107 C 98/2012

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno]. [Anonymizováno], spol. s.r.o., IČO: [Anonymizováno], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1], se sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba se zamítá co do částky [částka] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit [Anonymizováno] [Anonymizováno] na účet Okresního soudu v [adresa] soudní poplatek za řízení ve výši [částka], přičemž částku [částka] již uhradila, zbývá tedy zaplatit částku [částka], kterou je povinna uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] na náhradě nákladů státu částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa] na náhradě nákladů státu částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] je vlastníkem pozemků: p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití sportoviště a rekreační plocha, p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, druh pozemku vodní plocha, způsob využití zamokřená plocha, p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, druh pozemku vodní plocha, způsob využití zamokřená plocha, p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, všechny vedené na LV č. [hodnota], nacházející se v obci [adresa], v katastrálním území [adresa], zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště [adresa] (dále jen „pozemky“). [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále jen „Úřad“) je organizační složkou příslušnou s těmito pozemky hospodařit a je organizační složkou státu příslušnou hospodařit s pohledávkou za žalovanou. Žalovaná na základě kupní smlouvy č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum] nabyla vlastnické právo k objektům na pozemcích p. č. st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], nacházejících se v katastrálním území [adresa], evidované u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště [adresa]. Právní účinky vkladu vlastnického práva vznikly dnem [datum], přičemž převod vlastnického práva byl schválen Ministerstvem financí na základě schvalovací doložky ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Tyto objekty přitom byly převedeny do vlastnictví žalované bez pozemků se všemi právy a povinnostmi a se součástmi a příslušenstvím, které byly popsány ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] soudního znalce [jméno FO] ze dne [datum]. Soubor budov a pozemků tvoří bývalý vojenský objekt s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. Na základě geometrického plánu ze dne [datum] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], číslo plánu [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] byly zaměřeny zpevněné plochy tvořící přístupovou cestu do areálu a areálovou komunikaci, chodník, terasu, okapový chodník, rampu a hnojiště – betonová jáma. Žalovaná je vlastníkem těchto zpevněných ploch s tím, že tyto jsou situovány na pozemku žalobkyně, přičemž se jedná o uzavřený areál a dochází k jejich užívání ze strany žalované, neboť ta je užívá pro svoji činnost vykonávanou v areálu. Na užívání částí pozemků přitom nebyla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena žádná nájemní smlouva, ani smluvně upraven užívací vztah. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila tím, že užívala části pozemků, a to od [datum] do [datum] bez právního důvodu a za toto užívání neplatila žalobkyni úhradu. Na základě přípisu ze dne [datum] žalovaná žalobkyni sama sdělila, že bude hradit oprávněné nároky žalobkyně z titulu užívání pozemků nutných k přístupu ke stavbám v areálu. Žalobkyně stanovila výši úhrady za bezesmluvní užívání za období od [datum] do [datum] na částku v celkové výši [částka], a to podle Výměru Ministerstva financí č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], dle kterého činila výše nájemného [částka]/1 m2/rok. Žalovaná byla přípisem ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] žalobkyní vyzvána k úhradě částky za předmětné období, tj. období od [datum] do [datum], ve výši [částka] za majetkový prospěch získaný bez právního důvodu. Jelikož žalovaná úhradu za bezesmluvní užívání dobrovolně neuhradila, byla žalobkyní dále vyzvána upomínkou ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], na kterou žalovaná nereagovala. Přípisem ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě částky [částka], a to za majetkový prospěch získaný bez právního důvodu za období od [datum] do [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku dobrovolně neuhradila, byla žalobkyní dále vyzvána upomínkou ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] a přípisem ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], kterým byla vyzvána k úhradě částky [částka], a to do [datum]. Ode dne [datum] se pak žalovaná ocitla v prodlení s úhradou tohoto dluhu. Přípisem ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky [částka], kterou měla zaplatit do 30 dnů ode dne