101Co 150/2024

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a soudkyň JUDr. Jany Hrbkové a Mgr. Hany Lišákové, LL.M. ve věci nezletilého: [osobní údaje nezletilého] zastoupený kolizním opatrovníkem [územní celek] sídlem [adresa] syna rodičů: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] [příjmení] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o změně výše výživného, o odvolání rodičů proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 13. 3. 2024, č. j. 42 P 11/2017-208, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že výživné od 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022 činí 4 500 Kč měsíčně a od 1. 10. 2022 nadále činí 4 000 Kč měsíčně; ve zbylém rozsahu výroku I. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. mění tak, že výše nedoplatku na zvýšeném výživném za dobu od 1. 3. 2022 do 31. 7. 2024 činí 26 500 Kč a výše splátek činí 750 Kč měsíčně; ve zbylém rozsahu výroku II. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

III. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích III. a V. potvrzuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Výše citovaným rozsudkem soud prvního stupně počínaje dnem 1. 9. 2021 zvýšil otci výživné pro nezletilého na částku 4 500 Kč měsíčně splatnou k rukám matky do 15. dne v měsíci (výrok I.). Dlužné výživné za období od 1. 9. 2021 do 29. 2. 2024 ve výši 45 000 Kč umožnil otci splácet k rukám matky v pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč měsíčně spolu s běžným výživným počínaje právní mocí rozsudku pod ztrátou výhody splátek (výrok II.). Zamítl návrh otce na snížení výživného (výrok III.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV.). Tím změnil rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 5. 2017, č. j. 42 P 11/2017-27, ve výroku o běžném výživném pro nezletilého [jméno] [jméno] (výrok V.).

2. Soud prvního stupně uzavřel, že od poslední úpravy výše výživného uplynulo 7 let a nezletilý počínaje 1. 9. 2021 nastoupil do 1. třídy základní školy, čímž vzrostly náklady spojené s jeho výživou. Změnily se i poměry na straně obou rodičů, kdy matka vede společnou domácnost s partnerem dosahujícím čistého příjmu ve výši 30 000 Kč měsíčně a její příjem se zvýšil z původní částky 3 800 Kč měsíčně na částku 22 262 Kč od září 2021 do února 2022 a na částku 24 360 Kč za období od dubna 2023 do září 2023. Otec sice trpí epilepsií, nemoc ho však omezuje pouze při práci ve výškách a s vibrujícími stroji. V jeho možnostech je dosahovat hrubého měsíčního příjmu ve výši 27 000 Kč, dále je schopen přivýdělku v rámci zednických či pomocných prací. Otec je vlastníkem poloviny rodinného domu, za cigarety vydává 2 000 Kč až 2 500 Kč měsíčně. Žije s družkou, která je na rodičovské dovolené. Má další dvě vyživovací povinnosti. S nezletilým se nestýká.

3. Proti tomuto rozsudku podali rodiče odvolání.

4. Matka odvoláním napadala výroky I., II. a V. rozsudku soudu prvního stupně. Žádala výživné pro nezletilého zvýšit s účinností od 1. 9. 2021 na částku 5 500 Kč měsíčně a dle možností otce mu uložit dlužné výživné uhradit jednorázově či ve splátkách. Poukázala na skutečnost, že otec s péčí o nezletilého matce nepomáhal, s nezletilým se nestýká. Nezletilý je několik let nemocný, matka s ním často zůstává doma, což se negativně projevilo v jejím zaměstnání. I u matky se objevily vážnější zdravotní problémy. Namítala, že ač otec má zdravotní problémy, tyto mu nebránily pořídit si dalšího potomka a ani současná ekonomická situace otci nezabraňuje v tom, aby za kouření měsíčně vynaložil 2 000 Kč až 2 500 Kč. Matce je známo, že je otec šikovný řemeslník, vykonává drobné stavební a zednické práce a chodí si často přivydělat. Zdravotní omezení otce při většině zednických prací není na překážku. Matka poukázala na skutečnost, že ač otec bydlí ve vzdálenosti několika kilometrů od bydliště matky, přesto nemocného syna nikdy nehlídal, aby mohla matka jít do práce. Dosavadní výživné neumožňuje matce platit nezletilému volnočasové aktivity, které by si přál.

5. Otec ve vyjádření k odvolání matky uvedl, že s ním nesouhlasí a odkázal na své odvolání obsahující i vyjádření k odvolání matky. Uvedl, že jeho partnerka, [jméno] [příjmení], od září 2021 doposud nikde nepracovala, po celou dobu je na rodičovské dovolené.

6. Otec svým odvoláním napadl výroky I. až III. rozsudku soudu prvního stupně Poukázal na zhoršené poměry na jeho straně, na jeho závažné onemocnění epilepsií, kdy od srpna 2021 po propuštění z nemocnice byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Do zaměstnání nastoupil až 1. 4. 2022. Je omezován četnou medikací. Zdůraznil, že z doby dřívějšího podnikání do roku 2018 mu v důsledku následné nemoci vznikl nedoplatek u Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky (dále jen„ VZP“) ve výši 123 468 Kč, který musí splácet. Tvrdil celkový měsíční příjem ve výši 26 000 Kč včetně přivýdělku z brigád. Namítal, že soudem prvního stupně tvrzená půjčka od paní [příjmení] v částkách 37 000 Kč a 7 500 Kč není přivýdělkem, toto u částky 37 000 Kč nebylo v řízení prokázáno. Pokud otec pro někoho drobnou pomocnou práci nahodile vykonával, v platbě bezhotovostně poskytnuté byl zahrnut jejich náklad za materiál přesahující výši odměny. Otec nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že je schopen dosahovat hrubého měsíčního příjmu ve výši 27 000 Kč, neboť se jedná o maximální nabízenou mzdu pro osoby se základním vzděláním, které by však s ohledem na zdravotní stav a praxi otce i skutečnost, že stále nemá české občanství, otec vykonávat nemohl. Namítal, že pro účely výživného je třeba zjistit potencialitu čistého měsíčního, nikoliv hrubého příjmu. Částka stanoveného výživného neodpovídá doporučujícím tabulkám Ministerstva spravedlnosti České republiky. Otec nechápe, že mu bylo výživné zvýšeno za dobu, kdy byl v pracovní neschopnosti po prodělané nemoci. Celkové zpětné zvýšení výživného je pro otce likvidační. Poukazoval na zlepšené poměry na straně matky, akcentuje též nález Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. IV. ÚS 650/15. Namítal, že soud prvního stupně dostatečně nezohlednil, že i matka má vůči nezletilému vyživovací povinnost. Vzhledem k dalším vyživovacím povinnostem otce, jeho nepříznivému zdravotnímu stavu a výdělkovým možnostem, schopnostem a majetkovým poměrům otec považuje za přiměřené měsíční výživné pro nezletilého ve výši 2 500 Kč. Žádal, aby od září 2021 byla částka výživného snížena na 2 500 Kč měsíčně a tím změněno předchozí soudní rozhodnutí o výši výživného.

