103 C 9/2025 - 145
Citované zákony (19)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118a § 142 odst. 2 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 6 odst. 1 § 7 § 14b odst. 5 písm. b
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 588 § 1970 § 2395
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 2 § 2 odst. 1 § 78 § 86 odst. 1 § 86 odst. 2 § 87 § 87 odst. 1
Rubrum
Okresní soud v Jeseníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Davidem Novotným ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B] o 70 856,04 Kč s přísl. takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 867 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se částečně zamítá - co do částky 21 807 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky: - 54 374 Kč od 30. 01. 2024 do 15. 02. 2024, - 53 874 Kč od 16. 02. 2024 do 15. 03. 2024, - 53 374 Kč od 16. 03. 2024 do 16. 04. 2024, - 52 874 Kč od 17. 04. 2024 do 16. 05. 2024, - 52 374 Kč od 17. 05. 2024 do 17. 06. 2024, - 51 874 Kč od 18. 06. 2024 do 16. 07. 2024, - 51 674 Kč od 17. 07. 2024 do 15. 08. 2024, - 51 174 Kč od 16. 08. 2024 do 14. 09. 2024, - 50 674 Kč od 15. 09. 2024 do 20. 11. 2024, - 49 674 Kč od 21. 11. 2024 do 13. 03. 2025, - 48 674 Kč od 14. 03. 2025 do 15. 04. 2025, - 47 674 Kč od 16. 04. 2025 do zaplacení, - co do částky ve výši 23 182,04 Kč, - co do úroku ve výši 20 % ročně z částky 49 440,75 Kč od 30. 01. 2024 do 20. 02. 2024, a dále co do úroku ve výši 15 % ročně z částky: - 49 440,75 Kč od 21. 02. 2024 do 16. 05. 2024, - 49 375,75 Kč od 17. 05. 2024 do 17. 06. 2024, - 48 875,75 Kč od 18. 06. 2024 do 16. 07. 2024, - 48 675,75 Kč od 17. 07. 2024 do 15. 08. 2024, - 48 175,75 Kč od 16. 08. 2024 do 14. 09. 2024, - 47 675,75 Kč od 15. 09. 2024 do 20. 11. 2024, - 46 675,75 Kč od 21. 11. 2024 do 13. 03. 2025, - 45 675,75 Kč od 14. 03. 2025 do 15. 04. 2025, - 44 675,75 Kč od 16. 04. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 01. 2024 dosáhne částky 192 614 Kč.
III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného částku ve výši 9 568 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou soudu dne 2. 4. 2025 se žalobce domáhal zaplacení částky 77 856,04 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru č. [hodnota], kterou uzavřel žalobce s žalovaným dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy žalobce poskytl žalovanému částku 50 000 Kč, tu se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 76,05 % ročně v celkem 48 splátkách, ke smlouvě nadto strany ujednaly pojištění schopnosti žalovaného splácet, za což se spolu s každou splátkou žalovaný zavázal platit ještě pojistné ve výši 467 Kč, to vše ke každému 22. dni v měsíci počínaje měsícem srpen 2023, kdy měl žalovaný zaplatit první splátku ve výši 3 811 Kč. Smluvní strany dále ujednaly jednorázovou smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každé prodlení s placením splátky přesahující 30 dní, dále strany ujednaly paušální náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného přesahujícím 15 dnů ve výši 200 Kč. Dále smluvní strany ujednaly, že pokud prodlení žalovaného s uhrazením jakékoliv splátky přesáhne 65 dnů, dochází automaticky posledním dnem uvedené doby k zesplatnění celého úvěru, se splátkou č. 4 se žalovaný dostal do prodlení v trvání 65 dní ke dni 28. 1. 