101Co 211/2024

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Bc. Jiřího Hanzala a soudkyň JUDr. Jany Hrbkové a Mgr. Hany Lišákové, LL.M. ve věci nezletilých: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] zastoupeni kolizním opatrovníkem statutárním městem [město] sídlem [adresa] dětí rodičů: [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa], [příjmení] [anonymizováno] [země] o svěření do péče a určení výživného, o odvolání otce proti rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. 5. 2024, č. j. 26 P 347/2023-419, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění II. ve výroku II. tak, že výše výživného činí pro nezletilého [jméno] v období od 1. 5. 2023 nadále částku 3 000 Kč měsíčně a pro nezletilou [jméno] v období od 1. 5. 2023 do 31. 8. 2024 částku 3 500 Kč měsíčně a v období od 1. 9. 2024 nadále částku 4 000 Kč měsíčně; III. ve výroku III. tak, že nedoplatek na výživném za období od 1. 5. 2023 do 31. 8. 2024 činí 19 067,40 Kč; IV. ve výroku IV. tak, že nedoplatek na výživném za období od 1. 5. 2023 do 31. 8. 2024 činí 11 029,90 Kč; jinak se ve zbývajících částech těchto výroků potvrzuje.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně rozhodl v záhlaví citovaným rozsudkem tak, že nezletilá [jméno] a nezletilý [jméno] se svěřují do péče matky (výrok I.), otec je povinen s účinností od 11. 5. 2023 přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 245 € měsíčně a na výživu nezletilého [jméno] částkou 215 € měsíčně splatnými do 15. dne v měsíci k rukám matky (výrok II.), nedoplatek na výživném pro nezletilou [jméno] za období od 11. 5. 2023 do 31. 5. 2024 ve výši 1 746 € je otec povinen uhradit k rukám matky do 30. 6. 2025 (výrok III.), nedoplatek na výživném pro nezletilého [jméno] za období od 11. 5. 2023 do 31. 5. 2024 ve výši 1 366 € je otec povinen uhradit k rukám matky do 30. 6. 2025 (výrok IV.), návrh matky na určení výživného otci pro nezletilou [jméno] a nezletilého [jméno] za období od 11. 5. 2020 do 10. 5. 2023 se zamítá (výrok V.) a žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI.).

2. Soud prvního stupně ve vztahu k předmětu odvolacího řízení vyšel ze zjištění, že rodiče spolu od roku 2019 nežijí, o nezletilé se stará matka. Nezletilý [jméno] trpí mentální retardací a autismem, má poruchu chování se záchvaty agresivity, navštěvuje speciální základní školu, pobírá příspěvek na péči pro závislost 3. stupně ve výši 13 900 Kč měsíčně společně s příspěvkem na mobilitu. Nyní bude znovu posuzován, zda mu bude přiznán 4. stupeň závislosti. Nezletilá [jméno] chodí do 9. třídy základní školy, v září 2024 bude nastupovat na střední zdravotnickou školu v [obec]. Je zdravá, doplácí pouze léky od psychiatra, žádné placené zájmové aktivity nemá. Děti se s otcem neviděly cca 3 roky, ten je nijak nekontaktuje. Matka bydlí s dětmi v nájemním bytě s celkovými náklady 23 000 Kč měsíčně. Do zaměstnání nechodí, protože se stará o nezletilého, když není ve škole. Matka pobírá invalidní důchod I. stupně ve výši 6 500 Kč měsíčně, dále příspěvek na bydlení ve výši 14 000 Kč měsíčně a příspěvek na živobytí ve výši 2 000 Kč měsíčně. Žádnou další vyživovací povinnost nemá. Otec pracuje v Německu od roku 2022. Má další vyživovací povinnost k nezletilé dceři [jméno] [jméno], narozené 8. 4. 2023. Otcův průměrný čistý příjem za období duben 2023 až duben 2024 dosahoval 1 539 € měsíčně. U současného zaměstnavatele je zaměstnán od 22. 3. 2022 na pozici řidič, má základní vzdělání. Dalším příjmem je tzv. Kindergeld na nezletilou [jméno] [jméno] ve výši 250 € měsíčně. Otec žije ve společné domácnosti se svou družkou [jméno] [příjmení] a jejich společnou dcerou. Za bydlení platí 535 € měsíčně, zálohy na energie činí 147 € měsíčně a koncesionářské poplatky jsou ve výši 18 € měsíčně. Družka otce je na rodičovské dovolené, kdy po dobu jednoho roku pobírala rodičovský příspěvek ve výši 650 € měsíčně. Otec platil výživné pro obě děti na účet nezletilého [jméno]. V roce 2022 se jednalo o celkovou částku 1 593 €, v roce 2023 o 2 290 € a v období od ledna do května 2024 o 1 100 €.

