108 C 11/2021 - 161

Rubrum

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudcem Mgr. Radkem Pavlačkou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupené advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 781 559 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 482 194,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 482 194,27 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 299 364,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 299 364,73 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 12 256,45 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě náklady řízení ve výši 1 244,56 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu v Jihlavě náklady řízení ve výši 2 004,94 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 781 559 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 22. 8. 2018 smlouvu o dílo č. [číslo] (dále též jen„ SOD“), jejímž předmětem bylo provedení stavebních prací při realizaci stavby nazvané„ [název] [anonymizována dvě slova] [ulice]“. Cena díla byla sjednána ve výši 5 750 202,90 Kč. Žalobkyně započala s plněním díla, ale následně byla nucena práce přerušit z důvodu neuspokojivého stavu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Oprava [anonymizováno] nebyla předmětem díla. Dodatkem [číslo] uzavřeným dne 14. 9. 2019 byl sjednán nový termín pro dokončení díla, a to do 31. 12. 2020 s tím, že v plnění mohla žalobkyně pokračovat až po vyřešení problémů s [anonymizováno] žalovaným. Jelikož žalovaný byl nečinný a nezajistil opravu [anonymizováno], vyzvala jej žalobkyně k poskytnutí součinnosti a předání staveniště přípisem z 27. 1. 2021. Žalovaný přípisem z 15. 2. 2021 sdělil, že staveniště nelze předat, neboť uplynula lhůta pro plnění. Žalobkyně přípisem z 18. 2. 2021 poskytla žalovanému dodatečnou lhůtu k poskytnutí součinnosti do 28. 2. 2021, přičemž současně žalovaného upozornila, že marným uplynutím lhůty od SOD odstupuje. Žalovaný odmítl stanoviště předat. Přípisem z 12. 4. 2021 žalobkyně konstatovala zánik SOD a současně vyzvala žalovaného k úhradě částky 781 559 Kč do 30. 4. 2021 podle ustanovení § 2613 občanského zákoníku. Žalovaný byl zároveň upozorněn na možnost soudního uplatnění nároku. Žalovaný nabídl, že uhradí částku 205 857 Kč jako ušlý zisk, s čímž žalobkyně nesouhlasila. Z ceny díla byla vyúčtována a žalovaným uhrazena část ve výši 1 626 391,33 Kč za realizovanou dílčí část díla. Nebyly provedeny stavební práce odpovídající ceně za dílo ve výši 4 123 811,58 Kč. Převážnou část žalobkyně neprovedením díla ušetřila (šlo zejména o náklady na stavební materiál, pohonné hmoty, energie a subdodávky). Žalovaná částka je tvořena co do částky 205 857 Kč ušlým ziskem v rozsahu 5 % ceny za dílo a v částce 575 701,40 Kč režijními náklady (v podobě nákladů na personál, pojištění, nájmy, mechanizace apod.) v rozsahu 14 % ceny za dílo. V rámci dalších vyjádření žalobkyně doplnila, že ušlý zisk i režijní náklady jsou určeny dle interních kalkulačních vzorců žalobkyně. SOD byla uzavřena v rámci zadávacího řízení, přičemž žalobkyně předložila nejvýhodnější cenovou nabídku, z čehož vyplývá, že uvažovaný zisk i režijní náklady musely být pod obvyklým průměrem. Podle žalobkyně si měl žalovaný zjistit stav [anonymizováno] před zadáním [anonymizována dvě slova], resp. později bylo v jeho možnostech, aby nevhodný stav napravil. Uzavřením dodatku pak žalovaný převzal odpovědnost za vyřešení situace v přiměřené době před termínem dokončení díla. Podle žalobkyně ustanovení čl. 14 SOD řeší otázku vypořádání části ceny díla připadající na provedené práce, případně situace po odstoupení při porušení smlouvy zhotovitelem, a neřeší otázky vypořádání dalších nároků. Dle žalobkyně žalovaný [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] odpovídal za správnost a úplnost [anonymizováno] podmínek a nemůže přenášet na dodavatele tuto svou povinnost. Povinností žalovaného tedy bylo předat staveniště ve stavu nutném pro řádné provedení díla. Rozdělení nákladů na správní a výrobní režii je podle žalobkyně nepodstatné. Žalobkyně musela vynaložit jak náklady na výrobní část, tj. náklady spojené přímo se stavbou a regionální oblastí, tak i náklady za správní část, tj. náklady na účetní, management či právní služby. Režijní náklady zahrnují dle žalobkyně náklady na management společnosti, zaměstnance zajišťující chod společnosti, tj. kalkulační oddělení, účetní oddělení, oddělení BOZP, včetně nákladů na vybavení těchto zaměstnanců hardwarem a softwarem, náklady na provoz kanceláří, dalších pozemků a budov zahrnující sklady či dílny, včetně energií a vybavení, služební vozidla, pohonné hmoty a další. Námitka žalovaného ohledně„ spotřebování“ zisku v důsledku inflace je nemravná.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Žalovaný potvrdil uzavření SOD. Žalobkyně započala s prováděním díla na přelomu září a října 2018. Následně bylo zjištěno podmáčené podloží z důvodu špatného stavu [anonymizováno], které znemožnilo pokračování realizace díla. Byl tedy sepsán dodatek [číslo] SOD, v němž bylo dohodnuto přerušení provádění díla a vrácení staveniště žalovanému. Dále byl v dodatku sjednán nový termín dokončení do 31. 12. 2020. Předmětná [anonymizováno] byla do 4. 1. 2021 ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], se kterým se žalovaný nedohodl na způsobu rekonstrukce [anonymizováno]. Žalovanému byla určena dodatečná lhůta k předání stanoviště. SOD dle žalovaného vylučuje v čl. 14 aplikaci § 2613 občanského zákoníku, když žalovaný má pouze povinnost uhradit cenu řádně provedeného díla ke dni účinnosti odstoupení jako cenu maximální. Žalovaný řádně uhradil vyúčtovanou částku 1 626 391,33 Kč za část provedeného díla. Žalovaný nemá platit další část ceny díla, neboť nezmařil provedení díla. Dále žalovaný upozornil na skutečnost, že žalobkyně se jako odborník měla seznámit s rozsahem a povahou díla, jakož i s místem provádění a místními podmínkami, přičemž byla srozuměna se skutečností, že inženýrské sítě jsou v projektové dokumentaci zaneseny jen orientačně, a ve smlouvě se zavázala prověřit skutečný stav. Žalovaný nebyl provozovatelem [anonymizováno] upozorněn na špatný stav a žalobkyně stav [anonymizováno] neprověřila, a přesto započala realizaci. Podle žalovaného byl předpokládaný zisk v důsledku změny cen„ spotřebován“. Žalovaný namítl, že režijní náklady nebyly dostatečně určitě specifikovány, resp. byly žalobkyní ušetřeny. Současně bylo již v rámci provedených úhrad na režijní náklady zaplaceno 190 221 Kč.