2024 a toho dne tedy došlo k zesplatnění. Pro případ zesplatnění strany ujednaly smluvní pokutu 0,1 % denně ze zesplatněné jistiny úvěru. Žalovaný uhradil žalobci 3 811 Kč dne 22. 8. 2023, 3 811 Kč dne 5. 10. 2023, 3 811 Kč dne 15. 11. 2023, 1 500 Kč dne 15. 12. 2023, 6 × 500 Kč ve dnech 16. 1. 2024, 15. 2. 2024, 15. 3. 2024, 16. 4. 2024, 16. 5. 2024 a 17. 6. 2024, 200 Kč dne 16. 7. 2024, 500 Kč dne 15. 8. 2024 a 500 Kč dne 14. 9. 2024, 1 000 Kč dne 20. 11. 2024 a 1 000 Kč dne 13. 3. 2025. Žalobce se tak domáhal zesplatněné dlužné jistiny ve výši 52 034,29 Kč, (přičemž k zesplatnění úvěru byla jistina 56 800,29 Kč tvořena částkou 49 440,75 Kč na jistině a dlužným úrokem do zesplatnění ve výši 7 359,54 Kč), smluvní pokuty ve výši 998 Kč za prodlení se splátkami č. 4 a 5 (2 × 499 Kč), částky 600 Kč jako náhrad za náklady vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného (3 × 200 Kč) za prodlení se splátkami č. 3, 4 a 5, smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 30.01.2024 do zaplacení, v částce celkem 23 182,04 Kč (tj. smluvní pokuta z částky 56 800,29 Kč od 30. 1. 2024 do 15. 2. 2024 ve výši 965,60 Kč, smluvní pokuta z částky 56 300,29 Kč od 16. 2. 2024 do 15. 3. 2024 ve výši 1 632,70 Kč, smluvní pokuta z částky 55 800,29 Kč od 16. 3. 2024 do 16. 4. 2024 ve výši 1 785,60 Kč, smluvní pokuta z částky 55 456,29 Kč od 17. 4. 2024 do 16. 5. 2024 ve výši 1 663,80 Kč, smluvní pokuta z částky 55 267,29 Kč od 17. 5. 2024 do 17. 6. 2024 ve výši 1 768,64 Kč, smluvní pokuta z částky 54 767,29 Kč od 18. 6. 2024 do 16. 7. 2024 ve výši 1 588,33 Kč, smluvní pokuta z částky 54 567,29 Kč od 17. 7. 2024 do 15. 8. 2024 ve výši 1 637,10 Kč, smluvní pokuta z částky 54 067,29 Kč od 16. 8. 2024 do 14. 9. 2024 ve výši 1 622,10 Kč, smluvní pokuta z částky 53 567,29 Kč od 15. 9. 2024 do 20. 11. 2024 ve výši 3 589,19 Kč, smluvní pokuta z částky 52 567,29 Kč od 21. 11. 2024 do 13. 3. 2025 ve výši 5 940,41 Kč a smluvní pokuta z částky 52 034,29 Kč od 14. 03. 2025 do 1. 4. 2025). Dále žalobce požadoval úrok ve výši 76,05 % ročně z částky 49 440,75 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do 20. 2. 2024 a ve výši 15 % ročně z téže částky za dobu od 21. 2. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 192 614 Kč, konečně pak žalobce požadoval zaplacení částky 467 Kč jako pojistného splatného v 6. splátce. Závěrem žalobce požadoval zákonné úroky z prodlení, a to zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně a to z částky 59 799,00 Kč od 30. 1. 2024 do 15. 2. 2024 ve výši 410,89 Kč, z částky 59 299,00 Kč od 16. 2. 2024 do 15. 3. 2024 ve výši 694,84 Kč, z částky 58 799,00 Kč od 16. 3. 2024 do 16. 4. 2024 ve výši 760,32 Kč, z částky 58 299,00 Kč od 17. 4. 2024 do 16. 5. 2024 ve výši 706,80 Kč, z částky 57 799,00 Kč od 17. 5. 2024 do 17. 6. 2024 ve výši 747,52 Kč, z částky 57 299,00 Kč od 18. 6. 2024 do 16. 7. 2024 ve výši 671,64 Kč, z částky 57 099,00 Kč od 17. 7. 2024 do 15. 8. 2024 ve výši 692,10 Kč, z částky 56 599,00 Kč ročně od 16. 8. 2024 do 14. 9. 2024 ve výši 686,10 Kč, z částky 56 099,00 Kč od 15. 9. 2024 do 20. 11. 2024 ve výši 1 518,89 Kč, z částky 55 099,00 Kč ročně od 21. 11. 2024 do 13. 3. 2025 ve výši 2 516,51 Kč, z částky 54 099,00 Kč ročně od 14. 3. 2025 do zaplacení. Žalovaný po podání žaloby uhradil ještě dne 15. 4. 2025 částku 1 000 Kč, žalobce pak ještě změnil svůj nárok tak, že nově požaduje úroky pouze ve výši 20 % ročně a s ohledem na uvedené skutečnosti žalobce vzal žalobu částečně zpět, soud tak unesením ze dne 11. 