105 C 10/2025 - 67

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení částky 95 259 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba se co do částky 85 739,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 119 754 Kč od 2. 7. 2024 do 2. 8. 2024 ve výši 1 548,48 Kč, ve výši 12,75 % ročně z částky 112 134 Kč od 3. 8. 2024 do 13. 8. 2024 ve výši 498,41 Kč, ve výši 12,75 % ročně z částky 102 134 Kč od 14. 8. 2024 do 14. 9. 2024 ve výši 1 320,64 Kč, ve výši 12,75 % ročně z částky 92 134 Kč od 15. 9. 2024 do 18. 10. 2024 ve výši 1 265,82 Kč, ve výši 12,75 % ročně z částky 82 134 Kč od 19. 10. 2024 do 16. 12. 2024 ve výši 1 958,21 Kč, ve výši 12,75 % ročně z částky 72 134 Kč od 17. 12. 2024 do 20. 1. 2025 ve výši 1 020,25 Kč, ve výši 12,75 % ročně z částky 68 134 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení, úrok ve výši 76,04 % ročně z částky 98 012,01 Kč od 2. 7. 2024 do 23. 7. 2024 ve výši 4 359,74 Kč, ve výši 14,75 % ročně z částky 98 012,01 Kč od 24. 7. 2024 do 14. 9. 2024 ve výši 1 958,35 Kč, ve výši 14,75 % ročně z částky 90 037,75 Kč od 15. 9. 2024 do 18. 10. 2024 ve výši 1 154,30 Kč, ve výši 14,75 % ročně z částky 80 037,75 Kč od 19. 10. 2024 do 16. 12. 2024 ve výši 1 780,62 Kč, ve výši 14,75 % ročně z částky 70 037,75 Kč od 17. 12. 2024 do 20. 1. 2025 ve výši 924,35 Kč, ve výši 14,75 % ročně z částky 66 037,75 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 2. 7. 2024 dosáhne částky 385 171,00 Kč, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 520 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 68 134 Kč a 27 125,10 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota]. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 19. 10. 2023. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 100 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 19. 10. 2023. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 76,04 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 7 620 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2023, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobkyně jako věřitele o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Tvrdila, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, žalovaná neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byla žalobkyni uhrazena celková částka 38 860 Kč. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 1 497 Kč. V důsledku prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 600 Kč. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 6 splatné dne 24. 4. 2024. K datu 30. 6. 2024 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 115 791,75 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaná v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platila úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byla přitom žalovaná vyzvána k úhradě dané dlužné splátky a byla jí poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 2. 7. 2024 až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru žalovaná uhradila celkovou částku 51 620 Kč. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni dluží následující částky: a) částka odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 115 791,75 Kč (odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 98 012,01 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 17 779,74 Kč s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy v celkové výši 1 497 Kč s příslušenstvím, c) náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 600 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 2. 7. 2024 do zaplacení, tj. smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 115 791,75 Kč od 2. 7. 2024 do 2. 8. 2024 ve výši 3 705,28 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 109 104,75 Kč od 3. 8. 2024 do 13. 8. 2024 ve výši 1 200,10 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 100 037,75 Kč od 14. 8. 2024 do 14. 9. 2024 ve výši 3 201,28 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 90 037,75 Kč od 15. 9. 2024 do 18. 10. 2024 ve výši 3 061,36 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 80 037,75 Kč od 19. 10. 2024 do 16. 12. 2024 ve výši 4 722,36 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky 70 037,75 Kč od 17. 12. 2024 do 20. 1. 2025 ve výši 2 451,40 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1% z částky 66 037,75 Kč od 21. 1. 2025 do zaplacení; žalobkyně touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 27 125,10 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 2. 7. 2024 do zaplacení, tj. úrok z částky 98 012,01 Kč od 2. 7. 2024 do 14. 9. 2024 ve výši 6 318,09 Kč, úrok z částky 90 037,75 Kč od 15. 9. 2024 do 18. 10. 2024 ve výši 1 154,30 Kč, úrok z částky 80 037,75 Kč od 19. 10. 2024 do 16. 12. 2024 ve výši 1 780,62 Kč, úrok z částky 70 037,75 Kč od 17. 12. 2024 do 20. 1. 2025 ve výši 924,35 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky 66 037,75 Kč od 21. 1. 2025 do zaplaceni; žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 76,04 % p. a.; za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 24. 7. 2024) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento úrok uplatňuje v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 14,75 % p. a. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalovaná žádala o odročení jednání kvůli jejímu [Anonymizováno], [Anonymizováno] a není v jejích možnostech se v daném termínu k soudu osobně dostavit. Soud nevyhověl žádosti o odročení, protože jednání bylo nařízeno s dostatečným předstihem a žalovaná si tak mohla osobním potřebám přizpůsobit pracovní rozvrh. Nic žalované ani nebránilo, aby se do jednání soudu alespoň písemně vyjádřila.

