108 C 52/2019-263

Rubrum

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiek ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 546 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 19. 9. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10% ročně od 19. 9. 2019 do 24. 6. 2021 z částky 110 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá o částku 132 454 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně od 25. 6. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10% ročně od 19. 9. 2019 do 24. 6. 2021 z částky 40 000 Kč.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 76 921,66 Kč k rukám zástupce žalované, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku náklady státu ve výši 5 130 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku náklady státu ve výši 700 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 150 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 19. 9. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žila s [jméno] [jméno], který byl otcem žalované, ve společné domácnosti po dobu asi šesti let v jeho rodinném domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. [jméno] [jméno] zemřel a dědické řízení po zemřelém bylo u [název soudu] vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Protože žalobkyně s ohledem na obsah písemného pořízení zemřelého pro případ smrti nepodala žalobu na určení, že je závětní dědičkou, stala se jedinou dědičkou po zemřelém jeho dcera, tj. žalovaná. Žalobkyně přihlásila do tohoto dědického řízení svou pohledávku v celkové výši 150 000 Kč, které půjčila zemřelému. S žalovanou jednala o úhradě tohoto dluhu, avšak k dohodě nedošlo. Dne [datum] koupil zemřelý [jméno] [jméno] motorové vozidlo zn. Peugeot 206, [registrační značka] za kupní cenu ve výši 85 000 Kč. Část kupní ceny ve výši 75 000 Kč byla zaplacena z úvěru poskytnutého společností [právnická osoba], a protože v průběhu tohoto úvěru neměl [jméno] [jméno] dostatek finančních prostředků, půjčila mu žalobkyně dne [datum] částku 40 000 Kč v hotovosti, kterou se [jméno] [jméno] zavázal žalobkyni vrátit do 28. 2. 2018. Ke dni jeho smrti nebyla půjčka vrácena ani částečně. Dne 26. 1. 2018 půjčila žalobkyně zemřelému [jméno] [jméno] částku 110 000 Kč na koupi kotle do rodinného domu, ve kterém společně žili, kdy cena kotle činila 160 000 Kč. Část ceny kotle ve výši 50 000 Kč zaplatila žalovaná a 110 000 Kč zaplatil [jméno] [jméno] z prostředků půjčených žalobkyní. Půjčku se zavázal žalobkyni vrátit do 26. 4. 2018, a to z dotace poskytnuté na pořízení kotle. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení částky 150 000 Kč do 11. 9. 2019, avšak tato částka nebyla ani zčásti vrácena.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Připustila, že po smrti svého otce [jméno] [jméno] byla tímto psychicky poznamenána a neměla vedle komplikovaného dědického řízení zájem na existenci dalších soudních sporů. Proto byla ochotna s žalobkyní uzavřít dohodu o narovnání, na základě které by ji vyplatila určitou finanční částku, oproti vyklizení nemovitosti žalobkyní a byla připravena podepsat dohodu o narovnání a vyplatit ji jistou finanční částku. Dohoda však uzavřena nebyla. Žalovaná popírala, že by si její otec cokoli od žalobkyně vypůjčil. Nepopírala investice žalobkyně do nemovitosti jejího otce, avšak uzavření smlouvy o půjčce vylučovala. Žalovaná naopak namítala, že žalobkyně bez právního důvodu užívala nemovitosti žalované, a to dům [adresa] a pozemek parc. [číslo] – zahrada v k. ú. [obec] bez právního důvodu, a to v době od 6. 5. 2018 do 15. 5. 2019, v souvislosti s čím došlo na straně žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, které odpovídá běžnému nájemnému a které je povinna uhradit. Toto bezdůvodné obohacení vyčíslila částkou 156 000 Kč. Dále namítala, že žalobkyně po celou tuto dobu užívání nemovitosti nehradila cenu za spotřebovanou elektrickou energii, která za toto období činila 24 410,38 Kč, ani cenu za dodávky vody, které hradila žalovaná. Výši bezdůvodného obohacení stanovila minimální částkou 180 410 Kč, kterou uplatnila v rámci procesní obrany k započtení jako kompenzační námitku v podání ze dne 27. 4. 2020. Podáním ze dne 8. 5. 2020 žalovaná rozšířila tuto kompenzační námitku na částku 191 099 Kč s tím, že za výše uvedené období žalovaná uhradila za žalobkyni cenu za vodné a stočné v celkové výši 10 689 Kč. Ve svém podání ze dne 14. 7. 2021 žalovaná doplnila tvrzení tak, že žalobkyně se v důsledku užívání nemovitostí žalované v období od 6. 5. 2018 do 15. 5. 2019 bezdůvodně obohatila o částku minimálně 92 450 Kč. Dále se v důsledku neuhrazení cen za spotřebovanou elektrickou energii v rodinném domě žalované bezdůvodně obohatila na její úkor o částku 12 205 Kč, v důsledku neuhrazení plateb za spotřebovanou vodu v tomto období se bezdůvodně obohatila o částku 2 882 Kč a v důsledku neplacení stočného v témže období o částku 2 463 Kč. Dopisem ze dne 14. 6. 2021, který byl žalobkyni doručen následujícího dne, žalovaná vyzvala žalobkyni k úhradě částky 110 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení a přípisem ze dne 22. 6. 2021, tuto pohledávku za žalobkyní započetla oproti tvrzené pohledávce ve výši 110 000 Kč, jejíhož zaplacení se domáhá z titulu půjčky poskytnuté otci žalované.

3. Podáním ze dne 17. 8. 2020 žalobkyně doplnila tvrzení tak, že v období od 6. 5. 2018 do 15. 5. 2019, kdy bydlela v rodinném domě žalované, pravidelně sekala trávník v zahradě kolem rodinného domu v rozměrech 857m2 a uklízela v něm společné prostory a sklep, s čímž žalovaná konkludentně vyslovila souhlas. Dopisem ze dne 4. 8. 2020 vyzvala žalovanou k zaplacení ceny za sekání trávy se sběrem a umístěním do kompostu v celkové výši 35 970 Kč, představující 30x sekání zahrady v ceně 1 199 Kč za jedno sekání. Dále vyzvala žalovanou k zaplacení úklidu společných prostor a sklepa v rodinném domě ve výši 200 Kč za hodinu, kdy úklid trval dvě hodiny, prováděla jej jednou týdně, tedy za 49 úklidů sklepa činí cena za tyto práce za celé období 19 600 Kč. Dle výzvy k zaplacení částky 55 570 Kč se tato částka stala splatnou 11. 8. 2020 a dopisem ze dne 13. 8. 2020 žalobkyně započetla tuto svoji splatnou pohledávku oproti pohledávce žalované, tvrzené v soudním řízení a uplatněné dne 27. 4. 2020 ve výši 156 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Požadavek žalované na vydání bezdůvodného obohacení z titulu placení nájemného ve výše uvedeném období považuje za rozporné s dobrými mravy.