6. 2025, č. j. 103 C 9/2025-116, které nabylo právní moci dne 27. 6. 2025, řízení zastavil co do částky 6 425 Kč (jako části úroku původně žalovaného ve výši 7 359,54 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 425 Kč od 30. 1. 2024 do 15. 4. 2025 a z částky 6 425 Kč od 16. 4. 2025 do zaplacení a dále co do úroku ve výši 56,05 % ročně z částky 49 440,75 Kč od 30. 1. 2024 do 20. 2. 2024 a dále co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 65 Kč od 17. 5. 2024 do 17. 6. 2024, 565 Kč od 18. 6. 2024 do 16. 7. 2024, 765 Kč od 17. 7. 2024 do 15. 8. 2024, 1 265 Kč od 16. 8. 2024 do 14. 9. 2024, 1 765 Kč od 15. 9. 2024 do 20. 11. 2024, 2 765 Kč od 21. 11. 2024 do 13. 3. 2025, 3 765 Kč od 14. 3. 2025 do 15. 4. 2025, 4 765 Kč od 16. 4. 2025 do zaplacení. Předmětem řízení tak zůstala částka 70 856,04 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, když zjistil a ověřil jeho příjmy, lustroval jej v registrech NRKI, SOLUS, ISIR, zjistil o žalovaném, že nemá u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad žalovaného není evidován jako neplatný, zaměstnavatel není evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovaným doporučil smlouvu ke schválení, nadto žalobce zjistil od žalovaného jeho výdaje a zohlednil údaje o životním minimum, přičemž dospěl k závěru, že po započtení výdajů a příjmů žalovanému i po splátkách sjednávané smlouvy zůstane rezerva 5 911 Kč, což je dostatečné. Žalobce dále uvedl, že úroky z úvěru nejsou sjednány excesivně vysoké, navíc v průběhu řízení svou žalobu modifikoval, i kdyby soud shledal, že úrok je sjednán ve výši odporující dobrým mravům, nezpůsobuje to neplatnost celé smlouvy a žalobci má být přiznán úrok obvyklý.
2. Žalovaný k věci uvedl, že žalobce neověřil jeho úvěruschopnost řádně. Žalovaný uvedl, že smlouvu s žalobcem uzavřel, nicméně žalobce vůbec nezjišťoval skutečné výdaje žalovaného na stravu, dopravu, otop, mobilní telefon a internet, domácnost, zdraví své a blízkých apod. Co do zjištění a ověření příjmů se pak žalobce spokojil pouze se dvěma platbami ve výši [částka] a [částka] připsaných na účet žalovaného, když ale již nezkoumal, o jaké platby se jedná, zároveň na základě těchto údajů vypočetl žalobce čistý měsíční příjem žalovaného na [částka], přičemž průměr uvedených plateb je však [částka]. U výpisu z NRKI pak žalobce zcela pominul, že žalovaný měl v době sjednávání úvěru 7 žádostí o úvěr a splátku jednoho úvěru již po splatnosti. Dále žalovaný uvedl, že sjednaný úrok je nemravný pro přílišnou výši, kdy obvyklá úroková sazba u srovnatelných úvěrů činila v době podpisu předmětné smlouvy 10,04 % ročně, úrok 76,05 % ročně je tedy více než sedminásobný a tedy nemravný. Žalovaný také poukázal na to, že Česká národní banka sankcionovala žalobce za přestupek spočívající v porušování povinností souvisejících se řádným ověřením úvěruschopnosti a uvedl, že i Finanční arbitr ve svých rozhodnutích konstatoval porušení této povinnosti žalobcem. Žalovaný pak uvedl, že nad rámec dílčích plateb uvedených žalobcem uhradil ještě vždy 1 000 Kč ve dnech 15. 7. 2025, 15. 8. 2025, 15. 9. 2025 a 15. 10. 2025.
3. Výpisem ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (č. l. 35) bylo prokázáno, že žalobce je od [datum] oprávněn jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení.