obdržení výzvy. Ode dne [datum] se žalovaná s úhradou této částky ocitla v prodlení. V průběhu řízení žalovaná s ohledem na závěr znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] uhradila dne [datum] žalobkyni částku [částka], v důsledku čehož žalobkyně vzala svoji žalobu částečně (co do uhrazené jistiny ve výši [částka]) zpět. Soud proto s ohledem na tento dispozitivní úkon žalobkyně řízení částečně (v rozsahu zpětvzetí) zastavil, a to usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Žalobkyně tak nyní po žalované požaduje zaplacení částky [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Zdejší soud o věci již jednou věcně rozhodl, a to rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byla žaloba na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zamítnuta (výrok I.), žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] (výrok II.), bylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky (výrok III.), o povinnosti žalované zaplatit soudní poplatek za řízení ve výši [částka] (výrok IV.) a o povinnosti žalované uhradit náklady státu (výrok V.). Při svém rozhodování vycházel z toho, že mezi účastníky je nesporné, že žalovaná užívala v období od [datum] do [datum] bez právního důvodu části pozemků parcelní č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parcelní č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parcelní č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parcelní č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parcelní č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa] (dále jen předmětné pozemky), všechny ve vlastnictví žalobce. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení, jehož se žalované takovým užíváním uvedených nemovitostí v rozhodném období dostalo, vycházel zdejší soud ze závěrů výše uvedeného posudku vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], jenž obvyklou výši nájemného části pozemků pro dané časové období stanovil částkou [částka], odpovídající jednotkové ceně nájmu ve výši [částka] za m2 a rok. Znalec při určení ceny vycházel z reverzní výnosové metody (pro nedostatek srovnatelných dat nemohl použít metodu porovnávací), přičemž cenu nájmu dle doporučení asociace znalců snížil na dolní míru kapitalizace o 1 % s ohledem na kvalitu pozemků (vysoká míra pravděpodobnosti záplav, pozemky položené zcela mimo obec bez inženýrských sítí), současně snížil o 15 % ceny inzerované (v reálním prostředí jich není skutečně dosahováno) a vypořádal se i s tím, proč nepřihlédl k již uhrazenému nájemnému ve výši [částka] za m2 a rok z pozemků v areálu, kde se předmětné pozemky nachází. Zdejší soud v tomto svém rozhodnutí dospěl k závěru, že nelze vycházet z ceny obvyklého nájemného ve výši [částka] za m2 a rok, která odpovídá maximální výši nájemného, jak je stanovena výměrem Ministerstvem financí č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], přičemž regulovaná cena stanovená výměrem Ministerstva financí je určením maximální hranice nájemného, nikoli cenou obecně závaznou, proto lze v konkrétním případě s přihlédnutím ke specifikům posuzované věci, k poloze pozemků v lokalitě, kde se nachází, i konkrétním omezením vyplývajícím z podmínek daného území, vycházet z obvyklého nájemného v nižší výši. Z důvodu dostatečně zjištěného skutkového stavu pak soud nevyhověl návrhu žalobkyně na zpracování revizního znaleckého posudku. K odvolání žalobkyně byl rozsudek zdejšího soudu usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zrušen a věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud potvrdil jako správný závěr zdejšího soudu, že podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen “o. z.”), je třeba věc posoudit podle právních předpisů účinných do [datum], tedy zejména podle § 451, § 456, § 458 a § 671 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen “obč. zák.”). Jako správný potvrdil také závěr zdejšího soudu, že i v případě, kdy je nájemné určeno cenou regulovanou a je třeba dbát příslušných cenových předpisů, je třeba pro potřeby určení výše bezdůvodného obohacení zjišťovat obvyklé nájemné, které může být nižší, než je cena maximální, v konkrétním případě stanovená výměrem Ministerstva financí č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Podle odvolacího soudu bylo správné zjišťovat výši obvyklého nájemného posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Důvodem zrušení napadeného rozhodnutí byl závěr odvolacího soudu, že v odvolacím řízení byla doplněným dokazováním (posudkem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO]) zjištěna neudržitelnost odborných závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který byl stěžejním důkazem pro určení výše obvyklého nájemného. Odvolací soud tedy soudu prvního stupně uložil doplnit dokazování o revizní znalecký posudek k posouzení správnosti závěrů znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a