7. Matka ve vyjádření k odvolání otce uvedla, že otec argumentuje stejně jako v průběhu řízení před soudem prvního stupně. K jeho tvrzení, že mu přibyly další dvě vyživovací povinnosti a od září 2021 do března 2022 byl nemocen a na hraně života a smrti, matka uvedla, že v tomto období byl natolik zdráv, aby si pořídil další vyživovací povinnost k dceři [jméno] [jméno] narozené 25. 9. 2022. Matce je známo, že otec je manuálně velmi zručný téměř ve všech stavebně technických činnostech, rodinný dům ve spoluvlastnictví rodičů zrekonstruoval vlastními silami. Před soudem prvního stupně uváděl jen omezení u prací ve výškách a s vibracemi, jiné pracovní omezení neuváděl. Matka si je jista tím, že má otec vyšší příjmy, než uvádí. Běžné je, že stejně jako například v pohostinství, ve stavebnictví se pracovní smlouva a skutečný příjem značně liší. Otec je pracovníkem ve stavebnictví dlouhodobě, pracím rozumí, má větší příjmy než uváděné. Mimo pracovní poměr si přivydělává, není však v možnostech matky všechny otcovy brigády zjistit. Navíc otec stavební práce vykonával pro své známé a známé svých známých, nikdo nemá zájem o tom mluvit, zvlášť před soudem. Otec si předtím, než si pořídil další dvě děti, byl vědom vyživovací povinnosti i vůči nezletilému a skutečnosti, že jeho nároky budou postupně s věkem narůstat. Dceru [jméno] [jméno] si pořizoval za stavu, kdy věděl o svých zdravotních a pracovních omezeních. Vůči nezletilému [jméno] má vyživovací povinnost, které je povinen dostát. K tvrzení otce, že se matčiny poměry od poslední úpravy výživného výrazně zlepšily, uvádí, že je nepovažuje za korektní. Před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že se otec na péči o syna nepodílí, nestýká se s ním. Nad rámec výživného ve výši 3 000 Kč mu nepřispívá. Matka tedy péči o syna zajišťuje po stránce péče, výchovy i výživy pouze sama. V minulých letech byl nezletilý navíc velmi často nemocný. Otec měl možnost v době své pracovní neschopnosti syna alespoň pohlídat, aby mohla matka chodit do práce a nebrat si volno, matce však vstříc nevyšel. Výživné dosud placené v částce 3 000 Kč při současných vysokých cenách za nájmy, energie a potraviny je spíše kapesným pro syna než výživným. Matce nezbylo, než aby se o syna postarala sama. Zvýšená výlučná péče o syna a její pracovní vytížení se promítly do jejího zdraví. Se synem žije sama, nemá rodiče, kteří by jí s péčí o něho pomohli. Otec by proto formou zvýšeného výživného měl kompenzovat výlučnou péči matky, která je již na pokraji svých sil a se synem počítá každou korunu. Matka proto navrhla odvolání otce nevyhovět.

8. Kolizní opatrovník nezletilého ve vyjádření k odvolání rodičů uvedl, že s návrhem otce na snížení výživného nesouhlasí, neboť to není v zájmu nezletilého. Od roku 2017, kdy bylo o výživném rozhodnuto, otec kromě běžného výživného až na drobné výjimky nezletilému nepřispíval na kroužky, volnočasové aktivity, školní potřeby, nedával mu dárky. Pouze mu jednorázově poskytl částku na útratu ve výši 500 Kč na mělnickou pouť. Ani v době, kdy byly jeho výdělkové možnosti na lepší úrovni, než jak je nyní deklaruje, se nad rámec výživného nesnažil synovi ničím přispět, aby jeho životní úroveň zlepšil, a to ani v době, kdy byl nezletilý nemocen. Na žádost matky o mimořádný příspěvek nereagoval. S nezletilým se dlouhodobě nestýká, žádné další výdaje spojené se zajištěním jeho potřeb proto nevynakládá. V době, kdy údajně řešil existenční problémy, si s novou partnerkou pořídil další dvě děti, nehradil zdravotní a sociální pojištění a svou vinou se dostal do dluhů u zdravotní pojišťovny. Svým nezodpovědným přístupem k povinnostem mu vznikl dluh ve výši 123 468 Kč, který dosud nesplácí. Tento fakt nemá vliv na vyživovací povinnost vůči nezletilému. Otec nemá účet, příjmy přiznává na nízké úrovni. V domě, kdy matka s otcem sdílela společnou domácnost, otec dosahoval příjmů podstatně vyšších, ale také neoficiálních. V mezidobí získal do vlastnictví část rodinného domu, stejně tak jeho partnerka. Došlo proto k výraznému zlepšení jeho majetkových poměrů, má v držení majetek v řádech statisíců korun. V době žije další rodinný příslušník, který hradí minimální příspěvek na provoz společné domácnosti. K rodinnému domu přísluší zahrada, otec tedy může podstatně lépe zajišťovat svoje potřeby svépomocí než matka žijící v nájemním bytě. Otec poukazuje na svou špatnou finanční situaci a potřeby dětí z dalšího vztahu. Přesto se několik let nesnažil najít jiné zaměstnání s vyšším výdělkem odpovídajícím jeho schopnostem a zdravotním omezením. Spokojil se s pomocnými zednickými pracemi za téměř minimální mzdu. Při jednání před soudem prvního stupně otec sdělil, že kouří, přestože má zdravotní problémy. Za tabákové výrobky měsíčně vynaloží 2 000 - 2 500 Kč. Své zbytné potřeby tedy uspokojuje na úkor nezbytných potřeb nezletilého syna. Matka zajišťuje péči o nezletilého sama dle svých možností. Na její straně došlo ke zlepšení finanční situace po nástupu do zaměstnání. Otec se bohužel nesnažil dosahovat alespoň přibližně stejných výdělků jako matka. Ta jako trvale pečující rodič plní své povinnosti beze zbytku, na rozdíl od otce, který o nezletilého neprojevuje dostatečný zájem, neptá se na jeho potřeby a přání, nekontaktuje jej, neposkytuje nic nad rámec výživného ani drobné kapesné. Potřeby nezletilého od roku 2017 proporcionálně vzrostly, výše výživného nikoliv. Otec neprojevil snahu o jakoukoliv finanční či materiální pomoc. Matka pracuje, snaží se dosahovat dostatečných výdělků a uspokojit potřeby syna v rozsahu, jakého je schopna, a to na rozdíl od otce. Matka požaduje ve svém odvolání výživné ve výši 5 500 Kč měsíčně od 1. 9. 2021, výživné v této výši by lépe korespondovalo s potřebami nezletilého. Kolizní opatrovník nezletilého souhlasí s navýšením výživného na částku 4 500 Kč měsíčně se zpětnou úhradou, naopak nesouhlasí se snížením výživného, a to navíc od září 2021 zvlášť, když otec dosud výživné ve výši stanovené soudem v částce 3 000 Kč měsíčně hradil.

9. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání jsou přípustná, byla podána oprávněnými osobami a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212, § 212a odst. 1, 5 a podle § 28 z. ř. s. a dospěl k závěru, že odvolání rodičů nejsou důvodná, jsou však dány důvody pro částečnou změnu napadeného rozsudku.

10. V přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek, neboť nezletilý a matka jsou státními občany České republiky a otec je státním občanem Rumunska. Ve věcech s cizím prvkem se užije zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“), avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Otázku vyživovací povinnosti upravuje Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen„ Nařízení o výživném“). Podle jeho čl. 15 ve spojení s Rozhodnutím Rady ze dne 30. listopadu 2009, č. 2009 /941/, se užije též Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen„ Haagský protokol“). Při konkurenci Nařízení o výživném, resp. Haagského protokolu a mezinárodní smlouvy uzavřené mezi členskými státy má aplikační přednost toto nařízení (viz jeho čl. 69 odst. 2); Haagský protokol je použitelný pouze mezi členskými státy Evropské unie a smluvními státy. Proto je vyloučena aplikace dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a Rumunskem (sdělení č. 1/ 1996 Sb.).

11. Podle čl. 3 písm. b) Nařízení o výživném k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností je v členských státech příslušný soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu.

12. Podle čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu vyživovací povinnosti se řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nestanoví-li tento protokol jinak.

13. Nezletilý má obvyklý pobyt v České republice. Ve věci je tak dána mezinárodní pravomoc českých soudů, které věc posoudí podle českého (hmotného) práva (čl. 3 písm. b) Nařízení o výživném, čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu) za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS).

14. Ze spisu soudu prvního stupně bylo zjištěno, že první úprava poměrů nezletilého byla provedena rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 23. 5. 2017, č. j. 42 P 11/2017-27, který nabyl právní moci dne 9. 6. 2017 Nezletilý byl svěřen do péče matky a otci bylo uloženo s účinností od 1. 1. 2017 platit na jeho výživu měsíčně 3 000 Kč. Tehdy byl nezletilý ve věku 3 let v celodenní péči matky, která pobírala rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč měsíčně. Žila u přítele v bytě o velikosti 2+kk a na bydlení mu přispívala částku 2 000 Kč měsíčně. Přítel matky měl jednu vyživovací povinnost, pracoval ve [anonymizováno] [obec] s čistým měsíčním příjmem 18 000 Kč. Otec, vyučen jako elektromechanik, pracoval na zkrácený pracovní úvazek jako dělník výstavby budov ve [právnická osoba] s. r. o. s příjmem 3 711 Kč měsíčně. Žil u kamaráda, bydlení nehradil. S nezletilým se nestýkal. Soud prvního stupně vyšel z jeho potenciality dosahovat čistého příjmu ve výši 17 000 Kč měsíčně. Nezletilý měl běžné potřeby odpovídající jeho věku.

15. Návrhem podaným dne 17. 8. 2023 žádá matka výživné pro nezletilého zvýšit s účinností od 1. 9. 2021 na částku 6 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že nezletilý nastoupil do 1. třídy základní školy a rozsah jeho potřeb vzrostl.

16. Otec s návrhem matky nesouhlasil a návrhem podaným dne 5. 12. 2023 v reakci na návrh matky žádal výživné snížit na částku 2 000 kč měsíčně s účinností od září 2021 s odůvodněním, že se léčí s epilepsií, od září 2021 byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti, nadále je medikován a zdravotně omezen. Vznikl mu dluh u VZP z doby dřívějšího podnikání ve výši 123 468 Kč. S partnerkou, která je na rodičovské dovolené, má další vyživovací povinnosti k dcerám narozeným [datum] ([jméno]) a [datum] ([jméno] [anonymizováno]).

17. Soud prvního stupně zjistil, že matka byla od 15. 3. do 22. 5. 2022 evidována jako uchazečka o zaměstnání na úřadu práce v [obec] a pobírala podporu v nezaměstnanosti ve výši 24 076 Kč a dále jí byl vyplacen jednorázový příspěvek na dítě ve výši 5 000 Kč měsíčně v srpnu 2022. Od 18. 2. do 28. 2. 2022 matka pobírala nemocenské dávky v celkové výši 5 500 Kč měsíčně, za období od 1. 3. do 14. 3. 2022 ve výši 7 450 Kč měsíčně za období od 1. 8. do 15. 8. 2022 v celkové výši 5 715 Kč měsíčně. Do 14. 3. 2022 pracovala u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova], následně byla od 23. 5. do 16. 8. 2022 zaměstnána u [anonymizováno] a od 3. 4. 2023 nastoupila k zaměstnavateli [anonymizována dvě slova], kde pracuje doposud. Od září 2021 do února 2022 dosáhla průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 22 262 Kč za období od dubna 2023 do září 2023 24 360 Kč. Nemá jiný zdroj příjmů ani jinou vyživovací povinnost. Žije s přítelem, který je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 30 000 Kč a má jednu vyživovací povinnost. Matka se léčí se štítnou žlázou, podstupuje vyšetření pro podezření na onkologické onemocnění.

