají tu stávající. Nevzpomíná si, že by jim slíbil, že jim sdělí nějaké podrobnosti. Původcem oficiální výzvy ke snížení nabídkové ceny byl asi Ing. [příjmení]. Po výzvě se dohodl se svým rozpočtářem a nabídkovou cenu snížil o [částka]. Zakázku jeho společnost nakonec získala a provedla ji za částku cca [částka]. K dotazu, zda se s obž. [příjmení] setkával i mimo pracoviště, obžalovaný uvedl, že ano, např. v [obec] či na čerpacích stanicích, a to za účelem projednání jeho soukromé zakázky, konkrétně na čerpací stanici v [obec] mu předal výše uvedený vzorník materiálů. Šlo o soukromou zakázku obž. [příjmení] v podobě stavebních úprav jeho zahrady, které měla na starosti architektka [příjmení], přičemž o této soukromé zakázce začali jednat ještě před vypsáním zadávacího řízení na zakázku„ [ulice] [obec]“. Pokud jde o dárkovou politiky jeho společnosti, obžalovaný uvedl, že mají ve zvyku před Vánočními svátky, resp. koncem roku svým obchodním partnerům dávat drobné dary v podobě láhve vína, kalendářů, propisek apod. [příjmení] typ dárků od spolupracujících společností též dostávají. Spol. Energokomplex, spol. s r.o., ani jejího jednatele nezná, nikdy se s ním neviděl a neví, do jaké míry se tato společnost podílela na zakázce„ [ulice] [obec]“.

11. Zmocněnec [jméno] [příjmení] za obžalovanou společnost [právnická osoba] v hlavním líčení využil svého práva a odmítl vypovídat. Soud proto přečetl dle § 207 odst.2 tr. řádu výpověď zmocněnce obž. spol. [právnická osoba] z přípravného řízení (č.l. 1261-1268), ve které tento uvedl, že společně s obž. [příjmení] je společníkem spol. [právnická osoba] Práci mají rozdělenu tak, že obž. [příjmení] jakožto jednatel této společnosti zajišťuje smluvní a ekonomické věci, zatímco on věci technické, a to např. provádění jednotlivých staveb. Ohledně toho, co je společnosti kladeno za vinu, uvedl, že mu o tom není nic známo, jelikož on sám s Českou poštou, s.p. a jejími zaměstnanci vůbec do styku nepřicházel. Co se týče veřejné zakázky„ [ulice] [obec]“, tu měl na starosti obž. [příjmení], on sám se na této zakázce nepodílel, o zakázce se dozvěděl až v době, kdy se na ní již pracovalo. [právnická osoba] standardně vyhledávala zadávací řízení na internetu. O sms komunikaci obž. [příjmení] s obž. [příjmení] nic bližšího neví, obž. [příjmení] nezná, s obž. [příjmení] se o těchto záležitostech blíže nebavili. K dotazu jakým způsobem společnost [právnická osoba] stanovovala své nabídkové ceny, uvedl, že společnost zaměstnávala rozpočtáře, který ceny dle českých norem zpracovával. O tom, že by [právnická osoba] s.r.o. měla některému ze zaměstnanců České pošty dávat nějakou provizi, nic neví, on sám žádné provize nikomu nedával.

12. Obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpověd v hlavním líčení mj. uvedl, že pokud jde o jeho zaměstnání, tak nadále vykonává funkci jednatele spol. Radekov s r.o. V současné době si jako zaměstnanec společnosti vyplácí mzdu ve výši [částka] čistého měsíčně, jedná se o jediný zdroj jeho příjmů. S manželkou vlastní společně rodinný dům. Dříve nikdy nebyl odsouzen, ani trestně stíhán. Spol. [právnická osoba] v posledních letech zredukovala počet svých zaměstnanců, utlumila svoji činnost, prodala některé nemovitosti a od té doby se pohybuje na hranici přežití. Jednatelem společnosti je jen on sám, prokuristou je p. [příjmení]. Předmětem činnosti společnosti je stavební činnost, vč. prodeje stavebního materiálu. V roce 2012 se spol. [právnická osoba] podílela na soutěži u asi [číslo] zakázek České pošty, s.p., uspěla u čtyř z nich, v r. 2013 to bylo obdobně, také byli úspěšní u čtyř zakázek. Co se týče objemu veřejných zakázek na celkovém objemu zakázek společnosti jako celku, tak se jednalo o přibližně 70- 80 %. Ohledně obž. [příjmení] uvedl, že v r. 2011 dělali zakázku pro Českou poštu, s.p. v [obec], kde mu byl obž. [příjmení] představen jako technický dozor investora, přičemž měl danou zakázku na starosti. Soukromě se nestýkali. V letech 2012 2013 byl s obz. [příjmení] v kontaktu, jelikož ten měl na starosti někeré zakázky, kromě toho se s ním občas z důvodu nutnosti neprodleného řešení nastalých problému, které vznikly v souvislosti se zakázkami, na kterých se podíleli. Na rozdíl od jiných zaměstnanců České pošty, s.p. byl obž. [příjmení] člověk, který přišel z normální praxe, dokázal se kvalifikovaně a rychle rozhodovat ohledně vzniklých problémů. Vzhledem k jejich vytížnosti se setkávali občas i mimo pracoviště.

13. Ke skutku uvedeného ve výroku rozsudku jako I/1 obž. [příjmení] uvedl, že zakázka„ [příjmení] [obec a číslo] oken“ byla řádně vysoutěžena již v r. 2012. Na dotaz, čeho se měla týkat, obžalovaný uvedl, že šlo o výměnu oken, dveří, parapetů a další stavební práce. Předmět této zakázky tak korespondoval s předmětem zakázky vypsané již v r. 2012. Ohledně původní zakázky vyhlášené v r. 2012 byla spol. [právnická osoba] oslovena, načež tuto zakázku i získala a z jejich strany došlo též k podpisu smluv. Cena zakázky byla dle slov obžalovaného něco pod 1 mil. Kč. V důsledku toho, že ze strany České pošty byla tato zakázka špatně připravená, došlo následně k jejímu zrušení. V návaznosti na to bylo obž. [příjmení] sděleno, že zakázka bude opětovně vypsána s tím, že mu bude sdělena informace, kdy konkrétně k opětovnému vypsání dojde. Nikdo mu však nepřislíbil znovuzískání této zakázky, o všem by rozhodovala jen cena. Následně se občas na vyhlášení dané zakázky zeptal a ze strany pana [příjmení] mu bylo sděleno, že bude opětovně vyhlášena nejdříve po novém roce, nic jiného mu k tomu nesdělil. Dále se dotazoval též obž. [příjmení] pouze na to, zda bude předmětná zakázka znovu vyhlášená, aby mohli aktualizovat ceny, když ostatní podrobnosti znali již z minulého zadávacího řízení. Ohledně zakázky komunikoval pouze se [příjmení], nikoho jiného kompetentního z České pošty neznal. V r. 2013 se na něj obrátil pan [příjmení] z České pošty s tím, zdali mu může doporučit nějaké další společnosti, stavaře s odůvodněním, že mají problém sehnat společnosti, které by jim byly schopny do konce roku zajistit realizaci zakázek, a tak mu obž. [příjmení] poskytl seznam takových společností. Proč právě tyto společnosti následně figurovaly v předmětném zadávacím řízení na veřejnou zakázku„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“, nemá vysvětlení. Na otázku, zda v případě zakázek u České pošty měli zkušenosti i s vícekolovým zadávacím řízením, obžalovaný uvedl, že nejdříve se u České pošty soutěžilo tak, že se dala nabídka a buď byl úspěšná, či nikoli. Následně však Česká pošta začala vyhlašovat soutěže na více kol z toho důvodu, aby tlačila dodavatele co nejvíce s cenou dolů. Před předmětnou zakázkou z r. 2013 již probíhaly soutěže na více kol, a to sice od r. 2012, dříve nikoli. [příjmení] [příjmení] následně připustil, že z jeho strany odešla SMS obž. [příjmení] s obsahem„ Děkuji, dnes to přišlo. Pojede to na dvě?“, přičemž slovy„ Pojede to na dvě?“ měl na mysli, zdali předmětná zakázka bude, s ohledem na skutečnost, že ji bude nutné realizovat do konce roku, vysoutěžena v rámci dvou či více kol, jednalo se spíše o technický dotaz. Dotaz vznesl, jelikož předmětná zakázka byla na hranici proveditelnosti, zamýšlel se nad praktickou stránkou věci, potřeboval objednat okna, přičemž nějakou dobu trvá, než je někdo vyrobí. Na to, zda obž. [příjmení] na tento dotaz reagoval, si již nevzpomíná. Taktéž si nevzpomíná na to, zdali byl v roce 2014, kdy mělo dojít k podpisu smlouvy, v kontaktu s panem [příjmení]. Pokud k nějakým schůzkám docházelo, neřešily se na nich nově vyhlášené zakázky, ale zakázky, které se již realizovaly. Žádnou neveřejnou dokumentaci od nikoho neobdržel. V r. 2013 spol. [právnická osoba] v daném zadávacím řízení uspěla, a dokonce jim přišel i návrh smlouvy, avšak s ohledem na to, co se událo, obž. [příjmení] již neměl zájem s Českou poštou nadále spolupracovat. Nakonec tedy zakázku nerealizovali, přičemž nedošlo ani k podpisu smlouvy. Na dotaz, zdali měla jeho společnost ve zvyku dávat v době vánočních svátků nějaké dary svým obchodním partnerům, obžalovaný uvedl, že to bylo běžnou praxí. Vždy se zohlednilo to, jaký objem prací se pro konkrétního zákazníka dělá a někdo tak dostal třeba tužku či kalendář, avšak někdo jiný mohl dostat i hodnotnější věci, např. mobilní telefon v hodnotě od jednoho až do sedmi tisíc Kč. Od svých dodavatelů též dostávali dárky, přičemž to nebyly jen lahve alkoholu, ale např. i elektrospotřebiče, notebooky, mobilní telefony aj. Od spol. [příjmení] [příjmení] [jméno] obdrželi jako dary např. sportovní věci, od jiného obchodního partnera to byl notebook v hodnotě okolo 12.00 Kč. Co se týče obž. [příjmení], tak od něj dostal psací sadu per zn. Parker v hodně přibližně [číslo] [částka], dále hodinky s logem České pošty a nějaké další propagační materiály. Myslí si, že to bylo někdy před Vánoci v r. 2013, přesné datum si nevybavuje, avšak mohlo to být na začátku prosince. [příjmení] [příjmení] měl v úmyslu nabídnout lahev kvalitního koňaku vyšší hodnoty. V té době ještě probíhaly některé zakázky s Českou poštou, avšak oním obdarováním rozhodně nic nesledoval, bral to tak, že když něco dostal od [příjmení], tak je slušné mu to oplatit. K dotazu, aby se vyjádřil k okolnostem předání notebooku obž. [příjmení] a zejména k tomu, proč byl vánoční dárek předáván s takovým předstihem v polovině listopadu 2013 a ještě k tomu na odpočívadle u dálnice, obžalovaný uvedl, že se se [příjmení] často setkávali i mimo prostory České pošty, s.p., a to že, je na kamerových záznamech zachycena nějaká krabice ještě neznamená, že se jednalo o předmětný notebook. Když jel za obž. [příjmení], tak s sebou často bral i klobásy a frgály, které jsou měkké, takže je nutné přenášet v krabici. Zda tehdy dával obž. [příjmení] nějaký notebook, si obžalovaný s časovým odstupem již nevybavuje. K e-mailové zprávě od obž. [příjmení] s obsahem„ Umíte příští týden tento nebo obdobný typ?“ s odkazem na konkrétní notebook na webové stránce [webová adresa] obžalovaný uvedl, že je možné, že tento e-mail obdržel, a že jeho znění zřejmě vycházelo z toho, že [příjmení] říkal, že má k dispozici ještě nějaké věci, mezi které zrovna patřil i tento typ notebooku. Na dotaz, zda kontaktoval společnost [právnická osoba] ohledně objednávky předmětného notebooku obžalovaný uvedl, že se domnívá, že s panem [příjmení] v nějaké věci jednal, ale zdali to bylo přímo v této věci, v souvislosti s tímto notebookem, si nevzpomíná. V tu dobu dával notebook ještě jinému svému obchodnímu partnerovi. Ohledně žalobního tvrzení, že předmětný notebook předaný obž. [příjmení] byl vyfakturován jako elektroinstalační materiál, obž. [příjmení] uvedl, že po nikom takovou fakturaci nepožadoval, pouze dodal, že od pana [příjmení] nějaký elektroinstalační materiál skutečně nakoupili, což je vše, co k tomu může uvést.

14. Ke skutku uvedeného ve výroku pod bodem II/2 obž. [příjmení] uvedl, že zakázka„ [příjmení] [obec a číslo] – obnova přepážkové části“ byla zakázka, která byla vyhlášena v dubnu, či květnu 2013, přičemž spol. [právnická osoba] se předmětného zadávacího řízení zúčastnila. Jednalo se o stavební práce spojené s přesunem přepážek, které dělali běžně. Obžalovaný dále uvedl, že se domnívá, že ohledně předmětné veřejné zakázky byli buď přímo osloveni, či ji našli na webových stránkách České pošty, kde byly veřejné zakázky České pošty, s.p. běžně přístupné. Dále uvedl, že danou zakázku na základě rozpočtu nacenili, přičemž počítali s tím, že na první kolo tato zakázka zřejmě nebude. Poté co odevzdali cenovou nabídku, probíhala ještě další kola, oni jen čekali na výsledek zadávacího řízení. Obžalovaný si nevybavuje, s kým ohledně této zakázky na straně České pošty komunikoval, rozhodně nedostal žádné informace a neměl ani ponětí, jaké další společnosti se té soutěže účastní. Věděl pouze, jaká byla dosažená nejnižší nabídková cena, ale kdo ji určil, to neví. Vždy jim jen e-mailem přišla nabídka účasti s nejnižší nabídkou z předchozího kola bez uvedení toho, kdo onu cenu nabídl. Předmětné zadávací řízení proběhlo na více kol, minimálně na tři, jelikož Česká pošta měla snahu tlačit na co nejnižší cenu. Na dotaz, zda zná společnost [právnická osoba] obžalovaný uvedl, že se jedná o společnost z jižní Moravy, se kterou se potkávali na zakázkách v jejich regionu, tudíž ví, že daná společnost existuje, zná i jejího jednatele sv. Ing. [příjmení], s nimž se možná setkal na nějakém zadávacím řízení. Na otázku, zda od obž. [příjmení] obdržel SMS ve znění, že„ se [obec] musí řešit“, uvedl, že je to možné, že v souvislosti s předmětnou zakázkou mu [příjmení] zaslal SMS ohledně toho, že by měl snížit nabídkovou cenu. Na otázku, zda je možné, že mu od obž. [příjmení] přišla SMS ve znění„ Spíše se domluvte na jihu Moravy?“ uvedl, že je to možné, jelikož v té době probíhala nějaká zakázka ohledně pošt na jižní Moravě, takto chápal tak, že zřejmě nemá šanci, protože to bylo zadáno někomu jinému, jinak si to nevysvětloval. Připustil, že je možné, že na tuto sms zprávu reagoval slovy„ dobře“ nebo jinou obdobnou odpovědí. Dále mj. uvedl, že si nevzpomíná, že by se následně setkal s Ing. [příjmení], jednatelem [právnická osoba] a jednal s ním o předmětné zakázce, spíše nikoli. S panem [příjmení] jednal v souvislosti s tím, že jim naceňovali elektroinstalace na jiné zakázky, jednalo se o nějaký průmyslový objekt v [obec], či na Moravě a je možné, že to bylo v r. 2013. Na otázku, zda si vzpomene, kde se se sv. [příjmení] setkal, obžalovaný uvedl, že si na to přesně nevzpomene, jedenkrát byl u něj ve firmě. Zda se někdy sešli na čerpací stanici, si též nevzpomíná, avšak ví, že ve spisu je založená nějaká ručně psaná poznámka ohledně dané schůzky, ale i tak si myslí, že se se sv. [příjmení] nesešel. Dále uvedl, že se spol. [právnická osoba] se jako soutěžitelé na téže veřejné zakázce od doby, kdy bylo zahájeno trestní stíhání, párkrát setkali, přičemž vždy byla o 10- 20 % dražší než [právnická osoba], nikdy nebyla levnější. Jejich nabídkovou cenu na předmětnou veřejnou zakázku si obžalovaný vysvětluje tak, že se asi někdo přepsal, jelikož pokud by za danou cenu spol. [právnická osoba] zakázku provedla, musela by na ní prodělat.

15. Zmocněnec [jméno] [příjmení] za obžalovanou společnost [právnická osoba] v hlavním líčení mj. uvedl, že ve společnosti zastává funkci prokuristy, vedoucího výroby a stavebního střediska. V souvislosti s projednávanou trestní věcí se spol. [právnická osoba] zmenšil jak celkový obrat, tak počet zaměstnanců a společnost nevěděla, zda se vůbec na trhu udrží. Dále uvedl, že veřejné zakázky s Českou poštou na starosti neměl, jelikož sám spravoval zakázky v oblasti [obec]. Veřejné zakázky s Českou poštou měl pak na starosti obž. [příjmení]. V kontaktu s obž. [příjmení] nebyl, ani nemá a o kontaktech obž. [příjmení] a [příjmení] žádné bližší poznatky. Jeho vztah s obž. [příjmení] je přátelský. Co se týče dárkové politiky spol. [právnická osoba] uvedl, že on osobně žádné dárky nikomu nedával, a pokud něco dostal, takto byly pouze psací potřeby, resp. celá společnost dostávala jen symbolické dary. Pokud nějaké darování ze strany spol. [právnická osoba] vůči jejím obchodním partnerům probíhalo, takto šlo mimo něj, o tyto věci se nezajímal a nic bližšího o nich neví. Spol. [právnická osoba] dávala spíš symbolické dary, nevylučuje, že se mohlo někdy jednat i o dar v podobě notebooku. Osobní stanovisko zmocněnce k otázce darování je takové, že to nemá rád, jelikož to vždy budí pochybnost. Bližší podrobnosti ohledně toho, jak byl vyfakturován předmětný notebook, který byl poskytnut obž. [příjmení], nezjišťoval, avšak zásahy do účetnictví ve smyslu, aby faktury vyznívaly obsahově jinak, než jaký byl jejich skutečný účel, neodpovídaly jejich firemní kultuře. Sám takové zásahy do fakturace po nikom nepožadoval. Pokud jde o tvrzení o přijetí daru, tak o těchto nic bližšího neví. Ohledně veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“ nemá žádné poznatky a stejně tak o jiných veřejných zakázkách, na kterých se měla podílet spol. [právnická osoba] u České pošty, s.p. [právnická osoba], ani jejího tehdejšího jednatele sv. [příjmení] nezná, stejně jako spol. [právnická osoba] Na dotaz státního zástupce, zda se jako zmocněnec spol. [právnická osoba] seznámil s obsahem usnesení o zahájení trestního stíhání z [datum] a podanou obžalobou, uvedl, že s předmětným usnesením se úplně dopodrobna neseznámil a s obžalobou jen okrajově. Po zahájení trestního stíhání spol. [právnická osoba] spíš než otázku přijetí nějakých opatření v rovině programu compliance řešila další existenci společnosti jako takové, jelikož docházelo k úbytku zakázek.

16. Obžalovaný [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi v hlavním líčení využil svého práva a odmítl vypovídat, soud proto podle § 207 odst. 2 tr. řádu k důkazu přečetl jeho výpovědi z přípravného řízení (č.l. 1146-1151), i jeho výpovědi z předchozích hlavních líčení ve dnech [datum] (č.l. [číslo]) a [datum] (č.l. [číslo]), v nichž obž. [příjmení] mj. uvedl, že si je vědom toho, co je mu kladeno za vinu, avšak necítí se být ničím vinen. Ve [právnická osoba] a.s. působil od března 2010 do ledna 2017, a to na pozici ředitele divize nákladních automobilů. [ulice] v oblasti servisu a dodávky vozidel mezi [právnická osoba] a.s. a Českou poštou, s.p. započala již dávno před jeho příchodem, již v r. 2009, kdy spol. [právnická osoba] uzavřela rámcovou smlouvu na dodávku nákladních automobilů. K tomuto vyhlašovala [ulice] Pošta, s.p. drobná zadávací řízení, přičemž někdy v té době se poprvé setkal se sv. [příjmení] [příjmení] a s dalšími lidmi, kteří měli tato zadávací řízení na starosti. S panem [příjmení] si následně začali tykat, ale kdy přesně, to si již nepamatuje. Obecně se komunikace s lidmi z České pošty netýkala pouze zadávacích řízení, ale i různých provozních věc, jako řešení technických problémů apod. Obžalovaný dále uvedl, že spol. [právnická osoba] nespolupracovala a nezačala dodávat pneumatiky [obec] poště až v roce 2012, ale již dříve, kdy tyto dodávky probíhaly v průběhu let 2009 až 2011 na základě menších zadávacích řízení. Dále uvedl, že nesouhlasí s tvrzením, že za situace, kdy přišla Česká pošta, s.p. s tím, že může čerpat pneumatiky na již stávající smlouvu, tak mělo dojít k nějakému zásadnímu zvratu. [právnická osoba] vyhotovovala cenovou nabídku na základě poptávek pracovníků depa, a ta pak buď byla, nebo nebyla akceptována. V těch případech, kdy akceptována nebyla, musela být uzavřena další smlouva. Co se týče smlouvy z roku 2004, tak tuto obžalovaný nikomu nepředkládal, ani ji nikam nedával, jednalo se o věc pracovníků České pošty, kteří se shodli na tom, že je možné na tuto smlouvu čerpat. S ohledem na skutečnost, že [jméno] [příjmení] hlasoval v daném zadávacím řízení proti nabídce spol. [právnická osoba] s tím, že následné zrušení zakázky bylo rozhodnutím celé komise, jejíž členy obž. [příjmení] ani neznal, neví, jak tyto mohl ovlivnit, stejně tak si není vědom jakéhokoli porušení pravidel hospodářské soutěže. Dále uvedl, že v té době měla Česká pošta pořídit min. 550 vozidel na operativní leasing, přičemž ze svých zkušeností a z informací od leasingových společností věděl, že spotřeba pneumatik v [obec] poště je velice vysoká. Na základě těchto skutečností obžalovaný dovodil, že počet společností, jež by se účastnily zadávacích řízení na pneumatiky, by byl mnohem menší, než kdyby se vozidla nakupovala standardně tak, jako v minulosti. Z toho pak plyne, že jednání sv. [příjmení], který navrhl, aby byl zařazen operativní leasing do nákupu vozidel České pošty, bylo opět proti zájmu spol. [právnická osoba] Obžalovaný dále uvedl, že rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, které bylo vyhlášeno na větší počet pneumatik, bylo s ohledem na aspekty výroby a distribuce pneumatik správné. Na dotaz, zda po zrušení tohoto zadávacího řízení byl v kontaktu s panem [příjmení] a zda se zajímal o to, proč došlo ke zrušení zadávacího řízení, obžalovaný uvedl, že si nepamatuje, jestli se ho takto aktivně ptal, avšak nikdy nedisponoval informacemi o zrušení zadávacího řízení dříve, než to bylo oficiálně oznámeno. Obžalovaný připustil, že se sv. [příjmení] v obečné rovině ptal, zda bude zadávací řízení na veřejnou zakázku ohledně nákupu pneumatik vypsáno znovu, jelikož tuto informaci potřeboval k tomu, aby jeho podřízení mohli poté vypracovat konkrétní cenovou nabídku. Svoji výpověď následně pozměnil tak, že si žádné takové jednání nepamatuje, vybavuje si pouze to, že mu pan [příjmení] sdělil, že dané zadávací řízení bylo zrušeno, a to z toho důvodu, že Česká pošta přešla na nákup vozidel formou operativního leasingu, jehož součástí byl i nákup pneumatik, čímž došlo ke snížení počtu kusů poptávaných pneumatik. Skutečnost, že v budoucnu bude vypsáno nějaké nové zadávací řízení, bral jako hotovou věc, jelikož potřeba dodávky pneumatik na straně České pošty stále byla. Zdali mu to někdo potvrdil, to neví, avšak v žádném případě neznal žádné bližší podmínky této veřejné zakázky, neznal velikosti, ani počty pneumatik. K dotazu, zda mohl jakýkoli uchazeč získat výhodu tím, že věděl o tom, že zadávací řízení bude znovu vyhlášeno, obžalovaný uvedl, že nikoli, jelikož nestačí znát jen vědět, že nějaké zadávací řízení bude vypsáno, ale je nutné znát též shora uvedené podmínky veřejné zakázky. Následně, když bylo předmětné zadávací řízení zahájeno, tak s panem [příjmení] řešil problémy ohledně doplnění kvalifikace. K dotazu, zda věděl, že pan [příjmení] byl členem hodnotící komise ve vztahu k tomuto konkrétnímu zadávacímu řízení, uvedl, že tuto skutečnost nevěděl. Ke smlouvě„ DVSM/21“ z roku 2004 dále uvedl, že v té době ve spol. [právnická osoba] ještě nepracoval, s panem [příjmení] se nikdy nesetkal, nikomu tuto smlouvu nepředkládal, ani s ní jinak neoperoval, byla to iniciativa České pošty. Ta ho následně oslovila, zda disponuje originálem této smlouvy, načež odpověděl, že nikoli. Poté, co Česká pošta přistoupila k této smlouvě a požadovala po spol. [právnická osoba] plnění na jejím základě, obžalovaný si tuto smlouvu od České pošty vyžádal, načež mu byla zaslána prostřednictvím e-mailu. Takto zaslána smlouva však neobsahovala její nedílnou součást, a sice seznam dodávaného sortimentu vč. ceny, ale odkazovala na aktuální ceníky spol. [právnická osoba] Co se týče nabídky zájezdu do Madridu adresované sv. [příjmení], obžalovaný uvedl, že se jednalo o nabídku odborné exkurse do výrobního závodu v Madridu, kterou organizoval výrobce vozidel Iveco. Když tuto nabídku sv. [příjmení] sdělil, ten jí ihned odmítl a obžalovaný tak ani neměl čas mu prezentovat tu skutečnost, že součástí této nabídky je i účast na fotbalovém utkání [příjmení] [příjmení] [jméno]. Obžalovaný to celé vnímal tak, že se nejedná o žádný úplatek, ale o odborné vzdělání odběratele, který byl z pohledu spol. [právnická osoba] velmi významný. Na dotaz, proč tuto nabídku neučinil přímo [obec] poště jako takové, ale konkrétně panu [příjmení] obžalovaný uvedl, že se jednalo o náhlé rozhodnutí, jelikož se na této exkursi uvolnilo jedno místo, a to několik dní před samotným odletem. Přestože se domníval, že tento jeho postup byl v souladu s etickými pravidly spol. [právnická osoba], tak se tato událost následně ve společnosti řešila a byla mu udělena výtka ze strany generálního ředitele společnosti. Dále obžalovaný uvedl, že obecně při zadávacích řízeních nikoho neovlivňoval, nevyhledával lidi, kteří byli ve výběrových komisích a pokud s lidmi z České pošty něco řešil, takto byly věci výlučně technické a provozní povahy. Konkrétně se sv. [příjmení] setkával pouze kvůli pracovním záležitostem a neřešili spolu žádné jiné aktivity, které by se nevztahovaly k jejich pracovním činnostem. Z časových důvodů se spolu setkávali i mimo prostory pracoviště, např. v restauraci. Obžalovaný taktéž uvedl, že co se týče způsobené škody tvrzené v obžalobě, není zde nikde uvedeno, jak k této částce obžaloba dospěla a nikde též není uvedeno, jaká by byla ztráta na straně České pošty, kdyby jí pneumatiky dodány nebyly. Na dotaz, zda spol. [právnická osoba] měla etický kodex a do jaké míry fungoval, obžalovaný uvedl, že společnost takovýto etický kodex skutečně měla s tím, že se zúčastnil školení ohledně aplikace tohoto kodexu, průběžné výsledky jeho dodržování a hodnocení byly publikovány ve firemním časopise. Zavádění compliance programu mělo na starosti právní oddělení [právnická osoba] a.s., jehož hlavním vedoucím byl pan [příjmení] [jméno] [příjmení].

