108 C 161/2020-186

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; [celé jméno žalobce], narozený dne [datum] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] proti žalované: ; [právnická osoba], IČO: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa], [obec] o zaplacení 471.266 Kč s příslušenstvím - faktura takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 471.000 Kč s -) 8,25% úroky z prodlení z částky 81.000 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, -) 8,25% úroky z prodlení z částky 300.000 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, -) 10% úroky z prodlení z částky 90.000 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal zaplacení 10% úroků z prodlení z částky 81.000 Kč od 30. 6. 2020 do 22. 7. 2020 a z částky 300.000 Kč od 30. 6. 2020 do 22. 7. 2020, dále 1,75% úroků z prodlení z částky 81.000 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení a z částky 300.000 Kč od 23. 7. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 65.993,40 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení celkové částky 400.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 310.000 Kč od 30. 6. 2020 o zaplacení a z částky 90.000 Kč od 30. 6. 2020 do zaplacení. Částku 310.000 Kč požadoval z titulu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o dílo ze dne 3. 2. 2018 uzavřené se žalovanou, a to za pozdní zhotovení díla, oproti sjednanému termínu. Částku 90.000 Kč požadoval z titulu uhrazení bezdůvodného obohacení, když mezi účastníky byla dále sjednána druhá smlouva o dílo dne 10. 5. 2019 (dále jen SOD2), dle které žalobce uhradil žalované zálohu ve výši 190.000 Kč, avšak z této zálohy žalovaná vyúčtoval pouze částku 100.000 Kč. Zbývající část ku žalovaná žalobci nevyúčtovala a žalobce ji požaduje vrátit z titulu bezdůvodného obohacení. Dále požadoval úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Podáním ze dne 1. 6. 2021 žalobce změnil svoji žalobu, kdy vzal částečně zpět svůj požadavek na úhradu částky 310.000 Kč jakožto sjednané smluvní pokuty dle smlouvy o dílo ze dne 3. 2. 2018 (dále jen SOD1). Žalobce zohlednil, že dodatkem č. 1 k SOD1 ze dne 25. 3. 2019 byl sjednán nový termín dokončení díla a současně zohlednil neuhrazenou fakturu č. FV [číslo] vystavenou žalovanou na částku 28.846 Kč. Svoji žalobu v této části tak vzal zpět ohledně částky 228.734 Kč a z titulu smluvní pokuty dle SOD 1 požaduje nadále úhradu částky 81.266 Kč. Dále vzal žalobu zpět ohledně požadavku na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1.200 Kč. Soud proto usnesením ze dne 10. 6. 2021 č. j. 161/2020 – 110 řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil (viz. výrok I. cit. usnesení). Žalobce v podání ze dne 1. 6. 2021 rozšířil svůj požadavek i o nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 300.000 Kč dle čl. 11 SOD2 kvůli prodlení žalované s dokončením a předáním díla. Soud toto rozšíření žaloby připustil výrokem II. usnesení ze dne 10. 6. 2021 č. j. 161/2020 – 110. Podáním ze dne 1. 6. 2021 pak žalobce požadoval i změnu žaloby v podobě rozšíření o uplatnění nároku na úhradu částky 86.000 Kč, kterou odůvodňoval nárokem na smluvní pokutu za důvodu prodlení žalované s odstraněním reklamované vady díle – nerovné vrstvy anhydritu v 1. NP rodinného domu. Kdy tato smluvní pokuta byla sjednána v čl. 11 SOD1. Žalobce dále požadoval rozšíření žaloby o požadavek na úhradu částky 74.951 Kč z důvodu práva na náhradu škody dle čl. 12 SOD1 v souvislosti s odstraněním vady díla – nerovné vrstvy anhydritu v obývacím pokoji v 1. NP rodinného domu, když tuto opravu nakonec musela provést jiná společnost. Soud však změnu žaloby v tomto směru nepřipustil (viz. výrok III. usnesení ze dne 10. 6. 2021 č. j. 108 C 161/2020 – 110), protože dospěl k závěru, že skutková tvrzení i návrhy na provedení dokazování jsou naprosto odlišné od původně uplatněného požadavku, že by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. Požadavky žalobce se v tomto směru opíraly o naprosto jiná skutková tvrzení, která by si dále vyžádala výzvy na jejich doplnění. Rovněž tak důkazy doposud navrhované v řízení by nebyly použitelné pro řízení o navrhovaných změnách a vyžádaly by si opět rozsáhlé poučování a dokazování nad rámec již předložených důkazů. Právní rámec odstraňování vad a náhrady škody je pak zcela odlišný od nároku na úhradu smluvní pokuty či vyúčtování provedených prací dle smlouvy o dílo, že by připuštění změny žaloby způsobilo neúměrné prodloužení soudního řízení. Soud proto dle ust. § 95 odst. 2 o. s. ř. navrhovanou změnu žaloby v tomto rozsahu nepřipustil.

2. Žalobce se tedy po žalované domáhá smluvní pokuty ve výši 81.266 Kč za prodlení žalované se zhotovením díla dle SOD1 a jejího dodatku č.

1. Dle SOD1 mělo být dílo zhotoveno do 31. 1. 2019. Dodatkem č. 1 byl sjednán kvůli rozsahu díla nová termín pro dokončení díla do 14. 4. 2019. Žalovaná však dílo dokončila až dne a předala žalobci dne 7. 5. 2019. Prodlení žalované tak činí 23 dnů. Při ceně díla 478.752 Kč a sazbě smluvní pokuty 1 % z celkové ceny díla za každý den prodlení, činí smluvní pokuta částku 110.112 Kč. Od této částky žalobce odečetl neuhrazenou fakturu č. FV [číslo] ve výši 28.846 Kč a požaduje tak zaplacení smluvní pokuty ve výši 81.266 Kč. Pokud jde o úhradu částky 90.000 Kč, tuto žalobce požaduje z titulu vydání bezdůvodného obohacení, když žalobce na základě SOD2 poskytl žalované zálohu ve výši 190.000 Kč. Z této částky žalovaná vyúčtovala fakturou č. [anonymizováno] pouze částku 100.000 Kč a zbývající část zálohy nebyla o dne podání žaloby vyúčtována. Žalovaná nesplnila termín pro dokončení a předání díla dle SOD2, který byl 8. 8. 2019. Žalovaná ani přes opakované výzvy dílo dle SOD2 nikdy nedokončila a nepředala žalobci. Vzhledem k nečinnosti a dlouhému prodlení žalované přistoupil žalobce dopisem ze dne 27. 3. 2020 k tomu, že oznámil žalované, že všechny práce, které dosud žalovaná neprovedla na díle dle SOD2, jsou méněpráce - využil tak svého práva omezit rozsah díla, a vyzval žalovanou k úklidu staveniště, k vyúčtování prací vč. vyúčtování zálohy 90.000Kč a k předání díla. Rovněž v předžalobní výzvě ze dne 18. 6. 2020, kterou právní zástupce žalobce zaslal žalované, vyzval žalovanou k vyúčtování zálohy. Žalovaná vyúčtovala dlužnou zálohu až ve faktuře FV21100004 ze dne 25. 2. 2021, tedy v průběhu soudního řízení. Vyúčtování zálohy ve faktuře [anonymizováno] žalobce zpochybňuje jako oprávněné, žalovaná neprokázala oprávněnost faktury [anonymizováno], resp. touto fakturou účtované ceny. Předmětem SOD2 ze dne 10. 5. 2019, jejímž předmětem byla realizace zateplení a fasády rodinné domu na adrese [adresa]. Žalovaná část díla provedla, ale práce na díle neoprávněně ukončila a byla i přes výzvy žalobce pasivní. Z důvodu prodlení žalované s dokončením a předáním díla vzniklo žalobci právo na úhradu smluvní pokuty dle čl. 11 SOD2 v sazbě 0,5 % denně z ceny díla, tedy při sjednané ceně díla 478.708 Kč činí sazba smluvní pokuty 2.393,54 Kč za každý den prodlení. V Předžalobní výzvě ze dne 18. 6. 2020, kterou právní zástupce žalobce zaslal žalované, vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty dle čl. 11 SOD2, když prodlení bylo počítáno od 9. 8. 2019 do 30. 3. 2020, kdy žalovaná obdržela dopis žalobce z 27. 3. 2020, tedy celkem 235 dní. Přesto, že žalobce má vliv počasí a vliv údajných víceprací na dobu zhotovování díla za sporný, požadoval smluvní pokutu za prodlení pouze v rozsahu 224 dnů, když od doby prodlení odečetl 2 dny, ve kterých podle zápisů žalované ve stavebním deníku bránil vliv počasí provádění díla (22. a 23. 5. 2019), a odečet dále celých 9 dní, kdy podle zápisů žalované ve stavebním deníku byly prováděny údajné vícepráce. K tomu je však potřeba odkázat na námitky žalobce, že žalovaný neumožnil po celou dobu provádění díla dle SOD2 žalobci přístup ke stavebnímu deníku a věrohodnost zápisů ve stavebním deníku je sporná, pochybná. Při uplatnění smluvní pokuty 224 dnů s dokončením a předáním díla činí smluvní pokuta dle čl. 11 SOD2 a tedy nárok žalobce vůči žalované částku 536.153 Kč. Nutno uvést, že žalovaná nikdy dílo žalobci nepředala, a to ani přes četné výzvy žalobce, a je tak dosud v prodlení. Žalobce z důvodu hospodárnosti a efektivity využívá svého práva uplatnit prozatím u soudu pouze část tohoto svého nároku v rozsahu 300.000 Kč, což odpovídá prvním 126 dnům prodlení žalované s dokončením a předáním díla dle SOD2.

