107 C 6/2025 - 90

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení částky 54 046 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 653,65 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby byla žalovaná žalobci povinna zaplatit: 1) pohledávku ve výši 29 046,00 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 49 952,00 Kč ve výši 8,25% ročně od 01.11.2020 do 23.11.2020 ve výši 263,29 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 48 552,00 Kč ve výši 8,25% ročně od 24.11.2020 do 29.01.2021 ve výši 745,48 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 46 052,00 Kč ve výši 8,25% ročně od 30.01.2021 do 01.03.2021 ve výši 327,16 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 45 052,00 Kč ve výši 8,25% ročně od 02.03.2021 do 31.03.2021 ve výši 309,73 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 43 052,00 Kč ve výši 8,25% ročně od 01.04.2021 do 11.05.2021 ve výši 404,51 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 41 552,00 Kč ve výši 8,25% ročně od 12.05.2021 do 15.06.2021 ve výši 333,28 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 40 052,00 Kč ve výši 8,25% ročně od 16.06.2021 do 26.07.2022 ve výši 3 726,50 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 39 997,99 Kč ve výši 8,25% ročně od 27.07.2022 do 30.08.2022 ve výši 320,82 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 39 907,16 Kč ve výši 8,25% ročně od 31.08.2022 do 27.09.2022 ve výši 256,07 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 36 162,27 Kč ve výši 8,25% ročně od 28.09.2022 do 27.10.2022 ve výši 248,62 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 35 581,46 Kč ve výši 8,25% ročně od 28.10.2022 do 28.11.2022 ve výši 260,93 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 35 136,59 Kč ve výši 8,25% ročně od 29.11.2022 do 29.12.2022 ve výši 249,62 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 34 677,04 Kč ve výši 8,25% ročně od 30.12.2022 do 25.01.2023 ve výši 214,56 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 34 205,27 Kč ve výši 8,25% ročně od 26.01.2023 do 01.03.2023 ve výši 274,35 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 33 859,66 Kč ve výši 8,25% ročně od 02.03.2023 do 28.03.2023 ve výši 209,51 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 33 675,75 Kč ve výši 8,25% ročně od 29.03.2023 do 25.04.2023 ve výši 216,09 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 33 315,73 Kč ve výši 8,25% ročně od 26.04.2023 do 26.05.2023 ve výši 236,68 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 32 912,32 Kč ve výši 8,25% ročně od 27.05.2023 do 27.06.2023 ve výši 241,36 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 32 483,54 Kč ve výši 8,25% ročně od 28.06.2023 do 26.07.2023 ve výši 215,88 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 32 040,99 Kč ve výši 8,25% ročně od 27.07.2023 do 25.08.2023 ve výši 220,28 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 31 587,11 Kč ve výši 8,25% ročně od 26.08.2023 do 28.09.2023 ve výši 246,12 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 31 225,02 Kč ve výši 8,25% ročně od 29.09.2023 do 27.10.2023 ve výši 207,52 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 937,22 Kč ve výši 8,25% ročně od 28.10.2023 do 29.11.2023 ve výši 233,96 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 846,39 Kč ve výši 8,25% ročně od 30.11.2023 do 29.12.2023 ve výši 212,07 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 737,80 Kč ve výši 8,25% ročně od 30.12.2023 do 26.01.2024 ve výši 197,23 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 646,98 Kč ve výši 8,25% ročně od 27.01.2024 do 27.02.2024 ve výši 224,74 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 556,14 Kč ve výši 8,25% ročně od 28.02.2024 do 29.04.2024 ve výši 434,15 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 374,49 Kč ve výši 8,25% ročně od 30.04.2024 do 29.05.2024 ve výši 208,82 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 283,67 Kč ve výši 8,25% ročně od 30.05.2024 do 27.06.2024 ve výši 201,26 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 192,84 Kč ve výši 8,25% ročně od 28.06.2024 do 26.07.2024 ve výši 200,66 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 102,02 Kč ve výši 8,25% ročně od 27.07.2024 do 28.08.2024 ve výši 227,65 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 30 011,19 Kč ve výši 8,25% ročně od 29.08.2024 do 03.10.2024 ve výši 247,59 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 29 920,37 Kč ve výši 8,25% ročně od 04.10.2024 do 28.10.2024 ve výši 171,42 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 29 829,55 Kč ve výši 8,25% ročně od 29.10.2024 do 26.11.2024 ve výši 198,24 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 29 738,72 Kč ve výši 8,25% ročně od 27.11.2024 do 30.12.2024 ve výši 231,71 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 29 647,89 Kč ve výši 8,25% ročně