106 C 27/2020-196

Rubrum

Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Šolínovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o 33.474 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.802,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 24. 6. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 22.671,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 24. 6. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 13.139,10 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

IV. Žalobce je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 2.895,40 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově náklady řízení ve výši 1.379,50 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 11. 2020 se žalobce domáhal proti žalovanému zaplacení částky 33 923,30 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedl, že je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] zapsaného na [list vlastnictví] [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [země] v [anonymizováno], [územní celek]. Pozemek vznikl scelením pozemků p. [číslo] [číslo] [číslo]. Dne 2. 1. 2008 uzavřeli žalovaný jako nájemce a družstvo [anonymizováno], výrobní družstvo v [obec], jako pronajímatel smlouvu o nájmu pozemků p. [číslo] [číslo] [číslo] s tím, že žalovaný je oprávněn pozemky užívat v zimní sezóně za účelem provozování vleku [anonymizováno] a přilehlé sjezdové tratě. Nájemné bylo sjednáno ve výši 35.000 Kč ročně. Žalobce se stal vlastníkem předmětných pozemků v r. 2010, čímž vstoupil do práv a povinností pronajímatele. Z důvodu neplacení nájemného žalobce od smlouvy dopisem ze dne 12. 4. 2019 odstoupil. Následně účastníci jednali o možnosti uzavření nové nájemní smlouvy s nájemným ve výši 41.000 Kč. Uvedená částka zohledňovala inflaci od roku 2008 do roku 2020. S ohledem na další vzájemné sporné záležitosti k podepsání smlouvy nakonec nedošlo. Protože i po ukončení nájemní smlouvy žalovaný vyjádřil zájem pozemek pro účely provozování sjezdovky užívat, žalobce v emailu ze dne 22. 1. 2020 žalovanému v souladu s předchozí komunikací potvrdil, že je ochoten užívání pozemku žalovanému umožnit v zimní sezoně do 31. března 2020 za úplatu ve výši 41.000 Kč. Protože žalovaný toto potvrzení neodmítnul a pozemek do 31. 3. 2020 skutečně užíval, došlo dle žalobce ke konkludentnímu uzavření nájemní smlouvy za daných podmínek – tedy na období zimní sezony do 31. března 2020 za úplatu ve výši 41.000 Kč. Dne 15. 6. 2020 žalobce vystavil žalovanému fakturu č. FV 20014 na částku 41.000 Kč se splatností do 22. 6. 2020. Žalovaný nereagoval a účtovanou částku neuhradil. Dne 27. 10. 2020 žalovaný uhradil 7.076,70 Kč s tím, že se jedná o bezdůvodné obohacení za období 6. 1. až 8. 3. 2020. Žalobce tuto částku použil na částečnou úhradu dlužného nájemného ve výši 41.000 Kč; neuhrazena zůstala žalovaná částka 33 923.30 Kč.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že v dubnu 2019 byla ukončena původní nájemní smlouva, ve které bylo sjednáno roční nájemné 35.000 Kč. Ačkoliv byla vedena řada jednání k uzavření nové nájemní smlouvy na sezonu 2019 2020, k jejímu uzavření nikdy nedošlo, přičemž tvrzení žalobce o konkludentním uzavření smlouvy nemá oporu v jednáních mezi stranami. Celá záležitost je součástí několika dalších jednání a sporů, které zahrnují i pohledávky žalovaného vůči žalobci, účastníci proto opakovaně jednali o komplexním řešení celé situace, ale nedospěli k dohodě. O samostatném uzavření nájemní smlouvy na pozemky p. [číslo] [číslo] [číslo] nebyla nikdy řeč; vždy bylo podmiňováno komplexním řešením situace. Žalovaný nepopírá, že v období od 6. 1. 2020 do 12. 3. 2020 předmětné pozemky užíval bez právního důvodu, je však přesvědčen, že nárok žalobce na úhradu není podložen nájemní smlouvou, ale jedná se o nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Podle stávající judikatury výši bezdůvodného obohacení spočívající v užívání nemovitosti lze určit peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným v daném místě a čase na užívání obdobných nemovitostí, zpravidla právě formou nájmu. Jako cena obvyklá pro roční výši bezdůvodného obohacení byla žalovaným tedy použita výše ročního nájemného uváděná žalobcem tj. 41.000 Kč za rok. Žalovaný předmětné pozemky užíval pouze v období od 6. 1. 2020 do 12. 3 2020, nikoliv po celý rok, proto žalobci nic nedluží, když alikvotní část úhrady ve výši 7.076,70 Kč za dny od 6. 1. 2020 do 12. 3 2020, kdy předmětné pozemky skutečně užíval, již uhradil. Současně žalovaný namítá, že v rámci původní nájemní smlouvy měl předmětné pozemky pronajaty celoročně a nájemné bylo hrazeno za užívání nemovitostí po celý rok. V roce 2020 ovšem žalobce propachtoval na období duben až říjen pozemky jinému subjektu pro výkon zemědělské činnosti a je tak zřejmé, že žalovaný musí hradit pouze alikvotní část úhrady za dny, kdy pozemky skutečně používal.

3. Ve věci byly provedeny důkazy výpisem z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] – [list vlastnictví], smlouvou o nájmu pozemků ze dne 2. 1. 2008, oznámením o změně pronajímatele, odstoupením od smlouvy o nájmu pozemku ze dne 12. 4. 2019, e-mailovou korespondencí, návrhem nájemní smlouvy, fakturou FV 20014 ze dne 16. 6. 2020, předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2020, přípisem ze dne 23. 12. 2020 a e-mailem ze dne 29. 12. 2020 a pachtovní smlouvou ze dne 29. 5. 2020. Rozsudkem čj. 106 C 27/2020-74 ze dne 9. 6. 2021 soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 449,30 Kč s úrokem z prodlení od 24. 6. 2020 do zaplacení (výrok I.), co do částky 33.474 Kč s úrokem z prodlení žalobu zamítl (výrok II.) a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 15.161 Kč (výrok III.). Soud vyšel z následující zjištění.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] – [list vlastnictví] pro [anonymizováno] [země] v [anonymizováno], [územní celek] bylo zjištěno, že žalobce je výlučným vlastníkem mimo jiné pozemkové parcely [číslo] trvalý travní porost o výměře 8 718 m2 a to na základě kupní smlouvy ze dne 6. 12. 2010 s právními účinky vkladu ke dni 14. 12. 2010.

5. Ze smlouvy o nájmu pozemků bylo zjištěno, že dne 2. 1. 2008 byla uzavřena smlouva o nájmu mezi pronajímatelem [anonymizována tři slova] v [obec] a nájemcem – žalovaným. Smlouvou přenechal pronajímatel nájemci na dobu neurčitou pozemky [parcelní číslo] o výměře [výměra], [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra] v [anonymizováno] [země] v [anonymizováno] s tím, že nájemce je oprávněn užívat tyto pozemky v zimní sezoně za účelem provozování lyžařského vleku [anonymizováno] a přilehlé sjezdové tratě. Za nájem uvedených pozemků bylo sjednáno roční nájemné 35.000 Kč + DPH. Nájemce se mimo jiné zavázal v letní sezoně provádět sekání trávy. Pro případ prodlení s úhradou nájemného bylo sjednáno právo pronajímatele od smlouvy odstoupit.