17. Zmocněnec [příjmení] [jméno] [příjmení] za obžalovanou [právnická osoba] a.s. v hlavním líčení mj. vypověděl, že ve spol. [právnická osoba] působí od roku 1998 jako hlavní právník této společnosti, přičemž veřejnými zakázkami se on sám nezabýval. Spol. [právnická osoba] má v současné době kolem 500 zaměstnanců a její celkový obrat činí kolem 6 až 7 miliard Kč. Co se týče účasti [právnická osoba] a.s. na veřejných zakázkách, uvedl, že jejich objem vůči celkovému obratu společnosti je spíš okrajový, pohybuje se kolem hodnoty 2 % [právnická osoba] se zúčastnila zadávacích řízení na veřejné zakázky u České pošty, s.p., ale i u jiných subjektů, a to i po inkriminovaném období uvedeném v obžalobě. K osobě obž. [příjmení] zmocněnec uvedl, že tento nastoupil do společnosti koncem buď koncem r. 2009, či začátkem r. 2010 a o jeho vztahu k [obec] poště, s.p. se vše dozvěděl až v rámci probíhajícího trestního řízení. K dotazu, jak se staví k tomu, co je spol. [právnická osoba] kladeno za vinu, zmocněnec uvedl, že pro společnost to bylo veliké překvapení, svoji vinu odmítají, jelikož nemají za prokázané, že by ze strany spol. [právnická osoba], ani obž. [příjmení] docházelo k nějakým manipulacím se zadávacím řízením ohledně veřejných zakázek. Dále uvedl, že neví, zda společnost disponovala smlouvou z r. 2004, jež měla být uzavřena s Českou poštou, s.p. ani nebyl schopen specifikovat, na základě jakých právních titulů docházelo k dodávkám pneumatik [obec] poště, s.p.v tom období. Též doplnil, že na právním oddělení, jehož je vedoucí, nekontrolují plnění, nýbrž samotné texty uzavíraných smluv, přičemž si nevybavil, že by on sám kontroloval nějakou smlouvu uzavřenou s Českou poštou, s.p. Dále vypověděl, že nemá žádné poznatky o vztazích obž. [příjmení] s panem [příjmení]. Co se týče nabídky účasti na fotbalovém zápase v Madridu, tak obž. [příjmení] byl tento jeho krok vytknut na jednání radě ředitelů a je možné, že to se to podepsalo i na výši jeho odměn. K tomuto dále uvedl, že se mělo jednat o návštěvu několika významných zákazníků divize výrobce nákladních automobilů, a to zřejmě výrobního závodu spol. Iveco. Ohledně dárkové politiky [právnická osoba] a.s. soudu sdělil, že hodnota darů se pohybovala maximálně kolem 400 až [částka], jelikož jinak by tyto nemohly být zařazeny do účetnictví společnosti jako daňový náklad, přičemž se jednalo o drobné dárky typu psacích potřeb, lahve vína či různých pochutin. O tom, že by ze strany [právnická osoba] a.s. docházelo k obdarovávání jejích obchodních partnerů nějakými hodnotnějšími dary, nemá žádné bližší poznatky, a pokud by se tak dělo, muselo by jít o exces, jelikož tato pravidla byla v rámci společnosti nastavena poměrně přísně. [příjmení] sám, i když pracoval několik let jako místopředseda představenstva, žádný hodnotnější dar nikdy nedostal, stejně tak nemá poznatky o tom, že by takovéto dary dostával někdo jiný ze společnosti, žádný dar v hodnotě nad [částka] od r. 2011 nahlášen nebyl. Dále se zmocněnec vyjadřil též ke compliance programu spol. [právnická osoba], kdy tato jako součást skupiny holdingu [právnická osoba] přijala s účinností od [datum] normu s názvem„ Program Compliance – Pravidla etického chování“, která je jednou ze součástí firemní kultury společnosti, přičemž tento etický kodex je popsán ve firemních zpravodajích z let 2008 až 2013, které jsou založeny ve spise. Každý nový zaměstnanec má povinnost se s tímto programem a pravidly při nástupu do zaměstnání seznámit, což stvrzuje svým podpisem. V průběhu trvání zaměstnaneckého poměru pak následuje proškolování vybraných profesí jak ohledně právních základů, tak programu compliance, přičemž shora uvedené se týkalo i obž. [příjmení]. Obsahem těchto školení pak mělo být ve stručnosti seznámení se pravidly zakotvenými v rámci zákona o trestní právnických osob a řízení proti nim. Konkrétní ustanovení tohoto programu, které by bylo možné vztáhnout na situaci, která je obž. [příjmení] kladena za vinu, se mu nepodařilo najít, jelikož pravidla týkající se otázky darování se do tohoto programu přidali až později, resp. určitá pravidla v té době již existovala, ale následně se v roce 2014 zpřísnila, a to tak že byly prakticky zakázány jakékoli styky se zaměstnanci z veřejného sektoru. V souvislosti s etickým kodexem společnosti zmocněnec dále uvedl, že mu nikdy nebyl předložen případ, kdy by spol. [právnická osoba] měla poškodit nějaký jiný subjekt svým chováním, které by se dalo označit jako trestněprávní. Na dodržování compliance programu dohlížel tzv. compliance officer, jenž měl za úkol řešit příp. podněty v této oblasti. Co se týče pravidel určujících podpisová práva za spol. [právnická osoba], tak v podpisovém řádu mají stanovené pravomoci pro jednotlivé úrovně řízení, avšak bylo běžné, že pro jednotlivé veřejné zakázky se na základě písemného pověření zmocnila konkrétní osoba z řad řídících osob v jednotlivých divizích. IV.

18. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec České pošty ve své výpovědi v rámci hlavního líčení mj. uvedl, že mezi lety 2011 až 2014 působil jako ředitel údržby vozového parku České pošty, s.p. Z osob uvedených v obžalobě zná pouze obž. [příjmení] a obž. [příjmení]. Vztah s obž. [příjmení] byl čistě pracovní, nejdříve si vykali, postupem času si však začali tykat, kdy přesně se tak stalo, to si nevybavuje. K procesu příprav zadávacích řízení na veřejné zakázky v [obec] poště svědek uvedl, že ze strany jeho úseku dodali určité základní parametry a ty pak předali na úsek centrálního nákupu, který zajistil celý proces zadání veřejné zakázky od vypsání až po ukončení zadávacího řízení. Pokud jde o počet kol jednotlivých zadávacích řízení, uvedl, že bylo možné, aby zadávací řízení byla vypsána i na více kol z toho důvodu, aby došlo k vysoutěžení té nejlepší výsledné ceny. Jednotliví uchazeči o veřejné zakázky se se zaměstnanci z České pošty, s.p. mimo pracoviště nescházeli, na pracovišti ano, přičemž zde se řešily technické problémy u jednotlivých zakázek. [příjmení] sám se například s obž. [příjmení] mimo pracoviště nesetkával, pouze na pracovišti, přibližně jedenkrát za čtrnáct dnů tak, jak to vyžadovaly provozní záležitosti. Dále uvedl, že co se týče veřejných zakázek označených jako„ [ulice] [obec] přepážky červené“,„ [příjmení] [obec a číslo] oken“ a„ [příjmení] [obec a číslo] přepážkové části“, tak tyto mu nic bližšího neříkají. V r. 2011, kdy nastoupil do České pošty, byly pneumatiky dodávány na základě smluv, které byly uzavřené ještě před jeho příchodem do pošty, konkrétně to mělo být na základě archivované smlouvy, která však měla být stále aktivní, přičemž po doporučení úseku centrálního nákupu se přistoupilo k odběru pneumatik na jejím základě. V roce 2012 probíhalo zadávací řízení ohledně veřejné zakázky na dodávku pneumatik, avšak toto bylo zrušeno, jelikož se zde buď objevily neshody ohledně plnění, či proto, že se směli přihlásit jen ti uchazeči, kteří vykazovali určitý počet prodaných pneumatik za určité období, což v daném případě nebylo splněno. Ohledně tohoto řízení se ho obž. [příjmení] dotazoval, jak tato veřejná zakázka dopadla a zda, případně v jakém časovém horizontu bude vypsána nová veřejná zakázka. Na tento dotaz mu odpověděl jen to, že co se týče té původní veřejné zakázky, tak ta byla zrušena, a že informaci o jejím zrušení obdrží oficiální cestou. Ohledně nově vypisované zakázky se možná obecně o nějakém měsíci zmínil, přesně to již nedokáže říct, nicméně samotná informace, že se nové zadávací řízení bude vypisovat, byla věcí obecně i mediálně známou, kdy se mediím sdělovalo, že daný rok Česká pošta, s.p. bude nakupovat„ tolik a tolik“. Bližší informace mu k této veřejné zakázce nesděloval, jelikož jimi sám ani nedisponoval, nikdy neříkal nic detailního, vždy s obž. [příjmení] mluvil pouze v obecné rovině. Následně v roce 2013 tedy došlo k vypsání obdobného zadávacího řízení, kterého se měly účastnit [právnická osoba] a.s., [právnická osoba] a [právnická osoba], přičemž vybraným uchazečem měla být spol. [právnická osoba] [právnická osoba] byla z tohoto zadávacího řízení vyřazena z toho důvodu, že nesplnila požadavek dodat v určitém časovém období určitý objem zboží. Sv. [příjmení] dále uvedl, že je možné, že se ho obž. [příjmení] zeptal, proč došlo k vyřazení spol. [právnická osoba] z tohoto zadávacího řízení. Na dotaz, zda mezi ním a obž. [příjmení] existovala dohoda ohledně zrušení této veřejné zakázky, kterou měla získat spol. [právnická osoba], svědek uvedl, že s obž. [příjmení] žádné takové dohody nebyly, ani mu nic nesliboval. Tato veřejná zakázka měla být zrušena z toho důvodu, že v rámci dozorčí rady České pošty bylo rozhodnuto o zastavení zakázek na osobní vozidla, jelikož byl v té době v souvislosti s přechodem na operativní leasing zajištěn dostatečný počet kusů pneumatik pro vozidla České pošty, s.p. V mezidobí, než došlo k řádnému vysoutěžení veřejné zakázky na odběr pneumatik, tak Česká pošta, s.p. odebírala pneumatiky na základě shora uvedené starší smlouvy a to od spol. [právnická osoba] Tuto smlouvu svědek viděl, mělo se jednat o smlouvu na opravu vozidel a dodání náhradních dílů pro vozidla České pošty, přičemž za náhradní díly se považovaly i pneumatiky. Kolik kusů pneumatik a v jaké hodnotě Česká pošta od spol. [právnická osoba] odebrala, svědek neví, jelikož toto čerpání bylo v gesci samostatných jednotek – dopravních středisek – rozmístěných po celé České republice, jejich celková hodnota se mohla pohybovat kolem 20 mil. Kč. Vysvětlení pro svědka, že se po poměrně dlouhou odebíraly pneumatiky bez jakéhokoli vypsání zadávacího řízení na veřejnou zakázku, bylo takové, že bylo nutné zajistit provoz vozidel, jakož i doručování poštovních zásilek. Skutečnost, že spol. [právnická osoba] měla být preferovaným dodavatelem České pošty, svědek zaslechl od generálního ředitele sv. [příjmení], přičemž pro něj z toho vyplývala ta skutečnost, že se po provozní stránce této společnosti plně věnoval a řešil s nimi veškeré vzniklé problémy. Informaci o tom, že [právnická osoba] má být preferovaným dodavatelem následně sdělil i sv. Ing. [příjmení]. Dále uvedl, že obž. [příjmení] mu nabídl účast na zájezdu do Madridu spojeného s fotbalovým zápasem. Tuto nabídku z vlastních důvodu odmítl a sdělil mu, ať zájezd nabídne někomu jinému z České pošty. Na dotaz, zda on sám či kolegové z České pošty dostávali za dary od obchodních partnerů, zejména v období před vánočními svátky, uvedl, že se jednalo o přání a láhve vína s logem těchto obchodích partnerů. S tím, že by někdo dostal dar větší hodnoty, např. nějakou dražší elektroniku, se svědek v [obec] poště nesetkal.

19. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanec společnosti [právnická osoba] na pozici interního auditora ve své výpovědi v rámci hlavního líčení mj. uvedl, že ve společnosti působí od září 2011 a má zde v současné době na starosti správu etické linky, compliance program, zastává též roli centrálního, řídícího compliance officera. Compliance program je v rámci skupiny [právnická osoba] implementován celokoncernově, tudíž i ve vztahu ke spol. [právnická osoba] S obž. [příjmení] se nikdy nesetkal, ani s ním nikdy nemluvil. Ze spol. [právnická osoba] ho nikdo neinstruoval, jakým způsobem má vypovídat, ale s ohledem na skutečnost, že tato trestní věc je mediálně známá, tak si ji v rámci společnosti nějakým způsobem vyhodnotili, jelikož compliance program bylo nutné určitým způsobem nastavit i do budoucna. Zmiňovaný program byl zaveden spol. [právnická osoba] jako řídící osobou koncernu v září 2011. Jednalo se o dobrovolné rozhodnutí představenstva společnosti, jelikož v té době ještě nebyl zákon o trestní odpovědnosti právnických osob v účinnosti. Co se týče compliance programu a spol. [právnická osoba], tak tato byly proškolena koncem r. 2011, možná v listopadu 2011, jelikož do dvou měsíců od přijetí programu byly proškoleny všechny dceřiné společnosti. Svědek dále uvedl, že program byl zaštítěn jednak compliance officery na úrovni koncernu, jednak compliance officery na úrovni dceřiných společností, kteří zajišťovali ve spolupráci s personálními odděleními proškolení zaměstnanců ohledně etického kodexu v rámci jejich běžných povinností. Samotní compliance officeři dceřiných společností, což jsou buď vedoucí interního auditu, vedoucí bezpečnosti aj., fungují víceméně autonomně, přičemž náplní jejich funkce je kontrola dodržování jednotlivých zákonů a jiných předpisů. Pokyny ve vztahu může jednotlivým compliance officerům na úrovni dceřiných společností dávat personální ředitel, jejich povinnosti byly spíše definovány směrnicí„ 08 compliance“, konkrétně že mají povinnost školit své zaměstnance, zveřejnit etický kodex atd. Svědek jako centrální compliance officer měl primárně na starost etickou linku, ve vztahu k dceřiným společnostem ale vykonával i jiné činnosti. Na dotaz, zdali v období říjen 2011 až konec roku 2013 měla spol. [právnická osoba] svého vlastního compliance officera, svědek uvedl, že tam taková osoba určitě byla, přičemž si myslí, že to mohl být personální ředitel, jelikož obyčejně to měla v dceřiných společnostech na starosti osoba na této pozici, na konkrétní jméno si nicméně nevzpomíná. Pokud jde o etický kodex, tak tento byl zprvu stejného znění pro celý koncern, postupem času si ho jednotlivé společnosti upravily pro svoji potřebu. Spol. [právnická osoba] taktéž přijala určité rozšíření, avšak jednalo se o marginální změny formálního charakteru. Svědek dále vypověděl, že etický kodex zakotvuje určité zásady, na základě kterých se jednotliví zaměstnanci koncernu mají chovat. Mezi tyto zásady patřil např. zákaz střetu zájmů, zákaz korupce, ale i zákaz dávání darů ve smyslu sponzorství. Směrnice compliance upravuje proces, jak se řeší případné podněty na porušení etického kodexu, přičemž primárně by to zaměstnanec měl řešit se svým nadřízeným či se obrátit na etickou linku nebo svého compliance officera. Ohledně dodržování předpisů je compliance program určitou nadstavbou v rámci jinak fungujících standartních kontrolních mechanismů koncernu. K dotazu, zda v etickém kodexu byla obsažena úprava dárkové politiky společnosti, svědek uvedl, že si není jistý, v jakém znění byl etický kodex v roce 2013, avšak má za to, že zde bylo obsaženo pravidlo ohledně přiměřenosti hodnoty darů, že jejich hodnota neměla vybočovat z běžných obchodních standardů, měla se pohybovat do částky cca [částka]. Svědek dále uvedl, že co se týče vánočních darů, tak se jednalo o lahve vína či dárkové koše, o jiných typech darů nebyl informován. O případech, že by si obchodní partneři dávali jako vánoční dar elektroniku v hodnotě až deseti tisíc Kč svědek neslyšel. Ohledně podnětů na porušení etického kodexu, které v rámci koncernu zaznamenali, uvedl, že se ve většině případů jednalo o podněty z personálně právní oblasti, co se týče podnětu ohledně otázky darování, resp. hodnoty poskytnutého či přijatého daru, tak tento dosud neevidovali. Zbylé oblasti podnětů se týkaly buď hospodaření společnosti či manipulace výběrových řízení v tom smyslu, že k manipulaci docházelo ze strany dodavatele, kdy tento měl své známé uvnitř koncernu a spol. [právnická osoba] figurovala jako poškozený subjekt. Nejednalo se však toliko o spol. [právnická osoba], ale o jinou dceřinou společnost, přičemž situace byla vyřešena tak, že se onen obchodní vztah rozvázal a do novelizovaného znění etického kodexu byla přidána povinnost nahlášení případného střetu zájmů. Obecně je etický kodex průběžně aktualizován na základě takto vyhodnocených podnětů. Dále se svědek vyjádřil ke školením v oblasti programu compliance, kdy tato probíhala obecně ve smyslu školední v jednotlivých právních předpisech mj. i trestněprávních, a to takovým způsobem, že akcentovali dodržování etického kodexu a právních předpisů vztahujících se k pracovním činnostem ve společnosti, nejednalo se o výčet jednotlivých zákonů, s nimiž jsou zaměstnanci v rámci školení dopodrobna seznamováni. Základní podoba školení compliance programu neobsahovala problematiku trestní odpovědnosti právnických osob, svědek neví, jak v této oblasti školila své zaměstnance konkrétně spol. [právnická osoba], ale na centrále taková školení probíhala. Ve chvíli, kdy byl implementován compliance program spolu s etickým kodexem, tak všechny dceřiné společnosti měly povinnost seznámit své zaměstnance s jejich obsahem a zaměstnanci, kteří do koncernu přišli po roce 2011, byli pak s tímto obsahem seznámeni při svém nástupu do zaměstnání. Co se týče nabídky ze strany obž. [příjmení] vůči zaměstnanci České pošty, tak svědek vypověděl, že se spol. [právnická osoba] tuto věc neřešili, jelikož se jednalo o problém spíše v trestněprávní rovině, zatímco program compliance je zaměřen na preventivní působení, avšak má poznatky o tom, že obž. [příjmení] byla udělena výtka a spol. [právnická osoba] na základě této události rozšířila svůj etický kodex ve vztahu k veřejným zakázkám a jednání s veřejnými institucemi.

20. Svědek [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec spol. [právnická osoba], který v této společnosti pracoval od roku 2008 do roku 2016, přičemž v rozhodné době od roku 2012 působil na pozici vedoucího prodeje náhradních dílů, v hlavním líčení mj. uvedl, že se z titulu své funkce zabýval též prodejem pneumatik a připravoval podklady pro zadávací řízení na veřejné zakázky u České pošty, přímo s obchodními partnery z České pošty však nejednal. Co se týče prodeje pneumatik, tak nejdříve si tento samostatně spravovaly jednotlivé servisy, které spadaly pod [právnická osoba], avšak později došlo ke sloučení prodeje pneumatik a od té doby to mělo v gesci jeho oddělení. Na základě jakých titulů a jakých smluv byl zajištěn prodej pneumatik [obec] poště před shora uvedeným sloučením, nebyl svědek schopen upřesnit, pouze ví o tom, že některé servisy [obec] poště dodávku pneumatik skutečně zajišťovaly, ale jestli existovala nějaká rámcová smlouva, to neví, konkrétně ohledně rámcové smlouvy z r. 2004 bližší poznatky nemá. Pokud jde o přípravu podkladů pro zadávací řízení ve vztahu k [obec] poště, svědek dále uvedl, že tyto připravoval ve chvíli, kdy dostal pokyn od svého nadřízeného, který mu k tomu předložil též podklady ze strany České pošty s kompletním soupisem toho, co mají připravit a jaké podmínky splnit. Ve vztahu k [obec] poště svědek připravoval zpravidla dvoje podklady pro zadávací řízení, jednak na prodej náhradních dílů, jednak na prodej již zmiňovaných pneumatik. Na dotaz, zda může upřesnit, jakým způsobem probíhaly zadávací řízení na veřejné zakázky pro Českou poštu, kolik měly kol, zdali byly nějaké výzvy na doplnění dokumentace atd., svědek uvedl, že možná zde bylo určité doplňovací řízení, co se týče upřesnění konkrétních typů pneumatik, nic dalšího si však vzhledem k časovému odstupu již nevybavuje. [příjmení] [příjmení] zná, jednalo se o jeho přímého nadřízeného, od něhož dostával pokyny, co se týče předmětného zadávacího řízení, o jeho kontaktu se zástupci České pošty však bližší poznatky nemá. Pokyny od obž. [příjmení] spočívaly např. v tom, že svědek měl připravit podklady, v rámci kterých by [právnická osoba] a.s. prokázala objem prodaných pneumatik za určité období. Informaci o tom, že by spol. [právnická osoba] měla být preferovaným dodavatelem České pošty, neměl, vyložil by si to jen v kontextu, že jejich společnost již určité veřejné zakázky od České pošty již dříve získala. Jaký objem pneumatik dodala spol. [právnická osoba] v roce 2013 [obec] poště, neví. V kontaktu s panem [příjmení] nebyl, jeho jméno slyšel poprvé až v řízení před soudem. K zadávacímu řízení na veřejnou zakázku ohledně prodeje pneumatik dále uvedl, že jediné, co k tomu může uvést je, že v tomto řízení neuspěli, přičemž nakonec byli rádi, jelikož v té době došlo na trhu s pneumatikami k několika událostem, které vedly ke zvýšení jejich ceny a oni by tak nebyli schopni dodržet učiněnou nabídkovou cenu. Dále uvedl, že obdržel jen informaci o tom, že jejich společnost v daném zadávacím řízení neuspěla, přičemž to chápal tak, že prodej pneumatik není hlavní obor spol. [právnická osoba] a na trhu jsou jiní dodavatelé, kteří jsou schopni nabídnout lepší ceny. Po neúspěchu jejich společnosti v daném zadávacím řízení si není vědom toho, že by dostal pokyn k přípravě podkladů pro nějakou obdobnou veřejnou zakázku, a ani nebyl ze strany obž. [příjmení] informován o tom, že by se plánovalo nějaké další zadávací řízení. Pokud jde o nabídku zájezdu ze strany obž. [příjmení] do výrobního podniku firmy [anonymizováno] v Madridu spojenou s účastí na fotbalovém zápasu, si svědek není vědom, že by tato byla učiněna přímo konkrétní osobě z České pošty, přičemž dále vypověděl, že spol. [právnická osoba] pro své obchodní partnery a zákazníky pořádá mnoho akcí tohoto charakteru, resp. spol. [právnická osoba] tyto akce přímo neorganizuje, ale jako autorizovaný dealer spol. Iveco dostává tyto nabídky přímo od této společnosti s tím, že tyto se následně dále nabízí obchodním partnerům. Běžně se jednalo o prezentace různých výrobků či nějaká školení, ať už v České republice či v zahraničí, přičemž většinou večer následoval nějaký společenský program či večeře. S tím, že by součástí takovýchto akcí byla i účast na fotbalovém zápase, se svědek dosud nesetkal. Co se týče konkrétně návštěvy Madridu, tak zde se mělo jednat primárně o exkurzi do nově otevřeného závodu spol. Iveco, kdy tato nabídka byla směřována koncovým zákazníkům společnosti, osoby ze spol. [právnická osoba] zde vystupovaly spíše jako doprovod. Svědek se domnívá, že se obž. [příjmení] této cesty i účastnil, avšak kdo další na ni participoval, to již neví, stejně tak neví, zda se nabídka obž. [příjmení] v rámci společnosti následně nějakým způsobem řešila. O tom, že s touto exkurzí byla spojena účast na fotbalovém zápase, se dozvěděl až později. Na dotaz, zda je schopen se vyjádřit ke skutečnosti, zda v [právnická osoba] fungovaly instituty jako program compliance či etický kodex, svědek soudu sdělil, že ve společnosti měli zakotvený etický kodex, kdy tento byl a je striktně dodržován. Dle vyjádření svědka nebylo v rámci obchodní konkurence jejich společnosti běžné, že by institut jako etický kodex byl v těchto společnostech implementován, naopak se setkal s tím, že různé společnosti využívaly tzv.„ bonusový program“, kdy zákazník, který u konkurenčních společnosti nakoupil určité množství zboží, za to dostal např. iPhone či televizi, ve spol. [právnická osoba] se však nikdy něco obdobného nedělo. Ohledně dárkové politiky společnosti svědek uvedl, že se nesetkal s případy, kdy byly poskytovány či naopak přijímány dary vyšší hodnoty, např. elektronika. Jejich obchodním partnerům se dávaly vánoční dárky typu dárkového balení s lahví vína apod., dražší elektronika se nedávala. K dotazu, zda ve spol. [právnická osoba] probíhala ve vztahu k obsahu etického kodexu nějaká školení, svědek uvedl, že pokud ano, tak se on sám jich neúčastnil, avšak na zaměstnance této společnosti bylo apelováno, aby tato pravidla dodržovali. Jako tehdejší vedoucí pracovník neřešil žádné podněty, které by se vztahovaly k porušování etického kodexu. Na dotaz, zda zaregistroval nějakou změnu compliance programu po shora uvedené nabídce obž. [příjmení] ohledně účasti na zájezdu do Madridu, svědek uvedl, že si myslí, že nikoli.

21. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], společník a jednatel společnosti [příjmení] stavební spol. s r.o., [IČO], ve své výpovědi v rámci hlavního líčení mj. uvedl, že předmětem této společnosti je stavební činnost, přičemž veřejné zakázky u nich činí přibližně 20- 40 % objemu celkového obratu. U České pošty, s.p. se v minulosti ucházeli i o jiné veřejné zakázky než o ty, které jsou předmětem trestního řízení, zda v nich uspěli, si již nevybavuje, na území Moravskoslezského kraje má za to, že nezískali žádnou zakázku. Z osob z České pošty byl v kontaktu pouze s panem [příjmení] [příjmení], s nímž se dvakrát setkal za účelem představení spol. [příjmení] stavební spol. s r.o., blíže se však neznali. V předmětné trestní věci byl v minulosti taktéž stíhán, následně bylo jeho trestní stíhání zastaveno. Ohledně veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] oken“ si žádné bližší informace nevybavuje, je možné, že se o ni jeho společnost ucházela. Svědek dále obecně uvedl, že zadávací řízení u České pošty, s.p. probíhala na jedno kolo, ale nevylučuje ani možnost, že byli ze strany České pošty, s.p. vyzýváni ke snížení nabídkové ceny. K veřejné zakázce„ [příjmení] [obec a číslo] – obnova přepážkové části“ svědek vypověděl, že ohledně této je Česká pošta vyrozuměla prostřednictvím e-mailu, přičemž zakázku nacenili na částku cca 3,6 mil. Kč. V rámci druhého kola však došlo ze strany jejich společnosti k neúměrnému snížení nabídkové ceny, které bylo způsobeno chybou jeho společnosti. Předmětná nabídková cena měla být snížena na částku cca [částka], avšak chybou jejich rozpočtáře pana [příjmení], který je dle slov svědka dyslektik a dysgrafik, byla učiněna nabídková cena ve výši [částka]. Dále svědek vyloučil jakékoli zásahy osob z České pošty, s.p. v tom smyslu, že by jim bylo řečeno, že mají tvrdit, že takto učiněná nabídková cena byla způsobena chybou v počtech, resp. ve psaní, aniž by tomu tak bylo; taktéž je nikdo z České pošty, s.p. o chybě nevyrozumíval. Vzhledem k tomu, že za tuto částku nebyla jejich společnost danou zakázku schopná realizovat, jelikož by se jednalo o ztrátovou zakázku, tak ve třetím kole nabídli o něco vyšší cenu, kolem 3,3 až 3,4 mil. Kč. Skutečnost, že se mělo konat kolo čtvrté, si svědek již nevybavuje. Společnost [anonymizováno] spol. s.r.o., ani jméno jejího jednatele obž. [příjmení] mu nic bližšího neříká, na jejich vzájemnou spolupráci se nepamatuje, ani na nějakou osobní zakázku týkající se nějaké elektroinstalace. Co se týče schůzky s obž. [příjmení], která se měla odehrát na čerpací stanici OMV, si taktéž nic bližšího nevybavuje, jelikož se na této čerpací stanici potkával s různými obchodními partnery klidně i dvakrát týdně. Se spol. Radekov spol. s.r.o., ani s jinou společností, která se účastnila zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, se nedomlouval na tom, kdo tuto veřejnou zakázku vyhraje, či zda ji někomu přenechá. K dotazu, zda v letech 2012 2013 pokrývala jeho společnost svými zaměstnanci i odbornost elektroinstalačních prací, svědek uvedl, že nikoli, elektrikáře vždy poptávali externě. V neposlední řadě svědek na dotaz obž. [příjmení] uvedl, že od obchodních partnerů v podobě velkoobchodů či stavebnin dostávají za odběr určitého objemu zboží různé bonusy či jiné dary.

22. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec České pošty, s.p., ve své výpovědi v rámci hlavního líčení mj. uvedl, že v r. 2013 působil v [obec] poště na pozici ředitele odboru investic, od dubna 2014 však zde již fyzicky nepracoval, jeho pracovní poměr skončil de iure v r. 2016. Sám byl v předmětné trestní věci stíhán v souvislosti s veřejnou zakázkou„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“, přičemž jeho trestní stíhání skončilo schválením usnesení o narovnání. Na dotaz, zda od obž. [příjmení] obdržel e-mail s přílohou, seznamem společnosti, které měli být v zadávacím řízení na předmětnou veřejnou zakázku zohledněny, svědek uvedl, že si není jist, jestli email obdržel, ale vzhledem k tomu, že je to součástí spisu, tak tomu asi tak bylo, tento poté přeposlal centrálnímu nákupu. Obecný postup byl takový, že příslušný útvar, který měl na starosti proces zadání veřejné zakázky, navrhl potenciální uchazeče, jejichž seznam pak předal na útvar centrálního nákupu a ten pak tyto společnosti obesílal. Kolik společností muselo být osloveno, bylo určeno vnitřním předpisem, přičemž určujícím kritériem byla předpokládaná hodnota zakázky. Vedle toho však byla jednotlivá zadávací řízení vypisována též na veřejném portálu České pošty tak, aby se mohl přihlásit předem blíže neurčený počet uchazečů. Co se týče inkriminované zakázky, svědek dále vypověděl, že následně poté, co bylo zadávací řízení vypsáno, byly osloveny určité společnosti s tím, že i tato veřejná zakázka byla zveřejněna na shora uvedeném veřejném portálu, přičemž je možné, že se přihlásily i jiné subjekty, než které figurovaly na seznamu od obž. [příjmení]. S těmito poté bylo jednáno jako s každým jiným uchazečem o veřejnou zakázku, žádná diskriminace se zde nevyskytovala. Jakožto ředitel odboru investic měl předmětnou veřejnou zakázku na starosti z hlediska přípravy i její následné realizace, vč. samotného dozoru. Zpravidla se vždy soutěžilo minimálně na dvě kola tak, aby Česká pošta dosáhla cenově nejvýhodnější nabídky, přičemž se vždy předem stanovovala předpokládaná hodnota konkrétní zakázky s tím, že nebylo myslitelné, aby se zakázka uzavírala za částku, jež by byla nad takto stanovenou předpokládanou hodnotou. Ukončení zadávacího řízení po prvním kole v [obec] poště zvykem nebylo. Rovněž předmětné zadávací řízení na veřejnou zakázku„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“ probíhalo na dvě kola, kdy před druhým kolem byla účastníkům zaslána výzva ke snížení nabídkové ceny. Pokud na tuto výzvu spol. [právnická osoba] reagovala, tak pouze tím způsobem, že upravila svoji nabídkovou cenu směrem dolů. Dále uvedl, že si není jistý, zda se do druhého kola zadávacího řízení přihlásila jen společnost [právnická osoba], avšak pokud se tak stalo, a nabídka ve druhém kole zadávacího řízení vykazovala dobrou cenu, nebyl dán důvod k vypisování dalšího třetího kola, jelikož již zde nebyl prostor k získání výhodnější nabídkové ceny. Na dotaz, kolik osob muselo vyjádřit svůj souhlas s tím, aby předmětná zakázka byla zadána právě spol. [právnická osoba], svědek uvedl, že souhlas musel být dán několika komisemi a útvary o počtu několika desítek členů, přičemž pokud v dokumentaci nebyly podpisy všech zainteresovaných osob, nemohlo dojít k zadání veřejné zakázky, slovo obž. [příjmení] nemohlo překonat schvalovací práva ostatních. K podpisu samotné smlouvy mezi Českou poštou a spol. [právnická osoba] však nakonec nedošlo z toho důvodu, že ji obž. [příjmení] odmítl podepsat. Na dotaz, zda má bližší poznatky o tom, že již v r. 2012 bylo vypsáno zadávací řízení na obdobnou veřejnou zakázku, kterého se účastnila i spol. [právnická osoba], svědek uvedl, že o tomto se dozvěděl až ze spisu a netuší, proč toto zadávací řízení z roku 2012 bylo zrušeno. Dále vypověděl, že obž. [příjmení] zná jen pracovně, a to přibližně od r. 2012, kdy již v té době realizoval pro Českou poštu určité zakázky. Komunikaci s ním svědek připouští, obž. [příjmení] měl k dispozici jeho soukromý e-mail, avšak po ukončení předmětného zadávacího řízení v r. 2013 se s ním již nesetkal. Ohledně komunikace mezi obž. [příjmení] a [příjmení] bližší poznatky nemá. Co se týče pravidel přijímání darů od uchazečů o veřejné zakázky, svědek uvedl, že si není vědom toho, že by v rámci České pošty byla implementována nějaká směrnice, která by takovéto případy regulovala. Osobně obdržel za dobu svého působení v [obec] poště, s.p. jako nejdražší dárek láhev alkoholu v hodně cca [částka]. Skutečnost, aby zaměstnanci České pošty sdělovali uchazečům o veřejné zakázky, jaké dary by si k vánočním svátkům přáli, rozhodně nebyla standardní, nic takového se v [obec] poště neodehrávalo.

23. Svědek [příjmení] [příjmení], společník a jednal společnosti [právnická osoba], jejímž předmětem je stavební činnost, v hlavním líčení mj. uvedl, že v předmětné trestní věci bylo v minulosti rovněž vedeno stíhání proti jeho osobě, které však bylo v roce 2016 zastaveno. Spol. [právnická osoba] se v letech 2012 2013, i v současné době, zúčastňovala zadávacích řízení České pošty, s.p.na veřejné zakázky týkající se stavebních činností, s ohledem na počet zadávacích řízení, jež se společnost účastní, to však není schopen sdělit s jistotou. Účast spol. [právnická osoba] na zadávacích řízeních u České pošty mohla začít někdy v letech 2010 2012. Co se týče kontaktu s osobami z České pošty, svědek uvedl, že veškerá komunikace probíhala převážně elektronicky, osobní kontakty probíhaly jen v tzv. kontrolní den. S obž. [příjmení] se setkal celkem dvakrát, nejprve za situace, kdy obž. [příjmení] vykonával pozici ředitele spol. [příjmení] & [právnická osoba], kdy mu sdělil, že by mohli dělat nabídky pro Českou poštu a podruhé před tím, než obž. [příjmení] do České pošty, s.p. nastoupil. Obecně k zadávacím řízením u České pošty uvedl, že nejprve se učinila nabídka elektronickým způsobem a následně probíhala samotná zadávací řízení, a to na několik kol. K dotazu, zda on či jeho společnost měla ve zvyku dávat nějaké vánoční dary svým obchodním partnerům, svědek uvedl, že on nic takového nedělal a ani žádné dary nedostával. Spol. [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] zná pouze z obsahu trestního spisu, blíže je nezná.

24. Svědek [jméno] [příjmení], společník a jednatel spol. [právnická osoba], jehož výpovdi z přípravného řízení (č.l. [číslo]) i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran přečteny, v těchto mj. uvedl, že jeho společnost se zabývá především stavební činností a účastnila se ve více případech zadávacích řízení i u České pošty. Ohledně zadávacího řízení na veřejnou zakázku„ [příjmení] [obec a číslo] – obnova přepážkové části“ svědek uvedl, že tohoto se jeho společnost skutečně účastnila, o veřejné zakázce se dozvěděli prostřednictvím emailu. Po obdržení výzvy ze strany České pošty, s.p. si opatřili projektovou dokumentaci k této zakázce, avšak ta nebyla kompletní, a tak na tuto skutečnost písemně upozornili zpracovatele zakázky na straně České pošty. Na základě jejich žádosti jim následně byla upravená projektová dokumentace zaslána opět skrze emailem, avšak vzhledem k tomu, že spol. [právnická osoba] tyto podklady obdržela pozdě, nezaslala svoji cenovou nabídku, jelikož ji nebyla schopna do daného termínu zpracovat. Svědek dále uvedl, že téměř na každou zakázku poptávají subdodavatele a je možné, že tak tomu bylo i v daném případě. [příjmení] [příjmení] zná šestnáct let, a to již z doby, kdy ještě nepůsobil u České pošty, potkával se s ním osobně přibližně dvakrát měsíčně, telefonovali si a psali si sms zprávy. K dotazu, zda si pamatuje, že ho obž. [příjmení] žádal, aby„ [část obce] neřešil“ svědek uvedl, že si to již nevybavuje. Spol. [právnická osoba], ani jejího jednatele, obž. [příjmení] nezná, o společnosti [právnická osoba] ví jen to, že pochází z jejich regionu, avšak nikdy s ní na žádné zakázce nespolupracoval.

25. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec spol. [právnická osoba], jehož výpovědi učiněné v rámci přípravného řízení (č.l. [číslo]) i předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly podle § 211 odst. 1, 6 tr. řádu za souhlasu stran přečteny, v těchto mj. uvedl, že si na obchod z r. 2013 vzpomíná, kdy tento se měl týkat nákupu dvou kusů notebooku, které si objednal obž. [příjmení] ze spol. [právnická osoba] Dále uvedl, že obž. [příjmení] zná již delší dobu, jednalo o jeho pravidelného zákazníka. Co se týče tohoto konkrétního obchodu, tak nejprve mu obž. [příjmení] zaslal e-mailový odkaz na dva konkrétní kusy notebooků s tím, že svědek následně zjistil, že jeden z těchto má na skladě, ale druhý by se musel objednat. Za tento nenaskladněný mu nabídl jiný typ notebooku, s čímž obž. [příjmení] souhlasil. Poté následovala objednávka ze strany obž. [příjmení], jež byla učiněna na provozovně v [obec]. V rámci této objednávky se obž. [příjmení] zmínil o tom, že se jedná o dárky k Vánocům, detaily spolu blíže nerozebírali. Svědek dále soudu sdělil, že ho obž. [příjmení] požádal, aby tato objednávka byla vyfakturována jako kancelářské potřeby, kdy se jednalo o jediný případ, kdy ho obž. [příjmení] o shora uvedené žádal. Následně si tyto dva kusy notebooků obžalovaný ve stejné provozovně vyzvedl.

26. Svědek [jméno] [příjmení], společník a jednatel spol. [právnická osoba], jehož výpovědi jak z přípravného řízení (č.l. [číslo]) i předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1, 6 tr. řádu za souhlasu stran čteny, v těchto mj. uvedl, že co se týče obchodní transakce, ke které došlo dne [datum], a které jsou na částky [částka] a [částka], tak se jednalo o platby, které byly připsány na účet společnosti [právnická osoba] za zakoupené a odebrané zboží jednatelem spol. [právnická osoba] [příjmení], přičemž konkrétně se jednalo o dva kusy notebooků. Tyto si obž. [příjmení] objednal osobně a osobně je i převzal. Co se týče notebooku ASUS v hodnotě [částka], tak tento byl zakoupen až [datum], zatímco u notebooku Hewlett-Packard v hodnotě [částka] datum koupě odpovídá. K dotazu, proč byly faktury vystaveny na jiné zboží, než jaké bylo spol. [právnická osoba], resp. obž. [příjmení] odebráno, konkrétně na elektroinstalační materiál, svědek uvedl, že faktura byla takto vystavena na žádost obž. [příjmení], z jakého důvodu, svědek netuší, avšak lituje toho, že mu vedoucí prodejny pan [příjmení] v daném případě vyhověl. Zřejmě zde byla mezi nimi nějaká dohoda, ale co je k tomu vedlo, svědek blíže neví.

27. Svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně České pošty s.p., jejíž výpovědi učiněné v rámci přípravného řízení (č.l. [číslo]), i předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly podle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, v těchto mj. uvedla, že od roku 2011 pracovala na [obec] poště jako referent zakázek, v r. 2014 pak působila na odboru přípravy veřejných zakázek. Z pozice své funkce měla na starosti i veřejnou zakázku„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“, kdy k této prováděli veškeré administrativní úkony. O tom, jaké společnosti budou na jednotlivé zakázky poptány, rozhodoval odborný útvar, kdo konkrétně v rámci předmětného zadávacího řízení, svědkyně netuší. Pokud se jednalo o zakázku malého rozsahu, museli být osloveni min. tři společnosti. K dotazu, jestli je možné, že by okruh poptávaných společností určovala spol. [právnická osoba], či jiný z uchazečů o zakázku, svědkyně uvedla, že ona sama se s tím nesetkala. Dále uvedla, že si nepamatuje, na kolik kol probíhalo předmětné zadávací řízení, avšak vybavuje si vítěze, kterým byla spol. [právnická osoba] S touto společností však smlouva o dílo nakonec nebyla uzavřena, jelikož spol. [právnická osoba] [obec] poště sdělila, že smlouvu nemohou uzavřít z důvodu rozhodnutí PČR či státního zastupitelství. Obecně výzva k podání nabídky rozesílaná jednotlivým potenciálním uchazečům neobsahovala údaj o předpokládané hodnotě veřejné zakázky, v r. 2014 se však při vyhlášení dalších kol zadávacího řízení uchazeči běžně informovali o nejnižší podané nabídkové ceně, avšak od kdy se takto postupovalo, svědkyně nedokázala blíže konkretizovat.

28. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec České pošty, s.p., jehož výpověď učiněná v rámci přípravného řízení (č.l. [číslo]) byla dle § 211 odst. 6 tr. řádu za souhlasu stran přečtena, přičemž v této své výpovědí svědek mj. uvedl, že v [obec] poště působil od roku 1973, přičemž do roku 2011 zastával pozici vedoucího střediska opravárenských činností. Stejnou pracovní pozici zastával i v době existence odštěpného závodu [ulice] Morava. Ohledně kupní smlouvy č. DVSM/21 kup/04 svědek uvedl, že ta je mu známa, byla podepsána tehdejším ředitelem odštěpného závodu [ulice] Morava a v minulosti se na tuto odebíraly náhradní díly na nákladní vozidla zn. Iveco a Ivia. Co se týče seznamu dodávaného sortimentu, který měl být součástí shora uvedené smlouvy, svědek vypověděl, že tento skutečně existoval a byly v něm vyjmenovány jednotlivé náhradní díly na nákladní vozidla, zda součástí přílohy byly i pneumatiky, si nebyl jistý. Přílohu předmětné smlouvy, která mu byla předložena policejním orgánem, svědek viděl poprvé a dle jeho názoru se nejednalo o přílohu smlouvy, neboť nebyla očíslována ani podepsána.

29. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec České pošty, jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]) i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly čteny dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran, kdy v těchto svědek mj. uvedl, že v [obec] poště pracoval od roku 2008, nejprve jako podnikový právník, dále na oddělení podpory zakázek malého rozsahu a končil zde jako specialista řízení projektů na odboru centrálního nákupu. Z obžalovaných osob zná obž. [příjmení], [příjmení] a obž. spol. [právnická osoba], která se zúčastňovala mnoha zadávacích řízení na [obec] poště týkajících se nákladních vozidel, náhradních dílů a pneumatik, o spol. [právnická osoba] ví, že figurovala na dokumentu záměr veřejné zakázky jako potenciálně poptávaný uchazeč. Dále svědek obecně popsal proces zadávacího řízení na veřejné zakázky České pošty, kdy mj. uvedl, že podle interních směrnic měly odborné útvary za úkol vytipovat určitý počet potenciálních uchazečů, kteří by byli schopni danou zakázku splnit. Co se týče stavebních zakázek malého rozsahu, tak u České pošty bylo zvykem, že jejich zadání probíhalo na více kol, za účelem snížení jejich výsledné ceny. V době vyhlášení zadávacího řízení na jednotlivé veřejné zakázky bylo běžné komunikovat s uchazeči písemnou formou, ve chvíli, kdy již došlo k určení vítěze zadávacího řízení, tak s tímto bylo nutné se oficiálně setkat při podpisu smlouvy a následné realizaci zakázky. Na dotaz, zda je možné, že součástí zadávací dokumentace byl i údaj o před-pokládané hodnotě dané veřejné zakázky, svědek uvedl, že možné to je, tuto informaci mohl poskytnout příslušný nákupčí v rámci procesu jednání o nabídkové ceně, později však svědek vypověděl tak, že oslovené společnosti tuto hodnotu zpravidla neznaly, byla pouze součástí interního dokumentu v rámci České pošty. Ohledně veřejné zakázky„ V2/037/13 – Rámcová smlouva pro nákup pneumatik“ svědek uvedl, že tuto měl na starosti a byl jejím administrátorem. V průběhu soutěžení této veřejné zakázky došlo ke zrušení předmětného zadávacího řízení, a to z důvodu vlastní výhrady zadavatele České pošty, s.p. Následně se od [jméno] [příjmení] dozvěděl, že se daná veřejná zakázka zrušila z toho důvodu, že na [obec] poště bylo rozhodnuto o přechodu na operativní leasing, a nebylo tak již zapotřebí nakupovat takovéto množství pneumatik, a dále mu bylo sděleno, že se do budoucna bude vypisovat nové zadávací řízení. O této změně způsobu financování vozového parku formou operativního leasingu rozhodly všechny potřebné orgány až po dozorčí radu České pošty, s.p. K předmětnému zadávacímu řízení svědek dále vypověděl, že ještě před jeho zrušením z něj byla vyloučena spol. [právnická osoba], a to z toho důvodu, že některé z jejich nabízených pneumatik nesplňovaly požadavky zadání. Co se týče„ V2/038/13 – Nákup pneumatik“ svědek uvedl, že sv. [příjmení] ho nikdy nepožádal, aby pro spol. [právnická osoba] zajistil výhodnější podmínky v rámci zadávacího řízení, ani ho neupozorňoval na tu skutečnost, že by spol. [právnická osoba] měla být preferovaným dodavatelem. Předmětnou zadávací řízení pak vyhrála spol. [právnická osoba], kdy pro tohoto uchazeče hlasovali členové hodnotící komise jednomyslně, přičemž mezi členy této komisi tehdy patřil i sv. [příjmení]. K dotazu, zda bylo pro Českou poštu, s.p. ekonomicky výhodnější postupovat cestou rámcové smlouvy nebo nákupem pneumatik v podlimitní zakázce svědek uvedl, že nepatrně výhodnějších cen dosáhli ve druhém případě, kdy spol. [právnická osoba] nabídla ještě nižší cenu, než nabídl vítězný uchazeč, avšak, jak svědek již dříve vypověděl, tato byla z předmětného zadávacího řízení z důvodu nabídky neodpovídajících, méně kvalitních pneumatik vyřazena. Svědek dále vypověděl, že oslovovat dříve vyřazené uchazeče nebylo pro dodavatele Českou poštu, s.p. nic neobvyklého. Dotazy ve smyslu, zda je na základě nějaké existující rámcové smlouvy možné odebírat pneumatiky od spol. [právnická osoba] vůči sv. [příjmení], ani vůči nikomu jinému z České pošty s.p. nečinil, jelikož to neodpovídalo jeho pracovní činnosti.

30. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanec České pošty, jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1, 6 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědek uvedl, že v [obec] poště je zaměstnán od r. 1991, přičemž v letech 2001 až 2005 působil na pozici ředitele provozně technické jednotky odštěpného závodu [ulice] Morava se sídlem v [obec]. Svědek dále uvedl, že co se týče Kupní smlouvy č. DVSM/21/Kup, která byla uzavřena mezi kupujícím Českou poštou, s.p. a prodávajícím spol. [právnická osoba] dne [datum], tak tuto podepsal, přičemž předmětem smlouvy byl nákup náhradních dílu na vozidla zn. Iveco. V žádném případě se tato smlouva nevztahovala na náhradní díly jiných značek ani pneumatiky. Ohledně působnosti předmětné smlouvy svědek vypověděl, že dle jeho názoru dopadala pouze na vozidla odštěpného závodu [ulice] Morava. Součástí smlouvy byly též přílohy, kde byly vypsány na náhradní díly na vozidla zn. Iveco s tím, že žádné pneumatiky se zde neobjevovaly, ani tato smlouva nebyla uzavírána se záměrem jejich nákupu. Dodatek ke smlouvě, který mu byl následně předložen policií, nebyl podepsán, ani nebyl označen jako dodatek, jednalo se jen o volný list papíru, na němž byla napsána informace ohledně nákupu pneumatik. Svědek dále vypověděl, že předmětná smlouva měla být nejpozději v r. 2008 zrušena, a to v souvislosti se zánikem právní subjektivity odštěpného závodu [ulice] Morava, kdy museli všechny smlouvy vypovědět, odevzdat na právní oddělení a následně odeslat na centrálu buď do [obec] či [obec]. S obž. [příjmení] ze své pozice v [obec] poště nikdy nejednal.

31. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec České pošty, jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědek mj. uvedl, že v [obec] poště, s.p. působí od r. 1996, přičemž od poloviny r. 2011 vykonává funkci zástupce generálního ředitele a také funkci ředitele divize obchodu a marketingu, oblast veřejných zakázek do jeho pracovní náplně však nespadá. K dotazu, zda v [obec] poště existují určité směrnice či etický kodex, svědek uvedl, že ano, a těmito se musí řídit všichni zaměstnanci České pošty, seznamují se s nimi při nástupu do zaměstnání, anebo je o nich informuje jejich nadřízený pracovník. Svědek dále vypověděl, že si není vědom toho, že by se zaměstnanci České pošty, s.p. stýkali mimo prostory jejich pracoviště s jednotlivými uchazeči o veřejné zakázky, nemělo by se to stávat. Co se týče dárkové politiky, resp. pravidel upravujících situace ohledně přijímání darů zaměstnanci České pošty, s.p. od obchodních partnerů, svědek uvedl, že v současné době toto upraveno je, v inkriminované době má za to, že to také bylo ošetřeno, přičemž přípustné jsou dary do hodnoty cca [částka]. V rámci působení v [obec] poště, s.p. neslyšel o tom, že by někdo ze zaměstnanců měl dostat nějaký hodnotnější dar, např. notebook.

32. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec České pošty, jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědek mj. uvedl, že v [obec] poště pracuje od prosince 2012, a to jako analytik oddělení investic. Jeho pracovní činnost zahrnuje přípravu stavebních akcí od návrhu rozpočtu po návrh dispozice vnitřních prostor. Jednotlivé stavební akce naceňuje podle svých zkušeností, žádný program na to nepoužívá, přičemž takto stanovenou hodnotu pak schvaluje investiční komise. Nacenění zakázky považuje za pojem shodný s předpokládanou hodnotou zakázky. Co se týče zadávání veřejných zakázek České pošty s.p. malého rozsahu na stavební práce, tak o tom svědek nic bližšího neví, z pozice své funkce s veřejnými zakázkami do styku nepřicházel. K dotazu, kdo konkrétně určoval, jaké společnosti budou vyzvány k účasti na zadávacím řízení, svědek uvedl, že neví, k němu se pouze dostala již podepsaná smlouva o dílo a následně komunikoval se společností uvedenou na smlouvě.

33. Svědek [jméno] [příjmení], jednatel spol. [právnická osoba], jehož výpověď učiněná v rámci přípravného řízení byla podle § 211 odst. 6 tr. řádu za souhlasu stran čtena (č.l. [číslo]), přičemž v této svědek mj. uvedl, že spol. [právnická osoba] se zabývá stavební činností a revizí elektrických zařízení. Stavebních zakázek vyhlašovaných Českou poštou, s.p. se začali účastnit v průběhu roku 2012, přičemž tyto vyhledávali na jejich internetovém portálu, kde byly vypsané. Dále vypověděl, že u některých veřejných zakázek zadavatel uváděl předpokládanou hodnotu zakázky, u jiných zase nikoliv. Osobně se v průběhu zadávacích řízení na veřejné zakázky České pošty s jejími zástupci nesetkával, ani od těchto nikdy nedostal žádnou odměnu či dar.

34. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnankyně České pošty, jejíž výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědkyně mj. uvedla, že v [obec] poště, je zaměstnána od r. 2009, přičemž od roku 2011 se začala podílet na přípravě zadávacích řízení na veřejné zakázky. Konkrétně se stavebními zakázky se svědkyně setkala poprvé v roce 2012, a to v souvislosti, kdy byla přibrána do týmu s označením„ Stavba“, přičemž v tomto týmu vedle ní působila pí [příjmení] a pí Jakubcová. O tom, jaké společnosti budou obeslány s výzvou podání nabídky, rozhodoval pan [příjmení] s tím, že existoval seznam poptávaných společností, které byly postupně obesílány, jednotliví uchazeči o tomto rozhodovat nemohli. Předpokládanou hodnotu zakázky se uchazeči mohli dozvědět pouze, pokud o ni písemně požádali jednotlivé zpracovatele veřejné zakázky, a to za předpokladu, že to již nebylo uvedeno ve výzvě k podání nabídky. Co se týče počtu kol jednotlivých zadávacích řízení, tak o tomto rozhodoval opět pan [příjmení] společně s obž. [příjmení]. Komunikace s uchazeči probíhala zásadně elektronicky emailem. Dále svědkyně uvedla, že žádné vnitřní předpisy České pošty, s.p. neumožňovaly, aby se její zástupci scházeli s uchazeči o veřejné zakázky mimo prostory pracoviště, avšak následně uvedla, že si myslí, že vnitřní předpisy tuto otázku neupravovaly. K dotazu, zda nějaký vnitřní předpis České pošty upravuje problematiku darování, svědkyně uvedla, že o tomto nic bližšího neví, nebylo však řečeno, že zaměstnanci České pošty mohou přijímat dary, sama žádný dar v souvislosti se svým pracovním postavením nedostala, ani po nikom žádný nepožadovala.

35. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanec [právnická osoba] s.r.o., jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědek mj. uvedl, že ve spol. [právnická osoba] pracuje od roku 1995, přičemž od roku 2011 zastává pozici představitele pro integrovaný management systém společnosti, kdy se v rámci své činnosti též podílí na přípravě podkladů pro veřejné zakázky. Dále svědek uvedl, že osobně z České pošty, s.p. s nikým nejednal, jméno obž. [příjmení] mu nic neříká. Svědek taktéž vypověděl, že mu není nic známo o tom, že byl spol. Radekov spol. s r.o. poskytla nějaký dar zástupcům České pošty, s.p., ani že by dávala nějaké hodnotnější dary svým jiným obchodním partnerům z řad veřejných či sektorových zadavatelů.

36. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec České pošty, s.p., jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědek mj. uvedl, že v [obec] poště, s.p. byl zaměstnán od r. 2007, přičemž v r. 2012 přešel na pozici referent-analytik, kde jeho pracovní náplň zahrnovala i přípravu veřejných zakázek malého rozsahu, včetně veřejných zakázek na stavební práce. Svědek dále popsal proces zadávání veřejných zakázek na [obec] poště a mj. uvedl, že veřejné zakázky České pošty, s.p. se od roku 2013 zveřejňují na jejich internetových stránkách, dříve tomu tak bylo pouze v případech, kdy o to výslovně požádal odborný útvar. K dotazu, kdo stanovoval okruh společností, kterým byla doručena výzva k podání nabídky, svědek uvedl, že návrh podával odborný útvar, resp. jeho vedoucí, a to na základě záměru veřejné zakázky, přičemž u stavebních zakázek to byl pan [příjmení], později paní [příjmení]. Zda okruh oslovených společností mohla určovat některá z poptávaných společností, svědek uvedl, že neví, takováto informace se k němu nedostala a v rámci své praxe se s tímto nesetkal. V samotné výzvě k podání nabídky jednotliví uchazeči nebyli informováni o předpokládané hodnotě zakázky, první cenu, kterou se uchazeč dozvěděl, byla nejnižší podaná cena při výzvě k úpravě kritérii v dalším kole zadávacího řízení. Ohledně veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – obnova přepážkové části“ svědek vypověděl, že [právnická osoba] stavební spol. s r.o. byla po druhém kole předmětného zadávacího řízení vyzvána k uzavření smlouvy, avšak tato v rámci své odpovědi sdělila, že ve druhém kole sice chtěli podat výhodnější nabídku, avšak ne v takové hodnotě, přičemž svoji nabídkovou cenu následně změnili na částku [částka]. Z důvodu změny nabídkové ceny [právnická osoba] bylo v rámci daného zadávacího řízení vypsáno třetí, a následně i čtvrté kolo. S ohledem na to, že [právnická osoba] podala ve třetím kole vyšší nabídkovou cenu, než v kole druhém, bylo následně ve čtvrtém kole rozhodnuto o tom, že vítězem se stala spol. [právnická osoba] Na dotaz, zda svědkovi nabízeli uchazeči o veřejné zakázky určité benefity či dary, svědek uvedl, že jedenkrát dostal jako pozornost firemní triko, jinak si uchazeči nic takového nedovolili. O tom, že od obchodních partnerů nesmějí přijímat žádné dary bez jakéhokoli cenového limitu, byli na [obec] poště poučeni a v případě, že jim nějaký dar nabídnut byl, měli povinnost to oznámit. V neposlední řadě svědek vypověděl, že zadávací řízení standardně běželo na více kol tak, aby Česká pošta mohla získat cenově nejvýhodnější nabídky.

37. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanec České pošty, s.p., jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědek mj. uvedl, že do České pošty nastoupil v r. 2009, přičemž v r. 2011 působil na pozici ředitele odboru doprava. Ohledně veřejné zakázky„ V2/037/13 – Rámcová smlouva pro nákup pneumatik“ svědek uvedl, že došlo ke zrušení zadávacího řízení na tuto veřejnou zakázku, jelikož mu bylo řečeno, že nová vozidla budou pořizována formou operativního leasingu, a nebude tak již potřeba zajišťovat dodávku tolika kusů pneumatik. Co se týče veřejné zakázky„ V2/038/13 – Nákup pneumatik“ vypověděl, že v rámci zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku z něj byla vyřazena spol. [právnická osoba] z toho důvodu, že v rámci druhého kola změnila sortiment nabízených pneumatik tak, aby mohli snížit nabídkovou cenu, což však bylo z hlediska zákona nepřípustné. K dotazu na základě jaké smlouvy a za jakých podmínek byla spol. [právnická osoba] dodavatelem pneumatik pro Českou poštu od ukončení smlouvy se spol. [právnická osoba], svědek uvedl, že to bylo na základě smlouvy z r. 2004, která byla uzavřena odštěpným závodem [ulice] Morava, přičemž tato smlouva měla být platná a podle stanoviska„ Nákupu“ bylo na jejím základě možné čerpat. K tomu však bylo nutné tuto smlouvu vložit do informačního systému [příjmení]. V té době byly dále činěny dotazy, zda se originál této smlouvy nachází v archivu, avšak zde se našly pouze prázdné složky s označením„ Agrotec“. Následně svědek na základě pokynů od pana [příjmení] a paní [příjmení] vypracoval přílohu k této smlouvě, která obsahovala pouze několik řádek textu bez specifikace položek a označení k jaké smlouvě by měla toto příloha náležet, přestože v té době věděl, že se vzhledem k okolnostem zřejmě jednalo o nestandartní požadavek. Smlouva, jejímž předmětem byl nákup náhradních dílů na nákladní vozidla, byla podle svědka neurčitá, nebyl zde specifikován předmět prodeje a způsob určení předmětného zboží, nefiguroval zde žádný ceník a ještě k tomu byla sjednána na dobu neurčitou. Na základě této smlouvy měly být od spol. [právnická osoba] čerpány pneumatiky v hodnotě kolem 26 mil. Kč. Česká pošta měla přistoupit k odebírání pneumatik na základě shora uvedené smlouvy z toho důvodu, že v předcházející době byla vysoutěžena zakázka s malým finančním limitem, přičemž se dle slov svědka mělo jednat pouze o dočasné řešení. Za situace, kdy by Česká pošta přestala odebírat pneumatiky a náhradní díly, tak by to vážně narušilo její provoz. Pokyny v tom smyslu, že by zadávací řízení měl vyhrát určitý subjekt, nebo že by spol. [právnická osoba] měla být preferovaným dodavatelem, svědek nedostával, avšak měl určitý pocit, že někteří uchazeči mají lepší postavení než jiní uchazeči, ale toto své tvrzení nebyl schopen ničím podložit. K dotazu, zda bylo obvyklé, aby představitelé České pošty, s.p., dostávaly od dodavatelů nabídky zahraničních zájezdů, svědek uvedl, že pro zákazníky se dělají různé akce, ale pro zaměstnance státního podniku je logické tyto nabídky odmítnout. V současné době přijetí takovéto nabídky podléhá souhlasu přímého nadřízeného, v inkriminované době však žádné takovéto nařízení neplatilo. S nabídkou zájezdu do Španělska s následnou účastí na fotbalovém zápase se svědek v [obec] poště nesetkal.

38. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanec České pošty, s.p.., jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1, 6 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědek mj. uvedl, že v [obec] poště, s.p. působí od r. 1989, přičemž od r. 2011 vykonává funkci ředitele odboru správa nakupované komodity. Ohledně kupní smlouvy č. DVSM/21/kup svědek uvedl, že tato byla dle jeho informací vložena do nákupního systému [příjmení] v roce 2010 a byla platná. K platnosti jednotlivých smluv se vyjadřovaly odborné útvary, kdy konkrétně k této smlouvě se vyjadřoval odbor sekce řízení dopravy. Z rozhodnutí ředitele tohoto odboru, pana [příjmení], došlo k rozšíření položek, které měly být na tuto smlouvy odebírány, o jaké položky se konkrétně mělo jednat, svědek neví. Původně se tato smlouva měla vztahovat na nákup určitých náhradních dílů na automobily, zdali do toho spadaly i pneumatiky, svědek neví, možné to je. Na dotaz, zda existoval dodatek této smlouvy, v rámci kterého by byly konkretizovány jednotlivé odebírané komodity a jejich ceny, svědek vypověděl, že tento nikdy neviděl, avšak i v případě, že by u dané smlouvy absentovala její nedílná součást, mohla i tak být zanesena do nákupního systému [příjmení].

39. Svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně České pošty, s.p., jejíž výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědkyně mj. uvedla, že že do České pošty, s.p. nastoupila v r. 2010, přičemž zde působila jako ředitelka odboru standardizace a podpory nákupu a následně na pozici ředitelky úseku nákupu a zásobování. Svědkyně dále vypověděla, že veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práci jsou ze strany České pošty ve velké míře zveřejňovány, přestože tato povinnost není interní směrnicí dána. Výjimkou jsou ty případy, kdy může jít o [anonymizováno] informace, příp. jiné skutečnosti hodné zvláštního zřetele, pak zveřejňovány nejsou. Předpokládaná hodnota zakázek je stanovována na základě položkového rozpočtu a ceníku naceňovacího programu, v současné době pak je na základě metodického pokynu úseku nákupu a zásobování interním údajem, dříve svědkyně neví, jaký byl postup, pouze si myslí, že tento nebyl jednotný, ani blíže upravený. V některých případech byla hodnota předem zveřejněna, v jiných nikoliv. Pokud jednotlivý uchazeč požádal o zaslání zadávací dokumentace, tak mu byla ze strany České pošty poskytnuta. Jaké společnosti budou obeslány s výzvou k podání nabídky, rozhodoval odborný útvar, přičemž obž. [příjmení] v jednom takovém odborném útvaru působil. K dotazu, na základě čeho byl stanovován počet kol jednotlivých zadávacích řízení, svědkyně sdělila, že pokud se nenacházeli v časové tísni a uchazeči podávali nižší, pro Českou poštu výhodnější nabídkové ceny, tak se v jednotlivých kolech zadávacího řízení pokračovalo. S uchazeči o veřejné zakázky je standardně komunikováno skrze e-mail, přičemž komunikaci má na starosti hodnotící komise prostřednictvím administrátora dané veřejné zakázky. Dále uvedla, že zástupci České pošty by se s jednotlivými uchazeči mimo prostory pracoviště spíše scházet neměli, minimálně by to mohlo být sporné, ale při dodržení zásady transparence, nediskriminace a rovnosti by v tom problém neviděla. V osobní rovině se pak mohli scházet kdekoliv. [jméno] zadávacího řízení pak určuje hodnotící komise na základě hodnotících kritérií. Ohledně procesu zrušení zadávacího řízení, uvedla, že k tomu jsou oprávněny ty osoby, jejichž podpisy figurují na zadávací dokumentaci k jednotlivým veřejným zakázkám. K otázce darování uvedla, že si myslí, že existoval určitý předpis upravující tuto problematiku s tím, že přípustnou hodnotu daru si nevybaví, ale nesmělo se jednat o dar zjevně nepřiměřený, přičemž dar v hodnotě 16- 17.00 Kč by již zaměstnanec přijmout nemohl. V neposlední řadě uvedla, že zaměstnanci České pošty mají povinnost se seznámit se všemi směrnicemi týkajícími se jejich pracovní činnosti při nástupu do zaměstnání a následně jsou i prováděna pravidelná školení, kdy se odborné útvary školí zejména ve vztahu k procesu zadávání veřejných zakázek.

40. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec České pošty s.p., jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědek mj. uvedl, že v [obec] poště je zaměstnán od r. 2002 s tím, že v r. 2011 působil na pozici referent-analytik na odboru správa nakupované komodity. Ohledně smlouvy č. DVSM/21/kup svědek uvedl, že tuto poprvé viděl v r. 2012, kdy ho [jméno] [příjmení] požádal o doplnění kontraktu k této smlouvě. Tomuto požadavku podle slov svědka nic neodporovalo, a tak vyhověl jeho žádosti a do kontraktu byly doplněny položky týkající se pneumatik a náhradních dílů pro nákladní vozidla. Samotná smlouva byla do systému [příjmení] vložena již v r. 2010, kdy Česká pošta posbírala veškeré smlouvy ze všech evidencí a zavedla je do tohoto nákupního systému jako tzv. kontrakty, přičemž tyto pak lze rozšiřovat i po zadání do systému. Proces vkládání do tohoto informačního systému byl na [obec] poště, s.p. upraven směrnicí č. SM –2/ 2012. Dodatek smlouvy, který mu byl předložen policejním orgánem, svědek nikdy předtím neviděl, tento ani nefiguroval v systému [příjmení]. Dále vypověděl, že předmětná smlouva pak byla využívána od doby její změny, a to konkrétně od září 2012. K dotazu, zda při kontrole dané smlouvy usoudili, že je v souladu se zákonem a zda je na jejím základě možné čerpat pneumatiky a náhradní díly, svědek uvedl, že ano, takto ji posuzovali, smlouva byla platná a nikde nebylo napsáno, že by se na jejím základě nemohli pneumatiky a náhradní díly odebírat.

41. Svědkyně [jméno] [příjmení], zaměstnankyně České pošty, jejíž výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědkyně mj. uvedla, že v [obec] poště, s.p. pracovala od r. 2006 s tím, že v inkriminované době působila na pozici ředitelky odboru přípravy veřejných zakázek. Dále uvedla, že základem pro poptání veřejné zakázky byl formulář s názvem„ záměr veřejné zakázky“, kde byly uvedeny jednotlivé společnosti k zaslání výzvy pro podání nabídky. Seznam společností dával jejímu odboru sv. [příjmení], či obž. [příjmení]. Dále vypověděla, že ohledně stavebních zakázek si okruh oslovených uchazečů určoval sám sv. [příjmení]. Na druhé straně tohoto záměru pak byla napsána informace, zda se daná veřejná zakázka zveřejní na portálu České pošty, či nikoliv, přičemž o tomto rozhodoval odborný útvar, jehož ředitelem byl obž. [příjmení]. V roce 2014 se již zveřejňovaly všechny zakázky, avšak v r. 2012 byly zveřejňovány jen výjimečně. Dále není ze strany České pošty od roku 2012 zveřejňována ani předpokládaná hodnota zakázky, a to na základě nově přijaté směrnice. Druhá kola zadávacích řízení se na [obec] poště dělala standardně, a to z důvodu dosažení snížení nabídkové ceny jednotlivých uchazečů. V současné době je v rámci směrnice zakotveno, že zaměstnanci České pošty, s.p. nesmějí od uchazečů o veřejné zakázky přijímat dary, ale v roce 2012 toto upraveno nebylo, sama svědkyně se s nabídkami darů z pozice svého působení v [obec] poště nesetkala. V osobních záležitostech neměli mít zaměstnanci České pošty zakázaný styk s jednotlivými dodavateli, či jejich zástupci. V neposlední řadě svědkyně uvedla, že obž. [příjmení], jelikož nebyl členem hodnotící komise, neměl kompetenci vstupovat, či zasahovat do jednotlivých zadávacích řízení.

42. Svědek [příjmení] [jméno] [jméno], bývalý zaměstnanec České pošty, jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. [číslo]), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1, 6 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědek mj. uvedl, že v [obec] poště působil od r. 2011 do r. 2013, a to na pozici ředitele sekce správy majetku. Dále vypověděl, že veřejné zakázky měl na starosti odbor nákupu. Za jeho působení na [obec] poště došlo částečně k přechodu financování vozového parku formou operativního leasingu, přičemž s tímto nápadem měl přijít sv. [jméno] [příjmení].

43. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanec České pošty, jehož výpovědi z přípravného řízení (č.l. 1205-1223), jakož i z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byly dle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran čteny, přičemž v těchto svědek mj. uvedl, že v [obec] poště je zakotvena nejen řada směrnic, ale i etický kodex, který je závazný pro všechny její zaměstnance. Dále uvedl, že v rámci zadávání zakázek malého rozsahu na stavební práce byla Česká pošta, s.p. v pozici sektorového zadavatele, na kterého se v daném případě nevztahovala povinnost dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Co se týče kontroly průběhu zadávání veřejných zakázek, tak dle svědka neměl obž. [příjmení] pravomoci ze své pozice tento kontrolovat. Pracovníci předmětného odborného útvaru, který se na určité veřejné zakázce podílí, se mohou dostat k bližším informacím ohledně dané veřejné zakázky. Dále suvedl, že členem hodnotící komise by neměl být člověk, který má u uchazeče o veřejnou zakázku pracovní poměr ve smyslu zákoníku práce, ani osoba, která má k některému uchazeči takový poměr, jenž by mohl zakládat podjatost ve vztahu k danému zadávacímu řízení. Ohledně smlouvy z r. 2004 mezi Českou poštou a spol. [právnická osoba] svědek sdělil, že tato byla uzavřena na dobu neurčitou, plnění podle této smlouvy mělo být poskytováno na základě jednotlivých objednávek, přičemž tato smlouva měla obsahovat určitou přílohu, která se však nedohledala. Dle názoru svědka podle této smlouvy mohlo být postupováno, ale muselo se jednat o dočasné řešení. [jméno] dodávek dle této smlouvy pak byly sjednávány podle ceníku spol. [právnická osoba] K dotazu, zdali bylo obvyklé uzavírání smluv, které s cenami odkazují na aktuální ceník dodavatele, svědek uvedl, že si nevybaví žádnou konkrétní smlouvu krom shora uvedené, u České pošty to rozhodně běžnou praxí nebylo.

44. Svědek [jméno] [příjmení], společník a jednatel společnosti [právnická osoba], jehož výpověď učiněná v rámci přípravného řízení (č.l. [číslo]) byla podle § 211 odst. 1, tr. řádu za souhlasu stran přečtena, přičemž v této svědek mj. uvedl, že spol. [právnická osoba] se zabývá staveními pracemi, přičemž v r. 2012 i 2013 se účastnila několika zadávacích řízení na veřejné zakázky České pošty a některá z nich i vyhrála. O zakázkách České pošty se dozvídali z veřejných internetových stránek, následně dostávali výzvy k podání nabídky na účasti na jednotlivých zadávacích řízeních, kdy v těchto bylo hlavním kritériem pro úspěch výše nabídkové ceny uchazečů. V některých případech následovalo druhé kolo s tím, že ze strany České pošty byli vyzváni ke snížení jejich nabídkové ceny. Co se týče předpokládané hodnoty zakázky, tak tuto předem neznali, přičemž před druhým kolem ve výzvě jim adresované nebyl údaj ohledně nejnižší cenové nabídky z kola prvního. Nabídkovou cenu zasílanou do druhého kola zadávacího řízení si jako společnost upravovali sami, nikdo třetí jim do toho nezasahoval, ani je jinak neovlivňoval. Ze strany zástupců České pošty, s.p., kteří se zabývali stavebními zakázky malého rozsahu, svědek nikdy žádnou odměnu, či dar nedostal, ani on sám takové věci nikomu z České pošty nedával.

45. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], jednatel společnosti Česká pošta [právnická osoba], jehož výpověď z přípravného řízení ([číslo]) byla podle § 211 odst. 1, tr. řádu za souhlasu stran přečtena, přičemž v této své výpovědi svědek mj. uvedl, že nejdříve v r. 2011 nastoupil do České pošty na pozici ředitele sekce přidělování a odvodová služba, což byla sekce, do které náleželi speciální neveřejné pošty hospodařící s finančními prostředky České pošty. Následně se v roce 2012 stal jednatelem spol. Česká pošta [právnická osoba], která se zabývala zpracováním peněžní hotovosti. Ve své výpovědi mj. uvedl, že předpokládaná hodnota veřejných zakázek je vyvěšována na inter-netových stránkách České pošty, jednotliví uchazeči ji tak mají volně k dispozici.

46. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnanec České pošty, s.p., jehož výpověď z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byla dle § 211 odst.1 tr. řádu za souhlasu stran přečtena, v této mj. uvedl, že v [obec] poště je zaměstnán od r. 2011 jako vedoucí centrálního nákupu, přičemž jedna z jeho povinností byla odpovídat za veřejné zakázky tak, aby byly zadány v souladu se zákonem a interními směrnicemi České pošty. Dále vypověděl, že mu není cokoli známo o tom, že by pro Českou poštu, s.p. měly pracovat nějací preferovaní dodavatelé. Ohledně nabídky zahraničního zájezdu ze strany jednoho z dodavatelů České pošty jejím zástupcům svědek slyšel až následně z médií s tím, že v inkriminované době se každý zaměstnanec České pošty, s.p. měl řídit svojí morálkou, pravidla compliance byla v rámci České pošty zavedena až v roce 2015. [příjmení] sám žádné obdobné nabídky nedostával. Dále uvedl, že v r. 2013 bylo na [obec] poště rozhodnuto o tom, že se nová vozidla budou pořizovat formou operativního leasingu s tím, že ten zahrnoval dodávku i servis pneumatik. K dotazu, jak obvyklé bylo uzavírání smluv, které by s cenami plně odkazovaly na aktuální ceník dodavatele, svědek uvedl, že si není vědom takového případu s výjimkou zahraničních zakázek, kde určití dodavatelé disponují neměnným ceníkem. Za předpokladu, že Česká pošta byla vázána určitými smlouvami, na základě kterých lze dodávat určitý sortiment a pokud byly tyto smlouvy nevypovězené a platné, tak svědek nevidí důvod, proč by na základě takových smluv nemohlo být čerpáno.

47. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], bývalý zaměstnanec České pošty, s.p., jehož výpověď z předchozího hlavního líčení (č.l. [číslo]) byla podle § 211 odst. 1 tr. řádu za souhlasu stran přečtena, v této své výpovědi mj. uvedl, že v [obec] poště v r. 2012 zastával dvě pozice, a to funkci ředitele sekce provozních činností a funkci ředitele divize správy majetku. Ohledně smlouvy mezi Českou poštou a spol. [právnická osoba] z r. 2004 uvedl, že tato se využívala v době, kdy nedošlo k vysoutěžení určité veřejné zakázky tak, aby nebyl ohrožen chod vozidel České pošty, s.p. Ve chvíli, kdy Česká pošta neměla vysoutěženou žádnou smlouvu, na základě které by mohla odebírat pneumatiky a náhradní díly, tak hledala takovéto alternativy, aby z toho mohla vyjít s co nejčistším štítem. Dále vypověděl, že neví, zda obvyklým ujednáním smluv o dílo na [obec] poště byl závazek zhotovitele k osobní účasti na schůzkách v případě, že o to objednatel Česká pošta, s.p. stála.

48. Svědci [příjmení] [jméno] [příjmení], Mgr. [jméno] [příjmení] a svědkyně [jméno] [příjmení], DiS. odmítli v hlavním líčení po zákonném poučení svědka vypovídat, přičemž v minulosti byli v téže věci v postavení obviněných, soud proto respektoval jejich právo na odmítnutí výpovědi a v postavení svědků je tak nadále nevyslýchal, ani s ohledem na změnu jejich procesního postavení nečetl k důkazu protokoly o jejich dřivěšjích výpovědích. V.

49. Jako znalecké posudky byly podle § 211 odst. 5 tr. řádu v hlavním líčení za souhlasu stran čteny znalecké posudky z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika vypracované soudním znalcem [příjmení] [jméno]. [jméno] (č.l. 7511-7715, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a další), z nichž se mj. podává, že znalci byly ke zkoumání předány jednak věci, které byly zajištěny u obž. [příjmení] při domovní prohlídce v jeho rodinném domě na adrese [adresa] května [číslo] (notebooky, stolní počítač, flash disky, paměťové karty, mobilní telefony a další); dále věci zajištěné u obž. [příjmení] v rámci domovní prohlídky v jeho rodinném domě [adresa] na adrese [adresa] (mobilní telefony, sim karty), konečně věci zajištěné v rámci prohlídky jiných prostor a pozemků v kancelářských prostorách užívaných spol. Česká pošta na adrese [adresa] (notebooky, flash disky atd.). Soudní znalec provedl analýzu zjištěných dat ze shora uvedených věcí, a to se zaměřením především na zadávací řízení na veřejné zakázky u České pošty, přičemž na přílohovém CD zadokumentoval obsah extrahovaných paměťových registrů.

50. Dále znalecký posudek znaleckého ústavu [anonymizováno] [právnická osoba], č.j. 38/04/2018, ze dne [číslo] (č.l. [číslo]), z něhož se podává, že na základě položkového rozpočtu uvedeného v příloze posudku byla hodnota veřejné zakázky„ Specializované přepážky červené“ ke dni [datum] v místě a čase obvyklá stanovena na částku [částka] bez DPH; hodnota veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“ stanovena ke dni [datum] v místě a čase obvyklá na částku [částka] bez DPH; hodnota veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – obnova přepážkové části“ ke dni [datum] v místě a čase obvyklá na částku [částka] bez DPH. Tyto ceny je dle znaleckého posudku nutno chápat jako ceny maximální, protože v r. 2013 se ceny stavebních prací držely na nejnižších hodnotách s tím, že i nadále přetrvávaly negativní důsledky recese způsobené finanční krizí roku 2008.

51. Dále znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] (č.l. [číslo]), z něhož se podává, že tržní hodnota stavebních prací veřejné zakázky„ Specializované přepážky červené“ byla ke [datum] ohodnocena na částu [částka] bez DPH, tržní hodnota veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“ ke dni [datum] na částku [částka] bez DPH a tržní hodnota zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] přepážkové části“ ke dni [datum] na čásktu [částka] bez DPH.

52. Dále znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] vč. dodatku (č.l. [číslo]), ze kterých vyplývá, že předpokládaná hodnota zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – obnova přepážkové části“ ke dni [datum] v místě obvyklá by se měla pohybovat v rozmezí od [číslo] do [částka] bez DPH. Ohledně znaleckého posudku znaleckého ústavu profi- [právnická osoba], č.j. 38/04/2018 znalec uvedl, že v tomto není proveden rozpočet pomocí směrných cen cenové soustavy Ú [právnická osoba] a pokud jsou zde uvedené jednotkové ceny databáze ÚRS indexovány, jedná se o indexy proměnlivé a prakticky nekontrolovatelné, což je v rozporu s metodickými pokyny pro zpracování znaleckých posudků. VI.

53. Jako listinné důkazy byly v hlavním líčení podle § 213 odst.1 tr. řádu předloženy listinné důkazy jak z vyšetřovacího spisu a z jeho příloh, tak i ze spisu soudního s tím, že blíže popsán je pouze obsah níže uvedených listinných důkazů, které soud shledal zásadní pro své rozhodnutí ve věci, zatímco obsah ostatních listin, které sice byly rovněž k důkazu čteny a jsou součástí spisového materiálu, soud blíže nespecifikoval, jelikož se jedná o listiny, které mají spíš dokreslující význam, případně se netýkají obžalovaných, nýbrž dříve stíhaných osob, případně soud z jejich obsahu nic pro své rozhodnutí podstatného nezjistil.

54. Předmět a průběh jednotlivých zadávacích řízení je zdokumentován listinami z přilohy spisu, které byly v hlavním líčení rovněž předloženy jakožto listinné důkazy: sv. 047 - veřejná zakázka„ [příjmení] [obec a číslo], [obec] v [obec], [obec], [obec], [obec a číslo], [obec a číslo], [obec a číslo] - Specializované přepážky červené“ (smlouva o dílo„ Spec. přepážky červené“ č. 2013 [číslo], záměr veřejné zakázky„ Specializované přepážky červené“, seznam podaných nabídek, výzvy k snížení nabídkových cen, protokol o zadání veřejné zakázky). Obdobně šanon 012/ 2014 - veřejné zakázka„ [příjmení] [obec a číslo] - výměna oken“ (záměr veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] oken“, seznam podaných nabídek, výzvy k snížení nabídkových cen, protokol o zadání veřejné zakázky). Obdobně svazek 063 - veřejná zakázka„ [příjmení] [obec a číslo] přepážkové části“ (smlouva o dílo„ [příjmení] [obec a číslo] přepážkové části“, záměr veřejné zakázky, seznam podaných nabídek ve 3. i 4. kole, výzvy k snížení nabídkových cen, protokol o zadání veřejné zakázky). Konečně šanon 1F – veřejné zakázka„ Rámcová smlouva pro nákup pneumatik“ a šanon 1G - veřejná zakázka„ Nákup pneumatik“ (záměr veřejné zakázky, protokol o konečném hodnocení výsledků jednání, rozhodnutí o vyloučení uchazeče spol. [právnická osoba], rozhodnutí o zrušení zadávacího řízení, další záměr veřejné zakázky, seznam podaných nabídek, protokol o zadání veřejné zakázky, jakož i rámcová smlouva o dodávkách pneumatik).

55. K odsuzující části výroku v bodě I/1 byly jakožto listinné důkazy předloženy protokoly o provedení domovních prohlídek u obž. [příjmení] (č.l. 2489-2495, [číslo]), z nichž se podává, že prohlídky byly provedeny na adresách [adresa], a [obec], [ulice a číslo], kdy při nich byly obž. [příjmení] odňaty dokumenty vztahující se k veřejným zakázkám zadavatele České pošty, s.p., dále PC, notebooky, mobilní telefony, flash disky a jiná elekronika, jakož i poznámkové bloky i ručně psané poznámky a vizitky. Jako pro rozhodování soudu zásadní byly předloženy přepisy sms komunikace mezi obž. [příjmení] a [příjmení] (č.l. 2570-2653, [číslo]), z níž mj. vyplývá, že obž. [příjmení] zaslal dne [datum] v 08:08:47obž. [příjmení] sms ve znění:„ [jméno] rano jsme 73km pfr Prahou. T.H.“, následovala odpověď obž. [příjmení]:„ Ja ještě v PH. Zavolam tak za 15min“, obž. [příjmení] dále napsal:„ Na benzince u nahace?“, obž. [příjmení] pak:„ Ok“, obž. [příjmení]:„ Plati“, obž. [příjmení]:„ Vyrazim na D1.“, obž. [příjmení]: Jsem na miste“, obž. [příjmení]:„ Tak prosim 15min vydrzte. [příjmení]“, obž. [příjmení]:„ Ok“, obž. [příjmení]:„ Jste na benzince nebo v tom občerstvení za benzinkou?“, obž. [příjmení]:„ U obcerstveni“. Tato poslední zpráva byla odeslána v 8:45:

55. Poté následovala zpráva obž. [příjmení] zaslána téhož dne v 9:08:42 ve znění„ Děkuji.“, obž. [příjmení] pak odpověděl slovy„ Ja taky“.

56. Předmětnou schůzku obž. [příjmení] a obž. [příjmení] dále dokládají fotografie z kamerového záznamu ze schůzky u motorest [anonymizováno] vč. DVD (č.l. [číslo]), ze kterých vyplývá, že dne [datum] v dopoledních hodinách přijel obž. [příjmení] svým vozem zn. Volkswagen Tiguan, [registrační značka], na parkoviště nacházející se před motorestem [anonymizováno]. Následně je na fotografiích zachyceno, jak obž. [příjmení] vyndává ze zavazadlového prostoru shora uvedeného automobilu obdélníkovou krabici, jež je navíc vložena do igelitové tašky a tuto pak předává obž. [příjmení], který ji následně ukládá do zavazadlového prostoru vozidla zn. Audi, [registrační značka]. Z fotografií z kamerového záznamu je pak patrné, že se obž. [příjmení] vzdálil mimo dosah kamer a obž. [příjmení] hovoří s osobou nacházející se u přední části vozidla Volkswagen, jež v té době není zachycena na kamerovém záznamu. Následně obž. [příjmení] přichází z druhé strany vozidla Volkswagen k její zadní části a v rukou nese desky na dokumenty zelené barvy, které následně ukládá do zavazad-lového prostoru svého vozidla a poté odjíždí z parkoviště pryč.

57. K odsuzující části výroku pod bodem I/1 byly jako listinné důkazy dále předloženy protokol o provedení domovní prohlídky u obž. [příjmení] (č.l. 4024-4033), ze kterého se podává, že tato byla provedena na adrese [adresa], přičemž při ní byly mj. zajištěny PC, notebooky, mobilní telefony, flash disky, jiná paměťová média a zbraň vč. zásobníku a 15 ks nábojů; a protokol o provedení prohlídky kancelářských prostor obž. [právnická osoba] (č.l. 4123-4128), z něhož se podává, že tato byla provedena na adrese [adresa], a byly při zajištěny mj. listinné dokumenty vztahující se k veřejným zakázkám zadavatele České pošty, notebook a CD disky. Jako další stěžejní důkaz byl předložen přepis emailové komunikace obž. [příjmení] a obž. [příjmení] (č.l. 4056-4059, [číslo]), jehož obsahem je mj. emailová zpráva zaslaná dne [datum] z adresy„ soldan@ [webová adresa]“ na adresu„ hadacovi@ [webová adresa]“ ve znění:„ Dobrý den, umíte pristi týden tento nebo obdobný typ? RS“ společně s odkazem na internetový obchod [webová adresa] na notebook zn. HP ProBook 450. Dále je obsahem komunikace zpráva ze dne [datum] (č.l. [číslo]), kdy obž. [příjmení] zaslal obž. [příjmení] zprávu s obsahem:„ [obec] ráno, obracím se na Vás prosbou ohledně ZN 2, zatím se ještě nic neděje? [příjmení] [příjmení]“. [příjmení] [příjmení] pak na tuto ze stejné emailové adresy téhož dne odpověděl slovy:„ Dd, uz je to pred obeslanim. Vydrzte. RS“. Dne [datum] pak obž. [příjmení] ze stejné adresy zaslal na adresu obž. [příjmení] zprávu ve znění:„ Děkuji, dnes to příslo. Pojede to na dvě? Ve středu [číslo] budu v [obec]. Budete mít chvilku? [příjmení] [příjmení]“, na kterou obž. [příjmení] téhož dne odpověděl slovy:„ Spíše ano“.

58. K odsuzující části výroku pod bodem I/1 je dále zásadní přepis komunikace obž. [příjmení] a sv. [příjmení] (č. [číslo]) z [datum], v němž obž. [příjmení] oslovuje sv. [jméno] [příjmení] z spol. [právnická osoba] na adrese [email]“ slovy:„ Jardo nove zadani. [příjmení]“, kde jako obsah této zprávy byla přeposlána původní zpráva obž. [příjmení] z téhož dne s odkazem na internetový obchod [webová adresa] v něm na notebook zn. HP ProBook 450. Dále výpis z bankovního účtu spol. [právnická osoba] vč. DVD (č.l. 2772-2790, [číslo]), ze kterých se podává, že ČSOB obchodní konto č. účtu [bankovní účet] je vedeno na spol. [právnická osoba], kdy dispoziční oprávnění k účtu od [datum] náleží [jméno] [příjmení], [datum narození]. Dne [datum] byly z účtu spol. Radekov spol. s r.o., č. účtu [bankovní účet], na účet spol. [právnická osoba], č. účtu [bankovní účet], zaslány dvě platby. Jedna v hodnotě [částka] a druhá v hodnotě [částka]. Dále faktura spol. [právnická osoba] OF 1979 (č. [číslo]), ze které se podává, že byla dne [datum] vystavena spol. [právnická osoba] částku [částka] vč. DPH s tím, že jakožto odběratel zde figuruje spol. [právnická osoba] a jako dodávané zboží elektro-instalační materiál, a to např. svítidlo zářivkové, zásuvka, krabice do vlhka, žárovka LED aj. Dále faktura spol. HP [anonymizováno] [obec], spol. s r.o. (č. [číslo]), ze které vyplývá, že byla vystavena dne [datum] spol. HP [anonymizováno] [obec], spol. s r.o. na částku [číslo] bez DPH (s DPH pak [částka]) s tím, že jako odběratel zde figuruje spol. [právnická osoba] a jako dodané zboží notebook HP ProBook 450.

59. Rovněž k odsuzující části pod bodem I/1 výroku byly dále předloženy přepis emailové komunikace obž. [příjmení] a sv. [příjmení] vč. příloh (č.l. [číslo]), ze kterého se podává, že dne [datum] zaslal obž. [příjmení] z adresy [email]“ zprávu na emailovou adresu [email]“ ve znění:„ [obec] odpoledne, posílám podklady pro Zn 2. [příjmení] [příjmení] [jméno]“, jejíž součástí je seznam společností k poptání, v rámci kterého kromě spol. Radekov spol. s r.o. figurují [právnická osoba] s.r.o., [právnická osoba], [příjmení] stavební spol. s r.o. a [anonymizováno], spol. s r.o. Následuje komunikace vztahující se k zakázce [obec a číslo] (č.l. 4037-4053), mj. email obž. [příjmení] adresovaný sv. [příjmení] se slovy:„ [jméno] den, muzu požadat o info na Zn. Připadne dalši úpstup: [příjmení] [příjmení]“, dne [datum] obdobná zpráva s obsahem:„ Chci se zeptat na dalši postup Zn? [příjmení] [příjmení]“. Dne [datum] ze stejné adresy zaslal obž. [příjmení] na adresu obž. [příjmení] zprávu ve znění:„ [obec] ráno [příjmení] [příjmení], obracím se na Vás se žádostí o informaci ohledně ZN 2. tento čtvrtek mám v plánu Prahu. Pokud budete mít čas, rád se ozvu a zastavím. Hadač.“ Na tuto zprávu pak sv. [příjmení] odpověděl slovy:„ včera jsem dal pokyn k uzavření, čekám na reakce“, na to obž. [příjmení]:„ Děkuji, budete ve čtvrtek v [příjmení] [příjmení]“, [příjmení]:„ [jméno]. Můžeme se potkat.“, obž. [příjmení]:„ Děkuji platí, řekněte kde a kdy, já se přizpůsobím. [příjmení]“, [příjmení]:„ v 11 na [příjmení]“ a nakonec obž. [příjmení]:„ Děkuji, platí. [příjmení]“. Dne [datum] pak zaslal sv. [příjmení] obž. [příjmení] zprávu ve znění:„ ZN je OK“.

60. K odsuzující části výroku pod bodem I/2 byl předložen přepis sms komunikace obž. [příjmení] se sv. Celým (č.l. [číslo]), v rámci něhož je zachycena i sms zpráva obž. [příjmení] zaslaná dne [datum] sv. [jméno] [příjmení], jednateli spol. [právnická osoba], ve znění:„ Čau, Frydek neres.?“. Týž den zaslal K. Celý obž. [příjmení] odpověď:„ Ale ja uz to mam skoro hotove.“ [příjmení] [příjmení] pak pouze dodal:„ Sorry“. Dále listina účastníků prohlídky místa plnění ze dne [datum] (č.l. 56-57 sv. 063), ze které se podává, že téhož dne byla uskutečněna prohlídka místa plnění, které se zúčastnili jednak [jméno] [příjmení] za obž. spol. [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] za spol. [právnická osoba]

61. K zprošťující části výroku v bodě II/1 byly jakožto listinné důkazy mj. čteny protokol o provedení domovní prohlídky u obž. [příjmení] (č.l. 3655-3664), z něhož se podává, že v rámci domovní prohlídky na adrese [adresa], byly mj. zajištěny notebooky, tablety, mobilní telefon, paměťové karty, peněžní hotovost v českých korunách i zahraničních měnách; a protokol o provedení prohlídky kancelářských prostor obž. u [příjmení] a spol. [právnická osoba] (č.l. 3720-3727) zejména listinné dokumenty vztahující se k veřejným zakázkám zadavatele České pošty, s.p. a peněžní prostředky v českých korunách. Dále byl předložen přepis sms a emailové komunikace obž. [příjmení] a obž. [příjmení] a dalších (č.l. 3672-3676, [číslo], [číslo]), jehož obsahem je i email z [datum] ze strany obž. [příjmení] z adresy [email]“ obž. [příjmení] na adresu [email]“ ve znění:„ Dobrý den, posíláme CN na poža-dované korpusy. Ještě je potřeba si upřesnit zda požadavek od architekta je oprávněný. Při výrobě z dýhy při zavřených předsazených dvířkách nebude požadovaný efekt vidět. S pozdravem [příjmení] [jméno]“ Následuje zpráva od obž. [příjmení] zaslána téhož dne na emailovou adresu obž. [právnická osoba] s obsahem:„ [příjmení] za nabidku, udelejte ji ale prosim v te dyze. Co se tyce dvirek, tak ty jsou jiz koupeny z IKEY. Mozna by bylo dobre potom kdyby nekdo dorazil i na místo si to pro jistotu zamerit a treba si je muze rovnou odvezt. Co se tyce te terasy, muzu poslat nejaky navrh? RS“. Dále sms zpráva obž. [příjmení] z [datum] adresovaná obž. [příjmení] ve znění:„ Vse ok poptavka včera prisla. Korpusy z dyhy pristi tyden zamerime a muzem udelat. [příjmení] [jméno]“. Následuje odpověď obž. [příjmení] obž. [příjmení] z [datum] s obsahem:„ Zdravím Vás, kdy můžeme domluvit prohlídku a zaměřeni? A ceny ne sms!! Díky, R. S.“ Následně téhož dne ve 22:23 zaslal obž. [příjmení] obž. [příjmení] další zprávu, jejíž obsahem byl text:„ Tak asi není potřeba jet na místo, je to obec Nova Ves, [obec] Vychod. Tak se potkejme kolem toho poledne a pojďme to doladit at to můžete vyrábět.“ Dále přepis sms komunikace obž. [příjmení], Šindelářa a dalších z [datum], v rámci které zaslal obž. [příjmení] obž. [příjmení] zprávu:„ Dneska prisel email od p. [příjmení] ze chce poslat slevu na HK do ctv. Zdravim P“, [příjmení] odpověděl:„ Ok prověřím. Kdy se uvidíme?r“, obž. [příjmení]:„ Myslim ze stiham zitra odp s tim vzornikem. Ozvu se. P“. Dále přepis emailové komunikace obž. [příjmení] a obž. [příjmení] a dalších (č.l. [číslo]), ze kterého vyplývá, že dne [datum] odeslal obž. [příjmení] obž. [příjmení] zprávu ve znění:„ Dobrý den, dle dohody zasílám již hotový rozpočet na požadované práce. Dnes budu od 17:00 hodin v [obec], pokud Vám to bude vyhovovat, můžu k Vám zajet po 18:00 hod. [příjmení] [příjmení], [právnická osoba]“ Součástí předmětného přepisu je pak zpráva ze [datum] zaslaná ze strany [jméno] [příjmení] z obž. [příjmení], v rámci které obž. [příjmení] přeposílá zprávu [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], která začíná slovy:„ Dobrý den posílám, omlouvám se za zpoždění. Posílám slíbený návrh vaší zahrady.“ 62. Jako další listiny vztahující se k zprošťující části výroku pod bodem II/1, soukromé zakázce obž. [příjmení] byly předloženy rozpočet na zahradní domek (č.l. 3738-3746, [číslo]), který dne [datum] zpracoval Ing. [příjmení] s tím, že celkové náklady předmětného objektu činí [částka] vč. DPH. Součástí je též přepis výše uvedené emailové komunikace obž. [příjmení], jenž dne [datum] zaslal z emailové adresy [email]“ na adresu obž. [příjmení]„ richard.soldan@ [webová adresa]“ zprávu ve znění:„ Dobrý den, dle dohody zasílám již hotový rozpočet na požadované práce. Dnes budu od 17.00 hodin v [obec], pokud Vám to bude vyhovovat, můžu k Vám zajet po 18.00 hod. [příjmení] [jméno], [právnická osoba]“ 63. K zprošťující části výroku pod bodem II/2 se vztahuje sms komunikace obž. [příjmení] a obž. [příjmení] (č.l. [číslo]), ze které se podává, že obž. [příjmení] zaslal obž. [příjmení] dne [datum] sms zprávu ve znění:„ Děkuji. FM se musi řešit.“ Následuje odpověď obž. [příjmení] z téhož dne:„ Dekuji, jsem na ceste do madarska. Muzu se zítra ozvat? T.H.“, obž. [příjmení] pak dodává:„ Spíše se domluvte na jihu Moravy.“. [příjmení] [příjmení] pak odpovídá slovy:„ Dobře. H“. Součástí přílohové části spisu je též ručně psaná poznámka ohledně schůzky s p. [příjmení] (č.l. 185 modré papírová složka označená nápisem„ pošta f-m1 – obnova přepážek“ zajištěná v rámci prohlídky jiných prostor a pozemků v kancelářských a dalších prostorech užívaných spol. [právnická osoba], jejímž obsahem je text:„ [příjmení] stavební-FM (Již. Mor.), p. [příjmení] [tel. číslo], 9.30 [obec]“.