3. Soud prvního stupně věc (rovněž ve vztahu k předmětu odvolacího řízení) posoudil podle § 913 odst. 1 a 2, § 914, § 915 odst. 1 a § 921 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) tak, že při svěření nezletilých dětí do péče matky je třeba stanovit výživné otci. Byly vzaty v úvahu odůvodněné potřeby dětí a poměry rodičů. Nezletilá [jméno] je zdravá, bude nastupovat na střední školu a má potřeby úměrné svému věku. Nezletilý [jméno] má zdravotní problémy, trpí mentální retardací s výbuchy agresivity, potřebuje celodenní dohled a péči své matky. Matčin příjem tvoří invalidní důchod I. stupně ve výši 6 500 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení ve výši 14 000 Kč měsíčně a příspěvek na živobytí ve výši 2 000 Kč měsíčně. Nezletilý [jméno] pobírá příspěvek na péči ve výši 13 900 Kč měsíčně. Matka do zaměstnání nedochází, aby byla schopna zajistit péči o syna. Při posuzování poměrů otce soud prvního stupně vycházel z jeho výdělku ve výši 1 539 € měsíčně. [příjmení] toho pobírá tzv. Kindergeld na nezletilou dceru [jméno] [jméno] ve výši 250 € měsíčně. Matka nemá žádnou další vyživovací povinnost, otec má další jednu vyživovací povinnost. Výše uvedeným kritériím a doporučujícím tabulkám ministerstva spravedlnosti odpovídá částka výživného pro nezletilou [jméno] ve výši 245 € měsíčně a pro nezletilého [jméno] ve výši 215 € měsíčně. Výživné bylo stanoveno počínaje dnem 11. 5. 2023, tj. dnem podání návrhu, neboť matka neprokázala, z jakého důvodu nebyla schopna podat návrh dříve a bylo zjištěno, že otec se alespoň nějakou měrou podílel na výživě nezletilých, když matce nepravidelně zasílal finanční částky dle svých možností, což matka nepopírala. Zároveň byl otci uložen k zaplacení nedoplatek na výživném za období od 11. 5. 2023 do 31. 5. 2024 ve výši 1 746 € pro nezletilou [jméno] a ve výši 1 366 € pro nezletilého [jméno], a to ve lhůtě do 30. 6. 2025.

4. Proti tomuto rozsudku ve výrocích II. až IV. podal otec odvolání, které odůvodnil tím, že výživné bylo určeno z výdělku, kterého dosahoval ve [právnická osoba] od listopadu 2023 do února 2024, kde pracoval přes pracovní agenturu. Zde vykonával přesčasy a byly mu vypláceny i příplatky za víkendové a noční směny. Od února 2024 pracuje jako řidič u [právnická osoba], neboť [právnická osoba] propouštěla agenturní zaměstnance, kteří u ní pracovali déle než 15 měsíců. K tomu doložil potvrzení společnosti. Tím došlo ke snížení příjmů a nemožnosti pracovat přesčas, žádné sociální dávky nepobírá. V Německu pracuje za minimální mzdu, proto by měl být posuzován podle českých poměrů a výživné by mělo být určeno v české měně. Otec vyčíslil své měsíční náklady na bydlení na 825 €, dále splácí 104 € měsíčně za stomatologický zákrok a půjčku po 80 € měsíčně. Výživné bylo určeno v celkové výši 460 € měsíčně. Má vyživovací povinnost k dceři [jméno] [jméno] a její matce. Po zaplacení všech těchto výdajů mu zbude 150 € měsíčně. K tomu, kdyby měl splácet dlužné výživné, dostal by se do dluhové pasti. Nemá žádný majetek. Dluh považuje za neoprávněný, protože matce posílal nad rámec ústní dohody výživné. Matka nepředložila soudu výpisy z účtu. Vzhledem k jazykové bariéře si nemůže najít lépe placenou práci a na podzim tohoto roku se chce společně se svou rodinou přestěhovat zpět do České republiky. Dále namítal, že se nemohl při jednání soudu vyjádřit. Matce dětí nabízel, že může žádat tzv. Kindergeld ve výši 2 x 250 € měsíčně s ohledem na své zaměstnání v Německu, matka to odmítla. Pokud žádali Kindergeld na dceru [jméno] [jméno], tato žádost jim byla zamítnuta. Od rozchodu rodičů, tedy více než 6 let, je matka na sociálních dávkách. Dále se vyjadřoval ke společnému soužití s matkou v minulosti. Stěžoval si také, že matka jej neinformovala o změně bydliště, zdravotním stavu dětí nebo prospěchu ve škole. Až u soudu zjistil, že [jméno] byl již před časem přiznán příspěvek na péči ve výši 13 900 Kč měsíčně. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že syn je mentálně retardovaný autista. Otec si není vědom, že by syn měl takové zdravotní postižení. Normálně chodí do školy a v základních věcech je soběstačný. Kontaktoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která mu však odpověděla, že žádné mu informace neposkytne. Dále se objednal k jednání na orgán sociálně-právní ochrany dětí (dále jen„ OSPOD“). Proto navrhl odvolacímu soudu, aby napadený rozsudek v dotčené části změnil a„ přiměřeně snížil částky výživného a přihlédnul k jeho osobním poměrům, finanční situaci, k další vyživovací povinnosti a zrušil výrok o nedoplatku na výživné“. Zároveň požádal o uložení informační povinnosti matce vůči otci o nezletilých.