6. Přípisem označeným„ Nájemní smlouva – oznámení o změně pronajímatele“ datovaným dne 5. 1. 2010 (správně 5. 1. 2011) bylo zjištěno, že žalobce informoval žalovaného o uzavření kupní smlouvy s původním vlastníkem předmětných pozemků s tím, že vstupuje do všech práv a povinností nájemní smlouvy ze dne 2. 1. 2008.

7. Přípisem ze dne 12. 4. 2019 – Odstoupení od smlouvy o nájmu pozemku bylo zjištěno, že žalobce odstupuje od smlouvy o nájmu pozemku z důvodu nezaplacení nájemného za roky 2014 – 2019 a žalovaného vyzval k úhradě dlužných částek do 25. 4. 2019 s tím, že po jejich úhradě navrhuje přistoupit k jednání o nové nájemní smlouvě.

8. E-mailovou korespondencí z období od 4. 11. 2019 do 22. 1. 2020 a z období od 29. 1. 2020 do 21. 2. 2020 bylo zjištěno, že mezi účastníky resp. jejich právními zástupci dlouhodobě probíhala jednání k vyřešení vzájemných vlastnických a uživatelských vztahů účastníků, přičemž konkrétně ke sjezdovce [anonymizováno] byly zjištěny tyto skutečnosti přípis [jméno] [jméno] (jednatele žalobce) zástupci žalobce ze dne 19. 11. 2019 -) přeposlán e-mail ze dne 24. 10. 2019 s přílohou – poslední verzí smlouvy ohledně pozemku kolem [jméno] ([anonymizováno]) a rovněž email s poslední (starou) verzí smlouvy k situaci kolem [anonymizováno] s tím, že zde je situace složitá a v krátkém období se zdá neřešitelná, proto měla sloužit za účelem pojmenování sporných otázek, stanovení termínu do kdy se je pokusí vyřešit a současně měla dávat žalovanému právní titul na vlek po dobu případného dohodování přípis advokátky [jméno] [příjmení] zástupci žalovaného ze dne 20. 11. 2019 -) ke sjezdovce [anonymizováno] – je již připravena nájemní smlouva, jejíž obsah si klienti vzájemně po úpravách odsouhlasili včetně dohody o doplacení dlužných nájmů – pokud není změna na straně vašeho klienta pak možné podepsat přípis zástupce žalobce zástupci žalovaného ze dne 20. 12. 2019 -) sjezdovka [anonymizováno] – nájemní smlouva v principu odsouhlasena, avšak rozumíme, že podmínkou podpisu této smlouvy je dořešení ostatních bodů přípis zástupce žalovaného zástupci žalobce ze dne 13. 1. 2020 -) ke sjezdovce [anonymizováno] návrh smlouvy neviděl, nemůže říct, že byla odsouhlasena, základem je dohoda o ceně a vyrovnání předchozích vzájemných pohledávek, důležité je rovněž stanovení doby nájmu a možnosti nakládat s pozemkem v létě, žalovaný má zájem využívat pozemek v zásadě jen v zimě přípis zástupce žalobce zástupci žalovaného ze dne 22. 1. 2020 -) nájemní smlouvu má žalovaný k dispozici (e-mail ze dne 24. 10. 2019), zástupce žalobce proto žádá o finální stanovisko, zda platí dohoda na podmínkách této případné nájemní smlouvy; žalobce není připraven nabídnout jakékoliv dlouhodobé smluvní řešení, je připraven pouze modifikovat běh tříměsíční výpovědní doby v nájemní smlouvě tak, aby nemohlo dojít k jejímu uplynutí během lyžařské sezony, žalobce proto žádá o finální stanovisko, zda má připravit návrh nájemní smlouvy či nikoliv. Trvá příslib žalobce ve vztahu k pozemkům [číslo] že ačkoliv k jejich užívání neexistuje žádný právní titul, strpí provozování vleku a sjezdovky v zimní sezoně do 31. 3. 2020 za úplatu ve výši 41.000 Kč přípis zástupce žalobce zástupci žalovaného ze dne 10. 2. 2020 -) zástupce žalobce prosí o konkrétní reakci, tedy zda žalovaný má nějaké připomínky k návrhu nájemní smlouvy ohledně pozemků vlastněných žalobcem, resp. jaké je stanovisko k návrhu této smlouvy.

9. Ze dvou předložených návrhů nájemní smlouvy mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem bylo zjištěno, že jejím předmětem má být dočasné užívání pozemků p. [číslo] v k. ú. [země] v [anonymizováno] žalovaným za účelem umístění a provozování sjezdové tratě [anonymizováno] Smlouva byla navrhována na dobu určitou na období od 1. 12. 2019 do 31. 3. 2020 resp. do 15. 4. 2020. V případě obnovení smlouvy vždy na období od 1. 12. do 31. 3. resp. 15. 4. příslušných roků. Navrhováno bylo nájemné za pronájem pozemků na sezonu ve výši 41.000 Kč se splatností před započetím sezony do 25. 11. 2019 resp. vždy do 25. 11. příslušného roku před započetím sezony. Součástí smlouvy mělo být i uznání dluhu žalovaného na neuhrazeném nájemném za pronájem pozemků za r. 2014 – 2019. Dle návrhů smlouvy je pronajímatel oprávněn pozemky pronajmout v období celého roku i jinému subjektu než nájemci a to tak, aby takovým užíváním neomezoval provoz sjezdové tratě v lyžařské sezoně.

10. Fakturou č. FV 20014 ze dne 16. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval žalovanému za užívání pozemku [číslo] (dříve [číslo], [anonymizováno] a [číslo]) v k. ú. [země] v [anonymizováno] pro sjezdovku [anonymizováno] za období leden – březen 2020 částku 41.000 Kč se splatností do 23. 6. 2020.

11. Předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 41.000 Kč, která mu byla vyúčtována za užívání pozemku [číslo] v k. ú. [země] v [anonymizováno] v období leden – březen 2020 s tím, že částka 41.000 Kč vychází z nájemného sjednaného v již ukončené nájemní smlouvě z roku 2008 se zohledněním míry inflace od roku 2008 do roku 2020 tak, jak bylo ze strany žalobce v minulosti několikrát avizováno a žalovaným vzato na vědomí.