3. Mezi stranami tedy nebylo sporu o tom, že žalobkyně v [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] uzavřela s žalovaným [příjmení], jejímž předmětem bylo provedení stavebních prací při realizaci stavby nazvané„ [anonymizována tři slova] [ulice]“, a to za cenu 5 750 202,90 Kč bez DPH. Žalobkyně provedla část díla, za kterou vyúčtovala celkem částku 1 626 391,33 Kč bez DPH. Žalobkyně přerušila práce kvůli [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova]. Strany uzavřely dodatek k SOD, kterým prodloužily termín realizace díla do 31. 12. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného k poskytnutí součinnosti a předání staveniště, přičemž současně určila lhůtu, po jejímž marném uplynutí žalobkyně odstoupila od smlouvy. Žalovaný staveniště nepředal.

4. Z listiny označené jako Smlouva o dílo - č. smlouvy zhotovitele: [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovaným jako objednatelem dne 22. 8. 2018 Smlouvou se žalobkyně zavázala provést pro žalovaného řádně a včas, na svůj náklad a na své nebezpečí dílo popsané jako [anonymizována čtyři slova] [ulice] dle projektové dokumentace zpracované [právnická osoba] [obec], spol. s r.o., a to nejpozději ve lhůtě do 150 dnů od předání staveniště za cenu 5 750 202,90 Kč bez DPH. Pro případ oceňování víceprací bylo v odst. [číslo] SOD sjednáno, že se podpůrně použijí maximální směrné ceny uvedené v cenové soustavě URS Praha snížené o 15 %. Článek 14 SOD obsahuje úpravu možností odstoupení od smlouvy s tím, že dle odst. [číslo] lze od SOD odstoupit v případech, kdy to stanoví zákon nebo SOD. Případy, kdy je žalovaný oprávněn odstoupit od smlouvy jsou upraveny v odstavcích [číslo] a [číslo]. Naproti tomu SOD neobsahuje zvláštní ujednání, které by upravovalo případy, za nichž může od SOD odstoupit žalobkyně. Pro případ odstoupení od SOD byly strany smlouvy povinny dle odst. [číslo] nejpozději ve lhůtě 10 dnů provést inventarizace vzájemných plnění, v níž vyčíslí provedené dílčí platby a ceny věcí, které žalobkyně účelně opatřila a které se staly k datu účinnost odstoupení od smlouvy vlastnictvím žalovaného. Jako základ výpočtu ceny věcí měly být využity jednotkové ceny dle nabídky žalobkyně. Dále je v daném odstavci obsaženo následující ujednání:„ Smluvní strany se dohodly, že maximální částka, kterou je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli za část díla provedenému k datu účinnosti odstoupení, bude odpovídat ceně za provedení díla, popř. jeho části, řádně ke dni účinnosti odstoupení zhotovitelem provedenému. Jedná se o takovou maximální částku, kterou může zhotovitel objednateli prokázat. Zhotovitel je povinen za tímto účelem umožnit objednateli dostatečné přezkoumat veškeré záznamy, účetnictví, přijaté faktury a další dokumenty vztahující se k dílu a jeho realizaci.“ V odst. [číslo] strany mimo jiné vyloučily možnost aplikace ustanovení § 557 občanského zákoníku. Dodatkem ze dne 14. 1. 2019 se strany SOD dohodly na změně spočívající v určení nového termínu dokončení a předání díla, a to do 31. 12. 2020.

5. Dle přehledu fakturace žalobkyně byla na dílo dle SOD vystavena v září 2018 faktura č. [číslo] [číslo] znějící na částku 915 745 Kč bez DPH, a to za práce spadající v rozsahu 85 000 Kč pod položku [anonymizována dvě slova] [ulice] a ostatní náklady a v rozsahu 830 745 Kč pod položku [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ulice], a dále v listopadu 2018 faktura č. [číslo] znějící na částku 710 646,33 Kč bez DPH, a to za práce spadající pod položku [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [ulice]. Z přehledu vyplývá, že dosud nebyly vyúčtovány práce za 4 123 811,58 Kč. Ušlý zisk je v přehledu stanoven na 205 857,658 (součet částky 8 000 jakožto 5 % ze 160 000, částky 186 955,192 jakožto 5 % z 3 739 103,85, částky 2 433,538 jakožto 5 % z 48 670,75 a částky 8 468,929 jakožto 5 % z 176 0336) a režie na 575 701,443 (součet částky 21 700 jakožto 14 % z rozdílu 160 000 a 8 000, částky 523 474,538 jakožto 14 % z rozdílu 3 739 103,85 a 186 955,192, částky 6 813,905 jakožto 5 % z rozdílu 48 670,75 a 2 433,538 a částky 23 713,001 jakožto 14 % z rozdílu 176 0336 a 8 468,929).

6. Dle záznamu stavbyvedoucího z 14. 5. 2019, kterým bylo zdůvodňováno přerušení stavebních prací, bylo při provádění zemních prací zjištěno, že zemní pláň je neúnosná z důvodu podmáčení, přičemž byl kamerovou zkouškou zjištěn [anonymizováno 6 slov] konstatoval také technický dozor [jméno] [jméno] v písemném vyjádření.

7. Průběh komunikace mezi stranami soud zjistil z předložených přípisů doplněných výpisy ze systému Datových schránek. Žalobkyně přípisem z 27. 1. 2021 vyzvala žalovaného k předání staveniště ve lhůtě do 15. 2. 2021, na což žalovaný reagoval přípisem ze dne 15. 2. 2021, kterým odmítl předat staveniště žalobkyni, neboť uplynula doba pro plnění stanovená v SOD a dodatku k SOD. Přípisem z 18. 2. 2021 (doručeným žalovanému dne 19. 2. 2021) žalobkyně vyzvala žalovaného k předání staveniště ve lhůtě 28. 2. 2021 s tím, že marným uplynutím lhůty žalobkyně odstupuje od SOD. Přípisem žalovaného z 25. 2. 2021 (doručený žalobkyni dne 26. 2. 2021) bylo žalobkyni oznámeno, že staveniště nemůže být předáno, neboť došlo k uplynutí doby, po kterou bylo možné dílo splnit. Přípisem z 12. 4. 2021 (doručeným žalovanému dne 12. 4. 2021) žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 781 559 Kč ve lhůtě do 30. 4. 2021 s tím, že jinak bude nárok uplatněn žalobou. Přípisem žalovaného z 27. 4. 2021 (doručenému žalobkyni dne 28. 4. 2021) bylo žalobkyni nabídnuto uzavření dohody o narovnání, podle níž by žalovaný uhradil ušlý zisk ve výši 205 857 Kč. Přípisem z 24. 5. 2021 (doručeným žalovanému 24. 5. 2021) žalobkyně odmítla nabídku smírného řešení.

8. Podle faktury č. [číslo] [číslo] z 12. 10. 2018 byla žalobkyní žalovanému vyúčtována částka 915 745 Kč bez DPH dle přiloženého zjišťovacího protokolu a soupisu provedených prací dle SOD. Ze soupisu provedených prací vyplývá, že byly účtovány v rámci části [anonymizována dvě slova]: pasportizace stávající zástavby, geodetické práce před výstavbou, vybavení staveniště, zabezpečení staveniště, plán BOZP na staveništi, silniční provoz, náklady na zábor veřejného prostranství, náklady na ochranu stávajících sítí a ostatní náklady související; v rámci části [anonymizována dvě slova]: rozebrání dlažeb vozovek z drobných kostek, odkopávky a prokopávky nezapažené pro silnice, včetně příplatku za lepivost, vodorovné přemístění výkopku, uložení sypaniny na skládky, včetně skládkovného, vodorovná doprava suti a vybouraných hmot na skládku [anonymizováno] a přesun hmot pro pozemní komunikace.

9. Podle faktury č. [číslo] z 4. 12. 2018 byla žalobkyní žalovanému vyúčtována částka 710 646,32 Kč bez DPH dle přiloženého zjišťovacího protokolu a soupisu provedených prací dle SOD. Ze soupisu provedených prací vyplývá, že byly účtovány v rámci části [anonymizována dvě slova]: odkopávky a prokopávky nezapažené pro silnice, včetně příplatku za lepivost, hloubení rýh v hornině, včetně příplatku za lepivost, vodorovné přemístění výkopku, uložení sypaniny na skládky, včetně skládkovného, zřízení opláštění žeber nebo trativodů geotextilií, včetně materiálu a vodorovná doprava suti a vybouraných hmot na skládku [anonymizováno].

10. Způsob tvorby nabídkové ceny dokládala žalobkyně rozborovými listy k položce části [anonymizována dvě slova] označené jako [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], podle něhož byla jednotková cena tvořena přímými náklady ve výši 163,86 Kč (složenými z osobních nákladů na práci odborného dělníka ve výši 26,64 Kč, ostatních nákladů představujících zákonné odvody ve výši 8,23 Kč a nákladů na stroje ve výši 128,98 Kč), režií přímých nákladů ve výši 22,94 Kč (tj. 13,99 % z přímých nákladů) a ziskem ve výši 8,19 Kč (tj. 5 % z přímých nákladů), a k položce části [anonymizována dvě slova] označené jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], podle něhož byla jednotková cena tvořena přímými náklady ve výši 147,09 Kč (složenými z osobních nákladů na práci odborného dělníka ve výši 23,11 Kč, ostatních nákladů představujících zákonné odvody ve výši 7,14 Kč a nákladů na dopravní stroj ve výši 77 Kč a nákladů na stroje ve výši 39,84 Kč), režií přímých nákladů ve výši 20,59 Kč (tj. 13,99 % z přímých nákladů) a ziskem ve výši 7,35 Kč (tj. 5 % z přímých nákladů).

11. Z vyjádření [právnická osoba] ze dne 11. 4. 2018 se zjišťuje, že při realizaci stavebních prací na [anonymizována dvě slova] [ulice] [ulice] má dojít ke střetu či kolizi se stávajícím vedením [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], které jsou provozovány touto společností a jsou ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Se stavbou je vysloven souhlas za podmínky, že nedojde bez souhlasu provozovatele k žádnému zásahu, manipulaci či jiným stavebním zásahům do kanalizační stoky či vodovodního řadu.

12. Soudem ustanovený znalec z oboru ekonomika, specializace tvorba a uplatňování cen a rozpočtování ve stavebnictví [celé jméno znalce] v písemném znaleckém posudku [číslo] [rok] dospěl k závěru, že lze jen velmi obtížně určit obvyklou výši režijních nákladů, neboť tyto jsou ovlivňovány celou řadou faktorů. U zakázek obdobného druhu a rozsahu se u stavebních podnikatelů srovnatelných s žalobkyní pohybují režijní náklady v rozmezí 12 až 18 % z ceny zakázky a zisk v intervalu od 3 do 6 %. Žalobkyní kalkulovanou výši režijních nákladů ve výši 14 % a zisku ve výši 5 % u zakázky v hodnotě 5 750 202,90 Kč považuje znalec za akceptovatelnou. Znalec poukázal na využitelnost Cenové soustavy URS s odkazem na smluvní ujednání obsažené v SOD. Tato cenová soustava rozlišuje režii výrobní a režii správní. Výrobní režie obsahuje náklady, které souvisí s přímým řízením výroby, tzn. nepřímé náklady, které vznikají na stavbě, jako je spotřeba režijního materiálu, manipulační ztráty stavebního materiálu (sypkých či tekutých), spotřeba paliva a energií určených pro výstavbu, jednoduché montážní náčrtky nebo plánky, náklady na pořízení, opravy a údržbu drobného hmotného majetku (např. jednorázově odepisované stroje, nářadí, pracovní oblečení a výstroj), přepravné zaměstnanců z obvyklé dojezdové vzdálenosti, náklady na režijní pracovníky na stavbě (stavbyvedoucí), náklady na záruční opravy a reklamace, pojistné související s rozestavěným objektem, náklady na operativní předělávky (náprava špatně provedených úkonů), podíl zásobovací režie, běžná údržba a úklid pracoviště a kontrolní zkoušky. Správní režie naopak zahrnuje náklady, které vznikají ve správě obchodní společnosti (vedení společnosti, THP pracovníci, ekonomické oddělení, vedení účetnictví, marketing, obchodní úsek, investice), platby zákonných pojištění (těchto zaměstnanců a majetku, včetně povinného ručení) a náklady na část zásobovací režie nesouvisející s konkrétní stavbou. Často tyto náklady nelze stanovit na kalkulační jednici. Podle znalce se s přihlédnutím k velikosti zakázky pohybovaly u dopravních a inženýrský staveb sazby výrobní režie na úrovni 9 % v roce 2018, 9,4 % v roce 2019 a 8,5 % v roce 2020, sazby správní režie na úrovni 8,3 % v roce 2018, 8,9 % v roce 2019 a 9 % v roce 2020, a sazby zisku na úrovní 6,8 % v roce 2018, 7,7 % v roce 2019 a 7,6 % v roce 2020.

13. Soud nezjistil skutečnosti relevantní pro rozhodnutí věci z listů [číslo] [číslo] stavebního deníku, když není dle soudu podstatné, kdo přesně a kterého dne zjistil podmáčení podloží. Navíc sám žalovaný následně připustil, že tato skutečnost byla zjištěna žalobkyní. Pro rozhodnutí ve věci není dle názoru soudu potřebné znát ani statistické vyjádření změny cen ve stavebnictví, a proto nebylo ničeho zjištěno také z indexu cen stavebních děl.

14. Nebyly provedeny důkazy výslechem svědků [příjmení] a [příjmení], u kterých žalovaný vzal návrh na provedení zpět. Soud také neprovedl důkaz smlouvou o bezúplatném převodu majetku ze dne 20. 6. 2020 uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], na základě níž měl žalovaný nabýt vlastnické právo k předmětné [anonymizováno] až dne 5. 1. 2021, neboť otázka samotného vlastnictví není dle soudu důležitá a neměla vliv na důvody zániku SOD. Pro nadbytečnost nebyla k důkazu provedena také projektová dokumentace a cenová nabídka, když výše sjednané ceny díla nebyla sporná, byla zjistitelná ze SOD a konkrétní cenotvorba byla založena na interním postupu žalobkyně, který v cenové nabídce nebyl promítnut. Současně si soud mohl učinit obrázek o složkách ceny z předložených soupisů prací, kde jsou rámcově konkretizovány zohledněné materiály či jednotlivé činnosti. Rovněž za nadbytečný považoval soud výslech svědka [titul] [příjmení], zaměstnance žalobkyně, který měl soudu popsat způsob tvorby cen u žalobkyně. Podle soudu byl daný způsob dostatečně doložen žalobkyní a následně vysvětlen soudem ustanoveným znalcem.

15. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Soud mohl vycházet ze shodných tvrzení účastníků ohledně postupu při uzavírání smlouvy ([anonymizováno 5 slov]), obsahu SOD a průběhu realizace díla, resp. důvodů přerušení realizace díla (podmáčení terénu v důsledku vadné [anonymizováno]) a nedokončení díla (odstoupení od smlouvy žalobkyní pro nepředání staveniště žalovaným. Žalobkyně také soudu předestřela nosné body argumentace ohledně způsobu určení výše nárokovaných částek, tj. interní postupy při stanovení výše režijních nákladů a zisku. Soud neprovedl výslech znalce, když obě strany prohlásily, že na jeho výslechu netrvají a závěry obsažené v písemně podaném posudku považují za dostatečné. Také soud považoval jako zcela dostačující popis a závěry obsažené v písemně zpracovaném znaleckém posudku. Soud neshledal potřebu se znalce na cokoli dotázat či závěry aktualizovat, když byly ozřejměny principy tvorby cen i podstata pojmů, přičemž bylo znalcem jednoznačně konstatováno, že proměnnost faktorů majících vliv na určení konkrétní výše zejména správní režie znemožňuje přesnější závěr.

16. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. V rámci [anonymizována dvě slova] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu, v níž se zavázala pro žalovaného řádně a včas, na svůj náklad a na své nebezpečí provést [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [ulici] [ulice] dle projektové dokumentace zpracované [právnická osoba] [obec], spol. s r.o., a to nejpozději ve lhůtě do 150 dnů od předání staveniště za cenu 5 750 202,90 Kč bez DPH. V průběhu realizace byla zjištěna překážka bránící pokračování ve stavebních pracích, když byl zjištěn [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] nacházející se [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Strany si dodatkem ke smlouvě sjednaly přerušení realizace díla a prodloužení termínu realizace do 31. 12. 2020. Žalovaný nepředal žalobkyni zpět staveniště, přestože byl k tomu vyzván a byla mu poskytnuta dodatečná lhůta pro realizaci. Žalobkyně ve výzvě sdělila žalovanému, že v případě marného uplynutí lhůty od smlouvy odstupuje pro neposkytnutí potřebné součinnosti. Dílo bylo realizováno v rozsahu prací vyúčtovaných a žalovaným uhrazených celkem v částce 1 626 391,33 Kč bez DPH. Žalobkyně vyzvala žalovaného, aby jí uhradil ušlý zisk ve výši 205 857 Kč (tj. 5 % dosud nevyúčtované ceny za dílo) a režii ve výši 575 701,40 Kč (tj. 14 % dosud nevyúčtované ceny za dílo), a to ve lhůtě do 30. 4. 2021.

17. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o.z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Dle § 2591 o.z. je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

19. Podle § 2613 o.z. zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

20. Komentářová literatura rozebírající shora uvedená ustanovení § 2591 a § 2613 o.z. (viz např. PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023) se shoduje na tom, že v případě platného odstoupení od smlouvy z důvodů na straně objednatele má vypořádání mezi stranami smlouvy proběhnout při poskytnutém částečném plnění dle § 2613 o.z., neboť to odpovídá rozumnému a spravedlivému uspořádání poměrů. Odkazuje při tom na přiměřené použití závěrů vyslovených Nejvyšším soudem v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 3160/2012 (dostupný na www.nsooud.cz), když odstoupení je následkem porušení povinnosti objednatelem. Aplikace ustanovení § 2613 je připouštěna, pokud za důvody zmaření provedení díla odpovídá objednatel, přičemž je výslovně uvedeno, že jde o důsledek okolností objednatelem způsobených nebo jemu přičitatelných. Může jít jak o porušení smluvní povinnosti objednatele (např. objednatel neposkytne zhotoviteli právo přístupu na staveniště), tak i o jiné objektivní okolnosti smluvního nebo mimosmluvního charakteru, které jsou rizikem objednatele, a jsou mu tedy přičitatelné (např. nevydání stavebního povolení stavebním úřadem). Zhotovitel má ve výše popsaných případech nárok na zaplacení ceny díla snížené o částku, kterou zhotovitel ušetřil v důsledku toho, že dílo neprovedl v celém rozsahu. Celková cena díla se tedy sníží o zhotovitelem nevynaložené náklady na materiál, mzdy, stroje, výrobní a správní režie apod. vztahující se k neprovedené části díla. Z dikce ustanovení nevyplývá, že by se snížení ceny vztahovalo i na zisk (resp. ušlý zisk) zhotovitele, na nějž tedy má zhotovitel nárok v plném rozsahu.

21. Soud závazkový vztah vzniklý mezi účastníky na základě SOD hodnotil jako smlouvu o dílo. Smlouva byla uzavřena v rámci [anonymizována čtyři slova]. Návrh smlouvy byl tedy připraven žalovaným. Žalobkyně neměla možnost smlouvu měnit. SOD byla dle soudu platně a účinně uzavřena. Žalobkyně zahájila plnění závazku ze SOD. Část díla v hodnotě 1 626 391,33 Kč byla realizována a uhrazena. V průběhu realizace díla byla zjištěna překážka řádného provedení díla v podobě [anonymizována dvě slova], na což žalobkyně žalovaného upozornila a současně oznámila přerušení prací. Následně bylo zjištěno, že [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] je v havarijním stavu. Strany si dodatkem k SOD ujednaly přerušení realizace, takže žalobkyně předala žalovanému zpět staveniště a byl dohodnut nový termín realizace, a to do 31. 12. 2020. Žalovaný problém s [anonymizováno] nevyřešil a žalobkyni nevyzval k převzetí staveniště. Žalobkyně po uplynutí lhůty realizace vyzvala žalovaného k součinnosti, tzn. předání staveniště, k čemuž mu byla určena lhůta do 28. 2. 2021. Ve výzvě bylo žalovanému oznámeno, že marným uplynutím dodatečné lhůty žalobkyně od smlouvy odstupuje. Soud se tedy zabýval otázkou, zda žalobkyně od SOD platně odstoupila. Ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2591 o.z. by pro účinné odstoupení od smlouvy muselo jít o situaci, kdy objednatel neposkytuje součinnost potřebnou pro provedení díla, a to ani v dodatečně poskytnuté přiměřené lhůtě. Pokud žalobkyně neměla přístup na staveniště, které uzavřeným dodatkem předala zpět žalovanému, aby tento mohl odstranit problémy související s [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], jde nepochybně o situaci, kdy bez součinnosti objednatele, tedy žalovaného, nelze v provádění díla pokračovat. Soud posoudil i lhůtu, kterou žalobkyně dala žalovanému k poskytnutí součinnosti. Danou lhůtu považuje soud za přiměřenou s ohledem na podstatu samotného dodatku k SOD, kterým žalovaný získal dostatečný prostor pro vyřešení problému s [anonymizováno]. V době, kdy byl žalobkyní vyzván k součinnosti, již navíc žalovaný byl vlastníkem [anonymizováno], jak sám ve svém vyjádření prohlásil. Jestliže ani přes výzvu žalovaný staveniště žalobkyni nepředal, pak žalobkyně dle názoru soudu od SOD řádně odstoupila, neboť žalovaný neposkytl nezbytnou součinnost k plnění díla. Na povinnost staveniště předat neměla žádný vliv skutečnost, že uplynula dodatkem určená lhůta pro plnění. Ze SOD ani z dodatku totiž nevyplývá, že by po uplynutí lhůty zanikl závazek žalobkyně dílo dokončit. Žalobkyně tedy byla nadále povinna dílo dle SOD realizovat a současně byl žalovaný povinen poskytnout k tomu nezbytnou součinnost.

22. SOD v čl. 14 obsahovala ujednání upravující následky odstoupení od smlouvy. SOD však řeší toliko způsob vypořádání k té části díla, která byla skutečně a prokazatelně provedena. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 390/2022 (dostupné na www.nsoud.cz) dospěl k závěru, že primárně se má při vypořádání nároků ze zrušeného závazku po odstoupení od smlouvy vycházet z vůle stran obsažené ve smlouvě, přičemž v rozsahu, v němž si takové vypořádání strany nesjednají, se při vypořádání postupuje podle zákonných ustanovení obsahujících zvláštní úpravu vypořádání po odstoupení od smlouvy o dílo, případně podle obecných zákonných pravidel. V tomto případě soud nevykládá k tíži žalovaného jako původce SOD část smlouvy, neboť dle soudu není možný vícerý výklad čl. 14 SOD, který by rozšiřoval tam použité pravidlo na veškeré nároky při odstoupení od SOD. Není tedy využito ustanovení § 557 o.z., které strany SOD z aplikace vyloučily. Shora bylo vyloženo, že v případě odstoupení od smlouvy zhotovitelem z důvodů, za které odpovídá objednatel, jsou nároky zhotovitele upraveny v § 2613 o.z. Žalobkyně jako zhotovitel by tedy mohla požadovat zaplacení části ceny za dílo (po odečtení toho, co ušetřila), pokud by byly naplněny v zákoně uvedené předpoklady. Podle soudu jsou důvody zmaření provedení díla jednoznačně na straně žalovaného jako objednatele, který neposkytl součinnost žalobkyni, která tím neměla reálnou možnost dílo provést. SOD, ani ve znění dodatku, nemůže být posouzena jako smlouva fixní. Mezi stranami nebylo výslovně ujednáno, že by nemohlo být plněno později. Nepřekročitelnost doby plnění z uzavřené smlouvy nevyplývá a není dáno ani povahou věci, že by na opožděném plnění neměl mít žalovaný zájem, resp. že by po uplynutí doby plnění již plnění evidentně ztratilo pro žalovaného jakýkoliv smysl. Nad rámec takto vymezeného důvodu spočívajícího na straně žalovaného, který zakládá právo žalobkyně požadovat zaplacení části ceny, je dle soudu na místě také konstatovat, že i důvod přerušení realizace díla by bylo nutné přičítat žalovanému. Stejně tak je žalovanému přičitatelný i důvod, pro který nebyl problém s [anonymizována dvě slova] žalovaným vyřešen, když sám žalovaný ve svém vyjádření uvádí, že nebyl schopen se o opravě [anonymizováno] dohodnout s jejím vlastníkem. Soud se ztotožňuje i s názorem žalobkyně, že žalovaný jako zadavatele nemohl přenést na žalobkyni odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek, tedy jsou dle soudu zcela irelevantní prohlášení žalobkyně v SOD, na která žalovaný poukazoval.

23. Výše soud dospěl k názoru, že žalobkyně má v rozsahu vymezeném § 2613 o.z. nárok na úhradu části ceny za dílo. Povinností žalobkyně bylo od dosud neuhrazené ceny za dílo v rozsahu nerealizovaného díla odečíst to, co v důsledku neprovedení díla ušetřila. Soud neshledal, že by od ceny díla měla být odečtena také částka, kterou žalobkyně vydělala jinak či úmyslně zameškala vydělat, jak navrhoval žalovaný s odkazem na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněného shora (sp. zn. 33 Cdo 3160/2012). Podle názoru soudu není dané rozhodnutí zcela použitelné, když bylo přijato za předchozí právní úpravy, která v ustanovení § 641 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, výslovně stanovila, že zhotovitel byl povinen dát si započíst to, co ušetřil neprovedením díla, co vydělal jinak, nebo co úmyslně zameškal vydělat. Přestože Okresní soud ve Zlíně v rozhodnutí sp. zn. 11 C 247/2019 s odkazem na účel úpravy obsažené v § 2613 o.z. uvádí, že zhotovitel nemá nárok na zaplacení celé sjednané ceny, nýbrž je povinen započíst si to, co neprovedením díla ušetřil, co vydělal jinak a co úmyslně zameškal vydělat, neztotožňuje se soud s daným rozsahem, který nad rámec zákona rozšiřuje redukce ceny. Dané rozhodnutí blíže neodůvodňuje, proč by zhotovitel měl od ceny díla odečítat i to, co vydělal jinak či co úmyslně zameškal vydělat. Jelikož vysvětlení, proč dochází k opuštění dosavadní úpravy neobsahuje ani důvodová zpráva k návrhu o.z., zastává soud názor, že zákonodárce inspirován předchozí výslovnou úpravou, uvedené redukce do nové úpravy již převzít nechtěl, čímž dle přesvědčení soudu dal najevo úmysl změnit dosavadní přístup. Proto soud při posouzení této věci vychází z doslovného textu zákona, podle něhož má zhotovitel odečíst pouze to, co ušetřil.

24. Žalobkyně v žalobě uvedla, že převážnou většinu nevyúčtované ceny za dílo ušetřila v důsledku nerealizace zbývající části díla, neboť nemusela nakupovat materiál, hradit za služby svých subdodavatelů a také platit energie. Žalobkyně ale po žalovaném požaduje uhradit ušlý zisk a režii. Žalobkyně soudu hodnověrně popsala způsob, jakým byla vytvořena výsledná cena díla, kterou v zadávacím řízení nabídla. A tedy popsala, jakou část ceny za dílo tvořil plánovaný zisk a jakou počítala na režijní náklady. Žalobkyně nerozlišovala správní a výrobní režii. Soudem ustanovený znalec v písemně podaném posudku vysvětlil, že jak ušlý zisk, tak především režijní náklady nelze s větší mírou přesnosti určit. Rozsah, v jakém tyto určila žalobkyně, však znalec považoval za akceptovatelný. Znalec odkázal na několikero pomůcek používaných k tvorbě rozpočtů (zejména URS). Dále znalec popsal, jaké náklady lze zahrnout pod pojmy výrobní režie a správní režie. Podle závěrů znalce náklady tvořící výrobní režii souvisí s přímým řízením výroby, tzn. jde o nepřímé náklady, které vznikají na stavbě (v posudku obsažený výčet zahrnuje spotřebu režijního materiálu, manipulační ztráty sypkého či tekutého stavebního materiálu, spotřebu paliva a energií určených pro výstavbu, náklady na jednoduché montážní náčrtky nebo plánky, náklady na pořízení, opravy a údržbu jednorázově odepisovaných strojů, nářadí, pracovního oblečení a výstroje, přepravné zaměstnanců z obvyklé dojezdové vzdálenosti, náklady na režijní pracovníky na stavbě, náklady na záruční opravy a reklamace, pojistné související s rozestavěným objektem, náklady na operativní předělávky, podíl zásobovací režie, náklady na běžnou údržbu a úklid pracoviště a kontrolní zkoušky). Podle názoru soudu tyto náklady nemohla žalobkyně po odstoupení od smlouvy vynaložit, a tedy je i ušetřila. Naopak správní režii, která dle znalce zahrnuje náklady, které vznikají ve správě obchodní společnosti (vedení společnosti, THP pracovníci, ekonomické oddělení, vedení účetnictví, marketing, obchodní úsek, investice), včetně plateb zákonného pojištění (těchto zaměstnanců a majetku, jakož i povinného ručení) a části zásobovací režie nesouvisející s konkrétní stavbou, žalobkyně v důsledku zmaření díla ušetřit nemohla.

25. Žalobkyně sama nerozlišila, jaká část režie připadá na režii správní a jaká na režii výrobní. Žalobkyně v doplnění žaloby konkretizovala, které konkrétní okruhy nákladů jsou ve vyčíslené režii obsaženy. Tyto náklady pak dle soudu spadají spíše pod správní režii. Dle závěrů znalce často nelze náklady tvořící správní režii stanovit na kalkulační jednici. Podle znalce se s přihlédnutím k velikosti zakázky pohybovaly u dopravních a inženýrský staveb v roce 2018 sazby výrobní režie na úrovni 9 % a sazby správní režie na úrovni 8,3 %. Soud za využití § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), přistoupil k určení výše nákladů na správní režii volnou úvahou. Pokud obvyklá výše režijních nákladů v roce 2018 tvořila 17,3 % ceny, pak na výrobní režii připadalo 52 % režijních nákladů (procentuální vyjádření 9 ze 17,3) a na správní režii připadalo 48 % režijních nákladů (8,3 ze 17,3). Pokud tedy lze akceptovat výši režijních nákladů, jak je vyčíslila žalobkyně na částku 575 701,40 Kč, pak na správní režii připadá částka 276 336,67 Kč. Soud při svých úvahách pracoval s údaji za rok 2018 (s ohledem na datum uzavření SOD) a nezohledňoval vliv inflace, neboť by tím žalovaný těžil z odložení realizace díla, za což, jak je uvedeno výše, dle soudu také odpovídá. Neschopnost žalovaného vyřešit [anonymizována tři slova] dle soudu nemůže jít k tíži žalobkyně. Výše ušlého zisku pak byla i s ohledem na závěry znalce posouzen soudem za odpovídající částce vymezené žalobkyní ve výši 205 857,60 Kč.

26. S ohledem na vše shora uvedené uložil soud žalovanému, aby žalobkyni zaplatil částku 205 857,60 Kč přestavující ušlý zisk a částku 276 336,67 Kč, kterou žalobkyně nemohla neprovedením díla ušetřit. Jelikož žalovaný byl vyzván, aby plnění poskytl žalobkyni ve lhůtě do 30. 4. 2021, je od 1. 5. 2021 v prodlení a žalobkyni náleží od tohoto data do zaplacení také úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně (zákonná výše dle § 1967 a § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.).

27. Ve zbývajícím rozsahu, tedy ohledně částky 299 364,73 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 299 364,73 Kč od 1. 5. 2021 do zaplacení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť podle výše uvedeného názoru soudu jde o částku, kterou žalobkyně neprovedením díla také ušetřila.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když dospěl k závěru, že s ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu ve věci je na místě přiznat náhradu žalobkyni, která byla převážně úspěšnější. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 781 559 Kč, což představuje 100 %. Úspěšná byla žalobkyně v rozsahu přiznané částky 482 194,27 Kč, tj. ohledně 61,7 % uplatněného nároku. Neúspěch žalobkyně je učen zamítnutou části žaloby, tedy částkou 299 364,73 Kč (38,3 %). Po odečtení neúspěchu od úspěchu stanovil soud, že žalobkyni náleží náhrada 23,4 % účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 39 078 Kč, uhrazené zálohy na zpracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen v řízení advokátem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý úkonů učiněných ve věci. Paušální náhradu nákladů určil soud ve výši 3 300 Kč za 11 úkonů (sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby, sepsání vyjádření z 27. 10. 2021, 21. 12. 2021, 11. 4. 2022, 16. 5. 2022 a 12. 7. 2022, dvou příprav na jednání soudu a účastí u jednání soudu dne 29. 3. 2022 a dne 10. 10. 2023). Celkové náklady řízení žalobkyně tedy činily 52 378 Kč, když náhrady zbývajících nákladů se žalobkyně výslovně vzdala. Z takto vyčíslených nákladů byla žalobkyni přiznána výše vyčíslená poměrná část náhrady ve výši 12 256,45 Kč (tj. 23,4 %).

29. V průběhu řízení vznikly náklady také státu, a to v podobě úhrady znalečného v rozsahu, v němž toto nebylo kryto složenou zálohou, tj. v částce 3 249,50 Kč. Ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. bylo při zohlednění výše popsaného poměru úspěchu a neúspěchu určeno, že žalobkyně uhradí státu 38,3 % nákladů (tj. 1 244,56 Kč), zatímco na žalovaného připadne 61,7 % nákladů (tj. 2 004,94 Kč).

30. Lhůta plnění u všech povinností uložených tímto rozsudkem byla soudem určena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. v rozsahu tří dnů, když soud neshledal důvod pro určení lhůty jiné.

Poučení