5. Matka k podanému odvolání uvedla, že s ním nesouhlasí, protože je plné lživých informací, které vrhají na její osobu špatné světlo. K jednotlivým odvolacím námitkám uvedla, že v Německu je minimální mzda ve výši 12,41 € za hodinu. Otec umí velice dobře anglicky, protože spolu žili v Anglii a v Holandsku. Byl schopný si vyřídit i státní byt, protože žije se svou partnerkou, která porodila dítě v Německu, a musel mít i slevy na daních. Výpisy z účtu soudu doložila, což může potvrdit paní soudkyně, zapisovatelka a paní z OSPOD. Otce nemá jak kontaktovat, protože na něj nemá číslo do Německa ani správný e-mail. Pokud by ji otec chtěl kontaktovat, má již 4 roky stejné číslo na paušál. Dokonce ji kontaktovala matka otce a otcova přítelkyně. Otec měl možnost se u soudu prvního stupně vyjádřit. Svědkem je paní soudkyně, paní zapisovatelka a paní z OSPOD. Dále se matka vyjadřovala ke společnému soužití s otcem v minulosti. Není pravda, že by byla nezaměstnaná. Pracovala vždy dle možností na úkor svého zdraví. Přilepšit si však nemůže, protože má I. stupeň invalidity a její pohybový aparát už není to, co bývalo. Otec netuší, čím vším si prochází. Ona sama i obě děti jsou v péči psychiatra. Matka požádala o zrušení dohody o výživném na 3 000 Kč, která totiž neměla trvat déle než rok. Smlouvu psala ona sama a udělala velkou chybu, protože tam není datum ukončení. Požádala o pečlivé zvážení toho, aby byla vyměněna sociální pracovnice, protože si myslí, že je zaujatá a dovolí si říci, že podplacená. Během jednání u soudu na ni křičela a byla neuvěřitelně shovívavá k otci. Dále je třeba vzít v úvahu, že nyní dcera nastoupí na střední zdravotnickou školu a syn ve zvláštní škole postoupí do 6. ročníku. Závěrem se matka z jednání soudu před odvolacím soudem omluvila ze zdravotních důvodů.

6. Kolizní opatrovník nezletilých navrhl potvrzení rozsudku soudu prvního stupně v napadené části.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contrario, § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) za použití § 1 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“)) přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které mu předcházelo podle § 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. ve spojení s § 28 z. ř. s. a dospěl k závěru, že odvolání otce je částečně důvodné.