12. Přípisem ze dne 23. 12. 2020 a e-mailem ze dne 29. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobce žalovanému přípisem ze dne 23. 12. 2020 sdělil podmínky nájmu pozemku na lyžařskou sezonu 2020 /2021 s tím, že je ochoten umožnit užívání pozemku po dobu trvání sezony od 27. 12. 2020 do 15. 3. 2021 za částku 42.189 Kč a žalovaný tento návrh na uzavření nájemní smlouvy e-mailem ze dne 29. 12. 2020 akceptoval.

13. Pachtovní smlouvou ze dne 29. 5. 2020 bylo zjištěno, že žalobce touto smlouvou přenechal k dočasnému užívání [jméno] [příjmení] pozemky mimo jiné [parcelní číslo] v [anonymizováno] [země] v [anonymizováno] k využívání za účelem zemědělského hospodaření po letní období vždy od 30. 4. do 31. 10. za sjednané pachtovné a to s účinností podpisem smluvních stran. Propachtovatel prohlašuje, že na pozemcích ke dni podpisu této smlouvy nejsou jiné nájemní vztahy. Pachtýř se za období do 31. 10. 2020 zavázal zaplatit pachtovné za všechny pozemky celkem 4.561 Kč.

14. Na základě shora uvedených zjištění vzal soud za prokázané, že mezi družstvem [anonymizováno], výrobní družstvo [obec] jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla dne 2. 1. 2008 na dobu neurčitou uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl pronájem pozemků p. [číslo] (nyní spojené do [číslo]) v k. ú. [země] v [anonymizováno] s tím, že nájemce je oprávněn užívat tyto pozemky v zimní sezoně za účelem provozování lyžařského vleku [anonymizováno] a přilehlé sjezdové tratě, přičemž se nájemce mimo jiné zavázal v letní sezoně provádět sekání trávy. Za nájem uvedených pozemků bylo sjednáno roční nájemné 35.000 Kč + DPH. Žalobce předmětné pozemky získal do svého výlučného vlastnictví kupní smlouvou v roce 2010 a vstoupil tak do práv a povinností nájemce z nájemní smlouvy ze dne 2. 1. 2008, což také žalovanému písemně oznámil. V dubnu 2019 byl nájemní vztah ukončen odstoupením žalobce od smlouvy z důvodu neplacení nájemného žalovaným. E-mailovou korespondencí bylo dále prokázáno, že mezi účastníky dlouhodobě probíhala jednání o vyřešení vzájemných vlastnických a uživatelských vztahů; součástí komplexního řešení mělo být i uzavření nájemního vztahu k pozemku [parcelní číslo] pro účely provozování sjezdovky [anonymizováno] žalovaným, přičemž dle předložených návrhů nájemní smlouvy účastníci jednali zejména o období, po které měl být pozemek přenechán žalovanému k provozování sjezdovky, kdy byly navrhovány termíny od 1. 12. 2019 do 31. 3. případně do 15. 4. 2020 případně, zda je zájem rovněž o užívání v letních měsících. Žalovaný v korespondenci opakovaně projevil vůli k uzavření smlouvy ovšem pouze jako součásti komplexního řešení vzájemných vztahů. Pokud žalobce tvrdil, že mezi účastníky byla smlouva uzavřena konkludentně ve smyslu § 1744 o. z., neboť žalovaný obdržel jednoznačný návrh smlouvy, tuto nabídku viděl a jednal podle ní, dospěl soud k opačnému závěru. Žalobce ohledně své nabídky poukazoval na e-mailový přípis ze dne 22. 1. 2020, ve kterém je uvedeno, že platí jeho příslib ve vztahu k pozemkům [číslo] že ačkoliv k jejich užívání neexistuje žádný právní titul, strpí provozování vleku a sjezdovky v zimní sezoně do 31. 3. 2020 za úplatu ve výši 41.000 Kč. Uvedený přípis nelze dle názoru soudu považovat za nabídku směřující k uzavření smlouvy ve smyslu § 1735 o. z. jako písemné nabídky vůči nepřítomné osobě. Přípis jednak neobsahuje další náležitosti nájemní smlouvy, tj. např., od kterého data by nájem měl trvat, a ani jeho obsah neodpovídá návrhu nájemní smlouvy, na kterou sám odkazuje (přípis je zasílán 22. 1. 2020, zatímco dle návrhu smlouvy by nájemní vztah měl za částku 41.000 Kč trvat již od 1. 12. 2019 a to až do 15. 4. 2020. Přípis rovněž neobsahuje lhůtu k přijetí nabídky. Žalobce resp. jeho právní zástupce tedy uvedeným přípisem neučinil nabídku k uzavření smlouvy, ale pouze sdělil, že užívání pozemku„ strpí“. Na tom nic nemění ani skutečnost, že žalovaný předmětné pozemky v době od 6. 1. 2020 skutečně užíval. Dle § 1744 o. z. totiž může být nabídka přijata tak, že se podle ní druhá strana zachová, ovšem to platí pouze s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé. V daném případě tedy dle názoru soudu nebyla podána řádná nabídka, ani to neodpovídá praxi, kterou mezi sebou strany zavedly, neboť užívání předmětných pozemků bylo v minulosti vždy upraveno písemnou smlouvou, o uzavření takové smlouvy strany usilovaly i ve sporném období a písemnou smlouvu uzavřely i na období následující (sezona 2020 /2021). S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti tedy dospěl soud k závěru, že k uzavření smlouvy nedošlo a to ani konkludentně. Tento závěr je podporován i tím, že žalobce e-mailovým přípisem ze dne 10. 2. 2021 znovu žádal o reakci – připomínky k návrhu nájemní smlouvy ohledně pozemků vlastněných žalobcem a smlouvu tak zjevně sám nepovažoval za uzavřenou. V této souvislosti pak již soud nepřihlížel k dalším předloženým listinám jako je e-mail ze dne 27. 10. 2020, přípis ze dne 15. 4. 2021 či vyjádření třetích osob ve věci odstranění vleku [anonymizováno], neboť se netýkají předmětu řízení.

15. V průběhu řízení pak mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný předmětný pozemek skutečně užíval a to po dobu od 6. 1. 2020 do 12. 3. 2020, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Při posuzování výše bezdůvodného obohacení vycházel soud ze skutečnosti, že mezi účastníky dlouhodobě (od r. 2008) trval nájemní vztah s ročním nájemným ve výši 35.000 Kč. Nájemné bylo přitom stanoveno jako roční, když žalovaný pozemky užíval včetně letní sezony (povinnost sekání a výtěžek z něho) a to bez ohledu na skutečnost, že převážná část užívání pozemku spadala do zimní sezony a že mu smlouva umožňovala zde v zimní sezoně provozovat sjezdovou trať. Při jednáních o uzavření nové nájemní smlouvy byla navrhována částka 41.000 Kč s tím, že dle vlastního vyjádření žalobce se jedná pouze o navýšení původní ceny tj. roční ceny o inflaci. Soud proto při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházel z částky 41.000 Kč opět jako ročního nájemného. Bezdůvodné obohacení tak při nájemném 112,33 Kč/den a užívání pozemku po dobu 67 dnů (6. 1. 2020 - 12. 3. 2020) činí 7 526 Kč. Mezi účastníky přitom nebylo sporu, že žalovaný žalobci již uhradil 7.076,70 Kč, nezaplaceno tak zůstalo 449,30 Kč, které soud žalovanému uložil k zaplacení spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího od splatnosti faktury na částku 41.000 Kč, kterou lze považovat za výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