4. Listinou nazvanou jako „Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A)“ (č. l. 45) bylo prokázáno, že v případě smlouvy uzavírané na dálku postupuje žalobce tak (čl. 1.2), že po žádosti klienta o úvěr klient poskytne k ověření své totožnosti nejméně dva doklady totožnosti, vyplní své osobní údaje, údaje o své finanční situaci a údaje nezbytné k posouzení úvěruschopnosti, žalobce tyto údaje verifikuje mj. na základě rejstříků (ISIR, ARES, neplatné doklady MVČR, DB OU, SOLUS, NRKI) a na základě historie u žalobce, následně žalobce navrhne klientovi úvěr s požadovanými parametry či alternativy a klient si z nich vybere, pokud pak žalobce učiní závěr, že klient je úvěruschopný, zašle klientovi SMS zprávu, kterou ho informuje o zaslání smluvní dokumentace na e-mail klienta. Klient následně provede identifikační platbu ve výši 1 Kč z jím uvedeného účtu, načež žalobce 1 Kč vrátí na uvedený účet s variabilním symbolem, který následně slouží jako kód k podpisu smlouvy, tento kód pak klient jako projevený souhlas odešle ne telefonní číslo [tel. číslo]. Poté žalobce zašle klientovi podepsané návrhy smluv na e-mail a zašle mu oznámení o schválení úvěru a potvrzující SMS a následně je úvěr vyplacen.
5. Kopií občanského průkazu (č. l. 29-30) bylo prokázáno, že žalobce před uzavřením smlouvy ověřil identitu žalovaného tak, že si od něj vyžádal fotografii jeho občanského průkazu.
6. Historií pohybů na účtu (č. l. 26-27, 28) bylo prokázáno, že na účet č. [č. účtu] vedený na jméno a příjmení žalovaného přišla dne 15. 5. 2023 platba ve výši [částka] z protiúčtu s názvem [právnická osoba], stejně tak přišla dne 14. 6. 2023 platba ve výši [částka]. Žalovaný uvedl společnost [právnická osoba], jako svého zaměstnavatele v „Hodnocení klienta“ a soud má tedy ve spojitosti s uvedenými platbami za prokázané, že se jednalo o mzdu.
7. Výpisem záznamů z registru SOLUS (č. l. 40) bylo prokázáno, že dne [datum] žalobce lustroval žalovaného v registru SOLUS a v něm o něm nebyly žádné záznamy.
8. Score card (č. l. 44) bylo prokázáno, že žalobce lustroval žalovaného dne [datum] v registru NRKI, přičemž o něm zjistil, že žalovaný má 7 žádostí o úvěr u různých společností mimo žádosti u žalobce, má již závazky z úvěrů z kreditních karet splátkový a nesplátkových operací ve výši 1 710 107 Kč (tzv „[Anonymizováno]“), a z toho závazky z kreditních karet a nesplátkových operací ve výši 380 000 Kč (tzv. „[Anonymizováno]“) a dále že má jednu splátku ve výši 1 913 Kč po splatnosti.
9. Hodnocením klienta (č. l. 31) bylo prokázáno, že žalobce od žalovaného zjistil, že jeho měsíční čisté příjmy jsou [částka], jedná se o příjem ze zaměstnání na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou od [právnická osoba]., výdaje žalovaného měsíčně jsou 4 860 Kč životního minima, 6 000 Kč splátek, 2 918 Kč splátek žalobci, 15 811 Kč nájemného a inkasa a 4 500 Kč rezervy, celkové výdaje tak jsou 34 089 Kč, volné zdroje žalovaného jsou tak stanoveny na 5 911 Kč, dále žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním bydlení a je [Anonymizováno]. Hodnocení je podepsáno kódem žalovaného [hodnota].
10. Listinou nazvanou jako „Zaslaná SMS“ (č. l. 48) bylo prokázáno, že žalobce žalovaném zaslal informativní SMS s tím, že mu byla odeslána na jeho účet platba, jejíž variabilní symbol má žalovaný užít jako kód k podpisu smlouvy.
11. Listinou nazvanou jako „Důkaz o odeslání 1 Kč“ (č. l. 47v) bylo prokázáno, že žalobce zaslal žalovanému na účet [č. účtu] platbu ve výši 1 Kč s variabilním symbolem [var. symbol] a poznámkou, že se jedná o podpisový kód ke smlouvě č. [hodnota].
12. Listinou nazvanou jako „Důkaz o přijaté SMS“ č. l. 48 bylo prokázáno, že žalobce obdržel od žalovaného dne [datum] SMS s textem „Souhlasím [Jméno žalovaného]“.
13. Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru (č. l. 8-10) bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný (kódem [hodnota]) podepsali dne [datum] listinu ve které ujednali, že žalobce poskytne žalovanému na účet č. [č. účtu] částku 50 000 Kč, kterou žalovaný vrátí ve 48 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 76,05 % ročně a úhradou za pojištění ve výši 13,95 % z každé splátky před navýšením, tedy že žalovaný zaplatí každého 22. dne v měsíci, počínaje měsícem po měsíci, v němž bude úvěr vyplacen, částku 3 811 Kč. Žalobce s žalovaným dále ujednali pojištění smrti, invalidity třetího stupně, pracovní neschopnosti, závažných onemocnění a ztráty zaměstnání žalovaného – balíček B.
14. Přihláškou do pojištění (č. l. 36-37) bylo prokázáno, že žalovaný požádal o své pojištění dle smlouvy č. [č. účtu] uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba], a to v rozsahu balíčku B. Listina je podepsána kódem žalovaného [hodnota].
15. Přílohou č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru (č. l. 34) bylo prokázáno, že žalovaný souhlasil se svým pojištění dle smlouvy č. [č. účtu] uzavřené mezi žalobcem a [právnická osoba], a to v rozsahu balíčku B - pojištění smrti, invalidity třetího stupně, pracovní neschopnosti, závažných onemocnění a ztráty zaměstnání pojištěného, žalovaný potvrdil, že se seznámil s pojistnými podmínkami, žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 467 Kč spolu s každou splátkou úvěru. Listina je podepsána kódem žalovaného [hodnota].
16. Informačním dokument o pojistném produktu (č. l. 13-16) bylo prokázáno, že žalobce, jako pojistník, a [právnická osoba], jako pojišťovna, ujednali smlouvu č. [hodnota], na základě které se pojišťovna zavázala uhradit pojistníkovi zůstatek dluhu jeho klientů, kteří se mohou na svou žádost stát pojištěnými, přičemž v případě balíčku B se jedná o pojištění smrti, invalidity třetího stupně, pracovní neschopnosti, závažných onemocnění a ztráty zaměstnání pojištěného. V uvedených případech vyplatí pojišťovna až dvojnásobek zůstatku jistiny z dluhu pojištěného vůči pojistníkovi přímo tomuto pojistníkovi.
17. Dodatkem č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru (č. l. 32-33) bylo prokázáno, že žalobce a žalovaný ujednali ke smlouvě č. [hodnota] dodatek, kterým ujednali, že návrh smlouvy č. [hodnota] i tento dodatek a další listiny budou podepsány současně, a to SMS kódem. Listina je podepsána kódem žalovaného [hodnota].
18. Dokladem o vyplacení úvěru (č. l. 41) bylo prokázáno, že dne [datum] žalobce zaslala na účet č. [č. účtu] částku 50 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol].
19. Oznámením o schválení úvěru se splátkovým kalendářem (č. l. 11) a dodejkou (č. l. 19) bylo prokázáno, že dne [datum] žalobce žalovaného vyrozuměl o tom, že byla schválena jeho žádost o uzavření smlouvy a byly mu v souladu s uzavřenou smlouvou vyplaceny peníze. Oznámení žalovaný převzal [datum].
20. Kartou klienta (č. l. 17) bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobci 3 811 Kč dne 22. 8. 2023, 3 811 Kč dne 5. 10. 2023, 3 811 Kč dne 15. 11. 2023, 1 500 Kč dne 15. 12. 2023, 6 × 500 Kč ve dnech 16. 1. 2024, 15. 2. 2024, 15. 3. 2024, 16. 4. 2024, 16. 5. 2024 a 17. 6. 2024, 200 Kč dne 16. 7. 2024, 500 Kč dne 15. 8. 2024 a 500 Kč dne 14. 9. 2024, 1 000 Kč dne 20. 11. 2024 a 1 000 Kč dne 13. 3. 2025.
21. Potvrzením o provedení úhrady (č. l. 110) bylo prokázáno, že dne 15. 4. 2025 žalovaný uhradil žalobci 1 000 Kč.
22. Potvrzeními o provedení úhrady (č. l. 128-131) bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobci 4×1 000 Kč ve dnech 15. 7, 15. 8, 15. 9. a 15. 10. 2025.
23. Oznámením o zesplatnění (č. l. 18) bylo prokázáno, že žalobce žalovaného informoval o zesplatnění celého úvěru ze smlouvy č. [hodnota] pro prodlení s placením delším než 65 dní.
24. Výzvami k zaplacení (č. l. 24, 25) bylo prokázáno, že žalobce upomínal žalovaného o zaplacení výzvami ze dne 27. 12. 2023 a 22. 1. 2024.