8. Výroky I. a V. rozsudku soudu prvního stupně nebyly odvoláním dotčeny a nejsou závislými výroky, proto nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 věta první o. s. ř.). Výrok VI. rozsudku soudu první stupně nebyl odvoláním dotčen, avšak jedná se o výrok závislý, proto nenabyl samostatně právní moci a je předmětem odvolacího řízení (§ 206 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

9. Na základě přezkoumání obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některými ze zmatečnostních vad uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o. s. ř., či jinými vadami před soudem prvního stupně, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí a jejichž náprava by nemohla být zjednána za odvolacího řízení, k nimž je odvolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Současně nebyly shledány další důvody, pro které by bylo třeba napadený rozsudek zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

10. Kolizním opatrovníkem nezletilých je jmenován věcně a místně příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, nikoliv konkrétní osoba, resp. sociální pracovník zařazený do obecního úřadu obce s rozšířenou působností. V pravomoci soudu tak není rozhodovat o vyloučení úřední osoby ve smyslu § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Odvolací soud nezjistil žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že kolizní opatrovník nezastupuje nezletilé děti řádně a nehájí jejich zájmy.

11. V přezkoumávané věci je dán tzv. cizí prvek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 200/2009), neboť všichni účastníci řízení jsou státními občany České republiky, kde matka a nezletilí žijí, avšak otec bydlí a pracuje ve [příjmení] [anonymizováno] [země]. Proto se odvolací soud nejprve zabýval otázkou mezinárodní soudní pravomoci a rozhodného práva.

12. Ve věcech s cizím prvkem se užije zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZMPS“), avšak v mezích mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy České republiky, a přímo použitelných předpisů Evropské unie (§ 1 a 2 ZMPS). Otázku vyživovací povinnosti upravuje Nařízení Rady (ES) č. 4/2009 ze dne 18. prosince 2008 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a o spolupráci ve věcech vyživovacích povinností (dále jen„ Nařízení o výživném“). Podle jeho čl. 15 ve spojení s Rozhodnutím Rady ze dne 30. listopadu 2009, č. 2009 /941/, se užije též Haagský protokol ze dne 23. listopadu 2007 o právu rozhodném pro vyživovací povinnosti (dále jen„ Haagský protokol“). Při konkurenci Nařízení o výživném, resp. Haagského protokolu a mezinárodní smlouvy uzavřené mezi členskými státy má aplikační přednost toto nařízení (viz jeho čl. 69 odst. 2); Haagský protokol je použitelný pouze mezi členskými státy Evropské unie a smluvními státy (viz jeho čl. 18 a 19 odst. 1).

13. Podle čl. 3 písm. b) Nařízení o výživném k rozhodování ve věcech vyživovacích povinností je v členských státech příslušný soud místa, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu.

14. Podle čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu vyživovací povinnosti se řídí právem státu, v němž má oprávněný místo obvyklého pobytu, nestanoví-li tento protokol jinak.

15. Nezletilé děti mají obvyklý pobyt v České republice. Ve věci je tak dána mezinárodní pravomoc českých soudů, které věc posoudí podle českého (hmotného) práva (čl. 3 písm. b) Nařízení o výživném, čl. 3 odst. 1 Haagského protokolu) za užití českého procesního práva (§ 8 odst. 1 ZMPS).

16. Odvolací soud vyšel ze soudem prvního stupně zjištěného skutkového stavu, jak je zřejmé z obsahu soudního spisu a shrnuto v bodě č. 2 odůvodnění tohoto rozsudku shora, přičemž lze též odkázat na body č. 5 až 11. odůvodnění napadeného rozsudku.

17. Dále odvolací soud doplnil dokazování podle § 213a odst. 1 o. s. ř. a § 28 odst. 1 z. ř. s. s ohledem na odvolací námitky a časový odstup od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně.

18. Ze zprávy Randstad Deutschland, GmbH ze dne 29. 5. 2024 odvolací soud zjistil, že otec dosáhl nejvyšší možné doby trvání zaměstnání u [právnická osoba], a to od 17. 11. 2022 do 11. 2. 2024 a v této společnosti nemůže být již nadále zařazen. Byla mu nabídnuta pozice řidiče ve [právnická osoba] s úvazkem 151 hodin měsíčně a hodinovou mzdou 13,80 € bez možnosti dalších příplatků a práce v noci. Jeho měsíční mzda činí 1 536 €.

19. Z dohody o splátkách uzavřené mezi otcem a zubní lékařkou odvolací soud zjistil, že mu byl vyúčtován stomatologický zákrok k platbě ve výši 1 032,71 € s měsíčními splátkami ve výši 103,27 € v období od března do prosince 2024.