16. Výrok I. rozsudku nabyl právní moci dne 30. 6. 2021. K odvolání žalobce proti výrokům II. a III. rozsudku Krajský soud v Hradci Králové usnesením čj. 47 Co 134/2021-95 ze dne 22. 9. 2021, které nabylo právní moci 8. 10. 2021, rozsudek okresního soudu v tomto rozsahu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Krajský soud se ztotožnil s hodnocením okresního soudu ohledně vztahu mezi účastníky jako vztahu z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. vzniklého užíváním pozemku žalobce žalovaným bez právního důvodu. Nájemní smlouva uzavřená dne 2. 1. 2008 zanikla odstoupením od smlouvy ze strany žalobce. Z e-mailové korespondence mezi účastníky nevyplynulo, že byla uzavřena smlouva o nájmu pozemku. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, se závěrem okresního soudu se krajský soud neztotožnil s tím, že okresní soud pochybil, pokud při zjišťování výše bezdůvodného obohacení vyšel z nájemného sjednaného v nájemní smlouvě z roku 2008 a z návrhu nájemní smlouvy na zimní sezonu 2019 2020 Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích sp. zn. 28 Cdo 3526/2016 nebo 28 Cdo 4137/2011 konstatoval, že rozhodným pro určování hodnoty poskytnutého plnění bez právního důvodu je hledisko objektivní. Irelevantním se proto jeví dřívější projevy stran vyřčené v rámci jednání o smlouvě, jež nevyústila v její perfekci. Nelze vycházet ani ze zrušené smlouvy. Okresní soud měl zjišťovat obvyklé nájemné, za které by žalovaný mohl v rozhodném období užívat srovnatelný pozemek. Zjištění obvyklého nájemného neodpovídá částka 41.000 Kč za rok, neboť z návrhu nájemní smlouvy ze strany žalobce, který nebyl žalovaným přijat, vyplývalo nájemné 41.000 Kč za sezonu od 1. 12. 2019 do 15. 4. 2020 (301 Kč za den). V nájemní smlouvě ze dne 2. 1. 2008 bylo sjednáno nájemné 35.000 Kč + DPH ve výši 19 %, tedy 114 Kč za den. Odvolací soud shodně se soudem 1. stupně hodnotil tuto smlouvu jako smlouvu sjednanou na dobu neurčitou s nájemným sjednaným ročně. Z jazykového vyjádření smlouvy nelze dovodit, že nájemné bylo sjednáno na zimní sezonu. Mezi stranami tedy existuje zásadní spor o výši nájemného za den za užívání pozemku. Okresní soud podle své úvahy stanovil výši obvyklého nájemného na 112,33 Kč za den. Podle ustálené judikatury kalkulace obvyklého nájemného zpravidla představujme otázku vyžadující si odborného posouzení ve smyslu § 127 o. s. ř. Není vyloučeno, aby byla bezpečná skutková zjištění o tržení hladině ceny nájmu učiněna i na základě jiných materiálů, zejména vyjádření osob způsobilých poskytnout hodnověrné údaje s dostatečnou vypovídací hodnotou. Postup podle § 136 o. s. ř. je možný pouze tam, kde lze výši nároku zjistit jen s obtížemi nebo ji není možné určit vůbec. Odvolací soud uložil soudu okresnímu poučit žalobce o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání jejího tvrzení o výši bezdůvodného obohacení.

17. V souladu se závěry odvolacího soudu byly strany vyzvány ke sdělení, zda jsou schopny učinit nespornou výši bezdůvodného obohacení za období, které je předmětem sporu. Pokud nebude výše učiněna nespornou, soud poučil žalobce o povinnosti navrhnout důkazy k prokázání tvrzení o výši bezdůvodného obohacení s tím, že pokud důkazy nebudou označeny, žalobce neunese důkazní břemeno a nebude ve věci úspěšný.

18. Výše bezdůvodného obohacení nebyla učiněna nespornou a žalobce podáním ze dne 5. 11. 2021 doplněným dne 12. 11. 2021 navrhl, že výši bezdůvodného obohacení doloží znaleckým posudkem, jehož zpracování zadal.

19. Žalobce v souvislosti s předložením znaleckého posudku, který vyžádal, uvedl, že předmětný pozemek byl vždy užíván pouze v zimní sezoně. Hospodářskou funkcí nájmu byl provoz lyžařské sjezdovky. Ačkoliv je nájemné dle znaleckého posudku zjišťováno jako roční (kvůli tomu, že srovnatelné nájemní smlouvy nejsou uzavírány na kratší dobu), není vzhledem k hospodářské funkci nájmu důvod krátit nájemné příslušným počtem dnů užívání. Je jasné, že jelikož pozemek nelze k provozu lyžařského vleku užívat v létě, nemá pozemek mimo zimní sezonu stejnou hodnotu jako v zimě, kdy je pro nájemce zdrojem tržeb. Soud nesmí ve své rozhodovací praxi přehlížet ekonomickou realitu (nález Ústavního soudu ze dne 12. 1. 2022 sp. zn. II. ÚS 1587/20). V daném případě je ekonomickou realitou, že pozemky se k uvedenému účelu pronajímají na jeden rok či déle s určením nájemného jako ročního, třebaže jsou využívány jen po zimní sezonu. Uvedená ekonomická realita je nepochybně i zvyklostí, ke které je třeba přihlížet podle § 10 odst. 2 o. z. Žalobce u jednání dne 16. 5. 2022 doplnil svá tvrzení tak, že žaloba byla podána jako žaloba na plnění ze smlouvy. Nedošlo k poučení žalobce dle § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že věc je možno posoudit po právní stránce jinak. Pokud má být věc posuzována podle zásad bezdůvodného obohacení, je nutno vycházet z ustanovení § 3004 odst. 1 o. z., podle kterého ten, kdo se obohatil a nebyl v dobré víře, je povinen vydat bezdůvodné obohacení včetně plodu a užitku. To, že žalovaný nebyl v dobré víře, je zcela zřejmé, neboť sám žalovaný opakovaně poukazoval na to, že k uzavření smlouvy mezi účastníky nedošlo. Za této situace je povinen vydat bezdůvodné obohacení odpovídající nejen pachtovnému, ale i to, čím se obohatil, že na pozemku provozoval lyžařský vlek a sjezdovku a tím získal plody a užitky. Zároveň žalobce uvedl, že neučinil nesporným, že žalovaný pozemek užíval pouze od 6. 1. 2020 do 12. 3. 2020.

