104 C 203/2017-318

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: vedlejší účastník: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] [pojišťovna], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: ; [celé jméno žalovaného], narozená dne [datum] bytem [adresa žalovaného] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení jediného dědice takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalovaná [celé jméno žalovaného], narozená dne [datum], není dědičkou zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], trvale k pobytu posledně hlášen na adrese [adresa svědka], ze závěti ze dne [datum].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 56.208 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 14.550 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22.11.2017, změněnou se souhlasem soudu dne 4.9.2018, domáhal, aby soud určil, že žalovaná [celé jméno žalovaného] není dědičkou zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], trvale k pobytu posledně hlášen na adrese [adresa svědka], ze závěti ze dne [datum]. Žalobu odůvodnil tím, že závěť jeho otce ze dne 7.4.2016 je neplatná proto, že na závěti není pravý podpis zůstavitele, vzhledem k tomu, že se jedná o soukromou listinu, je na žalované, aby prokázala její pravost. Dále pak namítal neplatnost závěti pro duševní poruchu zůstavitele, který v době podpisu závěti nebyl schopen právně jednat. Zůstavitel již od roku 2013 vyžadoval asistenci cizí osoby v každodenním životě, jeho zdravotní stav se zhoršil na jaře roku 2014, o jeho nezpůsobilosti právně jednat pak svědčí řada lékařských zpráv nejen z doby opakovaných hospitalizací. V březnu 2016 žalovaná iniciovala žádost o přiznání příspěvku na péči zůstaviteli, ošetřující lékař ohodnotil zůstavitele ve zprávě ze dne 11.3.2016 jako neschopného jakkoliv o sebe pečovat a nemajícího orientaci v čase. Žalovaná byla v žádosti uvedena jako pečující osoba, v tomto období také mělo dojít k podpisu předmětné závěti. Po smrti zůstavitele dne [datum] se žalobce dozvěděl, že zůstavitel dne 23.11.2016 měl prostřednictvím dálkového přístupu učinit změnu obmyšlené osoby u pojistných smluv, přičemž zůstavitel neuměl pracovat na počítači ani na začátečnické úrovni a od roku 2008 počítač, který se nacházel v jeho bytě nepoužíval, je proto také vyloučeno, že by si text závěti psané na počítači připravil sám zůstavitel, který navíc nedisponoval ani tiskárnou. Zůstavitel byl v posledních letech svého života značně dezorientován, ztrácel povědomí o realitě. Žalobce na podporu svých tvrzení ohledně duševního stavu zůstavitele předložil znalecký posudek MUDr. Marty Holanové z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. V průběhu řízení pak zástupce žalobce namítl neplatnost závěti z důvodu nezpůsobilosti svědkyň závěti dle § 1540 odst. 1 obč. zák., neboť tyto byly osobami blízkými ve vztahu k žalované. V písemném vyjádření ze dne 6.8.2018 žalobce podrobně popisuje svůj vztah se zůstavitelem, rozsah péče o zůstavitele, zajišťování pečovatelských služeb a zpochybňuje tvrzení žalované o rozsahu poskytování péče zůstaviteli z její strany. V písemném vyjádření ze dne 7.12.2020 zpochybňuje tvrzení žalované o dobrém duševním stavu zůstavitele v době sepisu závěti s poukazem žalované na to, že zůstavitel měl přehled o svém majetku, o čemž svědčí přesné definice v listině závěti a to tím, že žalobce uvádí, že např. majetek u JUNG DMS und Cie GMBH, zprostředkovatelská společnost přes kterou zůstavitel nakoupil podílové listy Franklin Templeton GMBH s hodnotou 484.379 (stav k prosinci 2016) zůstavitel odkazuje jak žalobci, tak žalované. Soupis majetku zahrnuje i majetek s nulovou hodnotou nebo i majetek, který měl zůstavitel u daných institucí v minulosti před pořízením závěti popř. majetek, který vůbec nevlastnil (ZPF Investments, investiční společnost, Oberbank AG, Generali investments CEE, investiční společnost, Moravský peněžní ústav – spořitelní družstvo, [právnická osoba], [právnická osoba]), v závěti je zmíněn majetek nepatrné hodnoty, avšak majetek např. u E-finance a.s. ve výši 663.640 Kč je zcela opomenut.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, má za to, že závěť byla sepsána platně. Závěť byla sepsána na přání zůstavitele právníkem krátce před hospitalizací zůstavitele na kardiologickém oddělení, hospitalizace započala dne 15.4.2016. Závěť byla podepsána zůstavitelem před svědky. V případě pochybností navrhla vypracování znaleckého posudku z oboru písmoznalectví. Popírá, že by zůstavitel vyžadoval cizí asistenci od roku 2013, ještě v roce 2015 nevykazoval známky toho, že by nezbytně potřeboval pečovatelskou službu, byl samostatný a orientovaný v prostoru i času. Dne 19.3.2015 uzavřel ve prospěch syna pojistnou smlouvu. Žalovaná byla se zůstavitelem pravidelně v kontaktu v letech 2010 2015 kdy za ní docházel do zaměstnání. V roce 2015 zůstavitel požádal žalovanou, aby mu vypomohla, neboť žalobce chtěl zůstavitele umístit v domově důchodců, s tímto však zůstavitel nesouhlasil. Zůstavitel nebyl závislý na cizí pomoci z toho důvodu, že by byl pomatený a měl duševní poruchu, ale z důvodu neochoty syna (žalovaného) zůstaviteli pomoc. V roce 2016 žalovaná docházela do bytu zůstavitele pravidelně, starala se o jeho lékařská vyšetření, připravovala jídlo, dělala nákupy, úklid, starala se o zůstavitelovu hygienu a dělala mu společnost, stali se z nich přátelé. Zůstavitel byl chytrý člověk, měl spoustu koníčků, zajímal se o politiku, byl orientován v času i prostoru, jeho duševní zdraví bylo v pořádku. Žalovaná tvrdí, že žalobce se o zůstavitele staral nedostatečně, nenavštěvoval ho dostatečně často a neposkytoval mu takovou péči, jakou by mu jako syn poskytovat měl. Tuto péči zůstaviteli poskytovala žalovaná. Vyžadoval každý týden osprchování, stříhání nehtů a vlasů, ke sprchování žalovaná volala vždy na pomoc [celé jméno svědkyně] nebo [celé jméno svědkyně] O dobrém duševním i psychickém stavu zůstavitele svědčí i to, jakým způsobem s žalovanou komunikoval a jakými záležitostmi jí pověřoval. V písemném vyjádření ze dne 29.10.2020 žalobkyně doplnila svá tvrzení ohledně vztahu se zůstavitelem, který označila za blízký a intimní, zůstavitel byl součástí rodinného kruhu žalované, znal se s její babičkou, rodiči i s její vnučkou. Odůvodňovala vůli zůstavitele pamatovat na ni v závěti jako na svou přítelkyni, svého syna – žalobce - zůstavitel nevydědil, neopomenul jej. Žalovaná podrobně odůvodňuje a brání se„ nařčení“ ze strany žaloby, že by jednala s podvodným úmyslem. K prokázání svých tvrzení navrhla provedení znaleckých posudků ověřujících věrohodnost žalované, svědkyň závěti [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Žalovaná polemizuje s odbornými závěry znaleckých posudků MUDr. Holanové a MUDr. Zimulové, se kterými nesouhlasí a navrhuje vypracování revizního znaleckého posudku z oboru psychiatrie a výslech bratra zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] a to z toho důvodu, aby byl posouzen psychický stav zůstavitele v domácím prostředí a nebyl posuzován pouze na základě zdravotnické dokumentace z období hospitalizace zůstavitele, kdy byl jeho psychický stav nepochybně zhoršený. Bývá časté, že tranzitorně amentně delirantní stav pomine poté, kdy je pacient převeden zpět do domácího prostředí. Považuje za velmi nepravděpodobné, aby zůstavitel jako středoškolský profesor neovládal počítač a tiskárnu. O tom, že zůstavitel byl způsobilým právně jednat v době sepisu závěti, svědčí i samotná forma závěti (psána na počítači) a to, že zůstavitel velmi důkladně definuje jednotlivé investiční nástroje, podílové listy a cenné papíry, tedy, že se dobře orientuje ve svém majetku. Listinu zůstavitel sepsal sám. Pokud má být napadáno zůstavitelovo duševní zdraví, musí být zcela objektivně a neotřesitelně prokázáno, že zůstavitel najisto trpěl duševní poruchou, která mu znemožňovala právní úkon učinit. Pokud z doposud provedeného dokazování vyplynulo, že zůstavitel byl celoživotní podivín, neznamená to, že by nebyl schopen racionálně se rozhodovat.