20. Ze zprávy Familienkasse pro Sasko-Anshaltsko a Durynsko ze dne 11. 4. 2024 odvolací soud zjistil, že bylo vyhověno odvolání družky otce a bylo přiznáno Kindergeld na nezletilou [jméno] [jméno] ve výši 250 € měsíčně pro období od dubna 2023 do dubna 2024.

21. Ze zprávy České správy sociálního zabezpečení ze dne 16. 8. 2024 odvolací soud zjistil, že matka pobírala invalidní důchod prvního stupně v lednu 2023 ve výši 5 687 Kč měsíčně, od února do května 2023 ve výši 5 651 Kč měsíčně, od června do prosince 2023 ve výši 6 089 Kč měsíčně a od ledna 2024 nadále ve výši 6 449 Kč měsíčně.

22. Ze seznamu vyplacených dávek úřadem práce matce odvolací soud zjistil že od října 2019 do června 2024 byl vyplácen příspěvek na péči ve výši 15 900 Kč měsíčně a od července 2024 je vyplácen ve výši 18 100 Kč měsíčně. V období od května 2022 do srpna 2024 byl vyplácen příspěvek na živobytí v průměrné výši 3 093 Kč měsíčně.

23. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 20. 8. 2024 odvolací soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je nezletilý [jméno] a dispoziční k oprávnění k účtu má matka nezletilého.

24. Z výpisu účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 5. do 19. 8. 2024 odvolací soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 69,13 Kč a konečný zůstatek činil 4,76 Kč. Bylo provedeno 19 kreditních a 24 debetních operací. Příchozí a odchozí platby tvoří příkazy mezi tímto účtem a účtem matky u [právnická osoba] Je placeno 14 500 Kč měsíčně jakožto nájemné a 4 586 Kč měsíčně jako zálohy na energie. Dne 29. 5. 2024 bylo připsáno 20 000 Kč od [jméno] [příjmení] s poznámkou půjčka. Dne 15. 5. 2024 bylo z účtu otce připsáno 200 €, byla provedena konverze na Kč. Dne 18. 6. 2024 bylo z účtu otce připsáno 70 € s poznámkou výživné [jméno] červen a 56,98 € s poznámkou výživné [jméno] červen, byla provedena konverze na Kč. Dne 16. 7. 2024 bylo z účtu otce připsáno 60 € s poznámkou výživné [jméno] červenec a 60 € s poznámkou výživné [jméno] červenec, byla provedena konverze na Kč.

25. Z náhledu do bankovnictví u [právnická osoba] předloženého matkou odvolací soud zjistil, že byla čerpána půjčka ve výši 125 000 Kč dne 6. 12. 2023 a ve výši 125 000 Kč dne 28. 11. 2023. Později sjednaná půjčka je splácena po 4 267 Kč měsíčně do ledna 2027 a dříve sjednaná půjčka je splácena po 3 158 Kč měsíčně do listopadu 2028.

26. Z výpisu účtu matky č. [bankovní účet] za období od 1. 5. do 31. 7. 2024 odvolací soud zjistil, že jsou prováděny platební příkazy mezi tímto účtem a účtem nezletilého [jméno] vedeného u [právnická osoba] Na účet přichází matkou pobíraný invalidní důchod, jsou prováděny splátky úvěru. Dne 6. 5. 2024 bylo připsáno 17 500 Kč od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jedná se o sběrnu surovin. Na účet je vyplácen příspěvek na péči pro nezletilého [jméno] a dále příspěvek na mobilitu pro nezletilého [jméno], tento ve výši 900 Kč měsíčně. Dále jsou prováděny běžné platby kartou, je nastaven trvalý příkaz za platbu [anonymizováno]. Dále je připisován příspěvek na živobytí a dva přídavky na dítě. Dne 23. 5. 2024 byla vyplacena dávka mimořádné okamžité pomoci za duben 2024 ve výši 7 950 Kč. Dne 12. 6. 2024 byly připsány 3 000 Kč od [právnická osoba]

27. Z přehledu nákladů na bydlení vystavených pro otce od Wohngesellschaft Sömmerda ze dne 27. 6. 2024 odvolací soud zjistil, že za červenec 2024 bylo předepsáno nájemné včetně záloh a doplatku ve výši 496 €, za srpen 2024 se jedná o částku 765,30 € a od září 2024 nadále se bude jednat o částku 549 €.