3. Žalovaná potvrdila uzavření obou smluv o dílo. Dále však uvedla, že nárok na smluvní pokutu žalobci nevznikl, neboť žalovaná se do prodlení s předáním nedostala, když dílo nebylo možno dokončit v původně stanovené lhůtě z důvodu nepřízně počasí, nepřipravenosti na straně žalobce a provádění víceprací, které byly se ze strany žalobce potvrzeny. V průběhu prací se měnil předmět díla a dne 25. 3. 2019 byl uzavřen dodatek č. 1 smlouvy, kde byla stanovena změna termínu dokončení, dále nebyla uhrazena faktura [číslo] ze dne 1. 4. 2019 na částku 28.846 Kč, čímž se žalobce dostal do prodlení, a tudíž nemůže požadovat po žalované žádné příslušenství. Nepřipravenost žalobce spatřovala žalovaná zejména v tom, že některé věci se nevěděly, kde mají být, nebyly hotovy, nebyla jasná dispozice prostoru, umístění rozvodů apod. Žalobce nedodal přesné rozměry místností, oken a podobně. Dále nepřipravenost žalobce spatřuje v tom, že si sami museli topit, neboť práce byly prováděny v prosinci a lednu a některé nešly provádět bez topení. Dále žalovaná uvedla, že se prováděly práce nad rámec smlouvy o dílo, které byly předmětem dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo. Pokud se týká dalších prací, tak zde byly práce, které byly činěny i v lednu až v květnu 2019, tyto vyplývají z položkového rozpočtu č. 6 označeného jako práce nad rámec SOD a jsou zde zvýrazněny. Neoznačené práce uvedené v tomto rozpočtu pak odpovídají SOD2. Dalším důvodem nedodržení termínu dokončení díla byla nepřítomnost dalších profesích na stavbě, což způsobilo další prodlení. Na stavbě nebyl přítomen elektrikář, vodař a podobné profese, které měl zajišťovat žalobce, neboť žalovaná nebyla sjednána ke kompletní rekonstrukci ale pouze k určitým pracím. Z důvodu nepřítomnosti některých profesí nemohly být provedeny například omítky v koupelně v prvním nadzemním podlaží. Žalovaná má za to, že z důvodu množství prací, které byly sjednány nad rámec SOD1, a to buď ústně, nebo zápisem do stavebního deníku, nemohlo dojít k prodlení s předáním díla. Po žalované tak nelze spravedlivě požadovat dodržení původní lhůty k předání díla, když ze strany žalobce byla vyžádána celá řada dalších prací. Takto byla logicky prodloužena lhůta k předání díla minimálně konkludentně o 35 pracovních dnů. Žalovaná má dále za to, že nemůže být v prodlení, pokud je v prodlení žalobce. Ode dne 13. 4. 2019 dosud byl totiž žalobce v prodlení s úhradou faktury č. FV [číslo] ze dne 1. 4. 2019. V této době tak nemohlo k dlužné částce přirůst příslušenství a nelze spravedlivě požadovat ani smluvní pokutu. Žalovaná rovněž uvedla, že požadavek na uplatnění smluvní pokuty je v rozporu s dobrými mravy, když žalobce sám jako objednatel objednal další práce nad rámec smlouvy o dílo, uzavíral dodatek ke smlouvě o dílo a nemá připravenou stavbu či její část k provádění prací. Žalobce objednal u žalované další práce, které žalovaná provedla a předla žalobci současně s dílem dle SOD1. Spoluodpovědnost za prodlení tak nese i sám žalobce. Pokud jde o žalobcem uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení, pak k bezdůvodnému obohacení na straně žalované nedošlo a dojít nemohlo, protože práce byly provedeny a žalované vznikl nárok na cenu díla, na kterou byla záloha poskytnuta. Žalovaná oproti nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 90.000 Kč uplatnila námitku započtení svého nároku na úhradu ceny provedených prací za období od 1. 9. 2019 do 9. 12. 2019 ve výši 90.000 Kč. Proti nároku na úhradu smluvní pokuty žalovaná uplatnila nárok na úhradu částky 28.846 Kč dle faktury č. FV [číslo], která jí ze strany žalobce doposud nebyla uhrazena. Byť žalovaná neuznává nárok žalobce na smluvní pokutu, uplatňuje proti němu nárok na zaplacení ceny provedených prací ve výši 253.038,78 Kč, které jsou vyjádřeny ve zjišťovacích protokolech [číslo].

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce, jako objednatel, a žalovaná, jako zhotovitel, uzavřeli dne 3. 12. 2018 smlouvu o dílo„ Změna stavby RD [adresa], [obec]“ (část stavby PSVI), jejímž předmětem byla dodávka a montáž stavebních prací v RD – objektu na ulici [ulice a číslo] [obec], dle uzavřené smlouvy, dle právních předpisů, technických předpisů a norem, dle projektové dokumentace vypracované ateliérem The a cenové nabídky č. CNS18622_loosova_PSV1, která byla nedílnou součástí smlouvy (dále jen SOD1). Žalobcem jakožto objednatel, byl oprávněn v průběhu realizace měnit rozsah prací (omezit či rozšířit), avšak o změnách rozsahu a vyvolaných změnách doby plnění musel být uzavřen písemný dodatek smlouvy (viz. čl. 3 SOD1). Dokončení díla bylo stanoveno na 31. 1. 2019 a o předání a převzetí díla měl být sepsán předávací protokol (viz. čl. 4 SOD1). Cena za dílo byla ujednána na základě cenové nabídky žalované v celkové výši 414.988 Kč bez DPH. Cena byla sjednána jako konečná, zahrnovala veškeré náklady zhotovitel, včetně veškerých rizik a vlivů. Smluvní cena mohla být upravena o ceny případných méněprací (neprovedených prací) nebo objednatelem dodatečně požadovaných prací – víceprací. Úhradu ceny za vícepráce byla však žalovaná oprávněna nárokovat pouze v případě rozšíření díla na žádost žalobce nebo vyvstane-li z okolností, které nebyly předpokládány a známy při podpisu smlouvy. Vícepráce však měly být před jejich realizací projednány smluvními stranami jak po stránce věcné, tak i finanční. Cena za vícepráce měla rovněž být odsouhlasena oběma smluvními stranami před provedením víceprací. Uplatněním práva objednatele (žalobce) na provedení víceprací je i příslušný zápis do stavebního deníku. Žalovaná pak byla povinna objednané vícepráce realizovat za předpokladu sepisu písemného dodatku k SOD1 (viz. čl. 5 SOD1). V článku 9.3 SOD1 pak byla stanovena povinnost žalované do stavebního deníku zapisovat průběžně a přesně prováděné práce, a to včetně méněprací i víceprací s uvedením, kdy a kde vícepráce vznikly. U víceprací pak měl být uveden podrobný technický popis, přesný výkaz výměr a navrženy jednotkové i celkové ceny. Žalobce pak byl povinen se k takovým zápisům vyjádřit do 3 pracovních dnů, jinak se mělo za to, že s nimi souhlasí. Rovněž tak mohl zapisovat veškeré výhrady ke správnosti údajů ve stavebním deníku. Pro předání zhotoveného díla byla stanovena forma předávacího protokolu. V článku 11.1 SOD byly ujednány smluvní pokuty. Za prodlení s termínem dokončení díla byla stanovena smluvní pokuta ve výši 1 % z celkové ceny díla za každý započatý den prodlení. Splatnost smluvních pokut byla sjednána na 30 dnů od doručení jejich vyúčtování. Součástí smlouvy byla cenová nabídka, která odpovídala položkovému rozpočtu stavby S18622 RD [ulice], [obec], S18622b PSV (označený jako rozpočet 1), ze kterého bylo zjištěno, že nabídková cena odpovídala smluvním ujednáním v SOD1 a činila 414.988 Kč bez DPH. Byly zde podrobně rozepsány ceny jednotlivých položek. Za zemí práce byla sjednána cena 946 Kč, za svislé a kompletní konstrukce 20.408 Kč, úpravy povrchů vnitřní 155.816 Kč, podlahy a podlahové konstrukce 59.884 Kč, dokončovací konstrukce na pozemních stavbách 6.556 Kč, staveništní přesun hmot 15.902 Kč, izolace proti vodě 7.586 Kč, živičné krytiny 1.592 Kč, tepelné izolace 25.669 Kč, sádrokartonové konstrukce 11.292 Kč, povlakové podlahy 53.639 Kč, podlahy ze syntetických hmot 689 Kč a malby 13.412 Kč. Jako vedlejší rozpočtové náklady bylo uvažováno s mimostaveništní dopravou ve výši 11.445 Kč a zařízení staveniště ve výši 21.500 Kč. Jednotlivé položky pak byly dále rozepsány. Tento rozpočet pak byl podepsán pouze žalovanou, jakožto zhotovitelem. Ze shodných skutkových tvrzení vyplynulo, že žalovaná převzala staveniště za účelem realizace díla dle SOD1 dne 7. 12. 2018. Dodatkem č. 1 k Smlouvě o dílo, který strany uzavřely dne 25. 3. 2019 došlo k rozšíření díla v podobě prosloužení termínu dokončení díla do 14. 4. 219 a v podobě navýšení ceny za dílo o 63.764 Kč bez DPH, kdy nedílnou součástí smlouvy byl i položkový rozpočet s výkazem výměr (viz. dodatek č. 1 k smlouvě o dílo„ Změna stavby RD [adresa] [obec]“ část stavby PSV1 – založen na č. l. 94 spisu). Celkově sjednaná cena za dílo dle SOD1 ve znění jejího dodatku č. 1 tak činila 478.752 Kč bez DPH. Účastníci pak shodně uvedli, že k předání a převzetí díla dle SOD1 došlo dne 13. 5. 2019. Shodnými skutkovými tvrzeními účastníků (při jednání soudu dne 10. 6. 2021) bylo prokázáno, že práce provedené v souladu s SOD1 byly účastníky řádně sepsány a odsouhlaseny zjišťovacím protokolem a sjednaná cena za dílo dle SOD1 byla ze strany žalobce řádně uhrazena. Nedošlo pouze k úhradě faktury č. FV [číslo] na částku 28.846 Kč.

5. Dne 10. 5. 2019 účastníci uzavřeli smlouvu o dílo„ Změna stavby RD [adresa], [obec]“ (část stavby: fasáda), jejímž předmětem byla dodávka a montáž stavebních prací v RD – objektu na ulici [ulice a číslo] [obec], dle uzavřené smlouvy, dle právních předpisů, technických předpisů a norem, dle projektové dokumentace vypracované ateliérem The a cenové nabídky č. S18622_priloha SoD fasáda, která byla nedílnou součástí smlouvy (dále jen SOD2). Žalobcem jakožto objednatel, byl oprávněn v průběhu realizace měnit rozsah prací (omezit či rozšířit), avšak o změnách rozsahu a vyvolaných změnách doby plnění musel být uzavřen písemný dodatek smlouvy (viz. čl. 3 SOD2). Dokončení díla bylo stanoveno na 8. 8. 2019 a o předání a převzetí díla měl být sepsán předávací protokol (viz. čl. 4 SOD1). Současně však bylo ujednáno, že žalobce je seznámen s tím, že žalovaná nemá v době sepisu smlouvy zajištěného subdodavatele na klempířské výrobky, a proto může být konečný termín dokončení posunut. Další podrobnosti ohledně zajištění klempířských prací byly sjednány v čl. 7 a 7.15 SOD2. Z nich zejména vyplývá, že žalovaná byla do 20. 6. 2019 povinna informovat žalobce o případném m nezajištění subdodávky na klempířské práce. Jen v takovém případě byla možnost posunout termín předání dokončeného díla. Cena za dílo byla ujednána na základě cenové nabídky žalované v celkové výši 478.708 Kč včetně DPH. Cena byla sjednána jako konečná, zahrnovala veškeré náklady zhotovitel, včetně veškerých rizik a vlivů. i zde si účastníci sjednali možnost úpravu ceny s ohledem na provedené méněpráce či vícepráce, kdy smluvní ujednání v tomto směru odpovídají těm, která byla uvedena v SOD1. Účastníci si sjednali poskytnutí zálohy ve výši 190.000 Kč. Fakturace pak měla probíhat měsíčně na základě soupisu skutečně provedených prací. Součástí faktury měl být tento soupis vyplývající z položkového rozpočtu – oceněného výkazu výměr, tzv. zjišťovací protokol. Tento soupis musel být odsouhlasen žalobcem, jakožto objednatelem (viz. čl. 6 SOD2). Ohledně provádění zápisů do stavebního deníku pak smluvní ujednání rovněž odpovídají SOD1. V čl. 11 SOD2 byly také ujednány smluvní pokuty, kdy pro případ prodlení s termínem dokončení díla byla ujednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z celkové ceny díla za každý den prodlení. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána stejně jako v SOD1. Součástí této smlouvy o dílo byla cenová nabídka, která odpovídala položkovému rozpočtu stavby S18622 RD [ulice], [obec], S18622a fasáda (označený jako rozpočet 4), ze kterého bylo zjištěno, že nabídková cena odpovídala smluvním ujednáním v SOD2 a činila 478.708 Kč vč. DPH. Byly zde podrobně rozepsány ceny jednotlivých položek. Za svislé a kompletní konstrukce byla sjednána cena 762 Kč, za úpravy vnějších povrhů 200.305 Kč, dokončovací konstrukce pozemních staveb 39.773 Kč, bourání konstrukcí 82 Kč, prorážení otvorů 154 Kč, staveništní přesun hmot 9.500 Kč, izolace proti vodě 11.401 Kč, tepelné izolace 49.939 Kč, tesařské konstrukce 538 Kč, klempířské konstrukce 30.342 Kč, truhlářské konstrukce 61.341 Kč a nátěry 11.237 Kč. Jednotlivé položky pak byly dále rozepsány. Tento rozpočet nebyl podepsán žádným z účastníků. Žalovaná dne 10. 5. 2019 vystavila žalobci zálohovou fakturu č. FV19300005 na částku 190.000 Kč, splatnou dne 10. 5. 2019. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že by tato faktura nebyla uhrazena. Dále pak byla žalovanou dne 5. 5. 2019 vystavena faktura č. FV19100030 na částku 185.044 Kč, kterou účtovala žalobci provedené práce dle smlouvy o dílo ze dne 10. 5. 2019, jejíž přílohou měl být zjišťovací protokol č. 1 – 4x4. Faktura se týkala provedených prací v období od 13. 5. 2019 do 31. 7. 2019 v celkové částce 285.044,59 Kč, ze které byla odečtena zaplacená záloha na základě faktury č. FV19300005 ve výši 100.000 Kč.

6. Žalovaná fakturou č. FV [číslo] vyúčtovala žalobci práce dle zjišťovacího protokolu [číslo] pro období 1. 3. 2019 – 31. 3. 2019 v celkové částce 28.846 Kč (viz. faktura č. FV [číslo]). Uvedenou fakturou požadovala úhradu do 12. 4. 2019. Žalobce ve svých vyjádřeních v řízení uznal účtovanou částku za tyto práce a potvrdil, že faktura nebyla doposud uhrazena, nicméně ji zohlednil ve svých žalobních nárocích.

7. Žalovaná následně vyhotovila soupisy provedených prací za období od 1. 4. 2019 do 3. 5. 2019 s nabídkovým rozpočtem, kdy byly oceněny práce v tomto období částkou 13.866 Kč. K provedení zbývaly práce v hodnotě 101.331 Kč. Tento soupis prací byl vytištěn 22. 11. 2020 a nebyl nikým podepsán (viz. soupis provedených prací za období 1. 4. 2019 – 3. 5. 2019, zjišťovací protokol č. 4 o provedených stavebních pracích ze dne 22. 11. 2020 a položkový soupis prací). Další soupis prací žalovaná vyhotovila dne 18. 2. 2021 pro období od 4. 5. 2019 do 5. 5. 2019, kdy opět k tomuto soupisu byl vyhotoven i zjišťovací protokol č.

5. V těchto dokumentech kalkulovala s částkou za provedené práce ve výši 49.482 Kč (viz. soupis provedených prací za období 4. 5. 2019 – 5. 5. 2019, zjišťovací protokol č. 5 o provedených stavebních pracích ze dne 18. 2. 2021 a položkový soupis prací). V průběhu soudního řízení žalovaná zpracovala položkové rozpočty č. 5 a 6, kterými vyčíslila jí tvrzené vícepráce či práce nad rámec obou smluv o dílo. Z obou rozpočtů vyplývá, že v některých položkách se shodují a sama žalovaná potvrdil, že položkový rozpočet č. 5 je zahrnut do položkového rozpočtu č.

6. Práce v hodnotě 36.762 Kč bez DPH, které byly v položkovém rozpočtu č. 6 vyznačeny zelenou barvou, se týkají období ledna do května 2019, ostatní práce pak následného období. Rozpočtové náklady celkem činily 169.124 Kč bez DPH. Tento rozpočet byl žalovanou vyhotoven a předložen až v průběhu soudního řízení a žalobci nebyl doručován.

8. Ze zjišťovacího protokolu č. 1 za období od 13. 5. 2019 do 31. 7. 2019 a soupisu provedených prací za totéž období soud zjistil, že účastníci se tímto protokolem shodli na pracích provedených v uváděném období, kdy cena prací byla kalkulována částkou 285.044,59 Kč vč. DPH a odpovídala rozpočtu, který byl součástí SOD2 (viz. rozpočet přiložený k SOD2). Ze čtvrtého sloupce soupisu pak vyplývá, že do ceny byly zaúčtovány i některé vícepráce, neboť oproti ceně dle rozpočtu (sloupec 1) se dostává cena za některé položky ve čtvrtém sloupci do záporných hodnot. Soupis byl vytištěn 17. 5. 2020 a oběma účastníky podepsán. Na základě tohoto soupisu a zjišťovacího protokolu byla žalovanou vystavena faktura č. FV19100030 na částku 185.044 Kč v této faktuře byla zohledněna uhrazená záloha ve výši 100.000 Kč, když vyúčtovaná částka 285.044,59 Kč byla o částku 100.000 Kč ponížena (viz. faktura č. [anonymizováno]). Mezi účastníky bylo nesporné, že vyúčtovaná částka byla žalobcem uhrazena.

9. Ze zjišťovacího protokolu č. 2 za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019 a souvisejícího soupisu provedených prací pak bylo soudem zjištěno, že tímto protokolem účastníci odsouhlasili práce provedené v uvedeném období a souhlasili i s jejich cenou, která odpovídala rozpočtu, který byl součástí SOD2 (viz. rozpočet přiložený k SOD2). Cena provedených prací byla účtována částkou 72.155,31 Kč vč. DPH. I zde pak ve čtvrtém sloupci soupisu prací jsou některé položky v záporných hodnotách, z čehož lze usuzovat, že některé vícepráce oproti původně sjednané SOD2 a jejímu rozpočtu byly žalovanou vyúčtovány. I tento soupis prací byl vytištěn 17. 5. 2020 a je opatřen podpisy obou účastníků smlouvy. Na základě tohoto zjišťovacího protokolu a soupisu prací byla žalovanou vystavena faktura č. [anonymizováno] na částku 72.155 Kč (viz. uvedená faktura) a mezi účastníky bylo opět nesporné, že tato byla žalobcem uhrazena.

10. Dále žalovaná vyhotovila zjišťovací protokol č. 3 za období od 1. 9. 2019 do 9. 12. 2019, doplněný soupisem provedených prací a rozpočtem, které se týkaly prací prováděných v souvislosti s fasádou tedy SOD2. Tyto práce kalkulovala žalovaná částkou 104.541,97 Kč. Související rozpočet byl zhotoven 6. 1. 2021 a nebyl nikým podepsán. Fakturou č. [anonymizováno] ze dne 25. 2. 2021 pak žalovaná vyúčtovala žalobci celkovou částku 104.541,98 Kč za práce provedené ve dnech 1. 9. - 9. 12. 2019. Z této částky odečetla zálohu ve výši 90.000 Kč a požadovala po žalobci úhradu částky 14.541 Kč.

11. Z výpovědi žalobce bylo zjištěno, že návrh smluv o dílo vyhotovovala žalovaná. Žalobce měl pouze marginální připomínky. Konečnou podobu smlouvy si odsouhlasili a podepsali. Do SOD2 nechtěl jednatel žalované původně zakomponovat čl. 11 a 11.2, týkající se smluvních pokud, nakonec se ale dohodli na smluvní pokutě ve snížené výši. V rámci SOD1 měla být provedena úprava interiéru domu, která spočívala v úpravě vnitřních povrchů, broušení povrchů, sádrokartonářských pracích, lepení podhledů, lepení sádrokartonu na strop, odstranění maleb. Dle SOD 2 pak byly sjednány práce na fasádě, které však nebyly dokončeny ze strany zahrady a v přední části domu a nedošlo k dokončení dřevěného obložení. V případě víceprací jej jednatel žalované upozornil na potřebu některých z nich, avšak neřekl mu, kolik to bude stát, jak dlouho se budou provádět, příp. další podrobnosti. Žalobce byl ze strany žalované vyrozuměn pouze o několika dílčích pracích. Žalovaná jej nikdy nezpravila o tom, že by existoval překážka k dokončení prací. Žalobce žádal žalovanou o přípravu otvorů pro dveře a vrata, což žalovaná na koordinační schůzce přislíbila, avšak dodatek smlouvu k tomu uzavřen nebyl. Současně žalovanou žádal o soupis víceprací a jejich nacenění, což mu však nikdy předloženo nebylo. Žalovaná mu rovněž nikdy nesdělila, jaká by měla být časová dotace tvrzených víceprací.

12. Jednatel žalované uvedl, že obě smlouvy uzavírali na základě cenových nabídek, které následně byly jejich součástí. Návrhy smluv tvořil jednatel žalované, žalobce je připomínkoval a podepsali je následně po vzájemné dohodě. Dodatek [číslo] se týkal prací, které žalobce požadoval provést v rámci sklepa, který nebyl v původní SOD1 zahrnut. Bylo dohodnuto, že případně na další práce na víc se budou uzavírat další dodatky. Tyto ve finále uzavřeny nebyly, i když práce na víc se na stavbě dělaly neustále. Jednatel žalovaná však nebyl schopen dopředu práce ohodnotit. Původně byla cena dohodnuta v položkovém rozpočtu, aby bylo dobře seznatelné, jaké práce vlastně byly sjednány. Ty práce, které tam uvedeny nebyly, chápal jednatel žalované jako práce navíc. Některé práce konzultoval e-mailem, některé přímo na stavbě, některé zápisem do stavebního deníku. Část prací dělali z nutnosti. Žalobci vak jednatel žalované nevyhotovil žádný soupis takovýchto prací, neučinil mu ani cenovou nabídku, i když jej žalobce k tomu vyzýval, na ceně se nijak nedomlouvali. Cenový rozpočet prací, které žalovaná prováděla nad rámec smluv o dílo, jednatel žalované vyhotovil až v průběhu soudního řízení. Po ukončení prací na stavbě žalobce nevyzýval k převzetí díla, nedošlo ani k protokolárnímu převzetí staveniště.

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento je zaměstnancem žalované a prováděl pro něj práce na stavbě žalobce. Prováděly zde veškeré zednické práce – opravy vnitřních omítek, dělali fasádu a opravovali dveře a sklep. Rovněž se podkopávalo okolí domu kvůli izolaci. Uvnitř domu zhotovovali veškeré omítky. Ohledně práce je úkoloval přímo jeho zaměstnavatel (p. [jméno]). Na další postup prací se vždy dotazoval svého zaměstnavatele. Ke konci prací pak nedokončili venkovní fasádu, když nebyly osazeny dveře do domu a bez toho se fasáda nemohla dělat. Obsah smlouvy mezi účastníky řízení svědek neznal, vycházel vždy z pokynu zaměstnavatele či svého nadřízeného. Svědek se domníval, že zde byly činěny nějaké práce, které původně dělat neměli, a tím se vždy přerušila práce, kterou dělat měli. Konkrétně zmiňoval omítnutí krbu. Ohledně těchto prací však vždy pracoval dle pokynu svého nadřízeného. I pokud přímo žalobce požadoval provedení nějakých prací, svědek si toto nechal potvrdit svým zaměstnavatelem. Další problém svědek viděl v práci elektrikářů, kteří rozbili již určitou hotovou část, a svědek to následně musel opět zapravit. Časově tyto práce zabraly svědkovi asi 10 minut, ale vždy bal tak do 1 hodiny hotov. K těmto situacím však nedocházelo každý den. Jako zdržení u zhotovení fasády pak svědek viděl nutnost provádět betonáž střechy u garáže, což jim zabralo asi dva dny, a dále chystání střechy pro natěrače. Největším problémem u fasády však bylo to, že nebyly osazeny nové dveře. Fasáda tak nebyla zcela dokončena, když chyběl asi 1 metr obložení v šířce domu, nebyl hotový pilíř mezi sousední nemovitostí a pilíř u vstupních dveří a nebyla dokončena fasáda z dvorní části, když celá stěn, kde chyběly dveře, se nemohla omítnout. Dále svědek uvedl, že pilíř mezi sousední nemovitostí nebylo možno dodělat, kvůli nesouhlasu souseda. Svědek potvrdil, že na stavbě byl veden stavební deník. Zápisy do něj on sám nedělal, ty vždy činil buď pan [příjmení] (což byl jeho vedoucí) nebo pan [jméno]. Svědek rovněž potvrdil, že práce uváděné ve stavebním deníku byly skutečně provedeny. Následně potvrzoval, že určité konkrétní práce přímo on v ten který den činil. Při porovnání se stavebním deníkem však bylo zjištěno, že svědek ve dnech 13. 5. 2019, 16. 9. 2019, 24. 9. 2019, 25. 9. 2019, 26. 9. 2019, 27. 9. 2019, 8. 10. 2019 a 14. 10. 2019, kdy uváděl, že konkrétně on činil některé páce, vůbec nebyl na stavbě přítomen.

14. Svědek [příjmení] [příjmení] uvedl, že on pracuje pro žalovanou celoročně jako OSVČ. Na stavbě pro žalobce byly prováděny omítky uvnitř v interiéru, úpravy dveří v interiéru, podlahy, fasáda a obložení fasády. Interiér se opravoval celý kompletně v celém domě. Svědek sám prováděl zejména obklad fasády, a to jak dřevěný tak i zateplení, povrchovou úpravu, úpravu ostění ve dveřích, drobné sádrové omítky, podlahy, pokládku podlah v přízemí a betonáž podlah v prvním patře. Instrukce ohledně provádění prací dostávali od pana [příjmení] nebo pana [jméno] asi jednou nebo dvakrát týdně. Pokud nevěděli, jak pokračovat, zjišťovali to telefonicky. Od pana [celé jméno žalobce] instrukce nedostávali. Svědek nebyl obeznámen se smlouvou o dílo uzavřenou mezi účastníky. Nevěděl, jaké termíny pro dokončení díla byla sjednány. Ke konci stavby došlo ke komunikačním problémům mezi žalobcem a panem [jméno]. Z jejich strany zůstala nedokončená fasáda, protože nebylo dořešeno osazení dveří. Svědek odhadoval nedokončené práce na si 10% z celkové fasády. Svědek si nebyl vědom, žádných obtíží při stavbě, či nutnosti předělávat již dokončené práce případně nějakých jiných nedostatků. Rovněž on potvrdil vedení stavebního deníku. Zápisy do něj neprováděl, to dělal většinou pan [příjmení].

15. Ze stavebního deníku bylo soudem zjištěno, že tento byl pro stavbu dle SOD1 průběžně veden pod číslováním [číslo] až [číslo] od 7. 12. 2018 do 3. 5. 2019. Pro stavbu dle SOD 2 pak byl veden stavební deník číslován listem [číslo] – 12 od 13. 5. 2019 do 26. 7. 2019 a na tento navazovaly denní záznamy stavby list. [číslo] – 20 od 29. 7. do 19. 11. 2019. Další záznamy stavby v období od 20. 11. do 4. 12. 2019 byly činěny na listech [číslo]. Do stavebního deníku byly průběžně činěny zápisy o provedených pracích, počtu zaměstnanců žalované a časové dotaci prací. Dále zde byly ze strany žalované zaznamenány práce, které žalovaná označovala jako vícepráce, a to ve vztahu k SOD1 ve dnech 14. 12. 2018, 17. 12. 2018, 8. 1. 2019, 15. 1. 2019, 23. 1. 2019, 27. 1. 2019, 29. 1. 2019, 30. 1. 2019, 31. 1. 2019, 1. 2. 2019, 4. 2. 2019, 5. 2. 2019, 12. 2. 2019 a 15. 2. 2019. Ohledně víceprací zde nebyl záznam o potřebnosti jejich provedení, ale žalovaná je zaznamenala v okamžiku, kdy již měly být provedeny. [příjmení] způsobem bylo postupováno i při zápisu víceprací do stavebního deníku, pokud šlo o práce dle SOD2. Zde byly dne 21. 5. 2021 zaznamenány práce„ nad rámec“. Dále pak vícepráce byly zaznamenány ve dnech 13. 6. 2019, 21. 6. 2019, 25. 6. 2019 a 26. 6. 2019. Zaznamenané vícepráce nebyly mnohdy v rozsahu ani jednoho celého dne, a nevykonávali je vždy všichni pracovníci žalované. Dne 7. 8. 2019 bylo ze strany žalované uvedeno ve stavebním deníku, že do tohoto dne nebyly ze strany subdodavatele posunuty konzoly a vodící lišty pro žaluzie a z tohoto důvodu nelze pokračovat v provádění prací. Od 12. 8. 2019 však pracovníci žalované pokračovali jinou činností dle smlouvy. Pro období od 23. 10. do 28. 10. 2019 je ve stavebním deníku záznam žalobce, že na stavbě nebylo pracováno i přes vyhovující počasí. Žalovaná dne 1. 11. 2019 učinila zápis o tom, že z kapacitních důvodů není schopna připravit otvory pro vrata a vstupní dveře a dne 4. 11. 2019 žádala žalobce o zajištění odstranění vodících lišt pro žaluzie na dvorní fasádě. Dne 11. 11. 2019 byl učiněn zápis ve stavebním deníku ze strany žalované a po něm následují zápisy žalobce ze dne 21. 11. 2019 a 26. 11. 2019 o tom, že do stavebního deníku nebyly činěny žalovanou žádné zápisy. Až po těchto záznamech žalobce se objevují ve stavebním deníku zápisy žalované ze dne 15. 11. 2019, 18. 11. 2019, 19. 11. 2019 a dalších dnů. Poslední záznam je ze dne 4. 12. 2019, kdy byl činěn úklid pracoviště. Z originálů denních záznamů stavy pro list [číslo] kdy 1. kopii předložila žalovaná a 2. kopii žalobce pak bylo zjištěno, že na průpisové kopii žalobce (tedy 2. kopii) nebyly zobrazeny záznamy stavby ze dne 10. 1. 2019 až 15. 1. 2019, když pouze uprostřed stránky se nachází údaj o 16.00hod. a je zde dále údaj o čase„ [číslo] – [číslo]“,„ stroje: sekací kladivo Hilti“, pod ním následuje označení„ vícepráce“ a údaj„ +sekací kladivo“. Naopak první kopie žalované je popsaná po celé straně listu s údaji o pracích dne 10. 1. 2109, 11. 1. 2019, 14. 1. 2019 a 15. 1. 2019 a u položky víceprací je jejich rozpis na několik řádků.

16. Z e-mailové komunikace účastníků z období od 8. 1. 2019 – 26. 11. 2019 vyplynulo, že účastníci si vzájemně průběžně upřesňovali některé práce a požadavky, případně se upozorňovali na některé detaily, které je nutno při pracích zohlednit (např. upozornění žalobce na pokládku elektrického topení a nutnost toto vzít v úvahu při skladbě podlahy v e-mailu předcházejícímu datu 10. 1. 2019). Žalobce případně takto žádal žalovanou i o vyjádření ohledně návaznosti prací (např. kdy je vhodné namontovat dveře či vrata garáže). Tímto způsobem se vzájemně upozorňovali i na přítomnost jiných profesí na stavbě (oknařů, elektrikářů, klempířů apod.) či se žalovaná dotazovala, zda již může omítnou některé vnitřní prostory, které doposud nemohla omítat, kvůli předcházejícím pracím (viz. např. e-mail ze dne 5. 2. 2019). Rovněž se domlouvali ohledně technologických změn prací. Žalobce rovněž několikrát žádal žalovanou o nacenění dalších navazujících prací (viz. např. e-mail ze dne 20. 1. 2019, 21. 2. 2019 24. 6. 2019, 29. 7. 2019, 14. 8. 2019). Žalovaná toto několikrát slibovala (viz. např. dne 31. 1. 2019, 20. 8. 2019) Dne 14. 5. 2019 sdělovala žalovaná žalobci, že od 13. 5. 2019 pracují na izolaci štítové zdi dle čl. 5, což však jsou práce nad rámec a vyzvala žalobce ke kontrole a dalšímu rozsahu, neboť do doby zhotovení izolace stěny nemohou postavit lešení. Rozsah a cenu prací nad rámec smlouvy však žalobci nesdělila. Dne 14. 8. 2019 žalobce požadoval od žalované dodržení termínu předání díla, když na toto navazují práce dalších subdodavatelů. I v dalších e-mailech se objevují urgence žalobce ohledně postupu sjednaných prací a nutnosti jejich navázání na práce dalších dodavatelů na stavbě. Z e-mailů rovněž vyplynulo, že pokud žalobce žádal o provádění určitých prací v období, kdy by žalovaná nemohla činit některé práce na fasádě, bylo to žalovanou odmítnuto s tím, že mají spoustu jiné práce v jiných místech stavby, které se budou věnovat (např. dne 25. 11. 2019). Po celou dobu trvání prací žalovaná prováděla práce pro žalobce, až dne 25. 11. 2019 informovala žalobce, že již v zápise do stavebního deníku dne 29. 10. 2019 jej upozornila, že nemohou učinit práce pro vybourání otvoru na vrata a vchodové dveře. Jak však bylo zjištěno ze stavebního deníku zápis v tomto duchu byl učiněn až dne 1. 11. 2019. Na tuto informaci pak reagoval žalobce e-mailem ze dne 26. 11. 2019, kde sice potvrdil, že rozumí tomu, že jde o vícepráce, avšak tento e-mail se vztahoval k informaci žalované o tom, že otvory pro vrata a dveře připravovat nebude. Byť se v e-mailech objevují požadavky na provádění dalších prací či žádost o probrání dalších prací, z žádného z nich nevyplývá, že by se mělo jednat o vícepráce či práce nad rámec smlouvy, není zde uveden konkrétní rozsah prací, ani na to není ze strany žalované nijak reagováno v podobě ocenění prací či vyjádření souhlasu s těmito pracemi.

17. Dopisem ze dne 27. 3. 2020 žalobce vyzval žalovanou k opuštění staveniště, jeho úklidu a vrácení klíčů. Toto učinil z důvodu toho, že od 26. 11. 2019 nereagovala žalovaná na jeho výzvy k pokračování prací a dospěl k závěru, že žalovaná nehodlá dílo dokončit. Současně žalovanou vyzval k vyúčtování provedených prací, na které byla žalobcem složena záloha ve výši 90.000 Kč. Dopis byl dán na poštu dne 27. 3. 2020 a doručen žalované dne 30. 3. 2020 (viz. dopis žalobce ze dne 27. 3. 2020, podací lístek a informace České pošty, a. s. o doručení zásilky).

18. Předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty za prodlení se zhotovením a dokončením díla dle SOD1, kdy období prodlení shledával v době od 31. 1. 2019 do 7. 5. 2019. Celkově požadoval částku 323.893 Kč. Ve stejné výzvě pak požadoval po žalované smluvní pokutu za prodlení se zhotovení a dokončením díla dle SOD2 v období od 8. 8. 2019 do 30. 3. 2020 v celkové výši 536.153 Kč. Současně po žalované uplatnil nárok na bezdůvodné obohacení z titulu nevyúčtované zálohy ve výši 90.000 Kč. Veškeré tyto nároky požadoval uhradit do 7 dnů ode dne doručení výzvy. Z doručenky datové zprávy vyplývá, že tato předžalobní výzva byla žalované doručena dne 22. 6. 2020.

19. Z ostatních provedených důkazů (fotografie nemovitosti) soud neshledal pro posouzení věci nic významného.

20. Dle ust. § 2586 odst. 1 obč. zák. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle ust. § 2587 obč. zák. se dílem rozumí zhotovení určité věci. Ustanovení § 2590 obč. zák. pak stanoví, že zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Dle ust. § 2594 obč. zák. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. Podle ust. § 2604 obč. zák. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Ustanovení § 2605 odst. 1 je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Dle ust. § 2610 odst. 1 obč. zá. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle ust. § 2620 odst. 1 obč. zák. je-li cena ujednána pevnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, který je součástí smlouvy nebo byl objednateli sdělen zhotovitelem do uzavření smlouvy, nemůže ani objednatel ani zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. Ustanovení § 2621 obč. zák. pak stanoví, že bylo-li dílo zadáno podle rozpočtu, nemůže zhotovitel požadovat zvýšení ceny za dílo, ani mají-li rozsah nebo nákladnost práce za následek překročení rozpočtu (odst. 1). Byla-li zaručena úplnost rozpočtu, nemůže zhotovitel díla požadovat zvýšení ceny za dílo, objeví-li se potřeba dalších prací k dokončení díla (odst. 2). Dle ust. § 2622 odst. 1 obč. zák. byla-li však cena určena na základě rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný, může zhotovitel požadovat zvýšení ceny, objeví-li se v případě rozpočtu s výhradou nezaručené úplnosti při provádění díla potřeba činností do rozpočtu nezahrnutých, pokud nebyly předvídatelné v době uzavření smlouvy, a v případě rozpočtu s výhradou nezávaznosti, oč nevyhnutelně převýší náklady účelně vynaložené zhotovitelem náklady zahrnuté do rozpočtu. Nesouhlasí-li objednatel se zvýšením ceny, určí zvýšení ceny na návrh zhotovitele soud. Dle odst. 2 tohoto ustanovení zhotoviteli zaniká nárok na určení zvýšení ceny podle odstavce 1, jestliže neoznámí nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení ceny bez zbytečného odkladu poté, kdy se při provádění díla ukázala jeho nevyhnutelnost. A dle odst. 3 cit. ustanovení objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, požaduje-li zhotovitel zvýšení o více než 10 % ceny podle rozpočtu. V tomto případě je objednatel povinen nahradit zhotoviteli část ceny odpovídající rozsahu částečného provedení díla podle rozpočtu.

21. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření dvou smluv o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák. Předmětem smlouvy o dílo ze dne 3. 12. 2018 (SOD1) byla dodávka a montáž stavebních prací v RD-objektu na ulici [ulice a číslo] [obec]. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků a výpovědi svědků soud vzal za prokázáno, že předmětem díla byla úprava vnitřních prostor RD v 1. a 2. NP, a to zejména nové zhotovení a zapravení omítek stěna vybudování nových podlah. Toto pak vyplynulo i z rozpočtu, který je součástí SOD1. Cena za dílo dle SOD1 byla sjednána jako pevná a konečná a byly do ní zahrnuty veškeré náklady zhotovitele, jak vyplynulo z čl. 5 3 SOD1. Cena byla stanovena na základě nabídky žalované, a jak bylo zjištěno ze SOD 1 a její přílohy, byl touto nabídkou položkový rozpočet, z něhož sjednaná cena vycházela. Termín zhotovení díla byl sjednán do 31. 1. 2019. Dodatkem č. 1 k SOD 1 ze dne 25. 3. 2019 pak došlo k rozšíření předmětu díla i o stavební úpravy ve sklepních prostorách RD žalobce a současně k navýšení ceny o dílo o částku 63.764 Kč bez DPH. Současně byl ujednán nový termín dokončení díla na den 14. 4. 2019.

22. Ve vztahu k SOD1 žalobce v tomto řízení požadoval úhradu smluvní pokuty, která byla sjednána v čl. 11 SOD1 za prodlení žalované se zhotovením díla, když dílo oproti sjednanému termínu dokončila až dne 7. 5. 2019 (což bylo mezi účastníky nesporné.). Žalobce nejprve požadoval smluvní pokutu ode dne prodlení, které navazovalo na původně sjednaný termín zhotovení díla, následně žalobu omezil a požadoval smluvní pokutu až od dne 15. 4. 2019 do 7. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že dodatkem č. k SOD 1 byl termín zhotovení díla sjednán na den 14. 4. 2019 a účastníci shodně uvedli, že žalovaná dílo dokončila a žalobci předala dne 7. 5. 2019 je zcela nepochybné, že na straně žalované došlo k prodlení a žalobce má dle čl. 11 SOD 1 právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 1 % z celkové ceny díla za každý započatý den prodlení. V daném případě dodatkem č. 1 došlo k rozšíření předmětu díla i k navýšení ceny za dílo a nově ujednaná cena za dílo byla sjednána částkou 478.752 Kč. Žalobce tak může požadovat smluvní pokutu ve výši 4.787,52 Kč denně. Žalovaná pak byla v prodlení s předáním díla 23 dnů a nárok žalobce na smluvní pokutu činí 110.112,96 Kč.

23. Jednou z námitek žalované bylo, že ze strany žalobce nedošlo k úhradě faktury [číslo] na částku 28.846 Kč. Tento argument žalobce uznal a uvedenou částku odečetl ze svého požadavku na úhradu smluvní pokuty ve výši 110.112 Kč. Soud tak má za to, že došlo k řádnému započtení částky 28.846 Kč na požadavek žalobce na úhradu smluvní pokuty, když se jedná o plnění stejného druhu a obě peněžité pohledávky byly splatné. Žalobce řádně vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty a naopak žalovaná řádně vyzvala žalobce k úhradě faktury [číslo] když v daném případě byly splněny platební podmínky dle čl. 6 SOD1. Pokud tedy žalobce požadoval úhradu pouze částky 81.266 Kč z titulu smluvní pokuty dle čl. 11 SOD 1, je jeho nárok po právu a soud mu jej přiznal. Rovněž tak žalobci vzniklo právo požadovat úroky z prodlení dle ust. §1970 obč. zák., neboť žalobce předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2020 vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty, avšak žalovaná tuto smluvní pokutu neuhradila a je tak v prodlení s plněním svého závazku. Soud jen ve vztahu k požadavku na úroky z prodlení vztahujícími se k této smluvní pokutě korigoval dobu, od které se žalovaná do prodlení dostala. v SOD1 si totiž účastníci sjednali splatnost smluvní pokuty ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, kdežto žalobce v předžalobní výzvě požadoval úhradu smluvní pokuty do 7 dnů od doručení výzvy. Tento jeho požadavek tak neodpovídá smluvním ujednáním účastníků. Proto soud přiznal žalobci úrok z prodlení až ode dne následujícího po uplynutí sjednané 30 denní lhůty k plnění a ve výši, která odpovídala dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. prvnímu dni prodlení. Ve zbývajícím požadavek žalobce na úroky z prodlení zamítl.

24. Žalovaná dále namítala, že nárok na smluvní pokutu nemůže být žalobci přiznán, když sám byl v prodlení s plněním svého závazku, a sice s plněním závazku na úhradu faktury [číslo]. Soud se však z touto námitkou neztotožnil. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Soud má za to, že řádné zhotovení díla nebylo vázáno na zaplacení faktur a v tomto směru neexistovala žádná smluvní ujednání účastníků. Z SOD 1 vyplývá pouze povinnost žalobce uhradit zálohu a následně hradit faktury vystavované měsíčně žalovanou, které však musely mít náležitosti dle ujednání účastníků. Při včasném neuhrazení faktury pak byla sjednána sankce v podobě smluvní pokuty dle čl. 11 SOD1. Toto však žalovaná nepožaduje. Prodlení žalobce s úhradou předmětné faktury tak nemělo žádný vliv na možnost žalované dokončit dílo včas. Ust. § 1968 obč. zák. dopadá zejména na situace, kdy žalovaná nemohla plnit řádně a včas z důvodu na straně žalobce. Zaplacení faktury však na plnění žalované nemohlo mít žádný vliv. Žalobce by byl v prodlení např. proto, že by neposkytl žalované nezbytnou součinnost k provedení díla, neobstaral by příslušná stavební povolení, neposkytl řádně staveniště apod. Žádná taková okolnost nebyla žalovanou tvrzena. Okolností, pro kterou nelze pokračovat ve zhotovení díla, není neuhrazená faktura. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná plně odpovídá za svoje prodlení se zhotovením díla.

25. Dále žalovaná tvrdila, že mezi účastníky bylo sjednáno další množství prací, které měly být na stavbě provedeny a v důsledku toho nemohla být v prodlení se zhotovením díla. Žalovaná tvrdila, že tyto práce byly sjednány buď ve stavebním deníku či ústně. Ze strany soudu byla žalovaná několikrát vyzvána, a to i po poučení dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř., aby přesně konkretizovala, jaké práce byla sjednány„ na víc“, kdy se tak stalo a uvedla, zda se jednalo o práce nad rámec smlouvy o dílo či vícepráce. Tyto skutečnosti žalovaná nikdy řádně nedotvrdila, vždy pouze odkazoval na stavební deník a zde uváděné zápisy. Jak však vyplývá z čl. 5 SOD1 právo požadovat provedení víceprací měl pouze žalobce, jakožto objednatel. Tyto práce však měly být ještě před jejich započetím projednány oběma smluvními stranami a to jak po stránce věcné, tak i finanční a jejich cena měla být rovněž oběma stranami odsouhlasena před provedením těchto prací. Žalobce (nikoli žalovaná) právo na provedení víceprací mohl realizovat zápisem do stavebního deníku. Žalovaná pak byla povinna vícepráce realizovat jen po podpisu příslušného písemného dodatku ke smlouvě o dílo. K této situaci však nikdy nedošlo. Mezi účastníky tak nebyla nikdy řádně sjednána povinnost žalované provést vícepráce požadované žalobcem a ani povinnost žalobce za tyto vícepráce uhradit sjednanou cenu, když nebylo prokázáno, že by k takovéto dohodě kdy mezi účastníky došlo. Ve stavebním deníku se objevují údaje o vícepracích zapsané pouze žalovanou, ačkoliv t toto své právo dle SOD 1 takto realizovat nemohla. Mezi stranami nedošlo nikdy k dohodě o provedení těchto víceprací, jak je předvídáno čl. 5 SOD1. Ačkoliv bylo v řízení prokázáno, že žalobce vyzýval několikrát formou e-mailu žalovanou, aby mu případné vícepráce ocenila, žalovaná tak nikdy neučinila. Soud tak dospěl k závěru, že mezi účastníky nedošlo k řádné dohodě o realizaci víceprací, jak bylo sjednáno v SOD1. Navíc v SOD1si účastníci zcela jasně ujednali, že dohoda o vícepracích musí být písemná, což rovněž nebylo splněno. Ze stavebních deníků soud dále zjistil, že práce označované jako vícepráce byly v období účinnosti SOD 1, tedy od 3. 12. 2018 (kdy byla smlouva uzavřena) do 7. 5. 2019 (kdy došlo k předání díla) žalovanou zaznamenány pouze ve dnech ve dnech 14. 12. 2018, 17. 12. 2018, 8. 1. 2019, 15. 1. 2019, 23. 1. 2019, 27. 1. 2019, 29. 1. 2019, 30. 1. 2019, 31. 1. 2019, 1. 2. 2019, 4. 2. 2019, 5. 2. 2019, 12. 2. 2019 a 15. 2. 2019. Jedná ses tak o dny, které předcházely uzavření dodatku č. 1 k SOD1, kterým byl mimo jiné i posunut termín zhotovení díla. Soud tak má za to, že pokud si účastníci dne 25. 3. 2019 ujednali rozšíření SOD1 a současně nový termín zhotovení díla, zohlednili veškeré již provedené práce, i ty, které mají být dle dodatku dále provedeny. Toto se pak muselo promítnout i do nového termínu pro zhotovení díla. Oba účastníci si tak v době sepisu dodatku č. 1 museli plně uvědomovat, i práce, které sama žalovaná označila jako vícepráce provedené ve shora uvedených dnech. Po sepisu dodatku č. 1 pak již žádné vícepráce nebyly ve stavebním deníku do dne předání díla dne 7. 5. 2019 zaznamenány, a to ani jedním z účastníků. Soud tak má za to, že si účastníci, jak nový termín, tak i cenu díla uzpůsobili vzájemným požadavkům při vědomí již učiněných prací a potřeby nových. Argumentace žalované, že v důsledku potřeby dalších prací musela být logicky adekvátně prodloužena i lhůta k předání dílo, a to minimálně konkludentně, je tak zcela lichá. Konkludentní prodloužení lhůty k plnění nebylo možné ani dle uzavřené SOD1, kde si smluvní strany vymínili pro jakékoli změny pouze písemnou formu. Navíc takovouto argumentaci vylučuje právě fakt, že strany uzavřeli dodatek č. 1, kde termín předání díla na základě písemného ujednání obou účastníků upravili, právě s ohledem na rozsah potřebných prací k dokončení díla. Soud této námitce žalované nepřisvědčil.

26. Rovněž tak námitka, že prodlení žalované nemohlo nastat z důvodu stavební nepřipravenosti žalobce, neobstojí. Žalovaná uváděla, že zde byly nejasnosti ohledně dispozice prostoru, umístění rozvodů a odkazovala jednak na stavební deníky a e-mailovou korespondenci. Ve vztahu ke SOD 1 se mělo jednat o zápisy ze stavebního deníku ze dne 7. 12. 2018 a 15. 1. 2019 a e-mailovou korespondenci z dat od 10. 1. 2019 do 21. 2. 2019 a dále ze dne 2. 5. 2019. K tomu soud odkazuje na to, co již uvedl v odst. 23, tedy, že veškeré tyto případné komplikace či zdržení si strany měly a mohly promítnout v dodatku č. 1 k SOD1, kterým byl posunován i termín plnění. Navíc žalovaná v SOD1 prohlásila, že se seznámila s projektovou dokumentací, tuto měla k dispozici (jak uvedla u jednání soudu) a musela si tedy být vědoma i dispozic prostoru. Pokud jde tedy o nepřipravenost na straně žalobce, která byla zmiňována v uvedených důkazech, soud má za to, že tyto okolnosti měly být zohledněny při uzavírání dodatku č. 1, neboť byly účastníkům známy již před uzavřením tohoto dodatku. A pokud uvedený dodatek takto uzavřely s vědomím již provedených a neprovedených prací, soud vychází z toho, že veškeré tyto okolnosti zohlednily a nový termín předání díla jim přizpůsobily. Jak již sod uvedl, po uzavření dodatku se zápisy o nepřipravenosti či vícepracích již ve stavebním deníku neobjevily. V e-mailu ze dne 2. 5. 2019 pak není zmiňována žádná nepřipravenost, když tento se týká uzavírání následné smlouvy o dílo, ohledně fasády. Soud tak ani tento argument žalované nepovažoval za důvodný.

27. Předmětem smlouvy o dílo ze dne 10. 5. 2019 (SOD2) byla dodávka a montáž stavebních prací (fasáda) v RD-objektu [ulice a číslo] [obec]. Z tvrzení účastníků i výpovědi svědků soud vzal za prokázáno, že mělo dojít k zateplení domu žalobce, provedení jeho částečného dřevěného obkladu a zhotovení fasády celého objektu. Jak vyplývá z čl. 3 SOD2 měla žalovaná k dispozici projektovou dokumentaci a cena byla ujednána na základě cenové nabídky. Touto cenovou nabídkou byl položkový rozpočet, který je součástí smlouvy. Cena byla sjednána ve výši 478.708 Kč. Termín dokončení díla byl ujednán dne 8. 8. 2019. Jak bylo v řízení prokázáno, dílo nebylo nikdo ze strany žalované dokončeno a žalobci předáno. Žalobce pak dne 27. 3. 2020 vyzval žalovanou k opuštění staveniště a jeho úklidu. Dopis byl žalované doručen dne 30. 3. 2020. Soud tedy den 30. 3. 2020 považuje za en, kdy došlo k zániku smlouvy o dílo pro dodatečnou nemožnost plnění. Do tohoto data totiž nebylo dílo žalovanou dokončeno v souladu s SOD2, když nebyly splněny hmotněprávní podmínky předání a převzetí díla stanovení v čl. 10 SOD2 (nedošlo k sepisu předávacího protokolu s náležitostmi dle cit. článku SOD2). Jak vyplynulo z dopisu žalobce ze dne 27. 3. 2020, žalobce si dále nepřál dokončit dílo žalovanou a nechal si jej dokončit třetí osobou. Tím zanikl závazek žalované dílo provést pro dodatečnou nemožnost plnění (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4092/2007 ze dne 29. 10. 2009).

28. Žalobce se v tomto řízení ve vztahu k SOD2 domáhal jednak opět úhrady smluvní pokuty za prodlení se zhotovením díla a dále úhrady přeplatku ze zaplacené zálohy, který mu nebyl doposud vyúčtován.

29. Pokud se týká požadavku na smluvní pokutu, soud opět konstatuje, že nárok žalobce je po právu a odpovídá ust. čl. 11 SOD2. Smluvní pokuta v této smlouvě byla tentokrát sjednána ve výši 0,5 % denně z ceny díla (478.708 Kč). Žalobce tak mohl za každý den prodlení žalované se zhotovením díla požadovat částku 2.393,54 Kč. Soud pak dospěl k závěru, že žalovaná měla zhotovené dílo předat žalobci do 8. 8. 2019, což neučinila, dne 9. 8. 2019 se tak dostala do prodlení. Jak bylo v řízení prokázáno, dílo nebylo žalovanou nikdy dokončeno a žalobci předáno. Smlouva však zanikla pro dodatečnou nemožnost plnění k datu 30. 3. 2020 a do tohoto data tak mohl žalobce požadovat smluvní pokutu za prodlení se zhotovením díla. Žalovaná tak byla v prodlení se zhotovením díla po dobu 235 dnů a žalobce mohl požadovat smluvní pokutu ve výši 562.481,90 Kč (žalobce z tohoto titulu požadoval pouze částku 300.000 Kč).

30. I ve vztahu k tomuto nároku žalovaná argumentovala absencí prodlení na straně žalované. Pokud jde o absenci prodlení žalované z důvodu prodlení žalobce s úhradou faktury [číslo] odkazuje soud na odůvodnění v odst.

22. Absence prodlení žalované z důvodu stavební nepřipravenosti žalobce nebyla nijak prokázána. Žalovaná jednak nijak nespecifikovala, o jakou konkrétní nepřipravenost se mělo jednat, když na výzvy soudu odkazovala pouze na e-mailovou korespondenci, případně zápisy do stavebního deníku. Svá tvrzení však nijak nedoplnila. Avšak ani z označených e-mailů ani ze zápisů do stavebního deníku nijak nevyplývá stavební nepřipravenost žalobce. Za dobu trvání SOD2 nebyl učiněn do stavebního deníku žádný zápis, ze kterého by vyplývala stavební nepřipravenost žalobce. Jsou zde pouze záznamy o vícepracích, které měla činit žalovaná. Z označené e-mailové komunikace pak vyplývá pouze to, že zde byl problém s oplechováním světlíku, který měl provádět klempíř zajištěný žalobcem. Tato skutečnost však vyplývala již z SOD2, kde bylo počítáno s variantou, že klempíře bude shánět žalobce. Dále pak byly subdodavatelsky domlouvány práce ohledně vodících lišt žaluzií a zhotovení garážových vrat a vchodových dveří. Všechna tato komunikace proběhla ještě před termínem stanoveným pro dokončení díla. Pokud tedy měla žalovaná za to, že dílo z důvodu těchto návazných prací nemůže ve sjednaném termínu provést, měla iniciovat změnu SOD2. k ničemu takovému nedošlo. Žalovaná nikdy ve stavebním deníku ani jinak nezaznamenala, že nemůže provádět dílo pro stavební nepřipravenost žalobce. Zápisy se týkaly pouze víceprací (k tomu níže). Žalovaná nikdy stavební nepřipravenost žalobci nevytkla. Pouze dne 7. 8. 2019 uvedla, že z důvodu toho, že nebyly ze strany subdodavatele posunuty konzoly a vodící lišty pro žaluzie, nelze pokračovat v provádění prací. Od 12. 8. 2019 však pracovníci žalované pokračovali jinou činností dle smlouvy. Jak bylo zjištěno, den 7. 8. 2019 byl středa a 12. 8. 2019 pak pondělí. Nicméně dne 7. 8. 219 jsou práce dle smlouvy o dílo ve stavebním deníku ještě zaznamenány. Je tak zřejmé, že žalovaná nemohla práce dle smlouvy provádět pouhé 2 pracovní dny. Naopak, když byla ze strany žalobce žádána, aby v případě, že žalované vybyde čas, zabývala se určitými pracemi, namítala žalovaná, že má jinou práci. Je tak zřejmé, že stavební nepřipravenost žalobce nebyla důvodem, pro který se žalovaná dostala do prodlení s dokončením díla. Ze všech těchto důvodů soud této námitce žalované mohl přisvědčit pouze v rozsahu 2 dnů.

31. Pokud jde o námitku žalované, že nemohla být v prodlení z důvodu víceprací požadovaných žalobcem, soud má za to, že ani tato není důvodná. Ohledně víceprací, či prací„ nad rámec“ jsou činěny zápisy ve vztahu k SOD2 ve dnech 21. 5. 2021 13. 6. 2019, 21. 6. 2019, 25. 6. 2019 a 26. 6. 2019. Nicméně, jak již soud uvedl výše, nebyly takové vícepráce mezi účastníky řádně sjednány. Objednávku víceprací ve stavebním deníku mohl činit pouze žalobce, jakožto objednatel (viz. čl. 5 SOD2). Zápisy do stavebního deníku ohledně víceprací však byly činěny pouze žalovanou. Navíc tyto zápisy neobsahovaly náležitosti sjednané v čl. 9 SOD2 a následně nebyl ze strany žalované předložen ani podrobný technický popis a návrh ceny těchto víceprací. Nemohlo tak platně dojít ke změně rozsahu smlouvy o dílo, když tyto práce nebyly účastníky vzájemně projednány věcně ani finančně a nebyl ohledně nich sjednán ani písemný dodatek. I pokud by k nim soud přihlédl, mohl by je tedy zohlednit v maximálním rozsahu 5 dnů (a to ještě bez přihlédnutí k tomu, že se nejednalo vždy o práce probíhající celý den). Dále pak soud zohlednil dobu 8 dnů, pro které nemohly být práce prováděny z důvodu deště (16. 5. 2019, 20. 5. 2019, 22. 5. 2019, 23. 5. 2019, 28. 5. 2019, 29. 5. 2019, 7. 6. 2019 a 9. 9. 209).

32. Pokud tedy soud zohlední dobu, po kterou nemohla žalovaná provádět práce dle SOD2 – 2 dny z důvodu stavební nepřipravenosti žalobce, 5 dnů z důvodu tvrzených, avšak nesjednaných víceprací, a 8 dnů z důvodu deště, je možné od doby prodlení žalované odečíst celkem 15 dnů (a to soud nebere v úvahu to, že ne vždy nebylo možno pracovat celý den). Celková doba prodlení žalované by tak činila 230 dnů a žalobce by mohl požadovat smluvní poutu ve výši 550.514,20 Kč. Žalovaná dále požadovala zohlednění doby minimálně 35 dnů z důvodu konkludentního prodloužení lhůty pro předání díla. Soud již výše uvedl, že takovéto konkludentní prodloužení nebylo v daném případě možné, když strany si sjednaly, že veškeré změny smlouvy budou prováděny pouze písemně (viz. čl. 13 SOD2) a současně měla každá ze stran bez zbytečného odkladu oznámit druhé straně skutečnosti bránící řádnému plnění smlouvy (viz. čl. 13 SOD2). Žádné konkludentní prodloužení termínu dokončení díla, tak nebylo možné. Avšak i kdyby soud vzal v úvahu dobu 35 dnů, kterou žalovaná požaduje zohlednit z titulu absence jejího prodlení, stále by její prodlení činilo 195 dnů a smluvní pokuty by tak mohla být požadována ve výši 466.740,30 Kč. Žalobce však požaduje smluvní pokutu pouze ve výši 300.000 Kč. Proto soud jeho návrhu vyhověl, když dospěl k závěru, že tento je pro právu. Žalobce žalovanou řádně vyzval k úhradě této smluvní pokuty předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2020 a žalovaná se dostala do prodlení s úhradou tohoto nároku žalobce. Soud proto přiznal žalobci i nárok na úhradu úroků z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák. Jak již soud uvedl v odst. 21 ve vztahu k požadavku na úroky z prodlení vztahujícími se k této smluvní pokutě soud korigoval dobu, od které se žalovaná do prodlení dostala z důvodu sjednané splatnosti smluvní pokuty ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy. Soud přiznal žalobci úrok z prodlení až ode dne následujícího po uplynutí sjednané 30 denní lhůty k plnění a ve výši, která odpovídala dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. prvnímu dni prodlení. Ve zbývajícím požadavek žalobce na úroky z prodlení zamítl.

33. Ve vztahu ke smluvním pokutám uplatněným žalobce namítala žalovaná jejich rozpor s dobrými mravy. Měla zejména za to, že je nepřiměřená, když žalovaná částka se takřka rovná zaplacení ceně díla. Soud je toho názoru, že nelze poměřovat nyní celkovou uplatněnou smluvní pokutu za celkové období, pro které byla žalovaná v prodlení s provedením díla, ale výši, která byla mezi účastníky sjednána. Na nepřiměřenost smluvní pokuty tak nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou„ denní sazbu“ smluvní pokuty (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 772/2010). Bylo totiž výlučně na žalované, aby při vědomí sjednané smluvní pokuty dodržela termín zhotovení díla. Jendou z funkcí smluvní pokuty je i dostatečné zabezpečení věřitele proti případným škodám. Zvláště v dané situaci, kdy se jedná o rekonstrukci domu, a různé práce na sebe navazují, je zřejmé, že při nedodržení termínu zhotovení díla, to může mít zásadní význam pro žalobce (např. odřeknutí dalších řemeslníků při nedodržení termínu zahájení prací, které měly navazovat, prodlužování doby nastěhování do domu apod.). Navíc v dané situaci je to žalovaná, kdo vystupoval jako profesionál a žalobce jako spotřebitel. Je to tedy žalobce, kdo je v pozici slabší strany a mohl by namítat nepřiměřenost určitých ujednání ve smlouvě. V dané m případě tak má soud za to, že nesoulad s dobrými mravy by šlo s ohledem na postavení žalované, jako podnikatele shledat pouze v případě, že by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 330/2012). V daných okolnostech však soud rozpor neshledává. Byla to žalovaná, kdo poskytl návrh smlouvy o dílo a sama požadavek na smluvní pokutu do smluv zanesla. Žalobce měl ke smlouvám jen minimální připomínky. Žalovaná tvořila návrh smlouvy, měla k dispozici veškeré podklady pro uzavření smlouvy, včetně projektové dokumentace, je profesionálem ve svém oboru a mohla tak mít představu o možném termínu dokončení díla. Pokud za těchto okolností sjednala smlouvu o dílo z obsahem, jaký byl prokázán, musí to jít výhradně k její tíži. Soud tedy neshledal, že by se ujednání účastníků o smluvní pokutě obsažené v SOD 1 i SOD2 příčilo dobrým mravům (§ 580 odst. 1 obč. zák.). Soud nevidí ani na postupu žalobce a způsobu uplatnění smluvní pokuty nic, co by bylo v rozporu s dobrými mravy, když žalobce jen využil svého práva, které bylo ujednán mezi účastníky ve smlouvě a smluvní pokutu po žalované požadoval za nesplnění sjednaného termínu zhotovení díla. Pokud žalovaná namítá, že žalobce měnil rozsah prací v průběhu zpracování díla, bylo na žalované, aby postupovala v souladu se smlouvou a požadované změny smlouvy zohlednila v písemném dodatku, či požadované práce ve větším rozsahu, než byly sjednány, neprovedla. Pokud sama žalovaná při provádění prací zvolila určit postup a tvrzené vícepráce či práce nad rámec smlouvy o dílo provedla, aniž by to zohlednila v písemném dodatku či nové smlouvě o dílo, nelze v tomto přístupu shledávat rozpor s dobrými mravy na straně žalobce. Navíc sama žalovaná ve smlouvách o dílo a následně i u jednání soudu potvrdila, že měla k dispozici veškeré podklady a projektovou dokumentaci pro provedení prací, a měla tak k dispozici, jak výměry prostor, tak i požadovaný materiál. Proto soud nevidí nejmenší důvod, proč by měl být požadavek žalobce na dokončení prací dle sjednané smlouvy o dílo a následně pak i nárok na smluvní pokutu za nedodržení termínu v rozporu s dobrými mravy. Pokud tedy žalobce dle tvrzení žalované doobjednával další práce, a žalovaná si byla vědoma smluvních ujednání, měla uzavřít novou smlouvu o dílo, či nové práce neprovádět.

34. Žalobce dále požadoval zaplacení částky 90.000 Kč, jakožto vrácení nevyúčtované zálohy. Mezi účastníky bylo nesporné, že dle SOD2 zaplatil žalobce žalované zálohu ve výši 190.000 Kč dle faktury č. FV19300005 na částku 190.000 Kč ze dne 10. 5. 2019. Tato záloha byla v průběhu provádění prací a následné fakturace zohledněna pouze v jednom případě, a sice při účtování provedených prací fakturou č. FV19100030 na částku 185.044 Kč. Faktura se týkala provedených prací v období od 13. 5. 2019 do 31. 7. 2019 v celkové částce 285.044,59 Kč, ze které byla odečtena zaplacená záloha na základě faktury č. FV19300005 ve výši 100.000 Kč. Jako nevyúčtovaná zůstala částka 90.000 Kč. Žalovaná tuto částku vyúčtovala až fakturou č. FV21100004 ze dne 25. 2. 2021, tedy v průběhu soudního řízení. Nicméně tato faktura nesplňovala náležitosti ujednané stranami v SOD2, kdy chyběly náležité podklady pro fakturaci, zejména oboustranně odsouhlasený soupis provedených prací. Ze strany žalované tak nebyly splněny hmotněprávní podmínky pro fakturaci. Vzhledem k tomu, že následně závazek žalované dle SOD2 zanikl z důvodu následné nemožnosti plnění, kdy žalobce sdělil žalované, že si další její působení na stavbě nepřeje a nechal dílo dokončit třetí osobou (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 23 Cdo 4092/2007), nelze zohlednit právo žalované na zaplacení ceny díla, které uplatnila fakturou č. FV21100004. Žalobce a žalovaná vázali uhrazení ceny za dílo na písemné předání předmětu díla. Pokud je ve smlouvě specifikován způsob předání díla (v daném případě protokolární předání), nelze při absenci předávacího protokolu považovat dílo za předané a převzaté pouze na základě dalších okolností případu. Existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku předání a převzetí díla. Protože nedošlo k předání a převzetí díla, trval závazek žalované provést dílo řádně. Skutečnost, že žalobce žalované sdělil, že její přítomnost na předmětné stavbě je nežádoucí a že nechal dílo dokončit třetí osobou, neměla za následek splnění závazku žalované, nýbrž v důsledku této skutečnosti závazek zanikl pro dodatečnou nemožnost plnění (§ 2006 a násl. obč. zák.). Povinnost žalobce provést dílo řádně tedy zanikla v okamžiku, kdy bylo dílo dokončeno třetí osobou, a to pro nemožnost plnění. Žalovaná tedy neměla nárok na zaplacení ceny díla, ale bylo nutno zjistit a vyúčtovat plnění, které žalovaná poskytla žalobci na plnění ze smlouvy o dílo. Za tímto účelem bylo stěžejní rozlišit, jaké práce byly žalovanou činěny dle smlouvy o dílo, případně jako vícepráce a jaké práce žalovaná činila„ na víc“ mimo sjednaný rozsah prací v SOD2. V průběhu řízení žalovaná zaměňovala pojmy jako vícepráce a práce nad rámec smlouvy o dílo. Soud proto několikrát žalovanou vyzýval, a to i postupem dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř., aby jasně konkretizovala práce, které byly činěny jako vícepráce a které byly sjednány mimo rámec SOD2. Žalovaná ve svých vyjádřeních však učinila soupis prací, které dle jejího názoru byly činěny jako vícepráce, ale opět nerozlišila, které jsou skutečně chápány jako vícepráce a které jako práce mimo SOD2. Žalovaná tak neunesla břemeno tvrzení ohledně této skutečnosti a soud nebyl schopen rozlišit, jaké práce mají být zahrnuty do vyúčtování prací dle SOD2 a ke kterým pracím případně mohla být sjednána nová, ústní, smlouva o dílo. Pokud se jedná o vícepráce, na jejich úhradu by žalované nevzniklo právo, neboť cena díla byla mezi účastníky sjednána na základě rozpočtu ve smyslu ust. § 2620 obč. zák. Žalovaná pak dle ust. § 2621 odst. 1 obč. zák. nemůže požadovat navýšení ceny za dílo. O navýšení ceny by mohl rozhodnout soud dle ust. § 2622 obč. zák. na návrh žalované. Takový návrh nebyl podán. Navíc soud dospěl k závěru, že žalované zanikl nárok na určení zvýšení ceny, když neoznámila žalobci nutnost překročení rozpočtované částky a výši požadovaného zvýšení bez zbytečného odkladu poté, kdy se ukázala jeho nevyhnutelnost. Jak bylo již výše uvedeno, žalovaná informovala o provedených vícepracích pouze zápisy ve stavebním deníku, které však postrádaly sjednané náležitosti, ohledně uvedení jejich potřebného rozsahu či ceny (viz. čl. 9 SOD2). Ani na výzvy žalobce k nacenění potřebných prací žalovaná nereagovala, ačkoliv již práce bez potřebného smluvního ujednání provedla. Ceny těchto prací si pak musela být vědoma bezprostředně poté, co je provedla a bylo tak její povinností informovat žalobce o jejich výši dle ust. § 2622 obč. zák. Žalovaná tak nemohla po žalobci požadovat navýšení ceny oproti původně sjednané ceně díla dle rozpočtu. Pro zjištění, jaké plnění žalovaná poskytla žalobci na plnění ze smlouvy o dílo a jaké plnění bylo poskytnuto mimo sjednané práce dle SOD2, pak bylo nezbytné, aby žalovaná náležitě doplnila skutková tvrzení, což však neučinila. Na úhradu provedených víceprací jí totiž nevznikl nárok a žalovaná by měla právo pouze na úhradu případných nově sjednaných prací, dle„ nové“ smlouvy o dílo. Soud však nemohl rozlišit, jaké práce byly provedeny jako vícepráce v rámci SOD2 a jaké byly činěny mimo ujednání dle SOD2. Nebylo tak možno stanovit rozsah prací takto učiněných a jejich finanční hodnotu. Pokud nebyla ze strany žalované dostatečně jasně vymezena skutková tvrzní v tomto směru, nemohl soud provádět ani navrhované důkazy, když nebylo zřejmé, k prokázání jakého ze skutkových tvrzení by případně navržené důkazy měly sloužit. Z důvodu absence skutkových tvrzení ze strany žalované nemohlo dojít k ocenění plnění, které žalovaná poskytla žalobci dle SOD 2 a případně dle„ nové“ smlouvy o dílo.

35. Soud v daném případě nemohl zohlednit ani žalovanou zhotovené položkové rozpočty, zjišťovací protokoly a soupisy provedených prací, konkrétně: -) soupis provedených prací za období 1. 4. 2019 – 3. 5. 2019, zjišťovací protokol č. 4 o provedených stavebních pracích ze dne 22. 11. 2020 a položkový soupis prací, -) soupis provedených prací za období 4. 5. 2019 – 5. 5. 2019, zjišťovací protokol č. 5 o provedených stavebních pracích ze dne 18. 2. 2021 a položkový soupis prací, -) položkové rozpočty č. 5 a 6, -) zjišťovací protokol č. 3 za období od 1. 9. 2019 do 9. 12. 2019, doplněný soupisem provedených prací a rozpočtem. Tyto listiny byly vyhotoveny až po ukončení SOD1 i SOD2, a to pouze žalovanou. Žalobce tyto listiny nepodepisoval a práce zde uvedené neodsouhlasil. (Oproti např. zjišťovacímu protokolu č. 2 a soupisu prací za období od 1. 8. 2019 do 31. 8. 2019, který byl oběma účastníky podepsán a schválen a byl podkladem pro fakturaci). Pro řádnou fakturaci však bylo potřebné, aby byly soupisy účtovaných prací schváleny oběma smluvními stranami. Z uvedených listin však vyplývá, že byly zhotoveny až v průběhu soudního řízení a žalobci nebyly doručovány. Navíc sama žalovaná uváděla, že např. do rozpočtu č. 5 a 6 byly zahrnuty některé práce opakovaně. Soud tak vyhodnotil, že uvedené listiny nesplňují náležitosti smluvních ujednání účastníků ani pro provedení případných víceprací ani pro jejich následné vyúčtování. V daném případě žalovaná neprokázala, jaká byla dohoda účastníků ohledně provádění víceprací případně dalších pracích v „ nově“ uzavřené smlouvě o dílo, nebyl prokázán ani rozsah těchto prací či cenová ujednání, nebylo tak možno stanovit ani hodnotu provedených prací. Vyúčtování žalované provedené fakturou č. FV21100004 tak nebylo oprávněné a provedené řádně dle SOD2 a soud k němu nemohl přihlížet. Splatnost částky 14.541 Kč dle této faktury tak nenastala, neboť nebyly splněny hmotněprávní podmínky její fakturace. Námitka započtení žalované, kde žádala zohlednění ceny prací provedených za dobu od 1. 9. 209 do 9. 12. 2019 tak rovněž nemohla být úspěšná, když z důvodu nedodržení podmínek sjednaných ve smlouvě o dílo, nemohla doposud nastat splatnost ceny těchto prací. Započíst však lze pouze pohledávky, které jsou splatné (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3028/2008). V daném případě splatnost pohledávek žalované nenastala, když nebyly splněny hmotněprávní podmínky SOD2 pro účtování částek. Z toho vyplývá, že žalovaná doposud řádně nevyúčtovala práce provedené dle SOD2 a tím ani žalobcem zaplacenou zálohu ve zbývající výši 90.000 Kč. Soud tedy zavázal žalovanou k zaplacení částky 90.000 Kč jakožto bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 obč. zák., když dospěl k závěru, že žalobce plnil žalované z právního důvodu, který odpadl. Po ukončení SOD2 již nebyl důvod plnit na základě zálohy a bylo nutné přistoupit k vyúčtování vzájemných plnění. Toto doposud řádně provedeno nebylo. Žalovaná je však povinna vrátit žalobci plnění přijaté na základě poskytnuté zálohy, když důvod pro její poskytnutí ukončením SOD2 z důvodu nemožnosti plnění již odpadl. Žalobce žalovanou řádně vyzval k úhradě částky 90.000 Kč předžalobní výzvou ze dne 18. 6. 2020 a žalovaná se dostala do prodlení s úhradou tohoto nároku žalobce. Soud proto přiznal žalobci i nárok na úhradu úroků z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák. Soud přiznal žalobci úrok z prodlení až ode dne následujícího po uplynutí 7 denní lhůty k plnění (stanovené ve výzvě ze dne 18. 6. 2020) a ve výši, která odpovídala dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. prvnímu dni prodlení.

36. Žalobce navrhoval provedení důkazu listinami směřujícími k prokázání skutečnost, že dílo bylo dokončeno třetím subjektem, kdy byly rovněž odstraněny vady, které způsobila žalovaná při provádění díla a žalobci vzniky další náklady v souvislosti s náhradou škody. Vzhledem k tomu, že návrh na rozšíření žaloby ve vztahu k požadavkům žalobce na náhradu škody v souvislosti s neodstraněním vad díla a nárok na smluvní pokutu v souvislosti s prodlením s odstraněním vad díla nebyl soudem připuštěn, soud z důvodu nadbytečnosti neprováděl žalobcem navržené důkazy k těmto skutečnostem. Dále pak ze strany soudu nebyl proveden žalovanou navržený důkazy prohlídkou na místě samém, když jednak nebyla ze strany žalované náležitě doplněna skutková tvrzení ohledně provedených prací, víceprací či dalších prací nad rámec smlouvy o dílo (viz. výše) a nebylo tak zřejmé, co by touto prohlídkou vlastně mělo být prokázáno. Dále pak z řízení vyplynulo, že žalobce nechal dílo dokončit jiným subjektem, tudíž je zřejmé, že při místním šetření by ani soud nebyl schopen rozeznat, jaké práce byly či nebyly žalovanou provedeny. Totéž lze říci o návrhu na předložení fotografií z doby provádění díla. Tato by jako důkaz měla smysl až v případě, že by byla řádně doplněna skutková tvrzení ohledně provedených prací. Žalovaná sama uváděla, že nemá k dispozici kompletní fotodokumentaci, za této situace je pak provádění takového důkazu nadbytečné, kdy soud jakožto laik by nedokázal posoudit, jaké práce, v jaké fázi dokončení a v jakém rozsahu jsou na fotografiích zachyceny. Soud neprovedl ani navrhovaný důkaz v podobě dokladů o nákupu materiálu, když z těchto dokladů by nebylo seznatelné, zda skutečně byl veškerý materiál nakoupený v daném období použit na stavbě žalobce, protože jak z vyjádření jednatele žalované, tak i slyšených svědků, vyplynulo, že žalovaná měla ve stejném období více zakázek a své pracovníky přesouvala tam, kde bylo potřeba. Pouze doklad o nákupu materiálu nemůže osvědčit skutečnost, že koupený materiál byl skutečně zapracován na díle.

37. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o. s. ř. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 19.564 Kč a náklady jeho právního zastoupení v celkové výši 128.114,80 Kč. Za období od před podáním žaloby do částečného zpětvzetí žaloby a návrhu na rozšíření žaloby ze dne 1. 6. 2021 vycházel soud z tarifní hodnoty sporu 400.000 Kč a za tuto číst řízení rovněž soud hodnotil poměr úspěchu a neúspěchu žalobce. Žalobce byl pouze částečně úspěšný ve sporu, když po zahájení řízení vzal z části zpět svůj návrh, čímž zavinil zastavení řízení ohledně této části návrhu. Žalobce zde byl úspěšný pouze pokud jde o 43 % svého nároku (původně uplatněnou částku 400.000 Kč vzal o 228.734 Kč zpět). Byl by tak povinen hradit náklady řízení žalované v rozsahu 14 % Náklady řízení žalované, které jí vznikly za právní zastoupení v uvedeném období soudního řízení jsou tvořeny odměnou právního zástupce žalované za 5 úkonů právní služby po 9.990 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ze dne 7. 11. 2020, účast na jednání soudu dne 18. 3. 2021, písemné vyjádření ve věci ze dne 6. 4. 2021 a účast na jednání soudu dne 4. 5. 2021). Dále jsou náklady žalované tvořeny náhradou hotových výdajů jejího právního zástupce za 5 režijních paušálu po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Za tuto část řízení tvoří náklady žalované částka 61.710 Kč, ze které byl měl žalobce uhradit žalované 14 %, tedy 8.639,40 Kč. Po částečném zpětvzetí žaloby a připuštění změny žaloby, činila tarifní hodnota sporu částku 417.266 Kč. V této části řízení byl žalobce plně úspěšný. Za tuto část řízení tvoří náklady žalobce odměna jeho právního zástupce odměna za 6 úkonů po 9.980 Kč dle ust. § 7 a 8 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 6 režijních paušálu po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. (účast u jednání dne 10. 6. 2021, které přesáhlo 2 hodiny, doplnění skutkových tvrzení ze dne 19. 7. 2021, účast u jednání dne 20. 7. 2021, písemné vyjádření ve věci ze dne 23. 8. 2021 a účast u jednání dne 30. 8. 2021). Náklady řízení žalobce tak v této části řízení činí 74.632,80 Kč. Po odečtení částky nákladů řízení žalované, které by žalobce měl žalované hradit, tak soud přiznal žalobci náklady ve výši 65.993,40 Kč.

Poučení