25. Předžalobní výzvou (č. l. 38) a podacím archem (č. l. 39) bylo prokázáno, že zástupkyně žalobce vyzývala žalovaného k uhrazení dluhu ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 55 099 Kč s příslušenstvím a upozornila jej na možnost zahájení soudního řízení. Výzva byla žalovanému odeslána dne 19. 2. 2025.
26. Informací [právnická osoba] (č. l. 57) bylo prokázáno, že v září 2023 byla u neúčelových úvěrů do 49 999 Kč poskytovaných uvedenou bankou běžná úroková sazba ve výši 15,1 – 21,1 % ročně.
27. Informací [právnická osoba] (č. l. 59) bylo prokázáno, že v červenci 2023 byla u neúčelových spotřebitelských úvěrů ve výši 50 000 Kč u daného poskytovatele běžná úroková sazba ve výši 14,6 % ročně při splácení po dobu 48 měsíců.
28. Informací [právnická osoba] (č. l. 61) bylo prokázáno, že v červenci 2023 byla u neúčelových spotřebitelských úvěrů ve výši 50 000 Kč u daného poskytovatele běžná úroková sazba ve výši 14,9 % ročně při splácení po dobu 48 měsíců.
29. Soud neučinil žádná skutková zjištění z návrh smíru (č. l. 126) a odpovědi na smír (č. l. 127), když mimosoudní jednání mezi stranami není pro rozhodnutí ve věci nijak významné. Soud neučinil žádná skutková zjištění ze základních informací o klientovi (č. l. 47), když se jedná o shrnutí osobních údajů žalovaného, pro věc relevantní skutečnosti jsou prokazovány jinými důkazy. Soud neučinil žádné skutkové zjištění z předsmluvního formuláře (č. l. 20–23) a Prohlášení klienta (č. l. 42-43), neboť vzhledem k níže konstatované neplatnosti smlouvy není splnění informační povinnosti žalobce pro věc významné.
30. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce je od [datum] držitelem oprávnění jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů poskytovat spotřebitelské úvěry jiné než na bydlení. Žalovaný a žalobce jednali o uzavření smlouvy o úvěru na dálku. V takovém případě měl žalobce nastaven proces uzavírání smlouvy tak, že klient poskytne k ověření své totožnosti nejméně dva doklady totožnosti, což se nestalo, žalovaný doložil pouze občanský průkaz, dále že žalovaný vyplní své osobní údaje, údaje o své finanční situaci a údaje nezbytné k posouzení úvěruschopnosti, žalobce tyto údaje verifikuje mj. na základě rejstříků (ISIR, SRES, neplatné doklady MVČR, DB OU, SOLUS, NRKI) a na základě historie u žalobce, následně žalobce navrhne klientovi úvěr s požadovanými parametry či alternativy a klient si z nich vybere, pokud pak žalobce učiní závěr, že klient je úvěruschopný, úvěr mu poskytne. Žalovaný o sobě žalobci sdělil, že jeho měsíční čisté příjmy jsou [částka], jedná se o příjem ze zaměstnání na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou od společnosti [právnická osoba], to žalobce ověřoval z výpisů z účtu žalovaného a zjistil, že na účet žalovaného přišla mzda od jím uvedeného zaměstnavatele ([právnická osoba]) dne 15. 5. 2023 ve výši [částka] a dne 14. 6. 2023 ve výši [částka]. Dále žalobce u žalovaného uzavřel, že výdaje žalovaného měsíčně jsou 4 860 Kč životního minima, 6 000 Kč splátek, 2 918 Kč splátek žalobci, 15 811 Kč nájemného a inkasa a 4 500 Kč rezervy, celkové výdaje tak jsou 34 089 Kč, volné zdroje žalovaného jsou tak žalobce stanovil na 5 911 Kč, dále žalovaný žalobci uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním bydlení a je vyučený. Žalobce žádné z těchto údajů neověřoval. Co se týče lustrací, žalobce provedl pouze lustraci v SOLUS, kde o žalovaném nezjistil nic, a lustraci v NRKI, kde o žalovaném zjistil, že žalovaný má 7 žádostí o úvěr u různých společností mimo žádosti u žalobce, má již závazky z úvěrů z kreditních karet splátkových a nesplátkových operací ve výši 1 710 107 Kč a z toho závazky z kreditních karet a nesplátkových operací ve výši 380 000 Kč a dále že má jednu splátku ve výši 1 913 Kč po splatnosti. Následně měl žalobce žalovanému zaslat SMS zprávu kterou ho informuje o zaslání smluvní dokumentace na e-mail klienta, což se stalo. Žalovaný poté provedl identifikační platbu ve výši 1 Kč z jím uvedeného účtu ([č. účtu]), načež žalobce 1 Kč vrátil na uvedený účet s variabilním symbolem, který následně sloužil jako kód k podpisu smluvní dokumentace a žalovaný jím prostřednictvím odeslané SMS zprávy s vyjádřením svého souhlasu podepsal smlouvu, hodnocení klienta, přílohu ke smlouvě, dodatek ke smlouvě a přihlášku do pojištění. Dne [datum] tak účastníci řízení ujednali, že žalobce poskytne žalovanému na účet č. [č. účtu] částku 50 000 Kč, což i toho dne učinil, kterou žalovaný vrátí ve 48 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 76,05 % ročně a úhradou za pojištění ve výši 13,95 % (467 Kč) z každé splátky před navýšením, tedy že žalovaný zaplatí každého 