4. Na základě provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne 19. 10. 2023 ve spojení d dodatky se podává, že byla uzavřena mezi účastníky a jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč. Celková částka, kterou má žalovaná zaplatit činila 320 976 Kč. Měsíční splátka činila 7 620 Kč (celkem 48 splátek). Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 76,04 % ročně, přičemž roční procentní sazba nákladů na úvěr (RPSN) byla stanovena na 109,02 %. Jako bankovní spojení k výplatě úvěru bylo uvedeno číslo účtu: [č. účtu].

6. Podle prohlášení klienta – informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru – ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne 19. 10. 2023 žalovaná prohlásila, že nemá žádné splatné dluhy vůči třetí osobě či státu, nebyla proti ní podána jakákoli žaloba a ani si není vědoma důvodů, pro které by se tak mohlo stát, nebyl vůči ní vydán exekuční titul na peněžité plnění, není proti ní vedeno exekuční řízení či řízení o výkon rozhodnutí, není účastníkem dohod či ujednání, jejichž plnění by bylo v rozporu s plněním závazků podle smlouvy a nenachází se v úpadku nebo ve stavu hrozícího úpadku podle insolvenčního zákona.

7. Z předsmluvního formuláře ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne 19. 10. 2023 se podává, že předmětná smlouva má být uzavřena mezi účastníky a jejím předmětem je poskytnutí úvěru žalované ve výši 100 000 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 48 měsíců. Celková výše měsíční splátky činí 7 620 Kč při 48 splátkách. Celková částka, kterou je žalovaná povinna uhradit činí 320 976 Kč. Výpůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru činí 76,04 % ročně. Předpokládané RPSN činí 109,02 %.

8. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání činí 40 000 Kč. Jiné příjmy nemá. Mezi výdaji je uvedena částka 4 860 Kč (životní minimum), dále částka 5 960 Kč za bydlení, ostatní výdaje v částce 0 Kč, celkem jsou výdaje započteny v částce 10 820 Kč a rezerva činí 1 000 Kč. Dále je uvedeno, že žalovaná je od 1. 1. 2018 zaměstnána u [právnická osoba], [adresa], a to na dobu neurčitou. Je [Anonymizováno], má [Anonymizováno], forma bydlení je značena jako [Anonymizováno]. Podepsáno žalovanou dne 19. 10. 2023. Současně není vyplněna kolonka, zda analýza schopnosti splácet byla za žalobkyni schválena.

9. Podle potvrzení o provedené platbě na účet žalované č. [č. účtu] byla dne 11. 7. 2023 připsána platba ve výši 43 044 Kč a dne 11. 9. 2023 byla připsána platba ve výši 45 387 Kč.

10. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 18. 10. 2023 se podává, že u žalované není evidována žádná dlužná částka po splatnosti.

11. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalovaná si zažádala celkem u 6 finančních institucí o úvěr, součet zbývající částky kreditních karet, celkového čerpání úvěrového rámce, splátkových a nesplátkových operací činí částku 495 779 Kč, součet celkového úvěrového rámce nesplátkových operací a celkového limitu kreditních karet činí částku 1 837 584 Kč a součet celkové nesplacené částky splátkových operací, celkového přečerpání úvěrového rámce nesplátkových operací a celkové nesplacené částky kreditních karet činí částku 0 Kč.

12. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne 20. 10. 2023 bylo zjištěno, že celková výše úvěru činí 100 000 Kč, poskytovatelem úvěru je žalobkyně a klientem žalovaná (součástí je příslušný splátkový kalendář). Podle dodejky bylo oznámení zasláno žalované na adresu [adresa], [adresa], odkud se zásilka vrátila jako nedoručená.