64. K zprošťující části výroku pod bodem II/3 byly předloženy pracovní smlouva uzavřená mezi obž. [příjmení] a obž. [právnická osoba] z [datum] (č.l. 1424-1426), organizační řád obž. [právnická osoba] (č.l. 1427-1443), program compliance – pravidla etického chování ve skupině [anonymizována dvě slova] (č.l. 1444-1452), ze dne [datum], s platností od stejného data, z něhož mj. vyplývá, že nedodržení ustanovení programu může být posuzováno jako porušení pracovní kázně s důsledky dle právních předpisů. [příjmení] jiného je součástí programu compliance též ustanovení týkající o tzv. obchodní zdvořilosti, dle něhož zaměstnanci společnosti nemohou dávat či přijímat dary a pozornosti, neodpovídající běžným obchodním zvyklostem, které by mohly být chápany jako úplatek nebo zvláštní hodnota a dále nesmějí přímo ani nepřímo nabízet, dávat, požadovat nebo akceptovat úplatky za účelem získání nebo udržení obchodních vztahů s výjimkou firemních dárků malé hodnoty (s logem firmy), jiné dary pak musí být taktně odmítnuty. Dále se zde konstatuje, že jedním z nástrojů k vyřešení případného porušení pravidel etického chování je etická linka, na kterou může každý zaměstnanec skupiny [anonymizováno] sdělit své příp. poznatky či podezření z neetického chování ve skupině [anonymizováno]. Implementace Etického kodexu se pak provádí prostřednictvím školení za účasti compliance officerů, v rámci kterého má dojít k prokazatelnému seznámení se všech zaměstnanců s tímto řádem. Jako další listinný důkaz byl předložen etický kodex zaměstnanců skupiny [anonymizováno] (č.l. 1453-1456), ze dne [datum], z jehož obsahu pak lze mj. vyčíst, že dodržování právních předpisů patří k hlavním zásadám skupiny a všichni její zaměstnanci jsou povinni jednat v souladu s právem, dbát, aby nedocházelo k jeho porušování a vyvarovat se porušení zákona zvláště v oblasti možných trestních postihů. Dále je součástí kodexu ustanovení o tzv. obchodní zdvořilosti, jehož obsah je shodný se shora uvedeným obsahem zakotveným v programu compliance skupiny [anonymizována dvě slova]. Kodex dále obsahuje pravidla ohledně poskytování darů společnosti ve smyslu sponzorských darů, pravidla pro zadávání zakázek v případě, kdy společnost je zadavatel těchto zakázek, zákaz konkurence a další. V neposlední řadě z kodexu vyplývá, že jedním z nástrojů k vyřešení případného porušení pravidel etického chování má být etická linka, na kterou může každý zaměstnanec skupiny sdělit své případné poznatky či podezření z neetického chování ve společnosti a skupině [anonymizováno]. Dále školící materiály týkající se programu compliance skupiny [anonymizováno] (č.l. 1457-1467) sestávající z prezentací obsahující podstatný obsah programu i etického kodexu skupiny. Implementaci compliance programu i etického kodexu dále dokládají články z firemního zpravodaje obž. [právnická osoba] (č.l. [číslo]), v rámci kterých se mj. hovoří o budování dobré„ firemní kultury“, kterou mají vytvářet sami zaměstnanci, přičemž její zvyšování je jedním z prioritních cílů společnosti. Vydání časopisu z r. 2011 informuje zaměstnance společnosti o přijetí programu compliance a etického kodexu, vydání z r. 2012 pojednává o problematice úplatkářství. Následují jednotlivá vydání z let 2012 až 2013, věnující se samostatně firemním hodnotám jako takovým, přičemž základem chování zaměstnanců společnosti má být zákonnost, dodržování nestrannosti a rovného přístupu, neúplatnost a poctivost. Vývoj implementace compliance programu v holdingu Agrofert je zdokumentován v listině označené jako shrnutí vývoje Programu Compliance v koncernu [anonymizováno] v letech 2011 až 2013 (č.l. [číslo]), ze kterého se mj. podává, že Program Compliance byl ve skupině [anonymizováno] zaveden v září roku 2011, a to přijetím„ [příjmení] 08 Program Compliance“ a školením jednotlivých compliance officerů a dceřiných společností. Od začátku tohoto programu byla zřízena anonymní etická linka, kde zaměstnanci koncernu mohli hlásit podněty ohledně porušování samotného programu či etického kodexu, kdy každý takovýto podnět byl zaevidován a transparentně prošetřen, na což dohlíželi právě koncernoví compliance officeři. Co se týče kontroly a vynucování programu compliance ty vyplývaly ze skutečnosti, že se jednalo o obecně závaznou směrnici pro zaměstnance společností koncernu [anonymizováno], jejíž nedodržení bylo posuzováno jako porušení pracovní kázně včetně pracovněprávních důsledků. Zaměstnanci jednotlivých společností koncernu pak svými podpisy potvrzovali srozumění se směrnicí v rámci školení, resp. noví zaměstnanci v rámci vstupních školení. Vymáhání pravidel etického chování bylo povinností vedoucích zaměstnanců s tím, že samotné dodržování kodexu bylo dále kontrolováno prostřednictvím auditů v souladu s příslušnými právními předpisy. Jak se prohlášení obž. [příjmení] k pravidlům etického chování skupiny [anonymizováno] (č.l. 1468) podává, byl i on dne [datum] s compliance programem i pravidly etického chování v [anonymizována dvě slova] seznámen, přičemž prohlásil, že tyto dokumenty bere jako závazné a bude se jimi plně řídit.

65. Dále byl k zprošťující části rozsudku pod bodem II/3 výroku, konkrétně k nabídce návštěvy závodu [anonymizováno] spojené s účastí na fotbalovém utkání [příjmení] [jméno] jako listinný důkaz předložen přepis telefonní komunikace obž. [příjmení], sv. [příjmení], [příjmení] a dalších vč.DVD (č.l. [číslo]), jehož obsahem je mj. přepis rozhovoru obž. [příjmení] s sv. [příjmení] z [datum], v rámci kterého obž. [příjmení] mj. řekl:„ A pak mám ještě jednu věc, otázku. [příjmení] pořádáme zájezd do výrobního závodu do Madridu. A teď v sobotu odlítáme a přiletíme v úterý ráno a je tam fotbal AC Madrid“. Na tato slova pak [příjmení] odpověděl:„ Já určitě ne [příjmení], já jsem mimo. Já jedu, my jedeme do Popradu ve středu, takže já jsem mimo. Já přijedu až doopravdy v neděli večer, ale zkus třeba [příjmení] [příjmení] nebo někoho. Nechám to na tobě, nechám to na tobě, ale já jsem doopravdy, to je takhle to je hrozně narychlo.“ Dále je součástí tohoto přepisu též rozhovor ze dne [datum] v 11:19:32, ve kterém [příjmení] mj. sděluje, že:„ Ne, jsem v [obec] a teď jsem vyjel z [obec] a jsem v [obec] na [anonymizováno]. Co se děje?“. Následně téhož dne v 12:05:15 volá [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a říká:„ Čau Marťas, jenom dej mi jenom informaci, kdy vyběhnou pneumatiky?“ Následuje odpověď JUDr. [příjmení] slovy:„ Pneumatiky teďka se schvaluje záměr teprve, je to na controllingu. Takže počítám do těch čtrnácti dnů, tak jak jsme se bavili minulý týden, jo.“ Následně, téhož dne ve 13:52:53 volal [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a mj. jí sdělil:„ Já měl teďka tam schůzku. No já jsem byl ráno na Postbus, pak jsem v půl dvanáctý měl schůzku s tím [jméno] [příjmení]“ 66. K zprošťující části výroku pod bodem II/3 vztahující se k obž. [příjmení] bylo jako listinný důkaz přečteno i prohlášení předsedy představenstva obž. [právnická osoba] (č.l. [číslo]), z něhož vyplývá, že Ing. [jméno] [jméno], předseda představenstva spol. [právnická osoba] po seznámení s obsahem trestního spisu konstatoval, že komunikace obž. [příjmení] se zástupcem České pošty, s.p. nebyla vedena na profesionální úrovni. Podle obsahu prohlášení byla tato záležitost s obž. [příjmení] následně projednána, jeho profesionální pochybení mu bylo vytknuto a za období roku 2014 mu byla přiměřeně snížena bonusová část jeho mzdy. Dokreslujícím důkazem k zprošťující části výroku je též program jiné akce označené slovy„ Draft Programe 2013 Chekia“ (č.l. [číslo]), která se měla odehrát ve dnech od 22.- [datum], přičemž součástí návštěvy závodu firmy [anonymizováno] bylo pro změnu vystoupení tanečníků Flamenga.

67. K osobám obžalovaných byly jako listinné důkazy předloženy opisy z rejstříku trestů obžalo-vaných vč. obžalovaných právnických osob z konce přípravného řízení (č.l. 768, 920, 979, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]), i z konce hlavního líčení (č.l. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo]); zprávy o pověsti obžalovaných (č.l. 767, 919, 978, [číslo]); dále výpisy z obchodního rejstříku obž. právnických osob ([číslo], [číslo], [číslo]). VII.

68. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil důkazy jednotlivě i v jejich souhrnu a vzájemných souvislostech ve smyslu § 2 odst. 6 tr. řádu, dospěl k závěru, že vina obžalovaných [jméno] [příjmení] pod body I [číslo] výroku (I/3+5 obžaloby) a Ing. [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o. pod bodem I/1 výroku (I/3 obžaloby) byla v rámci hlavního líčení prokázána. V ostatních bodech obžaloby, tj. v případě obž. [příjmení] v bodě I/1 obžaloby, v případě obž. [příjmení] a spol. [právnická osoba] v bodě I/5 obžaloby naopak nebylo prokázáno, že skutek spáchali obžalovaní a soud tudíž rozhodl o jejich zproštění ve smyslu § 226 písm. c) tr. řádu. Obdobně dospěl u obžalovaných [jméno] [příjmení] a spol. [právnická osoba] v bodě I/1 obžaloby a Ing. [jméno] [příjmení] a spol. [právnická osoba] v bodě II/1 obžaloby k závěru, že ani u těchto obžalovaných nebylo prokázáno, že skutky, které jsou jim kladeny za vinu, spáchali a proto je, v tomto případě v plném rozsahu, rovněž zprostil obžaloby dle § 226 písm. c) tr. řádu.

69. Pokud jde o odsuzující část rozsudku pod bodem I/1 výroku (I/3 obžaloby) má soud vinu obž. [příjmení], [příjmení] a spol. [právnická osoba] ohledně trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 tr. zákoníku za prokázanou v prvé řadě z elektronické komunikace mezi obž. [příjmení] a obž. [příjmení] ve spojení s provedenými listinnými důkazy, zejména pak seznamem společností určených k poptávání v rámci veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“; pokud jde o trestný čin podplacení podle § 332 tr. zákoníku rovněž z elektronické komunikace mezi obžalovanými, jakož i z provedených listinných důkazů, zejména fakturace notebooku jako elektroinstalace, konečně z fotodokumentace setkání obou obžalovaných v [obec] na parkovišti u motorestu [anonymizováno]. Obžalovaným [příjmení] a Ing. [příjmení] je pod bodem I/3 obžaloby je kladeno za vinu, že v souvislosti se zadáním veřejné zakázky na stavební práce v rámci projektu„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“ zjednali přednost i výhodu spol. [právnická osoba] na úkor ostatních soutěžitelů. Průběh zadávacího řízení týkajícího se veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“ je zdokumentován výše uvedenými listinnými důkazy, které jsou součástí vyšetřovacího spisu (viz šanon 012/ 2014 příloha [číslo]). Ačkoli oba obžalovaní svou vinu do značné míry popírají, jsou ze svého jednání usvědčování emailovou komunikací ze dne [datum], kdy se obž. [příjmení] ze své emailové schránky [email] dotazuje obž. [příjmení] na stav zadávacího řízení v případě předmětné zakázky slovy„ [obec] ráno, obracím se na Vás prosbou ohledně ZN 2, zatím se ještě nic neděje? [příjmení] [příjmení]“, na což mu obž. [příjmení] ze své emailové schránky [email] na úkor ostatních soutěžitelů, kteří touto informací v rámci zadávacího řízení nedisponovali, sděluje slovy„ Dd, uz je to pred obeslanim. Vydrzte. RS“ (č.l. [číslo]) v jaké fázi se předmětné zadávací řízení právě nachází. Obdobně mu pak v emailu z [datum] poskytuje neoprávněnou výhodu, když mu na jeho dotaz„ Pojede to na dvě?“ slovy„ Spíše ano“ sděluje informaci o počtu kol zadávacího řízení, kterou opět ostatní soutěžitelé nedisponovali, na což obž. [příjmení] reaguje slovy„ Děkuji. H“ (č.l. [číslo]). [příjmení] [příjmení] připustil, že takovýto dotaz učinil, vnímal ho však jen jako technický dotaz. Konečně je pro obž. [příjmení] usvědčující rovněž jeho komunikace se sv. [příjmení], jehož trestní stíhání bylo zastaveno na základě schválené dohody o narovnání (viz usnesení Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. 10 T 4/2018 ze 17.4.2018), kdy obž. [příjmení] sv. [příjmení] dne [datum] oslovuje ze své, výše uvedené, emailové adresy slovy„ [obec] ráno [příjmení] [příjmení], obracím se na Vás se žádostí o informaci ohledně ZN 2“, na což [příjmení] ze své emailové adresy [email] reaguje slovy„ včera jsem dal pokyn k uzavření, čekám na reakce“ (č.l. [číslo]), čímž obž. [příjmení] opět na úkor ostatních soutěžitelů neoprávněně získává informaci ve smyslu časové přednosti o stavu zadávacího řízení. Protiprávní zvýhodnění obž. [příjmení] a obž. spol. [právnická osoba] na úkor ostatních soutěžitelů dále dokládá skutečnost, že obž. [příjmení] zaslal již dne [datum] na adresu sv. [příjmení] zprávu ve znění:„ [obec] odpoledne, posílám podklady pro Zn 2. [příjmení] [příjmení] [jméno]“ (č.l. [číslo]), kdy se jednalo o seznam společností, které měly být, a následně skutečně i byly, v rámci předmětného zadávacích řízení poptávány (příl. 20 šanonu 012/ 2014), přičemž tuto skutečnost v rámci své výpovědi před soudem potvrdil i sv. [příjmení], přičemž však nevyloučil, že se prostřed-nictvím veřejného portálu mohli přihlásit i další uchazeči o předmětnou zakázku. Pro to, proč právě tyto společnosti byly v rámci předmětného zadávacího řízení osloveny, obž. [příjmení] žádné bližší vysvětlení neměl. V důsledku svého neoprávněného zvýhodnění v rámci zadávacího řízení„ [příjmení] [obec a číslo]“ byla následně spol. [právnická osoba] doporučena k výběru (č.l. 55-58 příl. 20).

70. Pokud jde o vinu obž. [příjmení] i obž. spol. [právnická osoba] za zločin podplacení dle § 332 odst. 1 al. druhá, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku má soud vinu obž. [příjmení] za prokázanou z jeho reakce na email obž. [příjmení] z [datum] ve znění„ Dobrý den, umíte pristi týden tento nebo obdobný typ? RS“ společně s odkazem na internetový obchod [webová adresa] v něm na konkrétní notebook zn. HP ProBook 450, kdy obž. [příjmení] předmětný notebook obratem objednává u svého známého sv. [příjmení] ze spol. [právnická osoba] slovy:„ Jardo nove zadani. [příjmení]“, kde jako obsah této zprávy byla přeposlána původní zpráva obž. [příjmení] z téhož dne s odkazem na internetový obchod [webová adresa] a na notebook zn. HP ProBook 450 (č.l. [číslo]). Vlastní předání notebooku obž. [příjmení] je zdokumentováno fotodokumentací ze schůzky obou obžalovaných na parkovišti u motorestu [anonymizováno] pořízené na základě sledování obžalovaných (č.l. [číslo]), na níž je patrné jak obž. [příjmení] dne [datum] v dopoledních hodinách přijíždí svým vozem zn. Volkswagen Tiguan na parkoviště nacházející se před motorestem [anonymizováno], ze zavazadlového prostoru vyndává obdélníkovou krabici a tuto předává obž. [příjmení], který ji následně ukládá do zavazadlového prostoru svého vozidla zn. Audi; z fotodokumentace je dále patrné, jak obž. [příjmení] přichází z druhé strany svého vozidla zn. Volkswagen a v rukou nese desky na dokumenty zelené barvy, které následně ukládá do zavazadlového prostoru svého vozidla a poté odjíždí z parkoviště pryč. Tvrzení obž. [příjmení], že se v případě předmětné krabice mohlo jednat frgály, které je nutné nosit ve vodorovné poloze, soud s přihlédnutím k výši uvedené emailové komunikaci ze dne [datum] mezi obžalovanými i následné vyfakturování notebooku, jak uvedeno níže, neuvěřil. Jak se totiž z faktury č. OF- 1979 vystavené ke dni [datum] znějící na částku [částka] (č.l. [číslo]) podává, byl předmětný notebook následně vyúčtován spol. [právnická osoba], která ho dne [datum] zakoupila od spol. HP TRONIC [obec], spol. s r.o. (viz faktura [číslo] na č.l. [číslo]), nikoli jako notebook výše uvedené značky, nýbrž jakožto elektroinstalační materiál (svítidlo zářivkové, spínač, žárovka LED atd.), což ve své výpovědi před soudem v rámci dřívějšího hlavního líčení potvrdil, byť s drobnou odchylkou, ohledně způsobu vyúčtování, jak sv. [příjmení], zaměstnanec spol. [právnická osoba], když uvedl, že si u něj obž. [příjmení] objednal dva notebooky, přičemž následně ho požádal, aby vyúčtoval jako kancelářské potřeby; tak sv. [příjmení], jednatel spol. [právnická osoba], když uvedl, že oba notebooky skutečně obž. [příjmení] dodal s tím, že tyto byly následně na jeho žádost vyúčtovány jako elektroinstalační materiál.

71. Obžalovaní [příjmení] i [příjmení] se v rámci opakovaného hlavního líčení mimo jiné hájili tím, že na předmětný notebook nelze nahlížet jako na úplatek, který by měl obž. [příjmení] přimět, aby zajistil, že společnost [právnická osoba] bude v rámci zadávacího řízení zvýhodněna. Podle obž. [příjmení] se v případě předmětného notebooku jednalo o dar vlastní dceři, obž. [příjmení] pak tento notebook vnímal jako běžný dar, co si spolupracující firmy před vánočními svátky dávají, přičemž v tomto konkrétním případě se mělo navíc jednat o odplatu za dar, který obž. [příjmení] obdržel od obž. [příjmení]. Tomuto vysvětlení, proč byl obž. [příjmení] předán předmětný notobook na parkovišti u motorestu [anonymizováno] soud neuvěřil, jelikož je považuje jak za vnitřně rozporuplné, tak v kontrastu s výpovědi zmocněnce [příjmení], který v řízení vystupoval za obž. společnost [právnická osoba] [příjmení] v řízení před soudem srozumitelným způsobem nevysvětlil (viz výpověď obž. [příjmení] ze dne [datum] na č.l. [číslo]), jak mohl být předmětný notebook odplatou za dar od obž. [příjmení], když byl obž. [příjmení] předán dne [datum], zatímco dar v podobě sady per zn. Parker obž. [příjmení] podle své vlastní výpovědi od obž. [příjmení] obdržel až v prosinci r. 2013. Obdobně obž. [příjmení] nevysvětlil své tvrzení, že měl mít předmětný notebook údajně na skladě, ačkoli si ho u něj slovy„ umíte tento nebo obdobný typ?“ s linkem na notebook zn. HP ProBook 450 v e-shopu Alza obž. [příjmení] dne [datum] zjevně objednává, na což navazují slova obž. [příjmení] adresované sv. Kulišťkaovi ze spol. [právnická osoba]„ Jardo, nové zadání“ a faktura vystavená touto společností dne [datum] slovně na elektroinstalační materiál, ve skutečnosti však na přemětný notebbok. Tvrzení o tom, že se v případě předmětného notebooku v hodnotě přes [částka] jedná o běžný vánoční dar, navíc kontrastuje s vyjádřením zmocněnce [příjmení], který dlouhodobě zastává funkci prokuristy spol. [právnická osoba], o tom, že ve spol. [právnická osoba] nebylo zvykem dávat si dary takovéto hodnoty. Pokud se obchodním partnerům k vánočním svátkům dávaly nějaké dary, jednalo se zpravidla o láhev vína, firemní kalendář, sadu propisek apod. (viz č.l. [číslo]). Pro úplnost se dodává, že k námitce obž. [příjmení], že předmětné zadávací řízení bylo již jednou vyhlášeno v r. 2012, kdy v něm v podstatě uspěla spol. [právnická osoba] a její získání zakázky tak nelze považovat za její zvýhodnění, resp. znevýdňování ostatních soutěžitů, lze toliko uvést, že ze skutečnosti, že se určitý dodavatel účastní zadávacího řízení, a dokonce v něm i úspěje, toto je však z těch, či oněch důvodů následně zrušeno, nelze dovozovat, že v následujícím zadávacím řízení lze při respektování jak v inkriminované době účinného zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, tak tehdy i dnes platného § 256 tr. zákoníku bez dalšího staronového dodavatele na úkor ostatních soutěžitelů zvýhodnit. Stejně tak nelze ze skutečnosti, že obž. společnost [právnická osoba] disponovala zadávací dokumentací ze zadávacího řízení z r. 2012 dovozovat, že obžalovaní nemohli skutkovou podstatu podle § 256 tr. zákoníku naplnit s tím, že již informacemi, které je zvýhodňovaly, předem disponovali. Za prvé se totiž mohly podmínky realizace zadávacího řízení v r. 2013 v porovnání s těmi ze zadávacího řízení v r. 2012 změnit, za druhé, pokud by obž. [příjmení] skutečně všemi potřebnými informacemi k tomu, aby v opětovně vypsaném řízení uspěl, disponoval, nebyl důvod, aby se na ně obž. [příjmení], minimálně z hlediska časové přednosti ve smyslu zjištění bližších údajů o vyhlášení záměru veřejné zakázky vyptával.

72. Pokud jde o odsuzující část rozsudku pod bodem I/2 výroku (I/5 obžaloby) má soud vinu obž. [příjmení] za prokázanou z elektronické komunikace mezi obž. [příjmení] a svědkem [příjmení] ve spojení s provedenými listinnými důkazy. [příjmení] [příjmení] je pod bodem I/5 obžaloby kladeno za vinu, že při zadání veřejné zakázky na stavební práce v rámci projektu„ [příjmení] [obec a číslo] -obnova přepážkové části“ spolu s pravomocně odsouzeným [příjmení] [jméno] [příjmení] zjednali výhodu spol. [právnická osoba] na úkor ostatních soutěžitelů. Průběh zadávacího řízení týkajícího se veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] - obnova přepážkové části“ je zdokumentován výše uvedenými listinnými důkazy, které jsou součástí vyšetřovacího spisu (viz šanon 063 příl. [číslo]). Ačkoli obž [příjmení] svoji vinu popírá, je ze svého jednání usvědčován elektronickou komunikací, která se uskutečnila mezi ním a sv. Celým v prvních krocích realizace záměru předmětné zakázky, k jehož schválení došlo dne [datum]. Jak se z provedených listinných důkazů podává, následovala po schválení záměru dne [datum] výzva k podání nabídek, na niž reagovaly mimo jiné [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] (č.l. 34-43 sv. 063 přil. 20), jejichž zástupci se následně dne [datum] od 09:30 hod. účastnilli prohlídky místa, kde měla být zakázka realizována (č.l. 56-57 sv. 063). Jak z údajů zajištěných z telekomunikačního provozu mobilního telefonu obž. [příjmení] vyplývá, tento ještě tentýž den, kdy se konala prohlídka místa plnění, konkrétně v 16:31 hod. zaslal sv. Celému, jednateli, spol. [právnická osoba] na číslo jeho mobilního telefonu sms zprávu, v níž mu slovy„ Čau, [část obce] neřeš“ (č.l. [číslo]) v podstatě sděluje, že nemá smysl, aby se jeho společnost nadále ucházela o předmětnou zakázku. Reakce sv. Celého, kdy na předmětnou sms zprávu v 16:38 hod. odpovídá slovy„ ale já už to mám skoro hotové“ (stejné č.l.) dokládá, že jeho zájem o zákazku i po prohlídce místa plnění stále trval, přesto poté, co od obž. [příjmení] v 16:39 hod. obdrží další, byť stručnou, přesto výstižnou, sms zprávu ve znění„ sorry“ (č.l. [číslo]), jeho společnost nadále žádnou nabídku nepodává a dne [datum] dochází k zadání předmětné zakázky spol. [právnická osoba] (č.l. 2-24 sv. 063). Ačkoli sv. Celý ve své výpovědi uvedl, že si předmětné sms zprávy již nevybavuje, tyto zasazené do kontextu probíhajícího zadávacího řízení na zákazku„ [příjmení] [obec a číslo] přepážkové části“ při zohlednění sledu událostí dne [datum] dokládají, že nebýt zásahu ze strany obž. [příjmení] slovy„ Čau, [část obce] neřeš“, by se společnost [právnická osoba] o předmětnou zakázku i nadále ucházela a v zadávacím řízení možná i uspěla, minimálně by se na něm i nadále podílela, čímž by tak nedošlo k jejímu znevýhodnění, což plyne ostatně i z reakce jednatele společnosti [právnická osoba] svědka [příjmení] na předmětnou sms, tj. ze slov„ ale já už to mám skoro hotové“.