28. Z rozhodnutí Landratsamt Sömmerda ze dne 11. 8. 2023 odvolací soud zjistil, že družce otce byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 666,25 EUR měsíčně pro období od 8. 8. 2023 do 7. 5. 2024.

29. Z potvrzení o výdělcích otce za období květen až červenec 2024 odvolací soud zjistil, že v jednotlivých měsících mu byla vyplacena čistá mzda ve výši 1 548,66 €, 1 720,91 € a 1 541,07 €.

30. Matka vyčíslila své měsíční náklady, a to splátka u [právnická osoba] 7 425 Kč, splátka televize u [právnická osoba] 531 Kč, internet 300 Kč, Netflix 518 Kč, mobilní operátor 1580 Kč, plyn a elektřina 511 Kč, splátka [právnická osoba] 2 233 Kč, splátka [právnická osoba] 2 000 Kč, nájemné včetně poplatků 19 081 Kč Měsíční příjmy vyčíslila na 3 578 Kč - příspěvek na živobytí, 900 Kč - příspěvek na mobilitu pro nezletilého syna, příspěvek na péči pro nezletilého syna ve výši 15 900 Kč měsíčně, který byl od července 2024 zvýšen na 18 100 Kč měsíčně, invalidní důchod prvního stupně ve výši 6 449 Kč měsíčně, výživné od otce necelé 3 000 Kč měsíčně, příspěvek na bydlení včetně přídavků na děti v celkové výši 14 028 Kč měsíčně. V červenci 2024 matčiny příjmy činily 45 020,20 Kč a výdaje 34 186 Kč, tj. na živobytí jí zbývalo 10 934,20 Kč.

31. Z náhledu internetového bankovnictví otce předloženém v mobilním telefonu odvolací soud zjistil, že otec dne 19. 8. 2024 zaplatil na účet nezletilého částky 2 x 50 €.

32. Skutkový stav po doplnění dokazování nedoznal významných změn, avšak byl zjištěn v úplném rozsahu potřebném pro posouzení věci, a odvolací soud dospěl nad rámec skutkových zjištění soudu prvního stupně k závěru, že otec pracuje v Německu a byl zaměstnán u [právnická osoba] od března 2022 do 11. 2. 2024. Následně došlo ke změně zaměstnavatele, neboť dosáhl nejvyšší přípustné doby zaměstnání u tohoto zaměstnavatele přes pracovní agenturu. Nyní je zaměstnán u [právnická osoba] jako [anonymizováno]. V období duben 2023 až červenec 2024 vydělával v průměru 1 551 € čistého měsíčně. Náklady otce na bydlení v Německu činí 549 € měsíčně. Nyní byt obývá sám, neboť družka s jejich společnou dcerou se přestěhovala do České republiky. Družka otce pobírala rodičovský příspěvek od srpna 2023 do května 2024 ve výši 666,25 € měsíčně, výplata této dávky již skončila. Dále bylo přiznáno na jejich společnou dceru Kindergeld 250 € měsíčně, které bylo pobíráno od dubna 2023 do dubna 2024 a již nadále vypláceno není. Otec splácí stomatologický zákrok po 103 € měsíčně po dobu 10 měsíců, dluh má být splacen do konce roku. Matka nadále pobírá invalidní důchod I. stupně, jehož průměrná výše v roce 2023 činila 5 910 Kč měsíčně a v roce 2024 jej pobírá ve výši 6 449 Kč měsíčně. Dále je vyplácen příspěvek na péči pro nezletilého [jméno] ve výši 15 900 Kč měsíčně, který byl od července 2024 zvýšen na 18 100 Kč měsíčně. Dále je mu vyplácen příspěvek na mobilitu 900 Kč měsíčně. Matka rovněž pobírá příspěvek na živobytí v průměrné výši 3 093 Kč měsíčně a obě děti pobírají přídavek na dítě. Matce byla vyplacena také mimořádná okamžitá pomoc v dubnu 2024 ve výši 7 950 Kč měsíčně. V květnu 2024 si přivydělala 17 500 Kč sběrem surovin a přijala půjčku od svého bratra 20 000 Kč. Na podzim 2023 čerpala dvě půjčky od banky vždy ve výši 125 000 Kč, které splácí 7 425 Kč měsíčně celkem. Vyčíslila své průměrné příjmy na 45 000 Kč měsíčně a pravidelné výdaje na 34 000 Kč měsíčně. Otec platil výživné pro obě nezletilé děti na účet nezletilého [jméno], k němuž má dispoziční oprávnění matka. Otec v období od května 2023 do května 2024 platil výživné na obě děti dohromady. Jednalo se o celkovou částku 2 620 €, v lednu 2024 přispěl navíc 50 € pro [jméno] k narozeninám a v únoru 2024 přispěl navíc 50 € pro [jméno] k narozeninám. V červnu a červenci 2024 platil výživné zvlášť na každé dítě. V červnu 2024 zaplatil 70 € pro [jméno] a 56,98 € pro [jméno]. V červenci 2024 na každé dítě zaplatil 60 €. [příjmení] byla vždy ke dni připsání na účet nezletilého konvertována na Kč. Otec přispěl i v srpnu 2024 dvakrát 50 €. V období květen 2023 až srpen 2024 zaplatil na výživném pro nezletilou [jméno] částku 36 932,56 Kč a pro nezletilého [jméno] částku 36 970,11 Kč.