18. Ohledně nezletilého soud prvního stupně zjistil, že naposledy byl v rodině otce v srpnu 2022, kontakty s otcem by si přál. Otec se s nezletilým nestýká, nepřispíval mu žádným plněním ani dárky kromě částky 2 x 500 Kč Nezletilý dochází do 3. třídy základní školy; ve škole se nestravuje, vaří mu matka. Matka, která poukazovala na nepříznivý zdravotní stav nezletilého, který v roce 2022 prodělal COVID, spálovou angínu, infekční mononukleózu a streptokoka, uvedla, že roční náklady za doplatky na léky a na dopravu lékařů činily 3 000 Kč Nezletilý nosí brýle, má šelest na srdci a nedomykavost chlopně, dochází 2x ročně na kardiologii. Z důvodů zdravotních nemůže docházet na sportovní kroužky florbalu či hokeje. Matka nezletilému hradí [anonymizováno] pojištění v částce 453 Kč měsíčně, z tohoto produktu v souvislosti s onemocněním syna přijala v roce 2023 pojistné plnění ve výši celkem 20 000 Kč. Otec se s nezletilým nestýká, nepřispíval mu žádným plněním.

19. Ohledně otce bylo zjištěno, že byl od září 2021 do února 2022 v pracovní neschopnosti, nepobíral dávky nemocenského pojištění. V předchozím období podnikal, má od roku 2013 dluh u VZP vzniklý po úrazu, kdy byl účasten autonehody, neuměl chodit, mluvit, měl obrnu celé pravé části těla. Dluh splácí částkou 500 Kč měsíčně. Je léčen na neurologii v [obec] pro epilepsii, nemůže pracovat ve výškách, na nočních směnách a při práci, kde jsou vibrace. Je vyučen jako elektromechanik, od roku 2012 žije v České republice, od roku 2015 se živil jako zedník a následně brigádně vykonával různé pomocné práce. Nyní má navrácen řidičský průkaz skupiny B, neboť po dobu jednoho roku neprodělal epileptický záchvat. Žije s partnerkou, která pobírá rodičovský příspěvek, ze vztahu se narodily dvě děti. Otec vlastní polovinu nemovitosti, v níž s přítelkyní žije. Nemovitost získala původně přítelkyně otce darem od jejího dědečka; protože byla v exekuci a dům byl exekučně zatížen, darovala otci jednu polovinu. Dědeček v nemovitosti žije a na bydlení přispívá ze starobního důchodu částkou 1 000 Kč měsíčně. Otec vlastní automobil značky BMW z roku výroby 1996. Otec tvrdil, že s nezletilým se nestýká, protože nezletilý po něm požadoval peníze a pokud mu otec sdělil, že je nemá, reagoval nezletilý tak, že ztratil tátu. Otcovy dcery mají běžné potřeby odpovídající jejich věku, starší navštěvuje mateřskou školu. Otec pochází z Rumunska, kde byl na dovolené; jel navštívit rodiče. V Rumunsku nevlastní žádný majetek. Za koupi cigaret otec vynakládá měsíčně 2 000 Kč až 2 500 Kč.

20. Soud prvního stupně vyšel z konkrétních nabídek volných pracovních míst odpovídajících možnostem otce (základní vzdělání, dostupnost) i jeho zdravotnímu stavu (ostraha prodejny). Zjistil, že otec kromě příjmu ze zaměstnání ve stavební firmě [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním příjmem od dubna 2022 do října 2023 ve výši 14 846 Kč měl přivýdělek v oboru zednických prací. Vedle toho získává platbu za sběr a za vykonané práce vyčíslenou v bodě 14. rozsudku soudu prvního stupně (23. 12. 2021 platbu za sběr ve výši 1 336,50 Kč, 14. 2. 2022 obdržel platbu od paní [příjmení] ve výši 37 000 Kč, 24. 2. 2022 obdržel platbu od pana [příjmení] 500 Kč, 23. 3. 2022 2 863 Kč obdržel platbu za sběr, 12. 4. 2022 obdržel platbu od paní [příjmení] 7 500 Kč, 22. 7. 2022 obdržel platbu za sběr ve výši 1 620 Kč, 15. 8. 2022 obdržel platbu za sběr ve výši 414 Kč 10. 10. 2022 obdržel platbu za sběr ve výši 999 Kč, 17. 3. 2023 obdržel platbu za sběr 1 352 Kč, 6. 5. 2023 obdržel platbu za sběr ve výši 2 360 Kč, 26. 6. 2023 obdržel platbu od paní [příjmení] za vykonané práce ve výši 5 000 Kč, 2. 7. 2023 obdržel platbu za sběr ve výši 2 000 Kč, 5. 7. 2023 obdržel platbu za vykonané práce ve výši 5 000 Kč, 8. 8. 2023 obdržel platbu za sběr 2 592 Kč, 4. 9. 2023 obdržel platbu od paní [příjmení] za vykonané práce ve výši 3 000 Kč). Pokud otec tvrdil, že paní [příjmení] mu zapůjčila peníze a on jí toto vracel, tak, že pro ni vykonával práce, soud tomuto tvrzení otce neuvěřil, když považoval za nepravděpodobné, že žena, na kterou otec nemá kontakt, jak před soudem prvního stupně tvrdil, by mu půjčovala finanční prostředky.

21. Podle § 213a odst. 1 o. s. ř. a § 28 odst. 1 z. ř. s. odvolací soud doplnil dokazování s ohledem na odvolací námitky a časový odstup od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně.

22. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] odvolací soud zjistil, že pracovní poměr matky byl ukončen ve zkušební době ze strany zaměstnavatele, zaměstnána byla matka od 23. 5. do 16. 8. 2022. Její čistý příjem činil celkem za toto období 49 158 Kč. Ze mzdového listu je patrné, že pokud byla matka zaměstnána celý měsíc, její mzda se pohybovala v částkách 20 083 Kč - 20 973 Kč.

23. Ze zprávy OSSZ Mělník ze dne 19. 6. 2024 odvolací soud zjistil, že matce byly od 18. 2. 2022 do 15. 8. 2022 vyplaceny nemocenské dávky v celkové výši 18 665 Kč. Otci byly od 14. 5. 2024 do 30. 5. 2024 vyplaceny nemocenské dávky ve výši 5 898 Kč.

24. Ze mzdového listu otce vystaveného zaměstnavatelem, [právnická osoba], odvolací soud zjistil, že otec nastoupil do pracovního poměru 1. 4. 2022 a čistá mzda za období od dubna do prosince 2022 činila celkem 142 335 Kč, tj. v průměru 15 815 Kč měsíčně. V roce 2023 čistá mzda činila celkem 189 714 Kč, to je v průměru 15 810 Kč měsíčně čistého. Za období od ledna do května 2024 čistá mzda činila celkem 66 865 Kč a náhrady vyplacené v dubnu a v květnu celkem 4 860 Kč, částka k výplatě tak činila 71 725 Kč, když v měsíci květnu žádná čistá mzda vyplacena nebyla. Za leden až duben 2024 činila průměrná čistá měsíční mzda otce 16 716 Kč. Za období leden až květen 2024 činil čistý měsíční příjem otce včetně nemocenských dávek 15 525 Kč.