závěrů znaleckého posudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. Po rozhodnutí odvolacího soudu bylo mezi stranami nesporné, že žalovaná v období od [datum] do [datum] užívala pozemky uvedené v žalobě, za což nic nehradila a až v průběhu tohoto řízení dne [datum] uhradila žalobkyni částku [částka]. Mezi stranami naopak zůstalo sporné, zda žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum], sporná zůstala výše bezdůvodného obohacení a také aktivní legitimace žalobkyně, neboť účastníkům je známo, že vlastnické právo žalobkyně k pozemkům p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] bylo zpochybněno ze strany [Anonymizováno] [jméno FO] z [Anonymizováno] v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Zdejší soud tedy doplnil dokazování výzvami ze dne [datum] (včetně kopie doručenky) a ze dne [datum] (včetně kopie doručenky), ze kterých zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] za bezsmluvní užívání pozemků v bývalém vojenském areálu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] za období od [datum] do [datum], a to do [datum]. Výzva byla doručena dřívějšímu zástupci žalované [datum] a přímo žalované dne [datum]. K zaplacení částky [částka] za bezsmluvní užívání předmětných pozemků v období od [datum] do [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou výzvou ze dne [datum], ve které stanovila splatnost do 30 dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla doručena tehdejšímu zástupci žalované dne [datum]. Z revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaného [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], soud zjistil, že k určení obvyklého nájemného z předmětných pozemků ústav použil porovnávací metodu, která je podle přesvědčení zpracovatelů nejvhodnější. Problémem této metody zejména u nájmů je skutečnost, že neexistuje jednotná databáze nájmů, je tedy problém získat hodnoty pro porovnání. Ústav zvolil časově náročný postup, kdy vycházeli z veřejné databáze smluv, ze které získávali data o uzavřených nájmech u pozemků, které jsou typově nejbližší předmětným pozemkům. Nájmy použité pro porovnání jsou uvedeny v příloze posudku. Obvyklé jednotkové roční nájemné z předmětných pozemků činilo podle ústavu v roce [Anonymizováno] částku [částka]/m2 a v roce [Anonymizováno] částku [částka]/m2. Tomu pak odpovídá celková výše obvyklého nájemného u předmětných pozemků za období od [datum] do [datum] - [částka] po zaokrouhlení [částka]. Z posudku dále vyplývá, že ústav při výpočtu vycházel z toho, že rok [Anonymizováno] měl [Anonymizováno] dní, časový úsek od [datum] do [datum] zahrnuje [Anonymizováno] dní, jde tedy o [Anonymizováno]/[Anonymizováno] = [Anonymizováno],[Anonymizováno] roku. Nájemné je tak vypočteno jako součet nájemného za tuto část roku [Anonymizováno] (výměra předmětných pozemků x jednotková cena x část roku, tedy [Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno] = [částka]) + nájemné za rok [Anonymizováno] ([Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno] = [částka]) celkem tedy [částka], po zaokrouhlení [částka]. K posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ústav uvedl, že postup, který znalec zvolil byl v době zpracování posudku správný. Znalec použil reverzní výnosovou metodu, která vychází z toho, že obvyklé nájemné je stanoveno jako procento z ceny nemovitosti. Výsledky, ke kterým znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl (roky [Anonymizováno] až [Anonymizováno] - [částka]/m2) se příliš neodlišují od hodnot, ke kterým dospěl ústav. Ocenění nemovitostí provedené znalcem nebyl schopen ústav přezkoumat, neboť znalec při stanovení koeficientů upravujících porovnávané nemovitosti pravděpodobně vycházel z místních znalostí, které byly zřejmě dobré, o čemž svědčí výsledná hodnota. K posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] ústav uvedl, že i ústav [právnická osoba] postupoval metodicky správně, by’t v posudku jsou drobné nedostatky. Znalecký ústav [právnická osoba] použil dvě metody, a to porovnávací a reverzní výnosovou. Výsledné hodnoty však považuje ústav za nadhodnocené (rok [Anonymizováno] - [částka]/m2, rok [Anonymizováno] - [částka]/m2), což je způsobeno tím, že ústav [právnická osoba] vycházel z nájmů realizovaných v předmětném areálu mezi žalobkyní a jinými uživateli. Tento postup nebyl nejvhodnější, neboť vedl ke zkreslení výše nájemného, a to s ohledem na osobu pronajímatele. Vždy je totiž v takovém případě třeba porovnávat zjištěné hodnoty s hodnotami jinde na trhu. K otázkám žalované pak ústav uzavřel, že v případě předmětných pozemků, které tvoří ucelený areál, nemá využití zastavěných ploch vliv na výši nájemného. Povaha stavby umístěné na zastavěném pozemku tedy nemá vliv na výši nájemného. V minulosti se odlišování výše nájemného podle využití zastavěných ploch používalo, v současné době se však tento postup již nevyužívá. Pokud jde o použitou metodiku, ústav uvedl, že vhodnější je metoda porovnávací, neboť v případě reverzní výnosové metody je problematické odhadnout správnou míru kapitalizace. Reverzní výnosovou metodu tedy lze použít v případě nedostatku dat pro porovnání. Pokud jde o srovnávací materiál pro použití porovnávací metody, znalecký ústav neměl dostatečný srovnávací materiál z období, za které posudek zpracovávali ([Anonymizováno] a násl.). Veřejný registr smluv, ze kterého ústav čerpal data, funguje až od roku [Anonymizováno]. Proto ústav vycházel z dat za pozdější období, přičemž zjištěné ceny upravovali metodou indexace na cenovou úroveň rozhodných let. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí, který je součástí revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], vyplývá, že v rozhodném období byla jako vlastník v žalobě uvedených pozemků v katastru nemovitostí zapsána [Anonymizováno] [Anonymizováno], přičemž příslušnost hospodařit s tímto majetkem státu má [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [jméno FO]. z [Anonymizováno] se domáhají vůči čtrnácti žalovaným vyklizení a určení vlastnického práva k nemovitostem. Mezi žalovanými je i [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a žaloba se týká mimo jiné i pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta s odůvodněním, že žalobci nemají naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva. K otázce naléhavého právního zájmu na takovém určení se mnohokrát vyjádřil Ústavní soud ČR (IV. ÚS 294/09, III. ÚS 1160/18) i Nejvyšší soud ČR ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), kdy soudy dospěly k závěru, že držby předmětných nemovitostí se státu chopil uvalením národní správy a následnou konfiskací na základě dekretu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. Právní vztahy byly dotčeny před několika desítkami let, nestaly se nejistými v současnosti a prostřednictvím žaloby na určení vlastnictví je naopak uváděno v nejistotu právo současného vlastníka věci. Určovací žaloba tak v dané věci není nástrojem prevence a naléhavý právní zájem na požadovaném určení z pohledu právní teorie nemůže být dán (byť by jinak takového určení pro zápis v katastru nemovitostí bylo třeba). K argumentaci žalobců ohledně tvrzených vad konfiskačního řízení byla rovněž vydána řada rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ([spisová značka], [spisová značka]) i Ústavního soudu ČR (III. ÚS 2130/17, III. ÚS 4127/16, I. ÚS 987/18). Jejich současná rozhodnutí odkazují na Stanovisko pléna Ústavního soudu z [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] – st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], které nelze shledat překonaným. Skutečnosti nastalé před [datum] a jejich právní následky, nelze-li na ně aplikovat příslušná ustanovení restitučních zákonů, jsou dokonanými skutečnostmi jak z pohledu mezinárodního práva, tak z pohledu práva vnitrostátního. Konfiskace podle dekretu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. byla zákonným aktem, jejž nelze posuzovat z hlediska vad či věcné nesprávnosti na něj navazujících správních (deklaratorních) rozhodnutí, není-li to zákonem výslovně připuštěno. Odmítnutí ochrany tvrzenému právu nemůže být v takových případech v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Tvrzení o vadách konfiskačního řízení nemůže účinky konfiskace zpochybnit a soud není oprávněn zkoumat věcnou správnost správního aktu. S ohledem na uvedené se soud nemohl zabývat konfiskačním procesem a z toho důvodu neprovedl žalobci navrhované listinné důkazy, které svým obsahem směřovaly právě k revizi konfiskace. Tomuto soudu nepřísluší polemizovat se závěry Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, ani posuzovat, zda ustanovení dekretu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. byla diskriminační, jak žalobci tvrdí. Je nutno si uvědomit, že v atmosféře poválečných událostí mohlo a jistě docházelo ke vzniku křivd, které však stát nezařadil do rámce těch historických křivd, které se rozhodl alespoň částečně odčinit. Není tedy pravdou, že by soud označil právního předchůdce žalobců za [adresa] či kolaboranta, ani se nevyslovuje a nemůže vymezovat k tomu, jak proběhl vlastní konfiskační proces. Soud tedy uzavřel, že nelze-li žalobcům vyhovět ohledně určení vlastnického práva, nemohou se ani domáhat vyklizení předmětných nemovitostí. Proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Z výměru ministerstva zemědělství č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] o zavedení národní správy a jmenování národního správce soud zjistil, že na majetek [Anonymizováno] [jméno FO] z [Anonymizováno] na území Československé republiky byla zavedena národní správa. Vyhláškou [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]., byl [jméno FO] z [Anonymizováno] označen za osobu německé národnosti podle § 1 odst. 1 dekretu prezidenta