3. V písemném vyjádření ze dne 11.5.2020 žalovaná nově tvrdí, že o zůstavitele pečovala často také u sebe doma, kde měla lepší podmínky pro koupání. Pro zůstavitele zajišťovala veškeré záležitosti od objednávání obědů přes poštu a platbu energií, vozila ho na všechny lékařské prohlídky a navštěvovala jej na několik hodin denně, naopak žalobce byl ten, kdo se o zůstavitele prakticky nezajímal. Žalovaná má za to, že způsob, jakým nyní žalobce poškozuje památku zůstavitele, jako svého otce, je amorální. Nově dále tvrdí, že se o zůstavitele starala několik let (od ledna 2015) v intenci několika hodin denně. Znalecký posudek MUDr. Zimulové dle názoru žalované nemůže být objektivní, zabývá se pouze kusou zdravotnickou dokumentací, nezabývá se formou závěti ani většinou svědeckých výpovědí osob, které byly se zůstavitelem v období sepisu závěti v kontaktu, výsledky zkoumání jsou v rozporu s výpověďmi ošetřujících lékařek MUDr. Vepřekové a MUDr. Šindelářové, ošetřujících lékařek zůstavitele v LDN Červený kopec s odkazem na trestní spis č.l. 81 a 83.

4. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 18.9.2017, č.j. 59 D 90/2017-127, pravomocným dne 11.10.2017, byl žalobce (jako dědic, jehož právo se jeví jako méně pravděpodobné) odkázán k podání žaloby na určení dědice zůstavitele a to ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení. Žaloba byla doručena soudu dne 22.11.2017, tedy ve stanovené lhůtě. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána na základě odkazu dle ust. § 170 z.ř.s. nebylo třeba zabývat se otázkou naléhavého právního zájmu, neboť ten je v daném případě dán ze zákona.

5. V projednávané věci byla mezi účastníky sporná otázka platnosti allografní závěti zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 7.4.2016 podepsané za účasti dvou svědkyň [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně]. Předmětem sporu bylo především vyřešení předběžné otázky, zda zůstavitel byl s ohledem na svůj duševní stav schopen platně právně jednat při sepisu allografní závěti dne 7.4.2016 (dále také jen„ předmětná závěť“) a také, zda závěť splňuje formální náležitosti požadované zákonem tedy, že závěť podepsal zůstavitel před dvěma současně přítomnými svědky a že listina obsahuje jeho poslední vůli.

6. Soud provedl dokazování výpověďmi účastníků řízení, svědků závěti [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědkyně], svědků [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka], Mgr. [jméno] [jméno], [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení], znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie [celé jméno znalkyně], obsahem závěti zůstavitele ze dne 7.4.2016, spisem Městského soudu v Brně sp. zn. 59 D 90/2017, řadou listinných důkazů včetně znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] z oboru zdravotnictví – psychiatrie, a zjistil následující skutkový stav.