33. Soud prvního stupně správně aplikoval ustanovení odkazovaná shora v bodě [číslo] odůvodnění, přičemž odvolací soud jen pro úplnost cituje další významná ustanovení, která soud prvního stupně podle obsahu odůvodnění napadeného rozsudku použil.

34. Podle § 910 odst. 1 o. z. předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

35. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

36. Podle § 919 věty první o. z. nežijí-li spolu rodiče nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, a nedohodnou-li se o plnění vyživovací povinnosti k dítěti, nebo žijí-li rodiče takového dítěte spolu, ale jeden z nich vyživovací povinnost k dítěti neplní, postupuje soud podle § 915 až 918.

37. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

38. Základními hledisky pro určení výše výživného nesporně jsou odůvodněné potřeby dítěte, jeho majetkové poměry a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného rodiče. Platí i pravidlo, že životní úroveň rodičů a dětí má být v zásadě stejná (viz nález Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2015, sp. zn. IV. ÚS 650/15). Ostatně tak stanoví § 913 odst. 1, § 915 odst. 1 a 2 o. z. Pokud má být životní úroveň dítěte shodná s životní úrovní rodičů, měl by ji soud při určování výše výživného pro nezletilé děti, z úřední povinnosti komplexně zjišťovat (viz nález Ústavního soudu ze dne 12. 9. 2016, sp. zn. I. ÚS 1356/16).

39. V případě svěření nezletilých dětí do péče matky je třeba stanovit výživné otci. Odvolací soud rovněž neshledal návrh matky na zpětné stanovení výživného důvodným, neboť bylo prokázáno, že rodiče se v roce 2019 dohodli na tom, že otec bude platit výživné 3 000 Kč měsíčně celkem pro obě děti. Poté, co získal zaměstnání v Německu, začal přispívat na výživu nezletilých dětí více než v dohodnuté výši. Uvedené částky odpovídají odůvodněným potřebám nezletilých a poměrům rodičů v té době. Tedy otec svou vyživovací povinnost vůči svým dětem v období do dubna 2023 plnil beze zbytku.

40. Ke změně poměrů na straně otce došlo dne 8. 4. 2023, kdy mu přibyla další vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. Rovněž došlo k nárůstu odůvodněných potřeb nezletilých již samotným plynutím času a vzhledem k výdělkům otce je třeba plnit z jeho strany vyživovací povinnost vůči nezletilým již ve vyšší míře. Proto odvolací soud určil počátek stanovení výživného od 1. 5. 2023, tj. od měsíce následujícího, ve kterém otci přibyla další vyživovací povinnost k nezletilému dítěti.

41. Soud prvního stupně však nesprávně zhodnotil celkové poměry obou rodičů, kdy je zřejmé, že matka hospodaří s desetitisíci Kč měsíčně, pocházejícími zejména ze sociálních dávek. Otec sice v zahraničí dosahuje na české poměry nadprůměrného výdělku, avšak je třeba zohlednit, že v zahraničí má mnohem vyšší náklady spojené s bydlením. Odůvodněné potřeby nezletilých jsou úměrné jejich věku, nejsou ničím zvyšovány. Pokud jde o zdravotní stav nezletilého [jméno], tak s tím spojené výdaje jsou kompenzovány příspěvkem na péči v nemalé výši. Pokud jde o nezletilou [jméno], ta od 1. 9. 2024 nastoupila na střední školu. Tudíž došlo přirozeně k nárůstu odůvodněných potřeb, a pro toto období nadále je třeba určit otci pro nezletilou vyšší výživné než pro dobu, kdy navštěvovala základní školu.

