109 C 21/2016 - 190

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobce: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Jméno žalobce], IČO: [IČO žalobce], se sídlem [Adresa žalobce] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO: [IČO žalované], sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta], se sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení [Anonymizováno].[Anonymizováno] Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v [adresa]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], VS: [var. symbol] soudní poplatek ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky za období od [datum] do zaplacení a úhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že [Anonymizováno] [Anonymizováno] je vlastníkem pozemků zastavěných stavbami (budovami): p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, p. č. st. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, a dále pozemků pod zpevněnými plochami: p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití sportoviště a rekreační plocha, p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, druh pozemku vodní plocha, způsob využití zamokřená plocha, p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, druh pozemku vodní plocha, způsob využití zamokřená plocha, p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno].[Anonymizováno] m2, druh pozemku ostatní plocha, způsob využití jiná plocha, všechny vedené na LV č. [hodnota], nacházející se v obci [adresa], v katastrálním území [adresa], zapsané u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště [adresa] (dále jen „pozemky“). [Jméno žalobce] (dále jen „Úřad“) je organizační složkou příslušnou s těmito pozemky hospodařit a je organizační složkou státu příslušnou hospodařit s pohledávkou za žalovanou. Žalovaná na základě kupní smlouvy č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum] nabyla vlastnické právo k objektům na pozemcích p. č. st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], nacházejících se v katastrálním území [adresa], evidované u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, katastrálního pracoviště [adresa]. Právní účinky vkladu vlastnického práva vznikly dnem [datum], přičemž převod vlastnického práva byl schválen Ministerstvem financí na základě schvalovací doložky ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Tyto objekty přitom byly převedeny do vlastnictví žalované bez pozemků se všemi právy a povinnostmi a se součástmi a příslušenstvím, které byly popsány ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] soudního znalce [jméno FO] ze dne [datum]. Soubor budov a pozemků tvoří bývalý vojenský objekt s názvem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. Na základě geometrického plánu ze dne [datum] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], číslo plánu [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] byly zaměřeny zpevněné plochy tvořící přístupovou cestu do areálu a areálovou komunikaci, chodník, terasu, okapový chodník, rampu a hnojiště – betonová jáma. Žalovaná je vlastníkem těchto zpevněných ploch s tím, že tyto jsou situovány na pozemku žalobkyně, přičemž se jedná o uzavřený areál a dochází k jejich užívání ze strany žalované, neboť ta je užívá pro svoji činnost vykonávanou v areálu. Na užívání částí pozemků přitom nebyla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena žádná nájemní smlouva, ani smluvně upraven užívací vztah. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně obohatila tím, že užívala výše uvedené pozemky, a to od [datum] do [datum] bez právního důvodu a za toto užívání neplatila žalobkyni úhradu. Přípisem ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě částky [částka] do [datum]. Tento přípis byl zástupci žalované doručen dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku dobrovolně neuhradila, byla žalobkyní dále k úhradě vyzvána upomínkou ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], kterou žalovaná obdržela dne [datum] a upomínkou ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], kterou žalovaná obdržela dne [datum]. Žalovaná však dlužnou částku neuhradila. Ode dne [datum] se žalovaná s úhradou této částky ocitla v prodlení. Zdejší soud v obdobné věci již pravomocně rozhodl o nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení žalovanou, kdy šlo o užívání části pozemků, které jsou předmětem řízení i v této věci za období od [datum] do [datum]. Jde o rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který ve výrocích ve věci samé nabyl právní moci dne [datum]. Pokud jde o určení výše bezdůvodného obohacení vyšel soud z revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaného znaleckým ústavem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], který měl na základě souhlasu obou účastníků určit výši bezdůvodného obohacení žalované nejen v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], ale také v dalších souvisejících věcech vedených u zdejšího soudu (bezdůvodného obohacení vzniklé v následujících obdobích) mimo jiné i ve věci sp. zn. [spisová značka]. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná v období uvedeném v žalobě užívala výše uvedené pozemky bez právního důvodu, aniž by za toto užívání cokoliv hradila. Dále nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení jednotlivými výzvami, jak je uvedeno v žalobách, které byly řádně a včas doručeny zástupci žalované. Přes výše uvedené žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že žalobkyně způsobila svým jednáním žalované škodu, když ji nejprve utvrzovala v tom, že předmětné pozemky budou prodány žalované, nicméně k prodeji následně nedošlo. Podle zástupce žalované došlo k porušení obecného principu legitimního očekávání. Žalovaná výslovně uvedla, že neuplatňuje nárok na náhradu škody z titulu předsmluvní odpovědnosti, jak má na mysli současná právní úprava ustanovení § 1729 OZ a násl. ani jak bylo judikaturou vyvozováno za předchozí právní úpravy. Žalované jde o obecný právní princip na úrovní ústavního práva, který je zakotven v ustanovení § 6 a § 8 OZ, tedy že na straně žalobkyně jde o zneužití práva, které by nemělo požívat právní ochrany. Konkrétně žalovaná namítala, že žalobkyně (resp. osoby, které dříve jednaly za stát) od doby prodeje staveb žalované kontinuálně dávala žalované najevo, že má zájem o prodej v žalobě uvedených pozemků, které tvoří součást areálu. V průběhu doby bylo na základě dohody obou stran zpracováno několik znaleckých posudků za účelem určení ceny pozemků za účelem převodu (v roce [Anonymizováno] znalcem [jméno FO] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] – zadala žalovaná, v roce [Anonymizováno] znalcem [tituly před jménem] [adresa] – zadala žalobkyně, v roce [Anonymizováno] znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zadala žalovaná). Žalobkyně až do roku [Anonymizováno] projevovala vůli převést předmětné pozemky na žalovanou, když s vedla jednání a nechávala předmětné pozemky znalecky ocenit. Žalobkyně také z počátku po žalované nepožadovala za užívání předmětných pozemků žádné protiplnění. Žalovaná tak nabyla dojmu, že žalobkyně seriózně jedná o prodeji předmětných pozemků a má v úmyslu řešit situaci odděleného vlastnictví staveb a pozemků pod nimi. Pod tímto dojmem pak žalovaná se souhlasem žalobkyně investovala postupně do staveb nemalé finanční prostředky a také zajišťovala nezbytnou údržbu celého areálu. Je pravdou, že jednání nikdy nedospěla do stadia, že by byla ze strany žalobkyně žalované předložen návrh kupní smlouvy. Podle žalované neměla žalobkyně žádný pádný důvod pro ukončení jednání o uzavření smlouvy. Za pádný důvod nelze rozhodně považovat to, co žalobkyně uvedla ve svém vyjádření z [datum], tedy nemožnost uzavřít smlouvu o převodu vlastnického práva k pozemkům, na nichž se nacházejí stavby ve vlastnictví žalované, pokud žalovaná neuhradí za období do převodu pozemků cenu za jejich užívání. Žalovaná jako vstřícný krok uhradila část ceny za užívání pozemků v období od [datum] do [datum] ve výši požadované žalobkyní ([částka]/m2/rok), ačkoliv je tato výše mezi stranami sporná a žalovaná ji neuznává. Ani poté však k uzavření smlouvy o převodu pozemků nedošlo. Pokud žalobkyně zastávala toto stanovisko, a žalovanou s ním nikdy neseznámila, není takové její jednání poctivé. Dále pak žalovaná požadovala, aby při znaleckém zkoumání výše bezdůvodného obohacení byla vzata do úvahy i kvalita a rozsah staveb umístěných na jednotlivých pozemcích. Zároveň žalovaná namítla i nedostatek aktivní věcné legitimace žalobkyně, když podle dostupných informací je vlastnictví uvedených pozemků sporné, když se jejich vydání domáhají [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno], eventuálně [Anonymizováno].[Anonymizováno]. [jméno FO]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Z revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaného znaleckým ústavem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], soud zjistil, že k určení obvyklého nájemného z předmětných pozemků ústav použil porovnávací metodu, která je podle přesvědčení zpracovatelů nejvhodnější. Problémem této metody zejména u nájmů je skutečnost, že neexistuje jednotná databáze nájmů, je tedy problém získat hodnoty pro porovnání. Ústav zvolil časově náročný postup, kdy vycházeli z veřejné databáze smluv, ze které získávali data o uzavřených nájmech u pozemků, které jsou typově nejbližší předmětným pozemkům. Nájmy použité pro porovnání jsou uvedeny v příloze posudku. Obvyklé jednotkové roční nájemné z předmětných pozemků činilo podle ústavu v roce [Anonymizováno] částku [částka]/m2. Tomu pak odpovídá celková výše obvyklého nájemného u předmětných pozemků za období od [datum] do [datum] – u pozemků zastavěných stavbami ve výši [částka] a u pozemků na nichž se nacházejí zpevněné plochy ve výši [částka], celkem tedy [částka]. K otázkám žalované pak ústav uzavřel, že v případě předmětných pozemků, které tvoří ucelený areál, nemá využití zastavěných ploch vliv na výši nájemného. Povaha stavby umístěné na zastavěném pozemku tedy nemá vliv na výši nájemného. V minulosti se odlišování výše nájemného podle využití zastavěných ploch používalo, v současné době se však tento postup již nevyužívá. Pokud jde o použitou metodiku, ústav uvedl, že vhodnější je metoda porovnávací, neboť v případě reverzní výnosové