4. Z úmrtního listu [jméno] [jméno], protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci řízení o pozůstalosti sp. zn. [spisová značka], přihlášky pohledávky věřitelky do dědického řízení ze dne [datum], usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] a výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že [jméno] [jméno], [datum narození], zemřel dne [datum]. V rámci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno] [jméno] proběhlo před soudním komisařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] jednání, jehož se účastnila žalovaná jako dcera zůstavitele i žalobkyně jako družka zůstavitele se svoji právní zástupkyní. U jednání bylo konstatováno, že zůstavitel zanechal dopis na rozloučenou, ve kterém mimo jiné uvedl větu„ Miluji tě [jméno], tobě vše co jsi tam investovala plus 110 000 Kč za kotel, měla by ti náležet čtvrtina mého majetku a auto, které jsme platili“. K tomu právní zástupkyně žalobkyně uvedla, že je pravdou, že do domu se pořizoval kotel v hodnotě 160 000 Kč a žalobkyně přispěla na tuto investici částkou 110 000 Kč a dále zůstavitel s žalobkyní kupovali automobil Peugeot za částku 80 000 Kč s tím, že na jeho kupní cenu žalobkyně přispěla částkou 40 000 Kč. Dne 9. 5. 2019 žalobkyně v rámci výše uvedeného řízení o pozůstalosti přihlásila do dědického řízení pohledávku v celkové výši 150 000 Kč z titulu vrácení finančních prostředků, které měla půjčit zůstaviteli na základě ústně uzavřených smluv o zápůjčce a které ji ke dni úmrtí nevrátil. V podání tvrdila, že osobní automobil zn. Peugeot 206, [registrační značka] koupil zůstavitel za kupní cenu ve výši 85 000 Kč a zbytek kupní ceny ve výši 75 000 Kč zaplatil prostřednictvím úvěru, na jehož splácení mu žalobkyně půjčila dne 28. 2. 2015 částku 40 000 Kč v hotovosti, která měla být vrácena do 28. 2. 2018. Dne 26. 1. 2018 půjčila zůstaviteli částku 110 000 Kč na koupi kotle do rodinného domu a půjčka měla být vrácena do 26. 4. 2018.

5. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že veškerý majetek náležející do dědictví po zůstaviteli [jméno] [jméno], zemřelém [datum], nabývá jako jediná dědička pozůstalá dcera [celé jméno žalované] (žalovaná), přičemž do majetku do dědictví náležejícího spadá spoluvlastnický podíl ve výši 3/4 nemovitých věcí, zapsaných v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], konkrétně pozemek parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] a pozemek parc. [číslo] – zahrada, rovněž práva a povinností k osobnímu účtu č. [bankovní účet] u [právnická osoba], osobní automobil zn. Peugeot 206, [registrační značka] a pohledávka za [právnická osoba] prodej a.s. Z odůvodnění tohoto usnesení je patrno, že žalobkyně, která uplatnila rovněž dědické právo, poté co byla odkázána k podání žaloby na určení, že je závětní dědičkou zůstavitele, žalobu ve stanovené lhůtě nepodala a její účast v pozůstalostním řízení, bylo ukončeno. Žalovaná neuznala pohledávku ve výši 150 000 Kč přihlášenou žalobkyní, a proto tato pohledávka nebyla do soupisu pasiv pozůstalosti zařazena. Na základě předmětného rozhodnutí o nabytí dědictví se žalovaná stala výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], zapsaných na [list vlastnictví], kdy podíl na nemovitostech, který nenáležel do dědictví po zůstaviteli [jméno] [jméno], nabyla na základě usnesením soudu o schválení dědické dohody ze dne [datum], jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí.

6. Z emailu ze dne 10. 4. 2019 a 18. 6. 2019 bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobkyně sdělila právnímu zástupci žalované, že žalobkyně se rozhodla, že souhlasí s návrhem dohody o narovnání, tedy souhlasí s tím, že na ní bude převedeno vlastnické právo k osobnímu motorovému vozidlu a žalovaná jí zaplatí částku 110 000 Kč v hotovosti při podpisu dohody. Emailem ze dne 18. 6. 2019 právní zástupkyně žalobkyně konstatuje, že vzhledem k tomu, že nebyla uzavřena dohoda o narovnání mezi účastnicemi řízení, žalobkyně přihlásila pohledávku za zemřelým ve výši 150 000 Kč do dědického řízení s tím, že žalobkyně již nemá zájem o automobil s ohledem na technický stav a požaduje vrátit částku 40 000 Kč, kterou půjčila zemřelému.

7. Z čestných prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] čestně prohlásil, že žalobkyně, která je jeho matkou půjčila zemřelému [jméno] [jméno] dne [datum] částku 40 000 Kč, kterou se zavázal vrátit nejpozději do 28. 2. 2018 a dne 26. 1. 2018 mu půjčila částku 110 000 Kč, kterou se zavázal vrátit nejpozději do 26. 4. 2018. Byl přítomen u předání peněz v obou případech a dohodě o termínu splatnosti. [jméno] [příjmení] ve svém čestném prohlášení uvedl, že žalobkyně – jeho matka - půjčila zemřelému [jméno] [jméno] částku 110 000 Kč, kterou se zavázal vrátit nejpozději 26. 4. 2018 a byl přítomen předání peněz zemřelému a dohodě o termínu vrácení půjčené částky.

8. Z listiny, nazvané proforma faktura [číslo] vystavené dne [datum] bylo zjištěno, že tento doklad vystavil [jméno] [příjmení] odběrateli [jméno] [jméno], bytem [adresa], zní na částku 164 000 Kč, za instalaci automatického kotle Gekon včetně kotle s tím, že datum splatnosti je 3. 2. 2018. Součástí je stvrzenka se stejným číslem a datem 2. 2. 2018 potvrzující přijetí částky 160 000 Kč od [jméno] [jméno].

9. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 9. 2019 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím své právní zástupkyně žalovanou k zaplacení částky 150 000 Kč na uvedený bankovní účet do 7 kalendářních dnů od doručení výzvy s tím, že v opačném případě bude podána žaloba o zaplacení 150 000 Kč u soudu. Předžalobní výzva obsahuje stejné odůvodnění jako odůvodnění žaloby. Výzva byla žalovanou převzata dne 11. 9. 2019.