25. Z přehledu vyplacených dávek Úřadem práce ČR - krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště [obec], odvolací soud zjistil, že družka otce, [jméno] [příjmení], pobírala od září 2021 do prosince 2021 rodičovský příspěvek ve výši 17 430 Kč měsíčně, následně od ledna 2022 do srpna 2022 ve výši 6 975 Kč měsíčně a v říjnu 2022 jí byla vyplacena částka 21 060 Kč a dále porodné ve výši 10 000 Kč. V březnu 2023 činil rodičovský příspěvek 6 391 Kč a od dubna 2023 do srpna 2023 17 430 Kč měsíčně. Od září 2023 do ledna 2024 činil 6 975 Kč měsíčně a od února 2024 do května 2024 10 000 Kč měsíčně. Za červen 2024 jí byla vyplacena částka 6 975 Kč Vedle toho pobírala v srpnu 2022 a v listopadu 2022 částku pokaždé 5 000 Kč jako jiný přídavek na dítě.

26. Otec doložil průkaz práce neschopného od 30. 4. 2024 vystavený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [část obce].

27. Ze zprávy chirurgické kliniky [anonymizováno] [část obce] ze dne 30. 4. 2024 vyplynulo, že otec byl vyšetřen pro bolest břicha s diagnózou neurčená apendicitida. Byl hospitalizován na chirurgické klinice [anonymizováno 5 slov] [část obce] od 30. 4. 2024 do 2. 5. 2024, podstoupil konzervativní terapii a byl propuštěn s klidným nálezem na břiše.

28. Ze zprávy neurologické kliniky [anonymizováno] [část obce], centra pro epilepsii ze dne 3. 6. 2024 odvolací soud zjistil, že otec byl od 27. 11. 2023 bez záchvatů, naposledy záchvat proběhl 3. 7. 2022. Záškuby pravé horní končetiny neguje, občas má dny, kdy se cítí slabý, přisuzuje to kolísavému počasí. Užívá medikaci. Trpí statickou epilepsií s pravostrannou převahou, etiologie je nejasná. Diagnosticky je zvažováno metabolické onemocnění z okruhu mitochondropatií či zánětlivé virové onemocnění CNS či autoimunitní onemocnění CNS. Doporučeno ponechat medikaci. Kontrolní vyšetření bylo stanoveno na 25. 11. 2024.

29. Z příjmového pokladního dokladu vystaveného Obecním úřadem Želízy odvolací soud zjistil úhradu platby otce za dřevo v částce 400 Kč dne 29. 1. 2024 a v částce 500 Kč dne 27. 2. 2023.

30. Z vyúčtování za elektřinu vystavené družce otce, [jméno] [příjmení], společností [právnická osoba] odvolací soud zjistil, že za období od 23. 3. 2022 do 28. 6. 2022 činily náklady celkem 10 129,97 Kč, tj. v průměru 3 377 Kč měsíčně. V období od 29. 6. 2022 do 28. 3. 2023 činily náklady na elektřinu celkem 36 745,46 Kč, tj. v průměru 3 062 Kč měsíčně. V období od 29. 6. 2023 do 26. 6. 2024 činily náklady na elektřinu celkem 36 140,26 Kč, tj. v průměru 3 012 Kč měsíčně. Zálohy na další období byly od července 2024 stanoveny v částce 3 520 Kč měsíčně.

31. Matka doložila příjmovým výdajových pokladním dokladem ze 14. 1. 2023, 15. 2. 2023, 15. 4. 2023, 15. 5. 2023, 13. 9. 2022, 13. 10. 2022, 16. 11. 2022 a 18. 12. 2022 úhradu za pronájem bytu pokaždé ve výši 14 000 Kč.

32. Z potvrzení zaměstnavatele matky, [právnická osoba], odvolací soud zjistil, že matka od dubna do září 2023 dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 24 360 Kč, od října 2023 do března 2023 ve výši 32 889 Kč měsíčně a od dubna 2024 do května 2024 ve výši 31 062 Kč měsíčně.

33. Z informace o výši vyplacených dávek nemocenského pojištění Českou správou sociálního zabezpečení odvolací soud zjistil, že matce byly odesílány dávky v období od 18. 2. 2022 do 28. 2. 2022 ve výši 5 500 Kč měsíčně jako nemocenské, od 1. 8. do 15. 8. 2022 celkem ve výši 5 715 Kč jako ošetřovné a dále od 1. 3. do 14. 3. 2022 ve výši 7 450 Kč jako nemocenské.

34. Z přehledu příchozí úhrady na účet matky vedený u [právnická osoba] odvolací soud zjistil, že otec zaslal na výživu nezletilého částku 4 500 Kč ve dnech 10. 4. 2024, 15. 5. 2024 a 15. 6. 2024.

35. Matka před odvolacím soudem uvedla, že se svým přítelem se po Vánocích roku 2023 rozešla, před soudem prvního stupně tuto skutečnost neuvedla. Přítel jí v roce 2022 přispíval na bydlení částkou 7 000 Kč měsíčně, od října do prosince 2023 pak částkou 7 500 Kč měsíčně. Otce matka v roce 2021, když nezletilý nastoupil do 1. třídy, žádala o zvýšení výživného. V té době otec uznal, že dosavadní výživné je nízké, nezvýšil jej však. V té době spolu rodiče komunikovali.

36. Při jednání odvolacího soudu učinili účastníci nesporným, že otec zaplatil výživné za měsíc červenec 2024 ve výši 4 500 Kč.

37. Jde-li o posouzení otázky zvýšení výživného, soud prvního stupně správně použil a vyložil ustanovení jím uvedená v bodech 15. až 17. odůvodnění napadeného rozsudku, přičemž odvolací soud jen pro úplnost cituje další relevantní zákonná ustanovení, která soud prvního stupně podle obsahu odůvodnění napadeného rozsudku použil.

38. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

39. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit 40. Podle § 914 o. z. je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních 41. Podle § 919 věty první o. z. nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918 42. Podle § 921 odst. 1 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

43. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

44. Podle rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 1973, sp. zn. 12 Co 140/73, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 27/1974, pro posouzení předpokladů ke změně pravomocného rozsudku o výživném (§ 99 odst. 1 zák. o rod., nyní § 923 odst. 1 o. z.) musí být doložen závěr, že došlo ke změně poměrů a že v důsledku toho je třeba změnit i výši výživného. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 1966, sp. zn. 5 Cz 67/66, publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. R 3/1967, při posuzování změněných poměrů je nutno přihlížet ke všem okolnostem, které by mohly odůvodnit změnu výživného. Důvodem ke změně vyživovací povinnosti rodičů je jen taková změna okolností, za nichž bylo dosud výživné určeno, jež se výraznějším způsobem projeví v poměrech účastníků.

45. Citovaná judikatura je použitelná i v poměrech o. z. a § 475 odst. 1 z. ř. s., podle kterého změní-li se poměry, může soud změnit rozhodnutí (…) o výživném pro nezletilé dítě. Podle citovaného ustanovení je tedy zapotřebí, aby nastala, resp. byla zjištěna změna poměrů, která ovlivňuje kritéria rozhodná pro stanovení výše výživného, a v kladném případě zároveň posoudit, zda taková změna poměrů odůvodňuje také změnu dosavadního soudního rozhodnutí.

46. Základními hledisky pro určení výše výživného jsou odůvodněné potřeby dítěte, jeho majetkové poměry a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného rodiče. Platí i pravidlo, že životní úroveň rodičů a dětí má být v zásadě stejná (viz nález Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. IV. ÚS 650/15). Ostatně tak stanoví § 913 odst. 1, § 915 odst. 1 a 2 o. z. Pokud má být životní úroveň dítěte shodná s životní úrovní rodičů, měl by ji soud při určování výše výživného pro nezletilé děti z úřední povinnosti komplexně zjišťovat. Zákon výslovně ukládá soudu povinnost vycházet při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů nejen z fakticity příjmů povinného, resp. z reálných majetkových poměrů povinného, ale z potenciality příjmů povinného (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 1356/16).

47. Jedním z kritérií pro stanovení výživného jsou schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného rodiče. Proto předmětem posouzení soudem je, zda výdělkové poměry rodiče odpovídají jeho možnostem a schopnostem. Tedy nelze automaticky bez dalšího vycházet z výše příjmu, kterého rodič dosahuje. Podle právní teorie a soudní praxe jsou možnosti chápány jako objektivní kategorie, schopnosti jako subjektivní kategorie. Konkrétně je nutné zohlednit věk, zdravotní stav, vzdělání, manuální zručnost, pracovní návyky a pracovní zkušenosti, flexibilitu, adaptabilnost, sociální (ne) zralost povinného, nepříznivou situaci na trhu práce, vysokou nezaměstnanost v regionu či možnost dojíždění do jiného místa apod. Zákon výslovně ukládá soudu povinnost vycházet při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů nejen z fakticity příjmů povinného, resp. z reálných majetkových poměrů povinného, ale i z potenciality příjmů povinného, což je možné považovat za východisko pro stanovování výše vyživovací povinnosti, resp. její existence vůbec (viz KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. § 913 (Rozsah výživného). In: HRUŠÁKOVÁ, Milana, KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975) . 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 984 a 988, marg. č. 5 a 15).

48. Občanský zákoník navazuje při ochraně dětí, ať už zletilých či nezletilých, na předchozí úpravu zakotvenou do zákona o rodině ve znění novel, zejména z roku 2008. Ochrana slabší strany, kterou představují nezletilé, ale i zletilé děti, které nejsou schopny se samostatně živit, je mimo jiné vyjádřena i možností soudu upravit výživné pro děti zpětně. Možnost soudu upravit výživné i zpětně je limitována dobou nejdéle tří let od zahájení řízení. Je-li vyživovací povinnost k dítěti stanovována povinnému zpětně, musí soud určit její počátek, a to zásadně ode dne, kdy došlo k podstatné změně poměrů, např. k okamžiku, kdy povinný přestal k dítěti plnit dobrovolně výživné, resp. je plnil v omezené míře, ke dni, kdy přestal vést s oprávněným společnou domácnost, nebo kdy se zvýšily potřeby dítěte např. v souvislosti s nástupem na střední školu apod. Jestliže je určována vyživovací povinnost k dítěti zpětně až za dobu tří let od zahájení řízení, je nutné při určování výše částek výživného pro jednotlivá období diferencovat, tj. zabývat se možnostmi, schopnostmi a majetkovými poměry povinného v daných časových úsecích, konkrétními odůvodněnými potřebami oprávněného v minulosti, a s ohledem na tato zjištění stanovit odpovídající částky výživného (KRÁLÍČKOVÁ, Z. § 922 (Přiznání výživného soudem). In: KRÁLÍČKOVÁ, Z., HRUŠÁKOVÁ, M., WESTPHALOVÁ, L. a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 1040, marg. č. 3).

49. Na základě dokazování učiněného před soudem prvního stupně doplněného v odvolacím řízení bylo zjištěno, že od doby určení výživného v roce 2017 nastala změna poměrů na straně všech účastníků řízení. Tehdy byl nezletilý v celodenní péči matky, následně počínaje 1. 9. 2021 nastoupil do první třídy základní školy. Rozsah jeho potřeb přirozeně s vyšším věkem vzrostl. Nezletilý navíc trpí četnou nemocností; prodělal covid, spálovou angínu, infekční mononukleózu a streptokokovou infekci. Nosí brýle, dochází na kardiologii v souvislosti se šelestem na srdci a nedomykavostí chlopně. Matka nezletilému hradí Flexi pojištění v částce 453 Kč měsíčně.