22. dne v měsíci, počínaje měsícem po měsíci, v němž bude úvěr vyplacen, částku 3 811 Kč. Žalobce s žalovaným dále ujednali pojištění smrti, invalidity třetího stupně, pracovní neschopnosti, závažných onemocnění a ztráty zaměstnání žalovaného – balíček B, poskytované společností [právnická osoba] na základě smlouvy č. [č. účtu] uzavřené s žalobcem, jako pojistníkem, o toto pojištění žalovaný požádal, žalovaný se zavázal hradit žalobci pojistné spolu s každou splátkou úvěru, v případě pojistné události měla pojišťovna vyplatit až dvojnásobek zůstatku jistiny z dluhu pojištěného vůči pojistníkovi přímo tomuto pojistníkovi (žalobci). Žalovaný zaplatil žalobci částku 24 133 Kč. Žalobce informoval žalovaného o zesplatnění úvěru, upomínal ho o zaplacení a dne 19. 2. 2025 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k zaplacení předmětu řízení. V době července 2023 byla obvyklá úroková sazba pro spotřebitelské úvěry ve výši 50 000 Kč splácené po dobu 48 měsíců ve výši 15,9 % ročně (průměr z 15,1 – 21,1 %, při užití střední hodnoty, 14,6 % a 14,9 %).
31. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
32. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „z. s. ú.“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
33. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
34. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
35. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
36. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 z. s. ú. Není sporu o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, žalobce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel, disponoval k tomu i příslušným oprávněním a jedná se o obchodní společnost. Žalobce prokázal, že se věnoval procesu ověřování úvěruschopnosti žalovaného, tento proces však dle soudu není dostatečný. Lze poukázat zprvu na to, že žalobce nedostatečně ověřil příjem žalovaného, když si jednak neopatřil od žalovaného pracovní smlouvu, opatřil si údaje o mzdě žalovaného za pouhé dva měsíce (běžně bývá mzda ověřována za nejméně tři měsíce), konečně je i špatně zjištěn údaj o měsíční mzdě žalovaného, ta byla [částka], ne [částka], přičemž z tohoto chybného údaje žalobce vycházel. Tato pochybení však ještě nejsou tak zásadní. Zásadními pochybeními je to, že žalobce zaprvé co do životních nákladů žalovaného počítal s pouhým životním minimem, což je státní dávka, nijak neodrážející skutečné životní náklady žalovaného (nebo kohokoliv jiného), zadruhé je zásadním pochybením to, že žalobce nijak neověřoval jakékoliv údaje o výdajích žalovaného – tedy jeho skutečné náklady na živobytí (stravu, léky, ošacení, atp.) ani žalovaným uvedené údaje o výši nájmu, atd. Zároveň je třeba zdůraznit, že z výpisu z NRKI plyne, že žalovaný měl již vícero závazku a zejména, že již měl závazky po splatnosti. Soud připomíná, že poučoval žalobce o nutnosti prokázat to, jak byla ověřena úvěruschopnost žalovaného a navzdory poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), žalobce nepředložil žádné další důkazy, a to navzdory archivační povinnosti dle § 78 z. s. ú. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že žalobce neověřil úvěruschopnost žalovaného řádně (vizte nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 k povinnosti obecného soudu zkoumat, zda úvěrující prověřil schopnost úvěrovaného úvěr splatit, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). K otázce absolutní neplatnosti smlouvy a své povinnosti tuto okolnost zkoumat odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18, s nímž se zcela ztotožňuje. Zanedbáním náležité péče při poskytování spotřebitelských úvěrů, tedy zanedbáním povinnosti zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele, došlo ke zjevnému porušení zákonných ustanovení chránících spotřebitele jako slabší smluvní stranu, čímž došlo ke zjevnému narušení veřejného pořádku, jakož i dobrých mravů. Z tohoto důvodu je smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobkyně domáhá zaplacení žalovaných částek, absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 z. s. ú., žalobce vůbec neopatřil dostatečné údaje k tomu, aby mohl učinit závěr o tom, zda jsou či nejsou dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet. Je-li absolutně neplatná smlouva jako celek, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích a smluvních pokutách – tyto nároky tak soud zamítl. Součástí smlouvy bylo i ujednání o placení pojistného, i tento závazek je neplatný, neboť se jedná o vedlejší ustanovení k hlavnímu závazku – spotřebitelskému úvěru, pojištění neexistujícího úvěru samo o sobě nemůže obstát, ujednání je taktéž stiženo neplatností, a soud tak nepřiznal právo ani na pojistné.