73. Pokud jde o zprošťující výrok vztahující se k bodu I/1 obžaloby je obžalovaným [příjmení] a [příjmení], jakož i obžalované společnosti [právnická osoba] kladeno za vinu, že svým jednáním, blíže popsaným ve výrokové části, v rámci zadávacího řízení týkajícího se stavebních prací na veřejné zakázce„ Pošta Hr. [příjmení] 3, [obec] v [obec], [obec], [obec], [obec a číslo], [obec a číslo], [obec] – specializované přepážky červené“ zjednali výhodu ve prospěch spol. [právnická osoba] na úkor ostatních uchazečů o předmětnou zakázku. Průběh zadávacího řízení týkajícího se veřejné zakázky je zdokumentován výše uvedenými listinnými důkazy, které jsou součástí vyšetřovacího spisu (viz sv. 047 příl. [číslo]). Na základě provedených listinných důkazů ve spojení s výpověďmi obž. [příjmení] a obž. [příjmení] lze sice konstatovat, že v řízení bylo prokázáno, že se obž. [příjmení] a obž. [příjmení] v době konání zadávacího řízení spolu scházeli, a že se obž. [příjmení] dne [datum] smskou slovy„ Dneska přišel email od p. [příjmení], že chce poslat slevu na HK do čtv. Zravím P.“, na kterou obž. [příjmení] reagoval smskou slovy„ Ok, prověřím. Kdy se uvidíme?“ (č.l. [číslo]), pokoušel zjistit, jak má na výzvu na slevnění své nabídky reagovat, což může navozovat spekulace o tom, zda při vzájemných schůzkách mezi obžalovanými ze strany obž. [příjmení] nedocházelo ke sdělování informací obž. [příjmení], jež by mohly vést k zvýhodnění jeho spol. [právnická osoba], která také předmětnou zakázku následně získala (č.l. 2-17 sv. 047 příl. [číslo] spisu); z druhé strany nutno konstatovat, že ani vzájemné stýkání se aktérů zadávacího řízení, či prosté dotazy kladené na jeho další průběh samy o sobě ještě neprokazují, že došlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě ve smyslu § 256 tr. zákoníku. Trestná činnost obžalovaných v tomto bodě obžaloby nejenže není v dostatečné míře prokázána, nýbrž je současně zásadním způsobem zpochybněna výpovědí obžalovaných, jakož i emailovou korespondencí založenou do spisu obž. [příjmení] (č.l. [číslo], [číslo]), z níž se podává, že oba obžalovaní v předmětném období vzájemně jednali o soukromé zakázce obž. [příjmení] týkající se výstavby zahradního domku v místě bydliště obžalovaného, kdy za tímto účelem byl již zpracován též rozpočet na částku [částka] vč. DPH s uvedením místa stavby na adrese [adresa], tedy v místě bydliště obž. [příjmení] (č.l [číslo]). Za dané situace se proto soud při absenci relevantních důkazů dokládajících vinu obžalovaných a naopak provedení relevantních protidůkazů dokládajících, že se jejich vzájemné schůzky týkaly soukromé zakázky obž. [příjmení], přiklonil k závěru, že je na místě postupovat ve smyslu zásady„ in dubio pro reo“, tedy v případě pochybností ve prospěch pachatele a obžalované [příjmení], [příjmení] a obž. společnost [právnická osoba] podle § 226 písm. c) tr. řádu zprostit obžaloby.

74. Pokud jde o zprošťující výrok vztahující se k bodu I/5 obžaloby je obžalovaným [příjmení] a spol. [právnická osoba] kladeno za vinu, že svým jednáním, blíže popsaným ve výrokové části, při zadávacím řízení týkajícím se stavebních prací na veřejné zakázce„ [příjmení] [obec a číslo] -obnova přepážkové části“ zjednali výhodu ve prospěch spol. [právnická osoba] na úkor ostatních uchazečů o předmětnou zakázku. Jak uvedeno výše, je průběh zadávacího řízení týkajícího se předmětné veřejné zakázky zdokumentován výše uvedenými listinnými důkazy (sv. 063 příl. 20). Podle obžaloby se měl obž. [příjmení] s obž. [příjmení] sejít dne [datum] v [obec] v Obchodním centru [jméno] a dohodnout se s ním, že mu obž. [příjmení] pomůže pro jeho spol. [právnická osoba] předmětnou zakázku získat. Za tím přiměl obž. [příjmení], jak popsáno výše, sv. Celého, aby se jeho spol. [právnická osoba] zadávacího řízení neúčastnila. Následně měl obž. [příjmení], poté co nabídka spol. [právnická osoba] nebyla pro Českou poštu, a to ani v 2. kole po snížení nabídkové ceny ekonomicky nejvýhodnější, obž. [příjmení] navrhnout, aby se ohledně dalšího postupu v zadávacím řízení domluvil s [jméno] [příjmení], jednatelem [příjmení] stavební spol. s r.o., která byla v druhém kole nejúspěšnější. Dne [datum] se pak, poté co ani ve třetím kole spol. [právnická osoba] nebyla ekonomicky nejúspěšnější, měla uskutečnit na benzínové čerpací stanici zn. OMV v [obec] schůzka, na níž se obž. [příjmení] měl dohodnout se sv. [příjmení], že [příjmení] stavební spol. s r.o. do čtvrtého kola zadávacího řízení již žádnou další nabídku dávat nebude, v důsledku čeho byla předmětná zakázka zadána jako jedinému uchazeči ve 4. kole spol. [právnická osoba] Obžalovaní [příjmení] a [příjmení] shodně popírají, že by mezi nimi i dalšími osobami uvedenými výše k jakémukoli zákulisnímu jednání majícímu za cíl zajistit, aby v předmětném zadávacím řízení zvítězila spol. [právnická osoba], vůbec došlo. Zatímco v případě obž. [příjmení] lze - aspoň pokud jde o jeho jednání ve vztahu ke sv. Celému a jeho spol. [právnická osoba] - z provedených listinných důkazů dovodit, že se obž. [příjmení] stíhaného jednání dopustil (viz odsuzující výrok pod bodem I/2), ohledně obž. [příjmení] a obž. spol. [právnická osoba] nutno konstatovat, že důkazy, které by měli podíl obž. [příjmení] a spol. [právnická osoba] na stíhaném jednání prokazovat, jsou pro soud zcela nedostačující. Ostatně si ani svěděk [příjmení], jednatel spol. [právnická osoba] v rámci své výpovědi před soudem nevzpomenul, že by se kdy s obž. [příjmení] setkal, natožpak na benzínové čerpací stanici zn. OMV v [obec], jak tvrzeno v obžalobě.

75. Je-li totiž v obžalobě tvrzeno, že se měli obž. [příjmení] s obž. [příjmení] dne [datum] při schůzce v obchodním centru [jméno] v [obec] dohodnout na tom, že obž. [příjmení] obž. [příjmení] pomůže pro jeho spol. [právnická osoba] předmětnou zakázku získat, pak nutno konstatovat, že předmětná schůzka se sice možná uskutečnila, rozhodně se však ve spisu nenachází důkaz, z něhož by bylo možné dovozovat, co bylo jejím obsahem, a zejména skutečnost, že mezi obžalovanými mělo dojít k údajné dohodě o získání zakázky pro spol. [právnická osoba] Obžaloba svá tvrzení ohledně viny obžalovaných [příjmení] a spol. [právnická osoba] dále opírá o údaj zajištěný z telekomunikačního provozu obž. [příjmení], konkrétně z sms zprávy se slovy„ spíše se domluvte na jihu Moravy“ (č.l. [číslo]), kterou obž. [příjmení] dne [datum] zaslal obž. [příjmení] a která podle obžaloby představuje výzvu adresovanou obž. [příjmení], aby se ohledně předmětné zakázky dohodl se sv. [příjmení] z [právnická osoba] ohledně dalšího postupu v předmětném zadávacím řízení. Skutečnost, že k předmětné schůzce i vzájemné dohodě došlo, má pak dokládat útržek papíru, který byl nalezen při prohlídce jiných prostor užívaných obž. spol. [právnická osoba] s poznámkou„ [příjmení] stavební FM (již. Mor.) p. [příjmení] [číslo], 9:30 [obec] - OMV“ (č.l. 185 příl. [číslo]). I zde nutno konstatovat, že zajištěný důkazní materiál má soud za nedostačující na to, aby obž. [příjmení] a obž. spol. [právnická osoba] mohli při respektování zásady„ in dubio pro reo“ být za situace, kdy svou vinu jednoznačně popírají, shledáni vinnými a odsouzeni pro skutek, který je jím pod tímto bodem obžaloby za vinu. Nejenže totiž nebylo v řízení před soudem prokázáno, o čem spolu měli obž. [příjmení] s sv. [příjmení] na pumpě OMV v [obec] vlastně jednat, resp. na čem konkrétním se měli dohodnout, ale za situace, kdy konání schůzky obž. [příjmení] popírá a sv. [příjmení] si na ni dle svého tvrzení vůbec nepamatuje, ani si nevybavuje, že by se kdy s obž. [příjmení] setkal, nelze mít za prokázáno, že se předmětná schůzka na čerpací stanici OMV v [obec] vůbec uskutečnila. Za daných okolností proto soudu nezbylo nežli obž. [příjmení] a spol. [právnická osoba] z jednání, které je jim v tomto bodě kladeno za vinu, obžaloby zprostit.

76. Pokud jde o zprošťující výrok vztahující se k bodu II/1 obžaloby je obžalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení] a spol. [právnická osoba] (jakož i [jméno] [příjmení], jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno), ve znění upraveném intervenujícím státním zástupcem při hlavním líčení dne [datum], kladeno za vinu, že svým jednáním, blíže popsaným ve výrokové části, v rámci zadávacího řízení týkajícího dodávky pneumatik zjednali výhodu ve prospěch obžalované spol. [právnická osoba] na úkor ostatních uchazečů o předmětnou zakázku. Obž. Ing. [příjmení] je podanou obžalobou kladeno za vinu, že činil vše pro to, aby si udržel náklonnost [jméno] [příjmení], neboť chtěl od něj získat neveřejné informace ze zadávacího řízení, mj. datum zahájení nového zadávacího řízení na nákup pneumatik, jelikož měl jakožto ředitel divize [ulice] automobily ve spol. [právnická osoba] zájem na tom, aby byla zakázka na nákup pneumatik zadána právě této společnosti, a proto mu dne [datum] v rozporu s Programem Compliance, tj. pravidel etického chování ve skupině [anonymizována dvě slova], nabídl zájezd do výrobního závodu Madridu spojený s účastí na fotbalovém utkání [příjmení] [jméno] [příjmení], což [jméno] [příjmení] kvůli jinému svému programu odmítl. Obž. spol. [právnická osoba] je pak kladeno za vinu, že interními směrnicemi, či postupy nezamezila jednání obž. Ing. [příjmení] jako svého vrcholného manažera v rozporu nejen s vlastními etickými principy, tedy s programem compliance, ale i s příslušnými ustanoveními tr. zákoníku, k jejichž porušení došlo. Jak obž. [příjmení], tak obž. spol. [právnická osoba] ústy svého zmocněnce [příjmení] [jméno] [příjmení] shodně popřeli, že by se dopustili jednání, které je jim kladeno za vinu.

77. Ze svědeckých výpovědí i z předložených listinných důkazů soud dovodil, že vina obžalovaných nebyla v dostatečné míře prokázána, a proto je ve smyslu zásady„ in dubio pro reo“ zprostil obžaloby. U obžalované spol. [právnická osoba] se soud v prvé řadě zabýval skutečností, zda ve vztahu k jednání obž. [příjmení] učinila ve smyslu § 8 odst. 5 zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, vše proto, aby se z jednání, které je jí kladeno za vinu exkulpovala, tj. vyvinila. Soud je přesvědčen o tom, že obž. spol. [právnická osoba] v souladu s ust. § 8 odst. 5 zák. [číslo] 2011 Sb„ vynaložila veškeré úsilí, které na ni bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila“ Ohledně předpokladů zániku trestní odpovědnosti na základě exkulpace má soud v prvé řadě za to, že je na místě při zkoumání, zda došlo ke splnění podmínek ustanovení § 8 odst. 5 zák. o trestní odpovědnosti právnických osob vycházet z premisy, že každý zaměstnanec obchodní společnosti je v prvém řádě osobou svéprávnou, která sama odpovídá za své jednání, nezávisle na tom, jakou funkci v té, či oné společnosti zastává, a není tedy pouhou loutkou v rukou svého zaměstnavatele, v důsledku čehož by bylo možné každé jeho gesto, či slovo přičítat jeho zaměstnavateli. Vyjde-li tedy v trestním řízení najevo, že obžalovaná právnická osoba v postavení zaměstnavatele učinila v pozitivním slova smyslu vše proto, aby jak v rovině personálně preventivní, tak v rovině kontrolně represivní předešla nežádoucímu chování svých zaměstnanců zakládajícímu jejich trestní odpovědnost, nelze jí dle názoru zdejšího soudu chování vlastních zaměstnanců, nahlížíme-li na ně jako na svobodné a za své jednání odpovědné osoby, bez dalšího přičítat. Jinými slovy má zdejší soud za to, že nelze po právnické osobě požadovat -dovedeno ad absurdum - aby dennodenně dohlížela nad počínáním svých zaměstnanců za užití prostřednictvím odposlechů či elektronického monitoringu, aby tak předešla nežádoucím formám chování na jejich straně. Jinak vyjářeno má soud za to, že v případech, kdy je v důsledku chování osob uvedených v ust. § 8 odst. 1, 2 zák. č. 418/2011 Sb. zahájeno trestní stíhání právnické osoby, je na místě se zabývat otázkou, zda jak v rovině preventivní, tak kontrolní učinila patřičné kroky, aby zamezila nežádoucímu chování svých zaměstnanců, a je-li tomu tak, aby byla exkulpována. Jde tedy o to zjistit, zda stíhaná právnická osoba přijala odpovídající interní směrnice chování, resp. etický kodex zapovídající vlastním zaměstnancům jednat v rozporu s etickými pravidly v obchodních a pracovních vztazích, a zejména v rozporu s právními předpisy vztahujícími se na jejich činnost. Dále si ověřit, zda součnasně s přijetím etického kodexu, byly zavedeny rovněž odpovídající kontrolní mechanismy vyhodnocující, zda dochází k implementaci přijatých norem. Konečně, zda stíháná právniká osoba disponuje donucujícími prostředky, aby osoby porušující etický kodex společnosti náležitě sancionovala a přiměla je tak k jeho zachovávání. Konkrétně to pro obžalovanou právnickou osobu podle názoru zdejšího soudu znamená, že by měla prokázat, že vynaložila dostatečné úsilí ve třech směrech, jednak že přijala odpovídající interní pravidla chování, ať již formou interních směrnic, či compliance programů, jejichž cílem je zamezit nežádoucím formám chování svých zaměstnanců. Dále, že nové zaměstnance při nástupu do zaměstnání, v rovině personální, zavázala nejen seznámit se s příslušnými směrnicemi, nýbrž se v nich též pravidelně proškolovat. Konečně zda disponuje nějakými kontrolními mechanismy, které jsou schopně nežádoucí formy chování vlastních zaměstnanců zavčas zachytit, vytknout jim jejich jednání, příp. je podrobit nějaké sankci. Soud má za to, že provedeným dokazováním bylo prokázáno, že spol. [právnická osoba] vynaložila podle § 8 odst. 5 tr. řádu veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu svými zaměstnanci zamezila, když přijala a dohlížela nad dodržováním compliance programu a splnila rovněž další požadavky personálního i kontrolního charakteru, aby nežádoucím způsobům chování zabránila.

78. Jak se z provedených listinných důkazů ve spojení s výpovědí sv. [příjmení] podává, vzala obž. spol. [právnická osoba] jako jedna z dceřiných společností [právnická osoba] za své etický kodex své mateřské společnosti označený jako„ Program compliance – pravidla etického chování ve skupině [anonymizována dvě slova]“ již v r. 2011, kdy na úrovni mateřské [právnická osoba] byl tento přijat a vstoupil v platnost již [datum] (viz předmětný progam compliance na č.l. 1444-1452, jakož i shrnutí vývoje programu compliance v koncernu [anonymizováno] v letech 2011 2013 na č.l. [číslo]). Stalo se tak ještě před vstupem v účinnost zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a zejména před jednáním, které je obž. [příjmení] a spol. [právnická osoba] kladeno za vinu pod bodem II/1 obžaloby, kdy toto se mělo odehrát v časovém rozmezí od září 2012 do konce roku 2013, resp. do února 2014. Součástí compliance programu bylo od jeho přijetí i ust. 6.3 upravující„ dárkovou politiku“ holdingu [právnická osoba], podle něhož„ nemohou zaměstnanci dávat nebo přijímat dary a pozornosti, neodpovídající běžným obchodním zvyklostem, které by mohly být chápány jako úplatek či zvláštní výhoda“. Stejně tak„ nesmějí přímo ani nepřímo nabízet, dávat, požadovat či akceptovat úplatky za účelem získání, nebo udržení obchodních vztahů, s výjimkou firemních darků malé hodnoty (s logem firmy)“ s tím, že„ jiné dary musí být taktně odmítnuty“ (č.l. 1448). Vedle compliance programu byl na úrovni holdingu přijat [datum] rovněž Etický kodex zaměstnanců skupiny [anonymizováno], který převzal zákaz přijímání a dávání dárků, resp. úplatků v témž znění, jak uvedeno v programu compliance do klauzule 2.3 předmětného kodexu. V souvislosti s přijetím compliance programu a etického kodexu byla zavedena jednak etická linka, na které bylo od září 2011 do konce roku 2013 zaregistrováno a řešeno celkem 80 podnětů, jednak funkce tzv.„ compliance officerů“, tedy osob zabývajících se na úrovni vedení holdingu podněty došlými na etickou linku a též dohlížejících nad dodržováním compliance programu (č.l. [číslo]). Z dalších důkazů provedených v rámci hlavního líčení se podává, že společnost [právnická osoba] zorganizovala počínaje od druhé poloviny 2013 v návaznosti na vstup v účinnost zákona o trestní odpovědnosti právnických osob nejen k obsahu compliance programu, nýbrž i k zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob řadu školení svých zaměstnanců (viz prezentace na č.l. 1457-1467, [číslo], [číslo]). K implementaci compliance programu v rámci holdingu [anonymizováno] se v hlavním líčení vyjadřoval svědek [příjmení] [jméno] [příjmení], holdingový compliance officer spol. [právnická osoba], jenž mimo jiné uvedl, že ve lhůtě dvou měsíců od přijetí programu na úrovni holdingu byly k jeho implementaci školeny i všechny dceřiné společnosti. Zmínil se rovněž o pravidelném školení zaměstnanců v otázce trestní odpověnosti právnických osob, a to i v době ještě před přijetím příslušného zákona. Výpověď sv. [příjmení], koresponduje nejen s výše uvedenými listinnými důkazy, nýbrž i s výpovědí zmocněnce obž. spol. [právnická osoba] Ježka, který mimo jiné uvedl, že aplikace compliance programu byla popsána ve firemních zpravodajích z let 2008 až 2013. Tolik tedy pokud jde o preventivní kroky, které spol. [právnická osoba] učinila, aby zamezila nežádoucímu chování svých zaměstnanců.

79. Pokud jde o obeznámenost obž. [příjmení] s vnitřními předpisy spol. [právnická osoba], resp. její matky [právnická osoba], se z prohlášení zaměstnance ze dne [datum] (č.l. 1468) i z dalších provedených listinných důkazů podává, že obž. Ing. [příjmení] byl při svém nástupu do zaměstnání s obsahem compliance programu, jakož i povinností ho dodržovat řádně seznámen, přičemž vzal jejich závaznost na vědomí. Jak uvedeno výše, byla pro účely kontroly nad dodržováním vnitřních předpisů vč. compliance programu a etického kodexu mateřskou [právnická osoba] a.s. zřízena jednak funkce holdingových compliance officerů v čele s ředitelem celého compliance programu, kteří při řešení podnětů týkajících se porušení etického kodexu komunikovali se svými partnery na úrovni subholingových firem (č.l. 1466), jednak výše uvedená etická linka holdingu označená jako linka„ Tell us“, na níž se mohli se svými stížnostmi, či podněty obracet nejen zaměstnanci jednotlivých částí holdingu, ale i obchodní a neobchodní partneři [právnická osoba] (č.l. 1465, [číslo]). Sv. [příjmení] ve své výpovědi před soudem ke compliance programu i fungování etické linky mj. uvedl, že podněty z etické linky byly převážně personálně právního charakteru; politiku darování na lince přímo neřešil, nicméně dary neměly vybočovat z běžného obchodního standardu, tj. neměly překračovat částku [částka]. Rovněž zmocněnec obž. spol. [právnická osoba] Ježek, potvrdil, že hodnota daru dle etického kodexu neměla překračovat běžné obchodní standardy, kdy na úrovni spol. [právnická osoba] hovořil o částkách okolo [částka], maximálně do [částka].

80. Pokud jde následky nežádoucího chování pro obž. [příjmení], kdy tento sám ve své výpovědi před soudem dne [datum], která byla k důkazu čtena dle § 207 odst. 2 tr. řádu v rámci hlavního líčení dne [datum], připustil, že sv. [příjmení] s nabídkou návštěvy závodu [anonymizováno] v Madridu, na niž navazoval společenský program v podobě návštěvy fotbalového utkání mužstva [příjmení] [jméno] vs. [příjmení] oslovil, sv. [příjmení] uvedl, že mu jeho jednání bylo na schůzce vrcholných manažerů spol. [právnická osoba] vytknuto a obžalovaný byl tudíž, minimálně v této slovní podobě -jednalo se o první podobné chování, nikoli o opakující se selhání- v návaznosti na své dřívější proškolení podroben kritice (viz prohlášení předsedy představenstva obž. [právnická osoba] [číslo]). Tuto skutečnost ve své výpovědi potrvdil jak sám obž. [příjmení], tak zmocněnec obž. spol. [právnická osoba] Ježek. Pro úplnost se dodává, že se soud v tomto bodě neztotožnil s námitkou obhájce obž. [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], Ph.D., totiž že nelze k důkazu, že obž. [příjmení] sv. [příjmení] s výše uvedenou nabídkou oslovil, přečíst dle § 207 odst. 2 tr. řádu protokol o jeho dřívější výpovědi z [datum]. Zdejší soud má naopak s odkazem na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 6 To 72/2009 ze 4.2.2010 za to, že za situace, kdy dřívější výpověď obžalovaného byla učiněna po zahájení trestního stíhání obž. [příjmení], při respektování práv obžalovaného na obhajobu a za přítomnosti jeho obhájce, nic jejímu přečtení ve smyslu § 207 odst. 2 tr. řádu nebrání, přičemž nehraje roli, zda bylo, či nebylo vzhledem ke změně v obsazení senátu celé hlavní líčení ve smyslu § 219 odst. 3 věta poslední tr. řádu provedeno znovu, či nikoli.

81. S ohledem na dosud uvedené a s přihlédnutím k úvaze soudu pod bodem 58 tohoto rozhodnutí soud shledal, že obž. spol. [právnická osoba] vynaložila veškeré usilí, jež po ni bylo možné spravedlivě (tedy nikoli v absolutním slova smyslu) požadovat, aby nežádoucímu chování obž. [příjmení] zabránila, když zavedla do svých vnitřních předpisů výše uvedený compliance program i etický kodex, za účelem jejich implementace pořádala pravidelná školení, za účelem kontroly naplňování obou vnitřních předpisů zavedla jak etickou linku„ Tell us“, tak funkci compliance officerů, kteří měli (a stále mají) v náplni své práce vyhodnocovat a řešit podněty došlé na předmětnou linku; dále když obž. [příjmení] při nástupu do zaměstnání uložila, aby se s compliance programem i etickým kodexem seznámil a zavázal se je dodržovat; konečně když mu dala výtkou na schůzce vrcholných manažerů výtkou vedení společnosti najevo, že porušování přijatých etických pravidel společnost nehodlá tolerovat. Na základě popsaných skutečností proto soud obž. spol. [právnická osoba] podle § 226 písm. c) tr. řádu zprostil obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek uvedený pod bodem II/1 obžaloby vzhledem ke své exkulpaci spáchala.