od 31.12.2024 do 28.01.2025 ve výši 197,03 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 29 557,07 Kč ve výši 8,25% ročně od 29.01.2025 do 04.04.2025 ve výši 447,05 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 29 045,65 Kč ve výši 8,25% ročně od 05.04.2025 do zaplacení, 2) pohledávku ve výši 25 000,00 Kč, 3) úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a., a to z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 28.08.2020 do zaplacení, tj. úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 47 448,01 Kč od 28.08.2020 do 29.01.2021 ve výši 13 994,95 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 46 052,58 Kč od 30.01.2021 do 01.03.2021 ve výši 2 716,84 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 45 052,58 Kč od 02.03.2021 do 31.03.2021 ve výši 2 572,20 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 43 052,58 Kč od 01.04.2021 do 11.05.2021 ve výši 3 359,13 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 41 552,58 Kč od 12.05.2021 do 15.06.2021 ve výši 2 767,45 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 40 052,58 Kč od 16.06.2021 do 26.07.2022 ve výši 30 945,32 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 39 998,57 Kč od 27.07.2022 do 30.08.2022 ve výši 2 664,20 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 39 907,74 Kč od 31.08.2022 do 27.09.2022 ve výši 2 126,32 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 36 162,85 Kč od 28.09.2022 do 27.10.2022 ve výši 2 064,60 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 35 582,04 Kč od 28.10.2022 do 28.11.2022 ve výši 2 166,72 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 35 137,17 Kč od 29.11.2022 do 29.12.2022 ve výši 2 072,97 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 34 677,62 Kč od 30.12.2022 do 25.01.2023 ve výši 1 781,73 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 34 205,85 Kč od 26.01.2023 do 01.03.2023 ve výši 2 278,15 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 33 860,24 Kč od 02.03.2023 do 28.03.2023 ve výši 1 739,88 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 33 676,33 Kč od 29.03.2023 do 25.04.2023 ve výši 1 794,52 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 33 316,31 Kč od 26.04.2023 do 26.05.2023 ve výši 1 965,40 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 32 912,90 Kč od 27.05.2023 do 27.06.2023 ve výši 2 004,16 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 32 484,12 Kč od 28.06.2023 do 26.07.2023 ve výši 1 792,78 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 32 041,57 Kč od 27.07.2023 do 25.08.2023 ve výši 1 829,40 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 31 587,69 Kč od 26.08.2023 do 28.09.2023 ve výši 2 043,74 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 31 225,60 Kč od 29.09.2023 do 27.10.2023 ve výši 1 723,18 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 30 937,80 Kč od 28.10.2023 do 29.11.2023 ve výši 1 942,71 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 30 846,97 Kč od 30.11.2023 do 29.12.2023 ve výši 1 761,00 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 30 738,38 Kč od 30.12.2023 do 26.01.2024 ve výši 1 638,00 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 30 647,56 Kč od 27.01.2024 do 27.02.2024 ve výši 1 866,24 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 30 556,72 Kč od 28.02.2024 do 29.04.2024 ve výši 3 605,30 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 30 375,07 Kč od 30.04.2024 do 29.05.2024 ve výši 1 734,00 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 30 284,25 Kč od 30.05.2024 do 27.06.2024 ve výši 1 671,27 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 30 193,42 Kč od 28.06.2024 do 26.07.2024 ve výši 1 666,34 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 30 102,60 Kč od 27.07.2024 do 28.08.2024 ve výši 1 890,57 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 30 011,77 Kč od 29.08.2024 do 03.10.2024 ve výši 2 055,96 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 29 920,95 Kč od 04.10.2024 do 28.10.2024 ve výši 1 423,50 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 29 830,13 Kč od 29.10.2024 do 26.11.2024 ve výši 1 646,33 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 29 739,30 Kč od 27.11.2024 do 30.12.2024 ve výši 1 924,06 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 29 648,47 Kč od 31.12.2024 do 28.01.2025 ve výši 1 636,18 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 29 557,65 Kč od 29.01.2025 do 04.04.2025 ve výši 3 712,50 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 71,45 % p.a. z částky 29 046,23 Kč od 05.04.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 28.08.2020 dosáhne částky 148 176,00 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 21.5.2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 54 046 Kč s příslušenstvím (specifikovaným v bodě II. výroku rozsudku).