50. Na straně matky došlo k té změně, že koncem prosince 2023 ukončila společné soužití s přítelem, který jí přispíval na náklady spojené s bydlením částkou 7 000 Kč měsíčně v roce 2022 a částkou 7 500 Kč měsíčně od října do prosince 2023. V době poslední úpravy výše výživného matka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 3 800 Kč měsíčně. Následně matka pracovala ve společnosti [právnická osoba], kde od září 2021 do února 2022 dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 22 262 Kč, k tomu od 18. 2. do 28. 2. 2022 pobírala nemocenské dávky ve výši 5 500 Kč měsíčně, za březen 2023 činil její čistý příjem ze zaměstnání 3 100 Kč a k tomu pobírala nemocenské dávky za období od 1. 3. do 14. 3. 2022 ve výši 7 450 Kč. Průměrný čistý měsíční příjem matky tak za období od září 2021 do března 2022 včetně nemocenských dávek činil 21 375 Kč. Následně byla matka od 15. 3. 2022 do 22. 5. 2022 evidována jako uchazečka o zaměstnání a byla jí poskytnuta podpora v nezaměstnanosti ve výši celkem 24 076 Kč. Poté pracovala od 23. 5. 2022 do 16. 8. 2022 ve společnosti [právnická osoba] s celkovým příjmem ve výši 49 158 Kč a k tomu pobírala ošetřování člena rodiny ve výši 5 715 Kč za období od 1. 8. do 15. 8. 2022. Celkově tak dosáhla za období od 23. 5. 2022 do 15. 8. 2022 čistého příjmu ve výši 51 551 Kč, to je v průměru zhruba 17 000 Kč měsíčně. Poté byla matka od 22. 8. 2022 do 13. 11. 2022 evidována na úřadu práce a pobírala podporu v nezaměstnanosti ve výši 11 370 Kč měsíčně jako startovací, ve výši 8 746 Kč jako vyšší a 7 871 Kč jako nižší. Následně od dubna 2023 pracovala ve společnosti [právnická osoba] a dosáhla za období od dubna 2023 do září 2023 průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 24 360 Kč, od října 2023 do března 2024 ve výši 32 889 Kč a od dubna 2024 do května 2024 ve výši 31 062 Kč. Matka žila do konce roku 2023 s přítelem, který pracoval jako stavební dělník ve [právnická osoba] [anonymizováno], matka uváděla jeho průměrný čistý měsíční příjem před soudem prvního stupně ve výši 30 000 Kč měsíčně s tím, že přítel matky měl jednu vyživovací povinnost. Náklady spojené s bydlením v bytě o velikosti 2+kk činí 15 000 Kč měsíčně, z toho za nájem bytu je hrazeno měsíčně 14 000 Kč.

51. Ohledně otce bylo zjištěno, že je vyučen jako elektromechanik. V době prvotní úpravy výše výživného pracoval na zkrácený úvazek jako dělník výstavby budov s čistým měsíčním příjmem 3 711 Kč. Soud prvního stupně tehdy vyšel z potenciality otce dosahovat čistého příjmu ve výši 17 000 Kč měsíčně. Otec byl od září 2021 do února 2022 v dlouhodobé pracovní neschopnosti, nepobíral dávky nemocenského pojištění, neboť v minulosti podnikal a nehradil si nemocenské pojištění. Od roku 2015 se živil jako zedník, následně vykonával pomocné práce. V roce 2013 byl účasten autonehody, má dluh u VZP kolem 123 000 Kč. Otec k nynějšímu zaměstnavateli, [právnická osoba] s. r. o., nastoupil počínaje 1. 4. 2022. Od dubna do prosince 2022 dosáhl průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši 15 815 Kč, v roce 2023 činila jeho průměrná čistá měsíční mzda 15 810 Kč a za leden až květen 2024 činil průměrný čistý měsíční příjem včetně nemocenských dávek 15 525 Kč (čistá mzda 66 865 Kč, náhrady vyplacené v dubnu a v květnu 4 860 Kč a nemocenské dávky vyplácené otci OSSZ Mělník ve výši 5 898 Kč za období od 14. 5. do 30. 5. 2024). Otec žije s partnerkou, [jméno] [příjmení], ze vztahu se narodily dvě děti; [jméno] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [jméno] [příjmení], [datum narození]. Partnerka otce je na rodičovské dovolené. Pobírá rodičovský příspěvek; ve výši 17 430 Kč měsíčně od září do prosince 2021, následně ve výši 6 975 Kč od ledna do srpna 2022, v říjnu 2022 ve výši 21 060 Kč, dále ve výši 6 391 Kč od března 2023, ve výši 17 430 Kč od dubna 2023 do srpna 2023, následně od září 2023 do ledna 2024 ve výši 6 975 Kč a od února 2024 do května 2024 ve výši 10 000 Kč. V červnu 2024 pak byl vyplacen rodičovský příspěvek ve výši 6 975 Kč. Příjmy družky otce za období od listopadu 2022 do února 2023 doloženy nebyly; patrné je, že v té době rodičovský příspěvek nepobírala, zřejmě byla odkázána na peněžitou pomoc v mateřství. Otec doložil náklady na bydlení od února 2022, kdy za elektřinu činily v průměru 3 377 Kč a následně od 29. 6. 2022 do 28. 3. 2023 částku 3 062 Kč měsíčně, poté se snížily na částku 3 012 Kč měsíčně do 26. 6. 2024 a pro období od července 2024 byly stanoveny částkou 3 520 Kč měsíčně. Dále otec doložil úhradu za dřevo v roce 2023 ve výši 500 Kč a v roce 2024 ve výši 400 Kč. Otec se léčí se statickou epilepsií s nejasnou etiologií, poslední záchvat proběhl 3. 7. 2022. Užívá medikaci, kontrolní vyšetření má stanoveno na 25. 11. 2024 Vedle toho byl hospitalizován od 30. 4. do 2. 5. 2024 s diagnózou neurčená apendicitida na chirurgické klinice [anonymizováno] [část obce] a postoupil konzervativní terapii, dosud je v domácím léčení. Zprávou vystavenou [anonymizováno] [část obce] dne 11. 1. 2024 bylo konstatováno, že otec byl hospitalizován od 14. 8. do 8. 9. 2021 v důsledku epilepsie, vzhledem k záchvatům nebyla doporučena práce ve výškách ani s vibrujícími stroji a materiály. Soud prvního stupně vyšel ohledně otce z možných nabídek pracovních míst pro osoby se základním vzděláním na okrese [obec], kdy zjistil 361 volných míst u 91 zaměstnavatelů s výdělky od 19 700 Kč měsíčně hrubého do 33 000 Kč měsíčně hrubého. Otci byl vrácen řidičský průkaz skupiny B, neboť po dobu jednoho roku neprodělal epileptický záchvat, naposledy jej měl v červenci 2022. Otec tudíž může pracovat i na pozici řidiče. Vzhledem k tomu, že otec prokazuje minimální mzdu, odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně vyšel z toho, že v jeho možnostech je dosahovat čistého příjmu ve výši 25 000 Kč měsíčně.

52. Na straně nezletilého [jméno] [jméno] došlo k té změně, že s účinností od 1. 9. 2021 nastoupil do první třídy základní školy, má zdravotní problémy. Nosí brýle, léčí se na kardiologii, bývá často nemocný. Otec se s nezletilým nestýká, kromě výživného se na jeho potřebách nepodílí.

53. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně na základě skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a doplněného v rámci odvolacího řízení dospěl k závěru, že jsou ve smyslu § 923 odst. 1 o. z. splněny podmínky pro zvýšení výživného, které bylo předchozím soudním rozhodnutím stanoveno s účinností od 1. 1. 2017 za situace, kdy nezletilý byl ve věku 3 let. Ač již v souvislosti s jeho nástupem do první třídy základní školy, tedy s účinností od 1. 9. 2021, vzrostly náklady na jeho výživu a bylo by na místě od tohoto data výživné zvýšit, vzhledem k tomu, že otec byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti trvající až do konce února 2022, odvolací soud výživné pro nezletilého [jméno] [jméno] zvýšil s účinností od 1. 3. 2022, nikoliv od 1. 9. 2021, jak učinil soud prvního stupně. Ohledně výše výživného shodně se soudem prvního stupně vycházel z možných hrubých výdělků otce v průměrné výši 27 000 Kč, tj. o 10 000 Kč více než v době předchozího rozhodnutí soudu, které představují čistý příjem otce při zohlednění 2 odpočitatelných vyživovacích povinností 25 000 Kč měsíčně čistého. Nelze přihlížet k minimální mzdě pobírané otcem, ale je nutno vyjít z potenciality otce správně zjištěné soudem prvního stupně. Otec dosud získával i další plnění formou přivýdělku v oboru zednických prací či prodejem sběrných surovin, jak vyplynulo z dokazování před soudem prvního stupně. Odvolací soud zohlednil i majetkové poměry otce, který se stal vlastníkem poloviny rodinného domu, v němž bydlí spolu s přítelkyní, a automobilu značky BMW z roku výroby 1996 v hodnotě 30 000 Kč. Zohlednil, že ve společné domácnosti s otcem, jeho přítelkyní a společnými dětmi žije i prarodič ze strany přítelkyně otce, který na bydlení přispívá částkou 1 000 Kč měsíčně. Vzal v úvahu, že otec měsíčně vydá částku 2 000 Kč až 2 500 Kč za cigarety. Vzhledem k výše uvedenému proto s účinností od 1. 3. 2022 do 30. 9. 2022 výživné pro nezletilého zvýšil na částku 4 500 Kč měsíčně, což odpovídá jeho potenciálním příjmům kolem 25 000 Kč čistého i jeho zlepšeným majetkovým poměrům. S účinností od 1. 10. 2022 nadále pak odvolací soud výživné otci snížil na částku 4 000 Kč měsíčně, zohledňuje, že mu koncem září 2022 přibyla další vyživovací povinnost. Matkou navrhované výživné sice odpovídá odůvodněným potřebám nezletilého, avšak není v možnostech otce.

54. Odvolací soud neshledal důvodným návrh otce na snížení výživného pro nezletilého, neboť otec si v době, kdy zplodil další dvě děti, musel být vědom zákonné povinnosti vůči nezletilému [jméno] [jméno] i svému onemocnění epilepsií. Nelze proto argumentovat tím, že je na místě výživné pro nezletilého otci snížit s ohledem na jeho další vyživovací povinnosti. Neurologické nemocnění otce, které je dlouhodobě (od července 2022) kompenzováno, nevylučuje otce z výkonu práce, jak bylo prokázáno lékařskými zprávami; otec nemůže vykonávat pouze práce v noci, ve výškách a při vibracích. Aktuálně probíhající pracovní neschopnost otce od 30. 4. 2024 s jeho primárním neurologickým onemocněním nesouvisí; současný pokles otcových příjmů nepředstavuje podstatnou a trvalou změnu poměrů ve smyslu ustanovení § 923 o. z. Poukaz otce na vyživovací povinnost matky vůči nezletilému je nepřípadný; matka ji dosud plní v míře odpovídající jejím výdělkovým a majetkovým poměrům nejenom zajištěním bydlení nezletilému, ale i úhradou jeho běžných nákladů na stravování, oblečení, lékařskou péči, školních pomůcek, školou organizovaných aktivit spojených s jeho vzděláváním a na rozdíl od otce i osobní péčí o nezletilého. Námitka otce na nesoulad stanoveného výživného s doporučujícími tabulkami Ministerstva spravedlnosti České republiky nemůže obstát. Odvolací soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 6. 2019, sp. zn. III. ÚS 4213/18, dle kterého v současné době v právním řádu neexistují žádné pro soudy závazné tabulky pro určení výše výživného ani další předepsané postupy pro výsledný výpočet částky.

55. Vzhledem k výše uvedenému odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně výše výživného a jednotlivých období změnil, jinak jej ve zbývajícím rozsahu tohoto výroku (osoba oprávněná, osoba povinná, uložení povinnosti platit výživné, splatnost, způsob a místo plnění), ve výroku III. o zamítnutí návrhu na snížení výživného a ve výroku V. o změně původního soudního rozhodnutí o výživném podle § 475 odst. 1 z. ř. s. jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

56. S ohledem na změnu doby, od níž bylo výživné zvýšeno, i změnu výše výživného odvolací soud přezkoumal výrok II. rozsudku soudu prvního stupně ohledně nedoplatku na zvýšeném výživném, který činí za uvedené období 26 500 Kč. Otec měl zaplatit navíc na výživném 32 500 Kč (7 měsíců po 1 500 Kč a dále 22 měsíců po 1 000 Kč). Odvolací soud zohlednil, že otec na výživu nezletilého od měsíce dubna 2024 do měsíce července 2024 včetně přispíval částkou 4 500 Kč, tedy celkem nad rámec výživného stanoveného předchozím soudním rozhodnutím zaplatil 6 000 Kč. Nedoplatek na zvýšeném výživném tak činí 26 500 Kč (32 500 Kč minus 6 000 Kč). Odvolací soud umožnil otci nedoplatek na zvýšeném výživném splácet po splátkách ve výši 750 Kč měsíčně, přihlížeje k výši dluhu i skutečnosti, že aktuálně je otec v pracovní neschopnosti trvající od dubna 2024 (§ 160 odst. 1 části za středníkem o. s. ř., § 1931 o. z.). Ve zbylém rozsahu výroku II. ohledně doby, od níž má otec dlužné výživné hradit, i ohledně ztráty výhody splátek v případě nezaplacení dlužné částky, odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

57. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a 2, § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 23 věty první z. ř. s., neboť neshledal žádné okolnosti případu odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků řízení.