republiky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb., v důsledku čeho mu byl vyhlášením dekretu zkonfiskován bez náhrady zemědělský majetek. V řízení o stížnosti proti uvedené vyhlášce rozhodl [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], tak, že se nevyhovuje stížnosti proti vyhlášce [Anonymizováno] [adresa] ze dne [datum], žádost o výjimku podle § 1 odst. 3 dekretu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. byla postoupena [Anonymizováno] v [Anonymizováno] jako úřadu věcně příslušnému. Výměrem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] - [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. [Anonymizováno], byla žádost [jméno FO] z [Anonymizováno] o připuštění výjimky z konfiskace zamítnuta. [Anonymizováno] soud v [Anonymizováno] svým nálezem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], zamítl stížnost [jméno FO] z [Anonymizováno] proti rozhodnutí [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. S námitkou nepříslušnosti [Anonymizováno] úřadu [adresa] se soud vypořádal s poukazem na § 7 odst. 2 zák. č. 8/1928 Sb., tedy, že je-li založena příslušnost více [Anonymizováno] [Anonymizováno] výborů, je pro zachování jednoty rozhodování povolán národní výbor, který nejdříve ve věci zahájil řízení. Z těchto důkazů soud zjistil, že konfiskační proces podle dekretu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. proběhl, dnem účinnosti dekretu byl právnímu předchůdci žalobců majetek zkonfiskován a soudu ani v současné době nepřísluší, aby v řízení o ochranu vlastnictví posuzoval existenci předpokladů konfiskace podle uvedeného dekretu ([spisová značka]). Následně se otázkou možnosti žalobců domáhat se určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí konfiskovaných jejich právnímu předchůdci na základě výše uvedeného dekretu prezidenta republiky opětovně zabýval Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. [jméno FO]. ÚS [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ve kterém setrval na svém závěru, že žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství, nelze se účinně domáhat podle obecných právních předpisů ani ochrany vlastnického práva, k jehož zániku došlo před [datum] a zvláštní restituční předpis nestanovil způsob zmírnění nebo nápravy této majetkové újmy. Dále ústavní soud uzavřel, že ke konfiskaci podle dekretu prezidenta republiky docházelo okamžitě s účinností právního předpisu. Správní rozhodnutí nebylo právním důvodem konfiskace s čímž se pojí závěr, že obecné soudy nemohou, vyjma výjimečných případů, přezkoumávat obsahové nebo formální vady takových individuálních právních aktů. Podle ústavního soudu žádná z takových výjimek v projednávané věci dána není. Ústavní soud také potvrdil závěr obecných soudů, že výše uvedenou vyhlášku [Anonymizováno] nelze považovat za nicotnou. V této věci šlo o případ, kdy se žalobci domáhali určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí (eventuelně zaplacení peněžité náhrady) žalobou založenou na shodné argumentaci, jako v případě žaloby ve výše uvedené věci vedené u zdejšího soudu. Nález sice obsahuje odlišné stanovisko soudce [jméno FO], který dospěl k závěru, že obecné soudy pochybily, když se omítly věcně zabývat námitkami stěžovatelů, avšak tento názor se zjevně v judikatuře neprosadil. Podle soudce [jméno FO] soudy paradoxně svá zamítavá rozhodnutí odůvodnily restitučními předpisy, které mají zmírňovat způsobené křivdy, a ze stanoviska Ústavního soudu Pl. ÚS-st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], tedy z aktů demokratického právního státu nastoleného po listopadu [Anonymizováno]. Nebýt těchto aktů, bylo by odůvodnění zamítavých rozsudků mnohem obtížnější, ne-li nemožné. Stanovisko Ústavního soudu Pl. ÚS-st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] považuje soudce [jméno FO] za chybné, zcela se ztotožňuje s odlišnými stanovisky soudců [jméno FO] a [jméno FO] k tomuto stanovisku. Podle názoru soudce [jméno FO] měly obecné soudy použít a vyložit restituční předpisy i judikaturu Ústavního soudu k tomu, aby si otevřely možnost zjistit, zda se československé orgány v minulosti dopustily křivdy vůči právnímu předchůdci stěžovatelů. Musely by se vrátit k zásadní otázce, zda na právního předchůdce stěžovatelů byl vztažen zmíněný dekret prezidenta republiky oprávněně či nikoliv. Odmítnutí posuzovat tuto otázku s ohledem na rozhodnutí [Anonymizováno] v [Anonymizováno] je nesprávné. Tato otázka nebyla jednak správními orgány před [Anonymizováno]. únorem [Anonymizováno] s konečnou platností vyřešena, jednak jakékoliv rozhodnutí správního orgánu z té doby nemůže být překážkou přezkoumání toho, zda se na právního předchůdce stěžovatelů dekret prezidenta republiky vztahoval. Dekrety prezidenta republiky měly konstitutivní charakter, následná rozhodnutí dalších československých orgánů jen deklarovala určité právní vztahy, ale