20. Žalovaný nesouhlasil s tím, že by pozemek byl využitelný pouze v zimním období s tím, že toto tvrzení je zcela v rozporu s realitou, neboť tyto pozemky jsou běžně používány i v letním období pro zemědělskou činnost. Předmětný pozemek byl na letní sezonu propachtován k zemědělskému využití a pozemek je veden v LPIS jako pozemek zemědělsky využívaný farmářem [příjmení]. Výši bezdůvodného obohacení proto nelze stanovit jako částku odpovídající celoročnímu užívání a pouze jako částku za období, kdy byl pozemek skutečně užíván. K doplněným tvrzením žalobce dále uvedl, že podle snímku z katastrální mapy vlek nestojí na předmětném pozemku, po pozemku byla pouze provozována sjezdovka. Podle místních poměrů je předmětný vlek v převážném množství případů pouze určitým„ přibližovadlem“ k tomu, aby se lyžaři dostali k dalším lyžařským vlekům, takže sjezdovka, která je na pozemku, který je předmětem sporu, je využívána minimálně. Při provozu sjezdovky byla využívána pouze menší část pozemku, zbytek pozemku byl mimo a nebyl nijak využíván. Pozemek má přes [výměra], sjezdovka vedla pouze po jeho části o rozměru cca 3.109 m2. Žalovaný tak žalobci již uhradil částku, která odpovídala vzniklému bezdůvodnému obohacení.

21. Po rozhodnutí odvolacího soudu bylo doplněno dokazováním znaleckým posudkem č. 4181/24/2022 znaleckého ústavu [právnická osoba], výslechem zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], odborným stanoviskem [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 22. 8. 2022, výslechem statutárního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [jméno], přípisem žalobce žalovanému ze dne 23. 12. 2020, včetně dokladu o odeslání zprávy do datové schránky, doklady o zaplacení nájemného 42.189 Kč dne 11. 1. 2021 a jeho vrácení 2. 6. 2021, smlouvou o pachtu pozemků p. [číslo] v [anonymizováno] , [anonymizováno] [země] v [anonymizováno] ze dne 1. 5. 2021, zprávou společnosti [právnická osoba], provozní a revizní knihou lyžařského vleku.

22. Ze znaleckého posudku č. 4181/24/2022 znaleckého ústavu [právnická osoba] bylo zjištěno, že byl zpracován na žádost žalobce dne 7. 2. 2022, obsahuje doložku dle § 127a o. s. ř. Dle znaleckého posudku je tržní hodnota ročního nájemného z nemovitého majetku – pozemku [parcelní číslo] v [anonymizováno] [země] v [anonymizováno] stanovená ke dni posouzení 72.000 Kč. Pozemek [parcelní číslo] o celkové výměře [výměra] má nepravidelný tvar, je značně sklonitý, povrch pozemku je travnatý, na malé části pozemku se vyskytuje souvislý trvalý porost. Z celkové plochy pozemku byla odečtena výměra za nevyužitelnou část pozemku s trvalým porostem ve výši 489 m2. Pozemek je součást svahu, který je společně s jinými pozemky v zimě využíván jako součást sjezdové tratě. Cena nájemného z pozemku je stanovena porovnáním z realizovaných obchodních případů – uzavřených nájemních smluv, které jsou vztaženy k podobným pozemkům se shodným využitím. Podle přílohy č. 5 znaleckého posudku se nachází lyžařský vlek mimo předmětný pozemek.

23. Z výpovědi zástupce znaleckého ústavu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že obvyklé nájemné bylo stanoveno pro dobu podání posudku po provedení místního ohledání, zástupce znaleckého ústavu není schopen se v rámci výpovědi vyjádřit k tomu, jaká by byla výše obvyklého nájemného pro rok 2020 mj. s ohledem na vliv pandemie covidu. Při výběru srovnávacího materiálu byly vybrány především smlouvy, kde smluvní stranou byla státní instituce či město, neboť tyto instituce mají povinnost zveřejňovat smlouvy v registru smluv a ve smlouvách jsou uvedeny údaje, na kterých se strany skutečny dohodly. Pokud se týká lokalit, ze kterých byl srovnávací materiál, šlo jak o velká zimní střediska (např. Špindlerův mlýn), tak malá lokální střediska (např. Radvanice v Čechách). Při stanovení obvyklého nájmu byl použit koeficient polohy a vybavení. U srovnávacího materiálu vycházeli z nižší hranice ceny. Závěr, že pozemek je k uvedenému účelu využitelný pouze v zimním období, se vztahuje pouze pro sportovní účel (sjezdovka), jinak je pozemek využitelný např. dle územního plánu. Dle srovnávacího materiálu bylo patrno, že smlouvy jsou uzavírány na delší dobu. Využívání pozemku pro sportovní účel je sice krátkodobé, ale pozemky jsou dle nájemních smluv pronajímány dlouhodobě. Ve srovnávacím materiálu nenarazili na smlouvu, která by byla uzavřena jen na zimní období.

24. Z výpovědi statutárního zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že pozemek žalobce [parcelní číslo] je součástí sjezdovky. Bez pozemku [parcelní číslo] se sjezdovka nedá provozovat. Vedle sjezdovky je vlek, který funguje od roku 1971, je to jednomístná teleskopická poma. I když vlek nebyl v provozu, využívali sjezdovku lidé, kteří např. z Černé Hory sjížděli na ubytování. Po sjezdovce tak jezdili i lyžaři, kteří nevyjeli vlekem žalovaného a žalovaný z nich neměl žádný ekonomický přínos. Vlek byl využíván nejčastěji tak, že lyžaři vyjedou vlekem nahoru a sjedou na druhou stranu [obec] ke kabinové lanovce na [příjmení] [příjmení] nebo ke čtyřsedačce [anonymizováno]. Sjezdovka vede nejenom po pozemku ve vlastnictví žalobce, ale po dalších pozemcích. Na vlek platí společná jízdenka do celého areálu provozovatele [anonymizována dvě slova], který pak provádí rozúčtování a stanoví, jaká částka žalovanému přísluší. Vedle těchto jízdenek do celého areálu lze koupit i jízdenku jen na tento vlek, jak jednotlivou, tak časovou. Vlek je krátký, sjezdovka malá, takže vlek je využíván spíše k přiblížení na ostatní sjezdovky v areálu. Sjezdovku využívají rodiče s dětmi nebo méně kvalitní lyžaři. Sjezdovka nemá umělé zasněžování. Využití vleku v lednu až březnu 2020 je patrné z provozního deníku. Částky získané na jízdném nejsou čistým ziskem, jsou z nich hrazeny veškeré náklady. Stávalo se, že sjezdovka už byla nesjízdná a do stopy pod vlek se navážel sníh, aby lidé mohli vyjet nahoru do areálu.