82. Pokud jde o zprošťující výrok II/1 vztahující se přímo k obž. Ing. [jméno] [příjmení], se soud zabýval jednak otázkou, zda obžalovaný svým jednáním vůbec naplnil skutkovou podstatu přečinu podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku, jednak otázkou, zda i v případě, že by bylo možné učinit tento závěr, míra škodlivosti jeho pochybení pro společnost je taková, že je nutné uplatnit proti jeho osobě sankce trestního práva, přičemž dospěl k závěru, že se při respektování zásady„ in dubio pro reo“ nepodařilo prokázat, že obž. [příjmení] svým jednáním naplnil skutkovou podstatu přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1 tr. zákoníku naplnil; v části jednání obžalovaného, v níž by k závěru o naplnění skutkové podstaty bylo možné dospět pak, že jednání obžalovaného nevykazuje takovou míru společenské škodlivosti, aby ho při respektování zásady„ ultima ratio“ bylo možné shledát vinným z naplnění stíhané skutkové podstaty. [příjmení] [příjmení] je kladeno za vinu, že skutkovou podstatu přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě ve smyslu § 256 odst. 1 tr. zákoníku měl naplnit jednak tím, že si při schůzce se svědkem [příjmení] dne [datum] zjednal výhodu ve prospěch spol. [právnická osoba], pokud jde zjištění časových údajů, a tudíž přednosti v zadávacím řízení na dodávku pneumatik za účelem zvýhodnění spol. [právnická osoba]; jednak tím, že se snažil udržet náklonnost sv. Zeihamla, když mu nabídnul výše uvedený zájezd do výrobního závodu spol. Iveco v Madridu spojený s návštěvou fotbalovaného utkání. Pokud jde o důkazy, jimiž má být naplnění skutkové podstaty ze strany obžalovaného ve smyslu zjednání si přednosti při schůzce se sv. [příjmení] prokázáno, v daném případě o obsah komunikace včetně údajů o telekomunikačním provozu mobilních telefonů obž. [příjmení] i sv. [příjmení], lze sice připustit, že se sv. [příjmení] s obž. [příjmení] v jeho kanceláři v [obec] dne [datum] setkali, jakož i skutečnost, že se [příjmení] sv. [příjmení] telefonicky tentýž den dotazoval na aktuální stav přípravy nového zadávacího řízení na nákup pneumatik, z druhé strany však obsahem spisu není konkrétní důkaz o tom, že sv. [příjmení] tuto informaci předal dál obž. [příjmení], a zejména, že o ni obž. [příjmení] svědka vůbec žádal. Ze skutečnosti, že se sv. [příjmení] v době, kdy telefonicky kontaktoval sv. [příjmení], zdržoval v dosahu stejné buňky mobilního operátora, v jejímž dosahu se nachází kancelář obž. [příjmení], z pohledu soudu nelze, natožpak nad veškerou pochybnost dovozovat, že sv. [příjmení] obž. [příjmení] o době vyhlašení nového zadávacícho řízení informoval, a ještě méně, že obžalovaný sám o tuto informaci ve smyslu zjednání časové přednosti pro [právnická osoba] a.s. sv. [příjmení] požádal. Tento závěr soudu koresponduje jak s dřívější výpovědí obž. [příjmení], v níž tento uvedl, že si nevybavuje, že by se sv. [příjmení] vyptával na důvody zrušení zadávacího řízení, pokud jde o další výběrové řízení, se ho možná v obecné rovině na jeho vypsání zeptal, ale učinil tak proto, že bral jako hotovoui věc, že bude nějaké nové zadávací řízení vypsáno, jelikož potřeba nákupu pneumatik na straně České pošty stále byla, jinak se sv. [příjmení] řešil pouze provozní a technické věci. S výpovědí obž. [příjmení] koresponduje výpověď sv. [příjmení], který sice připustil, že se ho obž. [příjmení] mohl dotazovat na důvody zrušení dřívějšího zadávacího řízení a vyptávat se na vyhlášení nového zadávacího řízení, dotazy se nicméně pohybovaly v obecné rovině, kdy skutečnost, co Česká pošta v daném roce zakoupí, či nezakoupí, byly věcí veřejnou i mediálně známou, rozhodně do žádných detailů ve vzájemných rozhovorech nezacházeli, řešili převážně provozní věci. Za dané důkazní situace soud shledal, že obžalobou tvrzené jednání nebylo obž. [příjmení] prokázáno a je na místě ho obžaloby zprostit.

83. Jak uvedeno výše, je obž. [příjmení] dále kladeno za vinu, že se snažil udržet náklonnost sv. [příjmení], když tomuto nabízel účast na výše uvedené exkurzi do nově otevřeného výrobního závodu firmy [anonymizováno] v Madridu spojenou s návštěvou fotbalovaného utkání fotbalových mužstev [příjmení] [jméno] a [příjmení] [jméno]. Ohledně této části popisu skutku dospěl soud k závěru, že jednání obž. [příjmení], kdy sv. [příjmení] nabízel mimo jiné i účast na předmětném fotbalovém utkání, lze mít za prokázáno, když i obž. [příjmení] připustil, že sv. [příjmení] takavouto nabídku učinil, kdy se tehdy jednalo o rychlé rozhodnutí, jelikož se tehdy uvolnilo jedno místo na předmětné exkurzi, své jednání rozhodně nevnímal jako formu úplatku, navíc sv. [příjmení] jeho nabídku okamžitě odmítnul. Jak uvedeno i výše pod bodem 80 odůvodnění rozsudku jednání obžalovaného lze jistě považovat za nežádoucí a odporující čl. 6 Compliance programu spol. [právnická osoba], resp. čl. 2 Etického kodexu spol. [právnická osoba], kdy i obžalovaný připustil, že za ně byl následně generálním ředitelem společnosti pokárán; z pohledu soudu však, i přihlédnutím k obsahu samotné nabídky, nedosáhlo takové míry škodlivosti, aby bylo již možné hovořit o naplnění skutkové podstaty přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1 tr. zákoníku. Jednak nutno konstatovat, že se v případě vyřčené nabídky ze strany obž. [příjmení] nejednalo o nabídku jakéhosi„ placeného výletu do Madridu“ toliko za zábavou, nýbrž o návštěvu nově otevřeného závodu [anonymizováno] spojenou s doprovodným programem v podobě účasti na předmětném fotbalovém utkání, kdy obchodní zvyklost spol. Iveco pořádat různá zahraniční školení spjatá s večerním společenským programem ve své výpovědi potvrdil i sv. [příjmení]. I v daném případě se podle svědka jednalo primárně o návštěvu nově otevřeného závodu firmy [anonymizováno] adresovanou obchodním partnerům společnosti. Nad rámec dosud uvedeného nutno dodat, že jak v době, kdy se předmětná návštěva podniku firmy [anonymizováno] v Madridu uskutečnila, tak i později zajisté nebývalo neobvyklé, a ani dnes tomu není, byť jistě s větší mírou obezřetnosti, jinak, že se zahraničním hostům po pracovním dni nabídne účast na nějakém kulturním, či společenském programu, což ostatně obž. [právnická osoba] a.s. i doložila programem z jiného, obdobného programu (č.l. [číslo]), při němž místo fotbalu došlo na návštěvu vystoupení tanečníků Flamenga. Pokud jde o míru škodlivosti jednání obžalovaného má soud za to, že i s přihlédnutím ke kontextu, v jakém byla nabídka vyslovena, kdy se nejednalo o úplatek za nějakou konkrétní protislužbu, ani o nějakou formu„ placeného výletu“ bez jakékoli pracovní části celé akce, i skutečnost, že se jednalo o ojedinělý exces v jinak řádném životě obž. [příjmení], dospěl soud k závěru, že není na místě uplatňovat na posouzení jednání obžalovaného prostředky trestního práva, a tohoto proto i v této části jeho jednání obžaloby zprostil.

84. Pro úplnost se dodává, že lze dát zčásti za pravdu obhajobě obžalovaného, když tato tvrdí, že podaná obžaloba nepřípustným způsobem rozšiřuje popis skutku v porovnání s původním zněním skutku tak, jak byl popsán v usnesení o zahájení trestního stíhání z [datum] [obec] zachování totožnosti skutku sice jak státnímu zástupci, tak soudu umožňuje se zčásti odchýlit od popisu skutku v unesení o zahájení trestního stíhání, zůstane-li zachováno alespoň jednání při změně následku, či naopak následek při změně jednání pachatele, rozhodně by však odchýlení se od popisu skutku tento nemělo rozšiřovat o další, pro trestní odpovědnost pachatele zásadní tvrzení, aniž by mu ohledně těchto bylo sděleno již při zahájení jeho trestního stíhání. V tomto směru má soud za to, že doplnění obvinění o skutková tvrzení týkající se Kupní smlouvy č. DVSM/21/Kup uzavřené dne 30.4.2004 mezi odštěpným závodem České pošty, [ulice] Morava se sídlem v [obec], a [právnická osoba] a.s., na jejimž základě docházelo k čerpání pneumatik od obž. spol. [právnická osoba] i po zavedení povinnosti provádět zadávací řízení ohledně veřejných zakázek stíhaného objemu, je minimálně na hraně, ne-li za hranou úprav skutkových tvzení v obžalobě v porovnání s těmi obsaženými v usnesení o zahájení trestního stíhání obžalovaných. Nad rámec uvedeného lze dát rovněž za pravdu obhajobě, že se - a soud dodává, i ve znění pozměněném intervenujícím státním zástupcem ke konci hlavního líčení – tvzení obžaloby z větší části, s výjimkou dvou výše uvedených skutečností (schůzka sv. [příjmení] s obž. [příjmení] v [obec], nabídku účasti při fotbalovém utkání v Madridu) obž. [příjmení] vůbec netýkají, jelikož popisují jednání, k němuž docházelo mezi sv. [příjmení] a dalšími osobami v rámci České pošty s.p. S ohledem na dosud uvedené tedy soud uzavírá, že provedenými důkazy nebyla trestní odpovědnost obž. [příjmení] za jednání, které je mu kladeno za vinu, prokázána buď vůbec, když se stíhané jednání jeho osoby netýká (žalobní tvrzení týkající se sv. [příjmení]), nebo mu nebylo prokázáno (žalobní tvrzení týkající se schůzky v [obec]), nebo se nejedná o jednání natolik škodlivé, že by za něj bylo na místě obžalovaného stíhat a trestat prostředky trestního práva (nabídka účasti na fotbalovém utkání v Madridu). Za dané situace se proto soud rozhodl obž. [příjmení] zprostit obžaloby. VIII.

85. Za zákonný rámec rozhodnutí soudu lze považovat ust. § 256 a § 332 tr. zákoníku, pokud jde o zprošťující část rozsudku ve vztahu k obž. spol. [právnická osoba] pak rovněž § 8 odst. 5 zák. č. zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. Podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku se trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dopouští mimo jiné ten, kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu způsobit jinému škodu či opatřit sobě či jinému prospěch zjedná některému dodavateli, soutěžiteli přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů či soutěžitelů. Podle odst. 2 písm. a) téhož ustanovení bude přísněji potrestán ten, kdo spáchá čin uvedený v odst. 1 jako člen organizované skupiny. Podle odst. 3 téhož ustanovení bude stejně přísně jako v odst. 2 potrestán ten, kdo za okolností uvedených v odst. 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch. Podle § 332 odst. 1 tr. zákoníku ve znění účinném do 31.1.2019 se trestného činu podplácení dopustí mimo jiné ten, kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek. Podle odst. 2 písm. b) téhož ustanovení tr. zákoníku bude přísněji potrestán, kdo jednání uvedené v odst. 1 spáchá vůči úřední osobě. Podle § 334 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31.1.2019, se úplatkem rozumí neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné osobě, a na kterou není nárok. Podle odst. 2 písm. d) téhož ustanovení tr. zákoníku se úřední osobou mimo jiné rozumí též jakákoliv osoba zastávající funkci v podnikající právnické osobě, v níž má rozhodující vliv Česká republika, pokud je s výkonem takové funkce spojena pravomoc při obstarávání věcí obecného zájmu a trestný čin byl spáchán v souvislosti s touto pravomocí. Podle odst. 3 téhož ustanovení se pak za obstarávání věcí obecného zájmu považuje rovněž zachovávání povinnosti uložené právním předpisem či smluvně převzaté, jejímž účelem je zajistit, aby v obchodních vztazích nedocházelo k poškozování či bezdůvodnému zvýhodňování účastníků těchto vztahů nebo osob, které jejich jménem jednají. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, je trestným činem spáchaným právnickou osobou protiprávní čin spáchaný v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti, jednal-li tak mimo jiné statutární orgán nebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat; dále osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost; dále též zaměstnanec při plnění pracovních úkolů; jestliže ho lze právnické osobě přičítat. Podle odst. 5 téhož ustanovení se právnická osoba trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě poža-dovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odstavci 1 zabránila.

86. Pokud jde o pohled Nejvyššího soudu na možný výklad ust. § 256 tr. zákoníku převažuje snaha Nejvyššího soudu o stanovení mantinelů, jaké druhý chování v zadávacím řízení jsou možná nevhodné, ale stále ještě zákonné, a jaké jsou naopak již za hranou. Tak např. ve svém rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 1428/2017 z 18.3.2020 Nejvyšší soud mimo jiné konstatuje, že trestní odpovědnost za předmětný trestný čin nezakládá skutečnost, se zástupce zadavatele sešel se subdodavateli. V jiném svém rozhodnutí, konkrétně ve svém usnesení sp.zn. 5 Tdo 589/2015 ze dne 11.11.2015 Nejvyšší soud konstatuje, že jednání osob, kteří jako členové hodnotící komise využili oprávnění, které jim umožňuje právní úprava zákona o veřejných zakázkách a rozhodli se umožnit uchazeči o zhotovení díla upravit jeho původní nabídku tak, aby obsahovala jen položky, které odpovídaly zadání, přičemž mu současně poskytli informaci o cenách dalšího uchazeče, nemusí znamenat natolik intenzivní překročení zásad zákona o veřejných zakázkách, které by odůvodnilo potřebu uplatnění trestní represe ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 tr. zákoníku, pokud tento uchazeč nevyužil při úpravě vlastní nabídky znalost konkurenčních cen a nezasáhl do svého původního návrhu, nýbrž pouze vyškrtl položky zahrnuté do své nabídky nad rámec zadání, aniž by jakkoli upravoval jejich cenu. Naopak ve svém rozhodnutí sp. zn. 5 Tdo 1263/2017 ze dne 13.12.2017 Nejvyšší soud konstatuje, že sjednaná dohoda o vybraném okruhu účastníků zadávacího řízení spojená s předchozí dohodou, kdo zakázku získá a kdo naopak při zadávacím řízení vystupuje jen jako„ křoví“ již naplněním skutkové podstaty trestného činu dle § 256 tr. zákoníku nesporně je.

87. Z hlediska právního hodnocení naplnil obž. [jméno] [příjmení] svým jednáním pod body I [číslo] výroku (I/3+5 obžaloby) všechny zákonné znaky pokračujícího zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě dle § 256 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, když jednak v souvislosti se zadávacím řízením na veřejných zakázkách„ [příjmení] [obec a číslo] - výměna oken“ (bod I/1 výroku) a„ [příjmení] [obec a číslo] – obnova přepážkové části“ (bod I/2 výroku) v úmyslu opatřit sobě a jinému prospěch zjednal obžalované [právnická osoba] s.r.o. přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, a žádal a přijal přitom od jednatele této společnosti obž. Ing. A. [příjmení] majetkový prospěch v podobě výše uvedeného notebooku. Obž. Ing. [jméno] [příjmení] a obž. společnost [právnická osoba] naplnili svým jednáním pod bodem I/1 výroku (I/3 obžaloby) všechny zákonné znaky jednak přečinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1 tr. zákoníku, když v souvislosti se zadáním veřejné zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] - výměna oken“ (bod I/1 výroku) v úmyslu opatřit sobě prospěch zjednali obž. spol. [právnická osoba] přednost a výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů; jednak zločinu podplacení dle § 332 odst. 1 alinea druhá, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, když obž. [příjmení] v souvislosti se svým podnikáním poskytli úplatek v podobě výše uvedeného notebooku a takový čin spáchali vůči úřední osobě, jimž obž. [příjmení] ve smyslu § 334 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku v době přijeté úplatku byl, jelikož Česká pošta v době činu byla nesporně právnickou osobou, v níž měla Česká republika rozhodující vliv, a provádění jakýchkoli úkonů v souvislosti se zadávacím řízení lze v souladu s ust. § 334 odst. 3 tr. zákoníku považovat za obstarávání věcí obecného zájmu. Výhodou, k jejímuž zjednání jednáním obžalovaných došlo, může být nesporně výhoda, kterou ostatní soutěžitelé nedisponují, např. v podobě sdělení cen jednomu ze soutěžitelů nabízených ostatními soutěžiteli tak, aby mohl svoji nabídku korigovat a zvýšit tak svoji šanci na úspěch v zadávacím řízení. V projednávané věci lze v případě jednání pod bodem I/1 výroku spatřovat výhodu pro spol. [právnická osoba], kterou si obž. [příjmení] vyžádal a obž. [příjmení] mu ji poskytl, v informaci o počtu kol zadávacího řízení, a dále v poskytnutí sv. [příjmení] seznamu společností, které by měly být v předmětném zadávacím řízení poptávány a které by v něm v duchu výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1263/2017 z 13.12. 2017 vystupovaly v podstatě jako„ křoví“; v případě jednání pod bodem I/2 výroku pak výzva obž. [příjmení] adresovaná sv. Celému, aby se a jeho společnost [právnická osoba] nadále zadávacího řízení na veřejnou zakázku„ [příjmení] [obec a číslo] přepážkové části“ neúčastnila, zjevně zvýhodňující zbývajícího uchazeče o předmětnou zakázku, tedy spol. [právnická osoba], kdy v tomto případě však nebylo prokázáno, a ostatně ani podanou obžalobou tvrzeno, že by o toto konkrétní zvýhodnění v podobě eliminování jednoho z konkurujících soutěžitelů o předmětnou zakázku obž. [příjmení], a tudíž i obž. spol. [právnická osoba] [příjmení] požádali. Dalším z možných způsobů naplnění skutkové podstaty ve smyslu § 256 odst. 1 tr. zákoníku je zjednání časové přednosti pro některého z uchazečů o zakázku v tom smyslu, že se tento časově dříve nežli ostatní uchazeči dozví např. o termínu vyhlášení zadávacího řízení a může se tak na něj v porovnání s ostatními soutěžiteli lépe připravit. V projednávané věci lze podle soudu v případě jednání pod bodem I/1 výroku zjednání časové přednosti spatřovat v dotazu obž. [příjmení], a tudíž i obž. spol. [právnická osoba] na okamžik vyhlášení zadávacího řízení na veřejnou zakázku„ [příjmení] [obec a číslo] – výměna oken“ a v odpovědi obž. [příjmení], že zadávací řízení se nachází ve fázi před obesláním. S ohledem na dosud uvedené tak není sporu o tom, že ze strany obž. [příjmení] došlo pod body I [číslo] výroku, ze strany obž. [příjmení] a obž. spol. [právnická osoba] pod bodem I/1 výroku k naplnění skutkové podstaty § 256 odst. 1 tr. zákoníku. Pro úplnost nutno dodat, že ust. § 256 dopadá na všechny veřejné soutěže splňující znaky veřejného vyhlášení a možnost neomezeného okruhu soutěžitelů. V daném případě je možné za dodavatele, resp. soutěžitele považovat jak fyzické, tak právnické osoby podnikající ve stavebnictví ve smyslu zák. č. 137/2006 Sb. Soud rovněž doplňuje, že obž. [příjmení], ač od obž. [příjmení] přijal úplatek ve smyslu výše uvedeného notebooku, nebyl shledán vinným a odsouzen pro trestný čin přijetí úplatku ve smyslu § 331 tr. zákoníku, jelikož toto ustanovení je subsidiární ve vztahu k ust. § 256 odst. 3 tr. zákoníku, které má jakožto speciální ustanovení v užíti přednost, přičemž jednočinný souběh obou trestných činů je vyloučen. Pokud jde o zprošťující část výroku, má soud za to, že obž. [právnická osoba] a.s., jak popsáno výše, vynaložila veškeré úsilí, které bylo od ní možné ve smyslu § 8 odst. 5 zák. č. 418/2011 Sb., když jednak vydala, resp. od své mateřské společnosti převzala předpisy, jejichž účelem bylo zabránit protiprávnímu jednání svých zaměstnanců, zavázala každého z nich se při nástupu do zaměstnání s jejich řádně obsahem seznámit, proškolovala své zaměstnance v obsahu předmětných předpisů, prostřednictvím funkce compliance officerů, jakož i etické linky dohlížela nad jejich zachováním, konečně pokárala obž. [příjmení], pokud je svým jednáním porušil. Obž. spol. Agrotec tak bylo na místě zprostit obžaloby nejen z důvodu zproštění obžaloby obž. [příjmení], nýbrž i pro naplnění důvodu pro exkulpaci obžalované dle citovaného ust. § 8 odst. 5 zák. č. 418/2011 Sb.

88. Pokud jde o škodlivost jednání obžalovaných [příjmení], [příjmení] a obž. [právnická osoba] s.r.o. má soud za to, že v daném případě již míra škodlivosti jejich jednání dosáhla intenzity, s níž trestní zákoník v § 12 odst. 2 počítá, když obž. [příjmení] pro sebe i obž. společnost [právnická osoba] se snažil získat informace a tyto od obž. [příjmení] také obdržel o probíhajících zadávacích řízeních, v daném případě o zadávacím řízení na zakázku„ [příjmení] [obec a číslo] - výměna oken“, jimiž ostatní soutěžitelé nedisponovali, čímž obžalovaní porušili objekt trestného činu dle § 256 tr. zákoníku, tedy zájem státu na řádném a zákonném provedení zadání veřejné zakázky, a to za rovných podmínek pro všechny účastníky. Obdobně postupoval i obž. [příjmení], když ve snaze zvýhodnit obž. spol. [právnická osoba] v rámci zakázky„ [příjmení] [obec a číslo] – obnova přepážkové části“ přiměl sv. Celého, aby se zadávacího řízení neúčastnil, ačkoli tento svědek měl již připravenou dokumentaci za účelem účasti na předmětném zadávacím řízení. Naopak v případě obž. [příjmení], soud nemá za to, že by jeho, byť nevhodně a rozporu s compliance programem [právnická osoba] sv. [příjmení] adresovanou nabídkou na účast na návštěvě závodu [anonymizováno] v Madridu i s ním spojené návštěvě fotbalového utkání, šlo již o jednání natolik škodlivé, že by na jeho posouzení bylo již na místě užít, při respektování zásady„ ultima ratio“, předpisů trestního práva. Jednání obžalovaných [příjmení], [příjmení] a spol. [právnická osoba] naopak vykazuje již rysy společensky natolik škodlivé ve smyslu § 12 odst. 2 tr. řádu, že na jeho posouzení, i při respektování zásady subsidiarity trestní represe, rozhodně nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiných právních předpisů. IX.

89. Při úvaze o druhu a výměře trestu vycházel soud z ustanovení § 38 a 39 tr. zákoníku. Vzal v úvahu jednak povahu a závažnost spáchaných trestných činů, způsob jejich provedení i míru, v níž se obžalovaní na páchání trestné činnosti podíleli, dále osobní poměry obžalovaných a jejich dosavadní způsob života, jakož i možnosti jejich nápravy. Jako k polehčující ve smyslu § 41 písm. p) na straně obž. [příjmení] a [příjmení] přihlédnul při ukládání trestu ke skutečnosti, že dosud vedli řádný život. Totéž ve smyslu absence záznamu v rejstříku trestů zohlednil i v případě obž. spol. [právnická osoba] Jako k okolnostem pro obžalované naopak přitěžujícím přihlédnul v případě obž. [příjmení] ke skutečnosti, že ve smyslu § 42 písm. f) tr. zákoníku zneužil při páchání trestného činu své funkce zástupce generálního ředitele i vrchního ředitele divize poštovního provozu a logistiky České pošty s.p.; v případě obž. [příjmení] a spol. [právnická osoba] pak ke skutečnosti, že se ve smyslu § 42 písm. n) tr. zákoníku dopustili více trestných činů, v důsledku čehož byl také co do formy trestu ukládán obž. [příjmení] a spol. [právnická osoba] trest úhrnný. Při ukládání trestů rovněž soud ve prospěch všech tří obžalovaných přihlédnul ke skutečnosti, že spáchané trestné činnosti uplynulo téměř osm let.

90. S ohledem na dosud uvedené proto soud při zohlednění výše zmíněných polehčujících, resp. přitěžujících okolností obž. [příjmení] uložil trest odnětí svobody v trvání dvou let, tedy při samotné dolní hranici zákonné trestní sazby, která v případě ust. § 256 odst. 3 tr. zákoníku činí dva až osm let, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let. S ohledem na majetkový prospěch, který svým jednáním zajistil obž. spol. [právnická osoba] byl obž. [příjmení] současně uložen peněžitý trest v celkové výši [částka] spolu s náhradním trestem odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Jako doplňující byl obžalovanému uložen trest propadnutí věci, konkrétně předmětného notebooku, zn. HP ProBook 450G0, výr. č. 2CE3382MM1, který lze považovat za výnos ze spáchané trestné činnosti. [příjmení] [příjmení] soud uložil s ohledem na dosud uvedené při zohlednění polehčujících, resp. přitěžujících okolností uvedených výše, též trest odnětí svobody, v jeho případě v trvání jednoho roku, tedy rovněž při samé dolní hranici zákonné trestní sazby, která v případě ust. § 332 odst. 2 tr. zákoníku činí rok až šest let, jehož výkon podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání dvou let. S ohledem na majetkový prospěch, který svým jednáním obžalovaný zajistil spol. [právnická osoba] byl obž. [příjmení] současně uložen peněžitý trest, a to v celkové výši [částka] spolu s náhradním trestem odnětí svobody v trvání dvou měsíců. Jako doplňující byl obžalovanému [příjmení] uložen trest propadnutí věci, konkrétně mobilního telefonu zn. Samsung, model GT-I8190N, černé barvy, včetně baterie, notebooku zn. [příjmení] [příjmení], typ Amilo Si [číslo], stolního počítače bez označení a mobilního telefonu zn. Apple iPhone, včetně [příjmení] karty. Obžalované spol. [právnická osoba] soud s ohledem na získaný majetkový prospěch uložil peněžitý trest v celkové výši [částka].

Poučení