metody je problematické odhadnout správnou míru kapitalizace. Reverzní výnosovou metodu tedy lze použít v případě nedostatku dat pro porovnání. Pokud jde o srovnávací materiál pro použití porovnávací metody, znalecký ústav neměl dostatečný srovnávací materiál z období, za které posudek zpracovávali ([Anonymizováno] a násl.). Veřejný registr smluv, ze kterého ústav čerpal data, funguje až od roku [Anonymizováno]. Proto ústav vycházel z dat za pozdější období, přičemž zjištěné ceny upravovali metodou indexace na cenovou úroveň rozhodných let. Z ostatních provedených důkazů i s ohledem na aktuální stanoviska stran a procesní vývoj v souvisejících, dříve rozhodnutých věcech mezi účastníky, soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci. Revizní znalecký posudek [právnická osoba] ze dne [datum], č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], byl přezkoumán výše uvedeným revizním posudkem [Anonymizováno] [adresa] a byl vlastně důvodem, proč byl ve věci vedené u zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] posledně uvedený revizní znalecký posudek zadán. Jak je patrné z ostatních částí odůvodnění, soud vycházel právě z revizního znaleckého posudku [Anonymizováno] [adresa], který má za logický a přesvědčivě odůvodněný. Podle § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). Podle § 2999 OZ není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání (odst. 1). Podle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Je nesporné, že žalobkyně byla v roce [Anonymizováno] vlastníkem výše uvedených pozemků a žalovaná je bez právního důvodu užívala, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, a je tedy povinna podle výše uvedených zákonných ustanovení toto bezdůvodného obohacení vydat. Spor byl veden prakticky jen o výši bezdůvodného obohacení. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá obvyklému nájemnému z předmětných pozemků. I v případě, kdy je nájemné určeno cenou regulovanou a je třeba dbát příslušných cenových předpisů, je třeba pro potřeby určení výše bezdůvodného obohacení zjišťovat obvyklé nájemné, které může být nižší, než je cena maximální, v konkrétním případě stanovená výměrem Ministerstva financí č. 1/[Anonymizováno]. Výši obvyklého nájemného soud zjistil z výše uvedeného revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaného znaleckým ústavem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy v případě v žalobě uvedených pozemků činí výše bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] po zaokrouhlení částku [částka]. Tento revizní znalecký posudek soud považuje za velice pečlivě zpracovaný a přesvědčivě odůvodněný. Jeho závěry nebyly v řízení nijak zpochybněny. Splatnost nároku žalobkyně nastala podle ustanovení § 1958 odst. 2 OZ na základě výzev žalobkyně, jak je uvedeno níže. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] a ve zbývajícím rozsahu, co do částky [částka] ([částka] – [částka]), žalobu zamítl. Splatnost bezdůvodného obohacení za rok [Anonymizováno] nastala na základě výše uvedené výzvy žalobkyně ze dne [datum] ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ dnem [datum]. Ode dne [datum] se tak žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 OZ, a je povinna hradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 OZ. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o argumentaci žalované, že žalobkyni by její nárok neměl být přiznán s ohledem na skutečnost, že jde o zneužití práva, které nepožívá právní ochrany, soud se s ní neztotožnil. Předmětem řízení byl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jak je popsáno výše. V řízení bylo nesporné, že žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila tím, že užívala předmětné pozemky, aniž by za toto užívání žalobkyni platila. Na výzvu žalobkyně bezdůvodné obohacení ani z části neuhradila. A to ani poté, co byl v řízení zpracován znalecký posudek, proti jehož závěrům žalovaná nic nenamítala. Sama žalovaná tedy jedná v rozporu s právními předpisy a k plnění zákonné povinnosti musí být nucena soudním rozhodnutím. Tedy i na žalovanou dopadá jí zmiňované ustanovení § 6 OZ, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Pokud jde o namítané jednání žalobkyně, která měla porušit své neformální přísliby převést předmětné pozemky na žalovanou, soud konstatuje, že pokud jednání nedospěla do stadia, kdy by žalované vznikly nároky z titulu předsmluvní odpovědnosti, nelze takové jednání považovat za zjevné zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 OZ. Bylo především na žalované, aby zvážila, zda si má pořídit stavby, aniž by měla smluvně zajištěno budoucí nabytí pozemků, na kterých se tyto stavby nacházejí, či které slouží jako přístupové komunikace. S ohledem na uvedené tedy soud shledal tuto obranu žalované jako nedůvodnou. Pokud jde o argument ohledně nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně, soud konstatuje že je obecně známo (viz zprávy ve veřejnoprávních médiích i dalších sdělovacích prostředcích), že oba žalovaným zmiňovaní žalobci ([jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]. [jméno FO]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]) byli v