25. Z odborného stanoviska [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 22. 8. 2022 bylo zjištěno, že pro období roku 2020 je tržní hodnota ročního nájemného z nemovitého majetku – pozemku [parcelní číslo] v [anonymizováno] [země] v [anonymizováno] stanovena částkou 66.750 Kč.

26. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2021 přijala tato společnost od žalovaného faktury ze dne 2. 1. 2019 na částku 18.540 Kč, ze dne 1. 2. 2019 na částku 49.950 Kč, ze dne 1. 3. 2019 na částku 54.930 Kč, ze dne 6. 4. 2019 na částku 12.090 Kč, ze dne 30. 4. 2019 na částku 790.631 Kč, ze dne 3. 10. 2019 na částku 14.685 Kč, ze dne 2. 10. 2019 na částku 48.515 Kč, ze dne 2. 2. 2020 na částku 23.190 Kč (faktury zaplaceny), ze dne 2. 3. 2020 na částku 80.820 Kč, ze dne 20. 4. 2020 na částku 652.427 Kč a ze dne 16. 4. 2020 na částku 9.000 Kč (faktury zbývá zaplatit). Ve zprávě nebylo specifikováno, z jakého důvodu byly faktury vystaveny.

27. Z revizní knihy lyžařského vleku [anonymizováno] I. bylo zjištěno, že zápisy o provozu vleku jsou od 6. 1. 2020 do 13. 3. 2020, kdy provoz vleku je zaznamenán do 12. 3., dne 13. 3. je zaznamenán konec sezony. V knize je zapisováno počasí od minus 7 °C (23. 1.) až po plus 6 °C a déšť (11. 3.). V některých dnech (2. 2., 9. 2.) je zaznamenáno dohazování stopy.

28. Ze smlouvy o pachtu pozemků p. [číslo] v [anonymizováno] [země] v [anonymizováno] ze dne 1. 5. 2021 bylo zjištěno, že jako účel pachtu je sjednáno užívání a braní požitků a plodů za účelem senoseče za podmínek stanovených ve smlouvě. Pacht je sjednán na dobu určitou od 1. 5. 2021 do 1. 5. 2051. Pachtovné činí 25.000 Kč bez DPH ročně.

29. Z přípisu žalobce žalovanému ze dne 23. 12. 2020 bylo zjištěno, že se týká užívání pozemku [parcelní číslo] s tím, že v současné době nemá žalovaný žádné oprávnění k užívání pozemku a nesvědčí mu žádný právní titul umožňující užívání. Datová zpráva byla dodána do datové schránky žalovaného 23. 12. 2020.

30. Z dokladů o zaplacení nájemného 42.189 Kč dne 11. 1. 2021 a jeho vrácení dne 2. 6. 2021 bylo zjištěno, že nájemné bylo zaplaceno žalovaným žalobci a vráceno žalobcem žalovanému.

31. Z výsledku nahlížení do KN – katastrální mapa + ortofoto bylo zjištěno, že žalovaný do mapy zakreslil umístění sjezdovky.

32. Soud neučinil žádné pro věc relevantní závěry z rozvahy žalovaného a přílohy v účetní uzávěrce. Soud neprovedl další žalobcem navrhované důkazy ohledně dopadů covidu, neboť je nepovažuje pro věc za relevantní. Jak bude uvedeno níže, soud při rozhodnutí vycházel z odborného stanoviska [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 22. 8. 2022, která se při stanovení obvyklého nájemného za předmětný pozemek v místě a čase musela vyrovnat i s otázkami dopadu pandemie na výši obvyklého nájmu.

33. Dle § 1732 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Dle § 1735 o. z. nabídka učiněná v písemné formě vůči nepřítomné osobě musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce. Není-li lhůta uvedena, lze nabídku přijmout v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, jež navrhovatel použil pro zaslání nabídky. Dle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Dle § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání došlo, došlo-li k němu včas.

34. Co do posouzení otázky uzavření platné smlouvy mezi účastníky na období, které je předmětem sporu, setrvává soud na závěru, který je odůvodněn výše, že platná smlouva nebyla z důvodu shora uvedených mezi účastníky uzavřena, žalovaný užíval pozemek žalobce bez právního důvodu a nárok žalobce je nutno posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Tento závěr byl potvrzen jako správný i v rozhodnutí odvolacího soudu. Žalobce byl nejpozději v rozsudku čj. 106 C 27/2020-74 ze dne 9. 6. 2021 vyrozuměn, že věc je nutno posuzovat podle pravidel bezdůvodného obohacení, přičemž tento závěr byl potvrzen i ve výzvě odvolacího soudu ze dne 6. 8. 2021 (čl. 87), kterou byl žalobce vyzván k předložení důkazů o výši bezdůvodného obohacení žalovaného vzniklého užíváním předmětného pozemku od 6. 1. 2020 do 12. 3. 2020. Soud proto nesouhlasí s tvrzením žalobce u jednání 16. 5. 2022, že do té doby nedošlo k poučení žalobce dle § 118a odst. 2 o. s. ř. o tom, že věc je možno posoudit po právní stránce jinak, než je žalováno. Žalobce po rozhodnutí odvolacího soudu, před jednáním dne 16. 5. 2022, doplnil tvrzení a důkazní návrhy týkající vzniku a výše bezdůvodného obohacení.

35. Dle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 3004 odst. 1 věta prvá o. z. obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků; rovněž nahradí užitek, který by ochuzený byl získal.

36. Po provedeném řízení bylo prokázáno, že žalovaný užíval pozemek žalobce [parcelní číslo] v [anonymizováno] [země] v [anonymizováno] (resp. jeho část) od 6. 1. 2020 do 12. 3. 2020, aniž by mu svědčil právní titul k užívání, čehož si byl žalovaný vědom, neboť sám tvrdil, že mezi účastníky nebyla na toto období uzavřena platná smlouva. Žalobce původně nezpochybňoval, že k faktickému užívání pozemku došlo právě v období od 6. 1. 2020 do 12. 3. 2020, až u jednání 16. 5. 2022 uvedl, že toto období pro něj není nesporné. Soud má dobu užívání pozemku tvrzenou žalovaným za prokázanou provozní a revizní knihou lyžařského vleku [anonymizováno], ze které je patrno, že sezona začala 6. 1. 2020 a trvala do 12. 3. 2020. Žalobce soudu netvrdil, že by pozemek byl užíván delší dobu, a neoznačil v tomto směru žádné důkazy, ač byl soudem poučen (viz protokol o jednání 25. 7. 2022 čl. 149).

37. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení nemohl soud vyjít ze znaleckého posudku č. 4181/24/2022 znaleckého ústavu [právnická osoba], neboť tímto posudkem byla stanovena obvyklá hodnota ročního nájemného z pozemku [parcelní číslo] v [anonymizováno] [země] v [anonymizováno] ke dni posouzení, tj. ke dni 7. 2. 2022, přičemž bezdůvodné obohacení vzniklo cca o dva roky dříve a bylo nutno prokázat obvyklou výši nájemného za obdobný pozemek v místě a čase obvyklou. Zástupce znaleckého ústavu nebyl schopen ani v rámci své výpovědi u soudu určit bez dalšího obvyklou výši nájemného za obdobný pozemek v roce 2020. Soud proto poučil žalobce, že ani po provedení důkazu tímto znaleckým posudkem a výslechem zástupce znaleckého ústavu nemá obvyklou výši nájemného za obdobný pozemek v místě a čase za prokázanou. Žalobce následně doložil odborné stanovisko znaleckého ústavu [právnická osoba], které soud považuje za listinu, ze které lze učinit bezpečná skutková zjištění o tržení hladině ceny nájmu, neboť poskytuje hodnověrné údaje s dostatečnou vypovídací hodnotou (viz předposlední odstavec zrušujícího usnesení odvolacího soudu). Zástupce znaleckého ústavu ve své výpovědi věrohodně popsal, jak bylo přistoupeno k vyhledávání srovnávacího materiálu a jak ústav postupoval při jeho vyhodnocení. Soud má za prokázáno, že obvyklá hodnota ročního nájemného z pozemku [parcelní číslo] v [anonymizováno] [země] v [anonymizováno] v roce 2020 činila 66.750 Kč. Tento závěr po podání odborného vyjádření nezpochybnil ani žalovaný, jeho námitky směřovaly do jiných oblastí.

38. Mezi účastníky je sporné, zda výše bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalovanému užíváním pozemku žalobce, odpovídá poměrné části obvyklého ročního nájmu (stanovisko žalovaného), či zda odpovídá celému obvyklému ročnímu nájmu (stanovisko žalobce). Žalobce svůj postoj odůvodňoval tím, že předmětný pozemek je využitelný pouze v zimě, hospodářskou funkcí nájmu byl provoz lyžařské sjezdovky a soud nemůže přehlížet ekonomickou realitu. V daném případě nelze vycházet z předmětu nájmu, jak byl vymezen v nájemní smlouvě mezi účastníky, která se na sporné období nevztahovala a ve věci tak nejde o plnění ze smlouvy, ale o vydání bezdůvodného obohacení. Je však nepochybné a žalovaný to nepopírá, že v době, kdy žalovaný pozemek žalobce využíval bez právního důvodu, dělo se tak za účelem provozování sjezdové tratě. Není však pravdivé tvrzení žalobce, že předmětný pozemek je využitelný pouze v zimním období. Pokud žalobce v tomto směru odkazoval na závěry znaleckého posudku č. 4181/24/2022, tak dle názoru soudu tento závěr znaleckého ústavu není závěrem o odborné otázce vztahující se k oboru znaleckého ústavu, navíc zástupce znaleckého ústavu ve své výpovědi vysvětlil, že tento závěr se vztahuje pouze pro účel využití pro lyžařskou sjezdovku. To, že pozemek je využitelný i mimo zimní sezonu je prokázáno jednak smlouvou o pachtu pozemků ve stejném katastrálním území za účelem senoseče (viz čl. 117-121) a tím, že smlouvou ze dne 29. 5. 2020 sám žalobce tento pozemek společně s dalšími pozemky zapsanými na [list vlastnictví] jako propachtovatel přenechal pachtýři [jméno] [příjmení] k dočasnému užívání a požívání za účelem zemědělského hospodaření. Smlouva byla uzavřena ve stejném roce, kdy došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení, nebylo tvrzeno a nelze to ani rozumně očekávat, že by před jejím uzavřením došlo k úpravám pozemku, kterými by tento byl podstatně změněn. Podle smlouvy budou pozemky využívány pro letní období, vždy od 30. 4. do 31. 10. a to s účinností podpisem smluvních stran, tj. i v roce 2020. Soud má za to, že pro stanovení výše bezdůvodného obohacení je tedy nutno vycházet z poměrné části obvyklého ročního nájemného, když ze stejného principu vycházel ve svém rozhodnutí i odvolací soud.

39. Pokud žalovaný zpochybňoval rozsah užívání pozemku, má soud za to, že znalecký ústav při stanovení výše obvyklého nájmu v místě a čase správně vyloučil tu část pozemku, která je pro účel, ke kterému žalovaný pozemek využíval, jednoznačně nepoužitelná, neboť je na ní souvislý trvalý porost. Rozsah využívání pozemku žalovaný prokazoval výsledkem nahlížení do KN – katastrální mapa + ortofoto. Vyznačení sjezdovky provedl sám žalovaný, takže jde spíše o tvrzení, než o důkaz. Zástupci znaleckého ústavu provedl místní ohledání v zimním období, proto soud považuje za objektivní závěr o tom, v jakém rozsahu mohl být pozemek pro daný účel využíván, když přesné každodenní využití není možno prokázat, když není zachycen pohyb návštěvníků na místě. Ani v minulosti si žalovaný nepronajímal jen konkrétní část pozemku, ale za účelem provozování sjezdovky si pronajímal celý pozemek.

40. Soud dává žalobci za pravdu, že s ohledem na umístění pozemku je jeho ekonomická využitelnost v zimě vyšší než v ostatních ročních obdobích. Je tak zřejmé, že pokud by předmětný pozemek byl pronajímán pouze na zimní sezonu, bylo by to za vyšší denní, popř. měsíční částku, než v ostatních ročních obdobích. Zástupce znaleckého ústavu ve své výpovědi potvrdil, co je uvedeno ve znaleckém posudku, že při zkoumání srovnávacího materiálu nenarazili na smlouvu, která by byla uzavřena pouze na zimní období, proto chybí podklad proto, aby výše obvyklého nájemného mohla být stanovena přímo za období, kdy žalovaný pozemek žalobce užíval. Za této situace má soud za to, že je nutno postupovat ve smyslu § 136 o. s. ř. Soud proto o 50 % zvýšil denní nájemné za předmětný pozemek v období, kdy byl užíván. Při stanovení procenta tohoto navýšení vycházel soud z toho, že bylo prokázáno, že po pozemku nevede lyžařský vlek, sjezdovka není tvořena pouze tímto pozemkem, ale i dalšími pozemky, takže využitelnost pro žalobce samotného pozemku bez návaznosti na okolní pozemky a vybavení je i v zimní sezoně velmi omezená. Na druhé straně bez tohoto pozemku by žalovaný nemohl používat sjezdovku, ale mohl by provozovat vlek za účelem dopravy lyžařů do areálu. Odkaz žalobce na § 10 odst. 2 o. z. není na místě, neboť nejde o případ, který nelze rozhodnout podle konkrétního ustanovení občanského zákoníku a měly by být využity zvyklosti.