7. Z obsahu připojeného spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 59D 90/2017 bylo zjištěno, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce], zemřel dne 24.12.2016, jako rozvedený, jako dědic ze zákona by připadal v úvahu syn zůstavitele [celé jméno žalobce]. V řízení o pozůstalosti byla předložena předmětná závěť o jednom listu, dvou stranách, není sepsána vlastní rukou zůstavitele (závěť allografní), je zůstavitelem vlastnoručně podepsána, datována dne 7.4.2016 a jsou připojeny podpisy dvou svědků. Zůstavitel v listině povolává žalovanou [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalovaného] za dědičku tohoto majetku: Veškerých svých prostředků, investičních nástrojů, podílových listů a cenných papírů u: -) IAD Investments, správ. spol., a.s. IČ: 17330254, Malý trh 2/A, 811 08 Bratislava, Slovenská republika -) [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) [právnická osoba], pobočka zahraničnej banky, [IČO], [příjmení] nábrežie 8, [PSČ] [jméno], Slovenská republika -) [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) Investiční kapitálová [právnická osoba], a.s., [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [jméno] 16, [PSČ] Frankfurt a. M., [příjmení] spolková republika -) [příjmení] [příjmení] [příjmení] Republic and [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) HSBC Funds Nominee (Jersey) Limited, HSBC HOUCE, St [anonymizováno], JE1 1HS, [anonymizováno] -) [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] Svému synovi [jméno] [celé jméno žalobce] (žalobce) odkazuje svůj byt na [příjmení] [číslo] v [obec], bytová jednotka [číslo] k. ú. [obec], a veškeré své prostředky,„ investičné“ nástroje, podílové listy a cenné papíry u: -) ZFP Investments, investiční společnost, a.s., [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) Metropolitní spořitelní družstvo, [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) [příjmení], DMS & Cie, GmbH, IČ: FN [číslo], [příjmení] [příjmení] [číslo] NP, [číslo] [obec], [příjmení] republika -) [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] -) Oberbank AG pobočka Česká republika, [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] -) [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], investiční společnost, a.s., [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) Moravský Peněžní Ústav – spořitelní družstvo, [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] -) [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) [právnická osoba] [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) [příjmení] [příjmení] [jméno], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] -) [právnická osoba], [IČO], V Celnici [číslo], [PSČ] [obec a číslo]. Svému synovi (žalobci) odkazuje zároveň veškerý svůj další majetek, který není v této závěti výslovně uvedený. Dále je v textu listiny uvedeno, že zůstavitel výslovně prohlašuje, že listina obsahuje jeho poslední vůli a svědci svým podpisem potvrzují, že před nimi současně přítomnými tuto závěť vlastní rukou podepsal a výslovně prohlásil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Pod celým strojově psaným textem je na druhé straně listiny vlevo dole strojově psané„ V Brně dne“ a ručně napsané datum 7.4.2016, vpravo dole vlastnoruční podpis zůstavitele a pod ním vlastnoručně napsané jméno, příjmení, bydliště a datum narození svědkyně [celé jméno svědkyně] a vlevo dole vedle podpisu zůstavitele vlastnoručně napsané jméno, příjmení, bydliště a datum narození svědkyně [celé jméno svědkyně].

8. Z pozůstalostního spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 59D 90/2017 bylo zjištěno, že u [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] nebyl zůstavitel ke dni svého úmrtí veden v registru majitelů podílových listů podílových fondů (č.l. 81 spisu). Ze zprávy Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s., [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] ze dne 10.4.2017 (č.l. 85) bylo zjištěno, že tato společnost nevede majetkový účet zůstavitele. Ze zprávy ZFP Investments, investiční společnost, a.s., [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] ze dne 6.4.2017 (č.l.74) bylo zjištěno, že zůstavitel ke dni úmrtí nevlastnil podílové listy fondu.

9. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že zdravotní stav zůstavitele se začal zhoršovat po zlomenině lokte v roce 2012, v této době žalobce začal zůstaviteli zajišťovat pečovatelskou službu. Na jaře 2014 se žalobce od pečovatelské služby dozvěděl, že zůstavitel neodebral oběd, za asistence policie a hasičů byl zůstavitel nalezen v bytě v bezvědomí, dehydratovaný, následně byl hospitalizován a posléze umístěn v LDN. Pečovatelská služba byla opakovaně ukončena z toho důvodu, že zůstavitel měl sexuálně obtěžovat pečovatelky. Následně zajišťovala pečovatelskou službu Maltézská pomoc. Od roku 2014 se duševní stav zůstavitele ještě více zhoršoval, komunikace s ním byla problematická, odpovídal nesouvisle nebo odpovídal na něco jiného, po bytě se pohyboval ve spodním prádle či noční košili. Zajištění hygieny bylo komplikované. Umístění v domově důchodců či obdobném zařízení zůstavitel odmítal. Dne 23.12.2015 oznámila služba Pečujeme o druhé okamžité ukončení spolupráce, neboť zůstavitel měl opět sexuálně obtěžovat pečovatelku. Od ledna 2016 do dubna 2016 zajišťovala zůstaviteli péči žalovaná, zůstavitel sdělil žalobci, že si to tak přeje, v této době neměl žalobce se zůstavitelem téměř žádný kontakt, jinak s ním byl v kontaktu pravidelně, 1x za 14 dní jej navštěvoval, ještě častěji telefonoval. O sepisu závěti se zůstavitel žalobci nikdy nezmínil, říkal, že„ peníze budou žalobce a jeho dětí“. V září 2016 v bytě zůstavitele hořelo, zůstavitel byl od té doby až do své smrti hospitalizován nebo umístěn v domově s pečovatelskou službou.

