105 C 5/2021- 74

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Anderovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] identifikační [číslo] sídlem [adresa] zastoupena [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] identifikační [číslo] sídlem [adresa žalovaného] zastoupen [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [celé jméno žalovaného], identifikační [číslo] sídlem [adresa žalovaného] zastoupen [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 18.000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný 2. je povinen zaplatit žalobkyni částku 18.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18.000 Kč od 27.3.2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný 2. je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 14.765 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], se sídlem [adresa].

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá toho, aby žalovanému 1. byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 18.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18.000 Kč od 27.3.2021 do zaplacení společně a nerozdílně se žalovaným 1., se zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému 1. náklady řízení ve výši 18.074,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného 1. [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], se sídlem [adresa], [obec a číslo].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 5.4.2021 se žalobkyně domáhala toho, aby žalovaným bylo uloženo zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně 18.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky ročně počínaje 27.3.2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že provozuje nestátní zdravotnické zařízení v oboru [anonymizováno], od 1.12.2014 provozovala soukromou [anonymizováno] praxi v [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa žalobkyně], a to na základě nájemní smlouvy uzavřené téhož dne za měsíční nájemné ve výši 9.000 Kč. V roce 2017 se žalobkyně rozhodla, že bude svou praxi provozovat na adrese [adresa], a ohledně předmětných prostor uzavřela dne 2.8.2017 nájemní smlouvu s pronajímatelem [jméno] [příjmení], když původní nájemní smlouvu vypověděla podáním ze dne 28.7.2017. [příjmení] prostory bylo třeba přizpůsobit potřebám žalobkyně, proto uzavírala postupně s několika subjekty smlouvy o dílo. Žalovaný [číslo] prováděl zednické práce a žalovaný [číslo] měl provádět práce podlahářské. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že při uzavírání smlouvy se žalovaným 1. byl dohodnut termín ukončení prací koncem března 2018 a stejný termín platil i pro žalovaného 2. Se žalovaným 1. byla smlouva v únoru 2018 uzavřena právě proto, že slíbil provedení prací do konce března 2018. Za žalobkyni ve věcech týkajících se úprav předmětných prostor jednal její manžel [příjmení] [jméno] [příjmení]. Vzhledem ke sjednanému termínu ukončení prací uzavřela žalobkyně s pronajímatelkou [jméno] [příjmení] dohodu o ukončení nájmu ke dni 31.3.2018. Vlivem špatné komunikace mezi žalovanými ke zhotovení díla ve sjednaném termínu nedošlo. Žalovaný 1. argumentoval tím, že neměl vytvořené podmínky, kontakt s ním byl problematický a žalobkyni se podařilo osobně s ním hovořit až v květnu 2018, a ke zhotovení podlahy v nové ambulanci došlo až dnem 1.6.2018. Vzhledem k tomu, že nová ordinace nebyla dokončena v daném termínu řádně a včas, musela žalobkyně nadále vykonávat svou činnost v ordinaci původní. Se souhlasem pronajímatelky tak fakticky byla nucena v nájemním vztahu pokračovat a ten byl ukončen až novou dohodou ke dni 10.6.2018. S tím byla spojena povinnost hradit dále za původní prostory nájemné, když nájemné za duben 2018 bylo uhrazeno dne 6.4.2018 a za květen 2018 dne 9.5.2018. Žalobkyni však také stíhala povinnost hradit nájemné za nové prostory, což učinila dne 26.4.2018 za duben 2018 a dne 25.5.2018 za květen 2018. Nutností hradit za období dubna a května 2018 dvojí nájemné došlo ke vzniku škody, ke které nemuselo dojít, pokud by bylo dílo dokončeno ve sjednaném termínu. Žalobkyně škodu vyčísluje částkou 2x 9.000 Kč, tedy 18.000 Kč. Žalobkyně odeslala oběma žalovaným výzvy ke smírnému vyřešení věci, která byla oběma doručena dne 22.3.2021. Žádný z nich však na výzvu nereagoval.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému podali oba žalovaní odpor. Žalovaný 1. se ve věci ve stanovené lhůtě vyjádřil.

3. Žalovaný 2. se po podání odporu nevyjádřil, ani nesdělil vážný důvod, který by mu v tom bránil. Platebním rozkazem byl přitom poučen, že jestliže se bez vážného důvodu ve věci samé včas písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Proto soud vůči žalovanému vydal rozsudek v souladu s ustanovením § 153a odst. 3 o.s.ř., kterým bylo žalobě vůči žalovanému 2. zcela vyhověno a žalovanému 2. byla uložena v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. povinnost nahradit úspěšné žalobkyni náklady řízení. Ty jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 1.000 Kč, odměnou zástupkyně žalobkyně za 6 úkonů právní služby podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 1.820 Kč, náhradou za ztrátu času – 2x 200 Kč dle § 14 citované vyhlášky, dále cestovným dle § 13 citované vyhlášky za cestu z Vysokého Mýta do Ústí nad Orlicí a zpět – 50 km (k prvnímu jednání po 6 Kč/km, tj. 300 Kč, a ke druhému jednání po 6,90 Kč/km, tj. 345 Kč při průměrné spotřebě vozidla 6,17 l /100 km dle technického průkazu), tj. celkem náklady ve výši 14.765 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. s tím, že tyto náklady podle ustanovení § 149 o.s.ř. budou hrazeny k rukám zástupkyně žalobkyně.

4. Žalovaný 1. k věci uvedl, že tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nejsou pravdivá. Je skutečností, že žalovaný 1. prováděl zhotovení podlahové krytiny v [anonymizováno] ordinaci – ambulanci na adrese [adresa], ovšem není pravdou, že by mezi žalobkyní a žalovaným 1. byl jako termín ukončení prací sjednán konec měsíce března 2018. Klíče od ordinace žalobkyně obdržel žalovaný 1. pro účely možného provedení prací až v období okolo 10.5.2018 v obci [obec], což je schopen prokázat svědek [jméno] [příjmení]. Proto nemohl být a nebyl sjednán termín ukončení prací koncem března 2018, když ještě na začátku května 2018 nedisponoval žalovaný 1. klíči od předmětné ordinace. Proto nemůže existovat odpovědnost žalovaného 1. za údajnou škodu, neboť vzhledem k datu předání klíčů od ordinace by žalobkyně musela vynaložit nájemné za duben a květen 2018 v každém případě. Žalovaný 1. zdůrazňuje, že mezi ním a žalobkyní nebyla nikdy uzavřena smlouva o dílo, která by stanovovala termín zhotovení díla na konec měsíce března 2018. Žalovaný 1. se žalobkyní ani jejím zástupcem nediskutoval konečný termín dokončení díla. Pokud by byl se žalovaným 1. projednáván nepřekročitelný termín, trval by žalovaný 1. na písemném zakotvení tohoto termínu. Žalovaný 1. pro žalobkyni zhotovil dílo řádně a včas, a to v logické časové návaznosti na předání klíčů od ordinace. Za provedenou práci žalobkyně dosud žalovanému 1. neuhradila ničeho.

5. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti:

6. Ze smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání uzavřené mezi žalobkyní jako nájemcem a [jméno] [příjmení] jako pronajímatelem dne 1.12.2014 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] pronajímá žalobkyni prostory sloužící k podnikání ve [anonymizováno] s účinností od 1.12.2014 na dobu neurčitou za sjednané nájemné ve výši 9.000 Kč. Každá ze smluvních stran může dle ujednání v bodě IV. ukončit nájem výpovědí bez udání důvodu, a byla sjednána výpovědní lhůta 12 měsíců, která začne běžet od prvého dne měsíce následujícího po doručení projevu vůle druhé straně.

7. Z výpovědi smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 28.7.2017 soud zjistil, že žalobkyně vypověděla nájemní smlouvu s tím, že výpovědní doba začne plynout dne 1.8.2017 a skončí uplynutím výpovědní doby, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. [jméno] [příjmení] převzala tuto výpověď dne 28.7.2018.

8. Z dohody o ukončení nájmu ze dne 8.3.2018 soud zjistil, že pronajímatelka a žalobkyně se dohodly tak, že výpovědní doba končí dnem 31.3.2018.

9. Z dohody o ukončení nájmu ze dne 11.6.2018 soud zjistil, že pronajímatelka a žalobkyně se nově dohodly tak, že výpovědní doba končí dnem 10.6.2018.

10. Ze smlouvy o nájmu prostoru sloužícího k podnikání ze dne 2.8.2017 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako pronajímatel a žalobkyně uzavřeli nájemní smlouvu týkající se nebytových prostor – vymezených jednotek [číslo] [číslo] sloužících k podnikání o celkové výměře 86 m nacházejících se v prvním nadzemním podlaží domu [adresa] na adrese [ulice] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou – od 2.9.2017 do 2.9.2022 – s právem opce pro nájemce vždy na další pětiletá období. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 11.000 Kč měsíčně s oprávněním pronajímatele zvýšit nájemné o míru inflace.

11. Z výpisu z účtů žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně v dubnu 2018 dne 6.4. zaplatila částku 9.000 Kč na účet [jméno] [příjmení] a dne 26.4.2018 nájem dle druhé nájemní smlouvy ve výši 11.000 Kč. V měsíci květnu 2018 dne 9.5.2018 zaplatila částku 9.000 Kč na účet [jméno] [příjmení] a dne 25.5.2018 nájem dle druhé smlouvy ve výši 11.000 Kč.

12. Z podacích lístků soudu předložených soud zjistil, že oběma žalovaným byla odeslána dne 18.3.2021 prostřednictvím zástupkyně žalobkyně výzva k zaplacení. Výzva konstatuje skutečnosti uvedené v žalobě s tím, že byla uzavřena ústní smlouva o dílo s termínem dokončení měsíce března 2018. Vzhledem k absenci součinnosti při vyjasnění důvodu vzniklé situace s žalovaným 2. a nepřijetím návrhu na uzavření dohody o narovnání se žalovaným 1., se žalobkyně obrací na oba žalované.

13. Z výpisu z živnostenského rejstříku soud zjistil, že žalovaný 1. podniká mj. v předmětu podnikání truhlářství a podlahářství a žalovaný 2. podniká mj. v předmětu podnikání provádění staveb, jejich změn a odstraňování.

14. Z emailové korespondence mezi žalovaným 2. a JUDr. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že zástupci žalobkyně potvrdil, že jeho první domluva se žalovaným 1. byla ohledně možnosti betonování rychleschnoucím betonem, což bylo zamítnuto z důvodu komplikací realizace a nedostatku pracovníků, takže se domluvili na„ suché cestě“. Žalovaný 2. měl původně odstranit stávající dřevěnou podlahu a odvozit část podkladu (štěrkopísek a suť) z důvodu výšek budoucí podlahy a vyrovnání. Pak měl zrealizovat pevný podklad s lepenkou. Po telefonu byl žalovaný 1. se žalovaným 2. domluven na způsobu provedení podkladní vrstvy tak, aby on mohl nastoupit a dodělat zakázku. Žalovaný 2. potvrzuje, že zřejmě došlo k nedorozumění a žalovaný 2. neudělal podklad podle představ žalovaného 1. a žalovaný 1. řekl, že„ on je schopen zařídit pokládku lina a zbytek vrstev ne“. Žalovaný 2. měl problém s další prací na podlaze ordinace, protože měl i jiné práce na dodělání. Nakonec připravil finální podklad tak, jak žalovaný 1. žádal pro pokládku lina. Termíny si už žalovaný 2. nepamatoval.

15. Ze SMS korespondence – textové zprávy soud zjistil, že žalovaný 2.„ kupoval a montoval okolo svátku 8. května“ (z textu samotného není zřejmé, čeho se týká).

16. Z korespondence mezi žalovaným 1. a žalobkyní a žalovaným 1. a JUDr. [příjmení] soud zjistil, že žalovaný 1. se brání úhradě dvou měsíčních nájmů s tím, že až v květnu 2018 došlo k předání klíčů od prostor, ve kterých měl dílo vykonávat. Připouští, že původní termín pro nástup na zakázku byl manželem žalobkyně„ vyřčen“ asi na polovinu března 2018, ovšem vzhledem k problémům, především klimatickým a kapacitním ze strany žalovaného 2. došlo mezi JUDr. [příjmení] a žalovaným 2. k dohodě, která umožňovala nástup nejdříve v polovině dubna 2018, kdy však ještě nebyly přípravné práce žalovaným 2. dokončeny. Žalovaný 1. zmiňuje, že manžel žalobkyně zpoždění omlouval zdravotními problémy a pozdějším úmrtím v rodině žalovaného 2. V další korespondenci zmiňuje žalovaný 1., že podrobnosti ohledně zakázky domlouval manžel žalobkyně s tím, že první schůzka s ním se uskutečnila v prostorách rekonstruované ordinace v únoru 2018, kde žalovaný 1. vzhledem ke špatné kvalitě stávající podlahy doporučil její demontáž a navrhl technologický postup. Jím navržená varianta byla odmítnuta a byla navržena jiná, se kterou měl žalovaný 2. zkušenosti, a mezi manželem žalobkyně a žalovaným 2. mělo dojít k dohodě na zhotovení této technologie. Termín nástupu žalovaného 1. byl domluvený nejpozději na polovinu dubna. Během realizace podkladu došlo k nedodržení termínu, když byly na stavbě zjištěny závažné nedostatky. Druhá vrstva podkladu byla zhotovena žalovaným 2. až v květnu a následně v polovině května 2018 byly žalovanému 1. předány klíče. K nástupu žalovaného 1. došlo dne 18.5.2018, práce probíhaly s nutnými technologickými pauzami a byly ukončeny dne 1.6.2018, kdy však ještě nebyly dokončeny ostatní stavební práce na rekonstruované nemovitosti.

17. Ze svědecké výpovědi JUDr. [jméno] [příjmení], manžela žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně potřebovala pro své podnikání větší prostory, které našla na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Do těchto prostor nemohla nastoupit okamžitě – bylo tam třeba provést úpravy, které probíhaly v roce 2017. Žalovaný 2. na objektu pracoval i v roce 2018, když se jeho práce týkaly podlahy. Svědek spolu se žalobkyní chtěli, aby byla práce hotová do konce března 2018 z důvodu životního jubilea žalobkyně. V polovině února 2018 se v doprovodu potenciální klientky objevil žalovaný 1. a během jednání vyplynulo, že je podlahář. Svědek učinil dotaz, zda by žalovaný 1. byl schopen udělat podlahu a bylo domluveno, že položí lino. Svědek uvedl, že„ s panem [celé jméno žalovaného] bylo domluveno, že do konce března provede vše, co s novou podlahou souvisí“. Také bylo domluveno, že žalovaný 2. to připraví tak, aby žalovaný 1. mohl na podlahu dávat desky a lino. Oba měli vědět o požadovaném termínu a„ nedali najevo, že by nesouhlasili“. Klíče od prostor měl žalovaný 2. Žalovaný 2. v březnu 2018 sdělil, že je třeba provést vícepráce a až po Velikonocích objednával desky, které požadoval žalovaný 1., s tím, že musí být položeny, než bude pokládat lino. Ve druhé polovině nebo třetí dekádě března 2018 svědek zjistil, že práce na podlaze do konce měsíce hotovy nebudou. Žalovaní nebyli kontaktní. Svědek se žalovanými uzavřel nepsanou smlouvu o dílo. Jednal s nimi na základě pověření manželky. Se žalovanými jednal pouze svědek, nikoliv žalobkyně. Smluvními stranami však byla žalobkyně jako manželka svědka a oba žalovaní. Ohledně termínu, který měl být sjednán, svědek dále uvedl, že žalovaní„ nedali najevo, že by nesouhlasili s námi požadovaným termínem“, dále svědek uvedl, že žalovaný 1. se měl vyjádřit tak, že„ ano, já to v termínu do konce března udělám“. Žalovaný 2. měl požadovaný termín znát z předchozích ujednání. Termín byl dojednán osobním hovorem s každým zvlášť. Technicky však museli oba kooperovat. Ke stavu rozestavěnosti ostatních součástí ordinace svědek uvedl, že neví, zda v době, kdy žalovaný 1. dokončil dílo, byly ostatní součásti ordinace hotové. Elektrikář byl připraven dílo dokončit po dokončení prací žalovaného 1. Svědek neví, jestli v té době byly již obklady na toaletách.

18. Ze svědecké výpovědi [jméno] [jméno] soud zjistil, že sloužil u žalobkyně jako poradce při předělávání ordinace, vykonával práce týkající se elektriky a ví o tom, že žalovaný 2. dělal stavební práce. Sám svědek [jméno] neměl uzavřenu žádnou smlouvu. Byl osloven v říjnu 2017 s tím, že práce na ordinaci by měly být hotovy nejdéle do konce března 2018. K tomu došlo s výjimkou osazení světel, což mělo být učiněno po stavebních úpravách. Čekalo se na nahození stěn a opravovala se podlaha. Svědek nebyl přítomen žádnému ujednání s ostatními řemeslníky o termínu dokončení jejich činnosti. Ujednání o termínu do konce března se vztahovalo ke svědkovi [jméno]. K dodělání elektriky, tedy osazení světel, došlo o měsíc nebo dva déle. Poté, co byl osloven, byla kompletace osvětlení dodělána během jednoho dne. Poté se ještě kompletoval nábytek a svědek byl propojovat elektrická zařízení s nábytkem. To trvalo asi týden.

19. Ze svědecké výpovědi Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se zná se žalovaným 1., neboť v roce 2018 pokládal podlahu v jeho rodinném domě. Po 4.5.2018 se na stavbě objevil pán, který přivezl žalovanému 1. klíče, a žalovaný 1. říkal, že u něj bude něco dělat. Termín si svědek pamatuje proto, že podle fotografií 4.5.2018 bylo namontováno schodiště a ten pán šel už po schodech. Dne 18.5 už bylo vše hotové a připravené ke stěhování, dokončeno bylo v podstatě dne 14.5.2018. Návštěva pána se uskutečnila někdy mezi 4. až 14.5, ale nebylo to ke konci tohoto období.

20. Z předložených fotografií soud neučinil žádné skutkové ani právní závěry, neboť neosvědčují smluvní ujednání mezi žalobkyní a žalovanými, ani průběh provádění díla. Žalobkyně uvedla, že se i nyní jedná o prostory, které nejsou jako ambulance využívány, prostory určené k odkládání věci.

21. Ze žalobkyní předložených výdajových pokladních dokladů soud zjistil, že [jméno] [jméno], zedníkovi, byla dne 23.2.2018 vyplacena částka 37.522 Kč za opravy obkladů, opravy stropů. opravy stěn a štukování ve všech prostorách, dne 19.4.2018 za malbu celé ambulance včetně sociálních prostorů a za komplexní vymezení všeho odpadu částka 15.200 Kč – celkem 52.722 Kč. Dne 18.12.2018 byla [celé jméno žalovaného] – žalovanému 2. vyplacena částka 17.182 Kč za opravy příček s osazením zárubní, broušení a zašpachtlování v ambulanci.

22. Po provedeném dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jednající prostřednictvím JUDr. [příjmení], svého manžela, a žalovaným 1. byla uzavřena ústní smlouva o dílo. Bylo zjištěno, že přípravné práce pro zhotovení podlahy prováděl žalovaný 2. a žalovaný 1. započal svou činnost v průběhu května 2018, když ke zhotovení podlahy došlo dne 1.6.2018. Žalobkyně základ svého nároku opírá o skutečnost, že byla uzavřena dohoda o tom, že žalovaný 1. provede podlahářské práce do konce března 2018. Základním důkazem pro prokázání této skutečnosti má být svědecká výpověď JUDr. [jméno] [příjmení]. Protože JUDr. [jméno] [příjmení] vystupoval ve zmíněném právním vztahu jako zástupce žalobkyně, a jako svědek vypovídá o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s poskytováním této činnosti, soud je toho názoru, že již ohledně charakteru této svědecké výpovědi je možno použít závěrů Nejvyššího soudu ČR vyslovených v rozsudku ze dne 18.3.2008 sp. zn. 21 Cdo 3341/2006, podle kterého je věrohodnost výpovědi takového svědka již z důvodu existence smluvního vztahu o zastoupení mezi účastníkem řízení a tímto svědkem (v rozsudku zmíněn advokát) výrazně oslabena a soud při hodnocení tohoto důkazu musí k této okolnosti přihlížet. Zpravidla bude takový důkaz jen součástí logického důkazního řetězce, který nenarušuje, nikoliv důkazem rozhodujícím. V souladu s tímto rozsudkem soud hodnotí svědeckou výpověď JUDr. [jméno] [příjmení], kterou i bez přihlédnutí k závěrům Nejvyššího soudu ČR lze pokládat za nevěrohodnou, ohledně smluvního ujednání o termínu dokončení podlahářských prací. Svědek sice uvedl, že žalovaný 1. věděl o požadovaném termínu dokončení díla a nedal najevo, že by nesouhlasil. Snažil se a jednal podle toho. V další části své výpovědi výslovně uvedl, že žalovaný 1. uvedl:„ Ano, já to v termínu do konce března udělám.“. Soud má za to, že nebylo jednoznačně prokázáno, že by byl sjednán termín dokončení díla do konce března 2018. Sjednání obsahu smlouvy přitom představuje dvoustranné jednání obou smluvních stran, tedy projev obou smluvních stran a vůli být tímto úkonem vázán. Nemůže se jednat pouze o jednostranný požadavek jedné ze stran, když ze svědecké výpovědi JUDr. [jméno] [příjmení] spíše vyplývá jeho přání nebo jednostranný požadavek ukončení díla do konce března 2018 (svědek uvedl, že žalovaní nedali najevo, že by nesouhlasili). Přesto však soud z jeho výpovědi v souvislosti s obranou žalovaného 1. zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce uzavřela smlouvu i se žalovaným 2., který měl připravit podklad pro položení podlahy, s jehož dokončením došlo k prodlení, a ve spojení se svědeckou výpovědí [jméno] [jméno] i Ing. [jméno] [příjmení], že k započetí podlahářských prací došlo se zpožděním, a že klíče od prostor obdržel žalovaný 1. v období mezi 4.5.2018 - 14.5.2018. Nespornou skutečností je, že ke zhotovení podlahy v ambulanci došlo dne 1.6.2018.

23. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2913 občanského zákoníku. Podle odst. 1 tohoto ustanovení poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Aby byl dlužník povinen k úhradě újmy, musejí být splněny následující předpoklady: porušení smluvní povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaný 1. neporušil smluvní povinnost. V řízení bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva dílo, ale obsah smluvních ujednání s ohledem na přípravné práce se v průběhu doby měnil a k vlastnímu prováděn podlahářských prací byl žalovaný 1.„ připuštěn“ až v průběhu května 2018 s tím, že podlahářské práce byly dokončeny 1.6.2018. Žalovaný 1. mohl přistoupit k pracem, kterých se týkala smlouva o dílo až poté, co byly dokončeny práce přípravné, které vykonával žalovaný 2. Nemohl tedy porušit smluvní povinnosti. Na straně žalobkyně nedošlo ani ke vzniku újmy. Nelze přehlédnout, že žalobkyně uzavřela původní smlouvu o nájmu prostor sloužících v podnikání dne 1.12.2014, a to s ujednáním, že každá ze smluvních stran může nájem ukončit výpovědí, když se smluvní strany dohodly, že výpovědní lhůta činí 12 měsíců a začne běžet prvého dne měsíce následujícího od doručení výpovědi druhé straně. Výpověď, kterou žalobkyně dala dne 28.7.2017 tedy znamenala skončení nájemního vztahu ke dni 1.8.2018. Pokud ukončila nájem další dohodou o ukončení nájmu ze dne 8.3.2018 ke dni 31.3.2018, nestalo se tak v souvislosti s činností žalovaného 1., neboť ten v té době svou činnost ani nezapočal a žalobkyně nemohla důvodně předpokládat, že ke konci března 2018 bude jeho činnost ukončena (i s přihlédnutím k termínu předání klíčů). Navíc žalobkyně musela předpokládat již v době podání výpovědi, že bude muset hradit nájemné po celou dobu výpovědní doby, tedy dvanáct měsíců, a to i za situace, kdy dne 2.8.2017 uzavřela smlouvu o nájmu novou, na základě které by byla povinna rovněž hradit nájemné. To vše bez souvislosti s činností žalovaného 1. Žalobkyně za jí zaplacené nájemné obdržela protiplnění a nelze tedy hovořit o újmě. Za nájemné ve výši 9.000 Kč, které požaduje uhradit, využívala původní ordinaci a také nové prostory prokazatelně využívala, a to k rekonstrukci. Nelze tedy hovořit o vzniku újmy, o porušení jakékoliv povinnosti na straně žalovaného 1. a už vůbec o příčinné souvislosti mezi nimi. Proto byla žaloba vůči žalovanému 1. zamítnuta.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný 1. byl v této věci úspěšný, a proto je žalobkyně povinna nahradit mu náklady řízení spočívajících v nákladech právního zastoupení za 5,5 úkonu právní služby po 1.820 Kč ve výši 10.010 Kč, 6 paušálních náhradách hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 1.800 Kč a 21% DPH dle § 137 o.s.ř. ve výši 2.480,10 Kč, a dále v cestovným k jednání dne 3.11.2021 ve výši 430 Kč a k jednání dne 19.1.2022 ve výši 450 Kč a dále náhradě za promeškaný čas za 12 započatých půlhodin za cestu ke každému jednání, tedy 1.200 Kč dle § 14 citované vyhlášky plus DPH vždy ve výši 252 Kč – celkem 18.074,10 Kč Tyto náklady je žalobkyně povinna zaplatit ve lhůtě stanovené § 160 odst. 1 o.s.ř. a dle § 149 o.s.ř. je povinna zaplatit je k rukám zástupce žalovaného 1.