41. Obvyklé roční nájemné dle odborného vyjádření je 66.750 Kč, rok 2020 měl 366 dnů, proto na jeden den připadá částka 182, 377 Kč, při zvýšení o 50 % je to částka 273,50 Kč. Žalovaný užíval pozemek žalobce bez právního důvodu od 6. 1. 2020 do 12. 3. 2020, tj. 67 dnů (26 + 29 + 12). Za toto období tak činí výše bezdůvodného obohacení, které žalovanému na úkor žalobce vzniklo, částku 18.328,90 Kč. Z této částky bylo mimosoudně zaplaceno 7.076,70 Kč a pravomocně přiznáno 449,30 Kč. Zbývá zaplatit 10.802,90 Kč.

42. Pokud se žalobce domáhal aplikace ustanovení § 3004 odst. 2 o. z., má soud za to, že není na místě. Soud žalobci přisvědčuje, že žalovaný, jako obohacený, nebyl v dobré víře, neboť si byl vědom toho, že předmětný pozemek využívá, i když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva. Nelze však konstatovat, že samotným užíváním pozemku, mimo obohacení spočívají v tom, že neplatit nájem v místě a čase obvyklý, vznikly žalovanému plody a užitky, popř. že by žalobce mimo nájmu získal z pozemku jiný užitek. Lyžařský vlek je na jiném pozemku, navíc výpovědí statutárního zástupce žalovaného bylo prokázáno, že tento vlek je především využíván pro přiblížení lyžařů do atraktivnějších částí areálu. Sjezdovka vede po vícero pozemcích, takže ani v případě, že by byl zjišťován čistý příjem žalovaného z provozu vleku, který pochopitelně neodpovídá součtu jízdného, neboť je nutno zohlednit náklady, nebylo by možno konstatovat, že jde o plod a užitek, který nabyl žalovaný obohacením v důsledku užívání pozemku žalobce. Plodům a užitkům rozhodně neodpovídají částky, které byly žalovanému vyplaceny podle zprávy [právnická osoba] plus, neboť není specifikováno, z jakých všech důvodů (za jaká plnění) byly faktury vystavovány. Přijaté částky nezohledňují náklady nutně vzniklé při provozování vleku, popř. sjezdovky.

43. S ohledem na shora uvedené byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10.802,90 Kč. Soud považuje fakturu žalobce žalovanému na částku 41.000 Kč za výzvu k zaplacení bezdůvodného obohacení, proto ode dne následujícího po její splatnosti je žalovaný v prodlení a je povinen dle § 1970 o. z. platit žalobci úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovanému proto byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10.802,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 24. 6. 2020 do zaplacení, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

44. Ve zbytku, tj. co do částky 22.671,10 Kč s požadovaným úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta, neboť v tomto rozsahu žalovanému bezdůvodné obohacení nevzniklo.

45. Výrok o nákladech řízení účastníků se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř. Účastníci měli ve věci částečný úspěch a soud o nákladech řízení rozhodl podle jeho výsledku. Za část řízení, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 33.923,30 Kč, měl žalobce ve věci úspěch co do částky 11.252,20 Kč (449,30 + 10.802,90 Kč), tj. 33,17 %. Žalovaný měl úspěch co do částky 22.671,10 Kč, tj. 66,83 %. Tzv. čistý úspěch žalovaného za tuto část řízení tak činí 33,66 % a v tomto rozsahu má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný požadoval za tuto část řízení nahradit odměnu za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen a. t.) za 4 úkony právní pomoci po 2.460 Kč (§ 7 a. t.) + 4 režijní paušály po 300 Kč (§ 13 odst. 4 a. t.) a tyto úkony byly vykonány (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření, 2x účast na jednání). Dále žalovanému přísluší náhrada za ztrátu času na cestě ke 2 jednáním za 16 započatých půlhodin po 100 Kč dle § 14 a. t. a jízdné ke dvěma jednáním soudu z Prahy do Trutnova a zpět při použití osobního automobilu Škoda Octavia s průměrnou spotřebou 6,5 litrů motorové nafty na 100 km, při vyhláškové ceně nafty 27,20 Kč za litr a základní sazbě 4,40 Kč, které žalovaný požadoval pouze ve výši 2.521 Kč. Z celkových nákladů řízení 15.161 Kč (11.040 + 1.600 + 2.521 Kč) přísluší za tuto část řízení žalovanému náhrada 33,66 %, tj. 5.103,20 Kč. Za část řízení, kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky 33.474 Kč, měl žalobce ve věci úspěch co do částky 10.802,90 Kč, tj. 32,27 %. Žalovaný měl úspěch co do částky 22.671,10 Kč, tj. 67,73 %. Tzv. čistý úspěch žalovaného za tuto část řízení tak činí 35,46 % a v tomto rozsahu má žalovaný právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný za tuto část řízení vynaložil na odměnu za právní zastoupení dle § 7 a. t. za 6 úkonů právní pomoci po 2.460 Kč a 6 x paušál po 300 Kč (1. vyjádření ke znaleckému posudku, 2. vyjádření ze dne 10. 5. 2022, 3. účast u jednání 16. 5. 2022, 4., 5. účast u jednání 25. 7. 2022 delšího než 2 hodiny, 6. účast u jednání 12. 12. 2022) celkem částku 16.560 Kč. Dále žalovanému přísluší náhrada za ztrátu času na cestě k jednáním soudu, když za část řízení po rozhodnutí odvolacího soudu žalobce požadoval náhradu pouze za 16 započatých půlhodin, tj. částku 1.600 Kč (za celé řízení požadoval 3.200 Kč). Žalovanému rovněž přísluší jízdné k jednáním soudu z Prahy do Trutnova a zpět, přičemž za tuto část řízení žalovaný na jízdném požadoval 4.502 Kč (za celé řízení požadoval 7.023 Kč), ač by mu při použití stejného vozidla a ceně dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb. příslušela náhrada vyšší. Za tuto část řízení žalovaný vynaložil celkem náklady řízení ve výši 22.662 Kč (16.560 + 1.600 + 4.502 Kč), z nichž mu přísluší podle výsledku řízení náhrada 35,46 %, tj. 8.035,90 Kč. Celkově je proto žalobce povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 13.139,10 Kč (5.103 + 8.035,90 Kč) ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvody pro lhůtu delší. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. jsou náklady řízení splatné k rukám zástupce žalovaného.

46. Výrok o nákladech řízení státu se opírá o § 148 odst. 1 o. s. ř. V době, kdy předmětem řízení byla částka 33.474 Kč, stát na nákladech řízení za znalečné za výslech zástupce znaleckého ústavu vynaložil částku 4.274,90 Kč, kterou jsou strany povinny nahradit státu v poměru, ve kterém neměly ve věci úspěch. Žalobce je tak povinen nahradit České republice na účet Okresního soudu v Trutnově 67,73 % z vynaložených nákladů, tj. částku 2.895,40 Kč a žalovaný 32,27 %, tj. částku 1.379,50 Kč, oba ve lhůtě dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.

Poučení