10. Z výpovědi žalované bylo zjištěno, že se se zůstavitelem seznámila náhodně v letech 2008 2010, začali se spolu přátelit a byli spolu v pravidelném kontaktu. Od roku 2014 se zdravotní stav zůstavitele začal zhoršovat, býval častěji hospitalizovaný, v roce 2015 byl v LDN a řekl žalované, že syn usiluje o jeho převoz do domova důchodců, zůstavitel si však přál zůstat doma. Během vánočních svátků 2015 u zůstavitele potkala i jeho syna (žalobce). V roce 2016 chodívala za zůstavitelem téměř denně, nakupovala, uklízela v bytě, doprovázela zůstavitele k lékaři. Zůstavitel o ní nechtěl synovi říkat, neboť syn ho stále„ dirigoval“. Od ledna 2016 měl zůstavitel problémy s chůzí, od operace srdce v dubnu 2016 se pohyboval výhradně po bytě. Byl schopen sám základní hygieny, ohřát si jídlo, s koupáním mu pomáhala žalovaná, při koupání jí pomáhaly [celé jméno svědkyně] nebo [jméno] [celé jméno svědkyně]. Žalovaná považovala zůstavitele za zcela duševně v pořádku. Na jaře 2016 jí zůstavitel učinil nabídku k sňatku, což odmítla, chtěl na ní převést byt, což též odmítla. O sepisu či existenci závěti se dozvěděla až po smrti zůstavitele od Mgr. [jméno]. Zůstavitel ji na jaře 2016 požádal o služby právníka, nevěděla proč, doporučila mu JUDr. [jméno] [příjmení], který jí poskytoval právní služby a jeho agendu následně přebral Mgr. [jméno].

11. Ze zprávy Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje ze dne 25.11.2016 bylo zjištěno, že dne 18.9.2016 v 18.12 hod. došlo v bytě zůstavitele ke vznícení potravin na sporáku, příčinou vzniku požáru byla nedbalost a neopatrnost dospělé osoby.

12. Z e-mailové zprávy ze dne 18.10.2017 [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pečovatelské služby [právnická osoba] byly u zůstavitele poskytnuty pouze dne 22.12.2015 a 30.12.2015, byly u něj dvě pečovatelky, které se shodly na tom, že zůstavitel si na ně dovoluje a navrhuje jim sex. Pokud u zůstavitele byla na návštěvě paní [příjmení], choval se normálně, přestože však věděl, že k němu přijde, měl v bytě přehnaný nepořádek.

13. Ze zprávy Maltézská pomoc, o.p.s. ze dne 16.11.2014 bylo zjištěno, že zůstavitel využíval služby osobní asistence od 13.6.2014 do 16.11.2015. Asistence probíhala standardně, většinou ji vykonával asistent [celé jméno svědka]. Služba byla ukončena proto, že ji nebylo možno poskytovat v požadovaném rozsahu (dle vyjádření personálu LDN Nemocnice Milosrdných bratří byla potřeba denního či spíše trvalého dohledu).

14. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 15.11.2017 č. 4478, který předložil žalobce a který soud s ohledem na absenci doložky o tom, že si je znalkyně vědoma následků podání nepravdivého posudku ve smyslu § 346 tr. zák., hodnotil jako listinný důkaz, bylo zjištěno, že znalkyně po prostudování zdravotnické dokumentace (od roku 2014 do data smrti zůstavitele 24.12.2016), ve které jsou záznamy též o duševním stavu zůstavitele a to z FN u sv. Anny v Brně, Nemocnice Milosrdných bratří v Brně, FN Brno Bohunice, Psychiatrické nemocnice Brno a lékařského nálezu [celé jméno svědka] ze dne 11.3.2016 a informací, které získala od žalobce, dospěla k závěru, že nejméně od roku 2014 došlo u zůstavitele k závažným změnám v jeho psychickém stavu, který znalkyně diagnostikuje jako organickou změnu osobnosti, v jejímž důsledku zůstavitel ztrácel společenskou korekci a projevoval se nepřiléhavě. Byly popsány i amentně delirantní stavy s desorientací a paranoidním nastavením. V roce 2015 se zdravotní stav zůstavitele zhoršoval a duševní stav kolísal. Dne 11.3.2016 praktický lékař popsal, že zůstavitel nebyl orientován časem a jeho zdravotní stav mu nedovoloval se o sebe postarat. Během dalších hospitalizací v roce 2016 byl orientován jen částečně. Pokud tedy dne 7.4.2016 [jméno] [celé jméno žalobce] podepsal na počítači psanou závěť, pak nebyl schopen orientovat se v této problematice a nejednal po rozvaze volně a svobodně. V dalším období se jeho celkový zdravotní stav dále zhoršoval a prohlubovaly se symptomy demence. V září 2016 byl zůstavitel zcela závislý na péči jiné osoby.

15. Ze smlouvy o poskytování pečovatelské služby ze dne 26.10.2012 bylo zjištěno, že zůstavitel uzavřel se Statutárním městem Brno smlouvu, na základě které mu byly poskytovány sociální služby.

16. Z žádosti o příspěvek na péči ze dne 13.10.2015 bylo zjištěno, že zůstavitel požádal u Úřadu práce Brno-město dne 21.10.2015 o poskytnutí tohoto příspěvku.

17. Z usnesení Úřadu práce ČR – krajská pobočka v Brně, KP Brno-město ze dne 21.10.2015, č.j. 339083/2015/BBA bylo zjištěno, že řízení ve věci příspěvku na péči bylo přerušeno, neboť nebylo možno provést sociální šetření v přirozeném sociálním prostředí zůstavitele z důvodu jeho hospitalizace.

18. Ze zprávy Domova pro seniory Kosmonautů, příspěvková organizace ze dne 20.11.2018 bylo zjištěno, že zůstaviteli byla od 29.11.2016 do 24.12.2016 poskytována sociální služba domova se zvláštním režimem, jako kontaktní osobu zůstavitel uvedl svého syna [jméno] [celé jméno žalobce], který zůstavitele v domově navštěvoval.