42. Na straně otce je třeba zohlednit vyživovací povinnost k celkem třem dětem a také k jeho družce, ke které má vyživovací povinnost ve smyslu § 920 o. z. Na druhou stranu je třeba při hodnocení poměrů otce přihlédnout i k poměrům jeho družky, neboť ty také ovlivňují životní úroveň otce (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2007, sp. n. I. ÚS 527/06). Družka otce pobírala sociální dávky v Německu ve vyšší míře, než jsou přiznávány v České republice, avšak s pobytem v zahraničí byly spojeny vyšší životní náklady, což je třeba vzít v úvahu. Po uvážení poměrů obou rodičů (§ 914 o. z.) proto odvolací soud dospěl k závěru, že odpovídající částkou výživného pro nezletilého [jméno] jsou 3 000 Kč měsíčně a pro nezletilou [jméno] 3 500 Kč měsíčně s tím, že v souvislosti s nástupem nezletilé [jméno] na střední školu tato částka činí 4 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2024.

43. Odvolací soud určil výživné v Kč, neboť pro určení výživného v cizí měně (€) nejsou splněny podmínky uvedené v § 155 odst. 2 o. s. ř. Matka nezletilých žije v České republice a uspokojuje jejich potřeby v české měně. Ani jeden z účastníků řízení nenavrhoval přiznání výživného v cizí měně. Výživné pro nezletilé nevychází z právní skutečnosti vyjádřené v cizí měně a otec má evidován trvalý v České republice. Skutečnost, že pracuje v zahraničí, neznamená, že je devizovým cizozemcem a mimoto zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, byl zrušen ke dni 18. 10. 2016. Otec sice zasílal částky v €, avšak na účet vedený v Kč a vždy došlo ke konverzi. Otec také na podzim tohoto roku plánuje návrat do České republiky za svou rodinou. Není jediného důvodu, pro který by bylo třeba určit výživné v €.

44. Odvolací soud také zúčtoval nedoplatek na výživném, kdy zohlednil veškeré platby poskytované otcem na výživu nezletilých, včetně příspěvku k narozeninám. Částku poukazovanou společně na obě děti rozdělil rovným dílem a následně zohlednil určení posledních plateb v konkrétní výši pro to, které dítě.

45. Určením výživného otci s účinností od 1. 5. 2023 mu vznikl nedoplatek na výživném splatném od toho data do vyhlášení tohoto rozsudku, tj. do 31. 8. 2024 pro nezletilou [jméno] ve výši 19 067,44 Kč (16 x 3 500 Kč minus 36 932,56 Kč) a pro nezletilého [jméno] ve výši 11 029,89 Kč (16 x 3 000 Kč minus 36 970,11 Kč). Nedoplatek na výživném soud prvního stupně správně umožnil otci splnit v delší lhůtě k plnění, a to s ohledem na jeho poměry, výši nedoplatku a nutnost jeho splacení v přiměřené době.

46. S ohledem na shora uvedené závěry odvolací soud napadený rozsudek ve výroku II. v části týkající se výše a měny výživného pro nezletilé a období, ve kterém je třeba jej určit, a ve výrocích III. a IV. ohledně období a výše nedoplatku na výživném podle § 220 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. změnil a ve zbývající části těchto výroků (osoba oprávněná, osoba povinná, povinnost platit výživné, jeho splatnost a místo plnění; povinnost zaplatit dluh (nedoplatek) na výživném a způsob, místo a lhůta jeho plnění) jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

47. O náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 1 a 2, § 151 odst. 1 o. s. ř. a § 23 věty první z. ř. s., neboť neshledal žádné okolnosti případu odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení některému z účastníků řízení.

48. Jen pro úplnost odvolací soud uvádí, že pokud otec v odvolacím řízení žádal uložení informační povinnosti matce vůči němu o nezletilých dětech, jedná se o nový návrh, který nelze uplatnit až v odvolacím řízení (§ 216 odst. 2 o. s. ř.), proto se jím odvolací soud nezabýval.