2. Uvedl, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále též jen „smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 22.10.2019. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000,00 Kč (dále též jen „úvěr“). K vyplacení úvěru žalované došlo dne 23.10.2019. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 72.30 % p. a. splácet ve 36měsíčních splátkách ve výši 3 430,00 Kč, splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem listopad 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku.

3. V souvislosti se smlouvou žalovaná dále požádala dne 22.10.2019 o využití tzv. marketingové akce připravené žalobcem pro klienty žalobce, čímž došlo k ponížení prvních dvou splátek na jednu polovinu jejich původní výše uvedené ve smlouvě a zároveň žalované vznikla povinnost uhradit žalobci jednu splátku navíc, a to v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po skončení původního splátkového kalendáře. Výše této nové splátky se rovnala výši ostatních splátek dle uzavřené smlouvy (vyjma prvních dvou splátek, které byly v důsledku využití marketingové akce poníženy na polovinu). V důsledku využití této marketingové akce došlo oproti údajům uvedeným ve smlouvě k ponížení zápůjční úrokové sazby úvěru na nominální úrokovou sazbu ve výši 71,45 % p.a.

4. Žalobce žalované oznámil schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Toto Oznámení o schválení úvěru a splátkový kalendář již obsahovaly údaje o poskytovaném úvěru s využitím shora popsané marketingové akce.

5. Žalobce tvrdil, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení.

6. Žalobce dále uvedl, že žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze částky: - částka ve výši 1 715,00 Kč ze dne 22.11.2019 - částka ve výši 1 715,00 Kč ze dne 19.12.2019 - částka ve výši 3 430,00 Kč ze dne 30.01.2020 - částka ve výši 3 430,00 Kč ze dne 06.03.2020 - částka ve výši 3 430,00 Kč ze dne 27.03.2020 - částka ve výši 3 430,00 Kč ze dne 05.05.2020 - částka ve výši 3 430,00 Kč ze dne 13.07.2020 - částka ve výši 2 430,00 Kč ze dne 19.08.2020 7. Žalobce uvedl, že v důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se takto dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. 8 splatné dne 22.06.2020. K datu 26.08.2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 53 382,58 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dále se žalobce domáhal hrazení zákonných úroků z prodlení z nové jistiny a též smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny, a to ode dne 1.11.2020. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky: - částka ve výši 3 430,00 Kč ze dne 16.10.2020 - částka ve výši 1 400,00 Kč ze dne 23.11.2020 - částka ve výši 2 500,00 Kč ze dne 29.01.2021 - částka ve výši 1 000,00 Kč ze dne 01.03.2021 - částka ve výši 2 000,00 Kč ze dne 31.03.2021 - částka ve výši 1 500,00 Kč ze dne 11.05.2021 - částka ve výši 1 500,00 Kč ze dne 15.06.2021 - částka ve výši 54,01 Kč ze dne 26.07.2022 - částka ve výši 90,83 Kč ze dne 30.08.2022 - částka ve výši 3 744,89 Kč ze dne 27.09.2022 - částka ve výši 580,81 Kč ze dne 27.10.2022 - částka ve výši 444,87 Kč ze dne 28.11.2022 - částka ve výši 459,55 Kč ze dne 29.12.2022 - částka ve výši 471,77 Kč ze dne 25.01.2023 - částka ve výši 345,61 Kč ze dne 01.03.2023 - částka ve výši 183,91 Kč ze dne 28.03.2023 - částka ve výši 360,02 Kč ze dne 25.04.2023 - částka ve výši 403,41 Kč ze dne 26.05.2023 - částka ve výši 428,78 Kč ze dne 27.06.2023 - částka ve výši 442,55 Kč ze dne 26.07.2023 - částka ve výši 453,88 Kč ze dne 25.08.2023 - částka ve výši 362,09 Kč ze dne 28.09.2023 - částka ve výši 287,80 Kč ze dne 27.10.2023 - částka ve výši 90,83 Kč ze dne 29.11.2023 - částka ve výši 108,59 Kč ze dne 29.12.2023 - částka ve výši 90,82 Kč ze dne 26.01.2024 - částka ve výši 90,84 Kč ze dne 27.02.2024 - částka ve výši 181,65 Kč ze dne 29.04.2024 - částka ve výši 90,82 Kč ze dne 29.05.2024 - částka ve výši 90,83 Kč ze dne 27.06.2024 - částka ve výši 90,82 Kč ze dne 26.07.2024 - částka ve výši 90,83 Kč ze dne 28.08.2024 - částka ve výši 90,82 Kč ze dne 03.10.2024 - částka ve výši 90,82 Kč ze dne 28.10.2024 - částka ve výši 90,83 Kč ze dne 26.11.2024 - částka ve výši 90,83 Kč ze dne 30.12.2024 - částka ve výši 90,82 Kč ze dne 28.01.2025 - částka ve výši 511,42 Kč ze dne 04.04.2025 8. Doplnil, že v souladu s § 9 zákona č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19, žalobci od 01.05.2020 do 31.10.2020 nevznikalo právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení žalované s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru (tj. smluvní pokuty, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného a úrok z prodlení).

9. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.

10. Po provedeném řízení byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovanou, jako klientkou, byla uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále též jen „smlouva“). Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 22.10.2019. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000,00 Kč (dále též jen „úvěr“), viz oznámení o schválení úvěru. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 23.10.2019 (doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 72.30 % p. a. splácet ve 36měsíčních splátkách ve výši 3 430,00 Kč splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem listopad 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalované následně zasláno na dodejku. Z žádosti o využití marketingové akce bylo zjištěno, že v souvislosti se smlouvou žalovaná dále požádala dne 22.10.2019 o využití tzv. marketingové akce připravené žalobcem pro klienty žalobce, čímž došlo k ponížení prvních dvou splátek na jednu polovinu jejich původní výše uvedené ve smlouvě a zároveň žalované vznikla povinnost uhradit žalobci jednu splátku navíc, a to v kalendářním měsíci bezprostředně následujícím po skončení původního splátkového kalendáře. Výše této nové splátky se rovnala výši ostatních splátek dle uzavřené smlouvy (vyjma prvních dvou splátek, které byly v důsledku využití marketingové akce poníženy na polovinu). V důsledku využití této marketingové akce došlo oproti údajům uvedeným ve smlouvě k ponížení zápůjční úrokové sazby úvěru na nominální úrokovou sazbu ve výši 71,45 % p.a.

11. Žalobce žalované oznámil schválení úvěru Oznámením o schválení úvěru, ve kterém byly uvedeny základní parametry poskytovaného úvěru a jehož přílohu tvořil i splátkový kalendář. Toto Oznámení o schválení úvěru a splátkový kalendář již obsahovaly údaje o poskytovaném úvěru s využitím shora popsané marketingové akce. Z ověření v registru SOLUS a ověření v registru NRKI bylo zjištěno, že tyto byly bez negativního příznaku.

12. Co se týká úvěruschopnosti žalované, tak žalobce doložil dvě výplatní pásky žalované. Z první z nich není možno zjistit, za jaký měsíc byla mzda vyplacena, čistý příjem činí 30 569 Kč, srážky 8 223 Kč a doplatek na účet 22 246 Kč. Z druhé je zřejmé, že zaměstnavatelem jsou [právnická osoba], je za období 09/19 a čistý příjem činí 30 225 Kč, srážky 8 114 Kč a doplatek na účet 22 141 Kč, z dodatku k pracovní smlouvě u téhož zaměstnavatele ze dne 16.5.2016 též vyplynulo, že pracovní poměr je změněn na dobu neurčitou. Z hodnocení klienta žalobcem a z předsmluvního formuláře vyplynulo, že pravidelný čistý příjem klienta činí 23 000 Kč měsíčně, dále bylo uvedeno, že klientka nevynakládá žádné výdaje na děti či další osoby v domácnosti, nemá žádné splátky, na bydlení vynakládá 1 400 Kč měsíčně a na „ostatní“ uvádí částku 100 Kč měsíčně, rezerva činí 1 000 Kč měsíčně, jako výdaje je též zahrnuto životní minimum ve výši 3 410 Kč. Byla doložena fotokopie platného občanského průkazu žalované.

13. Z oznámení žalobce za dne 26.8.2000 vyplynulo, že tímto žalobce žalované oznámil, že úvěr se stal splatným a uvedl, že celková dlužná částka k tomuto datu činí 53 382 Kč, toto doložil dodejkou.

14. Právně soud hodnotí věc následujícím způsobem: Podle § 86 odst. 1 a 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZosÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta prvá ZosÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

15. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Žalobce byl povinen dle § 86 ZosÚ zjišťovat úvěruschopnost žalované.

19. Zákon č. 257/2016 Sb. ukládá věřitelům sjednávajícím úvěr se spotřebitelem nad rámec povinností vyplývajících z ustanovení občanského zákoníku řadu povinností s cílem zajistit spotřebiteli jasné a srozumitelné informace a rady o právech a povinnostech vyplývajících ze zamýšlené smlouvy o spotřebitelském úvěru ještě předtím, než bude smlouva uzavřena (§ 75 an., § 90 an.), zajišťuje i jeho ochranu po uzavření smlouvy (§ 110, § 117 an., § 122). Z jednotlivých ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. je patrné, že jeho účelem je ochrana spotřebitele před jeho nadměrným (neúnosným) zadlužováním. Stejnému cíli odpovídá i ustanovení § 86 ZosÚ.