19. Z lékařského nálezu pro posouzení zdravotního stavu ve věcech sociálního zabezpečení ze dne 11.3.2016 zpracovaného praktickým lékařem zůstavitele [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že ošetřující lékař hodnotil objektivní klinický stav zůstavitele po psychické a duševní stránce tak, že jeho chování je narušené (svérázné, častá non compliance), komunikace a řeč narušená - zabíhavá, zůstavitel byl orientován místem a osobou, nikoliv však časem, paměť měl narušenou (zhoršování novopaměti), intelekt normální, nesnížený.

20. Ze spisu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, územní odbor Brno sp. zn. KRPB -117920/TČ-2018-060371 bylo zjištěno, že na základě trestního oznámení žalobce ze dne 30.5.2018 byly prováděny úkony trestního řízení pro podezření ze zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4, písm. d) tr. zákoníku, kterého se měla dopustit žalovaná tím, že dne 23.11.2016 jako osoba pečující o zůstavitele využila jeho špatného zdravotního stavu, u kterého bylo dle znaleckého posudku z psychiatrie konstatováno, že tento nebyl v uvedené době vzhledem ke svému duševnímu stavu schopen ovládat a chápat význam svého jednání a který byl v uvedené době hospitalizován a přiměla zůstavitele k podpisu či padělala jeho vlastnoruční podpis v žádosti o provedení změny v pojistných smlouvách, u kterých jménem zůstavitele požádala o změnu vyplacení pojistného plnění z osoby žalobce na svou osobu. Usnesením ze dne 18.2.2019, č.j. KRPB-117920/TČ-2018-060371, byla trestní věc odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání. Tento trestní spis obsahuje odborné vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] (č.l. 18-37 spisu), datované 24.11.2017, zadavatelem vyjádření je žalobce. Z vyjádření bylo zjištěno, že analýze byl podroben stolní počítač AT Computers, typ [příjmení] [příjmení], s/n DA342410 [číslo], sestaven v červenci 2007, velmi zachovalý, ventilátory zdroje i CPU jsou neobvykle čisté, je tedy zřejmé, že počítač byl velmi málo používán. V roce 2015 nebyl počítač využíván, v roce 2016 byl v provozu necelé 4 minuty. Z úředních záznamů o podaném vysvětlení ze dne 22.11.2018 (č.l. 81-84 spisu) bylo zjištěno, že vrchní inspektor telefonicky hovořil s MUDr. [jméno] [příjmení] a MUDr. [jméno] [příjmení], které v době hospitalizace zůstavitele pracovaly jako lékařky v LDN [ulice], obě lékařky uvedly, že na ně zůstavitel působil orientován osobou, časem a místem. MUDr. [příjmení] uvedla, že zůstavitel měl vzhledem k věku horší paměť a MUDr. [příjmení] uvedla, že co se týče rozhodovacích vlastností zůstavitele, to neví, jelikož příčina jeho onemocnění mohla mít vliv na kolísavost v rozhodování. Tyto lékařky ošetřovaly zůstavitele v době jeho hospitalizace v době od 26.10.2016 do 29.11.2016 (zpráva [nemocnice] bratří, [obec] č.l. 67 spisu).

21. Z výpovědi svědkyně závěti [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že svědkyně zná žalovanou asi 20 let, jsou kamarádky, stýkají se asi 1x za 1-2 měsíce. Svědkyně několikrát pomáhala žalované s koupáním zůstavitele, dne 7.4.2016 jela se žalovanou a druhou kamarádkou žalované k zůstaviteli na návštěvu, protože žalovaná říkala, že je chce„ pán vidět“. Když žalovaná odešla nakoupit zákusky, zůstavitel řekl, že by chtěl žalované něco odkázat za to, jak se o něj stará, předložil svědkyním připravenou závěť, obě svědkyně závěť podepsaly. Svědkyně si již nevzpomněla, zda zůstavitel závěť podepisoval také či zda již byla podepsána. Zůstavitel svědkyně závěti požádal, aby o tom žalované neříkaly, po podpisu dal závěť do obálky a odnesl. Duševní stav zůstavitele svědkyni připadal dobrý.

22. Z výpovědi svědkyně závěti [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že žalovaná je její blízká přítelkyně, znají se asi 10 let, jsou v kontaktu nejméně 1x týdně. Na jaře 2016 měl jít zůstavitel na operaci, které se velmi bál. Žalovaná svědkyni zavolala, že má přijít k zůstaviteli na návštěvu, společně s druhou svědkyní závěti je žalovaná k zůstaviteli zavezla. Zůstavitel žalovanou poslal nakoupit zákusky, když byla pryč, vyndal obálku, řekl, že má„ [jméno]“ (žalovanou) rád a že by jí chtěl něco odkázat. Svědkyně si závěť přečetly a podepsaly, podepsal ji i zůstavitel. Zůstavitel vrátil závěť zpět do obálky a požádal je, aby o závěti žalované nic neříkaly, což svědkyně učinila. V roce 2016 několikrát žalované pomáhala s koupáním zůstavitele. Duševně jí zůstavitel připadal v pořádku, špatně chodil.

23. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [jméno], advokáta, soud zjistil, že žalovanou zná od roku 2010 jako klientku JUDr. [příjmení]. Po odchodu dr. [příjmení] do důchodu v roce 2015 2016 začal poskytovat žalované právní služby Mgr. [jméno]. Na jaře 2016 ho zkontaktovala žalovaná, že by s ním chtěl zůstavitel mluvit, navštívil ho proto v jeho bytě, kde se pohybovala i žalovaná, u jednání však nebyla. Zůstavitel se informoval ohledně sepisu závěti, část majetku chtěl odkázat žalované. Svědek zůstaviteli doporučil sepsání závěti formou notářského zápisu, což zůstavitel odmítl. Zůstavitel svědkovi předal slohu papírů (10cm širokou) s výpisy z banky a investičních fondů a chtěl obecně naformulovat závěť. Tato návštěva se uskutečnila asi 1 měsíc před operací srdce zůstavitele. Na druhé návštěvě (asi 1-2 týdny před operací) pak svědek na návštěvě u zůstavitele, kde již byli spolu sami, předal zůstaviteli vzor závěti, upravený tak, jak je potřeba definovat fondy a nemovitost a závěrečné prohlášení a doporučil zůstaviteli opět formu notářského zápisu. Koncem roku 2016 pak svědek našel ve své schránce uzavřenou obálku se závětí. Žalovaná mu řekla, že jí pro něho dal něco zůstavitel, a protože svědek nebyl v kanceláři, nechala mu obálku ve schránce, závěť pak u sebe ponechal. Svědek tvrdil, že to, že do schránky vhodila obálku se závětí žalovaná, zjistil až po výpovědi svědkyň v průběhu pozůstalostního řízení. Duševní stav zůstavitele hodnotil jako v pořádku, zůstavitel byl orientován. U zůstavitele byl svědek asi 4x, návštěvy trvaly déle než hodinu.

24. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že jako praktický lékař zůstavitele, byl s tímto v pravidelném kontaktu. V roce 2015 cca 2x měsíčně, pokud nebyl zůstavitel hospitalizován. Dne 30.12.2015 byl u zůstavitele na návštěvě doma, zůstavitel špatně chodil, nebyl moc soběstačný, pohyboval se pouze s oporou. V tuto dobu se zhoršil také duševní stav zůstavitele, nebyl schopen odpovídat na aktuální stav, vracel se k věcem z minulosti před 20-30 lety, začátkem roku 2016 přestal docházet na pravidelné kontroly, v domluveném termínu se neozval, dostavil se až v souvislosti s posudkem pro MSSZ v březnu 2016, od této doby až do své smrti již svého lékaře nekontaktoval.

25. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je manželkou žalobce, zůstavitel se přestěhoval do [obec] v roce 2006 z [obec], v tuto dobu ho blíže poznala. Do roku 2013 zůstavitele v rámci rodiny navštěvovala a občasně vypomáhala. Od roku 2013 však k zůstaviteli odmítala chodit pro jeho nevhodné, sexuálně zaměřené chování, toto se stalo asi v 10 případech. Zůstavitel odmítal umístění v domově s pečovatelskou službou. V letech 2015 2016 nebyla se zůstavitelem v osobním kontaktu.

26. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie bylo zjištěno, že znalkyně dospěla k jednoznačnému závěru, že v době podpisu závěti dne 7.4.2016 zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] trpěl závažnou duševní poruchou – organickou psychickou poruchou a tranzitorními amentními stavy, nebyl schopen chápat význam a obsah smlouvy a nebyl schopen domyslet důsledky svého jednání, nebyl schopen jednat svobodně a volně. Znalkyně při zpracovávání posudku vycházela nejen z poměrně obsáhlé a dostupné zdravotnické dokumentace (Nemocnice Přerov, Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, Nemocnice Milosrdných bratří, Fakultní nemocnice Brno Bohunice, Psychiatrická nemocnice Brno, dokumentace praktického lékaře [celé jméno svědka], Domov pro seniory Kosmonautů, Brno Starý Lískovec), ale také z obsahu soudního spisu, tvrzení účastníků řízení a jejich výpovědí, výpovědí svědkyň závěti a dalších svědků, kteří ve věci před soudem vypovídali. Na základě zjištěných informací pak znalkyně učinila závěr, že zůstavitel trpěl dlouhodobě mnoha tělesnými chorobami (kardiálními s implantací kardiostimulátoru v roce 2004, na CT mozku obraz atrofie mozku a mozečku s postischemickými změnami). Nejméně od roku 2014 se ve zdravotnické dokumentaci objevují zápisy i o postupném rozvoji chorobných psychických změn dávajících obraz závažné psychické poruchy – organická změna osobnosti. Tato porucha se mimo jiné projevuje ztrátou společenské distance, poruchami chování (nepřiléhavé, nevhodné). Současně se objevují tranzitorně amentní stavy, což jsou kvalitativní poruchy vědomí, při kterých dochází ke zkreslenému vnímání reality, čímž je narušena schopnost adekvátně jednat. U zůstavitele docházelo k desorientovanosti, objevovalo se paranoidní nastavení. V průběhu roku 2015 se tělesný stav zhoršoval, psychický stav kolísal. V březnu 2016 praktický lékař popisuje u zůstavitele neschopnost postarat se o sebe, poruchy novopaměti a časovou desorientovanost, které v průběhu roku 2016 progredovaly, prohlubovaly se symptomy demence, zůstavitel byl zcela závislý na péči okolí.

27. Při výslechu u soudního jednání dne 23.7.2020 znalkyně doplnila, že kromě toho, že u zůstavitele, který trpěl řadou somatických chorob, docházelo k mozkové atrofii, nejprve došlo k poruše osobnosti, která se neprojevila nápadnými hlubokými změnami na jednotlivé funkce mozku. Lze předpokládat, že zůstavitel jako středoškolský profesor, měl zažité společensky akceptovatelné chování. Od roku 2014 se opakovaně objevuje chování, které je společensky naprosto nežádoucí (harašení, sexuální obtěžování žen). V případě u zůstavitele zjištěných tranzitorních amentních stavů dochází ke kvalitativním poruchám vědomí, které je zcela narušeno, tzn. nemohou správně probíhat ostatní psychické funkce jako myšlení, vnímání, úsudek, soudnost, narušená je i vůle. U osob, které v minulosti ovládaly společenské chování na poměrně vysoké úrovni, nemusí laik, někdy ani zdravotník nebo lékař, který nevede vyšetření cíleným způsobem, tuto duševní poruchu odhalit. U laiků se běžně stává, že tuto poruchu neodhalí.