10. Z usnesení Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že policejní komisař podle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu odložil věc oznámení učiněného dne [datum] [jméno] [příjmení], neboť ve věci nejde o podezření z přečinu účasti na sebevraždě podle § 144 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se mohl dopustit neznámý pachatel a není namístě věc vyřídit jinak. V oznámení žalobkyně sdělila, že pohřešuje svého druha [jméno] [jméno], který byl hlídkou policie nalezen zemřelý, oběšený na půdě garáže, stojící u domu, který před svoji smrti obýval. V kapse kalhot zemřelého byly nalezeny dva lístky papíru s ručně psaným textem, přičemž na jednom z nich bylo napsáno ve vztahu k žalobkyni … tobě vše co jsi tam investovala 110 000 Kč (celkem asi 300 000 Kč) za kotel, měla by ti náležet čtvrtina mého majetku, že jsi se o mě vzorně starala celých šest roků a auto, které jsme platili. V usnesení je konstatováno podané vysvětlení žalobkyně, z něhož bylo zjištěno, že byla družkou zemřelého [jméno] [jméno] asi šest let a mimo jiné bylo rovněž zjištěno, že [jméno] [jméno], který byl tři roky ve starobním důchodu, neměl žádné finanční problémy.

11. Z kupní smlouvy ze dne 5. 10. 2019 zjistil soud, že žalovaná prodala osobní automobil zn. Peugeot, [registrační značka] za cenu ve výši 25 000 Kč.

12. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] [číslo] [číslo] periodické faktury za sdružené služby dodávky elektřiny [číslo] [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s [právnická osoba] dvě smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny, dle kterých byla dodávána elektřina do odběrného místa na adrese [adresa], přičemž dvě smlouvy se stejným odběrným místem byly uzavřeny s ohledem na dva elektroměry na adrese tohoto odběrného místa. Za období od 8. 6. 2018 do 16. 4. 2019 vyúčtoval dodavatel elektřiny cenu dodané elektřiny za toto období v celkové výši 17 013,88 Kč (smlouva [číslo]) a ve výši 7 396,50 Kč (smlouvu [číslo]).

13. Z faktur ze dne 12. 9. 2018, ze dne 6. 12. 2018, ze dne 8. 3. 2019, ze dne 23. 4. 2019 a ze dne 19. 6. 2019 zjistil soud, že tyto faktury vystavila [územní celek] [anonymizována dvě slova] žalované a byla jimi vyfakturována cena za tzv. stočné v období od 16. 5. 2018 do 18. 5. 2019 v celkové výši 4 926 Kč. Stočné se týkalo odběrného místa na adrese [adresa žalované a žalobkyně].

14. Z daňových dokladů [číslo] zjistil soud, že těmito daňovými doklady byla vyúčtována cena za spotřebu vody v odběrném místě [adresa žalované a žalobkyně] v době od 27. 4. 2018 do 24. 4. 2019 a ta za toto celé období činila celkem 5 763 Kč.

15. Z kopií listin na čl. 83 bylo zjištěno, že jde o ručně psaný dopis, který byl nalezen při ohledání na místě samém u mrtvého [jméno] [jméno].

16. Z dopisu ze dne 9. 4. 2019 včetně kopie obálky zjistil soud, že žalovaná tímto žalobkyni sdělila, že od smrti jejího otce užívá bez právního důvodu k bydlení rodinný dům [adresa] [obec] spolu s pozemkem parc. [číslo] – zahrada a vyzývá ji nejpozději do jednoho měsíce od doručení výzvy k vyklizení nemovitostí. Výzva ji byla zaslána prostřednictvím České pošty dne 9. 4. 2019.

17. Z výpisu z účtu na jméno [jméno] [jméno] č. [bankovní účet] zjistil soud, že z tohoto účtu, k němuž nabyla práva a povinnosti žalovaná jako jediná dědička bylo placeno SIPO i po smrti [jméno] [jméno].

18. Z emailu ze dne 11. 8. 2020, ceníku úklidových prací založených na čl. 102 a předžalobní výzvy ze dne 4. 8. 2020 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že z emailové adresy [email] bylo dne 11. 8. 2020 na emailovou adresu právní zástupkyně žalobkyně sděleno, že cena za m2 sečení trávy se sběrem do kompostu činí 1,4 Kč bez DPH a dopravy. Dle ceníku úklidových prací založených na čl. 102 spisu činí cena za klasický pravidelný úklid domácnosti a firmy od 160 Kč do 180 Kč na hodinu. Dopisem ze dne 4. 8. 2020 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 55 570 Kč, představující cenu za sekání trávy, které žalobkyně prováděla v období od 6. 5. 2018 do 15. 5. 2019 na zahradě o výměře 857m2, celkem 30x, a to ve výši 35 970 Kč a cenu za úklid společných prostor a sklepa v rodinném domě ve výše uvedeném období v celkové výši 19 600 Kč s tím, že úklid prováděla jednou týdně v trvání dvou hodin. Výzva byla doručována žalované prostřednictvím České pošty dne 5. 8. 2020 a byla doručena 7. 8. 2020.

19. Z dopisu ze dne 13. 8. 2020 s názvem zápočet vzájemných pohledávek včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně tímto započetla svou pohledávku v celkové výši 55 570 Kč, kterou uplatnila dopisem ze dne 4. 8. 2020 na tvrzenou pohledávku žalované uplatněnou v soudním řízení, vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 156 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Zásilka byla doručována prostřednictvím České pošty žalované dne 14. 8. 2020.

20. Z odhadu tržní ceny nájmu nemovitostí dle [anonymizováno] kanceláře [anonymizováno] reality ze dne 16. 4. 2020 zjistil soud, že tato realitní kancelář stanovila tržní cenu nájemného za užívání pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a parc. [číslo] – zahrada ve [obec] částkou 13 000 Kč měsíčně.

21. Z faktury ze dne 10. 8. 2018 zjistil soud, že [jméno] [příjmení] (manžel žalované) zakoupil dne [datum] mimo jiné benzínovou sekačku zn. MTF [číslo] HP za částku 10 690 Kč s příslušenstvím.

22. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] na jméno [jméno] [jméno] za období měsíce ledna 2018 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek k 1. 1. 2018 činil 75 878,82 Kč a dne 31. 1. 2018 z něj bylo vybráno kartou 60 000 Kč.

23. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že je synem žalobkyně, která v minulosti žila s otcem žalované po dobu šesti let. Po smrti pana [jméno] začaly problémy s tím, že žalobkyně v domě nadále bydlí a začaly být i problémy s půjčkou. Svědek byl přítomen předání peněz ve výši 110 000 Kč v souvislosti s půjčkou panu [jméno], a to spolu se svým bratrem [jméno] [příjmení], žalobkyní a panem [jméno]. Tehdy chtěli vyměnit kotel, rodina pana [jméno] na to neměla peníze, a proto mu matka ze svých úspor půjčka částku 110 000 Kč, která měla být vrácena [datum]. Svědek uvedl, že po smrti pana [jméno] matku navštěvoval každý víkend, přespával u ní, jeho matka sekala trávu asi každý druhý víkend a v poslední době bydlení matky v domě sekal trávu pan [příjmení]. Žalobkyně se bála na zahradu vyjít a byla tam jen tehdy, když pan [příjmení] nebyl doma. Žalobkyně pravidelně prováděla úklid chodby a schodů, přičemž schody, které vedly do patra, kde bydlela žalovaná, si uklízela žalovaná sama. Svědek ví, že se uklízel i sklep, kde se zametalo, což mohlo být asi 1x za 14 dnů a tento úklid prováděla žalobkyně s jeho pomocí. [příjmení] [příjmení] začal sekat trávu v posledních třech až čtyřech měsících před tím, než se žalobkyně odstěhovala. Po smrti pana [jméno] bydlela žalobkyně dole a nahoře bydlela žalovaná s panem [příjmení] a jejich dvěmi dětmi a posléze se jim narodilo třetí dítě.

24. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že je synem žalobkyně a zná i žalovanou [příjmení] začala v roce 2012 bydlet v domě pana [jméno], který byl zanedbaný, proto žalobkyně pracovala na domě i na zahradě a dala jej do stavu, který tam je dnes. Svědek oba navštěvoval téměř denně. Svědek uvedl, že ví, že si spolu koupili auto, na které žalobkyně panu [jméno] přispěla, u čehož byl. Svědek situaci popsal tak, že auto bylo pořízeno v roce 2013 za 85 000 Kč, kdy se platila akontace ve výši 10 000 Kč, zbytek se splácel, a protože panu [jméno] chyběly peníze, žalobkyně mu půjčila 40 000 Kč dne [datum], u čehož měl být svědek osobně. Bylo dohodnuto, že tato částka bude vrácena [datum], což bylo na radu svědka. Posléze se stalo to, že v domě prasknul kotel a svědek přes svého spolužáka [anonymizováno] řešil pořízení nového kotle. Žalobkyně svolila, že na to půjčí 110 000 Kč, a když byly peníze pohromadě, začalo se pořízení kotle vyřizovat. Částku 110 000 Kč žalobkyně panu [jméno] půjčila 26. 1. 2018 a měla být vrácena 26. 4. 2018, a to proto, že dotace se vyplácely do tří až čtyř měsíců. Svědek (v rozporu s výpovědí svědka [jméno] [příjmení]) vypověděl, že i po smrti pana [jméno] žalobkyně sekala trávu jednou týdně až do konfliktu v prosinci 2018, tehdy začala říkat, že tam bydlet nechce a že ji dělají naschvály. Rovněž pracovala na zahradě, kde pěstovala zeleninu a ovoce a měla zde zřízeny záhonky. Po zmíněném konfliktu se měla dále starat o zahradu a trávu sekala pouze zřídka, a to jednou za 14 dnů. Uklízela prostory, ve kterých bydlela, uklízela schody, které vedly k jednotce, jíž užívala a pokud byl ve sklepě nepořádek, uklidila i ten. Měla ve sklepě kytky, takže se o ně starala. Svědek při své výpovědi nahlížel do listiny, ve které byla uvedena částka na auto 40 000 Kč s daty poskytnutí a vrácení včetně specifikace vozidla a částka na kotel 110 000 Kč s daty 26. 1. 2018 a 26. 4. 2018 včetně poznámky o čestném prohlášení.

25. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že žalobkyně je její tchýně a žalovaná sousedka, kterou zná asi 30 let. Od manžela se dověděla, že žalobkyně půjčila panu [jméno] 110 000 Kč na kotel a také svědkyně ví, že koupili nějaké auto a zase od manžela ví, že žalobkyně na to měla panu [jméno] půjčit 40 000 Kč. Ona u ničeho z toho nebyla, ví to pouze z doslechu. Svědkyně uvedla, že po smrti pana [jméno] žalobkyně bydlela v domě asi rok, a protože se vztahy s žalovanou změnily, necítila se tam dobře. I po smrti pana [jméno] se žalobkyně starala o zahradu jako před smrtí, tedy na zahradě sadila, okopávala a sekala trávu až do svého odstěhování. Svědkyně však uvedla, že po smrti pana [jméno] nevěnovala pozornost tomu, kdo zde seká trávu. Žalobkyně se starala i o sklepy, neboť po nastěhování bylo ve sklepě skladiště a žalobkyně to dala do pořádku a s panem [jméno] se o sklep starali. Po smrti pana [jméno] se tomu svědkyně již nevěnovala, ví, že žalobkyně do sklepa chodila, když něco potřebovala.

26. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že žalobkyně je jeho babička, žalovaná sousedka. Žalobkyně žila s panem [jméno] asi sedm let a po jejím nastěhování se začal dům pana [jméno] i zahrada spravovat. Po smrti pana [jméno] se žalobkyně snažila na zahradě něco dělat, pravidelně zde sekala trávu, což skončilo v prosinci 2018, kdy došlo k nějakému konfliktu a od té doby se žalobkyně bála na zahradu chodit. Od té doby již trávu nesekala, ale stále uklízela ve svém bytě a vytírala i schody. [příjmení] do zmiňovaného prosince sekat trávu na zahradě neviděl, v poslední době pana [příjmení] občas vidí sekat trávu. Společné prostory tvořila společná chodba, ze které pokračovaly schody do části domu užívané žalovanou, a byl zde společný sklep. Svědek si po smrti pana [jméno] nevšímal, kdo se staral o společné prostory a od prosince 2018 tam přestal chodit. Od svého otce svědek ví, že žalobkyně půjčila panu [jméno] částku 110 000 Kč na kotel. Ohledně auta nic přesnějšího neví. Svědek rovněž uvedl, že se řešilo, jestli má žalobkyně něco platit za bydlení v domě po smrti pana [jméno], žalobkyně se ptala žalované a ona ji říkala, že nic nechce.

27. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že zná obě účastnice a žalovaná je její sousedka, se kterou se baví, když jsou na zahradě, protože mají děti stejného věku, avšak nenavštěvují se. Žalobkyně bydlela v domě s panem [jméno]. Do nastěhování žalobkyně k panu [jméno] byl jeho dům neudržovaný, poté prokoukl, byly pokáceny staré stromy, nasázeny nové. Žalobkyně si zřídila květinový záhon vepředu a zeleninový záhon v zadní části zahrady, byl postaven skleník apod. Po smrti pana [jméno] svědkyně žalobkyni vídala pracovat na svých záhoncích v zadní části zahrady, avšak neví, kdo sekal trávu po smrti pana [jméno]. V poslední době viděla sekat trávu pana [příjmení] a předpokládá, že tuto trávu sekal i po smrti pana [jméno].

28. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] zjistil soud, že svědek zná žalobkyni, protože v domě, kde bydlela, instalovali kotel. Nejprve instaloval kotel u jejího syna a na základě doporučení instaloval kotel i u přítele žalobkyně. Instalaci i kotel bylo nejprve nutno zaplatit, aby mohla být poskytnuta dotace na kotel. Svědek ví, že přítel žalobkyně neměl na to kapitál a takto řešili tak, že mu žalobkyně půjčí nebo, že to celé zafinancuje. Pak došlo k nějaké události a svědek se o víc o věc nezajímal. Žadatelem o kotlíkovou dotaci byl přítel žalobkyně, který neměl tehdy peníze na zaplacení celé částky, která činila okolo 160 000 Kč. Jednání byla přítomná i žalobkyně, která říkala, že to zafinancuje, protože je to výhodné a až bude poskytnuta dotace, peníze jí přítel vrátí. Hovořilo se o tom jako o půjčce i o jejím vrácení po poskytnutí dotace. [příjmení] [jméno] [příjmení] je svědek spolužák ze základní školy, blíže se však nestýkají, řešili spolu pouze otázku bydlení případně otázky spojené s jeho autoservisem.

29. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí ze dne 18. 1. 2021 včetně jeho výpovědí zjistil soud, že znalec odhadl obvyklou cenu nájemného za užívání bytu v prvním nadzemním podlaží včetně spoluužívání sklepu v domě [adresa] v k. ú. [obec] na částku 4 705 Kč měsíčně a obvyklou cenu nájemného za užívání poloviny zahrady ve funkčním celku s domem [adresa] v k. ú. [obec] na částku 1 964 Kč měsíčně. Při stanovení této ceny znalec použil porovnávací metodu a provedl srovnání s nájmy obecních bytů okolních malých obcí, které uvedl v přehledné tabulce cen nájmu v roce 2019 na str. 8 posudku. Tyto nájmy zjišťoval dotazem na obecní úřady, hovořil s příslušnými pracovníky ze správy obecního majetku z úřadu ve [obec], v [obec], ve [obec], v [obec] a v [obec]. Znalec provedl ohledání nemovitostí a zjistil, že předmětný byt je ve standardním stavu, tedy srovnatelný s běžným standardním obecným bytem. Při stanovení obvyklé ceny nájemného za užívání poloviny zahrady vycházel znalec z reportu cenových map, dle kterého se ceny pozemků v dané lokalitě pohybují v rozpětí mezi 650 Kč za 1m2 až 1 400 Kč za 1m2, zohlednil pozitiva a negativa oceňovaných pozemků a obvyklou cenu stanovil jako průměr rozpětí 1 100 Kč. Obvyklé nájemné bylo stanoveno jako 5 % z obvyklé ceny pozemků tak, jak doporučuje odborná literatura.

30. Z dopisu ze dne 14. 6. 2021 včetně podacího lístku a dokladu o sledování zásilek České pošty a dopisu ze dne 22. 6. 2021 včetně podacího lístku a dokladu o sledování zásilek zjistil soud, že dopisem ze dne 14. 6. 2021 žalovaná vyzvala žalobkyni písemně k vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 110 000 Kč do tří dnů na stanovený účet, které je tvořeno částkou 92 450 Kč za užívání uvedeného domu [adresa] a pozemku parc. [číslo] – zahrada v k. ú. [obec] v období od 6. 5. 2018 do 15. 5. 2019, dále částkou 12 205 Kč představující náklady na spotřebovanou elektřinu hrazenou žalovanou za dané období, částkou 2 882 Kč tvořenou náklady za spotřebovanou vodu za dané období, které hradila žalovaná a 2 463 Kč za hrazení veškerých plateb za stočné v uvedeném období žalovanou. Dopis byl žalobkyni doručen 15. 6. 2021. Dopisem ze dne 22. 6. 2021 provedla žalovaná jednostranný zápočet své pohledávky za žalobkyni dle výzvy ze dne 14. 6. 2021 oproti tvrzené pohledávce ve výši 110 000 Kč z titulu půjčky, poskytnuté [datum] [jméno] [jméno]. Tento písemný jednostranný zápočet byl doručen žalované dne 24. 6. 2021.

31. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého žalobkyně žila s otcem žalované [jméno] [jméno], [datum narození] v domě [adresa] stojícím na pozemku parc. [číslo] společně s ním užívala pozemek parc. [číslo] – zahrada, vše v [katastrální uzemí] [anonymizována dvě slova] Tyto nemovitosti byly ve spoluvlastnictví [jméno] [jméno] a žalované s tím, že podíl [jméno] [jméno] byl v rozsahu 3/4 a podíl žalované v rozsahu 1/4. Dne [datum] [jméno] [jméno] zemřel a veškerý majetek náležející do dědictví po [jméno] [jméno] nabyla žalovaná jako jediná dědička. Žalobkyně přihlásila v tomto dědickém řízení dne [datum] pohledávku ve výši 150 000 Kč, z titulu vrácení finančních prostředků, která měla půjčit zůstaviteli na základě ústně uzavřených smluv o zápůjčce a které jí zůstavitel ke dni úmrtí nevrátil. Tyto zápůjčky odůvodnila stejně, jako v odůvodnění této žaloby. Žalobkyně se účastnila pozůstalostního řízení, protože však nepodala žalobu na určení, že je závětní dědičkou zůstavitele, byla její účast v pozůstalostním řízení ukončena. V průběhu pozůstalostního řízení žalobkyně a žalovaná prostřednictvím svých právních zástupců jednaly o uzavření dohody o narovnání, dle které mělo být na žalobkyni převedeno vlastnické právo k osobnímu motorovému vozidlu zn. Peugeot a žalovaná jí měla zaplatit částku 110 000 Kč v hotovosti. K uzavření dohody však nedošlo. S ohledem na oznámení žalobkyně prováděla Policie ČR prověřování, zda v případě smrti [jméno] [jméno] nejde o podezření z přečinu účasti na sebevraždě podle § 144 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se mohl dopustit neznámý pachatel a v rámci šetření byly v kapse kalhot zemřelého nalezeny dva lístky papíru s ručně psaným textem, kdy na jednom z nich bylo napsáno ve vztahu k žalobkyni … tobě vše co jsi tam investovala 110 000 Kč (celkem asi 300 000 Kč) za kotel, měla by ti náležet 1/4 mého majetku, že jsi se o mě vzorně starala celých šest let a auto, které jsme platili. V rámci tohoto šetření žalobkyně sdělila Policii, že [jméno] [jméno] byl tři roky ve starobním důchodu a neměl žádné finanční problémy. Oznámení bylo odloženo dle ustanovení § 159a odst. 1 trestního řádu. Za trvání soužití žalobkyně s [jméno] [jméno] v roce 2018 se [jméno] [jméno] a žalovaná rozhodli pořídit si nový kotel na vytápění domu. Za tímto účelem bylo dodavateli kotle [jméno] [příjmení] zaplaceno za kotel a jeho instalaci 160 000 Kč, kdy 50 000 Kč uhradila žalovaná a 110 000 Kč uhradil [jméno] [jméno], a to z půjčky, kterou mu poskytla žalobkyně. Poskytnutí této půjčky je prokazováno kromě svědecké výpovědi synů žalobkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] i svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], který k žádnému z účastníků nemá žádný vztah a soud nemá důvod pochybovat o pravdivosti jeho výpovědi. S jejich výpověďmi rovněž koresponduje nalezený ručně psaný lístek u zemřelého [jméno] [jméno], ve kterém se hovoří o částce 110 000 Kč za kotel. Byť na tomto lístku je hovořeno o investici a nikoliv o zápůjčce. Soud nemá v souvislosti se shodnými výpověďmi svědků pochybnost o tom, že skutečně o zápůjčku šlo. Soud uvěřil rovněž tvrzení, že zmiňovaná zápůjčka měla být vrácena do 26. 4. 2018, tedy v době, kdy se předpokládalo vyplacení dotace, o níž bylo v souvislosti s touto výměnou kotle požádáno. Za trvání soužití žalobkyně a [jméno] [jméno] byl rovněž zakoupen osobní automobil, tovární značky Peugeot 206, [registrační značka] za částku 85 000 Kč, kdy část této kupní ceny hradil [jméno] [jméno] z poskytnutého úvěru. Provedenými důkazy bylo v řízení vyvráceno tvrzení žalobkyně, že na pořízení tohoto vozidla žalobkyně půjčila [jméno] [jméno] částku 40 000 Kč v hotovosti dne 28. 2. 2015, se lhůtou pro vrácení do 28. 2. 2018. Byla to samotná žalobkyně, která v rámci pozůstalostního řízení prostřednictvím své právní zástupkyně soudnímu komisaři sdělila, že se zůstavitelem žalobkyně kupovala automobil zn. Peugeot, na jehož pořízení přispěla částkou 40 000 Kč a až poté, co účast žalobkyně v pozůstalostním řízení byla ukončena a mezi účastníky nedošlo k dohodě o narovnání, přišla s tvrzením o zápůjčce na splácení úvěru získaného k pořízení automobilu. Tvrzení žalobkyně, že zápůjčka byla poskytnuta poté, co [jméno] [jméno] neměl prostředky na splácení úvěru, je vyvráceno i podaným vysvětlením žalobkyně v rámci šetření Policie ČR, ve kterém žalobkyně uváděla, že její druh byl tři roky ve starobním důchodu a neměl žádné finanční problémy. Rovněž [jméno] [jméno] se ve svém ručně psaném textu, který byl u něj nalezen v době jeho úmrtí, o žádné půjčce na automobil ve výši 40 000 Kč nezmiňuje, naopak konstatuje, že spolu s žalobkyní platili auto, což přisvědčuje jejímu původnímu tvrzení, že si automobil pořídili společně. Tvrzení o půjčce na automobil je prokazováno toliko svědeckou výpovědí syna žalobkyně [jméno] [příjmení], který v této výpovědi rovněž nejprve hovořil o společné koupi auta, na které žalobkyně panu [jméno] přispěla a následně (v souladu s připravenou listinou, do které při výpovědi nahlížel) hovořil o půjčce, době poskytnutí půjčky i lhůtě vrácení, která nelogicky byla stanovena na dobu tří let. S ohledem na skutečnost, že tato svědecká výpověď je v rozporu s výše popsanými důkazy, které tvrzení o půjčce vyvracejí, soud výpovědi [jméno] [příjmení] neuvěřil. Žalovaná se stala od data úmrtí [jméno] [jméno] [datum] výlučnou vlastnicí pozemku parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa] a pozemku parc. [číslo] – zahrada vše v k. ú. [obec]. Žalovaná v domě užívala bytovou jednotku nacházející se v druhém nadzemním podlaží spolu se svým manželem a svými třemi nezletilými dětmi. Žalobkyně v tomto domě po smrti [jméno] [jméno] do [datum] užívala bytovou jednotku nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu a žalobkyně i žalovaná se svoji rodinou užívaly společné prostory domu i předmětnou zahradu. Žalobkyně měla na zahradě zřízený květinový záhon před domem a zeleninový záhon v zadní části zahrady, kterým se věnovala. V roce 2018 se podílela na sekání zatravněné části zahrady, a to co druhý víkend, v roce 2019 již trávu nesekala. Tento skutkový závěr o sekání trávy učinil soud na základě svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který dle této výpovědi žalobkyni po smrti [jméno] [jméno] navštěvoval každý víkend a přespával u ní, jeho matka sekala trávu každý druhý víkend a poslední tři až čtyři měsíce do svého odstěhování trávu sekal pan [příjmení], což s ohledem na dobu odstěhování žalobkyně (květen 2019) znamená, že v roce 2019 trávu sekat nemohla. Tato výpověď navíc koresponduje se svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], který uvedl, že sekání trávy ze strany žalobkyně skončilo v prosinci 2018 i se svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], která v poslední době viděla sekat trávu pana [příjmení] a předpokládá, že tuto trávu sekal i po smrti pana [jméno]. Soud tedy rovněž neuvěřil svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který v rozporu s výše uvedenými svědky vypovídal o každotýdenním sekání trávy žalobkyní, a to i po konfliktu v prosinci 2018. Žalobkyně užívala i sklep předmětného domu, kde měla umístěné kytky. Žalobkyně v době od smrti [jméno] [jméno] do svého odstěhování nepřispívala za bydlení v domě a užívání zahrady ničím a nepodílela se ani na platbách za spotřebu elektrické energie, spotřebu vody ani na platbách za stočné. Za spotřebu elektřiny v celém domě žalovaná uhradila za dobu od 8. 6. 2018 do 16. 4. 2019 celkem 24 383,38 Kč, za spotřebu vody v období od 27. 4. 2018 do 24. 4. 2019 uhradila žalovaná celkem 5 763 Kč a za stočné v období od 16. 5. 2018 do 18. 5. 2019 uhradila žalovaná 4 926 Kč. Obvyklá cena nájemného za užívání bytové jednotky v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] včetně spoluužívání sklepu a nebytových prostor v daném období činí dle znaleckého posudku [celé jméno znalce] 4 705 Kč měsíčně a obvyklá cena nájemného za užívání poloviny zahrady, která je ve funkčním celku s domem [adresa] činí v daném období 1 964 Kč měsíčně. Dopisem ze dne 14. 6. 2021 žalovaná vyzvala žalobkyni písemně k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 110 000 Kč, které je tvořeno částkou 92 450 Kč za užívání domu a zahrady, částkou 12 205 Kč představující náklady za spotřebovanou elektřinu, částkou 2 882 Kč tvořenou náklady za spotřebovanou vodu a 2 463 Kč za hrazení veškerých plateb za stočné v období od 6. 5. 2018 do 15. 5. 2019, a to ve lhůtě 3 dnů, přičemž dopis byl žalobkyni doručen dne 15. 6. 2021. Dopisem ze dne 22. 6. 2021 učinila žalovaná jednostranný zápočet své pohledávky za žalobkyní, oproti tvrzené pohledávce ve výši 110 000 Kč z titulu tvrzené půjčky, poskytnuté [datum] [jméno] [jméno]. Tento písemný jednostranný zápočet byl doručen žalobkyní dne 24. 6. 2021.

32. Na základě výše uvedeného skutkového stavu učinil soud právní závěr, že žalobkyně jako zapůjčitel uzavřela s právním předchůdcem žalované [jméno] [jméno] jako vydlužitelem dne 26. 1. 2018 v ústní formě smlouvu o zápůjčce dle § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen občanský zákoník), na základě které [jméno] [jméno] půjčila v hotovosti částku 110 000 Kč, kterou se [jméno] [jméno] zavázal vrátit žalobkyni do 26. 4. 2018. [jméno] [jméno] svůj závazek nesplnil a dne 5. 5. 2018 zemřel, přičemž jeho veškerý majetek nabyla jako jediná dědička žalovaná. Tímto na žalovanou přešel závazek zůstavitele [jméno] [jméno] uhradit žalobkyni poskytnutou zápůjčku ve výši 110 000 Kč, a protože tuto zápůjčku nevrátila ve lhůtě stanovené žalobkyní, tj. do 18. 9. 2019 dostala se dne 19. 9. 2019 s touto částkou do prodlení a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni z této částky úrok z prodlení až do zániku pohledávky, který dle prováděcího předpisu činí 10 % ročně.

33. Podle § 1982 občanského zákoníku, dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

34. Podle odst. 2 citovaného ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají v okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

35. Jak je uvedeno výše, žalobkyně v době od 6. 5. 2018 do 15. 5. 2019 bydlela v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] ve [obec] ve vlastnictví žalované bez právního důvodu a užívala společné prostory tohoto domu i pozemek parc. [číslo] – zahrada, když její dosavadní právo užívání, odvozené od souhlasu ze strany [jméno] [jméno], zaniklo jeho smrtí. Protože za toto období za užívání těchto nemovitostí nic neplatila, na úkor vlastníka nemovitostí, tj. na úkor žalované se bezdůvodně obohatila ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku a vznikla ji povinnost dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku toto bezdůvodného bohacení žalované vydat. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním nemovitosti bez právního důvodu, odpovídá výše bezdůvodného obohacení výši nájemného, kterou by uživatel nemovitosti byl nucen uhradit jako nájemce v nájemním vztahu. Výše uvedeným znaleckým posudkem Ing. Horiny byla stanovena obvyklá cena nájemného za užívání bytu v 1. nadzemním podlaží předmětného domu včetně sklepu částkou 4 705 Kč měsíčně a obvyklá cena nájemného za užívání poloviny zahrady ve funkčním celku s tímto domem ve výši 1 964 Kč. Protože žalobkyně předmětný byt a polovinu zahrady užívala bez právního důvodu po dobu celých 11 měsíců (červen 2018 až duben 2019), 26 dnů v měsíci květen 2018 a 15 dnů v měsíci květen 2019, výše nájemného by za předmětnou dobu činila 82 179 Kč.

36. V předmětném období žalobkyně ve svém bytě spotřebovávala elektřinu i vodu, za kterou nic neplatila, a protože cenu za dodanou elektrickou energii, vodu i náklady na stočné uhradila v daném období žalovaná, obohatila se tímto žalobkyně na úkor žalované ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku a podle odst. 1 téhož předpisu je povinna toto bezdůvodné obohacení vydat. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení za spotřebu elektřiny vycházel soud ze skutečnosti, že za uvedené období žalovaná za spotřebu elektrické energie zaplatila 24 410 Kč. Soud přihlédl k tomu, že obě bytové jednotky v domě jsou v zásadě stejné, avšak s ohledem na skutečnost, že horní bytovou jednotku žalovaná užívala s celou svojí rodinou, lze předpokládat vyšší spotřebu elektřiny v tomto nadzemním podlaží. Celkové náklady za elektřinu za dané období proto byly vyděleny třemi a výše bezdůvodného obohacení za spotřebu elektřiny na straně žalobkyně byla stanovena částkou 8 137 Kč, představují třetinu celkových nákladů s ohledem na výše uvedené. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení za spotřebu vody a úhradu stočného vycházel soud z počtu osob v domě (mimo novorozeněte, narozeného žalované v daném období), spotřebu vody a náklady na stočné vydělil počtem pěti osob v domě, výši bezdůvodného obohacení na straně žalobkyně stanovil jako 1/5 celkových nákladů na vodu a stočné. Při nákladech na vodu ve výši 5 763 Kč tato pětina představuje částku 1 153 Kč, při nákladech na stočné ve výši 4 926 Kč na částku 985 Kč. V souvislosti se spotřebou elektřiny, vody a platbami stočného se žalobkyně bezdůvodně obohatila celkem o částku 10 275 Kč, kterou je povinna žalované vydat. Celková výše bezdůvodného obohacení tedy činí 92 454 Kč (82 179 Kč + 10 275 Kč).

37. Dopisem ze dne 14. 6. 2021, který byl doručen žalobkyni následujícího dne, vyzvala žalovaná žalobkyni písemně k vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 110 000 Kč do tří dnů, a protože bezdůvodné obohacení nebylo vydáno, provedla žalovaná jednostranný zápočet této své pohledávky oproti pohledávce žalobkyně ve výši 110 000 Kč dopisem ze dne 22. 6. 2021 doručeným žalované dne 24. 6. 2021. Žalovaná započetla oproti pohledávce žalobkyně svoji pohledávku ve výši 110 000 Kč, v tomto rozsahu se však žalobkyně bezdůvodně neobohatila, a proto mohlo být důvodně započteno pouze 92 454 Kč. Protože si účastnice dlužily vzájemně plnění stejného druhu a žalovaná prohlásila vůči žalobkyni, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce její, došlo dne 24. 6. 2021 k zániku (zrušení) pohledávky žalobkyně co do částky 92 454 Kč a po tomto zápočtu žalovaná nadále dluží žalobkyni pouze částku 17 546 Kč. Prodlení žalované z úhradou částky 110 000 Kč tedy skončilo 24.6.2021 a od 25.6.2021 je žalovaná v prodlení pouze z částkou 17 546.

38. Soud v daném případě nepřihlížel ke kompenzační námitce žalované, učiněné v rámci procesní obrany v podání ze dne 27. 4. 2020 a 8. 5. 2020, neboť v době uplatnění této kompenzační námitky pohledávka za žalobkyní doposud neexistovala, a to z toho důvodu, že žalovaná žalobkyni nevyzvala k vydání bezdůvodného obohacení, kterážto výzva má za následek vznik pohledávky. Ke kompenzační námitce, učiněné mimo řízení dopisem ze dne 22. 6. 2021, jíž předcházela výzva k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 14. 6. 2021, však soud přes námitky žalobkyně přihlédl. Tyto námitky se týkaly skutečnosti, že výzva k vydání bezdůvodného obohacení i samotný zápočet byly učiněny po koncentraci řízení. Je nepochybné, že tyto právní úkony žalovaná učinila po koncentraci řízení, což však neznamená, že k nim nelze přihlédnout. Nejvyšší soud ČR ve své rozhodovací praxi dovozuje (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 8. 2018 sp. zn. 32 Cdo 4182/2016), že námitku započtení s následky uvedenými v § 98 o.s.ř. může vznést žalovaný nejen v řízení před soudem prvého stupně poté, co nastala koncentrace řízení, ale i v odvolacím řízení. Konstatuje v předmětném rozsudku, že ustanovení § 118b odst. 1 o.s.ř. podle svého účelu omezuje účastníka lhůtou k uvedení rozhodných skutečností o věci samé, údaje o existenci vzájemné pohledávky a o jejím právním důvodu se však stanou rozhodnými až poté co byl učiněn projev vůle směřující k započtení. V daném případě právní jednání směřující k započtení pohledávku bylo učiněno až po koncentraci řízení, tedy jde o skutečnosti a důkazy, k nimž dle ustanovení § 118b odst. 1 o.s.ř. soud přihlédnout může a naopak ke skutečnosti, která dosud nenastala účastník povinnost tvrzení a důkazní povinnost mít nemůže, a tudíž se vůči ní nemohou uplatnit účinky koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o.s.ř. Jak je v předmětném rozsudku uvedeno, účelem koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o.s.ř. není omezovat účastníka řízení v tom, aby činil právní úkony pouze do doby koncentrace řízení, nýbrž pouze v tom, aby do doby než nastanou účinky koncentrace soudu oznámil, že určitý právní úkon učinil.

39. Rovněž žalobkyně učinila kompenzační námitku vůči pohledávce žalované z titulu výše uvedeného bezdůvodného obohacení, kdy tvrdila, že žalobkyni vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 55 570 Kč O tuto částku se měla žalovaná bezdůvodně obohatit v souvislosti se sekáním trávy žalobkyní na pozemku žalované o výměře 857m2 v období od 6. 5. 2018 do 15. 5. 2019 a to ve 30 případech a v souvislosti s úklidem společných prostor a sklepa v rodinném domě ve 49 případech po dvou hodinách. I bez ohledu na to, že zmiňované sekání trávy dle výsledku dokazování nemohlo být žalobkyni prováděno v uvedeném období ve 30 případech a že nelze vycházet z výměry celé zahrady, když zatravněná plocha prokazatelně je pouze na části zahrady, soud dospěl k závěru, že k bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně v souvislosti s těmito úkony dojít nemohlo. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně užívala část předmětné zahrady, kde měl zřízen květinový záhonek a záhonek se zeleninou a pokud by přitom sekala i trávu šlo by o běžnou údržbu části pozemku, který žalobkyně takto užívala a v důsledku, které se vlastník nemovitosti obohatit nemohl. Jinými slovy nelze si představit, že by nájemce zahrady uplatňoval proti pronajímateli sekání trávy na této zahradě při jejím užívání, z titulu bezdůvodného obohacení, neboť zmiňované sekání trávy je s tímto užíváním spojeno. Totéž se týče úklidu sklepa, který žalobkyně prokazatelně užívala, případně společné chodby, které dle výsledku dokazování uklízela jednou za 14 dnů. I v tomto případě jde o běžný úklid prostor, který uživatel užívá a nemůže znamenat bezdůvodné obohacení na úkor vlastníka případně pronajímatele. Jelikož tedy na straně žalované nevzniklo bezdůvodné obohacení, které by byla povinna žalobkyni vydat, soud k uvedené kompenzační námitce nepřihlédnul.

40. Jak je uvedeno výše v řízení bylo vyvráceno poskytnutí půjčky [jméno] [jméno] žalobkyní ve výši 40 000 Kč na splácení úvěru, ze kterého byla hrazena kupní cena osobního vozidla, a proto se žalobkyně nemůže důvodně domáhat proti žalované vrácení částky 40 000 Kč z titulu půjčky.

41. S ohledem na výše uvedené skutkové a právní závěry soud žalobě vyhověl co do částky 17 546 Kč a co do příslušenství ve formě úroků z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od 19. 9. 2019 do 24. 6. 2021 z částky 110 000 Kč a za dobu od 25. 6. 2021 z částky 17 546 Kč. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná, zamítnuta. Při rozhodování o úroku z prodlení vycházel soud ze skutečnosti výše popsané, že žalovaná byla v prodlení z částkou 110 000 Kč od 19.9.2019 do 24.6.2021 (kdy došlo k částečnému zániku pohledávky v rozsahu 92 454 Kč v důsledku započtení) a od 25.6.2021 je v prodlení z částkou 17 546 Kč.

42. Protože žalovaná byla ve sporu úspěšnější (v rozsahu 88 %), přiznal ji soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jejím procesním úspěchem a neúspěchem, tj. v rozsahu 76 % Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhlášky č. 177/96 Sb. za 11 úkonů právní služby po 7 100 Kč, 11x režijní paušál po 300 Kč, náhradu za promeškaný čas v souvislosti s cestou advokáta z [obec] do [obec] a zpět 40km k pěti jednáním soudu po 200 Kč, náhradu za cestovné za tuto cestu osobním automobilem s kombinovanou spotřebou 6,6 L motorové nafty na 100km, ke třem jednáním v roce 2020 vždy v částce 252 Kč (cena nafty 31,80 Kč + paušální sazba 4,20 Kč na 1 km) a ke dvěma jednáním v roce 2021 vždy ve výši 248 Kč (cena nafty 27,20 Kč + paušální sazba 4,40 Kč na 1 km), což po navýšení o DPH činí celkem 101 218,72 Kč 76 % těchto nákladů představuje částku 76 921 Kč.

43. V souvislosti s tímto řízením vznikly státu náklady v celkové výši 5 830 Kč představující proplacené znalečné Ing. [celé jméno znalce]. S ohledem na výsledek sporu zavázal soud každého z účastníků dle § 148 odst. 1 o.s.ř. zaplatit státu na těchto nákladech část, která odpovídá jeho procesnímu neúspěchu. S ohledem na procesní neúspěch žalované v rozsahu 12 % byla žalovaná zavázána zaplatit částku 700 Kč a žalobkyně částku 5 130 Kč.

Poučení