řízení u zdejšího soudu neúspěšní (řízení bylo z části zastaveno a z části žaloba zamítnuta) a stejně tak byli neúspěšní i se svým odvoláním. Tuto argumentaci žalovaná uplatnila i v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], přičemž zdejší soud ji shledal nedůvodnou. Rozhodnutí zdejšího soudu v uvedené věci nabylo právní moci. Soud na svých tehdejších závěrech nic nemění, a proto znovu uvádí: „Z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobci [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO]. z [Anonymizováno] se domáhají vůči čtrnácti žalovaným vyklizení a určení vlastnického práva k nemovitostem. Mezi žalovanými je i [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Jméno žalobce] a žaloba se týká mimo jiné i pozemků p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta s odůvodněním, že žalobci nemají naléhavý právní zájem na požadovaném určení vlastnického práva. K otázce naléhavého právního zájmu na takovém určení se mnohokrát vyjádřil Ústavní soud ČR (IV. ÚS 294/09, III. ÚS 1160/18) i Nejvyšší soud ČR ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), kdy soudy dospěly k závěru, že držby předmětných nemovitostí se státu chopil uvalením národní správy a následnou konfiskací na základě dekretu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. Právní vztahy byly dotčeny před několika desítkami let, nestaly se nejistými v současnosti a prostřednictvím žaloby na určení vlastnictví je naopak uváděno v nejistotu právo současného vlastníka věci. Určovací žaloba tak v dané věci není nástrojem prevence a naléhavý právní zájem na požadovaném určení z pohledu právní teorie nemůže být dán (byť by jinak takového určení pro zápis v katastru nemovitostí bylo třeba). K argumentaci žalobců ohledně tvrzených vad konfiskačního řízení byla rovněž vydána řada rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ([spisová značka], [spisová značka]) i Ústavního soudu ČR (III. ÚS 2130/17, III. ÚS 4127/16, I. ÚS 987/18). Jejich současná rozhodnutí odkazují na Stanovisko pléna Ústavního soudu z [datum], sp. zn. Pl. ÚS – st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], které nelze shledat překonaným. Skutečnosti nastalé před [datum] a jejich právní následky, nelze-li na ně aplikovat příslušná ustanovení restitučních zákonů, jsou dokonanými skutečnostmi jak z pohledu mezinárodního práva, tak z pohledu práva vnitrostátního. Konfiskace podle dekretu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. byla zákonným aktem, jejž nelze posuzovat z hlediska vad či věcné nesprávnosti na něj navazujících správních (deklaratorních) rozhodnutí, není-li to zákonem výslovně připuštěno. Odmítnutí ochrany tvrzenému právu nemůže být v takových případech v rozporu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Tvrzení o vadách konfiskačního řízení nemůže účinky konfiskace zpochybnit a soud není oprávněn zkoumat věcnou správnost správního aktu. S ohledem na uvedené se soud nemohl zabývat konfiskačním procesem a z toho důvodu neprovedl žalobci navrhované listinné důkazy, které svým obsahem směřovaly právě k revizi konfiskace. Tomuto soudu nepřísluší polemizovat se závěry Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, ani posuzovat, zda ustanovení dekretu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Sb. byla diskriminační, jak žalobci tvrdí. Je nutno si uvědomit, že v atmosféře poválečných událostí mohlo a jistě docházelo ke vzniku křivd, které však stát nezařadil do rámce těch historických křivd, které se rozhodl alespoň částečně odčinit. Není tedy pravdou, že by soud označil právního předchůdce žalobců za [adresa] či kolaboranta, ani se nevyslovuje a nemůže vymezovat k tomu, jak proběhl vlastní konfiskační proces. Soud tedy uzavřel, že nelze-li žalobcům vyhovět ohledně určení vlastnického práva, nemohou se ani domáhat vyklizení předmětných nemovitostí. Proto byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.“ Na citovaných závěrech soudu nemění nic ani skutečnost, že žalobci napadli rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním. Podle přesvědčení soudu je tedy žalobkyně v této věci aktivně věcně legitimována a obrana žalované je nedůvodná. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 3 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, ale rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, proto soud žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 OSŘ za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 OSŘ a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. A dále z cestovného v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 160 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalobkyně je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena ze zákona od placení soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Soud žalovanou zavázal k úhradě soudního poplatku ve výši [částka], přičemž tento poplatek stanovil podle položky 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, z důvodně žalované částky [částka]. Splatnost poplatku soud stanovil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 4 odst. 1, písm. j) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

Poučení