28. V době, kdy došlo k sepisu závěti byla osobnost zůstavitele narušena z důvodu organické psychické poruchy, tzn. byla narušena jeho vůle, úsudek, byl zvýšeně sugestibilní, lehce ovlivnitelný, lehce manipulovatelný. K námitkám strany žalované ohledně výsledku testu [právnická osoba] u zůstavitele znalkyně vysvětlila, že test o 30 otázkách provádí zdravotník a výsledky testu indikují další vyšetření z důvodu postižení pacienta demencí, bod zlomu je 24 bodů, k diagnostikování demence by však tento test sám o sobě nestačil. U zůstavitele docházelo nejprve k organické poruše osobnosti, test [právnická osoba] byl prováděn v roce 2015, příznaky demence jsou u zůstavitele popisovány až v roce 2016.

29. Podle ust. § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ obč. zák.“) se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. K sepsání sporné závěti i k úmrtí zůstavitele došlo v době po 1.1.2014 soud proto platnost a pravost závěti posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, příp. postupoval podle zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.).

30. Podle ustanovení § 581 obč. zák. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

31. Podle ustanovení § 1534 obč. zák. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

32. Podle ustanovení § 1540 odst. 1 obč. zák. dědic nebo odkazovník není způsobilý svědčit o tom, co se mu zůstavuje. Stejně není způsobilá být svědkem osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká, ani zaměstnanec dědice nebo odkazovníka. Podle § 1540 odst. 2 obč. zák. se k platnosti ustanovení závěti učiněného ve prospěch některé z osob uvedených v odstavci 1 vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili tři svědci.

33. Po zhodnocení všech provedených důkazů, které soud dle ustanovení § 132 o.s.ř. hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že v rámci dokazování provedeného v tomto řízení bylo výše uvedenými důkazy jednoznačně bez jakýchkoliv pochybností prokázáno, že zůstavitel [jméno] [celé jméno žalobce] byl stižen duševní poruchou a nebyl pro tuto duševní poruchu schopen dne 7.4.2016 platně pořídit závětí, neboť nebyl schopen posoudit důsledky svého jednání a v celém rozsahu ovládat svou vůli.

34. Soud vychází především ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie, kdy znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] učinila svůj závěr na základě rozsáhlé zdravotní dokumentace několika zdravotnických zařízení i z obsahu soudního spisu, jehož součástí byly svědecké i účastnické výpovědi, soud o správnosti zadaného znaleckého posudku nemá pochybnosti a považuje jej za jasný a úplný. Znalkyně byla ve věci vyslechnuta, její závěry nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy, nejsou splněny procesní podmínky pro přezkoumávání tohoto posudku posudkem dalším, vypracování revizního posudku by způsobovalo nedůvodné prodlužování řízení.

35. Ke shodnému závěru ohledně duševního stavu zůstavitele v době pořizování závěti dospěla i MUDr. [příjmení] ve svém znaleckém posudku, vypracovaným na žádost žalobce, tento posudek byl soudem hodnocen jako listinný důkaz, nicméně se závěry znaleckého posudku MUDr. [celé jméno znalkyně] zcela koresponduje a není s nimi v rozporu. Obě znalkyně nezávisle na sobě dospěly ke shodnému závěru, přičemž vycházely nejen ze zdravotnické dokumentace z období hospitalizace, ale vzaly v potaz i vyjádření praktického lékaře zůstavitele MUDr. [celé jméno svědka] z doby cca jednoho týdne před pořízením závěti. O tom, že špatný duševní stav zůstavitele nebyl jen přechodný, svědčí nejen závěry znaleckých posudků, ale také lékařská dokumentace z doby hospitalizace či výpověď svědka – MUDr. [celé jméno svědka], praktického lékaře zůstavitele či výše konstatované listinné důkazy. Soud nesdílí názor strany žalované, že je obecně známo, že pro účely žádostí o příspěvek na péči lékaři běžně popisují stav posuzované osoby horší, než tomu tak ve skutečnosti je. Znalkyně zcela logicky a správně vycházela při vypracování znaleckého posudku především ze zdravotnické dokumentace, kterou lze považovat za objektivní a to z toho důvodu, že strany sporu vypovídaly k osobě zůstavitele protichůdně.

36. Pokud žalovaná tvrdí, že o závěti nevěděla a dozvěděla se o ní až po smrti zůstavitele, že zůstavitel sepsal listinu sám a namítá, že to, jakým způsobem povolal obě svědkyně závěti, svědčí naopak o jeho nápaditosti a velké dávce důvtipu, pak dle názoru soudu, po provedeném dokazování k takovémuto závěru s ohledem na prokázaný zdravotní stav zůstavitele, ať již fyzický či duševní, dospět nelze. Je velmi nepravděpodobné, že by se žalovaná dozvěděla o existenci takovéto závěti až po smrti zůstavitele a to za situace, kdy by její vztah se zůstavitelem byl tak blízký, jak jej popisuje, dvě svědkyně závěti byly její přítelkyně a právník, který zůstaviteli pomáhal se sepisem listiny a byl její známý, spolupracoval se zůstavitelem při sepisu závěti na doporučení samotné žalované (minimálně při jedné návštěvě zůstavitele byl v bytě současně s žalovanou). Ze znaleckého posudku se podává, že ke změně v chování zůstavitele došlo v poslední dekádě jeho života, nelze tedy přisvědčit tvrzení žalované, že zůstavitel byl„ podivín“ celoživotní, žalovaná jej znala, dle svého tvrzení, až od roku 2008 2010. Pokud žalovaná zpochybňovala závěry znaleckého posudku poukazem na dobré výsledky zůstavitele v testu [právnická osoba] v roce 2015, pak i tyto pochybnosti znalkyně ve své výpovědi dostatečným způsobem osvětlila (viz. výše).