20. Ustanovení § 86 ZosÚ nespecifikuje okruh informací, které by měl věřitel získat ani rozsah ověření informací. V každém jednotlivém případě uvažované smlouvy o spotřebitelském úvěru je tak věřitel (jako osoba v oboru orientovaná) povinen vyhodnotit, které informace jsou zapotřebí pro zjištění, zda bude po zamýšlenou dobu trvání úvěrového vztahu spotřebitel schopen úvěr splácet, či nikoli.

21. Ústavní soud ČR se v nálezu sp. zn.

III. ÚS 4129/18 ze dne

26. února 2019 vyjádřil, že: „…poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“.

22. Soud má za to, že žalobce povinnost uloženou § 86 ZosÚ nesplnil, neboť vůbec neověřoval pravidelné výdaje žalované (zejména, co se týče výdajů na bydlení, stravu, ošacení, jiných běžných nákladů, pojištění, dopravu...). Měsíční výdaje žalované byly stanoveny na částku 4 910 Kč (aniž by byly blíže specifikovány), takové nízké částce však nelze bez dalšího zcela uvěřit, též není věrohodné, že by v této částce mohly být zahrnuty náklady na bydlení, jídlo, další potřeby. Též pokud se žalobce spokojil s tvrzením žalované, které zahrnul bez dalšího do hodnocení klienta, že žalovaná nemá dluhy, neplatí splátky, je toto s podivem, neboť ze samotné výplatní pásky vyplývá, že jí dvakrát byla ze mzdy sražena částka ve výši přes 8 000 Kč. Takové vyhodnocení klienta svědčí o úplné rezignaci žalobce na zjištění reálných poměrů žalované, což zcela odpovídá smyslu zákona.

23. Jestliže se tedy žalobce dostatečně nezabýval příjmovou ani (zejména) výdajovou stránkou žalované, nemohl provést řádné posouzení schopnosti žalované úvěr splácet.

24. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace. Zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele-zde poskytovatele spotřebitelského úvěru. Posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Zákon o spotřebitelském úvěru uvádí, že věřitel je povinen prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr s odbornou péčí, což nasvědčuje povinnosti dodržení zvýšené pozornosti při posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

25. Přesto žalobce smlouvu o úvěru uzavřel s vědomím zajištění svého závazku smluvními sankcemi. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti žalobce byla uzavřena smlouva o úvěru, je v souladu s cíli zákona vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako právní jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 a § 588 o. z. absolutně neplatné.

26. V tomto směru soud odkazuje také na judikaturu Krajského soudu v Ostravě, který například v rozsudku ze dne 14. 3. 2018, č. j. 8 Co 47/2018-50, uvedl: „Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZosÚ, potažmo druhu jeho neplatnosti [Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva, v poměrech souzené věci § 87 odst. 1 ZosÚ ve spojení s § 588 o. z., je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443); což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku z 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012.]. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení: ve vztahu k směrnici 93/13, rozsudek ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C 243/08, EU:C:2009:350, bod 32; k směrnici Rady 85/577/EHS, rozsudek ze dne 17. 12. 2009, [jméno FO], C 227/08, EU:C:2009:792, bod 29; k směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES, rozsudek ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C 32/12, EU:C:2013:637, bod 39. Odvolací soud nemá pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. června 2015, Faber, C 497/13, EU:C:2015:357, bod 42 a citovaná judikatura), z čehož vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. října 2007, Rampion a Godard, C 429/05, EU:C:2007:575, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bod 41).“ 27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Ve smyslu § 2993 o. z. má žalobce právo jen na to, co bylo plněno, tedy na vrácení dosud neuhrazené jistiny. U smlouvy žalobce prokázal poskytnutí částky 50 000 Kč, žalovaná uhradila do podání žaloby v jednotlivých splátkách celkem 47 346,35 Kč. Je tedy povinna žalobci z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit částku 2 653,65 Kč.

29. Ve zbylém rozsahu nárok pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný není. Lze též podotknout, že kromě neplatnosti smlouvy z titulu výše uvedených zákonných ustanovení je možno též poukázat na zjevně nepřiměřeně vysoký úrok ve výši 71,45 % p.m., který lze považovat za nemorální. Soud toto však s ohledem na neplatnost smlouvy z výše uvedených důvodů podrobně nehodnotí.

30. Pokud jde o požadované příslušenství, představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobci přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které upravuje výši zákonného úroku z prodlení, za jí požadované období, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobce na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení.

31. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný, žalovaná však žádné náklady řízení nepožadovala a neprokázala, soud proto rozhodl tak, že žalobce nemá právo na jejich náhradu.

Poučení