108 C 47/2020-250

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] Ph.D. sídlem [adresa] proti žalovanému: ; [název žalované], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 318.629 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 274.354 Kč -) s 8,05% ročním úrokem z prodlení z částky 87.000 Kč od 10. 4. 2017 do zaplacení a z částky 102.500 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení, -) s 10% ročním úrokem z prodlení z částky 78.191,30 Kč od 3. 11. 2019 do zaplacení a z částky 6.662,70 Kč od 13. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 44.275 Kč -) s 8,05% ročním úrokem z prodlení z částky 11.025 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení, -) s 10% ročním úrokem z prodlení z částky 33.250 Kč od 17. 10. 2019 do zaplacení a zaplacení 10% úroku z prodlení z částky 6.662,70 Kč od 3. 11. 2019 do 13. 2. 2020, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 162.488 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 2.013 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 325 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení celkové částky 318.629 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 87.000 Kč od 10. 4. 2017 do zaplacení, z částky 50.000 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení, z částky 66.525 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení a z částky 33.250 Kč od 17. 10. 2019 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že jako zhotovitel na základě smlouvy o dílo ze dne 19. 4. 2016, ve znění dodatků č. 1 a 2, pro žalovaného jako objednatele připravila projektovou dokumentaci pro realizaci oprav domu spravovaného žalovaným a dosažení energetických úspor. Projektová dokumentace měla sloužit i jako podklad pro stavební řízení, které žalobkyně pro žalovaného v rámci smluvního vztahu také zahájila. Žalobkyně presentovala žalovanému projektovou dokumentaci dne 12. 12. 2016. V průběhu realizace díla žalovaný opakovaně měnil své požadavky a žalobkyně i presentovanou projektovou dokumentaci k požadavkům žalovaného opakovaně přizpůsobovala. Zástupce žalobkyně v této věci opakovaně jezdil do Brna a se žalovaným se v souvislosti s jeho požadavky na projektovou dokumentaci scházel. Finální verzi výkresové části po provedených úpravách zaslala žalobkyně žalovanému emailem dne 25. 4. 2017, po dohodě žalobkyně a žalovaného na jednání dne 26. 4. 2017 pak žalobkyně dne 27. 4. 2017 obdržela soupis dalších změn, které žalovaný požaduje. V souvislosti se zajišťováním souhlasných stanovisek dotčených orgánů a stavebního povolení obdržela žalobkyně výzvu stavebního úřadu ze dne 1. 3. 2017, kterou stavební úřad vyzýval k doplnění podkladů. Žalobkyně o dodání požadovaných podkladů požádala, žalovaný je však nedodal, stavební úřad pak svým rozhodnutím ze dne 17. 5. 2017 řízení zastavil. Žalobkyně přes nesoučinnost žalovaného podala proti zastavení řízení odvolání a odvolací orgán odvolání svým rozhodnutím ze dne 3. 7. 2017 vyhověl, když mimo jiné konstatoval, že projektová dokumentace se ve spise nachází. Dne 20. 3. 2017 vystavila žalobkyně dílčí fakturu [číslo] ve výši 87.000 Kč na části díla dle odst. II [číslo], II [číslo], II [číslo] a II [číslo] smlouvy o dílo. Žalovaný fakturu neuhradil. Dne 27. 4. 2017 žalobce úhradu faktury opětovně urgoval, stejně jako předžalobní výzvou ze dne 26. 6. 2017. Dne 14. 6. 2017 zaslala žalobkyně žalovanému elektronicky projektovou dokumentaci na kotelnu (dle dodatku č. 2 SoD), kterou později předala i v listinné podobě. Již po dokončení a četných úpravách dokumentace došlo na straně žalovaného k rozhodnutí, že vlastně zateplovat nechce, resp. zateplení odloží a realizuje je jindy. Rozhodnutí bylo zřejmě přijato na členské schůzi dne 20. 6. 2017, kam byla žalobkyně přizvána, nicméně v účasti na schůzi nebyla vpuštěna. Od uskutečnění členské schůze pak součinnost žalovaného, do té doby pomalá, téměř ustala. V létě 2017 v obnoveném stavební úřad opět vyzval žalobkyni, aby k zahájenému stavebnímu řízení doložila další dokumenty. Žalobkyně žalovaného opakovaně k doložení vyzvala, své výzvy pak urgovala např. dopisem a emailem ze dne 24. 8. 2017, kdy urychleně požadovala dodat zápis z jednání členské schůze ze dne 12. 1. 2016. V urgenci mimo jiné upozornila žalovaného, že bez doložení požadovaných dokumentů stavební úřad řízení zastaví. Žalovaný reagoval prostřednictvím člena výboru, pana [příjmení], že žalovaný si nic jiného než zastavení stavebního řízení nepřeje a navrhnul, aby to žalobkyně stavebnímu úřadu i sdělila. Žalovaný požadovanou součinnost tedy neposkytl a stavební úřad v souladu s vůlí žalovaného svým rozhodnutím ze dne 6. 9. 2017 řízení zastavil. Žalovaný v té době již na telefonické kontakty nereagoval. S ohledem na nesoučinnost žalovaného žalobkyně dne 12. 9. 2017 zaslala kompletní projektovou dokumentaci v listinné podobě žalovanému, když dílčí části listinné podoby převzal žalovaný již dříve a elektronickou verzi obdržel žalovaný již na jaře 2017. Žalobkyně následně se žalovaným opakovaně řešila zaplacení za provedené práce. S ohledem na přístup žalovaného žalobkyně dále vystavila fakturu [číslo] na částku 50.000 Kč, splatnou 29. 12. 2017 jako doúčtování plnění poskytnutého dle bodu 2.1a., d., e. SoD a fakturu [číslo] na částku 63.525 Kč, splatnou 29. 12. 2017 jako plnění dle dodatku [číslo] SoD – projektová dokumentace na rekonstrukci kotelny a optimalizaci zdroje tepla. Žalovaný faktury nezaplatil a žalobkyně, po opakovaných pokusech o mimo soudní jednání dne 19. 7. 2018 od smlouvy o dílo odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Protože k dohodě nedošlo ani po odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, rozhodla se žalobkyně vyfakturovat i práce na změnách požadovaných v průběhu realizace díla, spočívající v doměření a zjištění nedostatků a nesrovnalostí v PD stávajícího stavu coby podkladu od žalovaného, překreslování 1. PP, 5. +6. NP, dveře do bytů 2. - 7. NP – přepis-oprava PTZ, změny v průběhu zpracovávání, doplňování požadavků, změny - překreslování, doplňování a přepisování PTZ, změny dle dodatečných požadavků HZS (nesouhlas s EPS-změna na MV, nesouhlas se zazděním výkladců Billa), překreslování a hlavně přepočítávání energ. průkazu, přepracování PTZ, PENBU, rozpočtu, změny tvarů oken, výkladců, podezdění, překreslování, změna tabulek, výpočtů, změny vchodu a výkladců vč. nájezd. rampy a schodů do nového vchodu Lékárny – konstrukční vyřešení, rozpočet-překreslení a zase zpět na skoro původní stav. Na shora popsané náklady a vícepráce tak vystavila dne 2. 10. 2019 fakturu [číslo] na částku 33.250 Kč, splatnou dne 16. 10. 2019. Žalobkyně dále požaduje úhradu smluvní pokuty v celkové výši 84.854 Kč, a to dle čl. VI. odst. 3 smlouvy o projektové přípravě, kdy si účastníci sjednali možnost požadavku smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně tak požaduje úhradu smluvní pokuty za prodlení žalovaného s úhradami jednotlivých shora uvedených faktur.

2. Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy o projektové přípravě opravy a zateplení bytového domu [ulice a číslo] dne 19. 4. 2016. Dále však uvedl, že žalobkyně ve smlouvě potvrdila, že má v okamžiku podpisu Smlouvy o projektové přípravě podklady potřebné k vypracování dokumentace dle této smlouvy. Ohledně vystavených faktur pak odkazoval na znění jednotlivých článků smlouvy a konstatoval, že součástí každé vystavené faktury musí být předávací protokol podepsaný oběma smluvními stranami vyjadřující bezchybné provedení díla. Faktury pak měly být vystavovány po ukončení každého jednotlivého stupně nebo jeho dílčí části. Podmínky fakturace byly ve smlouvě podrobně popsány. Žalovaný má za to, že žalobkyně mu neposkytla jakékoliv plnění použitelné pro účel Smlouvy o projektové přípravě, přičemž fakturami [číslo] a [číslo] vyfakturoval odměnu v plné výši za dílčí plnění dle odst. 2.1., 2.1. a 2.