nezakládala je. Opačný výklad je scestný, v dnešních podmínkách by analogii takového postupu představoval třeba zamítavý rozsudek soudu ve věci určení vlastnického práva k nemovité věci s odůvodněním, že již bylo pravomocně rozhodnuto katastrálním úřadem. Při rozhodování o tom, které věci přešly podle zákona č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, nikdo nezpochybňoval pravomoc obecných soudů rozhodnout o sporných otázkách. Z ostatních provedených důkazů i s ohledem na aktuální stanoviska obou stran soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 451 obč. zák., ve znění pozdějších předpisů, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odst. 2). Podle § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Podle § 458 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Podle § 671 obč. zák. nájemce je povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání. Podle § 563 obč. zák. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Podle ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle přesvědčení soudu, je třeba předmětný právní vztah mezi účastníky posoudit podle právních předpisů účinných do [datum]. Ze souhlasných tvrzení účastníků vyplývá, že žalovaná užívala v rozhodném období předmětné pozemky bez právního důvodu, aniž by za to žalované cokoliv hradila. Na úkor žalobkyně se tak bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 451 odst. 1, odst. 2 obč. zák. Je tedy ve smyslu ustanovení § 456 obč. zák. povinna bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobkyně zpochybňovanou žalovanou v souvislosti s výše uvedenou žalobou podanou ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], soud si otázku vlastnictví pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] posoudil jako otázku předběžnou. Žalobkyně byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník předmětných pozemků v rozhodné době. Žaloba v posledně uvedené věci nemůže být s ohledem na současnou konstantní judikaturu zejména Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, potvrzenou aktuálně shora zmiňovaným nálezem ze dne [datum], sp. zn. [jméno FO]. ÚS [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zjevně úspěšná. Judikatura totiž dovodila, že žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smyls a účel restitučního zákonodárství, nelze se tedy účinně domáhat podle obecných předpisů ani ochrany práva, k jehož zániku došlo před [datum] a zvláštní restituční předpis nestanovil způsob zmírnění nebo nápravy této majetkové újmy. V této souvislosti soud v plném rozsahu odkazuje jak na shora uvedenou argumentaci v obsaženou v dosud nepravomocném rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], se kterou se soud plně ztotožňuje, tak i na shora zmiňovanou argumentaci Ústavního soudu ČR. Soud tedy uzavírá, že žalobkyně je, resp. v rozhodném období byla, vlastníkem v žalobě uvedených pozemků, je tedy aktivně legitimovaná v tomto řízení, žalovaná se obohatila na její úkor, a proto je povinna žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá obvyklému nájemnému z předmětných pozemků. I v případě, kdy je nájemné určeno cenou regulovanou a je třeba dbát příslušných cenových předpisů, je třeba pro potřeby určení výše bezdůvodného obohacení zjišťovat obvyklé nájemné, které může být nižší, než je cena maximální, v konkrétním případě stanovená výměrem Ministerstva financí č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. Výši obvyklého nájemného soud zjistil z výše uvedeného revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaného znaleckým ústavem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy v případě v žalobě uvedených pozemků činí výše bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] po zaokrouhlení částku [částka]. Tento revizní znalecký posudek soud považuje za velice pečlivě zpracovaný a přesvědčivě odůvodněný. Jeho závěry nebyly v řízení nijak zpochybněny. Splatnost nároku žalobkyně nastala podle ustanovení § 563 obč. zák. na výzev žalobkyně, jak je uvedeno níže. S ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení již žalovaná uhradila žalobkyni částku [částka], uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni zbývající částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby požadovala částku [částka], soud žalobu co do částky [částka] zamítl. Pokud jde o požadované příslušenství byla situace poněkud komplikovanější, neboť žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky „nadvakrát“. Nejprve pokud jde o bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] výzvou ze dne [datum], kterou stanovila splatnost bezdůvodného obohacení na [datum]. V žalobě se však domáhala úroku z prodlení z bezdůvodného obohacení za toto období až od [datum]. K vydání bezdůvodného obohacení za „druhé“ období ([datum] - [datum]) vyzvala žalobkyně žalovanou výzvou ze dne [datum], ve které stanovila splatnost do 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena, jak je již uvedeno výše [datum], splatnost tedy nastala podle § 122 odst. 3 obč. zák. dne [datum] (pondělí). V prodlení se tak ohledně tohoto druhého období žalovaná ocitla dne [datum]. Soud tak musel vypočítat výši bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum]. V roce [Anonymizováno] činila dle revizního znaleckého posudku výše obvyklého nájemného [částka]/m2 a v roce [Anonymizováno] částku [částka]/m2. Období od [datum] do [datum] činí [Anonymizováno] dnů, období od [datum] do [datum] činí [Anonymizováno] dnů ([Anonymizováno],[Anonymizováno]) a období od [datum] do [datum] činí [Anonymizováno] dnů ([Anonymizováno],[Anonymizováno] roku). Oba roky měly celkem [hodnota] dnů. Obvyklé nájemné za období od [datum] do [datum] činí, jak již výše uvedeno [částka], za období od [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. do [datum] činí [částka] ([Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno]) a za období od [datum] do [datum] činí [částka] ([Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno]). Aby součet bezdůvodného obohacení za celé období uvedené v žalobě činil v posudku uvedenou částku [částka], upravil soud vypočtené bezdůvodné obohacení tak, že jednotlivé částky vynásobil koeficientem [Anonymizováno][Anonymizováno], který představuje podíl mezi částkou [Anonymizováno].[Anonymizováno] a částkou [Anonymizováno].[Anonymizováno], tedy výší bezdůvodného obohacení po zaokrouhlení a před. Po této úpravě pak výše bezdůvodného obohacení žalované za období od [datum] do [datum] činí [částka] ([Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno]) a za období od [datum] do [datum] činí [částka] ([Anonymizováno].[Anonymizováno] x [Anonymizováno],[Anonymizováno]). Proto soud žalobkyni přiznal od [datum] zákonný úrok z prodlení z částky [částka], od [datum] z částky [částka] a od [datum] (s ohledem na částečné plnění žalované) z částky [částka] do zaplacení. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Pokud jde o zbývající žalobkyní požadované úroky z prodlení soud žalobu zamítl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“) ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 věta druhá OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, z procesního hlediska zavinila zastavení řízení žalovaná a § 151 odst. 3 OSŘ, podle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle tohoto znění ustanovení zákona má nezastoupený účastník, zde žalobkyně, právo na náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem – vyhláškou č. 254/2015 Sb. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila částku [částka] a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodování soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] (žalovaná po podání žaloby dne [datum] zaplatila částku [částka] a v části [částka] byla žalobkyně úspěšná), a co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodování soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka], neúspěch pak zaznamenala co do částky [částka] ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 59,15 % a neúspěch v rozsahu 40,85 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalované nahradit žalobkyni 18,30 % jí vzniklých nákladů řízení. Soud tedy žalobkyni přiznal paušální náhradu po [částka] (ustanovení § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a), b), c), d), f), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) za dvacet pět úkonů – návrh ve věci samé ze dne [datum], výzva k plnění ze dne [datum], [datum], podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], příprava účasti na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], účast žalobkyně na místním šetření dne [datum], [datum], jednání s protistranou dne [datum], což bylo soudu doloženo dopisem z uvedeného dne, to je částku [částka], dále jízdné žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] ze [adresa] a zpět uskutečněná osobním vozidlem tovární značky [jméno FO], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 5,7 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzinu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky číslo 385/2015 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem po zaokrouhlení částku [částka], jízdné žalobkyně za cestu na místní šetření dne [datum] na účelem zpracování znaleckého posudku ze [adresa] a zpět uskutečněná osobním vozidlem tovární značky [jméno FO], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 5,7 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzinu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky číslo 440/2016 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem po zaokrouhlení částku [částka], jízdné žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] ze [adresa] a zpět uskutečněná osobním vozidlem tovární značky [jméno FO], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 5,7 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzinu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky číslo 463/2017 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem po zaokrouhlení částku [částka], jízdné žalobkyně za cestu na jednání k odvolacímu soudu dne [datum] ze [adresa] a zpět uskutečněná osobním vozidlem tovární značky [jméno FO], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 5,7 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzinu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky číslo 333/2018 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem po zaokrouhlení částku [částka], jízdné žalobkyně za cestu na místní šetření za účelem zpracování znaleckého posudku dne [datum] ze [adresa] a zpět uskutečněná osobním vozidlem tovární značky [jméno FO], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 5,7 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzinu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky číslo 511/2021 Sb., účinné od [datum] a vyhlášky č. 116/2022 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem po zaokrouhlení částku [částka], jízdné žalobkyně za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] a [datum] ze [adresa] a zpět uskutečněná osobním vozidlem tovární značky [jméno FO], reg. značka [SPZ], ujeto tam i zpět celkem [hodnota] km při průměrné spotřebě 5,7 litrů na 100 km, v ceně pohonných hmot benzinu automobilového 95 oktanů ve výši [částka] za jeden litr a sazbě základních náhrad za používání silničních motorových vozidel ve výši [částka] za jeden km jízdy (§ 1 písm. b), § 4 písm. a) vyhlášky číslo 467/2022 Sb., účinné od [datum]), jízdné činí celkem po zaokrouhlení částku [částka], což celkem činí [částka]. Dále je důvodným nákladem žalobkyně v tomto řízení poplatek za zpracování znaleckého posudku společností [právnická osoba], ve výši [částka], jehož výši žalobkyně doložila fakturou č. [tel. číslo] ze dne [datum], a do nákladů žalobkyně je nutné započíst i zaplacenou zálohu na revizní znalecký posudek ve výši [částka], což vše celkem činí [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobkyně proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], splatnou na účet žalobkyně (§ 149 odst. 1 OSŘ). Pokud jde o znalecké posudky a náklady na ně vynaložené, strany v průběhu řízení shodně navrhly (při jednání dne [datum]), aby se znalecké zkoumání obvyklé výše nájemného týkalo i následujících období, resp. období, která jsou předmětem dalších řízení vedených u zdejšího soudu ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]). Proto byly znalecké posudky zpracovány i ohledně těchto dalších období a budou využitelné i v těchto dalších řízení. Náklady řízení jsou tak v této věci vyšší, než by odpovídalo předmětu řízení. Žádná ze stran však proti tomuto postupu nic nenamítala. Žalobkyně je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena ze zákona od placení soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Soud žalovanou zavázal k úhradě soudního poplatku ve výši [částka], přičemž tento poplatek stanovil podle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, z důvodně žalované částky [částka]. [adresa].[Anonymizováno] Kč byla žalovanou uhrazena až po podání žaloby. Žalovaná na soudním poplatku dosud zaplatila částku [částka], k úhradě jí tak zbývá částka [částka]. Splatnost poplatku soud stanovil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 4 odst. 1, písm. j) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. O náhradě nákladů státu bylo rozhodnuto podle ustanovení § 148 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 2 OSŘ. Žalovaná na výzvu soudu zaplatila dne [datum] zálohu na provedení znaleckého posudku ve výši [částka]. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přiznáno znalečné ve výši [částka], a za ústní doplnění znaleckého posudku u jednání odvolacího soudu dne [datum] znalečné ve výši [částka], celkem [částka], které bylo znalci vyplaceno co do částky [částka] ze složené zálohy žalované a co do částky [částka] z rozpočtových prostředků zdejšího soudu. Žalobkyně na výzvu soudu zaplatila dne [datum] zálohu na provedení revizního znaleckého posudku ve výši [částka]. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo znaleckému ústavu přiznáno znalečné ve výši [částka] a dále usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] znalečné ve výši [částka], celkem [částka], které bylo znaleckému ústavu vyplaceno co do částky [částka] ze složené zálohy žalobkyně a co do částky [částka] z rozpočtových prostředků zdejšího soudu. Z rozpočtových prostředků soudu bylo na znalečném za znalecký a revizní posudek vyplaceno celkem [částka] ([částka] + [částka]). S ohledem na poměr úspěchu obou účastníků hradí náklady státu žalobkyně ze 40,85 %, tj. z částky [částka], částka [částka] a žalovaná v rozsahu 59,15 %, to je částka [částka].

Poučení