37. Z vyjádření znalkyně vyplývá, že svědkyně závěti, svědek [jméno] ani žalovaná sama jako laici nemuseli při kontaktu se zůstavitelem rozsah a závažnost jeho duševní poruchy rozpoznat. Svědkyně závěti navíc nebyly osobami zcela nestrannými, kterýžto požadavek na svědka závěti je ze zákona kladen, udržovaly se žalovanou řadu let přátelské kontakty, jejich vztah však nelze nyní hodnotit ve smyslu § 1540 obč. zák. jako vztah osoby blízké. Soud v tomto směru neprováděl rozsáhlejší dokazování, když zjišťování těchto skutečností by na právním posouzení věci ohledně neplatnosti závěti a konečném rozhodnutí již ničeho nezměnilo a bylo by nadbytečné.

38. Tvrzení žalované, že zůstavitel měl důkladný přehled o svém majetku s ohledem na přesné definice v listině závěti, je vyvráceno tím, že jak poukazuje strana žaloby např. majetek u [příjmení] [jméno] und Cie GMBH, zprostředkovatelská společnost, přes kterou zůstavitel nakoupil podílové listy [příjmení] [jméno] [příjmení] s hodnotou [číslo] (stav k prosinci 2016), zůstavitel odkazuje jak žalobci, tak žalované. Soupis majetku zahrnuje i majetek s nulovou hodnotou nebo i majetek, který měl zůstavitel u daných institucí v minulosti před pořízením závěti popř. majetek, který vůbec nevlastnil (ZPF Investments investiční společnost, Generali investments [příjmení], investiční společnost, [právnická osoba]). Svědek [jméno] uvedl, že když jej zůstavitel žádal o právní pomoc při sepisu závěti, předal mu„ stoh“ výpisů z banky a fondů. Tyto skutečnosti svědčí spíše o tom, že zůstavitel aktuální přehled o svém majetku neměl.

39. Pokud zástupkyně žalované zpochybňuje závěr znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] na základě„ výpovědí“ MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] v trestním spise, je třeba uvést, že se jednalo o podání vysvětlení a to pouze telefonicky dne 22.11.2018, kdy lékařky odpovídaly po telefonu, téměř po dvou letech od úmrtí zůstavitele tak, že pokud si zůstavitele vybavují, mělo se jednat o staršího pána a působil na ně orientován, jeho duševní stav však podrobně nezkoumaly, tyto důkazy a takováto vyjádření zásadním způsobem nezpochybňují důkazy provedené v tomto soudním řízení a závěry z nich učiněné.

40. Žalobce namítal nepravost podpisu zůstavitele na předmětné závěti a navrhoval provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, pravost podpisů svědkyň závěti nenamítal, v průběhu řízení při jednání dne 20.5.2021 s ohledem na průběžné výsledky dokazování na provedení důkazu znaleckým posudkem netrval, soud tento důkaz z důvodu nadbytečnosti sám neprováděl. Řada provedených či navrhovaných a neprovedených důkazů směřovala k prokazování tvrzení stran kdo, jakým způsobem a v jakém rozsahu o zůstavitele pečoval, tyto důkazy soud neprováděl či již provedené důkazy nehodnotí, neboť by na právním posouzení věci stran závěru o absolutní neplatnosti závěti, ničeho nezměnily.

41. Z výše uvedených důvodů soud uzavírá, že předmětná závěť zůstavitele [jméno] [celé jméno žalobce] ze dne 7.4.2016 není podle ustanovení § 581 obč. zákoníku platným právním jednáním, neboť ji zůstavitel učinil v duševní poruše, která ho činila neschopným právně jednat, nebyl schopen posoudit důsledky svého jednání a v celém rozsahu ovládat svou vůli. Z tohoto důvodu bylo žalobě vyhověno a určeno, že žalovaná není dědičkou zůstavitele z předmětné závěti.

42. Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků (výrok II.) je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu nákladů řízení proti žalované, která ve věci úspěch neměla. Náklady řízení žalobce sestávají ze soudního poplatku 2.000 Kč, odměny právního zastoupení ve výši 54.208 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. po 2.500 Kč za 16 úkonů právní služby představující: - převzetí a přípravu zastoupení - sepis žaloby - vyjádření ve věci ze dne 6.8.2018 č.l. 48 - vyjádření ve věci ze dne 10.10.2018 č.l. 91 - vyjádření ve věci ze dne 19.3.2019 č.l. 130 - vyjádření ve věci ze dne 29.4.2019 č.l. 143 - vyjádření ve věci ze dne 7.12.2020 č.l. 238 - účast při jednání dne 4.9.2018 od 9.30 do 11.45 hod. - 2x (každé dvě započaté hodiny) - účast při jednání dne 15.11.2018 od 9.30 do 12.00 hod. - 2x (každé dvě započaté hodiny) - účast při jednání dne 5.2.2019 od 9.30 do 11.35 hod. - 2x (každé dvě započaté hodiny) - účast při jednání dne 14.5.2019 od 9.30 do 11.15 hod. - účast při jednání dne 23.7.2020 od 9.30 do 10.45 hod. - účast při jednání dne 20.5.2021 od 11.15 do 12.40 hod. 16 x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996, v platném znění; dále z DPH ve výši 21 % z 44.800, tj. 9.408 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí 56.208 Kč. Žalovaná je povinna tuto částku zaplatit k rukám právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

43. Žalovaná je dále povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení státu, resp. České republice – Městskému soudu v Brně, ve výši 14.550 Kč představující znalečné, přiznané soudní znalkyni [celé jméno znalkyně] usneseními Městského soudu v Brně ze dne 22.1.2020, č.j. 104 C 203/2017-199 a ze dne 2.9.2020, č.j. 104C 203/2017-222 a vyplacené z rozpočtových prostředků soudu (výrok III.).

Poučení