1. Tyto dílčí části díla žalobkyně ale neprovedla a ani je žalovanému nepředala dle podmínek specifikovaných u každého dílčího plnění 2.1., 2.1. a 2.1. v čl. II. Smlouvy o projektové přípravě. Následně žalobkyně sama z vlastní iniciativy podala žádost o vydání stavebního povolení s dokumentací, která nebyla odsouhlasena žalovaným a nebyla mu předána, navíc očividně dle tvrzení žalobkyně bez plné moci a podkladů potřebných pro stavební řízení. Žalobkyni tedy muselo být jakožto odborníkovi a profesionálovi již před podáním žádosti o stavební povolení jasné, že tato žádost nemůže být úspěšná. Žalobkyni nevznikl jakýkoliv nárok na jakoukoliv odměnu za dílčí plnění dle odstavců 2.1., 2.1. a 2.1. uplatněnou fakturami žalobce [číslo]. V odst. 2 dodatku č. 2 ke Smlouvě o projektové přípravě se žalobkyně zavázala dodat žalovanému projektovou dokumentaci v rozsahu potřebném pro rekonstrukci kotelny domu a optimalizace zdroje tepla s návrhem užití alternativních technologií včetně vypracování položkového rozpočtu v členění dle požadavků IROP výzvy č. 37, a to za cenu 52.500 Kč bez DPH. odst. 4 dodatku č. 2 ke Smlouvě o projektové přípravě bylo stanoveno, že ostatní se řídí dle Smlouvy o projektové přípravě čl. IV a následující. V článku IV. odst. 3 Smlouvy o projektové přípravě bylo mimo jiné stanoveno, že zpracovatel není plátcem DPH a v případě, že by se zpracovatel stal plátcem DPH, půjde rozdíl ceny za DPH na vrub zpracovatele. Žalobkyně ale vystavila fakturu [číslo] kde ke sjednané ceně 52.500 Kč bez DPH neoprávněn přičetla i DPH ve výši 11.025 Kč. Vzhledem ke znění článku IV. odst. 3 Smlouvy o projektové přípravě mělo jít ale DPH za žalobkyní. V článku IV. odst. 5 Smlouvy o projektové přípravě je dále stanoveno, že objednatel je povinen uhradit zpracovateli sjednanou částku na základě zpracovatelem vystavených faktur, a to vždy teprve po ukončení plnění každého jednotlivého stupně nebo jeho dílčí části předaného protokolem. Součástí každé vystavené faktury musí být předávací protokol podepsaný oběma smluvními stranami vyjadřující bezchybné provedení díla. Žalobkyně neposkytla žalovanému jakékoliv plnění sjednané v dodatku č. 2 Smlouvy o projektové přípravě použitelné pro účel této smlouvy. Až písemné předávací protokoly měly být dokladem o bezvadném provedení plnění. Žalobkyni tak nevznikl jakýkoliv nárok na jakoukoliv odměnu za plnění dle dodatku č. 2 Smlouvy o projektové přípravě uplatněné fakturou žalobce [číslo]. Ohledně požadavku žalobkyně na úhradu tvrzených víceprací žalovaný uvedl, že si žádné vícepráce neobjednal a žádné vícepráce mu nikdy nebyly dodány. Dále je v článku IV. odst. 6 Smlouvy o projektové přípravě výslovně uvedeno, že zpracovatel prohlašuje, že ceny jsou konečné a nepřekročitelné a zahrnují konzultace, dopravu i režijní náklady zpracovatele. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobkyni nemohl vzniknout jakýkoliv nárok na úhradu údajných víceprací a údajných nákladů. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uplatnil námitku započtení svého nároku na úhradu smluvní pokuty dle článku VII. odst. 1 Smlouvy o projektové přípravě. Smluvní pokutu v celkové výši 64.000 Kč požadoval žalovaný za prodlení žalobkyně s dodáním projektové dokumentace dle článku II. odst. [číslo] od 4. 6. 2016 do 9. 10. 2016, tedy za celkem 128 dní.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný je zapsán v rejstříku společenství vlastníků jednotek, vedeného Krajským soudem v Brně. Od 13. 6. 2002 je předsedou výboru pan [jméno] [příjmení], v době od 3. 9. 2015 do 16. 7. 2017 byl místopředsedou výboru Ing. [jméno] [příjmení]. Od 17. 7. 2017 je členem výboru pan [jméno] [příjmení] (viz. výpis rejstříku společenství vlastníků žalovaného) Dne 12. 1. 2016 se konalo mimořádné shromáždění [anonymizována tři slova] [ulice a číslo], na kterém byla projednána možnost revitalizace uvedeného domu s možností provedení opravy vnějšího pláště domu, výměny oken, kotlů a dalších opatření, které by vedly ke snížení nákladů na vytápění, eliminování zatékání, prodloužení životnosti domu, ke zdravějšímu bydlen, odstranění plísní, snížení nákladů na opravy v dalších letech apod. Na závěr shromáždění bylo přijato usnesení, kterým byl schválen záměr revitalizovat dům, byl pověřen výbor zajištěním veškerých potřebných podkladů, přípravou podkladů, rozpočtů i výběrového řízení. Dne 19. 4. 2016 účastníci uzavřeli smlouvu o projektové přípravě opravy a zateplení bytového domu [ulice a číslo], [obec] (dále jen smlouva o dílo). Žalobkyně se touto smlouvou zavázala zpracovat pro žalovaného projektovou dokumentaci a další činnosti vymezené ve smlouvě. V článku II byl vymezen předmět smlouvy a jeho rozsah. V bodě 2.1. se žalobkyně zavázala vypracovat projektovou dokumentaci opravy obálky řešeného domu v rozsahu pro potřeby stavebního úřadu, pro výběr zhotovitele a pro realizaci opravy řešeného domu dle požadavků výzvy č. 16 IROP. V tomto bodě byly současně ujednány podmínky zpracování dokumentace, její konkrétní obsah a základní rozsah. Rovněž tak byla vymezena předprojektová příprava žalobkyně, která měla provést stavebně-technický průzkum objektu, zhodnocení jeho stávajícího stavu a návrhu opatření pro získání plné dotace dle výzvy č. 16 IROP, a změření stávajícího stavu budovy, tepelně-technické výpočty atd. Součástí tohoto bodu byla i spolupráce s objednatelem při přípravě projektové dokumentace, vyhotovení projektové dokumentace v počtu 6 tištěných paré (z toho 3 ks autorizovaných), vyhotovení projektové dokumentace v elektronické podobě 2x na CD, a dále i účast žalobkyně na schůzích výboru SVJ a doprava na místo. Dokladem o ukončení této části předmětu smlouvy a podkladem fakturace měl být předávací protokol. V bodě 2.1. bylo ujednáno, že žalobkyně podá žádost o stavební povolení a stanoviska dotčených orgánů státní správy. Dokladem o ukončení plnění této části předmětu smlouvy a podkladem fakturace bylo vydání souhlasných stanovisek DOSS a vydání rozhodnutí o stavebním povolení. V bodě 2.1. si pak účastníci sjednali závazek žalobkyně provést přípravu a organizaci výběrového řízení na osobu technického dozoru investora. Dokladem o ukončení a podkladem fakturace pro tuto část plnění byl předávací protokol s uvedením vítěze VŘ a tabulkou vyhodnocení. V článku II. smlouvy o dílo si účastníci sjednali termíny plnění pro jednotlivé stupně přípravy. Pro stupeň přípravy dle čl. II. bodu 2.1. byl stanoven termín do 45 dnů. Pro stupeň přípravy dle čl. II. bodu 2.1. byl stanoven na 5 pracovních dnů od zaslání výzvy objednatele. Pro stupeň přípravy dle čl. II. bodu 2.1. byl stanoven termín předání výzvy VŘ na 7 dní od zaslání výzvy objednatele k zahájení prací. Článek IV. smlouvy obsahoval smluvní ceny, platby a podmínky fakturace. Bylo stanoveno, že ceny ve smlouvě o dílo jsou uvedeny bez DPH. Zpracovatel (tedy žalobkyně) není plátcem DPH a nabídková cena je pro objednavatele konečná. Pro stupeň přípravy vymezený v čl. II. bodě 2.1. byla sjednána cena 106.000 Kč, pro stupeň přípravy dle článku II. bodu 2.1. smluvní cena činila 18.000 Kč a pro stupeň přípravy dle článku II. bodu 2.1. byla ujednána cena 13.000 Kč. V bodě 5. článku IV. se účastníci dohodli, že žalovaný uhradí sjednanou částku na základě faktur vystavených žalobkyní do 21 dnů od doručení faktury, a to vždy po ukončení plnění každého dílčího stupně, nebo jeho části, předaného protokolem nebo jiným dokladem nebo způsobem uvedeným ve smlouvě o dílo. U položek dle článku II. bodu 2.1. a 2.1. mělo být hrazeno ve výši 70 % nejdříve po podání žádosti o stavební povolení a doplaceno po vydání pravomocného stavebního povolení. Součástí každé vystavené faktury musel být předávací protokol podepsaný oběma smluvními stranami. V bodě 6 článku IV žalobkyně prohlásila, že sjednané ceny jsou konečné a nepřekročitelné a zahrnují její konzultace, dopravu i režijní náklady. Článkem V. bod 2 žalobkyně dále prohlásila, že se podrobně seznámila se stavem bytového domu a stavební dokumentací budovy, neměla k nim žádné námitky a konstatovala, že jsou vyhovující k vypracování dokumentace dle uzavřené smlouvy o dílo. Smlouva o dílo v článku VII obsahovala ujednání účastníků ohledně smluvních pokut, kdy byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý den prodlení žalobkyně oproti ujednanému termínu. Pro prodlení žalovaného s termínem plateb pak byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % za každý den prodlení oproti termínu splatnosti faktury. Dne 10. 12. 2016 účastníci uzavřeli dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo., kterým byl ujednán nový termín plnění předmětu smlouvy jako celku do 31. 1. 2017. Dále byl sjednán aktualizovaný harmonogram plnění smlouvy o dílo. Dne 14. 10. 2016 měla být mimo jiné zahájena realizace PD v návaznosti na stávající existující dokumentaci a mělo být vypracováno výběrové řízení na TDI, které pak mělo být realizováno 14. 11. 2016. Na den 18. 11. 216 pak bylo účastníky ujednáno zahájení stavebního řízení. Dodatkem č. 2 ke smlouvě o dílo účastníci dne 8. 3. 2017 rozšířili původní smlouvo dílo o zpracování projektové dokumentace v rozsahu potřebném pro rekonstrukci kotelny domu a optimalizaci zdroje tepla. Za tuto projektovou přípravu byla sjednána cena ve výši 52.500 Kč bez DPH. Termín plnění dle tohoto dodatku byl sjednán do 15. 5. 2017. Ostatní náležitosti se pak řídily čl. VI. a následujícími smlouvy o dílo.

4. Z projektové dokumentace v rozsahu pro stavební povolení, pro výběr zhotovitele a dle požadavků pro datační program IROP soud zjistil, že tato byla zpracována žalobkyní pro investora, kterým byl žalovaný. Byla potvrzena autorizovaným inženýrem pro posouzení stavby Ing. [jméno] [příjmení] a obsahovala: průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situaci stavby, dokladovou část, zásady organizace výstavby a dokumentaci stavby. Souhrnná technická zpráva byla datována 15. 6. 2017, dokladová část pak 02/ 2017. Z dokumentace pro výběrové řízení objednatele/realizační projekt vyplynulo, že tuto zpracoval Ing. [jméno] [příjmení] – autorizovaný inženýr pro tech. prostředí staveb. Týkala se revitalizace polyfunkčního domu [ulice a číslo] v [obec] část: rekonstrukce a modernizace plynové kotelny. Zpracována byla v červnu 2017. Obsahovala textovou část, výkresovou část, dokladovou část a výkazovou část. Projektová dokumentace plynové nástřešní kotelny pro bytovou část domu [ulice a číslo], [obec] – [část obce] zpracovaná Ing. [jméno] [příjmení] byla dne 6. 6. 2017 přímo tímto zpracovatelem předána zástupce žalovaného [jméno] [příjmení], a to ve třech vyhotoveních v papírové formě a 1x v elektronické podobě na CD. Tuto skutečnost pan [jméno] [příjmení] potvrdil (viz. potvrzení ve věci předání projektové dokumentace). K převzetí tzv. hlavní zpracované projektové dokumentace vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 26. 6. 2017, kde uvedla, že veškeré práce na zakázce jsou ke dni 20. 6. 2017 dokončeny, o čemž byl již žalovaný vyrozuměn. Jako den převzetí navrhovala žalobkyně 3. 7. 2017 v 17.00 hod. v prostorách SVJ. Dopis byl dán na poštu dne 27. 6. 2017 (vit. výzva k převzetí PD ze dne 26. 6. 2017 a podací lístek ze dne 27. 6. 2017). Z dopisu žalobkyně ze dne 12. 9. 2017 adresovaného žalovanému vyplynulo, že žalobkyně zaslala žalovanému poštou jedno vyhotovení projektové dokumentace pro stavební řízení, jehož elektronická verze byla žalovanému zaslána již dne 7. 2. 2017. Současně žalobkyně upozornila žalovaného, že z její strany byly splněny veškeré kroky k zahájení stavebního řízení a jeho kladné vyřízení vázne na chybějícím originále zápisu ze shromáždění vlastníků jednotek, který však nemá žalobkyně k dispozici a k jehož doložení již žalovaného vyzývala. Přílohou dopisu byla projektová dokumentace v podobě vytištěného paré. Dopis včetně dokumentace byl dán na poštu dne 13. 9. 2017, kdy váha zásilky byla 0,774 kg (viz. podací lístek ze dne 13. 9. 2017). Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětnou projektovou dokumentaci zpracovanou žalobkyní zaslal prostřednictvím České pošty na adresu žalovaného dne 13. 9. 2107. Tuto dokumentaci přímo ona dávala do obálky a zásilku osobně na poště podala. Z položkového rozpočtu stavby bylo soudem zjištěno, že tento byl zpracován k datu 16. 6. 2021a byly v něm oceněny veškeré položky pro zateplení obvodového pláště domu [ulice a číslo] celková cena dle rozpočtu byla stanovena na částku 25.330.073 Kč. Položkový rozpočet nebyl podepsán žádným z účastníků.

5. Žalobkyně dne 20. 3. 2017 vystavila žalovanému fakturu [číslo] kterou vyúčtovala část ceny díla ve výši 70.000 Kč za vypracování projektové dokumentace dle čl. II. bodu 2.1. smlouvy o dílo, částku 9.000 Kč jako část ceny díla za podání žádosti o stavební povolení a stanoviska dotčených orgánů dle článku II. bodu 2.1. smlouvy o dílo a částku 8.000 Kč jako část ceny díla za přípravu a organizaci výběrového řízení na osobu technického dozoru dle článku II. bodu 2.1. smlouvy o díl. Celkem tak účtovala částku 87.000 Kč, kterou požadovala uhradit do 9. 4. 2017 (viz. faktura [číslo]). Tuto fakturu zaslal žalobkyně žalovanému e-mailem dne 31. 3. 2017 (viz. uvedený e-mail). Následně den 27. 4. 2017 urgovala žalobkyně žalovaného o úhradu této faktury s tím, že deklarovala, že již běží stavební řízení, kdy z její strany byly doloženy potřebné doklady (viz. e-mail ze dne 27. 4. 2017). Předžalobní upomínkou ze dne 26. 6. 2017 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě faktury [číslo] do 7 dnů od doručení výzvy. Tento dopis byl dán na poštu dne 27. 6. 2017 (viz. předžalobní upomínka ze dne 26. 6. 2017 a podací lístek). Dne 1. 12. 2017 vystavila žalobkyně žalovanému fakturu [číslo] fakturu [číslo]. Fakturou [číslo] doúčtovala žalobkyně žalovanému zakázky realizované dle smlouvy o dílo, kdy již byla účtována částka 87.000 Kč Touto fakturou tedy žalobkyně požadovala dle bodu 2.1. smlouvy o dílo úhradu částky 36.000 Kč, dle bodu 2.1.. úhradu částky 9.000 Kč a dle bodu 2.1.. úhradu částky 5.000 Kč, celkem tak částku 50.000 Kč, která byla splatná dne 29. 12. 2017. faktura byla žalovanému odeslána dne 1. 12. 2017 (viz. uvedená faktura a podací lístek ze dne 1. 12. 2017). Faktura obsahuje poznámku, že byla dne 20. 12. 2017 obdržena zpět a dne 22. 12. 2017 vrácena do [obec]. Fakturou [číslo] pak žalobkyně požadovala úhradu zakázky dle dodatku č. 2 smlouvy o dílo, tedy zpracování projektové dokumentace v rozsahu potřebném to rekonstrukci kotelny domu a optimalizaci zdroje tepla. Žalobkyně požadovala úhradu částky 52.500 Kč navýšenou o DPH ve výši 11.025 Kč, celkem částku 63.525 Kč i tato faktura byla odeslána žalovanému dne 1. 12. 2017 a její splatnost byla stanovena na den 29. 12. 2017. Taktéž tato faktura obsahuje poznámku, že dne 20. 12. 2017 byla obdržena zpět a dne 22. 12. 217 vrácena do Brna (viz. uvedená faktura a druhý podací lístek ze dne 1. 12. 2017). Z dopisu žalovaného ze dne 13. 12. 2017 soud zjistil, že žalovaný vrátil žalobkyni zaslané faktury, když byl toho názoru, že byly vystaveny bez právního důvodu a současný výbor nemá informace, že by ze strany žalobkyně bylo něco plněno. Požadoval doložení požadované úhrady o to, kdy a co bylo plněno. Na tento dopis reagovala žalobkyně dne 21. 12. 2017, kdy žalovanému zaslala reakci na vrácení faktu. Stručně popsala vzniklou situaci s tím, že trvá na úhradě faktury [číslo] žádali o smírné řešení dané věci (viz. dopis žalobkyně ze dne 21. 12. 2017 ve věci faktury [číslo] podací lístek ze dne 22. 12. 2017, druhopis dodejky k reklamaci [číslo] výzva k vyzvednutí zásilky). Fakturou [číslo] žalobkyně vyúčtovala žalovanému vícepráce, které specifikoval v její příloze. Jednalo se o doměření a zjištění nedostatků a nesrovnalostí v PD stávajícího stavu, změny v průběhu zpracování-doplňování požadavků, změny dle dodatečných požadavků HZS, změna tvarů oken, výkladců, podezdění, Změny vchodu a výkladců vč. nájezdové rampy a schodů do vchodu Lékárny. Celkově si žalobkyně účtovala vícenáklady ve výši 20.000 Kč bez DPH, Po připočtení DPH požadovala úhradu částky 24.200 Kč. Dále účtovala žalovanému za jízdné a marnou dobu. Celkově požadoval zaplacení 33.250 Kč. Splatnost faktury byla stanovena na 16. 10. 2019. Faktura byla žalovanému odeslána dne 3. 10. 2019 a tento ji obdržel dne 4. 10. 2019 (viz. faktura [číslo] podací lístek ze dne 3. 10. 2019 a dodejka zásilky ze dne 4. 10. 2019).

6. Příslušný stavební úřad vyzval dne 1. 3. 2017 žalovaného k doplnění žádosti o stavební povolení, kdy požadoval zejména doložení projektové dokumentace stavby, souhlasy všech vlastníků bytového domu dle [list vlastnictví], souhlasy se stavbou vlastníku sousedních pozemků, vyjádření vlastníků a správců dotčené technické a dopravní infrastruktury. V této výzvě bylo uvedeno, že stavební řízení bylo zahájeno podáním žádosti dne 20. 2. 2017 (viz výzva [anonymizována tři slova] [územní celek], [obec] [část obce], stavební úřad ze dne 1. 3. 2017). Za účelem doložení požadovaných podkladů stavební úřad přerušil zahájené stavební řízení. Usnesením ze dne 17. 5. 2017 č. j. MCBMED/01622/2017 Úřad městské části [územní celek], [obec] [část obce], stavební úřad zastavil stavební řízení zahájené dne 20. 2. 2017 z důvodu toho, že stavebník neodstranil vady žádosti, protože nedodal projektovou dokumentaci stavby dle vyhl. č. 499/2006 Sb., nedodal souhlasy všech vlastníků bytového domu dle [list vlastnictví] a nedodal vyjádření vlastníků a správců dotčené technické a dopravní infrastruktury. Toto usnesení bylo rozhodnutím Magistrátu města Brna, odboru územního a stavebního řízení č. j. MMB/028050 2017 ze dne 3. 7. 2017 zrušeno a věc byla vrácena stavebnímu úřadu k novému projednání. Odvolací orgán konstatoval, že usnesení stavebního úřadu bylo nepřezkoumatelné, pokud jde o výtky k nedoložení projektové dokumentace, když tato se ve spise nachází a z rozhodnutí není zřejmé, zda stavební úřad míní, že není doložena některá její část. Dále pak z rozhodnutí stavebního úřadu není zřejmé, proč požadoval doložení souhlasu všech vlastníků bytového domu. Nepřezkoumatelností trpí i konstatování stavebního úřad, že nebyla doplněna vyjádření vlastníků a správců technické a dopravní infrastruktury, přitom se určitá vyjádření ve spise nachází. Odvolací orgán pak zjistil, že k žádosti o stavební povolení nebyla připojena plná moc, kterou stavebník zmocnil žalobkyni k zastupování ve stavebním řízení (viz. citovaná rozhodnutí). Z dopisu žalobkyně ze dne 24. 8. 2017 ve věci urgence doručení zápisu z jednání členské schůze na stavební úřad vyplynulo, že žalobkyně požadovala po žalovaném, aby na příslušný stavební úřad doložil tento dokument, kdy ostatní podklady požadované stavením úřadem byly již žalobkyní doplněny, a doložení uvedeného dokumentu je nutnou podmínkou pro získání stavebního povolení. Dopis byl žalovanému odeslán dne 25. 8. 2017 (viz. podací lístek ze dne 25. 8. 2017). Z e-mailové korespondence ze dne 28. 8. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně žádala žalovaného o dodání zápisu z jednání členské schůze na stavební úřad. Tehdejší zástupce žalované jí k tomu sdělil, že si nic jiného, než je zastavení stavebního řízení, nepřejí. Dne 6. 9. 2017 vydal příslušný stavební úřad usnesení č. j. MCBMED/02782/2017, kterým zastavil stavební řízení zahájené dne 20. 2. 2017. Důvodem byla skutečnost, že ani přes výzvu stavebního úřadu nebyla doložen řádná plná moc, která by prokazovala, že žalobkyně je oprávněna zastupovat žalovaného v tomto stavebním řízení (viz. cit. usnesení Úřadu městské části [územní celek], [obec] [část obce], stavebního úřadu). V průběhu stavebního řízení informoval předseda žalovaného starostu městské části [obec] – [část obce] o probíhajícím stavebním řízení a možnosti nahlédnutí do dokumentace a žádal jej o sdělení termínů zasedání zastupitelstva městské části z důvodu zaslání podkladů ze strany žalovaného pro jednání zastupitelstva. Na to mu byly starostou městské části sděleny termíny zasedání i termíny, do kdy je možno podklady zaslat (viz. e-maily mezi [jméno] [anonymizováno] a [jméno] [příjmení] ze dne 3. 5. 2017 a 4. 5. 2017).

7. Z e-mailové komunikace účastníků i zpracovatelů projektové dokumentace z období od 22. 12. 206 do 27. 6. 2017 bylo zjištěno, že dne 22. 12 2016 zaslal Ing. [příjmení] oběma stranám zpracovanou projektovou dokumentaci doplněnou o připomínky výboru SVJ. Dne 31. 12. 2016 vyzval pan [jméno] [příjmení] žalobci žádost o vypracování výběrového řízení na TDI a jeho zaslání ke schválení. Na tuto výzvu reagovala žalobkyně dne 17. 1. 2017, kdy zaslala žalovanému draft výzvy pro podání nabídek na TDI. Dne 26. 1. 2017 žádal [jméno] [příjmení] po žalobkyni zaslání doplnění k zápisu z výboru a zaslání harmonogramu. Na to bylo reagováno dne 30. 1. 2017 tak, že doplnění zápisu bylo již odesláno a harmonogram bude vypracován následující den. Stejný den pak žalobkyně zasílala žalovanému rekapitulaci jejich schůzky a dohodnutý postup. Dne 3. 2. 2017 žalobkyně žalovanému výzvu na podání nabídek, která byla rozeslána 5 TDI. Žalobkyně následně dne 28. 2. 2017 zaslala žalovanému vyhodnocení nabídek výběrového řízení na TDI. Dne 20. 4. 2017 žádala žalobkyně informace tom, zda již byla podepsána smlouva s vítězem výběrového řízení na TDI. Ing. [jméno] [příjmení] reagoval na vyhodnocení nabídek TDI dne 12. 4. 217 tak, že chtěl ještě finálně upravovat smlouvu. Tento den pak vznesl další požadavky na doplnění technické specifikace projektové dokumentace. Žalobkyně pak dne 18. 4. 217 zasílala žalovanému výzvu pro podání žádostí na výběr koordinátora BOZP. žalobkyně dále dne 20. 4. 2017 zasílala žalovanému seznam rozsahu opatření k projednání na radě městské části. K tomu jí bylo ze strany pana [příjmení] sděleno, že zaslaný dokument zašle starostovi. Finální verzi projektové dokumentace zaslala žalobkyně žalovanému e-mailem dne 25. 4. 2017 a žádala o její odsouhlasení, aby mohla dát k tisku. E-mailem ze dne 27. 4. 2017 pak žalobkyně rekapitulovala body, na jejichž doplnění se se žalovaným dohodla. Celkem se to týkalo 28 bodů, které byly v projektové dokumentaci požadovány k opravě. Převážná většina se týkala tabulky oken. Dne 9. 5. 2017 žalobkyně zaslal žalovanému upravenou projektovou dokumentaci. [příjmení] dne pak žalobkyně zaslala žalovanému i nabídku na financování prováděné rekonstrukce domu. Následně dne 14. 6. 2017 žalobkyně zasílala žalovanému projektovou dokumentaci na kotelnu. V mezidobí informoval Ing. [příjmení] žalobkyni, že požadavky žalovaného na změny a úpravy projektové dokumentace se vymykají rozsahu provádění dle smlouvy o dílo, dochází k neustálým změnám a požadavkům na přepracování, kdy je nutno stále něco doměřovat a přepočítávat a měnit již zpracovanou projektovou dokumentaci včetně navazující dokumentace. Z tohoto důvodu Ing. [příjmení] zaslal žalobkyni vyčíslení provedených víceprací při zpracování požadavků žalovaného na projektovou dokumentaci. Rovněž tak bylo nutno odložit zaslání výsledného produktu, když byly ze strany žalovaného pět vzneseny požadavky na změny (viz. e-maily Ing. [příjmení] adresované žalobkyni dne 27. 1. 2017, 13. 2. 2017 a 16. 2. 2017). V rámci přípravy na shromáždění vlastníků zaslal Ing. [příjmení] žalobkyni dne 14. 6. 2017 finální verzi usnesení, které by mělo být přijato, a žádal o stanovisko žalobkyně. Dne 16. 6. 2017 pak žalobkyni zasílal další podklady pro jednání shromáždění, přičemž konstatoval, že žalobkyni byla řádně doručena pozvánka na dané shromáždění. E-mailem ze dne 17. 6. 2017 pak požadoval po žalobkyni, aby na schůzi vzali i tabulky výběru banky a TDI. Dne 19. 6. 2017 Ing. [jméno] [příjmení] přeposlal žalobkyni vyjádření [jméno] [příjmení], které jako předseda výboru rozeslal členům společenství. Z něj vyplývá, že měl obavy ze zadlužení žalovaného, navrhoval vzít na vědomí připravenou dokumentaci na rekonstrukci domu, avšak stanovit si termíny pro připomínkování jednotlivých návrhů. Ing. [příjmení] žalobkyni přeposlal i své stanovisko, které zasílal on členům společenství, kdy vysvětloval výhody plánované rekonstrukce. Ze strany žalobkyně byla dne 20. 6. 2017 zaslána Ing. [příjmení] finální tabulka vyhodnocení TDI, která měla být prezentována na členské schůzi. Dne 23. 6. 2017 a 27. 6. 2017 pak Ing. [příjmení] informoval žalobkyni o zahájení úkonů trestního řízení v souvislosti se shromážděním vlastníků, které se konalo dne 20. 6. 2017. Vyjádřil svůj názor, že celé shromáždění bude považováno za neplatné.

8. Žalobkyně dne 19. 7. 2018 zaslala žalovanému odstoupení od smlouvy s výzvou k úhradě dluhu. V tomto odstoupení rekapitulovala své postupy dle sjednané smlouvy o dílo i chování žalovaného během provádění díla. Žalobkyně se rozhodla odstoupit od smlouvy zejména z důvodu prodlení žalované s hrazením peněžitých závazků vůči žalobkyni dle vystavených faktur, a dále z důvodu prodlení žalovaného s poskytováním součinnosti nutné k realizaci díla (nedodání podkladů vyžádaných stavebním úřadem), neodsouhlasení podkladů jako výchozích dokumentů pro zpracování žádosti o dotaci IROP, nepřizvání žalobkyně na schůzi SVJ řešící rozsah a způsob sanačních opatření a oprav bytového domu, nepodepsání části předávacích protokolů k předaným dokumentacím, nepředání podkladů pro zorganizování výběrového řízení.

9. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento svědek byl osloven žalobkyní, aby dokončil již započaté práce dle smlouvy o dílo, se kterými byla žalobkyně v prodlení. Na základě jeho jednání se žalovaným došlo k uzavření dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo, kdy si se žalovaným zejména narovnali některé termíny a sjednali náhradní termíny. Za tímto účelem uzavřeli jeden dodatek smlouvy o dílo a dále pak uzavírali i druhý dodatek, do kterého byl zahrnut požadavek žalovaného na rekonstrukci kotelny a osvětlení interiérů. Ohledně zhotovení díla tento svědek komunikoval většinou s Ing. [příjmení]. Veškerou komunikaci pak e-mailem zasílal na oficiální e-mailovou adresu žalovaného. Po technické stránce a ohledně technických detailů bylo dílo řešeno mezi Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení]. Svědek potvrdil, že někdy v lednu či únoru žalobkyně podávala žádost o stavební povolení. K tomuto období byla zpracována projektová dokumentace stavby pro účely stavebního řízení. Následně žalobkyně zpracovávala projekt pro realizaci stavby. Během toho proběhl rozsáhlý proces, kdy pan [příjmení] požadoval zapracovat rozsáhlé změny, které se týkaly zejména dispozice oken, byly potřeba doplnit podklady, které nebyly ze strany žalovaného dodány kompletní. Architektonické řešení stavební dokumentace zpracovával Ing. Kulíšek. O podání žádosti o stavební povolení byla žalobkyně žádána výborem žalovaného již v průběhu prosince, avšak to ještě nebyly k dispozici veškerá vyjádření dotčených orgánů. Za účelem vyřízení stavebního povolení disponoval Ing. [příjmení] plnou mocí. Projekt kotelny pak prováděl Ing. [příjmení]. Svědek [příjmení] však byl přítomen 95 % veškerých jednání ohledně projektové dokumentace, a to té, kterou zpracovávali Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení]. Ing. [příjmení] tedy nejprve zpracoval projektovou dokumentaci pro účely stavebního řízení a požádal dotčené orgány státní správy o vyjádření. Součástí projektové dokumentace pro účely vydání stavebního povolení není položkový rozpočet, tento bývá součástí projektové dokumentace pro realizaci stavby. Je také běžné, že některé chyby obsažené v projektu pro stavební řízení se odstraňují až v rámci provádění stavby. Takto např. to, zda budou okna otvírána zprava či zleva, což nemá na projekt vliv, je to až otázka realizace. Následně veškeré podklady podal se žádostí o stavební povolení na příslušný úřad. Projektovou dokumentaci ve stupni pro provedení stavby předkládal svědek [příjmení] [příjmení] v dubnu nebo květnu. Ing. [příjmení] přislíbil podpis předávacího protokolu a zajištění podpisu i předsedy výboru, avšak k tomu nedošlo a žalobkyni nebyl potvrzený předávací protokol nikdy zaslán. Proto se rozhodli zaslat projektovou dokumentaci poštou. Projektová dokumentace na kotelnu byla předávána přímo Ing. [příjmení] za přítomnosti svědka [příjmení], a to Ing. [příjmení], který předání potvrdil písemně a chtěl to doplnit ještě o podpis pana [příjmení]. Podepsaný protokol panem [příjmení] však nebyl žalobkyni nikdy dodán. Komplikace nastaly i při předání faktury, kterou chtěli předat osobně, což se nezdařilo, proto ji zaslali poštou i e-mailem. Po lhůtě splatnosti pak urgovali její úhradu. Svědek byl v červnu požádán Ing. [příjmení], aby se účastnil členské schůze žalovaného, na které měl prezentovat zpracovanou projektovou dokumentaci. Na tuto schůze se dostavil, avšak následně nebyl do sálu vpuštěn. Čekal v předsálí, kde částečně vyslechl obsah schůze, kdy účastníkům bylo panem [příjmení] sdělováno, že projektová dokumentace není připravena, že rekonstrukce domu nepřinese žádný užitek. Pro prezentaci svých podkladů a svědek nebyl na schůzi přizván. Pokud šlo o následné doplňování projektové dokumentace, týkalo se to již pouze dokumentace pro realizaci stavby, nikoli pro účely stavebního řízení. Doplňování této projektové dokumentace bylo značně obsáhlé, vyplývalo zejména z nekvalitní původní dokumentace domu a nutnosti navštěvovat jednotlivé bytové jednotky, aby se ověřily skutečné dispozice v bytech, zejména pokud šlo o okna, balkonové dveře apod. Dále pak byly požadavky na doplnění dokumentace o přípravu na žaluziové boxy, použitý materiál při zateplení budovy, způsoby řešení podlah na terasách a balkonech. Celkově bylo hodně požadavků na změny dokumentace. Veškeré změny dokumentace vycházely z požadavků Ing. [příjmení]. [příjmení] část změn vyplývala i z toho, že původní projektová dokumentace dodaná žalobkyni žalovaným neodpovídala faktickému řešení domu a bylo nutno si v jednotlivých bytech vše znovu ověřovat a procházet je. Tento postup není běžný, většinou při projektech na zateplení domu stačí vizuální prohlídka domu zvenčí. Úkolem žalobkyně bylo zpracovat projektovou dokumentaci na zateplení stávajícího domu, neměli odstraňovat vady původní dokumentace. Svědek [příjmení] potvrdil, že přílohou e-mailu ze dne 14. 6. 2017 byla kompletní projektová dokumentace. Tímto způsobem něžně žalobkyně zasílala žalovanému veškerou projektovou dokumentaci zpracovanou vždy po požadavcích žalovaného na její změnu. Svědek [příjmení] dále potvrdil, že by u toho, když pracovnice žalobkyně kompletovala projektovou dokumentaci a připravila ji pro zaslání žalovanému poštou. Žalovanému takto zaslali jedno vyhotovení projektové dokumentace, další bylo podáno na stavebním úřadě a žalobkyně byla pak připravena kdykoli dodat žalovanému další požadovaná vyhotovení. Pokud šlo o jednání na příslušném stavebním úřadě, toho se svědek osobně účastnil, byl zde přítomen i pan [příjmení] a tudíž žalovaný věděl, že stavební úřad žádá doložení zápisu se shromáždění v originále, což měl k dispozici pouze žalovaný. Svědek měl pouze jeho kopii. Žalovaný věděl, že stavební úřad potřebuje originál a následně byl i žalobkyní několikrát vyzýván k jeho dodání. K tomu však nedošlo. Svědek pak hodnotil, že dle uzavřené smlouvy o dílo došlo ke splnění bodu 2.1., 2.1., podání žádosti o stavební povolení a stanovisek dotčených orgánů státní správy, příprava a organizace výběrového řízení na osobu technického dozoru investora, vyhodnocení a specifikace potřebnosti inovace tepelného zdroje pro splnění požadavků výzvy IROP.

10. Svědek [příjmení] [příjmení] potvrdil, že pro žalobkyni pracoval jako subdodavatel projektu na zateplení předmětné budovy. Jako podklad měl přislíbeno dodání digitální podobu stávajícího stavu budovy, avšak tento podklad nebyl s ohledem na svou kvalitu použitelný. [příjmení] tedy stávající stav zakreslit dle papírových podkladů. Následně však zjistil, že papírové podklady v některých místnostech neodpovídají skutečnosti. Dále pak měl Ing. [příjmení] hodně dalších požadavků a připomínek, které nesouvisely se zateplením domu a neustále své požadavky měnil. Svědek se je snažil do výsledného projektu zapracovat. Svědek v první řadě připravoval projekt pro stavební povolení, kde nemusely být detaily a změny požadované panem [příjmení]. Dokumentaci, kterou svědek zpracoval, bylo možno užít pro podání žádosti o stavební povolení a takto byla i použita a na stavební úřad podána. Svědek osobně na stavebním úřadu jednal a veškeré potřebné podklady tam dodával. O podání žádosti o stavební povolení jej urgoval přímo sám Ing. [příjmení], který na toto velmi spěchal, toto proběhlo ústně., protože svědek s ním byl každý týden v kontaktu. Žádost o stavební povolení vyřizoval za žalobkyni právě svědek [příjmení], protože byl v [obec], kdežto pan [příjmení] v Praze. Jediný doklad, který chyběl, byl souhlas vlastníků jednotek a z tohoto důvodu nebylo stavební povolení vydáno, nikoli z důvodu vad v předložené dokumentaci. Ze strany Ing. [příjmení] však bylo požadována mnoho dílčích změn, již k datu 16. 2. měl svědek vyhotovenu pátou revizi projektu. Veškeré požadované zpracované změny zasílal svědek přímo Ing. [příjmení] e-mailem. Ing. [příjmení] po svědkovi následně požadoval i zakreslení změn v otvírání oken i dveří, tyto věci však nebyly pro projekt zateplení budovy podstatné, přesto se mu svědek snažil vyhovět. Požadované detaily však byly nad rámec potřeb, které byly nutné ke zpracování dokumentace pro stavební povolení. Proto v měsíci březnu či dubnu svědek [příjmení] [příjmení] sdělil, že již další změny v projektu dělat nebude a Ing. [příjmení] proto požádal pane [příjmení] o změnu projektanta. Svědek [příjmení] zpracovávanou projektovou dokumentaci průběžně zasílal Ing. [příjmení] e-mailem a předal mu i jedno vyhotovení v papírové formě. Jednalo se o stejné vyhotovení, které bylo předloženo stavebnímu úřadu. Další změny již svědek [příjmení] odmítl provádět a tyto pak zapracovával Ing. [příjmení]. Svědek tak zpracoval projektovou dokumentaci pro účely podání stavebního povolení. Další změny požadované Ing. [příjmení] byly již tak detailní, že se jednalo spíše o projekt pro realizaci. Ten již svědek odmítl zpracovat a pokračoval zde pan [příjmení] [příjmení]. Některé z požadavků Ing. [příjmení] nebyly ani pro projekt zateplení budovy potřeba. Jednalo se třeba o přístřešky na dvoře, venkovní schody, venkovní terénní úpravy atp. O tomto svědek [příjmení] [příjmení] informoval. Pokud jde o projektovou dokumentaci, kterou svědek v únoru podával na stavební úřad, šlo o projektovou dokumentaci, která odpovídala dokumentaci pro stavební řízení a, ale z části již, díky zapracovaným požadavkům Ing. [příjmení], odpovídala realizačnímu projektu.

11. Ing. [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že pomáhal Ing. [příjmení] při zpracování projektu pro žalobkyni, kdy se jednalo o objednávku pro dům na ulici [ulice]. Ing. [příjmení] převzal práci Ing. [příjmení], který se nepohodl s objednatelem a svědek [příjmení] tak zapracovával nějaké další změny do projektové dokumentace. Ing. [příjmení] v rámci projektové dokumentace zpracovával pouze výkresovou část, kde řešil požadované změny ohledně tloušťky zateplení, polohy oken či vnitřních dispozic. Tuto výkresovou část předkládal buď v tištěné verzi nebo elektronicky Ing. [příjmení] nebo panu [příjmení]. Svědek potvrdil, že ucelený soubor výkresů posílal během února, kdy mělo být podávána žádost o stavební povolení. Následně ještě do července či srpna probíhala komunikace ohledně požadovaných změn, které svědek zpracovával. Tyto změny byly podrobnější, ale již nespadaly pod stavební povolení. Požadavky na změny vycházely od SVJ a týkaly se změn místních dispozic, což byla souvislost s realizačním projektem nikoli projektem pro stavební řízení. Svědek se při zpracování projektu řídil pokyny Ing. [příjmení] a pana [příjmení]. Důvodem změn se nezabýval.

12. Z výpovědi Ing. [příjmení] soud zjistil, že tento zpracovával projekt na rekonstrukci kotelny předmětného domu. Pro zpracování projektu byl osloven panem [příjmení]. Projekt začal zpracovávat začátkem dubna 2017. Původně měl práce dokončit do 19. 5. 2017, avšak následně byl termín po dohodě posunut na 5. 6. 2017. Z důvodu své nepřítomnosti předával projekt 6. 6. 2017 a k tomu měl písemně potvrzeno převzetí projektu. V uvedený den se dostavil na chůzi, kde byli zástupci žalobkyně i žalovaného i zástupci města. Na této schůzce pak svou dokumentaci ve třech vyhotoveních a jednom PDF dokumentu na CD předal. Svědek dále uvedl, že tento jeho projekt byl součástí větší zakázky, kterou zpracovávala žalobkyně, o podrobnosti se však nezajímal, neboť jeho projekt neměl na ty ostatní žádnou přímou vazbu. Další projekt zpracovával v říjnu 2018 a jeho objednatelem bylo přímo SVJ. Pro nový projekt byl osloven z důvodu, že původní zpracovával pro účely zatepleného domu, a nový již byl koncipován pro nezateplený dům a byl tak dimenzován na vyšší výkon kotelny. Při zpracování druhého projektu již svědek nemohl vycházet z prvního projektu, když výchozí požadavky byly naprosto odlišné s hledem na neprovedené zateplení budovy. Z původní ho projektu využil pouze jeho menší část. Dalším důvodem pro nový projekt byl použitý systém ohřevu vody v jednotlivých bytech.

13. Svědek [příjmení] [příjmení] se dle svého vyjádření za žalovaného nejvíce v přípravě projektu zateplení domu angažoval, což bylo po dohodě s dalšími členy výboru SVJ. Byl koordinátorem projektu a jednal ohledně něj se žalobkyní, zejména s panem [příjmení]. Ing. [příjmení] potvrdil, že projekt zateplení domu připravoval Ing. [příjmení] a dále byl připravován projekt na rekonstrukci kotelny, který dělala jiná osoba. Projekt na kotelnu byl svědkovi předán, kdy svědek potvrdil i svůj podpis na předávací listině. Projekt zateplení pláště budovy nebyl dle představ svědka dokončen. Svědek uvedl, že mu minimálně 2x byl předán určitý návrh projektu, ke kterému však měl připomínky, proto jej vrátil k přepracování. Největší nedostatek projektu viděl svědek v tom, že neodpovídaly velikosti a dispozice otevírání oken. Ing. [příjmení] porto i sám obcházel jednotlivé byty a zaměřoval okna pro potřeby zpracování projektu. Svědek věděl o tom, že bylo zahájeno stavební řízení a že zde byl nějaký projekt předkládán, avšak nebyl schopen se vyjádřit k tomu, zda tento projekt byl dostačující. Z jeho pohledu žádal ještě nějaké změny a úpravy. Svědek věděl, že stavební úřad požadoval po SVJ doložit ještě nějaké podklady, ale blíže se o toto nestaral. Většina návrhů na změny a úpravy projektu pocházela právě od Ing. [příjmení]. Některé z nich chápal jako doplnění a úpravu projektové dokumentace dle smlouvy o dílo, jiné požadoval jako práce na víc. S panem [příjmení] vše průběžně konzultoval a byly mu zasílány návrhy projektu, ke kterým vznášel své připomínky a požadavky na změnu. Pokud e-mailem ze dne 23. 6. 2017 potvrzoval, že projekt je hotový, chápal to tak, že v obecném rámci je projekt připraven k odsouhlasení na shromáždění a bližší detaily rozmístění oken by se upravili až později. Svědek rovněž potvrdil, že se žalobkyní komunikoval i elektronicky, když se vyjadřoval k předkládaným e-mailům mezi ním a žalobkyní a potvrdil jejich přijetí či odeslání. Do příprav shromáždění dne 20. 6. 2017 se svědek nijak nezapojoval, když toto mu již nebylo umožněno ze strany pana [příjmení] Pan [anonymizováno] se rozhodl celý projekt bojkotovat a za tím účelem přesvědčil i další členy SVJ. Následně i schůzi vedl tak, že hlasování ve věci projektové dokumentace nebylo ani připuštěno. Na schůzi byli přizváni i zástupci žalobkyně, ale pak jim nebyl umožněn vstup na shromáždění.

14. Dle ust. § 2586 odst. 1 obč. zák. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle ust. § 2587 obč. zák. se dílem rozumí zhotovení určité věci. Ustanovení § 2590 obč. zák. pak stanoví, že zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Dle ust. § 2594 obč. zák. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. Podle ust. § 2604 obč. zák. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Ustanovení § [číslo] odst. 1 je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Dle ust. § [číslo] odst. 1 obč. zá. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle ust. § 2612 odst. 1 obč. zák. zjistí-li zhotovitel po uzavření smlouvy, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit, oznámí to objednateli bez zbytečného odkladu s odůvodněným určením nové ceny; neučiní-li to bez zbytečného odkladu poté, co potřebu zvýšení ceny zjistil, anebo zjistit měl a mohl, nemá právo na zaplacení rozdílu v ceně. Podle ust. § 2613 obč. zák. zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

15. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., obč. zák. jejímž předmětem bylo zpracování projektové dokumentace a provedení dalších činností souvisejících s opravou a zateplením domu [ulice a číslo], [obec]. Předmětem tohoto řízení pak byly práce, které byly ve smlouvě specifikovány v čl. II. pod bodem 2.1. (vypracování projektové dokumentace opravy obálky řešeného domu v rozsahu pro potřeby stavebního úřadu, pro vývěr zhotovitele a pro realizaci opravy řešeného domu dle požadavků výzvy č. 16 IROP a navržení úspor celkové dodané energie v minimální výši 40% a současné dosažení klasifikační třídy celkové dodané energie„ B“), pod bodem 2.1. (podání žádosti o stavební povolení a stanovisek dotčených orgánů státní správy) a dle bodu 2.1. (příprava a organizace výběrového řízení na osobu technického dozoru investora). Žalobkyně požadovala úhradu jednotlivých dílčích vyúčtování, které z titulu této smlouvy provedla.

16. Pokud se týká faktury [číslo] na částku 87.000 Kč, jednalo se o zálohovou fakturu, kdy žalobkyně požadovala uhradit předem náklad, které musela z důvodu zpracování díla vynaložit. Nárok na úhradu zálohových plateb vyplývá z ustanovení čl. IV. bodu 5 smlouvy o dílo, kdy u položek specifikovaných v bodě 2.1. a 2.1.. byla dohodnuta možnost požadavku žalobce na úhradu částky 70% nejdříve po podání žádosti o stavební povolení. V řízení nylo prokázáno, že žalobkyně podala za žalovaného žádost o vydání stavebního povolení dne 20. 2. 2017 (viz. příslušná rozhodnutí stavebního úřadu) z tohoto důvodu jí vznikl nárok dle smlouvy o dílo požadovat zaplacení 70% sjednané ceny díla pro body 2.1. a 2.1.. Pokud tedy uvedenou fakturou žalobkyně účtovala částku 70.000 Kč dle bodu 2.1. bylo tak účtováno dle sjednané smlouvy, když za tuto část díla si účastníci sjednali cenu 106.000 Kč (viz. čl. IV. bod 4 smlouvy o dílo). Požadovaná částka k úhradě je pak nižší než 70 % a žalobkyně tak účtoval zcela v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo. Rovněž tak požadavek na úhradu částky 9.000 Kč za část díla specifikovanou v bodě 2.1. je v souladu s ujednáním článku IV bod.

5. Účastníci si dohodli za tuto část díla cenu ve výši 18.000 Kč. Požadovaná zálohová platba je opět nižší než 70 % a proto ji žalobkyně účtovala zcela po právu. Dále pak žalobkyně uvedenou fakturou účtovala částku 8.000 Kč za část díla specifikovanou v bodě 2.1.. Pro tuto část nebyla mezi účastníky sjednána možnost zaplacení zálohy. Nárok na zaplacení ceny díla žalobkyni vznikl až po dokončení této části díla. Dle ust. § 2606 obč. zák. provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech. V daném případě soud dospěl k závěru, že ze smlouvy o dílo vyplývá, že dílo bylo specifikováno jednotlivými stupni, které bylo možno dokončovat a předávat samostatně. Tomu odpovídá způsob ujednání ve smlouvě, kdy jednotlivé body jsou samostatně specifikovány, je k nim specificky ujednáno, co tento stupeň tvoří, jak má být provedena kdy se považuje za dokončený. K jednotlivým stupňům je i samostatně ujednána cena díla. Celkové dílo tedy bylo možno předávat po částech. Pro část díla specifikovaného v čl. II. bodu 2.1. bylo ujednáno, že žalobkyně má pro žalovaného zajistit přípravu a organizaci výběrového řízení na osobu technického dozoru investora, kdy byly stanoveny jednotlivé dílčí úkoly žalobkyně. Dokladem o ukončení plnění této části předmětu díla a podkladem pro fakturaci byl předávací protokol vítěze výběrového řízení a tabulka vyhodnocení. Plnění bylo závazné až po dodatečném objednání žalovaným. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný požadoval po žalobkyni zajištění a realizaci výběrového řízení na technický dozor investora, což vyplynulo zejména z e-mailové komunikace účastníků. E-mailem dne 31. 12. 2016 požádal Ing. [příjmení] žalobkyni o vypracování výběrového řízení na TDI a jeho zaslání ke schválení. Dne 17. 1. 2017 žalobkyně zasílala žalovanému draft výzvy na podání nabídek TDI. Následně dne 3. 2. 2017 informovala žalovaného o tom, že rozeslala výzvu pro podání nabídek a dne 28. 2. 2017 zaslala žalovanému hodnocení nabídek v návaznosti na pořádání výběrového řízení na TDI. Současně bylo konstatováno, že s panem [příjmení] vyhodnotily nejvýhodnější nabídky, a uchazeče přizvali k osobnímu pohovoru. Dne 12. 4. si pak již účastníci pouze vyjasňovali, zda byla s vítězem výběrového řízení uzavřena smlouva. Otázka uzavření smlouvy však již nebyla předmětem této části smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně splnila část smlouvy o dílo sjednanou v článku II. bodě 2.1.. když bylo prokázáno, že elektronickou formou předala žalovanému tabulku s vyhodnocením výběrového řízení TDI a byla tak dle tohoto bodu oprávněna vyúčtovat sjednanou cenu za tuto část díla. Cena za tuto část díla dle čl. IV bodu 4. byla sjednána ve výši 13.000 Kč. Pokud tedy žalobkyně účtovala částku 8.000 Kč, byl tento její požadavek v souladu se smlouvou. Soud tedy ohledně faktury [číslo] dospěl k závěru, že tato byla vystavena v souladu se smlouvou i dílo a žalobce byl oprávněn k vyúčtování zde uvedených částek. Proto žalovaného zavázal tuto fakturu zcela uhradit. Vzhledem k tomu, že soud má za to, že žalovaný řádně neuhradil částku účtovanou mu fakturou [číslo] dostal se tím den následující po datu její splatnosti do prodlení a soud přiznal žalobkyni i požadované úroky z prodlení z částky 87.000 Kč od 10. 4. 2017 do zaplacení dle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb.

17. Fakturou [číslo] žalobkyně účtovala doplatek ceny díla za část zhotoveného díla specifikovaného v bodech 2.1., [číslo] a 2.1.. Doručení této faktury žalovanému vyplývá zejména z dopisu žalovaného ze dne 13. 12. 2017, kterým uvedenou fakturu žalobkyni vracel a považoval vyúčtování provedené touto fakturou za nedůvodné. K bodu 2.1. soud odkazuje na výše uvedené, kdy má za to, že žalobkyně již po předání tabulky hodnocení výběrového řízení TDI byla oprávněna účtovat plnou cenu za tuto část díla a pokud zbývající sjednanou část ceny díla účtovala později, jde pouze o její rozhodnutí. Žalovaný je však povine tuto část ceny díla uhradit, když dle názoru soudu dílo v bodě 2.1. bylo dokončeno a žalovanému předáno (viz. výše). Ohledně bodu 2.1. se soud zabýval nejprve tím, zda byl ze strany žalovaného dán pokyn k zahájení stavebního řízení, jak vyplývá z čl. II. bodu 4 smlouvy o dílo. Z výpovědi svědků dle názoru soudu jednoznačně vyplynulo, že žalovaný žádal žalobkyni o zahájení stavebního řízení. Toto potvrdil, jak svědek [příjmení] [příjmení], který fakticky za žalovaného na stavebním úřadě jednal, tak i svědek [příjmení]. Tato skutečnost dále vyplývá i z dodatku č. 1 ke smlouvě o dílo, ve kterém si účastníci sjednali harmonogram plnění smlouvy. Dle tohoto ujednání stran mělo být stavební řízení zahájeno do 18. 11. 2016. Tato lhůta sice dodržena nebyla, nicméně z dohody obou stran zachycené v tomto dodatku vyplývá, že žalovaný žádal žalobkyni o zahájení stavebního řízení. K tomuto došlo dne 20. 2. 2017, kdy byla podána Ing. [příjmení] žádost o stavební povolení. Stavební řízení bylo nakonec zastaveno, avšak důvodem tohoto postupu bylo, že k žádosti o stavební povolení nebyla dodána ze strany stavebníka plná moc prokazující oprávnění žalobkyně jednat za žalovaného ve stavebním řízení. V tomto řízení pak bylo prokázáno, že žalobkyně několikrát vyzývala žalovaného k doložení požadovaných podkladů pro stavební řízení, avšak bezvýsledně. Z e-mailové komunikace účastníků i dopisu ze dne 24. 8. 2017 vyplynulo, že to byl žalovaný, kdo znemožňoval dodání požadovaných podkladů pro stavební řízení přes četné výzvy žalobkyně a tím zavinil zastavení řízení. Dále bylo zjištěno, že naopak žalovaný si přál zastavení stavebního řízení. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaný znemožnil řádné dokončení této části díla. Z předložených rozhodnutí stavebního úřadu vyplynulo, že žalobkyně splnila svoji povinnost dle smlouvy o dílo a vyžádala si stanoviska dotčených orgánů státní správy, která předložila do stavebního řízení. Vydání rozhodnutí o stavebním povolení pak bylo zmařeno žalovaným. Žalovaný tak ve smyslu ust. § 2613 obč. zák. zmařil provedení díla z důvodů, za něž odpovídá on sám, když to byl žalovaný, kdo neposkytl žalobkyni součinnost k předložení požadované plné moci udělené pro stavební řízení. Již před zastavením stavebního řízení ani nedodal stavebnímu úřadu požadovaný zápis ze schůze společenství, kterým by byl doložen souhlas členů SVJ s plánovanou rekonstrukcí domu. Soud tak přiznal žalobkyni cenu za tuto část díla, resp. její doplatek požadovaný fakturou [číslo] ve výši 9.000 Kč. Případné snížení ceny dle cit. ustanovení zde nepřicházelo v úvahu, když soud má za to, že žalobce veškeré náležitosti dle bodu [číslo] splnil a vydání rozhodnutí o stavebním povolení v této fázi záviselo pouze na součinnosti žalovaného, kterou neposkytl. Pokud jde o bod 2.1. zabýval se soud nejprve otázkou, zda žalobkyně platně odstoupila od smlouvy o dílo dopisem ze dne 19. 7. 2018 a dospěl k závěru, že k platnému odstoupení od smlouvy o dílo nedošlo. Důvodem odstoupení byla skutečnost, že žalovaný je v prodlení s hrazením peněžitých závazků a v prodlení s poskytováním součinnosti nutné k realizaci díla, které v tomto dopise žalobkyně specifikovala. Ust. § 1977 i ust. § 2002 obč. zák. stanoví pro odstoupení od smlouvy podmínku, že tak musí být učiněno bez zbytečného odkladu po té, co se o porušení smlouvy dozvěděl. O prodlení žalovaného s úhradou faktury [číslo] či [číslo] a [číslo] musela žalobkyně vědět bezprostředně po té, co vyúčtované částky nebyly uhrazeny v době splatnosti. Žalobkyně rovněž žalovaného několikrát k úhradě vyzývala. Splatnost faktury [číslo] dne 9. 4. 2017, splatnost faktur [číslo] a [číslo] dne 29. 12. 2017. Pokud tedy žalobkyně z důvodu prodlení s hrazením peněžitých závazků žalovaného od smlouvy odstupuje až dopisem ze dne 19. 7. 2018, nelze toto odstoupení považovat za učiněné bez zbytečného odkladu. Totéž pak platí i ohledně prodlení žalovaného s poskytováním součinnosti, zejména dodáním podkladů pro stavební řízení, zpracování žádosti o dotaci IROP či nepřizvání žalobkyně na schůzi SVJ. O těchto skutečnostech věděla žalobkyně již v průběhu roku 2017. Pokud tedy od smlouvy odstoupila až dne 19. 7. 2108 neučinila tak bezodkladně. Z těchto důvodů soud nepovažuje odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo, které učinila dopisem ze dne 19. 7. 218 za platné. Dále se soud zabýval tím, zda bylo zhotovené dílo řádně předáno žalovanému, neboť dle ust. § 2610 obč. zák. vzniká právo na zaplacení ceny díla jeho provedením. Účastníci si ve smlouvě sjednali, že dílo dle bodu 2.1. musí být vyhotoveno v 6 tištěných paré a 2x na CD, dokladem o ukončení a podkladem pro fakturaci pak měl být předávací protokol (viz. čl. II. bod. 2.1. a čl. IV: bod. 5 smlouvy o dílo). Z výpovědí svědků i e-mailové komunikace soud zjistil, že projektová dokumentace byla několikrát zasílána žalovanému elektronickou formou. Žalovaný však k ní měl připomínky a návrhy na změny. Tyto se však týkaly zejména dispozic a umístění oken či záležitostí, které neměly vliv na zateplení budovy. Účelem smlouvy o dílo v bodě [číslo] bylo však zejména zpracování projektové dokumentace, která bude obsahovat návrh sanace zateplení obvodového pláště, konstrukcí v prostoru lodžií a balkonů, výměnu zábradlí, podlahovou konstrukci lodžií, zateplení střechy a stropů, úpravy klempířských prvků. Jak bylo zjištěno z e-mailové komunikace a výpovědí svědků, zejm. Ing. [příjmení] a Ing. [příjmení] změny projektové dokumentace, které Ing. [příjmení] navrhoval, se netýkaly těchto parametrů. Šlo hlavně o způsob otvírání oken a balkonových dveří. Ing. [příjmení] sám uvedl, že některé jím požadované změny byly nad rámec smlouvy o dílo. Žalovanému tak byly elektronickou formou dodány minimálně 4 verze projektové dokumentace, a to ve dnech 14. 12. 216, 4. 1. 2017, 18. 1. 2017 a 6. 2. 2017. Verze ze dne 6. 2. 2017 pak byla jako podklad dodána stavebnímu úřadu k žádosti o vydání stavebního povolení. Jak bylo v řízení zjištěno tato verze nebyla stavebním úřadem shledána nedostatečnou. [ulice] úřad sice nejprve konstatoval, že projektová dokumentace nebyla stavebníkem dodána, jeho odvolací orgán však v této části shledal jeho rozhodnutí nepřezkoumatelné, když zhodnotil, že projektová dokumentace je součástí stavebního spisu. Stavební řízení sice bylo zastaveno, avšak důvodem jeho zastavení nebyly nedostatky v projektové dokumentaci zpracované žalobkyní. Soud tak má za to, že žalobkyně splnila svůj úkol dle bodu 2.1. a dodala žalovanému projektovou dokumentaci opravy obálky řešeného domu v rozsahu pro potřeby stavebního úřadu. Tato projektová dokumentace však nebyla dodána ve sjednaném počtu vyhotovení a v elektronické podobě na CD, když došlo pouze k jejímu předání prostřednictvím e-mailu a zaslání jednoho tištěného vyhotovení poštou. Nejvyšší soud se ve své judikatuře již konstantně vyjadřuje k tomu, že pokud si účastníci sjednají jako hmotněprávní podmínku převzetí díla podpis předávacího protokolu, nelze dílo považovat za předané, pokud protokol nebyl sepsán (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 799/2009, 23 Cdo 3948/2010, 23 Cdo 3085/2016 nebo 32 Cdo 542/2018). Soud má sice za to, že nedošlo k naplnění této hmotněprávní podmínky, kterou si účastníci ve smlouvě pro předání díla stanovily, když žalovanému žalobce nepředal 6 vytištěných paré projektové dokumentace a 2 vyhotovení na CD, nicméně soud zde současně aplikoval ust. § 2613 obč. zák. Právo na zaplacení ceny díla vzniká jeho provedením (us.t § 2610 obč. zák.). Díle je pak provedeno, je-li dokončeno a předáno (ust. § 2604 obč. zák.). Avšak pokud zmaří objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo (ust. § 2613 obč. zák.). Jednou fází provedení díla ve smyslu ust. 2604 obč. zák. je jeho předání. V dané věci tedy k provedení díla chybělo již jen jeho protokolární předání žalovanému. V řízení bylo prokázáno, že část dokončení díla byla žalobkyní realizována, když došlo ke kompletaci projektové dokumentace a její dodání jak žalovanému, tak i příslušnému stavebnímu úřadu jako podkladu pro stavební řízení. Žalovaný však, ač byl žalobkyní písemně vyzýván k řádnému převzetí díla, odmítl dílo bez udání důvodu od žalobkyně převzít, resp. na její výzvy k protokolárnímu předání díla, ve formě zbývajících vytištěných paré, nereagoval. Soud tak dospěl k závěru, že to byl žalovaný, kdo zmařil provedení díla, tedy jeho fáze předání, neboť bez udání důvodu odmítl dílo zhotovené žalobkyní převzít. Žalobkyni tak náleží dle ust. § 2613 obč. zák. cena za toto dílo. Rovněž v tomto případě nelze uvažovat o snížení ceny díla, když v řízení bylo prokázáno, že dílo bylo dokončeno jako celek a jeho provedení ve smyslu ust. § 2610 obč. zák. bránil pouze formální akt převzetí díla v podobě předávacího protokolu. Pokud až v průběhu soudního řízení žalovaný argumentoval tím, že dílo mělo vady, když projektová dokumentace neobsahovala veškeré náležitosti, jak byly smlouvou o dílo v bodě 2.1. sjednány, soud konstatuje, že výskyt případných vad nebrání řádnému převzetí díla či vzniku nároku na úhradu ceny za dílo. Kdyby došlo k řádnému předání díla a dílo mělo v době jeho předání vady, změnil by se nárok žalované způsobem odpovídajícím nárokům z vad díla (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 4092/2007). Pokud by tedy po převzetí díla žalovaný dospěl k závěru, že dílo má vady, mohl by u žalobkyně uplatnit svůj nárok dle ust. § 2615 obč. zák. Vady díla však obecně nebrání převzetí díla. Navíc v řízení bylo prokázáno, že žalovaný dílo nepřevzal nikoli kvůli jeho vadám, ale z důvodu, že v průběhu zpracovávání díla žalobkyní u něj došlo k posunu v názoru na realizaci plánovaného zateplení budovy. Námitky ve vztahu k vadám díla poprvé uplatnil až v průběhu soudního řízení.

18. Ze všech uvedených důvodů má tedy soud za to, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení ceny díla, a pokud tento nárok realizovala vyúčtováním doplatku sjednané ceny za část díla specifikovanou v bodech 2.1., 2.1. a 2.1., soud jí tento nárok přiznal. Vzhledem k tomu, že soud má za to, že žalovaný řádně neuhradil částku účtovanou mu fakturou [číslo] dostal se tím den následující po datu její splatnosti do prodlení a soud přiznal žalobkyni i požadované úroky z prodlení z částky 50.000 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení dle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb.

19. Požadavek žalobkyně na úhradu faktury [číslo] soud hodnotí jako důvodný pouze částečně. Doručení této faktury žalovanému vyplývá taktéž z dopisu žalovaného ze dne 13. 12. 2017, kterým uvedenou fakturu žalobkyni vracel a považoval vyúčtování provedené touto fakturou za nedůvodné. Touto fakturou žalobkyně vyúčtovala cenu za část díla, která byla do smlouvy o dílo zahrnuta dodatkem č. 2 ze dne 8. 3. 2007, konkrétně bodem 2. Na základě tohoto dodatku měla být zpracována projektová dokumentace na rekonstrukci kotelny za cenu 52.500 Kč bez DPH. Ostatní náležitosti se řídili článkem IV. a následujícími smlouvy o dílo. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zpracovala tuto projektovou dokumentaci, kdy za tímto účelem jako subdodavatele oslovila Ing. [příjmení]. Tento pak ve své výpovědi popsal provedení díla i jeho následné předání žalovanému. Realizace této části díla je rovněž potvrzována výpovědí svědka [příjmení] [příjmení] i e-mailovou korespondencí účastníků. Ing. [příjmení] pak ve své výpovědi potvrdil, že zhotovenou projektovou dokumentaci dne 6. 6. 2017 předal zástupci žalovaného [příjmení] [příjmení]. Toto předání pak potvrzuje i zápis o předání ze dne 6. 6. 2017 podepsaný Ing. [příjmení] a výpověď Ing. [příjmení], který převzetí dokumentace potvrdil. Projektová dokumentace na rekonstrukci kotelny byla předána žalovanému ve třech vyhotoveních v papírové formě a 1x na CD. Je sice pravdou, že tento zápis není podepsán žalobkyní a nesplňuje tak formální náležitosti článku IV. bodu 5. smlouvy o dílo, avšak ze znění zápisu vyplývá, že zástupce žalobkyně i žalovaného byly předání dokumentace přítomni, a zápis tak vyjadřuje vůli smluvních stran učinit úkon směřují k předání dokumentace žalovanému a převzetí této dokumentace žalovaným. Soud má tak za to, že hmotněprávní podmínka předání díla byla v daném případě splněna a tato část díla byla žalovaným převzata. Žalobkyni vznikl nárok si účtovat cenu díla dle ust. § 2610 obč. zák. Soud pak přiznal účtovanou cenu díla tak jak byla sjednána ve smlouvě o dílo, resp. jejím dodatku č. 2, tedy ve výši 52.500 Kč bez DPH. Ve smlouvě o dílo si totiž v článku IV. bodě 2. a 3. účastníci sjednali, že cena za dílo bude účtována bez DPH i v případě, že by se v mezidobí stala žalobkyně plátkyní DPH. Soud tak zamítl žalobu ohledně požadavku na úhradu DPH z částky 52.500 Kč, tedy částky 11.025 Kč, včetně požadavku žalobkyně na úhradu úroků z prodlení z této částky. Vzhledem k tomu, že soud má za to, že žalovaný řádně neuhradil částku účtovanou mu fakturou [číslo] ve výši 52.500 Kč, dostal se tím den následující po datu její splatnosti do prodlení a soud přiznal žalobkyni i požadované úroky z prodlení z částky 52.500 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení dle ust. § 1970 obč. zák. ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb.

20. Fakturou [číslo] si žalobkyně vyúčtovala jí tvrzené vícepráce, které při zpracování díla učinila. Soud tento její nárok neshledal důvodným. Nárok na úhradu víceprací žalobkyni nevznikl z důvodu smluvních ujednání v článku IV. bodě 6, kdy si účastníci sjednali, že ceny jsou konečné a nepřekročitelné, zahrnují konzultace, dopravu i režijní náklady žalobkyně. V článku V. bodě 2 pak žalobkyně prohlásila, že se podrobně seznámila se stavem předmětného bytového domu a stavební dokumentací budovy a nemá k nim námitky. Považovala je za vyhovující k vypracování dokumentace dle smlouvy. Pokud pak tedy v průběhu provádění díla zjistila, že dokumentace vyhovující není, či její seznámení se se stavem budovy nebylo dostatečné, musí to jít pouze k tíži žalobkyně. Rovněž tak účtované jízdné či marná doba, byly požadovány v rozporu s č. IV. bodem 6 smlouvy o dílo, kde bylo konstatováno, že doprava i režijní náklady žalobkyně jsou již do ceny díla zahrnuty. Nárok na úhradu faktury [číslo] pak není dán ani z důvodu ust. § 2612 obč. zák., když žalobkyně nepostupovala v souladu s tímto ustanovením. Pokud žalobkyně zjistila, že sjednanou cenu díla bude nutno z určitých důvodů překročit, měla o tom žalovaného bezodkladně vyrozumět. Jak bylo zjištěno, již dne 27. 1. 2017 informoval Ing. [příjmení] žalobkyni o prováděných pracích nad rámec smlouvy o dílo a četnosti požadavků žalovaného na provádění změn. Následně pak na toto upozorňoval i e-mailem ze dne 13. 2. 2017 a 16. 2. 2017 a vyčíslil tyto vícenáklady. Žalobkyně však na to ve vztahu k žalovanému nijak nereagovala, potřebu překročení ceny díla z důvodu uskutečnění víceprací nijak žalovanému neoznámila a až dne 16. 10. 2019 jej rovnou vyzvala k úhradě zmíněnou fakturou. Nicméně soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedodržela postup stanovený v ust. § 2612 obč. zák., a proto nemá právo na zaplacení účtovaného rozdílu v ceně. Soud tedy její návrh na zaplacení částky 33.250 Kč zamítl, včetně požadavku na úrok z prodlení z této částky.

21. Žalobkyně dále požadovala úhradu smluvní pokuty v celkové výši 84.854 Kč. Právo na smluvní pokutu je dáno smluvním ujednáním účastníků v článku VII. bodě 3 smlouvy o dílo. Smluvní okuta byla sjednána ve výši 0,05 % za každý den prodlení oproti termínu splatnosti příslušné faktury. Jak bylo výše uvedeno, považuje soud nároky vyplývající z faktur [číslo] za důvodné a žalovaný byl povinen tyto faktury v termínech splatnosti uhradit, pokud tak neučinil, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo požadovat sjednanou smluvní pokutu (ust. § 2048 obč. zák.). Žalobce vyčíslil smluvní pokutu za prodlení z jednotlivých faktur od data jejich splatnosti do dne podání žaloby. Splatnost smluvní pokuty však nastává až na výzvu věřitele. Za den splatnosti pohledávky se v případě smluvní pokuty považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, co byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Za kvalifikovanou upomínku (žádost věřitele o plnění) lze přitom považovat i podání žaloby na zaplacení pohledávky (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 3607/2019, 28 Cdo 1853/2002, 23 Cdo 1787/2006). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty předžalobní upomínkou ze dne 25. 10. 2019, kde však požadoval úhradu smluvní pokuty pouze ve výši 78.191,30 Kč. K úhradě smluvní pokuty ve zbývající výši byl žalovaný vyzván až doručením návrhu na vydání platebního rozkazu. Soud vyhověl návrhu na úhradu smluvní pokuty, když má za to, že žalobkyně tuto považuje dle článku VII. bodu 3 smlouvy o dílo po právu, avšak úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 obč. zák. přiznal žalobkyně ode dne splatnosti částky 78.191,30 Kč (na základě předžalobní výzvy) a ohledně částky 6.662 až ode dne 13. 2. 2020, tedy den po té, co došlo k doručení návrhu na vydání platebního rozkazu žalovanému a tedy nastala splatnost i této části smluvní pokuty.

22. Žalovaný v odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu uplatnil námitku započtení svého nároku na smluvní pokutu ve výši 64.000 Kč. Tuto smluvní pokutu požadoval z titulu smluvního ujednání dle článku VII odst. 1 smlouvy o dílo. Důvodem uplatnění smluvní pokuty bylo to, že žalobkyně nedodržela termín předání díla do 45 dnů od podpisu smlouvy dle čl. II. odst. 2.1.. Žalovaný tak požadoval smluvní pokutu ve výši 500 Kč denně za 128 dnů v období od 4. 6. 2016 do 9. 10. 2016, kdy došlo k uzavření dodatku č. 1 smlouvy o dílo, kterým byl termín plnění posunut na den 31. 1. 2017. Soud však má za to, že za toto období nárok na smluvní pokutu žalovanému nevznikl. V řízení bylo prokázáno, že původní termín předání díla byl sice stanoven na 45 dnů od podpisu smlouvy, následně však dodatky č. 1 a č. 2 došlo k dohodě účastníků o novém termínu. Nejprve do 31. 1. 217 a po té do 15. 5. 2017. Pokud tedy oba účastníci dospěli k dohodě o stanovení nového termínu předání díla a žalovaný k tomu neměl v té době žádné námitky, akceptoval tím prodloužení lhůty pro dokončení díla a žalobkyně se tak nemohla ocitnout v prodlení. Za dané období tak žalovaný nemůže uplatňovat sjednanou smluvní pokutu za prodlení žalobkyně s předáním díla. Dalším důvodem pro nemožnost zohlednění námitky započtení smluvní pokuty ve výši 64.000 Kč uplatněné v odporu proti platebnímu rozkazu je skutečnost, že tato smluvní pokuta se nestala splatnou. Jak již soud uvedl výše, splatnost smluvní pokuty nastává až v okamžiku, kdy věřitel dlužníka vyzve k její úhradě. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaný žalobkyni k úhradě požadované smluvní pokuty nevyzval a rovnou uplatnil v soudním řízení námitku započtení. Jednostranně však nelze započíst nesplatnou pohledávku žalovaného vůči splatné pohledávce žalobkyně, když v jedné listině nelze vyzvat žalobkyni k zaplacení pohledávky a zároveň platně započítat tuto pohledávku na pohledávku žalovaného. Započtení může být provedeno platně až poté, kdy je započítávaná pohledávka splatná (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3028/2008). V daném případě však splatnost pohledávky žalovaného nenastala, protože žalovaný žalobkyni k úhradě smluvní pokuty nevyzval. Totéž pak platí ohledně námitky započtení nároku žalovaného na úhradu smluvní pokuty ve výši 112.500 Kč a 22.500 Kč, kterou uplatnil ve svém závěrečném návrhu. Tuto částku žalovaný požadoval z důvodu smluvní pokuty za prodlení žalobkyně s plněním díla dle bodu 2.1. smlouvy o dílo v období od 1. 2. 2017 do 13. 9. 2017 a z důvodu prodlení žalobkyně s plněním díle dle bodu 2.1. v období od 19. 12. 2016 do 31. 1. 2017 Ani k úhradě této smluvní pokuty žalovaný žalobkyni nevyzval, když závěrečný návrh v soudním řízení je úkonem, jehož adresátem je soud nikoli protistrana. Navíc žalovaný opět rovnou uplatnil námitku započtení, aniž by žalobkyni před tím k planění jakkoli vyzval. Požadovaná smluvní pokuta se tak nestala splatnou a nebyla tak k započtení způsobilá, neboť započtení může být provedeno až poté, kdy je započítávaná pohledávky splatná (k tomu viz. výše). Navíc soud závěrečný návrh žalovaného hodnotí pouze jako procesní úkon ve vztahu k soudu, a započtení je úkonem hmotněprávním. Uplatněná námitka nesplňuje tedy náležitosti hmotněprávní úkony, když v daném případě se ani nedostala do sféry dispozice žalobkyně. Žalovaný v průběhu jednání dne 30. 6. 2021 předložil svůj písemný závěrečný návrh soudu a v ústním vyjádření odkázal na jeho obsah. Závěrečný návrh tak ni nebyl přednesen a námitka započtení tak nebyla učiněna ve vztahu k žalobkyni. Ze všech těchto důvodů soud tak nemohl k této námitce přihlédnout. Navíc nárok na uplatněnou smluvní pokutu soud považuje i z části nedůvodný, když žalovaný spatřuje prodlení žalobkyně s dodáním díla dle bodu 2.1. již od data 1. 2. 2017. Jak již soud výše uvedl, tím že se účastníci dohodli na posunutí termínu plnění celého díla do 15. 5. 2017, mohla se dostat žalobkyně do prodlení až při nedodržení tohoto termínu plnění. Za období od 1. 2. 2017 do 15. 5. 2017 tak požadavek žalovaného na úhradu smluvní pokuty není ani důvodný. S ohledem na výše uvedené však má soud za to, že úkon započtení nebyl platně učiněn, když zejména pohledávka žalovaného na úhradu smluvní pokuty není způsobilá k započtení, protože doposud nenastala její splatnost. Soud tak k uplatněným námitkám započtení žalovaného nepřihlížel.

23. Žalobkyně navrhovala provedení důkazu výslechem svědka [příjmení] [jméno] a listin prokazujících, že žalobkyně pro žalovaného zajistila i možnost financování dané rekonstrukce. Tyto důkazy však nesloužily k prokázání předmětu sporu, když otázka financování rekonstrukce budovy žalovaného nebyla předmětem řízení, soud proto návrhy na provedení těchto důkazů zamítl.

24. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. dle poměru úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně byla úspěšná ohledně 86,1 % svého nároku a její neúspěch činí 13,9 %. Soud tak žalobkyni přiznal právo na úhradu 72,2 % nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 12.746 Kč a náklady jejího právního zastoupení v celkové výši 212.306,67 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně jsou tvořeny odměnou právního zástupce žalobkyně za 16 úkonů po 9.580 Kč dle ust. § 7 a 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 16 úkonů právní služby po 300 Kč, a to za tyto úkony právního zástupce žalobkyně: převzetí zastoupení a příprava, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby, písemná podání žalobce ze dne 7. 2. 2020, 9. 4. 2021, 25. 6. 2021 a 29. 6. 2021, jednání právního zástupce žalobkyně s klientem ve dnech 26. 5. 2020, 17. 3. 2021, 19. 5. 2021 a 15. 6. 2021 (která byla doložena zápisy o proběhlých jednáních) a účast na jednání před soudem ve dnech 11. 3. 2021, 20. 5. 2021 (které trvalo déle než 2 hodiny), 17. 6. 2021 a 30. 6. 2021. Dále náklady řízení žalobkyně představují náhradu za promeškaný čas při úkonech prováděných v místě, které není sídlem advokáta (při účasti jednání soudu ve dnech 11. 3. 2021, 20. 5. 2021, 17. 6. 2021 a 30. 6. 2021 (tedy 4 dnech) dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 za 12 půlhodin po 100 Kč ke každému jednání, tedy celkem 48 půlhodin po 100 Kč v celkové částce 4.800 Kč, a náhradu cestovních výdajů dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 11.898,24 Kč. Cestovní náhrada pak náleží právnímu zástupci žalobkyně za cestu z Prahy do Brna a zpět (jedna cesta 222 km), a to na jednání dne 11. 3. 2021, 20. 5. 2021, 17. 6. 2021 a 30. 6. 2021, při použití osobního automobilu značky Chevrolet o kombinované spotřebě 7,3 l benzinu automobilového 98 oktanů na 100km, což dle vyhl. č. 589/2020 Sb. činí částku 1.487,28 Kč za cestu v jednom směru. Na jedno jednání tedy náklady cestovného činí 2.974,56 Kč, přičemž výši jízdného osvědčil žalobce kopií velkého technického průkazu. Soud k nákladům právního zastoupení účtoval i náklady právního zástupce žalobce za ubytování v místě jednání soudu z 10. 3. 2021 na 11. 3. 2021 ve výši 681,82 Kč, které byly doloženy fakturou za poskytnuté ubytování. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. pak soud k nákladům právního zastoupení přičetl i 21 % DPH. Celkem náklady žalobkyně činí částku 225.052,67 Kč. Z této částky pak soud přiznal žalobci 72,2 %, tedy částku 162.488 Kč. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů za právní zastoupení v souvislosti s účastí na jednání u mediátora. Nákladem řízení ve smyslu § 137 odst. 1 o. s. ř. je pouze odměna pro mediátora za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 3 o. s. ř. Nákladem řízení není náhrada nákladů právního zastoupení účastníků při realizovaném prvním setkání s mediátorem, ale pouze náhrada nákladů za právní zastoupení v souvislosti se soudním řízení. Povinnost účastnit se prvního setkání s mediátorem je dávána toliko účastníkům řízení a jejím smyslem je právě, aby se sami účastníci pokusili o narovnání vztahů před zahájením soudního jednání s eliminací případných nákladů řízení. Náklady na právní zastoupení v řízení u mediátora tak soud neshledává účelnými a neodpovídají ust. § 137 odst. 1 o. s. ř. Z tohoto důvodu nebyla přiznána ani náhrada za úkon spočívající v písemném vyjádření ze dne 23. 7. 2020, které nebylo činěno ve vztahu k soudnímu řízení, ale v řízení u mediátora. Dále pak nebyla přiznána náhrada nákladů za písemné podání ze dne 23. 11. 2020, když se nejedná o vyjádření ve věci, ale pouze sdělení stavu mediačního řízení.

25. O náhradě nákladů řízení státu pak bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy soudu vznikly náklady na vyplacené svědečné svědkům [příjmení] [příjmení] (ve výši 718 Kč) a Ing. [příjmení] (ve výši 1.620 Kč) v celkové výši 2.338 Kč. K úhradě těchto nákladů zavázal soud oba účastníky řízení dle jejich procesní neúspěšnosti (tedy žalobkyně ve výši 13,9 % a žalovaného ve výši 86,1 %). Žalobkyně je tak povinna uhradit soudu 325 Kč a žalovaný částku 2.013 Kč.

Poučení