13. Podle dokladu o vyplacení úvěru byla dne 19. 10. 2023 na účet č. [č. účtu] vyplacena částka 100 000 Kč.

14. Dopisy ze dne 24. 4. 2024, 27. 5. 2024 a 24. 6. 2024 byla žalovaná vyzvána k úhradě dosud nesplacené části úvěru a upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru.

15. Dopisem ze dne 30. 6. 2024 bylo žalované oznámeno zesplatnění všech závazků vyplývajících z dané úvěrové smlouvy v celkové výši 119 754 Kč.

16. Předžalobní výzvou ze dne 13. 5. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 68 134 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty, a to do 15 dnů od data odeslání této výzvy. Podle podacího archu byla výzva zaslána na adresu žalované [adresa], [adresa].

17. Z karty klienta se podává vyplacena byla částka 100 000 Kč dne 15. 6. 2023. Žalovaná do doby zesplatnění úvěru uhradila 6 splátek, z toho většinu z nich po splatnosti, celkem 38 860 Kč. Po splatnosti úvěrového závazku žalovaná uhradila částku 51 620 Kč.

18. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

19. Soud ve věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) a dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „ZSÚ“).

20. Podle § 75 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. V poměrech souzené věci je třeba uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany žalobkyně řádně a s náležitou odbornou péčí posuzována. Soud měl k dispozici toliko prohlášení klienta podepsané žalovanou dne 19. 10. 2023 a dále hodnocení klienta podepsané žalovanou dne 19. 10. 2023, aniž by tam uvedené údaje, týkající se výdajových poměrů žalované, byly jakkoliv doloženy příslušnými listinami. Stejně tak nebyla doložena lustrace žalované v tvrzených registrech, vyjma registru SOLUS a NRKI, kdy však výpis z NRKI je sám o sobě bez důkazní hodnoty, neboť z listiny nelze seznat, jak k uvedenému hodnocení žalobkyně dospěla či jaké z něho vyvodila následky, přičemž zde není uvedeno ani celkové skóre klienta. Pokud se tyká výdajů žalované započtené ve výši 10 820 Kč, tyto se jeví bez doplňujících údajů jako podhodnocené. Dále je nutné uvažovat alespoň o dalších základních pravidelných a nezbytných výdajích, které lze předpokládat u každého spotřebitele (např. na stravu, ošacení, hygienu, příp. dopravu, kulturu a podobně). Žádné takovéto hodnověrné zkoumání majetkové situace žalované však z předloženého dokumentu nevyplývá, kdy byla ve výdajích neadresně zapsána částka životního minima a k tomu ostatní výdaje v částce 0 Kč. Za prokázané lze hodnotit pouze příjmy žalované za shora uvedené měsíce. S ohledem na shora uvedené tak má soud za to, že majetková situace žalované v porovnání s dalšími dostupnými údaji měla žalobkyni vést k podrobnějšímu zkoumání solventnosti žalované. Nic na tom nemění ani skutečnost, že žalovaná splatila 6 splátek do zesplatnění úvěrového závazku, neboť tak povětšinou činila po splatnosti. Lze z toho dovodit, že žalovaná neměla dostatek finančních prostředků, aby byla schopna závazek u žalobkyně hradit včas. Soud tedy nemá za to, že by před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele na základě dostatečných informací, a že by tedy postupovala s náležitou odbornou péčí.

22. Ustanovení § 87 ZSÚ po novele provedené zákonem č. 96/2022 Sb. je třeba vyložit tak, že porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele má za následek absolutní neplatnost úvěrové smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

23. Žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili, nemohli být proto soudem poučeni o tom, jaké skutečnosti soud nemá za prokázané a je proto třeba k jejich prokázání označit důkazy. Takové chování z procesního hlediska znamená, že účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu skýtá § 118a odst. 3 o. s. ř., nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). Poučovací povinnost podle § 118a odst. 1, 2 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp zn. 21 Cdo 4314/2008).

