106 C 198/2021-204

Rubrum

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 65 758,48 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku: a) 59 781,48 Kč spolu se: -) smluvním úrokem z prodlením ve výši 0,1 % denně z částky 59 771,48 Kč od 15. 7. 2020 do zaplacení, -) smluvním úrokem z prodlením ve výši 0,1 % denně z částky 10 Kč od 7. 9. 2020 do zaplacení, -) náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, b) 5 977 Kč se v celém rozsahu zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 45 584 Kč, k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

Žalobou, jež byla soudu doručena dne 6. 5. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 59 781,48 Kč s příslušenstvím, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a částky 5 977 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 21. 5. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo financování osobního automobilu Opel Movano, [VIN kód], rok výroby 2011. Předmětnou smlouvou, jejíž nedílnou součástí tvoří obchodní podmínky [číslo] ze dne 1. 5. 2018, se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne způsobem a za podmínek dle smlouvy peněžní prostředky, přičemž žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky. Uzavřením smlouvy žalovaná projevila souhlas s tím, že úvěr poskytnutý žalované bude poskytnut přímo dodavateli předmětu financování, tj. [právnická osoba], jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena. Žalovaná na základě předávacího protokolu ze dne 21. 5. 2019 převzala od dodavatele předmět financování, aniž by k jeho technickému stavu uvedla jakékoliv výhrady. Žalobkyně splnila svůj závazek a poskytla žalované úvěr ve výši 142 400 Kč. Výše úvěru byla vypočtena jako součet rozdílu mezi pořizovací cenou předmětu financování (178 000 Kč) a přímou platbou (36 600 Kč). Úvěr byl poskytnut žalované k rukám dodavatele dne 28. 5. 2019. Celková výše úvěru, tj. celková suma splátek včetně pojištění, byla sjednána na částku 169 344 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 4 704 Kč, sestávajících z měsíční splátky úvěru a úroků splatných nejpozději vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne 21. 6. 2019. Žalovaná neuhradila splátku úvěru [číslo] splatnou dne 21. 2. 2020, pročež porušila svou povinnost splácet své závazky. V důsledku prodlení došlo ke dni 22. 6. 2020 k zesplatnění dosud nesplacených dlužných splátek a vyčíslení celkové pohledávky k úhradě. Dlužná částka závazku žalované vyplývající ze smlouvy činila 142 033 Kč. Dlužná částka sestává z neuhrazených, ale splatných splátek do dne ukončení smlouvy ve výši 20 877 Kč (dlužné splátky ve výši 2 061 Kč splatné 21. 2. 2020 a 4x dlužné splátky ve výši 4 704 Kč od 21. 3. 2020 do 21. 6. 2020), z části jistiny nesplacené do rozhodného dne ve výši 108 192 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 349 Kč, poplatku za zaslané upomínky ve výši 450 Kč (poplatek za odeslání upomínky činí dle sazebníku 150 Kč, přičemž byly zaslány 3 upomínky), účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti ve výši 200 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 1 146 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužné částky, tj. ve výši 10 819 Kč, celkem 142 033 Kč. Výzva k úhradě ze dne 24. 6. 2020 byla žalované odeslána prostřednictvím doporučené zásilky, kterou si žalovaná vyzvedla dne 29. 6. 2020. Žalovaná dle výzvy ničeho neuhradila, žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a předmět financování na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva žalované odebrala. Náklady za odebrání předmětu financování představují částku 6 050 Kč a jdou k tíži žalované. Faktura za odtah vozu činila 11 964,48 Kč, přičemž žalované byla částka přefakturována dne 16. 4. 2020. Poplatek související s registrací vozu činí 1 794 Kč (žalované bylo přefakturováno dne 21. 9. 2020). Žalovaná ani po zabavení vozidla ničeho neuhradila, žalobkyně tak využila svého práva a rozhodla se svou pohledávku uspokojit z výtěžku odprodeje vozidla. Prodej předmětu financování realizovala žalobkyně prostřednictvím [právnická osoba] spol. s r.o. na základě smlouvy komisionářské ze dne 1. 8. 2014. Předmět financování byl prodán za 97 000 Kč včetně DPH, a to kupní smlouvou ze dne 8. 9. 2020. Žalovaná neuhradila ani zákonné pojištění, žalobkyně byla nucena pokrýt tento výdej s tím, že má nárok jej přeúčtovat žalované navýšený o smluvní pokutu. [ulice] pojistné činilo 91 Kč a žalobkyně jej přefakturovala žalované za období od 6. 3. 2020 do 8. 9. 2020. Výtěžek z prodeje vozidla ve výši 97 000 Kč byl započten na aktuální dlužnou částku. Z výtěžku byly pokryté dlužné splátky s příslušenstvím a smluvními pokutami naúčtovanými do 21. 9. 2020. Po tomto datu žalobkyni žádnou úhradu na dluh neeviduje. Po přepočítání dlužné částky zohledňující odprodej vozidla vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě nové dlužné částky ve výši 65 759 Kč dopisem ze dne 20. 10. 2020. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala a ničeho neuhradila. Žalované pak byla dne 22. 2. 2021 zaslána předžalobní upomínka k plnění, ovšem bezvýsledně. Žalobkyně požaduje po žalované úhradu částky ve výši 59 781,48 Kč a dále smluvní úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 5 977 Kč (10 % z celkové dlužné částky ve výši 59 781,48 Kč, tj. 5 977 Kč). Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor. Písemným podáním doručeným soudu dne 29. 6. 2021 se žalovaná ve věci vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává, neboť není v daném sporu pasivně legitimována a navrhla zamítnout žalobu v plném rozsahu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 21. 5. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Za žalovanou uzavřel tuto smlouvu pouze člen představenstva pan [jméno] [příjmení], narozen 2. 3. 1968. Dle bodu 7.1 stanov žalované přijatých dne 16. 4. 2019, které byly zveřejněny ve Sbírce listin obchodního rejstříku dne 17. 4. 2019, je jednání představenstva žalované upraveno následovně:„ Společnost zastupují členové představenstva samostatně, vyjma všech právních jednání v obchodní činnosti s hodnotou předmětu právního jednání 100 000 Kč a vyšší a všech právních jednání týkajících se nabývání a zcizování movitého i nemovitého majetku společnosti, zápůjček, úvěrů, leasingových smluv a zástavních smluv a jiných obdobných právních jednání zavazujících společnost, při kterých zastupují společnost členové představenstva vždy společně.“. Výše uvedený způsob jednání za žalovanou byl zapsán v obchodním rejstříku žalované v období od 17. 4. 2019 do 24. 2. 2020. Druhým členem představenstva v daném období byl pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. V případě smlouvy se jednalo o smlouvu o úvěru, za žalovanou měla být uzavřena oběma členy představenstva společně. Smlouva byla ovšem ze strany žalované uzavřena pouze panem [příjmení], který tak překročil své zástupčí oprávnění. S ohledem na to, že žalovaná bez zbytečného odkladu tuto smlouvu v souladu s § 440 odst. 1 občanského zákoníku dodatečně neschválila, nemůže jí tato smlouva zavazovat. Druhý člen představenstva pan [příjmení] tuto smlouvu nikdy neschválil, daná smlouva tudíž nemohla zavazovat žalovanou. Placení splátek úvěru nemůže být považováno za konkludentní souhlas se smlouvou, neboť byly placeny pouze panem [příjmení] a pan [příjmení] o těchto prováděných platbách nevěděl. Žalobkyně si musela být vědoma tohoto excesu při překročení zástupčího oprávnění, neboť se v případě způsobu jednání statutárního orgánu za společnost jedná vždy o skutečnosti dostupné v obchodním rejstříku a danou smlouvu tedy nemohla uzavřít v dobré víře. Žalovaná dané jednání bez zbytečného odkladu neschválila, není touto smlouvou vázána. Žalobkyně se dále ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne 18. 8. 2021, ve kterém uvedla, že nesouhlasí s tvrzeními žalované, že žalovaná není ve věci pasivně legitimována. Zastupování právnické osoby členem jejího představenstva je dle ustálené judikatury považováno za zastupování sui generis, tedy odlišné od zastupování smluvního či zákonného. Dle ustanovení § 440 občanského zákoníku lze překročení zástupčího oprávnění zhojit, pokud s tím zastoupený dodatečně bez zbytečného odkladu souhlasí. Žalobkyně má za to, že závazky plynoucí ze smlouvy žalovanou zavazují, a to navzdory nedodržení společného postupu členů jejího představenstva dle stanov platných ke dni uzavření smlouvy. Dle žalobkyně žalovaná učinila souhlas s právním jednáním pana [příjmení] konkludentně tím, že závazky plynoucí ze smlouvy po určitou dobu plnila. Ve stanovách žalované není uvedena žádná preferovaná či zakázaná forma právního jednání členů představenstva. Žalovaná zaplatila svým jménem ze svého účtu č. [bankovní účet] a ze svého účtu č. [bankovní účet] v období od 21. 6. 2019 do 21. 1. 2020 celkem 8 z 36 sjednaných splátek Z ničeho neplyne, že by úhrady zasílal pouze pan [příjmení], naopak je pravděpodobné, že o platbách věděl i druhý člen představenstva RNDr. [jméno] [příjmení] a souhlasil s nimi. Tvrzení žalované, podle kterého se v tomto případě z důvodu nevědomosti druhého člena představenstva nemůže jednat o konkludentní právní jednání, se žalobkyni jeví jako velice nepravděpodobné. Údajnou nevědomost druhého člena představenstva zpochybňuje i ta skutečnost, že předmět financování byl dne 3. 3. 2020 na základě uzavřené smlouvy o spolupráci s [jméno] [příjmení] [jméno] odtaženo z areálu žalované. Je tudíž zřejmé, že o předmětu financování a uzavřené smlouvě musela žalovaná vědět a že jej pro své podnikání musela s velkou pravděpodobností využívat. Žalovaná se dále ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne 24. 9. 2021, ve kterém uvedla, že žalovaná popírá, že se [jméno] [příjmení] o uzavření smlouvy dověděl během lhůty, kdy bylo provedeno 8 plateb, a i kdyby měl povědomí o těchto platbách, musel by tak zjevně projevit vůli při souhlasu s těmito platbami. Žalobkyně se ve věci vyjádřila dále podáním ze dne 12. 11. 2021, ve kterém uvedla, že dle znění stanov platných ke dni uzavření smlouvy měli oba členové představenstva právo zastupovat žalovanou samostatně, pouze v některých vyjmenovaných případech bylo stanoveno, že členové představenstva jednají společně. Žádné rozdělení moci z hlediska činění úkonů za žalovanou nebylo určeno. Pan [anonymizováno] má jakožto jednatel žalované povinnost počínat si s péčí řádného hospodáře, měl tedy z povahy své funkce o jednání pana [příjmení] vědět, a lhůta 8 měsíců byla víc než dostatečná pro zjištění důvodu pro pravidelné zasílání plateb na účet žalobkyně z účtu žalované. Z ničeho neplyne, že by pan [příjmení] neměl k uvedeným bankovním účtům přístup. Zároveň se ani zjevně nejedná o výlučné účty pana [příjmení]. Splácení úvěru po dobu 8 měsíců lze považovat za konkludentní souhlas jednatele s uzavřením smlouvy, který zakládá pasivní legitimaci žalované v této věci. Jednání se ve věci konalo dne 2. 3. 2022, žalobkyně setrvala na své podané žalobě, odkázala na písemné podání a dále zdůraznila, že požaduje zaplacení úvěru. Smlouva byla uzavřena platně, když ze strany žalované došlo ke schválení závazku, jednalo se o 8 splátek na 8 měsíců plnění závazku. Není představitelné, aby žalovaná jako taková o závazku nevěděla a s tímto nesouhlasila, když byly provedeny všechny úhrady. Žalovaná navrhla zamítnout žalobu, odkázala na své písemné vyjádření a dále uvedla, že závazek ji nezavazuje z toho důvodu, že není schválen panem [příjmení], který nikdy daný závazek neschválil, a to ani konkludentně. Naopak, když se o něm dozvěděl, výslovně panu [příjmení] sdělil, aby auto vrátil, a to z toho důvodu, že společnost nebyla v takové finanční kondici, aby si mohla auto dovolit, nebylo to pro ni finančně výhodné a uzavření takovéhoto závazku by bylo v přímém rozporu s úvěrovou smlouvou uzavřenou s Českou spořitelnou, která poskytla úvěr na výstavbu pivovaru, a jednou z podmínek úvěru byla skutečnost, že [ulice] spořitelna musela schválit jakékoliv právní jednání, které přesahovalo výši 100 000 Kč, tudíž pokud by byla smlouva uzavřena, byla by v přímém rozporu s úvěrovou smlouvou. O těchto platbách pan [příjmení] skutečně nevěděl, nebyly jím prováděny. V průběhu roku 2019 byl pan [příjmení] [anonymizováno] indisponován a vůbec se u žalované nevyskytoval. Běžná činnost pivovaru přešla na pana [příjmení]. Daný závazek žalovanou nezavazuje, protože pan [příjmení] výslovně sdělil panu [příjmení], že smlouvu neschvaluje a aby auto vrátil. Rovněž nedošlo ke konkludentnímu schválení jednání, neboť platby pan [příjmení] neprováděl. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázáno z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka [číslo], že je zapsána společnost s názvem [právnická osoba], název byl zapsán dne 17. dubna 2019 (do té doby měla společnost název [právnická osoba]). Datum vzniku a zápis je z 21. 12. 2007. Předmětem podnikání je mj. pivovarnictví a sladovnictví. Statutární orgán - představenstvo: člen představenstva RNDr. [jméno] [příjmení], zapsáno 17. dubna 2019, člen představenstva [jméno] [příjmení], zapsáno 17. dubna 2019, vymazáno 24. února 2020. Zapsaný způsob jednání - společnost zastupují členové představenstva samostatně, vyjma všech právních jednání v obchodní činnosti s hodnotou předmětu právního jednání 100 000 Kč a vyšší a všech právních jednání týkajících se nabývání a zcizování movitého i nemovitého majetku společnosti, zápůjček, úvěrů, leasingových smluv a zástavních smluv a jiných obdobných právních jednání zavazujících společnost, při kterých zastupují společnost členové představenstva vždy společně, zapsáno 17. 4. 2019, vymazáno 24. 2. 2020. Následně společnost zastupuje jiný člen představenstva v celém rozsahu, zapsáno 24. 2. 2020. Z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené dne 21. 5. 2019 mezi věřitelem [právnická osoba], zastoupený zástupcem věřitele - prodejcem [právnická osoba] a žalovanou vzal soud za prokázáno, že žalovaná právnická osoba byla v úvěrové smlouvě označena názvem, dále zde bylo uvedeno jméno, příjmení zástupce, a to [jméno] [příjmení] Smlouva byla uzavřena jako podnikatelský úvěr na koupi zboží, kdy předmětem financování je Opel Movano, rok výroby 2011, [VIN kód]. Pořizovací cena včetně DPH činila 178 000 Kč, přímá platba hrazená klientem činila 36 600 Kč, výše úvěru činí 142 400 Kč. Bylo sjednáno 36 měsíčních splátek ve výši včetně pojištění 4 704 Kč. Doba trvání úvěrové smlouvy byla sjednána do 21. 5. 2022. Splatnost první měsíční splátky byla stanovena na 21. 6. 2019, datum splatnosti další měsíční splátky je vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce. Splátky byly splatné na bankovní účet č. [bankovní účet]. Uvedená smlouva obsahuje popis smlouvy o podnikatelském úvěru na koupi zboží, důsledky prodlení a ostatní základní podmínky, dále dohodu o zajišťovacím převodu vlastnického práva ke zboží, ujednání týkající se havarijního pojištění a zákonného pojištění a společná a závěrečná ustanovení. Smlouva byla datována dne 21. 5. 2019 a za klienta byla podepsána: [jméno] [příjmení], označena razítkem [právnická osoba] Z přehledu plateb k úvěrové smlouvě [číslo] ze dne 21. 5. 2019 vzal soud za prokázáno, že splátky byly sjednány ve výši 4 704 Kč, datum splatnosti první splátky je 21. 6. 2019 a poslední splátky 21. 5. 2022. Z obchodních podmínek smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 1. 3. 2015 vzal soud za prokázáno, že tyto smluvní podmínky jsou platné a účinné od 1. 1. 2014, součástí smluvních podmínek je i sazebník poplatků. Z potvrzení o poskytnutí a proplacení úvěru vzal soud za prokázáno, že úvěrová smlouva [číslo] byla uzavřena prostřednictvím subjektu [právnická osoba], k jehož účtu byla zaslána platba ve výši 142 400 Kč, a to z účtu [právnická osoba] s.r.o., platba byla odeslána dne 28. 5. 2019. Z protokolu o předání a převzetí automobilu ke smlouvě [číslo] ze dne 21. 5. 2019 vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne bylo převzato vozidlo Opel Movano, [VIN kód], kdy technický stav a opotřebení vozidla odpovídá jeho stáří a počtu najetých kilometrů, vozidlo je bez zjevných technických závad a patrného poškození, klient prohlásil, že je s technickým stavem vozidla důkladně seznámen. Protokol byl opatřen razítkem [právnická osoba] a podpisem, dále byl opatřen razítkem za dodavatele [právnická osoba] a podpisem. Z přehledu plateb pro smlouvu o úvěru [číslo] vzal soud za prokázáno, že byla uhrazena platba ve výši 4 704 Kč dne 21. 6. 2019, 23. 7. 2019, 21. 8. 2019, 8. 11. 2019, 8. 11. 2019, 27. 1. 2020, 27. 1. 2020, 4. 2. 2020, 12. 2. 2020. Z dopisu ze dne 20. 10. 2020, jenž žalobkyně zaslala žalované ve věci úvěrové smlouvy [číslo] vzal soud za prokázáno, že dle obsahu je zde uváděno, že v důsledku ukončení úvěrové smlouvy z důvodu prodlení s úhradou měsíčních splátek a následného odprodeje předmětu financování došlo k vyčíslení celkové pohledávky k úhradě. Zesplatněná jistina a sankce činí 59 772 Kč, vyúčtované příslušenství činí 5 977 Kč, dopojištění vyčíslené od 6. 9. 2020 do 5. 10. 2020 činí 10 Kč, celkem 65 759 Kč. Dále byl zaslán jednostranný zápočet v hodnotě odprodeje předmětu financování. Celkový dluh ve výši 65 759 Kč je nutné uhradit jednorázově, nejpozději do 15. 11. 2020. Z dodejky vzal soud za prokázáno, že odesílatel [právnická osoba] zasílal žalované [právnická osoba] korespondenci, kdy zásilka byla uložena dne 22. 10. 2020 a následně vrácena zpět. Z dodejky vzal soud za prokázáno, že odesílatel [právnická osoba] zasílal [jméno] [příjmení] korespondenci, která mu byla doručena dne 22. 10. 2020. Ze zesplatnění pohledávky ze dne 24. 6. 2020 vzal sodu za prokázáno, že žalobkyně adresovala žalované dopis o zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] dle kterého v důsledku prodlení došlo ke dni 22. 6. 2020 k ukončení úvěrové smlouvy a vyčíslení celkové pohledávky k úhradě, kdy celková pohledávka z úvěrové smlouvy sestává z dlužné splátky splatné do dne ukončení úvěrové smlouvy 20 877 Kč, zesplatněné jistiny a sankce 108 192 Kč, vyúčtované příslušenství 12 964 Kč, celkem 142 033 Kč. Žalovaná je vyzývána k neprodlené úhradě uvedené částky nejpozději do 14. 7. 2020. Zároveň je uváděno, že pokud do uvedeného data neuhradí předmětnou částku, je žalovaná vyzývána k předání předmětu financování. Z dodejky vzal soud za prokázáno, že odesílatel [právnická osoba] zasílal žalované [právnická osoba] korespondenci, kdy zásilka byla dne 29. 6. 2020 převzata. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní upomínku k úhradě neuhrazeného závazku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] to ve lhůtě do 8. 3. 2021. Z faktury [číslo] vzal soud za prokázáno, že dodavatel [právnická osoba] Aukce spol. s r.o. vystavila odběrateli [právnická osoba] fakturu na provizi za prodaná vozidla dle dodacího listu ve výši 46 313 Kč. Z dodacího listu [číslo] jenž vystavil dodavatel [příjmení] [jméno] spol. s r.o. vzal soud za prokázáno, že provize za prodej vozidla Opel Movano, které bylo prodáno za 97 000 Kč, činí 5 203 Kč. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [ulice] banky vzal soud za prokázáno, že byla provedena úhrada částky 46 313 Kč. Z faktury [číslo] vzal soud za prokázáno, že fakturu vystavil dodavatel [příjmení] & [právnická osoba], faktura byla vystavena vůči odběrateli [právnická osoba] a byla fakturována na základě uzavřené mandátní smlouvy za zabavení vozidla částka 6 050 Kč. Z faktury [číslo] vzal soud za prokázáno, že byla vystavena dodavatelem [jméno] [příjmení] [jméno] vůči odběrateli [právnická osoba], kdy se jedná o hromadnou fakturu za odtah v celkové výši 11 965 Kč a dle přílohy k faktuře je fakturován odtah - Pivovar [obec]. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] dne 8. 9. 2020 vzal soud za prokázáno, že předmětem kupní smlouvy je závazek prodávajícího odevzdat kupujícímu předmět koupě, kterým je vozidlo Opel Movano, [VIN kód], kdy prodávající za splnění podmínek pro uzavření kupní smlouvy uvedených v podmínkách veřejné soutěže prodává kupujícímu vozidlo za kupní cenu 97 000 Kč. Kupní cena byla kupující uhrazena v plné výši bezhotovostně při podpisu kupní smlouvy. Z protokolu o předání a převzetí předmětu smlouvy jako přílohy ke kupní smlouvě [číslo] vzal soud za prokázáno, že dne 8. 9. 2020 došlo kupující [jméno] [příjmení] k převzetí vozidla Opel Movano, rok výroby 2011, [VIN kód]. Protokol byl podepsán přebírající a za předávající [právnická osoba] Aukce spol. s r.o. Z mandátní smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] & [právnická osoba] dne 20. 6. 2007 vzal soud za prokázáno, že mandatář podle této smlouvy bude jménem a na účet mandanta vymáhat pohledávky mandanta za jeho dlužníky vyplývající z leasingových a úvěrových smluv. Dále bude mandatář podle této smlouvy jménem a na účet mandanta zajišťovat a odebírat předměty leasingu z leasingových smluv a předměty úvěru z úvěrových smluv ve vlastnictví mandanta včetně dokumentace. Za předmět leasingu a úvěru dle této smlouvy se považuje dodávkový nebo osobní automobil. Ze smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] vzal soud za prokázáno, že uvedená smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] s.r.o., kdy předmětem smlouvy je závazek [právnická osoba] s.r.o. dlouhodobě pro společnost vyvíjet jako nezávislý podnikatel činnosti směřující k poskytování úvěrových produktů společnosti zájemcům o úvěrové produkty, kdy úvěrovými produkty se rozumí spotřebitelský úvěr pro účely financování nákupu nových nebo ojetých motorových vozidel, nebo úvěr poskytnutý klientovi, který není spotřebitelem pro účely financování nákupu zboží. Z komisionářské smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] Aukce spol. s r.o. dne 1. 8. 2014 vzal soud za prokázáno, že předmětem smlouvy je obstarávání obchodních záležitostí komisionářem jeho jménem a na účet komitenta a vykonávat činnost směřující k uskutečnění prodeje silničních motorových vozidel a přípojných vozidel, které jsou ve vlastnictví komitenta. Ze smlouvy o spolupráci uzavřené mezi [právnická osoba] a [jméno] [příjmení] [jméno] vzal soud za prokázáno, že smluvní strany se dohodly, že poskytovatel bude vykonávat odtah vozidel, které k tomuto účelu ESSOX určí, poskytovatel vozidlo dopraví/odtáhne z místa určení na místo určení. Z knihy pošty vzal soud za prokázáno, že dne 22. 2. 2021 právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci. Ze sledování zásilek vzal soud za prokázáno, že dne 22. 2. 2021 právní zástupce žalobkyně odesílal žalované korespondenci. Z výpisu z účtu vedeného u [ulice] banky č. účtu [číslo] ze dne 19. 3. 2020 vzal soud za prokázáno, že z účtu byla provedena platba ve výši 6 050 Kč. Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] č. účtu [číslo] ze dne 12. 6. 2020 vzal soud za prokázáno, že z účtu byla provedena platba ve výši 11 965 Kč. Z faktury č. ZPZ20/000581 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila žalované dne 6. 4. 2020 fakturu na částku 91 Kč se splatností dne 6. 3. 2020. Z faktury č. ZPZ20/000581 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně jako dodavatel vystavila žalované dne 6. 4. 2020 fakturu na částku 91 Kč se splatností dne 6. 4. 2020. Z faktury č. ZPZ20/000581 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila žalované dne 6. 4. 2020 fakturu na částku 91 Kč se splatností dne 6. 5. 2020. Z faktury č. ZPZ20/000581 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila žalované dne 6. 4. 2020 fakturu na částku 91 Kč se splatností dne 6. 6. 2020. Z faktury č. ZPZ20/000581 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila žalované dne 6. 4. 2020 fakturu na částku 91 Kč se splatností dne 6. 7. 2020. Z faktury č. ZPZ20/000581 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila žalované dne 6. 4. 2020 fakturu na částku 91 Kč se splatností dne 6. 8. 2020. Z faktury č. ZPZ20/000581 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vystavila žalované dne 6. 4. 2020 fakturu na částku 10 Kč se splatností dne 6. 9. 2020. Z výpisu z účtu vedeného u [ulice] banky č. účtu [číslo] ze dne 21. 6. 2019 vzal soud za prokázáno, že ve prospěch účtu byla dne 21. 6. 2019 provedena úhrada ve výši 4 704 Kč od [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet], dne 23. 7. 2019 byla provedena ve prospěch účtu úhrada částky 4 704 Kč od [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet], dne 21. 8. 2019 byla provedena ve prospěch účtu úhrada částky 4 704 Kč od [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet], dne 8. 11. 2019 byla provedena ve prospěch účtu úhrada částky 10 883 Kč od [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] se zprávou pro příjemce„ ESSOX“, dne 27. 1. 2019 byla provedena ve prospěch účtu úhrada částky 10 000 Kč od [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet], dne 4. 2. 2020 byla provedena ve prospěch účtu úhrada částky 4 248 Kč od [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet], dne 12. 2. 2020 byla provedena ve prospěch účtu úhrada částky 4 000 Kč od [právnická osoba] z č. účtu [bankovní účet]. Ze zprávy [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že platby z 20. 6. 2019 ve výši 4 704 Kč, z 22. 7. 2019 ve výši 4 704 Kč a z 20. 8. 2019 ve výši 4 704 Kč zadávala z internetového bankovnictví společnosti [právnická osoba] bankou identifikovaná osoba paní [jméno] [příjmení], která byla oprávněna přes internetové bankovnictví nakládat s účtem č. [bankovní účet] v období od 5. 6. 2019 do 30. 1. 2020. Platbu ze dne 7. 11. 2019 ve výši 10 883 provedla bankou identifikovaná osoba [jméno] [příjmení], který byl oprávněn přes internetové bankovnictví nakládat s účtem [bankovní účet] v období od 5. 2. 2019 do 25. 2. 2020. Ze zprávy [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že platby z běžného účtu č. [bankovní účet], jenž proběhly dne 27. 1. 2020 ve výši 10 000 Kč a dne 3. 2. 2020 ve výši 4 248 Kč, provedl [jméno] [příjmení]. Z detailu plateb [obec] spořitelny ze dne 3. 2. 2020 č. účtu [bankovní účet] vzal soud za prokázáno, že platba ve výši 4 248 Kč byla prováděna od Pivovar [obec] se zprávou„ splátka auto“ a platba ve výši 10 000 Kč byla prováděna Pivovarem [obec] se zprávou pro příjemce„ splátka auto“ dne 27. 1. 2020. Z detailu pohybu na účtu [právnická osoba] ze dne 12. 2. 2020 vzal soud za prokázáno, že [jméno] [příjmení] provedl platbu ve výši 4 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce„ Pivovar [obec] splátka auto“, autorizaci provedl [jméno] [příjmení] dne 12. 2. 2020. Dále dne 7. 11. 2019 [jméno] [příjmení] provedl platbu ve výši 10 883 Kč na účet č. [bankovní účet] se zprávou pro příjemce„ ESSOX“, poznámka„ Movano“, autorizaci provedl dne 7. 11. 2019 [jméno] [příjmení]. Dne 21. 8. 2019 provedla [jméno] [příjmení] platbu ve výši 4 704 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou„ třetí splátka auto“, autorizaci provedla [jméno] [příjmení] dne 21. 8. 2019. Dne 22. 7. 2019 [jméno] [příjmení] provedla platbu ve výši 4 704 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou„ druhá splátka auto“, autorizaci provedla [jméno] [příjmení] dne 22. 7. 2019. Dne 20. 6. 2019 [jméno] [příjmení] provedla platbu ve výši 4 704 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou„ ESSOX splátka [číslo]“, autorizaci provedla 20. 6. 2019 [jméno] [příjmení]. Z e-mailové komunikace mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že dne 30. 3. 2020 [jméno] [příjmení] zasílá e-mail [jméno] [příjmení], ve kterém mu přeposílá informaci a dne 31. 3. 2020 [jméno] [příjmení] zasílá e-mail [jméno] [příjmení], ve kterém mu sděluje,„ že za Pivovar nemůže jednat, je potřeba jim napsat, že smlouva nebyla uzavřena dle naší společenské smlouvy a nic neplatit.“ Dne 9. 4. 2020 pak [jméno] [příjmení] zasílá e-mail [jméno] [příjmení], ve kterém uvádí, že„ žádá, aby tuto záležitost konečně dořešil, tento smluvní vztah se netýká společnosti [právnická osoba]“ Dne 9. 4. 2020 pak [jméno] [příjmení] zasílá e-mail [jméno] [příjmení], ve kterém mu sděluje, že„ s ESSOXEM mluvil telefonicky, potřebují to zaslat písemně a vzhledem k tomu, že nemůže zasílat dopisy jménem pivovaru, tak musí odpovědět pan [příjmení], kdy jim má napsat, že smlouva je vzhledem ke společenské smlouvě uzavřena neoprávněně, vozidlo bylo v únoru řádně předáno zpět společnosti, z toho důvodu je požadavek považován jako neoprávněný“. Z úvěrové smlouvy [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] jako věřitelem a [právnická osoba] a.s. jako klientem dne 17. 9. 2018 vzal soud za prokázáno, že předmětem smlouvy je poskytnutí úvěru ve výši 10 000 000 Kč klientovi, přičemž úvěr je účelově vázán, kdy dle článku VII. bod 1 písm. d) smlouvy se klient zavazuje, že bez předchozího písemného souhlasu banky nepřijmout úvěr, půjčku nebo finanční formu leasingového pronájmu a dále neposkytnout ručení za dluhy třetích stran a nepřevzít nebo nepřistoupit k takovým dluhům. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] jako věřitelem a [právnická osoba] a.s. dne 28. 2. 2019 vzal soud za prokázáno, že předmětem smlouvy je poskytnout klientovi úvěr ve výši 8 900 000 Kč, kdy úvěr je výlučně určený, ve smlouvě se pak klient zavazuje v článku VII. bod g) bez předchozího písemného souhlasu banky nepřijmout úvěr, půjčku nebo financování formou leasingového pronájmu (leasingu) a dále neposkytnout ručení za dluhy třetích stran a nepřevzít nebo nepřistoupit k takovým dluhům. Ze smlouvy o úvěru č. ČMZR [spisová značka] uzavřenou mezi [právnická osoba] jakožto věřitelem a [právnická osoba] a.s. dne 17. 9. 2018 vzal soud za prokázáno, že předmětem úvěrové smlouvy je poskytnout úvěr ve výši 3 000 000 Kč, který je účelově vázán, a klient se dle článku VII. bod 1 písm. f) zavazuje bez předchozího písemného souhlasu banky nepřijmout úvěr, půjčku nebo financování formou leasingového pronájmu (leasingu) a dále neposkytnout ručení za dluhy i třetích stran a nepřevzít nebo nepřistoupit k takovým dluhům. Z účastnického výslechu [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že je mu známo, že řízení je spor o částku, kterou má uhradit žalovaná za vozidlo, které údajně bylo v jejím majetku. Pan [anonymizováno] jako člen představenstva o tom nevěděl, nepodepsal žádnou leasingovou smlouvu. Tuto nešlo podepsat ani z toho důvodu, že [ulice] spořitelna, u které měla žalovaná úvěrové smlouvy, by musela schválit veškeré úvěrové smlouvy, transakce, které přesahovaly částku 100 000 Kč. Pan [anonymizováno] je člen představenstva žalované od roku 2007 dosud, takto působí kontinuálně, neboť svou činnost nepřerušil. Členem představenstva je nyní sám, v minulosti byl dalším členem představenstva pan [jméno] [příjmení]. Bylo to v období od dubna 2019 do února 2020. Někdy kolem roku 2018 pan [příjmení] [anonymizováno] a rozhodl se, že pivovar prodá, zájem tehdy měl pan [příjmení] s tím, že pivovar koupí. Pan [anonymizováno] dal panu [příjmení] plnou moc k vedení pivovaru, kdy v podstatě mu předal veškerý přístup k účtům, majetku. O tom všem byly vyhotoveny předávací listiny, protokoly s tím, že pan [příjmení] si vyřídí úvěr a pivovar koupí. Pan [anonymizováno] se stal členem představenstva v dubnu 2019 až do února 2020, takto to bylo zapsáno v obchodním rejstříku. Po nějaké době pan [příjmení] zjistil, že pan [příjmení] v pivovaru nefunguje, není od něj žádná snaha pivovar koupit. Někdy na podzim roku 2019 pan [příjmení] zpětně zjistil, že pan [příjmení] pořídil někdy v květnu 2019 dodávku a mělo se s ní vozit pivo. Toto zjistil od zaměstnanců pivovaru, kdy na to byl upozorněn. Žádné doklady k autu neviděl ani nenašel. Po panu [příjmení] chtěl, ať situaci s autem vyřeší a auto vrátí a s ESSOXEM se nějak domluví. Pan [anonymizováno] po něm chtěl, ať podepíše smlouvu, což on odmítl. Doklady ohledně automobilu viděl až později, někdy kolem února 2020, kdy opět pivovar převzal a pana [příjmení] odvolal jako člena představenstva. V době, kdy byl pan [příjmení] [anonymizováno], se pivovaru nevěnoval, v té době se mu věnoval pan [příjmení]. Pokud jde o splátky, pak zpětně zjistil, že se prováděly nějaké splátky za auto, platby byly nepravidelné, někdy byla zaplacena jedna splátka, někdy dvě splátky. Účetní paní [příjmení] odmítla nové účetní předat elektronické účetnictví, takže se vše dohledávalo ručně. Pokud jde o účetní paní [příjmení], tuto do firmy přivedl pan [příjmení] někdy v únoru roku 2019 a byla zde až někdy do února roku 2020. Pokud jde o platby, tyto realizoval pan [příjmení] nebo přímo paní [příjmení] Pan [anonymizováno] dal panu [příjmení] přístup k účtům žalované a pan [příjmení] následně dal přístup paní [příjmení] Pan Němeček předal [příjmení] [příjmení] i plnou moc k vedení pivovaru. Mohlo to být někdy na podzim roku 2018 Pan [anonymizováno] neví, zda pan [příjmení] s ESSOXEM komunikoval, chtěl po něm, ať věc s ESSOXEM vyřeší. Následně začaly chodit upomínky z ESSOXU, kdy pan [příjmení] upozornil pana [příjmení], že jde o jeho osobní věc, že smlouvu podepsal pouze on. Upomínky chodily někdy na podzim roku 2019. Na podzim roku 2019 taky začaly spory mezi panem [příjmení] a panem [příjmení], týkaly se vedení firmy, kdy pan [příjmení] zjišťoval, že chybí nějaké pivo a pan [příjmení] nebyl schopen na to nějak reagovat. Zároveň zjistil, že pan [příjmení] si vzal na žalovanou na leasing další auto, a to Volkswagen, kdy pan [příjmení] rovněž smlouvu nepodepsal. Současně oznámil pan [příjmení] [jméno] i Volkswagenu, že příslušné smlouvy nepodepsal, že byly zapotřebí dva podpisy, Volkswagen chybu uznal a platby za auto vrátili a auto si vzali zpět. Pokud jde o žalobkyni, tak tato posílala upomínky. Pan [anonymizováno] s žalobkyní několikrát jednal telefonicky, kdy v podstatě po něm nevybíravým způsobem chtěli, ať se to zaplatí. Pan [anonymizováno] udělil plnou moc pan [příjmení], pak tato byla omezena, v podstatě tak, že do částky 100 000 Kč mohli jednat jako členové představenstva každý samostatně a nad částku 100 000 Kč bylo zapotřebí souhlasu obou. Pan [anonymizováno] nesměl uzavírat žádné smlouvy, úvěry, cokoliv, co bylo nad částku 100 000 Kč. [příjmení] moc se týkala čistě běžné správy. Pan [anonymizováno] nikdy žádnou leasingovou smlouvu neschválil, o platbách nevěděl. Pokud jde o úvěrovou smlouvu, pak tuto listinu neviděl, podpis na listině je podpisem pana [příjmení] a razítko identifikoval jako razítko pivovaru. Ze svědeckého výslechu svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že pokud jde o žalovanou, pak měl asi 20 % akcií v pivovaru, mohlo to být v období od února 2019 do února 2020, tehdy odebíral od pivovaru pivo, byl velkým odběratel a pan [příjmení] mu nabídl odkup pivovaru z důvodu, že je nemocen. Následně začal vstup pana [příjmení] do pivovaru, kdy odkoupil asi 20 % akcií, byl zapsán jako člen představenstva v obchodním rejstříku a byl proveden notářský zápis. V obchodním rejstříku bylo zapsáno něco ohledně jednání, kdy pan [příjmení] dostal od pana [příjmení] plnou moc k zastupování při jednání s odběrateli, dodavateli, na běžný provoz restaurace, pivovaru. Pan [anonymizováno] se snažil pivovar nějak vést, a bylo dohodnuto, že posléze převezme pivovar celý a pan [příjmení] z něj odejde. [příjmení] roli tam hrála [ulice] spořitelna, která musela souhlasit se vstupem pana [příjmení] Pan [anonymizováno] měl za to, že pan [příjmení] měl všechno s Českou spořitelnou předjednáno, ale vyšlo najevo, že o tom nebyli informováni. Když pan [příjmení] vstoupil do pivovaru, bylo tam jedno auto, které si pan [příjmení] odvezl, ale bylo nutné mít další auto kvůli zásobování. Zpočátku se auto půjčovalo, ale bylo to ekonomicky náročné a neúnosné. Ve firmě nebylo dost peněz na koupi auta, proto šel do bazaru, kde našel vhodné auto, které šlo koupit na leasing, jednalo se o předmětné auto. Na bazar se daly veškeré podklady, listiny, vše, co leasingová společnost chtěla, tedy ESSOX, pan [příjmení] tyto podklady předal. Pan [anonymizováno] tehdy dal na leasingovku plnou moc, ať se prověří, zda může smlouvu realizovat, kdyby řekli, že nemůže a že auto jim nedají, tak jim ho nedají. Bazar se pak ozval, že to přes ESSOX prošlo, a že si mají přijít pro auto. Smlouvu s ESSOXEM podepsal pan [příjmení], auto převzal, a toto se používalo pro pivovar. Pan [anonymizováno] věděl, že bez auta nemohou fungovat, věděl, že se auto pořizuje, tehdy na to nic neříkal, de facto se o provoz nezajímal. Pan [anonymizováno] věděl, že se dříve auto půjčovalo. Posléze bazar pana [příjmení] informoval, že na smlouvě musí být i podpis pana [příjmení] a dali mu papír pro pana [příjmení] jako doplnění smlouvy, že to musí podepsat. Tehdy mu pan [příjmení] říkal, že mu nic nepodepíše, když za ním přišel s tím dodatkem. Pan [anonymizováno] si nepamatoval, za kolik se auto na leasing pořídilo, ani jak vysoké byly splátky, snad nějak kolem 5 000 Kč. Splátky se platily špatně, nepravidelně, když leasingová společnost něco poslala, tak se něco zaplatilo, ve firmě nebyly peníze. Platby zadával pan [příjmení], když nikdo jiný neměl přístup k účtům, respektive měl přístup pan [příjmení], ale ten to neřešil. V druhé polovině roku 2019 pan [příjmení] poprosil, ať splátky dělá účetní. Pan [anonymizováno] v podstatě hospodařil ve firmě se vším, pan [příjmení] do pivovaru nechodil, ovšem pokud jde o účetnictví, pak to pan [příjmení] vidět mohl, nebyl mu odepřen přístup a jako jediný měl přístup do datové schránky. Všechna pošta chodila na pana [příjmení], když něco přišlo, že se dluží, za elektřinu či cokoliv, pak to chodilo na pana [příjmení] Pan [anonymizováno] nikdy nevyslovil nesouhlas s pořízením automobilu. V únoru 2020 pan [příjmení] zbavil pana [příjmení] plné moci, když tehdy byli ve velkém sporu kvůli penězům. Pak volal zástupce ESSOXU, že si chce auto převzít, tehdy pan [příjmení] zakázal panu [příjmení] přístup do firmy, ale pan [příjmení] s ESSOXEM spolupracoval, takže ví, že auto převzali, přijela pro něj odtahová služba. Pan [anonymizováno] musel plnou moc doložit vždy, dodavatelé si z obchodního rejstříku vždy vyjížděli listiny, zda pan [příjmení] může něco učinit, např. [příjmení] si vše prověřovala i přes obchodní rejstřík, zda se to může realizovat. Pokud jde o doplnění leasingové smlouvy, pak to určitě bylo v roce 2019, protože již v lednu či únoru roku 2020 pak v pivovaru už nefungoval. Pokud jde o bazar, pak s tímto jednal pouze pan [příjmení], pan [příjmení] nevěděl, že se jednalo o tento konkrétní bazar, při koupi automobilu jednal sám, do koupě se pak nezapojoval. Pan [anonymizováno] věděl o tom, že jej pan [příjmení] několikrát žádal o auto, vždy odmítl, věděl o tom, že se auta půjčují. Věděl, že ve firmě žádné auto není. Ze svědeckého výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že u žalované pracovala externě jako účetní asi před 3 nebo 4 lety. Začala tam pracovat po dohodě s panem [příjmení]. Bylo to domluvené i s panem [příjmení], který byl hlavním statutárem. Pan [anonymizováno] působil ve firmě po celou dobu, svědkyně se s ním za jejího působení ve firmě několikrát sešla. Ve firmě působila jako účetní, dělala běžné účetnictví, mzdy, dávala DPH na finanční úřad. Měla přístup do [příjmení] [příjmení], kdy zadávala podklady pro platby, ale platby musel autorizovat pan [příjmení]. Svědkyně nemohla převádět peníze, pouze zadávala platby. Když ve firmě začínala, tak tam byly účty u [obec] spořitelny, když tam působil pan [příjmení], pak zřídil i [příjmení] [příjmení], a tu mohl autorizovat pouze on. Za dobu působení pana [příjmení] bylo převzato auto přes ESSOX a to tam bylo v době, kdy svědkyně ve firmě končila. Auto bylo na nákup zboží, svědkyni není známo, kdo jej používal. Svědkyně viděla úvěrovou smlouvu a splátkový kalendář, úvěrovou smlouvu podepsal pan [příjmení], výši splátek nezná. Svědkyně neví, zda se nějaké splátky zaplatily. Svědkyni není známo, zda o autě věděl něco pan [příjmení]. Mezi ním a panem [příjmení] byla špatná komunikace. Pan [anonymizováno] měl přístup k účetnictví, svědkyně mu posílala i nějaké podklady. Ve firmě věčně chyběly doklady, ví, že mezi panem [příjmení] a panem [příjmení] byly spory a neřešili je. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že byl u žalované zaměstnán v letech 2018 2019 na pozici řidiče, rozvážel pivo, dovážel ho do restaurace, jezdil na různé festivaly. Řídil vozidlo Opel Movano bílé barvy, bylo to služební vozidlo, které používal pouze pro pracovní účely. Na pozici řidiče jej přijal pan [příjmení]. Dále svědek řídil i další služební vozidlo Škoda Scala. Když do firmy nastoupil, pak tam bylo pouze vozidlo Opel Movano. Auto bylo v zanedbaném stavu. Škodovka se pak pořídila úplně jako nové auto. V době, kdy svědek ve firmě pracoval, pak tam nebyl pan [příjmení]. Pokud jde o auto, pak svědek jej k soukromým účelům neužíval, pokud jde o knihu jízd, pak ta se pořídila, až když se pořídila Škoda Scala a automobil Škodu Scalu pak mohl svědek občas použít k soukromým účelům, když s tím pan [příjmení] souhlasil, ale musel to zapisovat do knihy jízd. U auta Opel to tak nebylo, kniha jízd u něj nebyla a ani ho svědek pro soukromé účely nevyužíval. Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 21. 5. 2019 byla mezi věřitelem [právnická osoba] zastoupeným prodejcem [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kdy předmětem financování byl automobil Opel Movano, rok výroby 2011, [VIN kód]. Pořizovací cena včetně DPH činila 178 000 Kč, přímá platba hrazená žalovanou činila 36 600 Kč a výše úvěru činila 142 400 Kč. Úvěr byl splatný v 36 splátkách včetně pojištění ve výši 4 704 Kč měsíčně, kdy splatnost první splátky byla stanovena na 21. 6. 2019 Smlouva byla za žalovanou podepsána panem [příjmení] Pan [příjmení] [příjmení] předmětné vozidlo na základě předávacího protokolu dne 21. 5. 2019 převzal. V době uzavření úvěrové smlouvy byl v obchodním rejstříku zapsán způsob jednání za žalovanou, a to tak, že společnost zastupují členové představenstva samostatně, vyjma všech právních jednání v obchodní činnosti s hodnotou předmětu právního jednání 100 000 Kč a vyšší, a všech právních jednání týkajících se nabývání, zcizování movitého i nemovitého majetku společnosti, zápůjček, úvěrů, leasingových smluv a zástavních smluv a jiných obdobných právních jednání zavazujících společnost, při kterých zastupují společnost členové představenstva vždy společně. Tento způsob jednání za žalovanou byl zapsán do obchodního rejstříku dne 17. 4. 2019 a vymazán z obchodního rejstříku dne 24. 2. 2020. Na úvěrovou smlouvu [číslo] byly uhrazeny platby, a to dne 21. 6. 2019 částka 4 704 Kč, kdy platba byla provedena z účtu žalované vedeného u [právnická osoba] [číslo] platbu zadávala dne 20. 6. 2019 [jméno] [příjmení]. Platba byla zadávána z internetového bankovnictví, kdy [jméno] [příjmení] byla oprávněná přes internetové bankovnictví nakládat s tímto účtem v období od 5. 6. 2019 do 30. 1. 2020. Dále byla provedena dne 23. 7. 2019 platba ve výši 4 704 Kč, tato platba byla rovněž provedena z účtu žalované vedeného u [právnická osoba] a platbu zadávala dne 22. 7. 2020 [jméno] [příjmení]. Dále byla dne 21. 8. 2019 provedena platba ve výši 4 704 Kč, platba byla provedena s účtu žalované vedeného u [právnická osoba] a platbu dne 20. 8. 2019 zadávala [jméno] [příjmení]. Dne 8. 11. 2019 byla na účet žalobkyně provedena platba ve výši 10 833 Kč z účtu žalované vedeného u [příjmení] [příjmení], kdy platbu dne 7. 11. 2019 zadal přes internetové bankovnictví pan [jméno] [příjmení], který byl oprávněn nakládat s tímto účtem v období od 5. 2. 2019 do 25. 2. 2020. Dále dne 12. 2. 2020 byla na účet žalobkyně provedena platba 4 000 Kč, tato platba byla provedena z účtu žalované vedeného u [právnická osoba] a platbu rovněž zadal přes internetové bankovnictví pan [jméno] [příjmení]. Dne 27. 1. 2020 pak na účet žalobkyně byla přijata částka 10 000 Kč z účtu žalované č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] a tuto platbu provedl pan [jméno] [příjmení]. Dne 4. 2. 2020 na účet žalobkyně z účtu žalované vedeného u [právnická osoba] byla provedena úhrada částky 4 248 Kč, platbu rovněž provedl pan [jméno] [příjmení]. Pan [příjmení] [příjmení] působil u žalované v období od února 2019 do února 2020 a v období od 14. 4. 2019 do 24. 2. 2020 byl v obchodním rejstříku zapsán jako člen představenstva. Dalším členem představenstva byl pan [jméno] [příjmení]. Nákup vozidla Opel Movano inicioval přes bazar pan [jméno] [příjmení], pan [příjmení] do koupě nebyl zapojen. Dne 24. 6. 2020 žalobkyně z důvodu neplacení zesplatnila úvěr [číslo] kdy došlo k ukončení úvěrové smlouvy a vyčíslení celkové pohledávky k úhradě a žalovaná byla vyzývána k neprodlené úhradě dlužné částky nejpozději do 14. 7. 2020. Dopisem ze dne 20. 10. 2020 žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu úvěrové smlouvy [číslo] kdy tato korespondence byla odesílána jednak žalované a jednak [jméno] [příjmení], kterému byla doručena dne 22. 10. 2020. Předmětné vozidlo bylo žalované odebráno, byly vyčísleny náklady za odebrání vozidla ve výši 6 050 Kč, kdy tuto částku žalobkyně uhradila a přeúčtovala žalované. Dále byla vyúčtována částka za odtah vozidla ve výši 11 965 Kč, kdy opětovně tato částka byla přeúčtována žalované. Předmětné vozidlo bylo dne 8. 9. 2020 prodáno za kupní cenu ve výši 97 000 Kč a tato kupní cena byla odečtena od závazku žalované. Žalobkyně rovněž vyúčtovala žalované neuhrazené pojistné za období od března 2020 do září 2020. Předžalobní výzvou ze dne 22. 1. 2021 pak žalobkyně upomínala žalovanou o úhradu neuhrazené pohledávky z titulu úvěrové smlouvy [číslo]. Podle ustanovení § 440 odst. 1 a 2 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválil bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna. Není-li právní jednání bez zbytečného odkladu schváleno, je osoba, která právně jednala za jiného, zavázána sama. Osoba, se kterou bylo jednáno, a která byla v dobré víře, může na jednajícím požadovat, aby splnil, co bylo ujednáno, anebo aby nahradil škodu. Podle ustanovení § 163 o. z. statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánu veřejné moci svěří jinému orgánu právnické osoby. Podle ustanovení § 164 odst. 1 a 2 o. z. člen statutárního orgánu může zastupovat právnickou osobu ve všech záležitostech. Náleží-li působnost statutárního orgánu více osobám, tvoří kolektivní statutární orgán. Neurčí-li zakladatelské právní jednání, jak jeho členové právnickou osobu zastupují, činí tak každý člen samostatně. Vyžaduje-li zakladatelské právní jednání, aby členové statutárního orgánu jednali společně, může člen právnickou osobu zastoupit jako zmocněnec samostatně, jen byl-li zmocněn k určitému právnímu jednání. Na základě provedeného dokazování dospívá soud k závěru, že žaloba není důvodná, proto byla v plném rozsahu zamítnuta. Žalovaná v dané věci postavila svoji procesní obranu na tvrzení, že není ve věci pasivně legitimována. Smlouva o úvěru ze dne 21. 5. 2019 byla za žalovanou podepsána tehdejším členem představenstva panem [jméno] [příjmení]. K datu uzavření úvěrové smlouvy byl v obchodním rejstříku zapsán způsob jednání členů představenstva žalované následovně:„ Společnost zastupují členové představenstva samostatně, vyjma všech právních jednání v obchodní činnosti s hodnotou předmětu právního jednání 100 000 Kč a vyšší a všech právních jednání týkajících se nabývání a zcizování movitého i nemovitého majetku společnosti, zápůjček, úvěrů, leasingových smluv a zástavních smluv a jiných obdobných právních jednání zavazujících společnost, při kterých zastupují společnost členové představenstva vždy společně.“. Toto bylo zapsáno do obchodního dne 17. 4. 2019 a vymazáno dne 24. 2. 2020. V případě předmětné smlouvy, jenž byla smlouvou úvěrovou přesahující částku 100 000 Kč, pak tato měla být za žalovanou uzavřena oběma členy představenstva, což nebylo realizováno, když předmětnou smlouvu uzavřel pouze pan [jméno] [příjmení], který překročil své zástupčí oprávnění. Žalovaná bez zbytečného odkladu tuto smlouvu neschválila, smlouva ji nezavazuje. Žalobkyně zastávala názor, že navzdory nedodržení společného postupu členů představenstva žalované dle platných stanov ke dni uzavření smlouvy ji závazek z uzavřené smlouvy o úvěru zavazuje, když žalovaná učinila souhlas s právním jednáním pan [příjmení] konkludentně tím, že závazky plynoucí ze smlouvy po určitou dobu plnila. Na úvěrovou smlouvu bylo zaplaceno 8 splátek a je nepravděpodobné, že by pan [příjmení] jako druhý člen představenstva žalované o platbách nevěděl. Mezi stranami nebyla zpochybněna skutečnost, že došlo k částečnému plnění na závazek, když byly zaplaceny splátky, a to dne 21. 6. 2019, 23. 7. 2019, 21. 8. 2019, 8. 11. 2019, 27. 1. 2020, 4. 2. 2020 a 12. 2. 2020. V předmětné věci byl způsob zastupování právnické osoby členy jejího statutárního orgánu zapsán ve veřejném rejstříku a členové statutárního orgánu právnické osoby pak mohou právnickou osobu zastupovat pouze v souladu s tímto způsobem, což se v daném případě nestalo. Dle judikatury Nejvyššího soud ČR, rozhodnutí ze dne 23. 7. 2019 sp. zn. 27 Cdo 4593/2017, zastoupení právnické osoby členem statutárního orgánu je zastoupením svého druhu (siu generis), na něž nedopadá ani úprava smluvního zastoupení (§ 441 - § 456 o. z.), ani úprava zastoupení zákonného (§ 457 - § 488 o. z.). Překročí-li člen statutárního orgánu právnické osoby zástupčí oprávnění, anebo zastoupí-li právnickou osobu, ačkoliv k tomu není podle zakladatelského právního jednání oprávněn, může právnická osoba takové jednání dodatečně schválit. Nejvyšší soud dále v tomto rozhodnutí vyložil ustanovení § 440 o. z. v bodě 42. rozsudku tak, že dodatečné schválení je projevem vůle zastoupeného být vázán jednáním učiněným neoprávněným zástupcem (osobou, jež jednala bez zástupčího oprávnění, popř. jež své zástupčí oprávnění překročila); jako takové je právním jednáním zastoupeného. Dle bodu 43. rozsudku rozhodnutí o dodatečném schválení právního jednání náleží primárně do působnosti statutárního orgánu právnické osoby. V dané věci by pak toto rozhodnutí o dodatečném schválení právního jednání náleželo druhému členu statutárního orgánu, tj. členu představenstva panu [příjmení]. Dle bodu 45. citovaného rozhodnutí občanský zákoník neupravuje formu dodatečného schválení, lze tedy dovozovat, že volba formy dodatečného schválení závisí na zastoupeném (právnické osobě), a to i tehdy, kdy zákon pro schvalované právní jednání formu stanoví. Vždy však musí být zjevné, že k tomuto oprávněná osoba projevuje vůli jako zástupce právnické osoby dodatečně schválit určité právní jednání učiněné za právnickou osobu neoprávněným zástupcem. Za splnění této podmínky může mít dodatečné schválení i podobu„ plnění závazků převzatých za právnickou osobu“. Dle bodu 47. rozsudku pak k dodatečnému schválení by mělo dojít bez zbytečného odkladu poté, kdy se o jednání, jakož i to tom, že je za ni učinil neoprávněný zástupce, právnická osoba dozví. Právnická osoba se o těchto skutečnostech dozví tehdy, když se o nich dozví některý z členů statutárního orgánu odlišně od člena, který neoprávněně jednal. Soud má za to, že v daném případě nedošlo k dodatečnému schválení právního jednání dalším členem představenstva panem [příjmení]. Z dokazování ve věci vyplynulo, že pan [příjmení] měl zájem žalovanou prodat panu [příjmení]. [příjmení] [příjmení] zmocnil k vedení žalované, umožnil mu přístup k účtům. Současně pan [příjmení] byl zapsán jako člen představenstva, a to právě v období od 17. 4. 2019 do 24. 2. 2020 Pan [anonymizováno] se v tomto období činnosti žalované nevěnoval, o provoz se de facto nezajímal (účastnický výslech pana [příjmení], svědecké výpovědi pana [příjmení], paní [příjmení], i pana [příjmení]). Pan [anonymizováno] zastupoval žalovanou při jednání s dodavateli, vedl běžný provoz žalované. Zároveň pan [příjmení] sám inicioval nákup vozidla, jenž bylo financováno předmětnou úvěrovou smlouvou. Pan [anonymizováno] se do koupě vozidla nezapojoval, i když dle pana [příjmení] pan [příjmení] měl povědomí o tom, že druhé vozidlo je do firmy nutné pořídit, věděl, že bez auta nemůže žalovaná fungovat. Současně žalobkyně uváděla, že pan [příjmení] měl z titulu své funkce o jednání pana [příjmení] vědět, nesouhlasila stvrzenou nevědomostí pana [příjmení] o platbách, když si měl počínat s péčí řádného hospodáře. Zde soud opět odkazuje na provedené dokazování, z něhož vyplývá, že pan [příjmení] utlumil veškeré své aktivity u žalované a tyto v podstatě předal panu [příjmení], kterému měl zájem žalovanou prodat, o činnost žalované se de facto nezajímal. Je tudíž zcela logické, že pan [příjmení] se zabýval činností žalované zcela sám. Soud má za to, že pan [příjmení] neporušil své povinnosti člena představenstva ve vztahu žalované chovat se jako řádný hospodář tím, že s úmyslem prodat žalovanou se nevěnoval jejímu chodu a neměl povědomí o platbách. Pokud jde o plnění splátek, tedy o jednání, které by mohlo být považováno za dodatečné schválení převzatého závazku za žalovanou, pak bylo nesporné, že z účtu žalované vedeného u [právnická osoba], jenž dle svědectví paní [příjmení] (bývalé účetní žalované) zřídil pan [příjmení], proběhly splátky na úvěrovou smlouvu, a to dne 21. 6. 2019, 22. 7. 2019 a 20. 8. 2019, tyto platby přes internetové platby zadávala paní [příjmení] - účetní žalované. Další platby z účtu vedeného u [právnická osoba] pak provedl pan [příjmení] dne 7. 11. 2019 a 12. 2. 2020. Z účtu žalované vedeného u [obec] spořitelny pak pan [příjmení] provedl platby 4. 2. 2020 a 27. 1. 2020. Zároveň byl pan [příjmení] oprávněn nakládat s účtem vedeným u [právnická osoba] v období od 5. 2. 2019 do 25. 2. 2020 a současně byl oprávněn nakládat s účtem vedeným u [obec] spořitelny. Splátky na úvěrovou smlouvu byly prováděný nepravidelně, tyto platby po určitou dobu prováděl sám pan [příjmení] a posléze k jeho pokynu účetní firmy paní [příjmení]. Tímto částečným plněním nemohlo dojít k dodatečnému schválení právního jednání člena představenstva pana [příjmení] druhým členem představenstva panem [příjmení], neboť by muselo být zjevné, že oprávněná osoba projevuje vůli jako zástupce právnické osoby dodatečně schválit určité právní jednání učiněné za právnickou osobu neoprávněným zástupcem. Pan [anonymizováno] o platbách nevěděl, jeho nevědomost o proběhlých platbách vyplynula z dokazování (účastnický výslech pana [příjmení], svědecké výpovědi pana [příjmení] a paní [příjmení]), kdy tyto osoby v shodně uváděly, že pan [příjmení] se dění ve firmě nevěnoval, i když stále měl přístupy k účtům, platby neautorizoval a z kontextu věci vyplývá, že se dění ve firmě vědomě neúčastnil. Neprojevil tedy vůli dodatečně schválit učiněné jednání placením splátek. Nebylo tedy prokázáno, že pan [příjmení] jako další (druhý) člen představenstva dodatečně projevil vůli být vázán jednáním učiněným panem [příjmení], tedy uzavřít předmětnou úvěrovou smlouvu. Navíc k dodatečnému schválení by mělo dojít bez zbytečného odkladu poté, kdy se o jednání právnická osoba dozví. Pan [anonymizováno] jako druhý člen představenstva sám uváděl, že se o tom, že do firmy bylo pořízeno vozidlo na úvěr, dověděl na podzim roku 2019. V té době již byly provedeny tři splátky. Žalobkyně dopisem z 20. 10. 2020 upomínala úhradu neuhrazených plateb. Pan [anonymizováno] upozornil pana [příjmení], že je to jeho záležitost a že s touto smlouvou nesouhlasí, ať dá věci do pořádku a odmítl podepsat dodatek k úvěrové smlouvě, který mu pan [příjmení] předkládal. Je tedy zřejmé, že pan [příjmení] s uzavřením smlouvy nesouhlasil a právní jednání dodatečně neschválil. Ve věci pak nebylo tvrzeno ani prokázáno jiné jednání, než tvrzené částečné plnění na smlouvu, vedoucí k případnému dodatečnému schválení právního jednání člena představenstva pana [příjmení] (smlouva o úvěru z 21. 5. 2019) panem [příjmení] jako druhým členem představenstva. Soud tedy uzavírá, že žalovaná v tomto řízení prokázala, že není ve věci pasivně legitimována, tedy že by ji zavazovalo právní jednání ze dne 21. 5. 2019 a byla by povinna žalobkyni z titulu uzavřené smlouvy cokoliv plnit. Soud dále odkazuje na bod 49. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 4593/2017, dle kterého je-li ze způsobu zastupování právnické osoby členy statutárního orgánu zapsaného ve veřejném rejstříku právnických osob zřejmé, že právnickou osobu zastupují pouze dva nebo více členů statutárního orgánu společně, osoba, s níž je jednáno, zpravidla nebude v dobré víře o tom, že pouze jeden člen statutárního orgánu právnické osoby může takovou právnickou osobu zastoupit. Nedostatek dobré víry třetí osoby vede k tomu, že dodatečně neschválené právní jednání neváže ani zastoupenou právnickou osobu ani neoprávněného zástupce. Zde soud odkazuje na skutečnost, že provedeným dokazováním bylo prokázáno (svědek pan [příjmení]), a toto svědectví nebylo žádným způsobem rozporováno, že žalobkyně se pokusila dodatečně napravit situaci. Pan [anonymizováno] svědecky potvrdil, že„ posléze ho bazar informoval, že na smlouvě musí být podpisy pana [příjmení], a dali mu doplnění smlouvy pro pana [příjmení], že to musí podepsat, což on odmítl“. Je tedy zjevné, že žalobkyně se pokusila napravit nedodržení společného postupu představenstva žalované dle platných stanov ke dni uzavření smlouvy a při uzavření smlouvy nebyla v dobré víře a dodatečně neschválené právní jednání tak neváže žalovanou jako právnickou osobu a ani neoprávněného zástupce. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že procesně neúspěšná žalobkyně je povinna zaplatit procesně úspěšné žalované na náhradě nákladů řízení částku 45 584 Kč Náklady řízení představují náklady právního zastoupení přiznané dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna za jeden úkon právní služby byla stanovena dle ustanovení § 7 bod 5 ve výši 3 740 Kč. Byly přiznány tyto úkony právní služby - převzetí věci, podání odporu, vyjádření ve věci ze dne 29. 6. 2021, 24. 9. 2021, účast u jednání dne 2. 3. 2022, doplnění tvrzení ze dne 1. 4. 2022, účast u jednání ze dne 28. 4. 2022 a 30. 5. 2022 (ust. § 11 odst. 1 písm. a), d)). Celkem za úkony bylo přiznáno 33 660 Kč. Dále byl přiznán 9x režijní paušál po 300 Kč, tj. 2 700 Kč. Rovněž bylo přiznáno jízdné k jednání dne 2. 3. 2022 osobním automobilem [registrační značka], při vzdálenosti 37 km z [obec] do [obec] a zpět při průměrné spotřebě 4,1 l nafty na 100 km při ceně nafty 36,10 Kč, celkem za jízdné bylo přiznáno 222 Kč. Dále bylo přiznáno jízdné k jednání dne 28. 4. 2022 automobilem [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,1 l nafty na 100 km při ceně nafty 43,40 Kč a vzdálenosti 37 km z [obec] do [obec] a zpět, celkem za jízdné bylo přiznáno 240 Kč. Další jízdné bylo přiznáno k jednání 30. 5. 2022 vozidlem [registrační značka] při průměrné spotřebě 4,1 l nafty na 100 km při ceně nafty 46,40 Kč a vzdálenosti 37 km z [obec] do [obec] a zpět, celkem za jízdné bylo přiznáno 244 Kč. Dále byla přiznána ztráta času za 6 půlhodin po 100 Kč za účast u jednání, tj. 600 Kč. Celkové náklady představují částku 37 673 Kč, bylo přiznáno 21% DPH, celkové náklady právního zastoupení pak představují 45 584 Kč, tuto částku je žalobkyně povinna uhradit k rukám právního zástupce žalované tak, jak je to uvedeno výroku rozhodnutí.