37. V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný uhradil částku celkem 24 133 Kč. Žalovaný se tak obohatil na základě absolutně neplatné smlouvy o rozdíl uvedených částek, tedy o částku 25 867 Kč a ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen co do nároku na zaplacení uvedené částky (výrok I). Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok II).
38. K požadavku na zaplacení úroků z prodlení soud odkazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 nebo rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 31. 10. 2023, sp. zn. 75 Co 252/2023, podle kterého § 87 z. s. ú. je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle o. z. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům úvěrů, kteří zanedbají svou povinnost ověřit úvěruschopnost dlužníka, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. v době rozhodování soudu tedy dán nebyl. Dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena, proti ji určil soud. Jelikož žalovaný ani žalobce netvrdili v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rozhodl tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci z tohoto rozsudku.
39. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že smlouva je neplatná i pro nemravně vysoký úrok (§ 588 o. z.). V řízení bylo prokázáno, že průměrná úroková sazba poskytovaná u spotřebitelských úvěrů v době uzavření předmětné smlouvy byla u obdobných úvěrů 15,9 % ročně, sjednaný úroky byl 76,05 %, tedy 4,78násobný oproti sazbě obvyklé. Takový úrok soud shledává jako nemravný pro jeho výši, když se z ničeho nepodávají důvody pro takto vysoký a neobvyklý úrok (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. prosince 2004 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007). Ujednání o úroku je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru (srov. § 2395 o. z.), bez ujednání o úroku a jeho výši se již nejedná o smlouvu o úvěru a chybí-li tedy stanovení úroku, je smlouva neplatná jako celek, a to i proto, že ztrácí svůj ekonomický význam, který je představován na straně věřitele právě úrokem – cenou za poskytnuté plnění, i kdyby tedy soud uzavřel, že byla řádně ověřena úvěruschopnost žalovaného, je smlouva neplatná i z toho důvodu, že byl sjednán nemravně vysoký úrok. Na tom nic nemění, že žalobce výši úroku jednostranně modifikoval při změně žaloby.
40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení částečně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 568 Kč. Poměr úspěchu ve věci soud stanovil tak, že žalobce byl úspěšný co do 24 % a žalovaný co do 76 %, žalovanému tedy náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 52 %. Celkovým předmětem řízení byla částka 107 319,2 Kč (původně žalovaná jistina a příslušenství) – jistina 54 099 Kč, zákonné úroky z prodlení k datu vyhlášení rozsudku vyčíslené na 14 892,95 Kč, úroky vyčíslené na 15 145,25 Kč a smluvní pokuty ve výši 23 182,04 Kč. Z toho žalobce uspěl do částky 25 867 Kč, žalovaný co do zbytku. Náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 77 281 Kč sestávající z částky 4 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 220 Kč za vyjádření k žalobě § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 220 Kč za repliku k vyjádření žalobce dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 940 Kč za závěrečný návrh dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., tedy z částky 18 400 Kč, z čehož 52 % je částka 9 568 Kč. O platebním místě k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s. ř., lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro uložení lhůty delší ani pro přivolení k plnění ve splátkách.
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.