24. Neboť žalobkyně řádně, s odbornou péčí, neposoudila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, kdy nebylo v řízení prokázáno, že posuzování prováděla na základě dostatečných, nezbytných a prověřených informací, je smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne 19. 10. 2023 neplatná. Protože bylo prokázáno, že žalované byla na základě neplatně uzavřené smlouvy vyplacena částka 100 000 Kč, lze uzavřít, že žalované vzniklo bezdůvodné obohacení přijetím plnění bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

25. Protože žalobkyně žalované poskytla úvěr a protože byla shledána absolutní neplatnost smlouvy o úvěru č. [hodnota], má žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny spotřebitelského úvěru, jež je oproštěna od všech dalších nároků, jež mají smluvní základ. Jelikož žalovaná uhradila částku 90 480 Kč podle žalobních tvrzení, bylo žalobě vyhověno co do částky 9 520 Kč.

26. Žalobě nemohlo být vyhověno co do úroku z prodlení, neboť žalovaná nebyla k okamžiku rozhodování soudu v prodlení se zaplacením jistiny spotřebitelského úvěru (§ 1970 o. z.). Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), jež neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti spotřebitele splácet [srov. bod 17. v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022]. Žaloba na určení doby plnění podle § 87 odst. 2 ZSÚ přichází do úvahy všude tam, kde nebude doba plnění sjednána dohodou nebo určena rozhodnutím soudu, což vyplývá jednak ze znění § 87 odst. 2 ve spojení s odst. 3 ZSÚ, jednak z důvodové zprávy k § 87, kde je uvedeno, že „Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“, z čehož lze dovodit, že se tak může stát v případech, kdy spotřebitel něco splácí, nebo dokonce nesplácí vůbec, a věřitel má za to, že to neodpovídá možnostem dlužníka, a jednak z referovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu. Poněvadž žalobkyně netvrdila, natož prokazovala, že by doba plnění byla dohodnuta nebo určena soudem, bylo vycházeno z toho, že ani jedna z těchto skutečností nenastala. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ tak měla žalobkyně před podáním žaloby na plnění podat žalobu na určení doby plnění. Toto ustanovení je svou povahou nejbližší k § 1960 o. z., kde je normováno, že „Je-li podle smlouvy dlužník oprávněn, aby určil čas plnění, a neurčí-li jej v přiměřené době, určí jej na návrh věřitele soud podle okolností případu.“. Rozhodnutí soudu o době plnění má konstitutivní povahu (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, § 1960, nebo Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022, § 1960). Soud proto nemůže určit dobu splnění dluhu tak, aby se dlužník v okamžiku právní moci výroku rozsudku ocitl v prodlení. Stejná hlediska je třeba promítnout i do rozhodování soudu o době plnění podle § 87 odst. 2 ZSÚ. Úpravu v § 1958 odst. 2 o. z. nelze aplikovat, když nezohledňuje zvláštnosti úpravy doby plnění ve prospěch spotřebitele. Jelikož žalobkyně nepodala žalobu na určení doby plnění, ale rovnou podala žalobu na plnění, musel se soud dobou plnění zabývat, jinak by negoval úpravu o ochraně spotřebitele a fakticky by zvýhodnil žalobkyni. Žalovaná svou pasivitou v řízení znemožnila, aby byly zjištěny jeho objektivní možnosti splatit jistinu spotřebitelského úvěru, pročež soud vycházel z domněnky, že jeho poměry umožňovaly její úhradu naráz. Přiměřená hmotněprávní lhůta k plnění byla určena v délce tří dnů od právní moci rozsudku, jež je shodná s pariční lhůtou podle o. s. ř. Nadto se dodává, že ačkoli si soud je vědom toho, že pakliže žalované doposud neuplynula hmotněprávní lhůta k plnění, nemohl se dostat do prodlení a žaloba by měla být proto pro předčasnost zamítnuta, zohlednil specifika posuzovaného případu a dlužnou jistinu spotřebitelského úvěru žalobkyni přiznal, protože se to neprotiví smyslu a účelu § 87 ZSÚ a žalovaná tímto postupem není nijak krácena na svých právech. Opačný přístup by nadměrně zatěžoval soudy a nutil věřitele, aby podávali žaloby na určení doby plnění. Byť může názor soudu do budoucna potenciálně generovat spory o úhradu úroku z prodlení, je v tomto případě nepřiznání úroku z prodlení toliko bagatelní záležitostí a to, zda se věřitelé rozhodnou do budoucna podávat další žaloby bude jejich právem, nikoli povinností, jako by tomu bylo u žalob na určení doby plnění.

27. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

28. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve věci úspěšnější než žalobkyně, měla by právo na náhradu nákladů řízení, avšak podle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení